4 Metody čtení

i toho, které čteme poprvé. Některá slova se častým čtením přesouvají do tzv.
autonomního lexikonu, kdy k pochopení vede přímá zraková cesta, jejich
význam se vybaví automaticky. Poměr mezi funkčním a autonomním lexikonem
je individuální a vykazuje značnou variabilitu a dynamiku. Všeobecně se
v počátečních stadiích čtenářského vývoje více uplatňuje funkční lexikon,
v pozdějších fázích převládá autonomní lexikon. Čtení se automatizuje, rozvíjí se
porozumění, mizí subvokalizace.
3.3 Psychologické teorie učení a čtení
Z hlediska psychologických teorií učení lze vyčlenit dva základní přístupy
ke čtení: syntetický a analytický. Odlišná teoretická východiska se pak odrážejí
v konkrétních didaktických postupech, v jednotlivých metodách čtení. Cíl, tedy
především porozumění čtenému, se neliší, odlišné jsou cesty, jak k němu dospět.
3.3.1 Syntetické přístupy
Proces osvojování čtení postupuje v několika na sebe navazujících fázích,
postup k vyšším úrovním se neobejde bez absolvování úrovní nižších. K
základním psychickým funkcím, které v procesu osvojování čtení sehrávají
zásadní roli, patří funkce vizuální, akustické, pozornostní, paměťové a další. Dítě
dospívá k pochopení významu napsaného od vizuálního vjemu, přes jeho
akustický korelát, v součinnost se přitom uvádí celý komplex psychických
procesů. Jednotlivé kroky jsou přesně definované z hlediska požadavků na jejich
zvládnutí a také z hlediska jejich posloupnosti. Těchto zákonitostí se pak využívá
také v reedukaci poruch čtení. Nacvičují se ty dílčí dovednosti, v nichž žák
selhává a jež mu brání v osvojování vyšších úrovní.
V popředí syntetických přístupů je tedy je technika, mechanický nácvik,
který může mít až podobu drilu. Porozumění čtenému souvisí s mírou
27