4 Metody čtení
4 Metody čtení
4 Metody čtení
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
na to, zda vstupní data jsou vizuální nebo zvuková“ (Nebeská 1992, s. 66).<br />
Odborníci, mezi nimiž jsou ovšem velké názorové rozdíly, se v teoriích <strong>čtení</strong><br />
zaměřují zejména na dílčí procesy a jejich faktory a na identifikaci momentu,<br />
v němž se procesy percepce psaného a mluveného textu stýkají.<br />
Seidler chápe <strong>čtení</strong> „jako komunikační aktivitu čtenáře s autorem textu<br />
prostřednictvím jeho písemné výpovědi. Výsledkem je konkretizace textu ve<br />
vědomí čtenáře v průběhu komunikace a po komunikaci. Samotný akt <strong>čtení</strong> se<br />
projevuje zpracováním textu ze strany příjemce. Zpracování probíhá v interakci<br />
mezi čtenářem a autorem prostřednictvím textu“ (Kurincová; Seidler 1993, s. 79).<br />
Text považuje za písemný záznam řeči, jenž je pro <strong>čtení</strong> materiálním<br />
východiskem vyvolávajícím v lidském vědomí myšlenkové pochody.<br />
„Čtení je zvláštním případem zrakového vnímání, v němž se uplatňují<br />
asociace z oblasti řečové kinestéze (vnímání pohybu mluvidel), znalosti a<br />
dosavadní zkušenosti člověka“, uvádějí Křivánek a Wildová (Křivánek; Wildová<br />
1998, s. 18). Také podle nich probíhá při <strong>čtení</strong> myšlenková činnost. Nutná je<br />
určitá úroveň zrakové a sluchové diferenciace a paměti, východiskem <strong>čtení</strong> je<br />
spojování optických tvarů s jejich zvukovými ekvivalenty a obsahovými<br />
významy. S nabýváním čtenářských dovedností dochází při zrakovém vnímání<br />
textu k souběžnému vybavování významových souvislostí nebo konkrétních<br />
představ, článek řečové kinestéze je postupně vynecháván.<br />
Fabiánková, Havel a Novotná uvádějí, že při <strong>čtení</strong> jde o porozumění<br />
znakům psané řeči. Spolu s psaním řadí <strong>čtení</strong> k základním složkám lidské<br />
gramotnosti. Vzájemné spolupůsobení <strong>čtení</strong> a psaní v procesu učení popisují „jako<br />
proces od smyslu ke znaku a od znaku ke smyslu“ (Fabiánková; Havel; Novotná<br />
1999, s. 35). Při psaní se přenáší smysl přímo do znaků (kódování), při <strong>čtení</strong> se<br />
smysl těchto znaků vybírá (dekódování). Myšlenková činnost, která probíhá při<br />
<strong>čtení</strong>, „rekonstruuje obsahovou stránku čteného textu podle stupně čtenářské<br />
vyspělosti, úrovně dosavadních znalostí a zkušeností čtenáře a podle rozvoje jeho<br />
myšlení a představivosti“ (Fabiánková; Havel; Novotná 1999, s. 35). V průběhu<br />
vývoje čtenářských dovedností dochází k automatizaci dílčích procesů, zrychluje<br />
se spojení mezi optickými znaky, jejich zvukovými ekvivalenty a obsahovými<br />
23
Change language