4 Metody čtení

formy percepční, nejčastěji akustické (artikulační) analogie, což nazýváme
dekódováním; 2. spojení přečteného s jistým významem, tedy v sémantickém
zpracování“ (Macková 1987, s. 357). Začínající čtenář se při dekódování opírá o
různé klíče: grafické, gramatické i kontextuální. Oba dva základní procesy,
dekódování a sémantické zpracování, jsou ve vzájemné interakci. Přitom
obtížnost textu hraje důležitou úlohu už od samého počátku osvojování čtení. Při
čtení těžších textů se čtenář více opírá o grafické klíče, u lehčích textů se více
uplatňuje význam čteného. Výzkumy ukazují, že např. vliv syntaktických a
sémantických vlastností se při čtení textu s vynechanými slovy projevuje již u
žáků v prvním ročníku. Čím je ale text těžší, tím více se čtenář spoléhá na
grafické klíče.
Inspirativní pro teorii i praxi jsou také práce autorů, kteří se zabývají
problematikou rychlého čtení. Podle Papíka je „čtení duševním procesem, při
němž jsou na základě identifikace znaků chápány obsahy textů“ (Papík 1992, s.
45). Vokalizace, tedy hlasitá i tichá artikulace, která je charakteristická pro méně
vyspělé čtení, může být na vyšších stupních rozvoje čtenářských dovedností zcela
vynechána. Převádění zrakového vjemu do zvukového kódu brzdí nejen rychlost
čtení, ale ztěžuje i vnímání globálních a logických souvislostí. Oči se při čtení
nepohybují plynule, ale ve skocích. Čtení neprobíhá v době pohybu oka, ale právě
při jeho zastávkách, fixacích. Ve fixačním bodě oko vybere text ze zorného pole a
skočí na další fixační bod. Zorné pole je úsek, který čtenář zachytí jedním
pohledem, jednou fixací očí. Zorné pole, jehož středem je fixační bod, je tvořeno
oblastí jasného vidění a oblastí periferního vidění. Cvičením lze rozšířit zorné
pole, tedy zrakové rozpětí, a snížením počtu fixací zvýšit rychlost čtení.
Nebeská, která vychází z pozic psycholingvistiky, uvádí, že čtení je
komplexní proces, na němž se podílí řada dílčích procesů. Čtením získáváme
informace z psaného, resp. tištěného textu. Velmi důležitým činitelem při čtení je
typ písma, tzn. zda se jedná o písmo logografické, slabičné nebo alfabetické.
Podle Nebeské byly odmítnuty některé jednoduché hypotézy, např. že při čtení
dochází k přímému přechodu od grafické formy slova k jeho reprezentaci
v mentálním slovníku čtenáře, nebo že čtenář nejprve převádí části textu do jeho
mluvené podoby, „takže mentálně je reprezentuje stejným způsobem bez ohledu
22