4 Metody čtení

Závěr
Problematika čtení jako základu gramotnosti je předmětem zájmu lidstva
od samého úsvitu jeho dějin. Přes nesčetné výzkumy se zatím nepodařilo plně
objasnit všechny zákonitosti, které jsou s podstatou čtení a jeho osvojováním
spojeny. Je nepochybné, že jedním z úskalí je značná individuální odstíněnost
každého jedince, násobená konkrétními jazykovými a kulturně-historickými
odlišnostmi. Také proto jsou mnohé závěry obtížně srovnatelné a aplikovatelné.
Zájem, který je čtení věnován, je nesmírně rozmanitý. Je pokrýván
odborníky mnoha vědních oborů, např. pedagogiky, speciální pedagogiky,
psychologie, neurologie, lingvistiky, kybernetiky aj. Jsou zkoumány
biopsychologické souvislosti, analyzovány jsou jednotlivé percepční a motorické
funkce a jejich role v kontextu s ostatními, jsou vyvíjeny a ověřovány nové
metody čtení, pozornost se zaměřuje na prevenci obtíží ve čtení, využívány jsou
poznatky z oblasti specifických poruch učení.
V teoretické části předložené práce bylo pojednáno o základních
souvislostech týkajících se čtení. Zabývali jsme se významem, podstatou a
současným pojetím čtení, výukovými metodami a hodnocením, specifickými
poruchami čtení, lateralitou, připraveností na čtení a prevencí obtíží,
perspektivami výuky čtení. V empirické části byly stanoveny výzkumné cíle a
hypotézy, nastíněn stav dosavadního řešení zkoumané problematiky, popsána
metodologie výzkumu. Po analýze a interpretaci výsledků výzkumného šetření
byly ověřeny cíle a hypotézy a formulovány závěry, doporučení pro praxi a
navrženy směry dalšího bádání.
Mezi závažná zjištění, která přinesl náš výzkum, lze zařadit zejména tato:
1. Přes hustou logopedickou síť dětí s poruchami výslovnosti neubývá.
V našem souboru jsme zaznamenali 40 % chlapců a 35 % dívek s dyslálií na
začátku školní docházky, což ve srovnání s průzkumy výslovnosti z nedávné doby
znamená mírný nárůst. Zároveň jsme zjistili, že ještě u 9 % chlapců a 7 % dívek
nebyla při vstupu do školy dobře rozvinuta sluchová diferenciace. Mezi chlapci se
217