4 Metody čtení

stejnorodé laterality, bližší pohled ale ukázal, že to bylo jen důsledkem nárůstu
souhlasné pravostranné dominance, u chlapců o 2 % a u dívek o 8 %, souhlasné
levostranné dominance oproti stavu na začátku školního roku ubylo. V obou
skupinách o 2 % také přibylo zkřížené laterality typu vedoucí pravá ruka a levé
oko a ubylo typů s dvojí dominancí oka.
Výsledky našeho výzkumu prokázaly, že u mnoha dětí dochází ke
stabilizaci laterality později, než jak bývá mnoha autory uváděno. Jsou naopak
v souladu s těmi, kteří neohraničují vývoj laterality např. obdobím puberty, ale
hovoří o kontinuálním celoživotním procesu.
Jestliže ke změnám v lateralitě došlo v našem vzorku v průběhu prvního
roku školní docházky u ne zcela zanedbatelného počtu dětí, není důvod se
domnívat, že k nim nemůže docházet i v dalších letech. Pro naši problematiku to
ale především znamená, že je třeba tyto skutečnosti vnímat jak v kontextu školní
zralosti, tak i procesu osvojování čtení. Tzv. nevýhodný typ laterality se může
změnit ve výhodný, ale může tomu být i naopak. Analýza případných obtíží může
přispět k jejich pochopení a následnému adekvátnímu přístupu.
Hypotéza č. 3 byla potvrzena.
H 4: Úroveň rozvoje sluchové diferenciace je dobrým prediktorem čtení
O významu foneticko-fonologických schopností pro čtení jsme podrobně
pojednali v předchozích částech práce. Májová (2009, s. 20) uvádí, že „zatímco
fonologické povědomí je považováno spíše za dlouhodobý determinant kvality
čtenářských dovedností, není u něj zcela jednoznačné, nakolik predikuje průběh
raných čtenářských fází,“ na rozdíl od znalosti písmen, která počáteční vývoj čtení
predikuje spolehlivě.
Když jsme analyzovali výsledky dětí, které do školy vstupovaly
s nedokonale rozvinutým sluchovým rozlišováním, dospěli jsme k jednoznačným
poznatkům. Příznačný byl pro tuto skupinu dětí výskyt vícečetné dyslálie,
specifické dyslálie a zároveň i výrazně nižší rychlost čtení, a to jak ve srovnání se
skupinou, kterou tvořily všechny děti s poruchami výslovnosti, tak i s celým
212