4 Metody čtení
4 Metody čtení 4 Metody čtení
V našem výzkumném šetření jsme však dospěli k poměrně jednoznačným výsledkům. Ukázalo se, že pro počáteční čtení je výhodnější pravostranná orientace laterality než levostranná, a to jak v případě jednotlivých párových orgánů, tak i jejich kombinace. I když rozdíly byly někdy velmi diskrétní, nepovažujeme naše zjištění za bezvýznamná a vzhledem k početnosti zkoumaného vzorku ani za nahodilá. Mohou být důležitá zejména v případech individualizovaného přístupu k dětem s nesnázemi v počátečním čtení. Hypotézu č. 2 považujeme za potvrzenou. H 3: Vývoj laterality není u dětí na počátku školní docházky ukončen Otázka vývoje laterálně-preferenčních vztahů byla řešena mnoha badateli. Jak bylo uvedeno výše, výzkumy zdaleka nepřinesly shodu v určení stabilizační fáze vývoje laterality, závěry jsou velmi různorodé. V našem výzkumu jsme zjistili, že ke změnám v lateralitě dochází i po nástupu do školy. Srovnání výsledků vyšetření laterality v první a druhé etapě ukázalo poměrně značnou dynamiku v posunech laterality ruky i oka. Změny nebyly rozloženy rovnoměrně, týkaly se 17 % chlapců a 26 % dívek. Dominance ruky se změnila u 14 % chlapců a 16 % dívek, oka u 6 % chlapců a 10 % dívek, ke změnám v dominanci obou těchto párových orgánů došlo u 3 % chlapců, u dívek tento případ nenastal. Zjevná byla tendence ke zvýrazňující se asymetrii v neprospěch leváků. Praváků tedy na konci školního roku přibylo, tato tendence byla výraznější u dívek. Nejčastější změny v lateralitě ruky se týkaly posunu z ambidextrie do pravorukosti, nastaly u 6 % chlapců a 10 % dívek, z pravorukosti do ambidextrie, u 5 % chlapců a 3 % dívek, a z levorukosti do ambidextrie, shodně po 2 %. Změny v lateralitě oka byly nejčastější u případů dvojí dominance oka, a to u 4 % chlapců i 4 % dívek, posuny nastaly zpravidla směrem k pravookosti. Poměr změn v dominaci z pravého oka na levé nebo obráceně byl vcelku vyrovnaný. Změny v dominanci jednotlivých párových orgánů se rovněž odrazily v typech laterality i jejich proporcích. Na konci školního roku celkově přibylo 211
stejnorodé laterality, bližší pohled ale ukázal, že to bylo jen důsledkem nárůstu souhlasné pravostranné dominance, u chlapců o 2 % a u dívek o 8 %, souhlasné levostranné dominance oproti stavu na začátku školního roku ubylo. V obou skupinách o 2 % také přibylo zkřížené laterality typu vedoucí pravá ruka a levé oko a ubylo typů s dvojí dominancí oka. Výsledky našeho výzkumu prokázaly, že u mnoha dětí dochází ke stabilizaci laterality později, než jak bývá mnoha autory uváděno. Jsou naopak v souladu s těmi, kteří neohraničují vývoj laterality např. obdobím puberty, ale hovoří o kontinuálním celoživotním procesu. Jestliže ke změnám v lateralitě došlo v našem vzorku v průběhu prvního roku školní docházky u ne zcela zanedbatelného počtu dětí, není důvod se domnívat, že k nim nemůže docházet i v dalších letech. Pro naši problematiku to ale především znamená, že je třeba tyto skutečnosti vnímat jak v kontextu školní zralosti, tak i procesu osvojování čtení. Tzv. nevýhodný typ laterality se může změnit ve výhodný, ale může tomu být i naopak. Analýza případných obtíží může přispět k jejich pochopení a následnému adekvátnímu přístupu. Hypotéza č. 3 byla potvrzena. H 4: Úroveň rozvoje sluchové diferenciace je dobrým prediktorem čtení O významu foneticko-fonologických schopností pro čtení jsme podrobně pojednali v předchozích částech práce. Májová (2009, s. 20) uvádí, že „zatímco fonologické povědomí je považováno spíše za dlouhodobý determinant kvality čtenářských dovedností, není u něj zcela jednoznačné, nakolik predikuje průběh raných čtenářských fází,“ na rozdíl od znalosti písmen, která počáteční vývoj čtení predikuje spolehlivě. Když jsme analyzovali výsledky dětí, které do školy vstupovaly s nedokonale rozvinutým sluchovým rozlišováním, dospěli jsme k jednoznačným poznatkům. Příznačný byl pro tuto skupinu dětí výskyt vícečetné dyslálie, specifické dyslálie a zároveň i výrazně nižší rychlost čtení, a to jak ve srovnání se skupinou, kterou tvořily všechny děti s poruchami výslovnosti, tak i s celým 212
- Page 161 and 162: případů postupně ubývalo, a to
- Page 163 and 164: P/L 23 P/L 25 A/P 9 L/P 5 L/P 7 A/P
- Page 165 and 166: Tabulky č. 14 a 15 přinášejí d
- Page 167 and 168: v nestejné průpravě, zkušenoste
- Page 169 and 170: vyšetření Dyslálie a lateralita
- Page 171 and 172: G= 3,8436281 X²= 0,207 Ccr= 0,1960
- Page 173 and 174: Tabulka č. 26 Řeč a vizuomotorik
- Page 175 and 176: počet slov 50 45 40 35 30 25 20 15
- Page 177 and 178: Tabulka č. 31 Lateralita oka a čt
- Page 179 and 180: A/LP 1 15,0 4,0 Tabulka č. 35 Zák
- Page 181 and 182: Předpoklad, že pro počátky čte
- Page 183 and 184: Pokud se jedná o levostrannou late
- Page 185 and 186: Lineární regrese pro průměr slo
- Page 187 and 188: Ř AN AS Ř AN AS L/L L/L 26 1 R Ř
- Page 189 and 190: Tabulka č. 45 Řeč a čtení, sta
- Page 191 and 192: 17.10 Řeč, lateralita a vizuomoto
- Page 193 and 194: Průměrný věk nejlepších čten
- Page 195 and 196: Tabulka č. 50 Řeč, lateralita a
- Page 197 and 198: 18 Shrnutí výsledků, ověření
- Page 199 and 200: prostředí u jedinců s nevyhraně
- Page 201 and 202: v počátečním období nabýván
- Page 203 and 204: pohybů. Pro případy závažněj
- Page 205 and 206: 4. Vztah mezi lateralitou a čtení
- Page 207 and 208: 5. Vztah mezi vizuomotorickou koord
- Page 209 and 210: také se liší. Za důležité pok
- Page 211: 1. V případě laterality ruky se
- Page 215 and 216: 19 Doporučení pro praxi a teorii
- Page 217 and 218: 2. Podrobit důkladnému zkoumání
- Page 219 and 220: poruchy výslovnosti nejčastěji v
- Page 221 and 222: 12. Opoždění ve sluchové difere
- Page 223 and 224: POUŽITÁ LITERATURA BARTLETT, D. D
- Page 225 and 226: DRNKOVÁ, Z. K otázce zjišťován
- Page 227 and 228: HUDSON, R. F.; HIGH, L.; AL OTAIBA,
- Page 229 and 230: KOLLÁRIK, K. Rozdiely medzi chlapc
- Page 231 and 232: KŘIVÁNEK, Z. Typologie a diferenc
- Page 233 and 234: MANGUEL, A. Dějiny čtení. Praha:
- Page 235 and 236: MIKULAJOVÁ, M. Fonologické proces
- Page 237 and 238: PARDEL, T. Písaná reč, jej vývi
- Page 239 and 240: SMETÁČEK, V. Vybrané kapitoly z
- Page 241 and 242: VACÍNOVÁ, M. Vývojové poruchy u
- Page 243 and 244: ZÁPOTOČNÁ, O. Alternatívny prí
- Page 245 and 246: Seznam tabulek a grafů Tabulka č.
- Page 247 and 248: Seznam příloh Příloha 1: Zkouš
- Page 249 and 250: Příloha 1
- Page 251: Příloha 2
- Page 260: Příloha 4
V našem výzkumném šetření jsme však dospěli k poměrně jednoznačným<br />
výsledkům. Ukázalo se, že pro počáteční <strong>čtení</strong> je výhodnější pravostranná<br />
orientace laterality než levostranná, a to jak v případě jednotlivých párových<br />
orgánů, tak i jejich kombinace. I když rozdíly byly někdy velmi diskrétní,<br />
nepovažujeme naše zjištění za bezvýznamná a vzhledem k početnosti<br />
zkoumaného vzorku ani za nahodilá. Mohou být důležitá zejména v případech<br />
individualizovaného přístupu k dětem s nesnázemi v počátečním <strong>čtení</strong>.<br />
Hypotézu č. 2 považujeme za potvrzenou.<br />
H 3: Vývoj laterality není u dětí na počátku školní docházky ukončen<br />
Otázka vývoje laterálně-preferenčních vztahů byla řešena mnoha badateli.<br />
Jak bylo uvedeno výše, výzkumy zdaleka nepřinesly shodu v určení stabilizační<br />
fáze vývoje laterality, závěry jsou velmi různorodé.<br />
V našem výzkumu jsme zjistili, že ke změnám v lateralitě dochází i po<br />
nástupu do školy. Srovnání výsledků vyšetření laterality v první a druhé etapě<br />
ukázalo poměrně značnou dynamiku v posunech laterality ruky i oka. Změny<br />
nebyly rozloženy rovnoměrně, týkaly se 17 % chlapců a 26 % dívek. Dominance<br />
ruky se změnila u 14 % chlapců a 16 % dívek, oka u 6 % chlapců a 10 % dívek,<br />
ke změnám v dominanci obou těchto párových orgánů došlo u 3 % chlapců, u<br />
dívek tento případ nenastal. Zjevná byla tendence ke zvýrazňující se asymetrii<br />
v neprospěch leváků. Praváků tedy na konci školního roku přibylo, tato tendence<br />
byla výraznější u dívek.<br />
Nejčastější změny v lateralitě ruky se týkaly posunu z ambidextrie do<br />
pravorukosti, nastaly u 6 % chlapců a 10 % dívek, z pravorukosti do ambidextrie,<br />
u 5 % chlapců a 3 % dívek, a z levorukosti do ambidextrie, shodně po 2 %.<br />
Změny v lateralitě oka byly nejčastější u případů dvojí dominance oka, a<br />
to u 4 % chlapců i 4 % dívek, posuny nastaly zpravidla směrem k pravookosti.<br />
Poměr změn v dominaci z pravého oka na levé nebo obráceně byl vcelku<br />
vyrovnaný.<br />
Změny v dominanci jednotlivých párových orgánů se rovněž odrazily<br />
v typech laterality i jejich proporcích. Na konci školního roku celkově přibylo<br />
211