4 Metody čtení

také se liší. Za důležité pokládáme např. zjištění, že s rostoucí tolerancí leváků
jich v populaci nijak výrazně nepřibývá, a že vliv pravopreferujícího prostředí je
poměrně silný. Kromě jedné dívky používali při psaní všichni ambidextři pravou
ruku, přičemž pravou rukou psala také jedna třetina leváků. Ze srovnání výsledků
z počátku a konce školního roku vyplynulo, že ubylo levorukosti a přibylo
pravorukosti.
18.7 Ověření hypotéz
H 1: Dívky budou ve sledovaných ukazatelích dosahovat lepších výsledků než
chlapci
Při nástupu do školy byla u 7 % dívek nedostatečně rozvinutá schopnost
sluchové diferenciace, mezi chlapci jich bylo 9 %.
Dyslálie byla na začátku školního roku zjištěna u 35 % dívek a 40 %
chlapců, na konci školního roku se počet dívek s vadami výslovnosti snížil o 7 %,
u chlapců došlo k poklesu o 6 %. Koktavostí trpěly 2 % dívek, u chlapců to byly 4
procenta.
Ve zkoušce vizuomotorické koordinace dosáhly dívky v první etapě
výzkumu v průměru 10,3 bodu, v druhé etapě 12,8 bodu, u chlapců to bylo 9,4
bodu a 12,1 bodu.
Dívky četly průměrnou rychlostí 33,4 slova za minutu a chybně přečetly
v průměru 1,6 slova, chlapci přečetli správně 30,1 a chybně 1,7 slova za minutu.
Ve skupině dětí s maximální mírou vyhraněnosti laterality byla průměrná
rychlost čtení u dívek 31,6 slova, u chlapců 23,7 slova, chybovost byla v obou
skupinách shodná, a to 1,8 slova.
Úspěšnější ve čtení byly i dívky s nedostatečně rozvinutým sluchovým
rozlišováním. Přečetly 27,9 slova, chlapci 24,2 slova, dívky chybně přečetly 1,4
slova, chlapci 1,6 slova za minutu.
Dívky s dyslálií četly rychlostí 34,4 slova a chybně přečetly 1,8 slova, u
chlapců s dyslálií to bylo 27,9 správně a 2 chybně přečtená slova za minutu.
208