4 Metody čtení
4 Metody čtení 4 Metody čtení
vyšetření zjistili dyslálii u 50 % ambidextrů, 40 % leváků a 38 % praváků, mezi dívkami u 39 % pravorukých, 25 % s nevyhraněnou lateralitou a 18,2 % levorukých. V druhém vyšetření se pořadí na prvních místech u obou pohlaví nezměnilo. Z našich výsledků vyplývá, že v případě dyslálie hraje nevyhraněná lateralita a levorukost významnější roli u chlapců než u dívek. Přes rozdílné výsledky ve zkoušce artikulace vzhledem ke konkrétnímu typu laterality se závislost dle kontingenčního koeficientu ukázala jako poměrně nízká. Pokud jde o vztah laterality a koktavosti, docházejí badatelé ke srovnatelným výsledkům. Je zjišťována souvislost mezi koktavostí a leváctvím (Drtilová; Koukolík 1994), přecvičováním a zkříženou lateralitou (Sovák 1979), levorukostí a obourukostí (Synek 1972). V našem výzkumu výrazně převažovala u dětí s koktavostí zkřížená lateralita s dominancí pravé ruky a levého oka, častá byla také nevyhraněná lateralita ruky. Levorukost jsme nezjistili, vyhraněná pravorukost byla jen u jednoho chlapce. U poloviny těchto dětí došlo v době mezi oběma vyšetřeními ke změnám v laterální dominanci, ve dvou případech z méně vyhraněné pravorukosti do ambidextrie a v jednom případě se změnila dominance pravého oka na levé. Nápadná byla převaha levookosti, v prvním vyšetření jsme vedoucí levé oko zjistili u dvou třetin dětí, v druhém vyšetření to bylo již u všech dětí, až na jednu dívku. Toto zjištění o výrazném zastoupení levostranné dominance oka u dětí s balbuties koresponduje s poznatkem Synkovým (1972). 2. Vztah mezi řečí a vizuomotorickou koordinací Na artikulaci se podílí řada faktorů. Kromě sluchové percepce, nápodoby a dalších je to jistě i motorika. Je známo, že mezi úrovní vývoje motorických a řečových schopností existuje vysoká korelace (Lechta a kol. 2003). Sovák (1978) uvádí případy dyslálie a specifické dyslálie, které jsou spojeny s nápadnou neobratností mluvidel, a v této souvislosti používá pojem „mluvně-motorická dysgnozie.“ Zároveň připomíná, že častěji jsou zjišťovány poruchy výslovnosti u dětí pohybově neobratných a naopak méně často např. u sportovců. Podle Dvořáka (2003) vyžadují řečově-motorické dovednosti součinnost aktivit v kognitivním, emocionálním, lingvistickém a motorickém systému. Vizuomotorice přisuzuje především úlohu zrakové kontroly koordinace 201
pohybů. Pro případy závažnějších artikulačních deficitů používá pojem „vývojová artikulační dyspraxie,“ kdy má např. dítě potíže zkoordinovat mluvidla k navození hlásky, zvládnutý stereotyp nedovede zopakovat, fixace artikulémů trvá nepřiměřeně dlouhou dobu. Do této kategorie bývají řazeny i specifické asimilace a artikulační neobratnost (Žlab 1990). Pokusili jsme se zjistit, zda se projeví vztah mezi motorikou a poruchami řeči u dětí s dyslálií v našem výzkumném souboru, tedy dětí bez závažnějších řečových vad, i na úrovni vizuomotoriky. Při porovnání výsledků ve zkoušce vizuomotorické koordinace mezi dětmi s poruchami a bez poruch výslovnosti jsme zjistili, že mezi oběma skupinami existují rozdíly. Lepšího bodového hodnocení dosáhly děti bez poruch výslovnosti, a to jak mezi chlapci, tak i dívkami. U chlapců bez poruch to bylo v průměru 13,5 bodu, s poruchami 12,7 bodu, u dívek 13,6 bodu, resp. 12,5 bodu. Rozdíly byly potvrzeny na začátku i na konci školního roku. Přestože rozdíly jsou poměrně malé, lze se domnívat, že mezi poruchami řeči a vizuomotorikou existuje vztah. Statisticky významný se ukázal u chlapců, a to zvláště v případě specifické dyslálie. Lze předpokládat, že se závažností řečových obtíží budou rozdíly v úrovni vizuomotoriky mezi dětmi bez poruch a s poruchami narůstat. A naopak, čím nižší bude úroveň vizuomotoriky, tím větší obtíže se dají očekávat v řeči. 3. Vztah mezi řečí a čtením Vztah mezi řečí a čtením byl mnohokrát prokázán, čtení je na řeči přímo závislé (Synek 1978). Také proto je při prevenci obtíží ve čtení kladen velký důraz na rozvoj verbálních schopností, úroveň řečového vývoje je zároveň pokládána za velmi dobrý prediktor čtení (Zápotočná 1995). Dobrá připravenost na čtení je spojována s rozvojem slovní zásoby, verbální paměti, jazykového citu, smyslu pro rytmus a rým, s porozuměním řeči. Za důležitou je tedy pokládána tzv. receptivní složka řeči. Expresivní řeč, která se týká především výslovnosti, má podle badatelů význam podružný. Pokud se nejedná o těžké poruchy artikulace, nemají vady výslovnosti např. podle Matějčka (1972) na rychlost ani porozumění vliv. 202
- Page 151 and 152: vyslovujeme zřetelně, mezi jednot
- Page 153 and 154: nápodoby předloženého obrazce.
- Page 155 and 156: 16 Výsledky výzkumného šetřen
- Page 157 and 158: s nedostatečně rozvinutým slucho
- Page 159 and 160: první vyšetření druhé vyšetř
- Page 161 and 162: případů postupně ubývalo, a to
- Page 163 and 164: P/L 23 P/L 25 A/P 9 L/P 5 L/P 7 A/P
- Page 165 and 166: Tabulky č. 14 a 15 přinášejí d
- Page 167 and 168: v nestejné průpravě, zkušenoste
- Page 169 and 170: vyšetření Dyslálie a lateralita
- Page 171 and 172: G= 3,8436281 X²= 0,207 Ccr= 0,1960
- Page 173 and 174: Tabulka č. 26 Řeč a vizuomotorik
- Page 175 and 176: počet slov 50 45 40 35 30 25 20 15
- Page 177 and 178: Tabulka č. 31 Lateralita oka a čt
- Page 179 and 180: A/LP 1 15,0 4,0 Tabulka č. 35 Zák
- Page 181 and 182: Předpoklad, že pro počátky čte
- Page 183 and 184: Pokud se jedná o levostrannou late
- Page 185 and 186: Lineární regrese pro průměr slo
- Page 187 and 188: Ř AN AS Ř AN AS L/L L/L 26 1 R Ř
- Page 189 and 190: Tabulka č. 45 Řeč a čtení, sta
- Page 191 and 192: 17.10 Řeč, lateralita a vizuomoto
- Page 193 and 194: Průměrný věk nejlepších čten
- Page 195 and 196: Tabulka č. 50 Řeč, lateralita a
- Page 197 and 198: 18 Shrnutí výsledků, ověření
- Page 199 and 200: prostředí u jedinců s nevyhraně
- Page 201: v počátečním období nabýván
- Page 205 and 206: 4. Vztah mezi lateralitou a čtení
- Page 207 and 208: 5. Vztah mezi vizuomotorickou koord
- Page 209 and 210: také se liší. Za důležité pok
- Page 211 and 212: 1. V případě laterality ruky se
- Page 213 and 214: stejnorodé laterality, bližší p
- Page 215 and 216: 19 Doporučení pro praxi a teorii
- Page 217 and 218: 2. Podrobit důkladnému zkoumání
- Page 219 and 220: poruchy výslovnosti nejčastěji v
- Page 221 and 222: 12. Opoždění ve sluchové difere
- Page 223 and 224: POUŽITÁ LITERATURA BARTLETT, D. D
- Page 225 and 226: DRNKOVÁ, Z. K otázce zjišťován
- Page 227 and 228: HUDSON, R. F.; HIGH, L.; AL OTAIBA,
- Page 229 and 230: KOLLÁRIK, K. Rozdiely medzi chlapc
- Page 231 and 232: KŘIVÁNEK, Z. Typologie a diferenc
- Page 233 and 234: MANGUEL, A. Dějiny čtení. Praha:
- Page 235 and 236: MIKULAJOVÁ, M. Fonologické proces
- Page 237 and 238: PARDEL, T. Písaná reč, jej vývi
- Page 239 and 240: SMETÁČEK, V. Vybrané kapitoly z
- Page 241 and 242: VACÍNOVÁ, M. Vývojové poruchy u
- Page 243 and 244: ZÁPOTOČNÁ, O. Alternatívny prí
- Page 245 and 246: Seznam tabulek a grafů Tabulka č.
- Page 247 and 248: Seznam příloh Příloha 1: Zkouš
- Page 249 and 250: Příloha 1
- Page 251: Příloha 2
pohybů. Pro případy závažnějších artikulačních deficitů používá pojem „vývojová<br />
artikulační dyspraxie,“ kdy má např. dítě potíže zkoordinovat mluvidla k navození<br />
hlásky, zvládnutý stereotyp nedovede zopakovat, fixace artikulémů trvá<br />
nepřiměřeně dlouhou dobu. Do této kategorie bývají řazeny i specifické asimilace<br />
a artikulační neobratnost (Žlab 1990).<br />
Pokusili jsme se zjistit, zda se projeví vztah mezi motorikou a poruchami<br />
řeči u dětí s dyslálií v našem výzkumném souboru, tedy dětí bez závažnějších<br />
řečových vad, i na úrovni vizuomotoriky. Při porovnání výsledků ve zkoušce<br />
vizuomotorické koordinace mezi dětmi s poruchami a bez poruch výslovnosti<br />
jsme zjistili, že mezi oběma skupinami existují rozdíly. Lepšího bodového<br />
hodnocení dosáhly děti bez poruch výslovnosti, a to jak mezi chlapci, tak i<br />
dívkami. U chlapců bez poruch to bylo v průměru 13,5 bodu, s poruchami 12,7<br />
bodu, u dívek 13,6 bodu, resp. 12,5 bodu. Rozdíly byly potvrzeny na začátku i na<br />
konci školního roku.<br />
Přestože rozdíly jsou poměrně malé, lze se domnívat, že mezi poruchami<br />
řeči a vizuomotorikou existuje vztah. Statisticky významný se ukázal u chlapců, a<br />
to zvláště v případě specifické dyslálie. Lze předpokládat, že se závažností<br />
řečových obtíží budou rozdíly v úrovni vizuomotoriky mezi dětmi bez poruch a s<br />
poruchami narůstat. A naopak, čím nižší bude úroveň vizuomotoriky, tím větší<br />
obtíže se dají očekávat v řeči.<br />
3. Vztah mezi řečí a <strong>čtení</strong>m<br />
Vztah mezi řečí a <strong>čtení</strong>m byl mnohokrát prokázán, <strong>čtení</strong> je na řeči přímo<br />
závislé (Synek 1978). Také proto je při prevenci obtíží ve <strong>čtení</strong> kladen velký<br />
důraz na rozvoj verbálních schopností, úroveň řečového vývoje je zároveň<br />
pokládána za velmi dobrý prediktor <strong>čtení</strong> (Zápotočná 1995).<br />
Dobrá připravenost na <strong>čtení</strong> je spojována s rozvojem slovní zásoby,<br />
verbální paměti, jazykového citu, smyslu pro rytmus a rým, s porozuměním řeči.<br />
Za důležitou je tedy pokládána tzv. receptivní složka řeči. Expresivní řeč, která se<br />
týká především výslovnosti, má podle badatelů význam podružný. Pokud se<br />
nejedná o těžké poruchy artikulace, nemají vady výslovnosti např. podle Matějčka<br />
(1972) na rychlost ani porozumění vliv.<br />
202
Change language