4 Metody čtení

vyšetření zjistili dyslálii u 50 % ambidextrů, 40 % leváků a 38 % praváků, mezi
dívkami u 39 % pravorukých, 25 % s nevyhraněnou lateralitou a 18,2 %
levorukých. V druhém vyšetření se pořadí na prvních místech u obou pohlaví
nezměnilo. Z našich výsledků vyplývá, že v případě dyslálie hraje nevyhraněná
lateralita a levorukost významnější roli u chlapců než u dívek. Přes rozdílné
výsledky ve zkoušce artikulace vzhledem ke konkrétnímu typu laterality se
závislost dle kontingenčního koeficientu ukázala jako poměrně nízká.
Pokud jde o vztah laterality a koktavosti, docházejí badatelé ke
srovnatelným výsledkům. Je zjišťována souvislost mezi koktavostí a leváctvím
(Drtilová; Koukolík 1994), přecvičováním a zkříženou lateralitou (Sovák 1979),
levorukostí a obourukostí (Synek 1972). V našem výzkumu výrazně převažovala
u dětí s koktavostí zkřížená lateralita s dominancí pravé ruky a levého oka, častá
byla také nevyhraněná lateralita ruky. Levorukost jsme nezjistili, vyhraněná
pravorukost byla jen u jednoho chlapce. U poloviny těchto dětí došlo v době mezi
oběma vyšetřeními ke změnám v laterální dominanci, ve dvou případech z méně
vyhraněné pravorukosti do ambidextrie a v jednom případě se změnila dominance
pravého oka na levé. Nápadná byla převaha levookosti, v prvním vyšetření jsme
vedoucí levé oko zjistili u dvou třetin dětí, v druhém vyšetření to bylo již u všech
dětí, až na jednu dívku. Toto zjištění o výrazném zastoupení levostranné
dominance oka u dětí s balbuties koresponduje s poznatkem Synkovým (1972).
2. Vztah mezi řečí a vizuomotorickou koordinací
Na artikulaci se podílí řada faktorů. Kromě sluchové percepce, nápodoby a
dalších je to jistě i motorika. Je známo, že mezi úrovní vývoje motorických a
řečových schopností existuje vysoká korelace (Lechta a kol. 2003).
Sovák (1978) uvádí případy dyslálie a specifické dyslálie, které jsou
spojeny s nápadnou neobratností mluvidel, a v této souvislosti používá pojem
„mluvně-motorická dysgnozie.“ Zároveň připomíná, že častěji jsou zjišťovány
poruchy výslovnosti u dětí pohybově neobratných a naopak méně často např. u
sportovců. Podle Dvořáka (2003) vyžadují řečově-motorické dovednosti
součinnost aktivit v kognitivním, emocionálním, lingvistickém a motorickém
systému. Vizuomotorice přisuzuje především úlohu zrakové kontroly koordinace
201