4 Metody čtení

v počátečním období nabývání čtenářských dovedností. Zcela bez chyb četla
necelá třetina dětí, více jich bylo mezi chlapci.
Zjistili jsme, že mezi dětmi prvního ročníku základní školy existují ve
čtení obrovské rozdíly. Nejnižší rychlost byla 7 slov a nejvyšší 107 slov za
minutu, rozdíl mezi nejpomalejším a nejrychlejším čtenářem tedy činil plných 100
slov v jedné minutě. Chlapci přečetli v průměru 30,1 slova za minutu, což
odpovídá průměrnému čtenářskému kvocientu pro použitý text, dívky četly
průměrně 33,4 slova za minutu, tedy mírně nad průměrem.
Z výsledků našeho šetření a z porovnání s normami stanovenými pro
použitý standardizovaný text vyplývá, že rychlost čtení se u žáků prvního ročníku
základní školy v posledních desetiletích výrazněji nezměnila a že dívky jsou
přinejmenším v počátečních fázích osvojování čtení úspěšnější. Jsou také lépe
hodnoceny učitelkami, průměrná známka ze čtení byla u chlapců 1,9, u dívek 1,8.
Diskutabilní je problematika jednotných norem jak při samotném testování, tak
zpravidla i při vlastním hodnocení čtenářského výkonu, neboť nejsou
respektovány interpohlavní rozdíly, vnitřní i vnější faktory, jež se na výkonnosti
podílejí.
Ze srovnatelných výzkumů uvádíme zjištění Wildové (2005), že současní
žáci čtou spíše rychleji než ti, na nichž byly sestaveny normy čtenářského
kvocientu, a Zelinkové (1998), která v rychlosti čtení v průběhu posledních třiceti
let významnější změny nezaznamenala.
18.5 Ověření hlavních cílů
1. Vztah mezi řečí a lateralitou
Na otázku vztahu laterality a řeči nedává literatura jednotnou odpověď.
Někteří badatelé zjišťují mezi dětmi s poruchami řeči více leváků (Sovák 1979),
jiní jich naopak mezi leváky nacházejí nejméně (Synek 1991).
Také výsledky našeho výzkumu nejsou jednoznačné a liší se podle
příslušnosti k pohlaví. Mezi chlapci jsme v našem výzkumném vzorku v prvním
200