4 Metody čtení

18.3 Vizuomotorická koordinace
Zkoušce vizuomotorické koordinace byly podrobeny všechny děti v první i
druhé etapě výzkumu. Mohlo by se zdát, že vizuomotorická koordinace nebude
mít pro řeč a čtení význam, ale jak např. ukázala srovnání dětí s dyslálií a bez
dyslálie, dobrých a špatných čtenářů a čtení dětí s dobře a slabě rozvinutou
vizuomotorikou, jisté souvislosti bylo možno nalézt.
Podobně jako v jiných zkoumaných oblastech, také ve zkoušce
vizuomotorické koordinace jsme zjistili velký rozptyl ve výsledcích. V průběhu
školního roku došlo k postupnému zlepšování výkonnosti, mírně vyššího
bodového hodnocení jak na začátku, tak na konci školního roku dosahovaly
dívky.
Celkově odpovídaly výsledky průměrné úrovni vizuomotorické
koordinace, tzn. 5. stenu podle příslušných tabulek. Chlapci se blížili ke spodní
hranici, dívky k horní hranici bodového rozpětí v rámci této stenové normy. Toto
zjištění koresponduje s poznatky Kollárikovými (1991), který konstatuje, že
vývojový předstih dívek před chlapci v úrovni připravenosti na školu se nejvíce
projevuje v oblasti jemné motoriky. Jsme si přitom vědomi, že námi použitá
zkouška je pojata komplexněji a zahrnuje jak jemnou motoriku, tak i
vizuopercepci a pracovní složku, a to v jejich vzájemné integraci.
18.4 Čtení
Všechny děti četly stejný standardizovaný text, zkouška čtení byla
provedena na konci školního roku. Zajímala nás rychlost čtení, jež byla dána
počtem správně přečtených slov za minutu, a počet chybně přečtených slov.
Vzhledem k poměrně nízkému počtu chyb, u chlapců 1,7 slova a u dívek
1,6 slova za minutu, se chybovost nejevila jako významný kvalitativní ukazatel
199