4 Metody čtení

18 Shrnutí výsledků, ověření cílů a hypotéz, diskuse
Výzkumné šetření bylo zaměřeno na artikulaci, sluchové rozlišování,
lateralitu, vizuomotorickou koordinaci a čtení u dětí na počátku školní docházky.
Do výzkumu bylo zařazeno 200 dětí prvních ročníků, z nich bylo 100 chlapců a
100 dívek. Výzkum se uskutečnil ve dvou etapách, první na začátku školního roku
a druhá na jeho konci. Výsledky byly zpracovány zvlášť pro každé pohlaví a
srovnávány navzájem.
Cílem výzkumného šetření bylo postižení vzájemných vztahů mezi
zkoumanými faktory, byly stanoveny hlavní a dílčí cíle a formulovány hypotézy.
18.1 Artikulace a sluchové rozlišování
Zjistili jsme, že v našem souboru mělo vadnou výslovnost na začátku první
třídy 40 % chlapců a 35 % dívek, v jednom z posledních srovnatelných průzkumů
uvádějí Půstová a kol. (2001) 36 % dětí při vstupu do školy s vadami výslovnosti.
Nejčastěji vadně vyslovovanými hláskami byly hlásky Ř, sykavky, R a L, což
odpovídá i jiným průzkumům (např. Dufková; Láska 1978).
Na konci školního roku bylo s dyslálií ještě 34 % chlapců a 28 % dívek,
což je znepokojivé zjištění vzhledem k tomu, jaký význam se řeči přisuzuje pro
čtení a psaní. Podle Kropáčkové je ideální, „když dítě umí vyslovovat všechny
hlásky, než začne navštěvovat první třídu“ (Kropáčková 2008, s. 29).
Za závažné, kromě toho, že dětí s poruchami výslovnosti neubývá,
považujeme zjištění, že na začátku školní docházky mělo ještě 9 % chlapců a 7 %
dívek problémy se sluchovou diferenciací. Na konci školního roku jich byly ještě
4 %, téměř u všech těchto dětí byla zjištěna přetrvávající vícečetná dyslálie.
Výsledky potvrdily, že problémy v artikulaci i sluchové diferenciaci se častěji
vyskytují u chlapců.
196