4 Metody čtení

Z tabulek je patrná velmi rozdílná výkonnost mezi jednotlivými dětmi, o
čemž svědčí dosažené minimální a maximální počty bodů a velikost
směrodatných odchylek. Toto rozpětí se týká obou vyšetření, a to jak u chlapců,
tak i u dívek. Relativní zlepšení ve smyslu nárůstu bodů v porovnání prvního a
druhého vyšetření bylo u obou pohlaví vcelku rovnoměrné. Dívky dosahovaly
v průměru mírně lepších výsledků, ve stenových normách by se tento fakt ale
neodrazil, průměrný výsledek chlapců i dívek by v prvním i druhém vyšetření
odpovídal vždy 5. stenu. Pro úplnost: Normy v příručce ke zkoušce nediferencují
mezi pohlavími, pro 5. sten je pro věk 6-6;11 uvedeno dosažení 9-11 bodů, pro
věk 7-7;11 pak 12-13 bodů. Chlapci v našem vzorku by tedy měli blíže ke spodní
a dívky k horní hranici bodového rozpětí pro 5. sten, který na škále 1.-10. sten
odpovídá průměrnému výkonu.
16.5 Čtení
Tabulka č. 18
Rychlost čtení a chybovost
rychlost čtení počet chyb
pohlaví počet
min. max. průměr směrodat.
odchylka
0 max. průměr směrodat.
odchylka
chlapci 100 7 67 30,1 30,1 12,5 29 7 1,7 1,7
děvčata 100 8 107 33,4 15,9 22 10 1,6 1,6
Tabulka č. 18 velmi přesvědčivě ukazuje, na jak rozdílné úrovni ve čtení
jsou děti v první třídě. Rozdíly mezi minimálním a maximálním počtem správně
přečtených slov za jednu minutu byly u dětí v našem výzkumu opravdu extrémní,
na velký rozptyl ukazují i směrodatné odchylky. Již Jiránek (1955) upozornil na
skutečnost, že i když se žáci učí číst za velmi podobných podmínek, brzy se
v jejich čtenářských výkonech začnou objevovat rozdíly. Příčiny vidí nejen
165