4 Metody čtení

laterality a opožděného vývoje řeči, ve svém výzkumném vzorku zjišťuje nejméně
poruch řeči právě u leváků. Podle Drtilové a Koukolíka (1994) existuje vztah
mezi koktavostí a leváctvím, Sovák (1979) dává koktavost především do
souvislosti s přecvičováním a zkříženou lateralitou. Také Synek (1972) zjišťuje,
že se koktavost významně častěji vyskytuje u dětí levorukých a zejména
obourukých, u dětí s koktavostí zároveň zjišťuje výrazně vyšší zastoupení
levozrakých oproti pravozrakým. Zvýšený výskyt levostranné preference ruky a
oka a taktéž nevyhraněné a zejména zkřížené laterality dokládají u dětí
s vývojovou dysfázií Mikulajová a Rafajdusová (1993). Podle Synka (1991) se při
tvoření některých hlásek nejjemnější pohyby jazyka uskutečňují u vrozených
praváků poněkud vpravo, u vrozených leváků zase vlevo. Proto omezování
levoruké činnosti nutně vyvolává zmatek v pohybové souhře jazyka, což
znesnadňuje potřebnou artikulační obratnost a úspěšný vývoj řeči.
14.3 Lateralita a čtení
Jak již bylo uvedeno, řada badatelů se shoduje v tom, že existuje závislost
mezi zvládnutím pravolevé orientace a čtením. Nedostatky v této oblasti se
projevují tzv. inverzemi. Statické inverze se týkají záměn písmen symetrických
podle horizontální nebo vertikální osy (b x d, p x b), kinetické záměn pořadí
písmen nebo slabik (maso x samo). Nebylo ale prokázáno, že inverze jsou typické
dyslektické chyby. Dopouští se jich většina začínajících čtenářů, u dyslektiků však
mnohdy přetrvávají i v pozdějším období (srov. Žlab 1970; Matějček 1988;
Zelinková 2003).
Žlab (1970) zjistil mezi dyslektiky častější leváctví a vyhraněnou lateralitu
horních končetin. Domnívá se, že vyhraněná lateralita může v některých
případech souviset s poškozením nebo funkčním oslabením jedné z hemisfér. Ne
zcela vyhraněná lateralita umožňuje dobrou spolupráci hemisfér, která je zvláště
v počátečních fázích osvojování čtení důležitá (podobně Matějček 1988;
Zelinková 2003 aj.). Žlab zároveň zjistil u dyslektiků s nevyhraněnou lateralitou
145