4 Metody čtení

čtení. V zahraničí jsou vydávány celé řady předslabikářů a minislabikářů,
používají se mluvící psací stroje, počítačové programy.
Zdeněk Křivánek, přední odborník na problematiku čtení u nás, je autorem
modelu prohloubené předškolní přípravy na výuku čtení (Kořínek; Křivánek
1987). Při ověřování tohoto modelu se ukázalo, že je vhodné zaměřit předškolní
přípravu nejen na rozvoj sluchové a zrakové diferenciace všeobecně, ale i na
konkrétní poznávání písmen a hlásek. Přitom byl prokázán i pozitivní vliv
prohloubené předškolní přípravy na snížení procenta odkladů školní docházky na
méně než polovinu, a to s výrazně větším efektem u dívek. Zároveň byly také
vytvořeny předpoklady pro rychlejší tempo při osvojování čtení po nástupu do
školy. Vzhledem ke zvýšeným nárokům na práci učitele, doporučuje zařadit tuto
problematiku jak do přípravy a dalšího vzdělávání učitelek mateřských škol, tak i
učitelů prvního stupně základních škol.
Jako velmi slibná pro přípravu na čtení i psaní se ukazuje metoda tréninku
fonematického uvědomování, autorek Mikulajové a Dujčíkové, která byla
vytvořena podle metodiky rozvíjení jazykových schopností D. B. Elkonina.
Mikulajová (2005) uvádí, že jsou s ní velmi dobré zkušenosti a je vhodná jako
stimulační program pro všechny děti, např. i pro děti s rizikem dyslexie nebo
sociálně znevýhodněné. Děti se postupně seznamují se slabikovou strukturou
slova, hláskovou strukturou, samohláskou a souhláskou, s tvrdou a měkkou
souhláskou. Nejdříve se zabývají zvukovou stránkou slov, potom přecházejí na
osvojování grafémů.
129