4 Metody čtení

Význam počátečního období výuky čtení a psaní zdůrazňuje Doležalová
(2001). „Výuka počátečního čtení a psaní značnou měrou ovlivňuje proces a
výsledky učení v dalších letech a později v dospělosti i úroveň funkční
gramotnosti. Na způsobu výuky záleží, jak dlouho přetrvává motivace k učení se
těmto dovednostem, vztah ke čtení a ke vzdělání vůbec“ (Doležalová 2001, s. 3).
Již mnohokrát v minulosti se zdálo, že čtení a knize bylo definitivně
odzvoněno. Chmurné předpovědi se nikdy nenaplnily a nejinak tomu snad bude i
v budoucnu. Význam čtení se nezmenšuje, spíše se posouvá a rozšiřuje. Dnešní
doba klade důraz na dříve opomíjené kvality, jimiž jsou zejména schopnost
používat čtení jako prostředku ke komunikaci, k práci s informacemi. Je však
nanejvýš žádoucí, aby zároveň neubývalo čtenářství, aby čtení zůstalo
samozřejmou součástí života každého člověka a bylo zdrojem nejen poučení, ale i
zábavy.
V Komenského „Počátcích“ na žákovu otázku, proč si máme vážit znalosti
písma, odpovídá učitel: „Poněvadž tato znalost je velice podivuhodná, krásná a
příjemná, užitečná a nutná“ (Komenský 1976, s. 25).
12