4 Metody čtení
4 Metody čtení
4 Metody čtení
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
K ilustraci vývoje pregramotnosti, lze použít model Van Kleeckové (in<br />
Zápotočná 2001). Tento model pracuje se čtyřmi oblastmi rozvoje gramotnosti<br />
v předškolním a mladším školním věku. Každá oblast zahrnuje příslušné<br />
schopnosti, vědomosti a kompetence, jež jsou doménou čtyř procesorů:<br />
kontextového, významového, fonologického a ortografického. Doménou prvního a<br />
druhého je zpracovávaní obsahů a významů, třetí a čtvrtý zpracovávají formální<br />
charakteristiky kódu psané řeči. „Rozvoj gramotnosti tedy postupuje od obsahu<br />
k formě, od rozvoje porozumění v co nejširším kontextu, přes postupné<br />
zpřesňování významů a chápání pojmů k pozdějšímu osvojování kódu – analýzy<br />
fonologické stavby řeči, pravidel transkripce a ortografie“ (Zápotočná 2001, s.<br />
277).<br />
Doménou kontextového procesoru jsou např. vědomosti o světě, schopnost<br />
souvislého vyjadřování, schopnost porozumění textu a kontextu, chápání příčiny a<br />
následku, reality a fikce. Významový procesor těsně souvisí s kontextovým, jeho<br />
doménou je rozvoj slovní zásoby, jazykového citu. Fonologický a ortografický<br />
procesor umožňují dítěti postupně oddělovat formální charakteristiky psané řeči<br />
od významových. Dítě k nim dospívá spontánně, s oporou ve vlastních<br />
zkušenostech, svojí tvořivou činností. K systematickému nácviku formálního<br />
abecedního kódu se dostává až mnohem později. Není třeba zdůrazňovat význam<br />
literárně podnětného rodinného prostředí pro rozvoj pregramotnosti, jako<br />
významného činitele na cestě ke čtenářské gramotnosti.<br />
Podle Křivánka (1994) se lze setkat se dvěma směry z hlediska předškolní<br />
přípravy na <strong>čtení</strong> a prevence výukových obtíží. Stoupenci prvního z nich zastávají<br />
názor, že u předškolních dětí je nutno rozvíjet ty poznávací procesy a funkce,<br />
které jsou pro <strong>čtení</strong> důležité. Patří k nim rozvoj řeči, paměti, představivosti,<br />
zrakového a sluchového vnímání. Mnozí autoři však zpochybnili, že by např.<br />
v případě cvičení zrakové diferenciace existoval přenos na operace s písmeny,<br />
těmto cvičením přisuzují význam spíše motivační. Druhým směrem je zavádění<br />
vlastní výuky <strong>čtení</strong> již do doby před nástupem do školy. Základy <strong>čtení</strong> si děti<br />
mohou osvojovat v rámci k tomu určených programů, ale také na základě<br />
podněcování k vlastní grafické činnosti a vytváření podmínek pro spontánní učení<br />
128