4 Metody čtení

alespoň ve čtyřech z nich, je pravděpodobné, že se u něho objeví specifické
poruchy čtení či psaní.
Úroveň fonologického povědomí je zjišťována na základě schopností
rozeznávat rýmy, vytleskávat slyšené slovo po slabikách, identifikovat hlásku ve
slově a asociace hlásek, kdy má dítě určit, který ze čtyř obrázků zobrazuje slovo
obsahující danou hlásku. Rychlé vybavení z dlouhodobé paměti je ověřováno
pomocí barev. V prvním subtestu dítě pojmenovává základní barvy na
odpovídajících objektech, např. zelený salát, červené rajče. V druhém subtestu má
rychle určit správnou barvu na černobíle zobrazeném objektu, vesměs se jedná o
ovoce a zeleninu. V posledním subtestu je jeho úkolem rychle přiřadit správnou
barvu objektům, které jsou záměrně zobrazeny v neadekvátních barvách.
Opakováním nesmyslných slov je zjišťována schopnost fonetického rekódování
v krátkodobé paměti. Kromě rozsahu krátkodobé paměti se tak zároveň zjišťuje i
artikulace. Poslední oblastí tohoto testu je vizuální řízení pozornosti. Na kartě je
vytištěno slovo jako vzor a čtyři varianty tohoto slova, dítě má určit variantu,
která je se vzorem shodná.
Autorka upozorňuje na některé odlišnosti od běžné praxe, kterými se
Bielefeldský test vyznačuje. Např. vizuální schopnosti jsou ověřovány na reálném
písmu, nikoliv na obrazovém písemném materiálu typu Edfeldtovy zkoušky.
Němečtí autoři „se domnívají, že pro rozvoj čtení nejsou důležité vizuální procesy
samy o sobě, nýbrž způsob kognitivního zpracování písma“ (Holečková 2000, s.
77). Dále pak na riziko obtíží ve čtení a psaní se usuzuje až při selhání alespoň ve
čtyřech subtestech, resp. při retestu ve třech. Podle Sindelarové (1996) může být
rizikovým faktorem i selhání v jedné dílčí funkci.
Screening dětí ohrožených poruchami čtení
Mikulajová, Váryová a Gacíková popisují ve sborníku „Logopaedica“
(2004) vlastní predikční screeningovou sestavu zkoušek. Při sestavování tohoto
screeningu vycházely ze zahraničních prací, ale také z vlastních klinických a
výzkumných zjištění. Předpokládají, že na pozadí poruch čtení jsou zejména
deficity v jazykově-kognitivních schopnostech. Screening je určen pro děti od 5
123