4 Metody čtení

Prediktivní baterie čtení A. Inizana
Také André Inizan (in Lazarová 2000) vycházel při sestavování svého
souboru z percepčně-motorické teorie čtení, neopomenul však ani
psycholingvistické a sociální aspekty čtení. Podle profilu výkonů v jednotlivých
položkách je možno sestavit konkrétní individuální stimulační program pro každé
dítě. Baterie je určena pro děti předškolního věku a žáky prvních tříd, lze ji použít
individuálně, ale i v malých skupinkách. Skládá se ze dvou částí, první obsahuje
řečové zkoušky, druhá zkoušky časově-prostorové.
V řečových zkouškách je sledována artikulace na základě opakování slov,
vyjadřovací schopnosti podle popisu situace na obrázku, dále porozumění řeči,
kdy dítě určenými symboly označuje obrázky, o nichž se hovoří, a fonologická
diskriminace, která spočívá ve schopnosti dítěte rozlišovat podobné hlásky na
začátku slova a slabiky na konci slova.
Časově-prostorové zkoušky jsou zaměřeny na schopnost vizuálního
zapamatování obrázků a jejich znovuvybavení, na schopnost zrakové
diskriminace stejných prostorově odlišně orientovaných tvarů, na
vizuomotorickou koordinaci dle obkreslování tvarů, dále pak na kopii rytmu,
zjišťovanou schopností postihnout graficky prezentovanou rytmickou strukturu, a
na opakování rytmu, kdy se ověřuje schopnost sluchově postihnout vyťukávaný
rytmus. Jako poslední jsou Kohsovy kostky, které slouží k posouzení neverbálních
schopností analýzy a syntézy. Autorkou české verze prediktivní baterie je
Bohumíra Lazarová.
Bielefeldský srceeningový test k časnému rozpoznání obtíží ve čtení a
pravopisu
O německém screeningovém testu (BISC) autorů Jansena, Mannhaupta,
Marxe a Skowronka podrobně referuje Holečková (2000). Autoři testu
předpokládají, že čtení a psaní je podmíněno řadou specifických znalostí a
dovedností. Jedná se o fonologické povědomí, rychlé vybavení si z dlouhodobé
paměti, fonetické rekódování v krátkodobé paměti a vizuální řízení pozornosti.
Tyto oblasti jsou sestaveny do devíti subtestů a jestliže předškolní dítě selhává
122