4 Metody čtení

prohlížení knih a obrázků s dětmi, více dětem čte a rozvíjí jejich verbální
schopnosti.
Mikulajová (2008) shrnuje výsledky zahraničních výzkumů, podle nichž
jsou nejsilnějšími prediktory budoucí kvality čtení rané čtení a předčtenářské
schopnosti, tzn. znalost písmen a představa o čtení. Z dalších jsou to např.
pohotovost při vyhledávání slov v mentálním slovníku, reprodukce vět nebo
příběhu, fonologické uvědomování, rychlé seriové pojmenování a porozumění
řeči. Nízké korelace se čtením byly zjištěny např. u zrakové paměti na tvary,
motorických schopností, performačního IQ, výslovnosti, diferenciace hlásek,
zrakové diskriminace a vizuomotorické integrace. Důležité jsou tedy především
jazykově-kognitivní schopnosti.
Predikce obtíží ve čtení souvisí také s transparentností daného jazyka,
složitostí ortografie, metodami výuky čtení. Proto nelze mechanicky „přebírat
poznatky z anglo-americké literatury bez určité revize s ohledem na
charakteristiky jazyků“ (Zelinková 2004, s. 163).
Jednotlivé soubory používané v rané diagnostice se liší počtem prediktorů,
možnostmi individuálního nebo skupinového použití a časovými nároky na
administraci a interpretaci. Zkoušky určené k včasnému podchycení
potencionálních obtíží ve čtení jsou obvykle součástí souborů pro posuzování
připravenosti na školu. Některé jsou již k tomuto účelu zvlášť koncipovány, jako
např.:
Test rizika poruch čtení a psaní
Patří k těm souborům zkoušek, které jsou speciálně zaměřeny k predikci
obtíží ve čtení a psaní. Podle Švancarové a Kucharské (2001), autorek tohoto
testu, je vhodný pro děti před nástupem i těsně po nástupu do první třídy a slouží
k včasnému záchytu dětí, které by mohly mít se čtením a psaním potíže. Test
obsahuje 56 položek rozložených do 13 subtestů, z nichž je 5 zaměřeno na
sluchovou oblast, 4 na zrakovou oblast, po jednom na artikulační obratnost,
grafomotoriku, intermodalitu a schopnost rýmování. Příručka k testu zároveň
obsahuje náměty cvičení ke zlepšení úrovně v oslabených oblastech.
121