4 Metody čtení
4 Metody čtení
4 Metody čtení
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
11.1 Možnosti predikce obtíží ve <strong>čtení</strong><br />
Posouzení úrovně připravenosti na <strong>čtení</strong> není snadnou záležitostí. V úvahu<br />
je nutno vzít celou řadu proměnných, počínaje sociálním prostředím a jeho<br />
podnětností, přes mentální vyspělost dítěte, osobnostní vlastnosti, volbu metod<br />
<strong>čtení</strong> a další. Z mnoha důvodů je žádoucí, aby byly na základě poměrně<br />
jednoduchých a časově úsporných zkoušek včas odhaleny příčiny možných obtíží<br />
při nabývání čtenářských dovedností, a to nejlépe ještě před nástupem do školy,<br />
nebo těsně po zahájení školní docházky. Včasnost je důležitá k tomu, aby bylo<br />
možno co nejdříve přijmout účinná opatření.<br />
Většina autorů při sestavování svých souborů zkoušek vychází<br />
z předpokladu, že k úspěšnému nabývání dovednosti číst musí být dítě vybaveno<br />
určitými specifickými schopnostmi. „Určit, které schopnosti jsou podmínkou<br />
úspěchu ve <strong>čtení</strong>, je však úkolem vskutku nesnadným“ (Lazarová 2000, s. 72).<br />
V konstrukci prediktivních souborů zkoušek je tradičně východiskem<br />
percepčně-motorický přístup. Jsou ale známy i jiné, např. psycholingvistický,<br />
které zpravidla percepčně-motorické pojetí doplňují a vyvažují. Výzkumy<br />
z posledních let naznačují, že právě psycholingvistickému pojetí je věnována stále<br />
větší pozornost.<br />
Podle McGuinness (1998) je nejspolehlivějším prediktorem čtenářských<br />
schopností úroveň fonologického uvědomění nebo fonemické analýzy, zvláště<br />
v alfabetickém systému. Všeobecně se za slabý prediktor úspěšnosti<br />
v počátečním <strong>čtení</strong> považuje inteligenční kvocient, kdežto právě výsledky „ve<br />
fonologickém uvědomění v předškolním věku predikují výkony v raném <strong>čtení</strong><br />
významněji, než výkony měřené v inteligenčních testech“ (Mikulajová; Váryová;<br />
Gacíková 2004, s. 47). Výzkumy ve světě ukazují, že slabými prediktory jsou<br />
rovněž percepční styl, lateralita ruky, pohlaví, věk, rasa, socioekonomický status a<br />
také vzdělání rodičů. Někteří, jako např. finští badatelé aj. (in Mikulajová;<br />
Váryová; Gacíková 2004), však přinášejí poznatky, že vzdělání matky je<br />
důležitým prediktorem úspěchů ve <strong>čtení</strong>. Vzdělaná matka se zpravidla více věnuje<br />
120