4 Metody čtení
4 Metody čtení 4 Metody čtení
psali každý řádek v jiném směru. Čínské a japonské znakové písmo se píše ve sloupcích shora dolů směrem zprava doleva. Zprava doleva také psali Féničané a Etruskové, Indové zleva doprava. Arabové píší od pravé strany k levé, podobně jako Židé, ti však číslovky řadí zleva doprava, neboť je převzali z písma Indů. Zprava doleva psali původně i staří Řekové, později psali v obou směrech. Tento způsob psaní nazvali bustrofedonem, volskou obrátkou (jako když se vůl obrací při orání). Brzy však přešli na psaní zleva doprava a stali se tak prvním moderním národem (srov. Drnková; Syllabová 1991; Synek 1991; Kučera 1991). Jak uvádějí Drnková a Syllabová (1991), ukazuje se, že směr při čtení a psaní pravděpodobně není tak významný, jak se obvykle předpokládá, a že psaní pravou nebo levou rukou je stejně přirozené. Termínem pravolevá orientace označuje Zápotočná (1988) rozlišování směru v horizontální dimenzi. Předpokladem pravolevé orientace je schopnost adekvátního používání pojmů vpravo a vlevo vzhledem k vlastní osobě i okolí. V první fázi si děti osvojování pojmů vpravo-vlevo ujasňují na sobě, v další na druhé osobě. Na vývoj schopnosti pravolevé orientace nemají badatelé jednotný názor. Liší se hlavně v určení podílu maturačních a edukačních vlivů, tedy vyzrávání nervového systému a percepčního učení, a věku, kdy by děti tuto schopnost již měly zvládat. Většina autorů vymezuje toto období věkem 6 až 10 let, Fischerová (in Zelinková 2003) se domnívá, že děti jsou schopny po nácviku rozlišovat pravou a levou stranu již ve věku 3 až 4 let. Již od Ortonových výzkumů jsou problémy ve směrovosti a pravolevé orientaci spojovány se zrcadlovými záměnami ve čtení a psaní. Orton u dětí s těmito obtížemi nacházel častější výskyt zkřížené laterality, přecvičeného leváctví a nevyhraněné laterality. Přestože jeho koncepce cerebrální dominance je dnes již neakceptovatelná, zájem o problematiku laterality ve vztahu k nejrůznějším dysfunkcím neutuchá. Podle Healey (2002, s. 22) „existuje důkaz, že děti, které byly přecvičeny z leváka na praváka, mají obtíže rozeznat levou od pravé a někdy mají problémy s orientací v prostoru“. Ripley, Daines a Barrett (2002) uvádějí, že děti by měly mít vyhraněnou dominanci v 5 letech, jinak by mohly mít problémy s orientací písmen a číslic. Doporučují, aby při psaní byly podporovány v užívání jedné ruky. 115
Zvládnutá pravolevá orientace je tedy pokládána za jednu z podmínek úspěchu ve čtení. Proto součástí zkoušek používaných při posuzování připravenosti na školu jsou i zkoušky, které jsou zaměřeny na rozlišování orientace grafických figur, na vizuální diskriminaci identických nebo zrcadlových obrazců. Nejčastěji používanou zkouškou v poradenské praxi je u nás Edfeldtův Reverzní test (1968) a jeho modifikace. Přestože jeho prediktivní hodnota bývá zpochybňována (Schürerová 1977), patří stále k velmi oblíbeným zkouškám. . 10.5 Určování laterality K určování laterality se používá řady zkoušek, některé byly sestaveny spíše pro klinické účely, jiné lze v podobě dotazníků aplikovat na velkých souborech respondentů. Zatím jsme schopni zjistit jen fenotyp, na genotyp usuzujeme nepřímo, např. sledováním laterality v příbuzenstvu. Soubory obsahují různý počet položek, různá je také jejich spolehlivost. Kováč (1977) připomíná, že důležité je určení jak směru preference, tak zejména jejího stupně. K prvním zkouškám laterality u nás patří soubor V. Příhody z r. 1936, z pozdější doby jsou známy soubory Sovákovy, Synkovy aj. (Zelinková 2003). Dotazník stranové preference, který sestavily Healey a Dencla (in Healey 2002) má celkem 15 položek, z nich se 12 týká ruky, 2 nohy a 1 oka. U nás je převážně používána standardizovaná zkouška Matějčka a Žlaba (Matějček; Žlab 1972). Je určena ke zjištění laterality ruky a oka, s doplňkovými zkouškami pro ucho a nohu, výsledkem je stanovení stupně a typu laterality. Ale jak uvádějí Vařeka a Šiška (2005), ke komplexnímu a co nejspolehlivějšímu zjištění laterálních preferencí by bylo třeba vzít v úvahu např. i výsledky vyšetření neurologického, neurofyziologického, kineziologického aj. V běžné poradenské praxi se tak však většinou prozatím neděje. Kromě zmíněné Matějčkovy a Žlabovy zkoušky jsou užívány i jiné soubory zkoušek, zpravidla přejaté nebo inspirované zahraniční literaturou. Řada poradenských pracovníků spoléhá také na své vlastní osvědčené zkoušky a svoji 116
- Page 65 and 66: „Podle rozdílnosti nadání. Ran
- Page 67 and 68: S tímto Matějčkovým pojetím hy
- Page 69 and 70: percepce, motoriky a řeči, význa
- Page 71 and 72: školní zralost se používá soub
- Page 73 and 74: vlastní uspokojování, experiment
- Page 75 and 76: příslušným stupněm duševních
- Page 77 and 78: 8.5 Posuzování připravenosti dí
- Page 79 and 80: psané podoby jazyka považuje scho
- Page 81 and 82: Vnímání časového sledu Řeč v
- Page 83 and 84: kognitivních funkcí. Mezi učení
- Page 85 and 86: 9 Specifické poruchy učení Jedn
- Page 87 and 88: spektrum vzájemně se překrývaj
- Page 89 and 90: řeči a fonologických schopností
- Page 91 and 92: adatelů (např. Matějček 1972; Z
- Page 93 and 94: chlapců, ale jen 3,2- 4,2 % dívek
- Page 95 and 96: hereditárně-encefalopatickou etio
- Page 97 and 98: kompetenci, jež zahrnuje omezenou
- Page 99 and 100: 9.6.2 Součinnost hemisfér při č
- Page 101 and 102: Systematickému výzkumu mozků dys
- Page 103 and 104: Squires a McKeown (2006) např. uv
- Page 105 and 106: Graichena (in Pokorná 1997) jsou s
- Page 107 and 108: Používají se nejrůznější pos
- Page 109 and 110: progresivní rámec pro prevenci i
- Page 111 and 112: genotypu, prostředí a jiných vli
- Page 113 and 114: genotypicky nevyhraněných dětí
- Page 115: Křišťanová (1991). V mateřský
- Page 119 and 120: jen směrová dominance v binokulá
- Page 121 and 122: 11.1 Možnosti predikce obtíží v
- Page 123 and 124: Prediktivní baterie čtení A. Ini
- Page 125 and 126: let, administrace, která trvá 20
- Page 127 and 128: Zelinková (2008) upozorňuje, že
- Page 129 and 130: K ilustraci vývoje pregramotnosti,
- Page 131 and 132: 12 Modernizace a perspektivy výuky
- Page 133 and 134: jejich čtenářských dovedností.
- Page 135 and 136: zaměřit se na systematický rozvo
- Page 137 and 138: EMPIRICKÁ ČÁST 13 Zdůvodnění
- Page 139 and 140: Domníváme se, že v námi sledova
- Page 141 and 142: 14 Stav dosavadního řešení prob
- Page 143 and 144: Výzkumy čtení se v posledních d
- Page 145 and 146: Poruchy čtení však pravděpodobn
- Page 147 and 148: uky častější výskyt těžšíc
- Page 149 and 150: 15 Metodologie výzkumu 15.1 Výbě
- Page 151 and 152: vyslovujeme zřetelně, mezi jednot
- Page 153 and 154: nápodoby předloženého obrazce.
- Page 155 and 156: 16 Výsledky výzkumného šetřen
- Page 157 and 158: s nedostatečně rozvinutým slucho
- Page 159 and 160: první vyšetření druhé vyšetř
- Page 161 and 162: případů postupně ubývalo, a to
- Page 163 and 164: P/L 23 P/L 25 A/P 9 L/P 5 L/P 7 A/P
- Page 165 and 166: Tabulky č. 14 a 15 přinášejí d
Zvládnutá pravolevá orientace je tedy pokládána za jednu z podmínek<br />
úspěchu ve <strong>čtení</strong>. Proto součástí zkoušek používaných při posuzování<br />
připravenosti na školu jsou i zkoušky, které jsou zaměřeny na rozlišování<br />
orientace grafických figur, na vizuální diskriminaci identických nebo zrcadlových<br />
obrazců. Nejčastěji používanou zkouškou v poradenské praxi je u nás Edfeldtův<br />
Reverzní test (1968) a jeho modifikace. Přestože jeho prediktivní hodnota bývá<br />
zpochybňována (Schürerová 1977), patří stále k velmi oblíbeným zkouškám.<br />
.<br />
10.5 Určování laterality<br />
K určování laterality se používá řady zkoušek, některé byly sestaveny<br />
spíše pro klinické účely, jiné lze v podobě dotazníků aplikovat na velkých<br />
souborech respondentů. Zatím jsme schopni zjistit jen fenotyp, na genotyp<br />
usuzujeme nepřímo, např. sledováním laterality v příbuzenstvu. Soubory obsahují<br />
různý počet položek, různá je také jejich spolehlivost. Kováč (1977) připomíná, že<br />
důležité je určení jak směru preference, tak zejména jejího stupně.<br />
K prvním zkouškám laterality u nás patří soubor V. Příhody z r. 1936,<br />
z pozdější doby jsou známy soubory Sovákovy, Synkovy aj. (Zelinková 2003).<br />
Dotazník stranové preference, který sestavily Healey a Dencla (in Healey 2002)<br />
má celkem 15 položek, z nich se 12 týká ruky, 2 nohy a 1 oka. U nás je převážně<br />
používána standardizovaná zkouška Matějčka a Žlaba (Matějček; Žlab 1972). Je<br />
určena ke zjištění laterality ruky a oka, s doplňkovými zkouškami pro ucho a<br />
nohu, výsledkem je stanovení stupně a typu laterality. Ale jak uvádějí Vařeka a<br />
Šiška (2005), ke komplexnímu a co nejspolehlivějšímu zjištění laterálních<br />
preferencí by bylo třeba vzít v úvahu např. i výsledky vyšetření neurologického,<br />
neurofyziologického, kineziologického aj. V běžné poradenské praxi se tak však<br />
většinou prozatím neděje.<br />
Kromě zmíněné Matějčkovy a Žlabovy zkoušky jsou užívány i jiné<br />
soubory zkoušek, zpravidla přejaté nebo inspirované zahraniční literaturou. Řada<br />
poradenských pracovníků spoléhá také na své vlastní osvědčené zkoušky a svoji<br />
116
Change language