4 Metody čtení

Údaje o procentuálním zastoupení praváků nebo leváků v populaci se
různí. Jsou závislé na věku zkoumaných osob, sociálních a kulturních vlivech aj.
Záleží také na tom, zda údaje byly shromážděny pomocí dotazníkového šetření,
nebo byly získány na základě objektivních zkoušek. V prvním případě bývá např.
levorukost zaznamenána nanejvýš u 10 % zkoumaných osob, v druhém případě
převážně v rozmezí 10 až 20 % (Drnková; Syllabová 1991).
Podle Sováka (1979) je v populaci asi 15 % nepřecvičených leváků a asi
85 % fenotypických praváků. Z těchto fenotypických praváků je zhruba 50 %
genotypických praváků, ostatní jsou přecvičení původně genotypičtí leváci. Synek
(1991) zachytil ve svém rozsáhlém výzkumu předškolních a školních dětí 54 %
praváků, 12 % leváků a 34 % ambidextrů. Vedoucí pravé oko mělo 60 % dětí,
levé 30 % a u 10 % byla zjištěna nevyhraněnost, u 63 % bylo vedoucí pravé ucho,
u 30 % levé a nevyhraněné u 7 %. Z dotazníkového šetření Drnkové (1976-1977)
v prvních třídách 33 pražských základních škol vyplynulo, že levou ruku při psaní
a kreslení používalo 7,82 % dětí. Ve výzkumném souboru 100 z těchto dětí potom
podrobným vyšetřením zjistila 62 % praváků, 17 % leváků a 19 % ambidextrů.
Ruisel uvádí (in Jariabková; Kováč 1982) 12,8 % leváků, podle Healey (2002)
v americké a britské populaci dává přednost levé ruce 10 až 15 % lidí, podle Root
(1988) i Howarda (1998) je to kolem 10 %. Vařeka a Šiška (2005) zmiňují některé
údaje ze zahraniční literatury, např. mezi dětmi v západní Ugandě bylo zjištěno
4,8 % leváků, u indických dětí to bylo 4,2 % a stejné procento také u korejských
studentů. Jariabková a Kováč (1982) zjistili na vzorku 3-9 letých dětí, že 75,9 %
z nich dávalo přednost pravé ruce, 69,3 % pravé noze, 62,7 % pravému oku a 52,8
% pravému uchu. Za podnětné zjištění považují, že lepších výsledků v mnoha
kognitivních zkouškách dosáhly děti se středně výraznou laterální preferencí
ruky v porovnání s dětmi s nevýraznou anebo velmi výraznou preferencí ve
sledovaných párových funkcích. Zoche (2006) uvádí, že tím jak roste tolerance a
akceptace leváků, bude jejich podíl v populaci stoupat.
Co se týká ambidextrie, jsou údaje v literatuře rovněž velmi rozporuplné.
Ambidextrii považuje Sovák (1979) za nižší vývojový stupeň ve vytváření
dominance. Podle něho v předškolním věku vykazuje asi 20 % dětí nevyjádřenou
dominanci ruky. Drnková a Syllabová (1991) zmiňují Suchenwirthův názor, že
111