4 Metody čtení
4 Metody čtení 4 Metody čtení
požadavky na rychlost čtení překračující hranici přirozeného tempa myšlení a chápání jsou podle Synka (1984) faktory, které výrazně komplikují cestu ke čtení i čtenářství. K novějším trendům v terapii dyslexie patří tzv.hemisférická stimulace. Vychází z Bakkerových poznatků o pravohemisférové a levohemisférové dyslexii, dělí se na stimulaci specifickou a nespecifickou. Specifická hemisférická stimulace je zaměřena na rozvoj méně výkonné hemisféry, a to pomocí taktilních, vizuálních nebo auditivních podnětů. Při terapii levohemisférové dyslexie je stimulována pravá hemisféra, v případě pravohemisférové dyslexie levá hemisféra. V případě nespecifické hemisférické stimulace je terapie zaměřena na obě hemisféry. Aktivizace levé hemisféry zahrnuje cvičení a úkoly k rozvoji fonemického uvědomění, verbálních schopností a sémantické složky čtení, ke zkvalitnění činnosti pravé hemisféry slouží např. percepčně-motorická cvičení a cvičení pravolevé a prostorové orientace (Zelinková; Axelrood; Mikulajová 2005). 9.10 Prevence dyslexie Lyon a kol. (in Mertin 2008) se domnívají, že včasnou diagnostikou a realizací vhodných preventivních programů je možné snížit počet dětí s potížemi ve čtení až o 70 %. Mnoha selháním lze tedy předejít, a to jak u dětí s diagnózou, tak u dětí, které se do kategoriálních konstruktů z nějakých důvodů nevejdou. Odkládání pomoci a čekání na diagnózu může znamenat, jak již bylo zmíněno, pro mnohé děti ztrátu kontaktu s učivem a prohlubující se sekundární následky. Účinnou prevencí takovýchto případů je průběžné poskytování adekvátní speciální pomoci, a to i bez předcházející podrobné diagnostiky a diagnózy. Tzn, že pedagog včas, citlivě a pružně modifikuje dílčí kroky a postupy vzhledem ke konkrétnímu žákovi a jeho konkrétním obtížím. Na těchto principech je založena tzv. reakce na intervenci (RTI – responsiveness to intervention), která podle Mertina (2008) představuje 107
progresivní rámec pro prevenci i zjišťování poruch učení v USA. Péče je několikastupňová, přičemž do prvního stupně může být zařazeno dítě již na základě informací mateřské školy a rodičů např. o opožďování dítěte v řečovém rozvoji nebo grafomotorice. Doporučuje se na nic nečekat, nestigmatizovat dítě nálepkami, ale věnovat mu intenzivní a zaměřenou pozornost. Pokud je to nutné, je dítě asi po půl roce zařazeno do druhého stupně, kde k pokračující individuální péči ještě přistupuje skupinová intervence, která se uskutečňuje již mimo vyučování. Učitel si vede záznamy o pokrocích dítěte, spoléhá především na vlastní diagnostiku a nevyhýbá se ani konzultacím s jinými odborníky. Jestliže se po několika měsících ukáže, že nebylo dosaženo očekávaných výsledků, je dítě odesláno k odbornému speciálně-pedagogickému a psychologickému vyšetření. Tato fáze představuje třetí stupeň péče a je spojena se stanovením speciálního postupu intervence a možností přidělení diagnózy specifická porucha učení. S dítětem se pracuje ve škole nebo v poradenském zařízení, těžiště by se mělo postupně přesunovat do školy. Mertin jako spoluautor projektu, v němž je tento systém přizpůsoben našim podmínkám, poznamenává, že bude trvat ještě řadu let, než se dosavadní přístup primárního přidělování diagnóz podaří změnit. Podle Synka (1984) prokazují srovnávací výzkumy, že dovednost číst je do značné míry určována úrovní impresivní i expresivní řeči a jazyka. U dyslektiků, na rozdíl od dobrých čtenářů, bývá porušena foneticko-fonematická struktura i lexikálně-gramatická stavba řeči, včetně chudého slovníku, nepřesností ve vyjadřování a agramatismů. „Tato zjištění přímo a jednoznačně určují zaměření systémů prevence i nápravy poruch čtení a psaní“ (Synek 1984, s. 118). O prevenci obtíží ve čtení bude rovněž podrobně pojednáno v souvislosti se sreeningovými a prediktivními soubory v kapitole č. 11. Je nutno připomenout, že důležitým aspektem prevence specifických poruch učení je i prevence jejich negativních následků (Pokorná 1997). 108
- Page 57 and 58: zpracovávání a předávání inf
- Page 59 and 60: Přípravné období V přípravné
- Page 61 and 62: 7 Počátky čtení a hyperlexie P
- Page 63 and 64: neboť v souladu s vývojem kogniti
- Page 65 and 66: „Podle rozdílnosti nadání. Ran
- Page 67 and 68: S tímto Matějčkovým pojetím hy
- Page 69 and 70: percepce, motoriky a řeči, význa
- Page 71 and 72: školní zralost se používá soub
- Page 73 and 74: vlastní uspokojování, experiment
- Page 75 and 76: příslušným stupněm duševních
- Page 77 and 78: 8.5 Posuzování připravenosti dí
- Page 79 and 80: psané podoby jazyka považuje scho
- Page 81 and 82: Vnímání časového sledu Řeč v
- Page 83 and 84: kognitivních funkcí. Mezi učení
- Page 85 and 86: 9 Specifické poruchy učení Jedn
- Page 87 and 88: spektrum vzájemně se překrývaj
- Page 89 and 90: řeči a fonologických schopností
- Page 91 and 92: adatelů (např. Matějček 1972; Z
- Page 93 and 94: chlapců, ale jen 3,2- 4,2 % dívek
- Page 95 and 96: hereditárně-encefalopatickou etio
- Page 97 and 98: kompetenci, jež zahrnuje omezenou
- Page 99 and 100: 9.6.2 Součinnost hemisfér při č
- Page 101 and 102: Systematickému výzkumu mozků dys
- Page 103 and 104: Squires a McKeown (2006) např. uv
- Page 105 and 106: Graichena (in Pokorná 1997) jsou s
- Page 107: Používají se nejrůznější pos
- Page 111 and 112: genotypu, prostředí a jiných vli
- Page 113 and 114: genotypicky nevyhraněných dětí
- Page 115 and 116: Křišťanová (1991). V mateřský
- Page 117 and 118: Zvládnutá pravolevá orientace je
- Page 119 and 120: jen směrová dominance v binokulá
- Page 121 and 122: 11.1 Možnosti predikce obtíží v
- Page 123 and 124: Prediktivní baterie čtení A. Ini
- Page 125 and 126: let, administrace, která trvá 20
- Page 127 and 128: Zelinková (2008) upozorňuje, že
- Page 129 and 130: K ilustraci vývoje pregramotnosti,
- Page 131 and 132: 12 Modernizace a perspektivy výuky
- Page 133 and 134: jejich čtenářských dovedností.
- Page 135 and 136: zaměřit se na systematický rozvo
- Page 137 and 138: EMPIRICKÁ ČÁST 13 Zdůvodnění
- Page 139 and 140: Domníváme se, že v námi sledova
- Page 141 and 142: 14 Stav dosavadního řešení prob
- Page 143 and 144: Výzkumy čtení se v posledních d
- Page 145 and 146: Poruchy čtení však pravděpodobn
- Page 147 and 148: uky častější výskyt těžšíc
- Page 149 and 150: 15 Metodologie výzkumu 15.1 Výbě
- Page 151 and 152: vyslovujeme zřetelně, mezi jednot
- Page 153 and 154: nápodoby předloženého obrazce.
- Page 155 and 156: 16 Výsledky výzkumného šetřen
- Page 157 and 158: s nedostatečně rozvinutým slucho
požadavky na rychlost <strong>čtení</strong> překračující hranici přirozeného tempa myšlení a<br />
chápání jsou podle Synka (1984) faktory, které výrazně komplikují cestu ke <strong>čtení</strong><br />
i čtenářství.<br />
K novějším trendům v terapii dyslexie patří tzv.hemisférická stimulace.<br />
Vychází z Bakkerových poznatků o pravohemisférové a levohemisférové dyslexii,<br />
dělí se na stimulaci specifickou a nespecifickou. Specifická hemisférická<br />
stimulace je zaměřena na rozvoj méně výkonné hemisféry, a to pomocí taktilních,<br />
vizuálních nebo auditivních podnětů. Při terapii levohemisférové dyslexie je<br />
stimulována pravá hemisféra, v případě pravohemisférové dyslexie levá<br />
hemisféra. V případě nespecifické hemisférické stimulace je terapie zaměřena na<br />
obě hemisféry. Aktivizace levé hemisféry zahrnuje cvičení a úkoly k rozvoji<br />
fonemického uvědomění, verbálních schopností a sémantické složky <strong>čtení</strong>, ke<br />
zkvalitnění činnosti pravé hemisféry slouží např. percepčně-motorická cvičení a<br />
cvičení pravolevé a prostorové orientace (Zelinková; Axelrood; Mikulajová<br />
2005).<br />
9.10 Prevence dyslexie<br />
Lyon a kol. (in Mertin 2008) se domnívají, že včasnou diagnostikou a<br />
realizací vhodných preventivních programů je možné snížit počet dětí s potížemi<br />
ve <strong>čtení</strong> až o 70 %. Mnoha selháním lze tedy předejít, a to jak u dětí s diagnózou,<br />
tak u dětí, které se do kategoriálních konstruktů z nějakých důvodů nevejdou.<br />
Odkládání pomoci a čekání na diagnózu může znamenat, jak již bylo<br />
zmíněno, pro mnohé děti ztrátu kontaktu s učivem a prohlubující se sekundární<br />
následky. Účinnou prevencí takovýchto případů je průběžné poskytování<br />
adekvátní speciální pomoci, a to i bez předcházející podrobné diagnostiky a<br />
diagnózy. Tzn, že pedagog včas, citlivě a pružně modifikuje dílčí kroky a postupy<br />
vzhledem ke konkrétnímu žákovi a jeho konkrétním obtížím.<br />
Na těchto principech je založena tzv. reakce na intervenci (RTI –<br />
responsiveness to intervention), která podle Mertina (2008) představuje<br />
107