4 Metody čtení

požadavky na rychlost čtení překračující hranici přirozeného tempa myšlení a
chápání jsou podle Synka (1984) faktory, které výrazně komplikují cestu ke čtení
i čtenářství.
K novějším trendům v terapii dyslexie patří tzv.hemisférická stimulace.
Vychází z Bakkerových poznatků o pravohemisférové a levohemisférové dyslexii,
dělí se na stimulaci specifickou a nespecifickou. Specifická hemisférická
stimulace je zaměřena na rozvoj méně výkonné hemisféry, a to pomocí taktilních,
vizuálních nebo auditivních podnětů. Při terapii levohemisférové dyslexie je
stimulována pravá hemisféra, v případě pravohemisférové dyslexie levá
hemisféra. V případě nespecifické hemisférické stimulace je terapie zaměřena na
obě hemisféry. Aktivizace levé hemisféry zahrnuje cvičení a úkoly k rozvoji
fonemického uvědomění, verbálních schopností a sémantické složky čtení, ke
zkvalitnění činnosti pravé hemisféry slouží např. percepčně-motorická cvičení a
cvičení pravolevé a prostorové orientace (Zelinková; Axelrood; Mikulajová
2005).
9.10 Prevence dyslexie
Lyon a kol. (in Mertin 2008) se domnívají, že včasnou diagnostikou a
realizací vhodných preventivních programů je možné snížit počet dětí s potížemi
ve čtení až o 70 %. Mnoha selháním lze tedy předejít, a to jak u dětí s diagnózou,
tak u dětí, které se do kategoriálních konstruktů z nějakých důvodů nevejdou.
Odkládání pomoci a čekání na diagnózu může znamenat, jak již bylo
zmíněno, pro mnohé děti ztrátu kontaktu s učivem a prohlubující se sekundární
následky. Účinnou prevencí takovýchto případů je průběžné poskytování
adekvátní speciální pomoci, a to i bez předcházející podrobné diagnostiky a
diagnózy. Tzn, že pedagog včas, citlivě a pružně modifikuje dílčí kroky a postupy
vzhledem ke konkrétnímu žákovi a jeho konkrétním obtížím.
Na těchto principech je založena tzv. reakce na intervenci (RTI –
responsiveness to intervention), která podle Mertina (2008) představuje
107