Lugnasadh 2010 - Pohanská Federace

ámci zcela (a záměrně) pominul veškeré
informace o historii a organizaci. Výsledkem
byla situace spíše připomínající skutečnou
druidskou výuku, než přednášku o druidství.
Zejména ve druhé půli, kdy se část publika
zapojila do diskuze (většinou v poněkud
křečovitě těžkopádné opozici vůči
přednášejícímu), nabrala přednáška téměř
mytický nádech, jako kdybychom skutečně
sledovali nějaký starý příběh. Odnesl jsem si
z ní hřejivý pocit a poučení o tom, že esence
rozum vždycky „dohoní“, ale rozum esenci
„nedohoní“ nikdy. Protože esence je neustále
proměnlivá a ve své proměnlivosti je jednou
tvořivá, jednou ničivá, jednou světlá a jednou
temná, a tudíž věčná a celistvá. Teoretické
poznání proto kráčí vždy o několik kroků zpět,
neboť je určitým způsobem fixní. A právě to
bylo (pro mě) ústředním motivem a
tajemstvím Airisovy druidské přednášky, jedno
z těch tajemství s vzácnou hodnotou pro ty,
kteří naslouchají.
Díky Paganconu a Festivalu fantazie jsem
také poznal nové lidi a objevil několik
Lugnasadhový věstník Mezinárodní Pohanské Federace – č. 17
stránka 54 z 63
deskových her. Zaujaly mě zejména hry
Osadníci z Katanu a Keltis. Bylo zde pro mě
tolik poznávání, že jsem nakonec ze
samotného Paganconu vlastně mnoho neviděl.
Na festivalu jsem prožil neopakovatelné
zážitky s přáteli a známými. Dostalo se mi
poučení i vrchovaté porce radosti a zábavy.
Hodnocení je tedy jednoznačně pozitivní.
Jedinou výtku na adresu organizátorů bych
měl a podělím se o ni. Připadá mi, že bořit a
torpédovat z publika přednášky v linii, kterou
jako koordinátor jednoho z pořádajících
sdružení zaštiťuji a stojím tudíž za ní, je
jednak zbytečné a netaktické, ale i trapné. Ne
že by mě to až tak překvapilo, ale určitě mě to
zamrzelo. Dotklo se mě to i jako vizitka
současného pohanství v Čechách s jeho
trvajícími konstantami. Je to škoda.
A to je ode mě vše. Děkuji tímto Pohanské
federaci i Dávnému obyčeji za několik
příjemných dní a prosím vás… někdo tu
odvahu najděte a příště to zkuste uspořádat
znovu.
Zahrada