BETON 6/03 - Beton TKS

6/2003 

T ECHNOLOGIE 

BETONU 

pf 2004 

pf 2004 

B ETON TKS JE P¤ÍM¯M NÁSTUPCEM âASOPISÒ A

SVAZ V¯ROBCÒ CEMENTU âR 

K Cementárnû 1261, 153 00 Praha 5 

tel.: 257 811 797, fax: 257 811 798 

e-mail: svcement@iol.cz 

www.svcement.cz 

SVAZ V¯ROBCÒ BETONU âR 

Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4 

tel./fax: 261 215 769 

e-mail: svb@svb.cz 

www.svb.cz 

SDRUÎENÍ PRO SANACE BETONOV¯CH 

KONSTRUKCÍ 

Sirotkova 54a, 616 00 Brno 

tel.: 541 421 188, fax: 541 421 180 

mobil: 602 737 657 

e-mail: ssbk@sky.cz 

www.sanace-ssbk.cz, www.ssbk.cz 

âESKÁ BETONÁ¤SKÁ 

SPOLEâNOST âSSI 

Samcova 1, 110 00 Praha 1 

tel.: 222 316 173 

fax: 222 311 261 

e-mail: cbz@cbz.cz 

www.cbz.cz 

S POLEâNOSTI A SVAZY PODPORUJÍCÍ âASOPIS 

8/ 

32/ 

N O V É T R E N D Y V T E C H N O L O G I I 

B E T O N U – O B R A Z O V Á P ¤ Í L O H A 

V B U D ù J O V I C K É M K R A J I 

H Y D R A T A C E C E M E N T O V É P A S T Y 

A M O D E L CEMHYD3D 

C O N A J D E T E V T O M T O â Í S L E 

/28 

62/ 

B E T O N Y V O J E N S K ¯ C H O P E V N ù N Í 

J A K J S E M ( N E) B E T O N O V A L 

S A R A J E V O 

P R O G R A M O D B O R N ¯ C H P R A X Í „C O O P E R A T I V E 

E D U C A T I O N“ N A N O R T H E A S T E R N U N I V E R S I T Y 

V B O S T O N U 

/24 

/52 

/58 

J U B I L E J N Í, 10. B E T O N Á ¤ S K É D N Y 2003

O B S A H 

Ú VODNÍK 

Jan L. Vítek /2 

T ÉMA 

N OVÉ TRENDY V TECHNOLOGII BETONU 

Milada Mazurová, Vladimír Vesel˘, 

Michal ·tevula /3 

P ROFILY 

TBG METROSTAV, S. R. O. /7 

O BRAZOVÁ P¤ÍLOHA /8 

M ATERIÁLY A TECHNOLOGIE 

S LOÎENÍ A VLASTNOSTI NùKTER¯CH TYPÒ 

V YSOKOHODNOTN¯CH A SAMOZHUT≈UJÍCÍCH 

BETONÒ 

Josef Luká‰, Jifií Brand‰tetr, 

Jindfiich Melcher, Josef Krátk˘, 

Marcela Karmazínová, 

Tomá‰ Vymazal, Vlastimil Bílek /10 

P RÒMYSLOVÉ PODLAHY Z BETONU 

VYZTUÎENÉHO SYNTETICK¯MI VLÁKNY 

Teodor Bene‰ /14 

D R. ING. EMIL R EICH, 

1983–1977 

Milík Tich˘ /17 

B ETONY PRO KONSTRUKCE STÍNùNÍ ZDROJÒ 

IONIZUJÍCÍHO ZÁ¤ENÍ 

Leonard Hobst, Lubomír Vítek /18 

S ANACE 

Z PÒSOB HODNOCENÍ KARBONATACE STAR¯CH 

BETONÒ 

Marcela Fridrichová, 

Jan Novák, ·árka Zemánková /21 

S TAVEBNÍ KONSTRUKCE 

B ETONY VOJENSK¯CH OPEVNùNÍ 

Leonard Hobst, 

Yvona Zwettlerová /24 

Z REGIONÒ 

V¯ROâÍ 

HISTORIE 

V BUDùJOVICKÉM KRAJI /28 

V ùDA A V¯ZKUM 

H YDRATACE CEMENTOVÉ PASTY A MODEL 

CEMHYD3D 

Vít ·milauer, Zdenûk Bittnar /32 

S TATIKA MOSTNÍCH KONSTRUKCÍ A TEORIE 

STÁRNUTÍ 

Jaroslav Navrátil /36 

S OFTWARE 

P O ZNATKY Z ¤E·ENÍ SOFTWARÒ PRO 

TECHNOLOGII BETONU 

Alain ·tûrba /38 

N ORMY • JAKOST • 

CERTIFIKACE 

Z AVÁDùNÍ EN 1992: „NAVRHOVÁNÍ 

BETONOV¯CH KONSTRUKCÍ“ DO PRAXE 

– K ONSTRUKâNÍ ÚPRAVY V¯ZTUÎE, 

ZÁSADY VYZTUÎOVÁNÍ PRVKÒ 

Alena Kohoutková, 

Jaroslav Procházka, Jitka Va‰ková /42 

S PEKTRUM 

M OSTY Z VYSOKOHODNOTN¯CH BETONÒ 

V SEVERNÍ A MERICE 

Ale‰ Kratochvíl,Jaroslav Urban, 

Karel Pospí‰il /48 

J AK JSEM ( NE) BETONOVAL S ARAJEVO 

Miroslav Havlík /52 

K ONFERENCIA „CEMENTOBETÓNOVÉ VOZOVKY 

2003“ V SR 

Milan Hudec /55 

P ROGRAM ODBORN¯CH PRAXÍ „COOPERATIVE 

E DUCATION“ NA N ORTHEASTERN U NIVERSITY 

V B OSTONU 

Pavel Dohnálek /58 

A KTUALITY 

J UBILEJNÍ, 10. BETONÁ¤SKÉ DNY 2003 

Vlastimil ·rÛma /62 

S EMINÁ¤E, KONFERENCE A SYMPOZIA /64 

B E T O N 

T ECHNOLOGIE • K ONSTRUKCE • SANACE 

C O N C R E T E 

T ECHNOLOGY • S TRUCTURES • RE HABILITATION 

Roãník: tfietí 

âíslo: 6/2003 (vy‰lo dne 19. 12. 2003) 

Vychází dvoumûsíãnû 

Vydává BETON TKS, s. r. o., pro: 

Svaz v˘robcÛ cementu âR 

Svaz v˘robcÛ betonu âR 

âeskou betonáfiskou spoleãnost âSSI 

SdruÏení pro sanace betonov˘ch konstrukcí 

Vydavatelství fiídí: Ing. Vlastimil ·rÛma, CSc. 

·éfredaktorka: Ing. Jana Margoldová, CSc. 

Redaktorka: Petra Johová 

Redakãní rada: 

Doc. Ing. Jifií Dohnálek, CSc., Ing. Jan 

Gemrich, Doc. Ing. Petr Hájek, CSc. (pfiedseda), 

Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc. (místopfiedseda), 

Ing. Jan Huteãka, Ing. Zdenûk 

Jefiábek, CSc., Ing. arch. Patrik Kotas, Ing. Jan 

Kupeãek, Ing. Petr Laube, Ing. Pavel Lebr, Ing. 

Milada Mazurová, Ing. Hana Némethová, Ing. 

Milena Pafiíková, Petr ·koda, Ing. Ervin 

Severa, Ing. Vlastimil ·rÛma, CSc., Prof. Ing. 

RNDr. Petr ·tûpánek, CSc., Ing. Michal 

·tevula, Ing. Vladimír Vesel˘, Doc. Ing. Jan L. 

Vítek, CSc., Ing. Miroslav Weber, CSc. 

Grafick˘ návrh: DEGAS, grafick˘ ateliér, 

Hefimanova 25, 170 00 Praha 7 

Ilustrace na této stranû a na zadní 

stranû obálky: Mgr. A. Marcel Turic 

Sazba: 3P, s. r. o., Staropramenná 21, 

150 00 Praha 5 

Tisk: SdruÏení MAC, spol. s r. o., 

U Plynárny 85, 101 00 Praha 10 

Adresa vydavatelství a redakce: 

Beton TKS, s. r. o. 

Samcova 1, 110 00 Praha 1 

www.betontks.cz 

Vedení vydavatelství: 

tel.: 222 316 173, fax: 222 311 261 

e-mail: betontks@betontks.cz 

Redakce, objednávky pfiedplatného 

ainzerce: 

tel./fax: 224 812 906 

e-mail: redakce@betontks.cz 

predplatne@betontks.cz 

Roãní pfiedplatné: 480 Kã (+ po‰tovné 

a balné 6 x 30 = 180 Kã), cena bez DPH 

Vydávání povoleno Ministerstvem 

kultury âR pod ãíslem MK âR E 11157 

ISSN 1213-3116 

Podávání novinov˘ch zásilek povoleno 

âeskou po‰tou, s. p., OZ Stfiední âechy, 

Praha 1 ãj. 704/2000 ze dne 23. 11. 2000 

Za pÛvodnost pfiíspûvkÛ odpovídají autofii. 

Foto na titulní stranû: 

Strahovské betony 

autor: Pavla Pauknerová 

B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 6/2003 1 

SERIÁL 

EN 1992

Ú VODNÍK 

EDITORIAL 

M I L É â T E N Á ¤ K Y, V Á Î E N Í â T E N Á ¤ I, 

ãasopis BETON TKS uzavírá tímto ãíslem jiÏ 

tfietí roãník své existence. Domnívám se jako 

zástupce jedné ze zakládajících organizací, Ïe 

si získal svou pozici a stal se seriózním zdrojem 

informací. 

Toto ãíslo pojednává o technologii betonu, 

která se stala v poslední dobû oblastí, kde je 

moÏné sledovat nejboufilivûj‰í rozvoj. Cementov˘ 

beton jiÏ zdaleka není pouze smûsí kameniva, cementu 

a vody, ale je materiálem podstatnû sloÏitûj‰ím. Pfiibyly jemné 

sloÏky s aktivním nebo pasivním pÛsobením a fiada pfiísad a pfiímûsí, 

které mohou beton v˘znamnû modifikovat. Vlastnosti 

betonu nabízejí dnes takovou variabilitu, o které se nám pfied 

nûkolika lety ani nezdálo. Pevnosti pfiesahující 100 MPa se staly 

na svûtovém poli bûÏn˘mi a u nás moÏn˘mi, i kdyÏ aplikace na 

sebe zatím dávají ãekat. Samozhutniteln˘ beton, kter˘ u nás 

je‰tû v roce 1999 budil údiv, se dnes stal jiÏ znám˘m materiálem, 

kter˘ umí kvalitnû vyrobit jiÏ nûkolik betonáren a v˘roben 

prefabrikátÛ. Lehk˘ konstrukãní beton byl pouÏit dokonce pro 

v˘stavbu pfiedpjat˘ch lávek, i kdyÏ donedávna byl vyuÏíván 

pouze v oblasti nenosn˘ch a v˘plÀov˘ch konstrukcí. Stále ãastûji 

se setkáváme s vodotûsn˘mi konstrukcemi (tunely, podzemní 

ãásti budov, atd.). Zatímco dfiíve nebylo myslitelné postavit 

budovu bez bariérové izolace, dnes se tzv. bílé vany navrhují 

stále ãastûji. 

Celou samostatnou skupinu betonÛ tvofií tzv. drátkobetony 

nebo vláknobetony. Rozpt˘lená v˘ztuÏ je stále atraktivní pro betony 

rÛzn˘ch kvalit. Pfies pomûrnû dlouhou dobu v˘voje betonÛ 

s ocelov˘mi drátky, které se nejãastûji aplikují pro podlahové 

konstrukce, se neustále objevuje fiada závad, a to ãasto uÏ v návrhu 

tûchto konstrukcí. Velk˘m problémem jsou stále objemové 

zmûny betonu, které jsou patrnû nejãastûj‰í pfiíãinou jejich poruch. 

Je v‰ak nutné pfiiznat, Ïe se o existenci objemov˘ch zmûn 

ví, ví se o jejich rozsahu i o dlouhé dobû, po kterou se projevují, 

a je tedy pouze lidskou chybou, Ïe pfiijímaná opatfiení nejsou 

dostateãnû úãinná. 

Zcela zvlá‰tní kategorií jsou betony ultra vysok˘ch pevností. 

Jejich jemná struktura, vyplnûná jemn˘mi prachy, napfi. mikrosilikou, 

a pfiítomnost velmi jemn˘ch a krátk˘ch vláken umoÏÀuje 

dosahovat pevností pfiesahujících 200 MPa. Samozfiejmû, Ïe 

mimofiádné kvality jsou vykoupeny vysokou cenou. Av‰ak pevnosti 

rovné témûfi pevnostem oceli a pfiitom vynikající odolnosti 

proti úãinkÛm prostfiedí a minimální údrÏbové náklady, dávají 

takov˘m betonÛm jistû dobré ‰ance pro budoucí aplikace. 

Zatímco z minulosti jsou známy zejména pfiedpjaté nosníky 

v agresivním prostfiedí, na posledním kongresu fib byly prezentovány 

téÏ dvû pfiedpjaté lávky a jistû nebudeme dlouho ãekat 

na dal‰í konstrukce. 

Zvy‰ování trvanlivosti je u betonov˘ch konstrukcí obecn˘m 

trendem. Zatímco zvy‰ování pevností umoÏÀuje zlep‰ení mechanického 

pÛsobení jen v omezené mífie (napfi. u vodorovn˘ch 

konstrukcí se zaãne pfii redukci rozmûrÛ naráÏet na problém 

nedostateãné tuhosti konstrukcí), mÛÏe znamenat i zv˘- 

‰ení trvanlivosti a odolnosti proti agresivním úãinkÛm prostfiedí. 

Takové tvrzení nelze zobecÀovat, av‰ak pfii odborném pfiístupu 

lze zv˘‰ením pevnosti betonu zv˘‰it i jeho odolnost. V takov˘ch 

pfiípadech je pak minimální poÏadovaná pevnostní tfiída dÛsledkem, 

nikoliv nutností pfiená‰et vysoká napûtí, ale spí‰e poÏadavku 

na odolnost proti agresivitû prostfiedí. 

Beton není jen materiál, kter˘ zaji‰Èuje nosnou funkci konstrukcí. 

Je téÏ materiálem, kter˘ svou podstatou umoÏÀuje vysokou 

variabilitu v oblasti estetického pÛsobení. Kromû struktury 

povrchu, kterou lze libovolnû mûnit podle pouÏitého bednûní 

(existuje nepfieberné mnoÏství vloÏek do bednûní, které nabízejí 

spektrum od zcela hladkého povrchu aÏ po nejrÛznûj‰í profilované 

vzory), beton umoÏÀuje volbu libovoln˘ch tvarÛ, zaoblení 

ãi ostr˘ch hran rovn˘ch nebo zakfiiven˘ch. Setkáváme se téÏ 

s poÏadavky na barevn˘ povrch betonÛ. I to je dnes jiÏ moÏné 

a to probarvením betonu jako materiálu, nebo povrchov˘m 

nátûrem z rozsáhlé nabídky mnoha dodavatelÛ. K barevn˘m 

odstínÛm je tfieba podotknout, Ïe probarvené betony se mohou 

patrnû lépe hodit pro tenkostûnné obkladní prefabrikáty, zatímco 

nátûry, ãasto plnící téÏ funkci ochrany povrchu proti povûtrnostním 

vlivÛm (slané mlze nebo i proti sprayerÛm), jsou vhodnûj‰í 

pro masivní monolitické konstrukce. 

V oblasti variability povrchÛ a vyuÏívání betonov˘ch prefabrikovan˘ch 

obkladÛ pro budovy obytné, administrativní i prÛmyslové 

u nás stále existují rezervy, neboÈ nabízené moÏnosti jsou 

zcela minimálnû vyuÏívány. 

Pokud jste doãetli aÏ sem, jistû jste si opût uvûdomili, Ïe moÏnosti 

betonu tvofií stále se roz‰ifiující spektrum. Podmínkou vyu- 

Ïití takové nabídky je v‰ak velmi peãliv˘ návrh i v˘roba betonu. 

Zatímco dfiíve bylo moÏné míchat beton v jednoduch˘ch míchaãkách, 

nové druhy poÏadují pfiesnû dávkované kvalitní sloÏky, 

míchání podle odzkou‰en˘ch plánÛ, kontinuální dopravu, 

vylouãení neplánovan˘ch pfieru‰ení betonáÏí, stál˘ odborn˘ dohled 

zku‰en˘ch technologÛ a v neposlední fiadû i o‰etfiování podle 

technologick˘ch pfiedpisÛ. Takov˘ stav je v‰ak zcela pochopiteln˘ 

a je zaveden˘ ve v‰ech odvûtvích prÛmyslu. SloÏitûj‰í 

v˘robky vyÏadují odbornûj‰í v˘robu i obsluhu. 

Nové druhy betonu se stávají pro investory, architekty, projektanty, 

v˘robce betonu i dílcÛ, dodavatele staveb i spotfiebitele 

velkou v˘zvou. Je na nás, jak si s ní poradíme a zda dokáÏeme 

vyuÏít v‰ech nov˘ch moÏností ve prospûch jak jednotliv˘ch 

zúãastnûn˘ch subjektÛ, tak i celé spoleãnosti, tím Ïe zv˘‰íme 

kvalitu po stránce estetické, technické i ekonomické, omezíme 

opravy a prodlouÏíme Ïivotnost. To v‰e je moÏné dosáhnout, 

av‰ak je nutné opût pfiipomenout, Ïe nové druhy betonu samy 

o sobû jsou pouze ãástí staveb a jejich vlastnostem se musí pfiizpÛsobit 

celá koncepce návrhu. Jedinû vyváÏen˘ a vhodnû navr- 

Ïen˘ systém mÛÏe zdÛraznit kladné vlastnosti nov˘ch materiálÛ 

a vést k úspû‰n˘m cílÛm. Jako témûfi vÏdy, o kvalitû v˘sledku 

rozhoduje i v tomto pfiípadû nejvíce lidsk˘ ãinitel. 

Doc. Ing. Jan L. Vítek, CSc. 

Pfiedseda âeské betonáfiské spoleãnosti 

a pfiedseda âeské skupiny fib 

2 B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 6/2003

N O V É T R E N D Y V T E C H N O L O G I I B E T O N U 

N E W T R E N D S I N T E C H N O L O G Y O F C O N C R E T E 

M ILADA M AZUROVÁ, VL ADIMÍR V ESEL¯, 

M ICHAL · TEVULA 

Beton, dnes jeden z nejpouÏívanûj‰ích materiálÛ, je zároveÀ jedním 

z nejstar‰ích. Podle Plinia existovaly v Egyptû v dobû asi 

3 600 let pfi. Kr. sloupy z umûlého kamene. V dobû ¤ímské fií‰e 

se jiÏ pouÏíval zcela bûÏnû pod oznaãením „concreto“. CaesarÛv 

vojensk˘ stavitel Marcus Vitruvius Pollio ve svém spise „De architectura“ 

pí‰e: „Existuje také jeden druh prá‰kovitého písku (pozn. 

puzzolán), kter˘ pfiirozen˘m zpÛsobem vytváfií podivuhodné 

vûci. Vyskytuje se v kraji u Bají, na území mûsteãek leÏících 

v okolí Vesuvu. Smíchán s pískem a vápnem a s drobn˘m kamením 

dodává prá‰ek pevnosti nejen stavbám vÛbec, ale dokonce 

s jeho pomocí tvrdnou pod vodou hráze stavûné v mofii. 

Zdá se, Ïe tyto vlastnosti zpÛsobuje horká pÛda a mnoho pramenÛ 

pod touto hornatou oblastí……“. 

Rychlého rozvoje kvality a pouÏití se beton doãkal v 19. století 

s rozvojem hydraulick˘ch pojiv. V˘znamnou kapitolou se stal 

Ïelezobeton (Monier, Hennebique) a v polovinû století 20. pak 

pfiedpjat˘ beton a transportbeton (viz ãlánek „âtyfiicet let transportbetonu 

v âeskoslovensku“ v ãísle 4/2003). 

Beton jako stavební materiál stále prochází vlastním technick˘m 

v˘vojem, kter˘ sleduje zejména poÏadavky na nûj kladené 

ze strany projektantÛ, realizátorÛ i uÏivatelÛ staveb. První impuls 

pro ‰iroké uplatnûní betonu, které zaãalo na poãátku 20. století, 

byl dán poznáním, Ïe beton je stavební materiál s dobr˘mi mechanick˘mi 

vlastnostmi a ‰irok˘mi moÏnostmi tvarování pfiímo 

na stavbû, jehoÏ pouÏití pfiiná‰í nespornû úspory pracnosti v procesu 

v˘stavby. ZároveÀ s plo‰n˘m roz‰ífiením tohoto staviva 

do‰lo k prudkému rozvoji teoretického a praktického v˘zkumu 

a) 

Obr. 1 ¤ez vysokopevnostním betonem, 

TBG Metrostav, s. r. o. 

Fig. 1 Section of high-strength concrete, 

TBG Metrostav, Ltd. 

Obr. 2 Struktura „jádra“ krychle 

z vysokopevnostního betonu po zkou‰ce 

pevnosti v tlaku, TBG Metrostav, s. r. o. 

Fig. 2 Structure of the “core” of a cube from highstrength 

concrete after the compression 

test of strength, TBG Metrostav, Ltd. 

Obr. 3 Beton 

a– bez mikrosiliky, 

b– smikrosilikou, 

TBG BETONMIX, 

s. r. o. 

Fig. 3 Concrete: 

a) without 

microsilica, 

b) with microsilica, 

TBG BETONMIX, Ltd. 

T ÉMA 

TOPIC 

jak pouÏívan˘ch materiálÛ, tak i betonu jako takového. S narÛstáním 

poznatkÛ a dlouhodob˘ch zku‰eností s uÏitím betonu se 

roz‰ifiovaly i dal‰í moÏnosti pro jeho modifikované pouÏití. Témûfi 

po celé pfiedcházející století vycházel v˘voj tohoto materiálu 

zroz‰ifiování spektra mechanick˘ch vlastností. 

Po získání dlouhodob˘ch zku‰eností s funkcí betonu v konstrukcích 

v ãasovém horizontu 50 aÏ 100 let, zejména po získání 

poznatkÛ o trvanlivosti betonu v rÛzn˘ch podmínkách klimatick˘ch 

a s narÛstajícími zku‰enostmi s negativními vlivy zneãi‰tûného 

prostfiedí, se na konci 20. století zaãíná stále více uplat- 

Àovat poÏadavek na trvanlivost betonu v ãase. Zásadním pfielomem 

v pfiístupu k betonu v Evropû bylo ukonãení procesu standardizace 

technick˘ch poÏadavkÛ vydáním jednotného evropského 

normativního pfiedpisu EN 206-1. Základní filosofií tohoto 

pfiedpisu je zaruãit Ïivotnost betonu v konstrukci po dobu alespoÀ 

50 let, tedy po dobu pfiedpokládané morální Ïivotnosti stavby, 

s ohledem na mechanické namáhání stavby ale i nepfiíznivé 

vlivy prostfiedí, kter˘m beton ve stavbû vzdoruje. To jistû povede 

ke zv˘‰ení bezpeãnosti staveb a z hlediska dlouhodobého 

ikúspofie nákladÛ souvisejících s následnou údrÏbou i pfiípadn˘mi 

vynucen˘mi opravami. 

Tento pfiístup vyÏaduje nové pfiístupy i v technologii betonu pfii 

navrhování receptur. Na samém poãátku návrhu je tfieba peãlivû 

definovat prostfiedí a podmínky, za jak˘ch bude beton do konstrukce 

zpracováván a za jak˘ch bude následnû fungovat. Dále je 

tfieba odpovûdnû volit materiály a jejich mnoÏství, které zásadnû 

ovlivÀují vlastnosti betonu. Do popfiedí se v souãasnosti dostává 

celkov˘ obsah alkálií (s ohledem na moÏnost pozdûj‰í alkalicko- 

-kfiemiãité reakce), obsah chloridÛ (s ohledem na ochranu v˘ztuÏe), 

celkov˘ obsah jemn˘ch ãástic nebo cementového tmelu 


b)

T ÉMA 

TOPIC 

Obr. 4 Barevn˘ beton, TBG Metrostav, s. r. o. 

Fig. 4 Coloured concrete, TBG Metrostav, Ltd. 

(smr‰Èování), délka zpracování a fiada dal‰ích. Pfii fie‰ení tûchto 

úloh narÛstá v˘znam chemick˘ch pfiísad, umoÏÀujících daleko 

pestfiej‰í modifikaci vlastností betonu. 

Dosud nejpouÏívanûj‰ím druhem plastifikátorÛ jsou plastifikátory 

na bázi lignosulfonátÛ (pfiírodní chemické struktury obsahující 

sulfonátovou a hydroxylovou skupinu). Tyto pfiísady jsou uÏívány 

jiÏ dlouhodobû a zaji‰Èují pomûrnû dobrou zpracovatelnost 

ãerstvého betonu v ãase. Jejich nev˘hodou z pohledu poÏadavku 

dne‰ní doby je ne pfiíli‰ velká moÏnost redukce zámûsové vody 

a urãité zpomalení procesu tuhnutí. Dal‰ím typem pfiísad, 

které jiÏ mají tradici desetiletí jsou superplastifikátory, látky vyrábûné 

na syntetické bázi. Základními druhy jsou formaldehyd-naftalén-sulfonáty 

(SNF) a formaldehyd-melaminsulfonáty (SMF). 

Tyto pfiísady vnesly do betonu vy‰‰í stupeÀ ztekucení, tedy moÏnost 

podstatnûj‰í redukce zámûsové vody bez, nebo jen s nepatrn˘m 

vlivem na proces tuhnutí betonu. V souãasnosti se v oblas- 

Obr. 6 Rekonstrukce kanalizace v Brnû – plnûní bednûní, realizace 

SUBTERRA, a. s.; SCC betony v objemu 1100 m 3 , TBG 

Betonmix, a. s. , betonáÏ po krocích 13,5 aÏ 27 m 3 v únoru 

aÏ ãervnu 2003; technologie betonu BETOTECH, s. r. o.: 

pevnost betonu 46,3 +/– 2,5 MPa, objemová hmotnost 

2250 +/– 30 kg/m 3 , konzistence 705 +/– 35 mm rozlití 

obráceného Abramsova kuÏele, ãas odbednûní 16 aÏ 

20 hod.; stavební chemie Sika CZ, s. r. o. 

Fig. 6 Reconstruction of sewerage in Brno – filling of the formwork 

Obr. 5 Detail betonové smûsi ãerpané 30 m pod zem pro betonáÏ 

klenby ve stanici metra Kobylisy, TBG Metrostav, s. r. o. 

Fig. 5 Detail of concrete mix pumped into the depth of 30 m below 

the ground for concreting of the vault in metro station 

Kobylisy, TBG Metrostav, Ltd. 

ti stavební chemie do betonu stále více uplatÀují superplastifikátory 

nové generace na bázi polykaroxylát-polyoxyetylénu (PCP), 

které vyvolaly zhruba pfied 15 lety revoluci v prÛmyslu v˘roby pfiísad. 

Stavba molekul tûchto pfiísad je zcela odli‰ná od pfiedchozích 

a nûkdy b˘vají oznaãovány jako „hfiebenové polymery“. Míra 

ztekucení ãerstvého betonu, pfiípadnû redukce zámûsové vody, 

je znaãnû vy‰‰í neÏ u pfiedchozích superplastifikátorÛ (SNF, SMF) 

ajejich uÏití umoÏÀuje v˘robu samozhutniteln˘ch a samonivelaãních 

smûsí. Vedlej‰ím úãinkem tûchto pfiísad mÛÏe b˘t ponûkud 

vy‰‰í provzdu‰Àování ãerstvého betounu a zpomalení tuhnutí. 

Dosud posledním krokem ve v˘voji superplastifikátorÛ jsou 

chemické struktury na bázi amino-fosfát-polyoxyetylénu (APP). 

Tyto superplastifikátory se vyznaãují zejména vysok˘m stupnûm 

stability konzistence. PouÏitím superplastifikátorÛ nové generace 

je moÏné dosáhnout velkého zlep‰ení uÏitn˘ch vlastností betonu 

pokud jde o sníÏení obsahu zámûsové vody a ztráty zpracovatelnosti. 

Trendem v dal‰ím v˘voji bude jistû minimalizace vlivu plastifikátorÛ 

na dobu tuhnutí, míru nebo stabilitu provzdu‰Àování 

Obr. 7 Kolektor v Brnû, stanovení konzistence metodou slum-flow test 

Fig. 7 Collector in Brno, consistency determination by the slum-flow 

test 


Obr. 8 Kolektor v Brnû – stabilní SCC v bednûní 

Fig. 8 Collector in Brno – stable SCC in formwork 

a moÏnosti jejich pouÏití pfii eliminaci sedimentace ãerstvého 

betonu. RovnûÏ bude tfieba fie‰it kompatibilitu pfiísad se v‰emi 

typy cementÛ a dal‰ími typy pfiísad. 

V YSOKOPEVNOSTNÍ A VYSOKOHODNOTNÉ BETONY 

Vysokopevnostní a vysokohodnotné betony zaãaly ve svûtû vznikat 

jiÏ v devadesát˘ch letech a jejich rozvoj dále pokraãuje i pfies 

jejich vy‰‰í cenu. Princip dosaÏení vysok˘ch pevností betonu spoãívá 

v rovnomûrnûj‰í a hutnûj‰í struktufie betonu s minimem pórÛ 

a zvût‰ení podílu zhydratovaného cementu. Jako spodní hranice 

pro vysokopevnostní betony se povaÏuje pevnost v tlaku po 

28 dnech 60 MPa. Horní hranice není urãena. V Japonsku byla 

postavena lávka z betonu o pevnosti 210 MPa. V Evropû jsou 

známé pfiíklady staveb z vysohodnotného betonu z Norska, Holandska, 

Dánska, Francie. PfiestoÏe v âeské republice jsou dnes 

tyto betony jiÏ normovány a nûkteré betonárny mají zpracovánu 

technologii v˘roby a dopravy vysokohodnotného transportbetonu 

a beton napfi. C 60/75 certifikován, není doposud projektanty 

tento beton navrhován a vyuÏíván. 

Pro vysokohodnotné betony se pouÏívají portlandské cementy 

vdávkách 450 aÏ 800 kg/m 3 , drobné tûÏené kamenivo, hrubé 

Obr. 10 Silniãní obchvat âáslav-GolãÛv Jeníkov, dodávka cementÛ 

Holcim (âesko), a. s., ãlen koncernu 

Fig. 10 By-pass between âáslav and GolãÛv Jeníkov, delivery of 

cements Holcim (Czech Republic), JSC, member of concern 

T ÉMA 

TOPIC 

Obr. 9 Kolektor v Brnû – odbednûná konstrukce 

Fig. 9 Collector in Brno – the structure after formwork removal 

drcené kamenivo o vysoké pevnosti (obr. 1 a 2), pfiímûsi a pfiísady. 

Nejãastûji uÏívanou pfiímûsí je mikrosilica (kfiemiãité úlety) 

v dávkách 20 aÏ 200 kg (obr. 3), jemnû mlet˘ vápenec, mikromletá 

struska, elektrárensk˘ popílek, kamenné fillery. Pro zv˘‰ení 

houÏevnatosti byl do nûkter˘ch betonÛ aplikován pfiídavek v˘ztu- 

Ïe ze speciálních ocelov˘ch vláken a to v dávkách aÏ 150 kg/m 3 . 

Jako pfiísady se obvykle uÏívají vysoce úãinné superplastifikátory 

na bázi polykarboxilátÛ. Do urãit˘ch konstrukcí byla rovnûÏ pfiidávána 

expanzní pfiísada omezující smr‰tûní. Nûkteré betony byly 

vyrobeny jako ultrajemné s maximálním zrnem kameniva 

0,6 mm a s pfiídavkem ocelového prachu. Materiálové charakteristiky, 

technologie v˘roby, ukládání a o‰etfiování vysokopevnostních 

a vysokohodnotn˘ch betonÛ jsou dnes jiÏ pomûrnû dobfie 

prozkoumané a publikované. 

Vysoké pevnosti tûchto betonÛ dovolují mnohem subtilnûj‰í 

konstrukce a tím niÏ‰í objem betonu a sníÏení mnoÏství v˘ztuÏe. 

Nejefektivnûj‰í oblast vyuÏití vysokopevnostních betonÛ jsou 

svislé nosné prvky namáhané velkou osovou silou a mal˘m ohybov˘m 

momentem. Dále se pouÏívají s v˘hodou ve spfiaÏen˘ch 

konstrukcích. Rozvoj pouÏití vysokohodnotn˘ch betonÛ je zaznamenán 

ve svûtû i v mostním stavitelství, kde tento beton zaru- 

Obr. 11 Estakáda Hluboãepy-Barrandov, dodávka cementÛ Holcim 

(âesko), a. s., ãlen koncernu 

Fig. 11 Elevated road between Hluboãepy and Barrandov, delivery of 

cements Holcim (Czech Republic), JSC, member of concern 

B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 6/2003 5

T ÉMA 

TOPIC 

Obr. 12 V˘robna transportbetonu z poãátku 70. let (Praha – ëáblice) 

Fig. 12 Mixing plant at first 70. years (Prague – ëáblice) 

Obr. 14 Souãasná v˘robna transportbetonu s uskladnûním kameniva 

v zásobnících (Praha–Hole‰ovice, Skanska Transbeton, s. r. o.) 

Fig. 14 Recent mixing plant with aggregate storaged in silos 

ãuje nejen lep‰í trvanlivost, ale otevírá téÏ moÏnost hospodárnûj- 

‰ích návrhÛ. Ve spojení se samozhutniteln˘m betonem, kter˘ 

odbourává vliv lidského faktoru na v˘slednou kvalitu a zvy‰uje 

rychlost betonáÏe, dochází pfies vy‰‰í finanãní nároãnost vysokohodnotného 

betonu k úsporám nejen pfii v˘stavbû, ale i pfii 

budoucí údrÏbû, neboÈ degradaãní procesy se u vysokohodnotného 

betonu v˘raznû zpomalují a redukují se tak finanãní prostfiedky 

potfiebné na opravy. 

V ¯ROBA TRANSPORTBETONU A ÎIVOTNÍ PROST¤EDÍ 

KaÏd˘ z nás má v Ïivé pamûti obrázky z dob „budování lep‰ích 

zítfikÛ“, kdy u betonáren pojíÏdûly automixy po nápravy se brodící 

bahnem a chÛze byla nebezpeãná i ve vysok˘ch holínkách 

(obr. 12 a 13). V kontrastu s touto vzpomínkou je aktuální skuteãnost. 

Dnes je vût‰ina betonáren moderní v˘robnou se ‰piãkov˘m 

Ing. Milada Mazurová 

TGB Metrostav, s. r. o. 

Rohanské nábfi. 68, 186 00 Praha 8 

www.tbg-metrostav.cz 

Obr. 13 Skládka kameniva u v˘robny transportbetonu z poãátku 70. let 

Fig. 13 Dump aggregate at the mixing plant at first 70. years 

Obr. 15 Zafiízení pro recyklaci ãerstvého betonu 

Fig. 15 Facility for recycling of fresh concrete 

strojním vybavením, poskytující velmi kultivované pracovní prostfiedí. 

V˘roba betonu se musí fiídit souãasn˘mi legislativními 

pfiedpisy, jejichÏ znaãná ãást se vûnuje ochranû Ïivotního prostfiedí 

(obr. 14). Pfii v˘stavbû nov˘ch a rekonstrukcích stávajících 

v˘roben betonu jsou pak poÏadavky na minimální hluãnost, 

pra‰nost, nakládání s odpady apod., zahrnuty jiÏ ve fázi projektu. 

Zcela standardním vybavením v˘robny transportbetonu je zafiízení 

na recyklaci zbytkového betonu (obr. 15). Beton je zde rozdûlen 

na kamenivo a kalovou vodu, které jsou znovu pouÏity pfii 

v˘robû betonu. Samozfiejmou souãástí vzhledu betonáren je 

i úprava okolí ozelenûním a z hlediska estetického, obchodního 

a reklamního perfektní vhled celého strojního zafiízení. 

DÛraz na ekologickou stránku v˘roby betonu se odráÏí v pravidelném 

vyhodnocování „Ekologické betonárny“ evropsk˘m 

(ERMCO) i ãesk˘m (SVB âR) svazem v˘robcÛ transportbetonu. 

Fotografie z archívu ãlenÛ SVB âR 

Ing. Vladimír Vesel˘ 

Betotech, s. r. o., 266 01 Beroun 660 

tel.: 311 644 763, fax: 311 644 710 

e-mail: vladimir.vesely@cmeem.cz 

Ing. Michal ·tevula, PhD. 

Svaz v˘robcÛ betonu âR 

Na zámecké 9, 140 00 Praha 4 

e-mail: svb@svb.cz, www.svb.cz 


TBG METROSTAV, S . R . O . 

J AN K U PEâEK 

Spoleãnost TBG METROSTAV, s. r. o., ãlen 

skupiny âeskomoravsk˘ beton, patfií k nejvût‰ím 

v˘robcÛm ãerstvého betonu 

v Praze. 

H ISTORIE SPOLEâNOSTI 

V roce 1995 se spoleãnosti Metrostav, 

a. s., a Heidelberg Cement AG rozhodly 

spojit své znalosti a schopnosti v oblasti 

transportbetonu v praÏském regionu. ZaloÏily 

spoleãnost TBG METROSTAV, jejíÏ 

základní kapitál ãinil 60 miliónÛ Kã a ve 

které mûly a mají rovn˘ podíl. Metrostav 

vloÏil své stfiedisko Betonservis se dvûma 

betonárnami a Heidelberg Cement finanãní 

prostfiedky. Prvofiad˘m úkolem spoleãnosti 

byl její rozvoj, a proto v následujících 

letech v˘raznû investovala (cca 200 mil. 

Kã) do v˘stavby dvou nov˘ch a oprav star- 

‰ích betonáren, autodomíchávaãÛ a ãerpadel 

na beton. Nemalé finanãní prostfiedky 

smûfiovaly i do rozvoje nov˘ch 

materiálÛ a produktÛ. V souãasnosti spoleãnost 

TBG METROSTAV patfií k nejlépe 

vybaven˘m v˘robcÛm transportbetonu. 

V˘sledky její ãinnosti jsou vût‰inou schovány 

pod plá‰ti administrativních nebo 

obchodních palácÛ, napfi. Myslbek, Flora, 

Kongresové centrum a Siemens. Jsou ale 

také viditelné napfi. na stavbách Zlíchovského 

tunelu, tunelu Mrázovka, Ïelezniãního 

mostu Seifertova nebo stanic metra. 

O BCHOD 

Spoleãnost TBG METROSTAV nabízí ucelenou 

fiadu v˘robkÛ transportbetonu. V‰echny 

v˘robky jsou certifikovány dle § 13 

zákona ã. 22/1997 Sb. o v˘robkové certifikaci. 

Spoleãnost má také certifikát systému 

jakosti podle âSN EN ISO 

9001:2001. Je schopna dodávat své produkty 

jak podle âSN EN 206-1, tak i podle 

dfiívûj‰í normy âSN 73 2400. BûÏnû 

dodává v‰echny druhy betonÛ od B2 po 

C60/75, betony vodotûsné, mrazuvzdorné, 

odolné rozmrazovacím solím, provzdu‰nûné, 

síranovzdorné, drátkobetony 

a betony s vlákny. Vyrábí i betony probarvené 

ve hmotû. Speciálním produktem je 

samozhutniteln˘ beton, jeÏ je stále více 

uplatÀován. Spoleãnost dodává nepfietrÏitû 

24 hodin a 360 dnÛ v roce. 

V ¯ROBA 

Jak bylo uvedeno, spoleãnost v˘raznû investovala 

do v˘robních zafiízení. V souãasnosti 

provozuje v Praze tfii betonárny (Karlín, 

Radlice a Písnice), hodinov˘ v˘kon 

kaÏdé je 90 m 3 . V‰echny mají celoroãní 

provoz, zaruãující i v zimû minimální teploty 

smûsi 10 o C. Samozfiejmostí jsou 

pfiesné váhy pro dávkování jednotliv˘ch 

sloÏek betonu a automatick˘ fiídící systém. 

Pro dopravu smûsí slouÏí na‰ich dvacet 

ãtyfii autodomíchávaãÛ na podvozcích 

MAN a Tatra. 

T ECHNOLOGIE 

Díky bohat˘m zku‰enostem jsou technologové 

spoleãnosti schopni vytvofiit speciální 

receptury dle poÏadavkÛ projektantÛ 

a stavebních firem, plnû akceptující nûkdy 

i protichÛdné poÏadavky na beton. DÛkazem 

toho jsou napfi. betony „vysouvan˘ch 

tunelÛ“ metra pod Vltavou na trase 

IV. C ãi stanice Kobylisy. Velké zku‰enosti 

P ROFILY 

PROFILES 

a znalosti technologie 

betonu se promítly i do 

schopnosti prÛmyslovû 

vyrábût samozhutnitelné 

betony a vysokohodnotné 

betony. 

V souãasnosti má spoleãnost 

vyzkou‰enou 

v˘robu betonÛ o pevnosti 100 MPa. 

Poradenství v oblasti betonu pro zákazníky 

je samozfiejmostí. 

O STATNÍ AKTIVITY 

Dcefiiné spoleãnosti jsou zamûfieny na 

v˘robu dal‰ích stavebních hmot a na poskytování 

sluÏeb. Ve spoleãnosti TBG 

PraÏské malty jsou vyrábûny mokré maltové 

smûsi pro zdûní a omítání (i strojní). 

Dal‰ím produktem je cementová pûna, 

pûna s polystyrenem a lité samonivelaãní 

anhydritové smûsi pro konstrukci podlah. 

Ve spojení s betony tak praÏská skupina 

TBG dodává v‰echny materiály pro mokré 

procesy na stavbû. 

Ve spoleãnosti TBG PraÏské betonpumpy 

je soustfiedûna ve‰kerá technika 

potfiebná pro ãerpání. Jde o mobilní pumpy 

o dosahu aÏ 42 m, stabilní ãerpadla 

betonu i speciální ãerpadla pro pûny 

a podlahové smûsi. 

â LENSTVÍ 

TBG METROSTAV, s. r. o., je ãlenem Svazu 

v˘robcÛ betonu âeské republiky a ãlenem 

âeské betonáfiské spoleãnosti. Podporuje 

i neziskové organizace, napfi. „Nadûje, klub 

Ïen s nádorov˘m onemocnûním“. 

Ing. Jan Kupeãek 

fieditel spoleãnosti TBG Metrostav, s. r. o. 

Rohanské nábfi. 68, 186 00 Praha 8 

tel.: 222 325 716, fax: 222 324 492 

www.tbg-metrostav.cz 


N O V É T R E N D Y V T E C H N O L O G I I B E T O N U 

N E W T R E N D S I N T E C H N O L O G Y O F C O N C R E T E 

fotografie: archiv ãlenÛ SVB âR 

T Mobile, betonáÏ v kvûtnu aÏ záfií 2002, bylo pouÏito cca 8000 m 3 betonu C25/30 5b, 

konzistence S4, do podzemních stûn a pilot, ZAPA beton 

T Mobile, concreting from May to September 2002, approx. 8,000 m 3 of C25/30 

5b concrete used, consistency S4, for the construction of underground walls and piles, 

conducted by ZAPA beton 

Silniãní betony, KÁMEN Zbraslav 

Road concretes, KÁMEN Zbraslav 

Na Rybníãku, betonáÏ 

probíhá od fiíjna 2003, 

stûny a sloupy z SCC 

betonÛ B30 v objemu 

200 m 3 , pouÏita 

pfiísada SikaViscocrete 

5-800, ZAPA beton 

Na Rybníãku, 

concreting has taken 

place since October 

2003, walls and 

columns from SCC 

concretes B30 with the 

volume of 200 m 3 

using SikaViscocrete 

5-800, as an 

ingredient, ZAPA beton 

Nosn˘ pilífi lávky 

pro cyklisty nad 

silnicí na 

Cínovec, 

provzdu‰nûn˘ 

SCC beton, 

BETOTECH Most 

pro âeskomoravsk˘ 

beton 

Load-bearing 

pier of the 

footbridge above 

the road to 

Cínovec, aerated 

SCC concrete, 

BETOTECH Most 

for âeskomoravsk˘ 

beton 

Pernerova ulice, cementová pûna jako podkladní 

podlahová vrstva, TBG Metrostav 

Perner Street, cement foam employed as the 

floor base layer, performed by TBG Metrostav 

Koneãná podoba vnitfiku vysouvan˘ch tunelÛ 

metra pod Vltavou, TBG Metrostav 

Final appearance of the interior of retracted 

metro tunnels below the Vltava River, TBG 

Metrostav

Dálnice D47 – most pfies fieku 

Odru, betonáÏ od kvûtna 

2002 do prosince 2003, cca 

5000 m 3 betonu C40/50 pro 

ODS – Dopravní stavby 

Ostrava, a. s., READYMIX âR 

D47 motorway – bridge 

across the Odra River, 

concreting from May 2002 to 

December 2003, approx. 

5,000 m3 of C40/50 concrete 

for ODS – Transport 

Constructions Ostrava, 

JSC, READYMIX âR 

Mobilní zafiízení na v˘robu 

mechanicky zpevnûného 

kameniva, ILBAU, s. r. o. 

Mobile equipment 

for the production of 

mechanically consolidated 

aggregate, ILBAU, Ltd. 

BetonáÏ monolitick˘ch konstrukcí vrchní stavby velké 

haly Aréna Sazka v objemu cca 24000 m 3 , ukonãení 

betonáÏí v kvûtnu 2003, Skanska Transbeton, s. r. o. 

Concreting of monolithic structures of the 

superstructure of the large hall of Aréna Sazka with 

the volume of 24,000 m 3 , end of concreting in May 

2003, Skanska Transbeton, Ltd. 

Uherské Hradi‰tû – obchvat II, Estakáda SO 208 pfies âD a silnici I/55, betonáÏ od kvûtna 

2002 do prosince 2004, dodávky cca 15000 m 3 betonu pro Skanska DS, a. s., 

(v˘hradní dovoz TBM), READYMIX âR 

Uherské Hradi‰tû – by-pass II, SO 208 elevated road over the railway track and I/55 road, 

concreting from May 2002 to December 2004, delivery of approx. 15,000 m 3 of concrete for 

Skanska DS, (exclusive import by TBM), READYMIX âR 

BetonáÏ monolitické základové desky velké haly Aréna Sazka v objemu cca 18000 m 3 , 

zahájení betonáÏí v listopadu 2002, Skanska Transbeton, s. r. o. 

Concreting of the monolithic foundation slab of the large hall of Aréna Sazka with the 

volume of approx. 18,000 m 3 , commencement of concreting in November 2002, 

Skanska Transbeton, Ltd.


MATERIALS AND TECHNOLOGIES 

S LOÎ E N Í A V L A S T N O S T I N ù K T E R ¯ C H T Y P Ò 

V Y S O K O H O D N O T N ¯ C H A S A M O Z H U T ≈ U J Í C Í C H B E T O N Ò 

C O M P O S I T I O N A N D P R O P E R T I E S O F S O M E T Y P E S O F 

H I G H- P E R F O R M A N C E A N D S E L F C O M P A C T I N G C O N C R E T E S 

J OSEF L UKÁ·, JI¤Í B RAND·TETR, 

J IND¤ICH M ELCHER, 

J OSEF K RÁTK¯, 

M ARCELA K ARMAZÍNOVÁ, 

T OMÁ· V Y MAZAL, 

V LASTIMIL B ÍLEK 

Práce presentuje sloÏení a nûkteré vlastnosti 

betonÛ a ocelobetonov˘ch konstrukãních 

dílcÛ vybran˘ch uÏitn˘ch vlastností 

optimalizovan˘ch pro dan˘ úãel. Ve 

vysokohodnotn˘ch betonech (high-performance 

concretes, HPC) i samozhut- 

Àujících betonech (self-compacting concretes, 

SCC) bylo pouÏito jemnû mleté 

granulované vysokopecní strusky jako 

samostatné pfiímûsi s cílem sníÏit obsah 

portlandského cementu a tím souãasnû 

hydrataãní teplo a tvorbu mikrotrhlinek. 

Superplastifikátor polykarboxylátového 

typu umoÏnil sníÏit vodní souãinitel pod 

0,35. Jako kamenivo byly pouÏity taven˘ 

bauxit a zejména drcen˘ ãediã, vykazující 

relativnû vysoké pevnosti. UÏitné vlastnosti 

ãerstvého i ztvrdlého betonu v˘raznû 

ovlivÀuje druh a obsah mikrokameniva. 

Hutná mikrostruktura o nízké pórovitosti 

ãiní kompozit odoln˘m vÛãi chemické 

korozi a zaji‰Èuje jeho dlouhodobou 

stálost, která je dnes jedním z hlavních 

poÏadavkÛ. 

The paper presents the composition and 

properties of some speciality types of 

concrete and steel-concrete structural 

parts possessing desired performance 

optimized for a given purpose. For the 

preparation of high-performance and 

self-compacting concretes, finely ground 

granulated blast furnace slag as a separate 

component was used to decrease 

the content of portland cement and thus 

the hydration heat, which consequently 

decreases the formation of microcracks. 

Polycarboxylate type of superplasticizer 

makes it possible to lower the 

water/cement ratio under 0.35. As 

aggregate, the fused bauxite and especially 

ground basalt exhibiting high 

strengths was used. The properties of 

fresh and hardened concrete are significantly 

influenced by the kind and 

amount of microaggregate. Dense microstructure 

and low porosity enhances 

the corrosion resistance and long-term 

durability, which is one of the main requirements 

of the produced composites. 

Rychle se urbanizující svût a stoupající 

poÏadavky na rozvoj infrastruktury klade 

pfied stavební prÛmysl, jako jeden z hlavních 

úkolÛ, pfiípravu betonÛ o dostateãnû 

dlouhodobé stálosti v podmínkách jejich 

vyuÏívání. Dfiíve byly témûfi jedin˘m kriteriem 

28-denní pevnosti, coÏ není zdaleka 

dostaãující. Jednu z hlavních rolí hrají nejen 

minerální sloÏky – jejich druh a vzájemn˘ 

pomûr, ale i chemické modifikující 

pfiísady, bez kter˘ch dnes nelze pfiipravit 

kvalitní betony podle poÏadavkÛ uÏivatele 

(tailored concretes). Vysokohodnotné 

betony HPC [1] obsahují jako v˘znamnou 

reaktivní sloÏku jemné kfiemiãité úlety 

(mikrosiliku). PouÏit˘ superplastifikátor 

musí b˘t kompatibilní s pouÏit˘m cementem 

i ostatními sloÏkami a umoÏní sníÏit 

vodní souãinitel pod 0,3. V˘znamn˘ podíl 

na pevnostech má obsah a druh pouÏitého 

mikrokameniva [2], kde se vedle 

jiÏ osvûdãen˘ch úletÛ uplatÀují mikromlet˘ 

vápenec nebo kfiemen, jemn˘ elektrárensk˘ 

popílek, metakaolin, zeolity, Ïulov˘ 

ãi ãediãov˘ prach, rutil, korund event. dal‰í 

materiály. Nûkteré z nich (ménû reaktivní) 

pÛsobí pfieváÏnû jako filér, jiné uplatÀují 

svoje hydraulické ãi pucolanické vlastnosti 

a produkty jejich hydratace spoluvytváfiejí 

hutnou mikrostrukturu kompozitu. 

Není dnes problémem pfiipravit na staveni‰ti 

HPC betony o dvacetiosmidenních 

pevnostech v tlaku pfies 100 MPa [3]. 

Dne‰ní poÏadavky berou stále v˘raznûji 

do úvahy socioekonomické ukazatele 

zahrnující mj. omezení pl˘tvání minerálními 

surovinami. Místo bûÏn˘ch betonÛ 

o dvacetiosmidenních pevnostech okolo 

30 MPa se ukazuje v˘hodnûj‰í pfiipravovat 

podstatnû dlouhodobû stálej‰í betony 

HPC nebo SCC o pevnostech 50 aÏ 80 

MPa, které nevyÏadují ãasté opravy a jsou 

pouze o nûco málo nákladnûj‰í [3]. PouÏití 

kvalitního kameniva a rozpt˘lené mikrovláknité 

v˘ztuÏe umoÏÀuje provoznû 

pfiipravit HPC betony o pevnostech nad 

240 MPa [4]. Speciálními postupy pfiipravené 

kompozity na bázi jemn˘ch reaktivních 

sloÏek (reactive powder concretes, 

RPC) vykazují pevnosti dokonce nad 400 

MPa [3] pfiípadnû nad 600 MPa [5]. 

K OMPONENTY PRO V¯ROBU HPC 

A SCC 

Portlandské cementy 52,5R nebo 

42,5R jsou v˘hodnûj‰í s niÏ‰ím obsahem 

trikalciumaluminátu, C 3A, tedy napfi. síranovzdorn˘ 

cement. Lze pouÏít i struskového 

portlandského cementu. MnoÏství 

pouÏitého cementu na 1 m 3 HPC se pohybuje 

v rozmezí 300 aÏ 700 kg. Mûrn˘ 

povrch b˘vá nejãastûji 350 aÏ 400 m 2 /kg 

(Blaine), jemnûji mlet˘ cement zvy‰uje 

riziko tvorby mikrotrhlinek. 

Nûkteré speciální cementy nutno pokládat 

spí‰e za pojivové smûsi, ponûvadÏ 

obsahují rÛzné dal‰í sloÏky nad limit dan˘ 

normami EN 197-1 (vût‰í mnoÏství jemn˘ch 

minerálních pfiímûsí, superplastifikátor 

v tuhé formû aj.). Cílem je usnadnit 

práci v betonárkách a vylouãit moÏnou 

chybu lidského faktoru. Dánsk˘ produkt 

Secutec je optimalizován pro v˘robu vysokopevnostních 

betonÛ podle pfiesnû 

stanoven˘ch receptur a naznaãuje nové 

moÏnosti pfiípravy HPC betonÛ pro speciální 

úãely. 

Jemnû mletá granulovaná vysokopecní 

struska (MGVS) se vyznaãuje 

latentní hydraulicitou a dobr˘mi pucolánov˘mi 

vlastnostmi. Na 1 m 3 betonu se 

pfiidává 100 aÏ 300 kg MGVS jako samostatné 

sloÏky, mûrn˘ povrch je v˘hodnûj‰í 

pfies 400 m 2 /kg. Pro pfiípravu betonÛ presentovan˘ch 

v této práci byla pouÏita 

MGVS z Nové Huti Ostrava o sloÏení: 

40,42 % SiO 2, 6,13 % Al 2O 3, 12,06 % 

MgO, 39,3 % CaO, 0,37 % Fe 2O 3, 

0,53 % MnO a 0,22 % SO 3, o mûrném 

povrchu 370 m 2 /kg. Pfiidává-li se do betonÛ 

portlandsk˘ struskov˘ cement, má 

v nûm obsaÏená struska mûrn˘ povrch 

zpravidla men‰í neÏ 300 m 2 /kg, jelikoÏ se 

pfii mletí spolu s mûkãím slínkem drtí 

obtíÏnûji. 

Kfiemiãité úlety (mikrosilika), vedlej‰í 


produkt v˘roby ferosilicia nebo elementárního 

kfiemíku, obsahuje 85 aÏ 97 % 

amorfního SiO 2. âástice pfieváÏnû o prÛmûru 

pod 1 mm mají mûrn˘ povrch aÏ 

pfies 20 000 m 2 /kg. Pro sníÏení sypné 

hmotnosti a usnadnûní transportu nûktefií 

v˘robci úlety kompaktují, coÏ ponûkud 

zhor‰uje jejich vlastnosti. Mikrosilika má 

kysel˘ charakter a reaguje s hydroxidem 

vápenat˘m vznikajícím v prÛbûhu hydratace 

cementu za tvorby CSH gelu a tím 

omezuje na minimum tvorbu krystalkÛ 

portlanditu, Ca(OH) 2. Vy‰‰í obsah CSH 

gelu sniÏuje v˘raznû obsah pórÛ a vzniklá 

hutnûj‰í mikrostruktura zlep‰uje adhezi 

pojivové pasty ke kamenivu event. k v˘ztuÏi. 

Pro zvlá‰tû nároãné HPC se doporuãuje 

pfiidávat sráÏenou mikrosiliku, která 

má mûrn˘ povrch aÏ 400 m 2 /g a vyznaãuje 

se vysokou reaktivitou. Pfiísada kysel˘ch 

sloÏek (mikrosiliky, popílkÛ, metakaolinu) 

zabraÀuje obávané reakci alkálií 

s kamenivem a tvorbû v˘kvûtÛ. U betonÛ 

s nízk˘m vodním souãinitelem tvorba 

hydrataãních produktÛ pfii vodním uloÏení 

po zatuhnutí pfiispívá samozhutÀujícím 

efektem k tvorbû hutné mikrostruktury. 

Kfiemenná mouãka (velmi jemnû 

mlet˘ kfiemenn˘ písek) o prÛmûrné velikosti 

zrna okolo d 50 = 2,5 µm se pfiidává 

v mnoÏství pfiibliÏnû 10 % z hmotnosti 

kfiemenného písku (drobného kameniva). 

Mikromlet˘ vápenec, CaCO 3, tvofií 

s C 3A slouãeninu 3CaO.Al 2O 3.CaCO 3. 

12H 2O (tzv. karbonátov˘ komplex), která 

je stabilnûj‰í neÏ hydráty trikalciumaluminátu. 

Byl pouÏit mikromlet˘ vápenec lokality 

Pomezí o d 50 = 3,6 µm bûÏnû uÏívan˘ 

jako filér do plastÛ. Kfiivky distribuce 

podle velikosti nûkolika jemn˘ch komponent 

ãástic ukazuje obrázek 1. 

Superplastifikátor, s v˘hodou polykarboxylátového 

typu (polykarboxyléter), 

musí b˘t kompatibilní s pouÏit˘m cementem 

i s dal‰ími sloÏkami ãi pfiísadami. Pfiidává 

se obvykle v mnoÏství 0,5 aÏ 3 % na 

hmotnost pojiva spolu se zámûsovou vodou, 

nûkdy s v˘hodou nadvakrát. Tato nová 

generace superplastifikátorÛ umoÏÀuje 

sníÏit vodní souãinitel aÏ pod 0,2 pfii obsahu 

such˘ch jemn˘ch komponent do 600 

aÏ 800 kg/m 3 . V na‰em pfiípadû bylo pouÏito 

Glenium firmy SKW-MBT, Curych. 

Velmi nízk˘ vodní souãinitel je nûkdy nev˘hodn˘, 

pokud pozdûji není k dispozici 

dostateãné mnoÏství vody potfiebné k hydrataci 

pojiva (cementu), coÏ mÛÏe b˘t 

pfiíãinou objemové nestálosti kompozitu. 



Obr. 1 Distribuce ãástic mikromletého 

vápence a kfiemene, mûfieno Fritsch 

Particle Sizer ‘analysette 22’ 

Fig. 1 Distribution particles of micronized 

limestone and quartz measured 

Fritsch Particle Sizer ‘analysette 22’ 

S cílem dosáhnout nûkter˘ch dal‰ích po- 

Ïadovan˘ch vlastností ãerstvé smûsi ãi 

ztvrdlého betonu se pfiidávají rÛzné dal‰í 

chemické modifikující pfiísady (provzdu‰Àovací, 

odpûÀovací, mrazuvzdorné, 

retardéry ãi urychlovaãe tuhnutí aj., [7]), 

které jsou na trhu pod nejrÛznûj‰ími názvy. 

Do HPC a SCC betonÛ a zvlá‰tû do 

malt se doporuãuje pfiídavek malého 

mnoÏství nûkter˘ch derivátÛ polysacharidÛ 

(napfi. hydroxypropylmethyl celulóza, 

hpmc), regulujících reologické vlastnosti 

smûsi (zpracovatelnost) a kinetiku hydratace. 

Kamenivo pro HPC je nutno pouÏít 

o vysoké pevnosti, coÏ je napfi. ãediã, Ïula 

nebo podstatnû draÏ‰í taven˘ bauxit. 

Kamenivo by mûlo mít vhodn˘ tvarov˘ index, 

nejlépe blízk˘ 1. Novûj‰í práce doporuãují 

pfiidávat kamenivo jemnûj‰ích frakcí 

neÏ bylo doposud obvyklé, napfi. u SCC 

frakce max. do 8 mm. V této práci byl 

pouÏit drcen˘ ãediã frakcí 0–2 a 5–8 mm 

(Libochovany), taven˘ bauxit stejn˘ch 

frakcí (âína), tûÏen˘ písek z lokalit OstroÏská 

Nová Ves a Hulín 0–2 mm. 

Mikrokamenivo mÛÏe b˘t více ãi ménû 

reaktivní, nûkdy pÛsobí pfieváÏnû jako filér 

vyplÀující prostor mezi aÏ o dva fiády 

hrub‰ími zrny pojiva, tak aby zÛstalo co 

nejménû volného prostoru. Optimální pomûr 

jednotliv˘ch frakcí kameniva a zejména 

mikrokameniva se zjistí snadno váÏením 

zvibrované smûsi v‰ech such˘ch 

komponent, tak aby mûla co nejvût‰í 

hmotnost. Z rÛzn˘ch druhÛ mikrokameniva 

byly vedle jiÏ bûÏn˘ch úletÛ laboratornû 

zkou‰eny mikromlet˘ vápenec a kfiemen, 

ãediãov˘ a granodioritov˘ prach, karbid 

kfiemíku nebo korund (brusiva) 

a jemn˘ elektrárensk˘ popílek z filtrÛ. 

S ohledem na cenové relace byly dále 

pouÏívány mikromlet˘ vápenec a kfiemen. 

Je nutno poznamenat, Ïe souãasné 

smûry v˘voje smûfiují k pfiípravû nanokompozitÛ 

na rÛzné bázi, coÏ je pfiibliÏuje 

k pfiírodním materiálÛm vynikajících fyzikálnû-mechanick˘ch 

vlastností. Velmi 

nadûjné budou nanokompozity s mikrovlákny. 

Vláknitá v˘ztuÏ je zcela bûÏná u biogenních 

materiálÛ a je pfiíãinou jejich vyni- 

Q3 (x) 

100 

0 

0,0 0,2 0,8 1,7 2,2 2,8 3,8 5 8 12 100 

kajících vlastností, zejména pevností 

vtahu za ohybu i v tlaku. Byla zkou‰ena 

minerální i organická vlákna rÛzn˘ch rozmûrÛ, 

nejãastûji jako rozpt˘lená mikrovláknová 

v˘ztuÏ. Z materiálÛ organick˘ch 


80 

60 

40 

20 

100 

80 

60 

40 

20 

Q3(x) 

Distribuce ãástic mikromletého vápence 

d 50 = 3,60 µm 

Velikost ãástic [mm] 

Distribuce ãástic mikromletého kfiemene 

d 50 = 17,83 µm 

dQ3(x) 

0 

0,0 0,3 1,5 2,2 3 4,2 20 60 90 250 

Velikost ãástic [mm] 

Tab. 1 SloÏení smûsi HPC – C 90/105 

Tab. 1 Mixture proportion of HPC – 

C 90/105 

dQ3(x) 

SloÏení smûsi 

[%] 

(hmot.) 

Hmotnost 

[kg/m3 ] 

Portlandsk˘ cement 52,5R 

Granulovaná vysokopecní mletá 

13 aÏ 15 330 aÏ 400 

struska 370 m2kg –1 (Blaine), 

d50 = 11,8 µm 

8 aÏ 10 200 aÏ 250 

Mikrosilika < 1 µm 1 aÏ 2 25 aÏ 50 

Mikromlet˘ vápenec d50 = 3,6 µm 1,2 aÏ 4 30 aÏ 100 

Superplastifikátor Glenium 0,16 aÏ 0,56 4 aÏ 14 

Drcen˘ ãediã Libochovany 

Frakce 0–2, 5–8 mm 

60 aÏ 72 1500 aÏ 1800 

Voda 6 aÏ 7,2 150 aÏ 180 

Tab. 2 PrÛmûr rozlití betonu podle âSN 

EN 206-1 

Tab. 2 Slump flow of concrete 

StupeÀ Slump flow 

[mm] 

F1 ≤ 340 

F2 350 aÏ 410 

F3 420 aÏ 480 

F4 490 aÏ 550 

F5 560 aÏ 620 

F6 ≥ 630

Pevnost v tlaku [MPa] 

1,2 

1,0 

0,8 

0,6 

0,4 

0,2 

0,0 

0 

250 

200 

150 

100 

50 



Obr. 2 Stanovení konzistence metodou 

rozlití kuÏele Slump flow a metoda 

Funnel test 

Fig. 2 Slump flow and metoda Funnel test 

vláken zasluhuje zvlá‰tní pozornost Kuralon 

(polyvinylalkohol), reagující s minerálním 

pojivem kovalentní vazbou za tvorby 

anorganicko-organick˘ch kopolymerÛ. 

Zminerálních vláken se pfii pfiípravû vysokopevnostních 

betonÛ osvûdãila zejména 

ocelová mikrovlákna 0,14 x 6 mm. Stále 

roz‰ífienûj‰í uhlíková mikrovlákna jsou pouÏívána 

v kompozitech na nejrÛznûj‰í bázi, 

pro bûÏné PC betony jsou v‰ak prozatím 

ekonomicky nev˘hodná. Zásadní roli 

hraje adheze vláken k cementové matrici. 

Míchání a hutnûní – vedle dnes nejpouÏívanûj‰ích 

horizontálních míchaãek 

s nucen˘m obûhem se zaãínají uplatÀovat 

rÛzné aktivaãní míchaãky, ãasto je v˘hodné 

pouÏít dvojího míchání: Nejprve se 

Obr. 3 Smr‰tûní a hmotnostní úbytek HPC 

Fig. 3 Shrinkage and loss of weight of HPC, 

specimens 100 x 100 x 400 mm, 

moist curing 

5 

10 

15 

âas [den] 

Hmotnostní úbytek v % 

Deformace v mm/m 

0 

0 20 40 60 80 100 

âas [den] 

20 25 30 

Normal 

concrete 

HPC 

RPC 

Poãet dní Pevnost v tlaku [MPa] – krychle 150 x 150 x 150 mm 

1 38,4 38,2 38,1 ∅ 38,6 

7 76,1 77,3 77,2 ∅ 76,7 

28 103,5 101,8 102,2 ∅ 102,5 

90 115,8 115,0 116,8 ∅ 115,9 

Modul pruÏnosti 51,4 GPa 

Lomová houÏevnatost 1,5 MPa /m 1/2 

Pevnost v tahu 100*100*400 mm 9,3 MPa 

Objemová hmotnost 2496 kg/m 3 

Hranolová pevnost po 28 dnech 112,8 MPa 

v men‰í míchaãce pfiipraví maltovinová 

smûs (pasta) event. spolu s ãástí mikrokameniva, 

která se následnû vlije do vût‰í 

míchaãky obsahující zb˘vající mírnû ovlhãené 

kamenivo. Tento postup umoÏní 

sníÏit vodní souãinitel a zlep‰í homogenitu 

betonu. Velmi perspektivní je tzv. vysokosmykové 

míchání (high-shear mixing), 

které v˘raznû sníÏí obsah pórÛ a umoÏ- 

Àuje tak pfiípravu kompozitÛ o mimofiádn˘ch 

pevnostech. Stále ‰ir‰ího uplatnûní 

nacházejí samozhutnitelné betony, SCC, 

které nevyÏadují hutnûní, které by zpÛsobilo 

odmí‰ení sloÏek. Bezhluãn˘ zpÛsob 

pfiípravy SCC mimo jiné v˘hody umoÏÀuje 

noãní betonáÏe v obytn˘ch mûstsk˘ch 

ãtvrtích. 

E XPERIMENTÁLNÍ âÁST 

Na základû vlastností, dostupnosti a ceny 

surovin bylo po fiadû pfiedbûÏn˘ch sérií 

experimentÛ optimalizováno sloÏení HPC 

a následnû i SCC betonÛ, tak aby byly dosaÏeny 

event. pfiekroãeny parametry tûchto 

typÛ betonÛ presentované v zahraniãních 

ãi domácích publikacích pro ãerstvé 

smûsi i ztvrdlé kompozity, a to i bez pou- 

Ïití tradiãní armatury ãi v˘ztuÏe rozpt˘len˘mi 

vlákny. 

V LASTNOSTI âERSTVÉ SMùSI 

Konzistence ãerstvého betonu byla mûfiena 

nenormovou metodou rozlivu obráceného 

kuÏele 100 x 200 x 300 mm na 

hladké plo‰e, která je ve v˘sledcích podobná 

metodû rozlivu kuÏele na stfiásacím 

stolku podle âSN EN 12350-5 a je 

snadno proveditelná i v provozu pfied 

vlastní betonáÏí. U hust‰ích ãerstv˘ch betonÛ 

se pouÏívá metody sednutí kuÏele 

podle âSN EN 12350-2, u velmi fiídk˘ch 

SCC je v˘hodná metoda mûfiení doby 

Obr. 4 âasov˘ v˘voj pevnosti v tlaku 

bûÏného betonu, HPC a RPC smûsí 

Fig. 4 Time dependant compression 

strength of ordinary concrete 

C25/30, HPC and RPC 

Tab. 3 Vlastnosti HPC smûsi pfiipravené 

v laboratofiích Chemické a Stavební 

fakulty VUT v Brnû 

Tab. 3 Properties of HPC produced at 

Chemical and Civil Engineering 

faculty laboratories, TU Brno 

prÛtoku betonu nálevkou pfiedepsan˘ch 

rozmûrÛ (obr. 2) event. nûkteré dal‰í dosud 

nenormované metody [8]. BûÏné 

pouÏití superplastifikátorÛ, retardérÛ ãi 

urychlovaãÛ v rÛzn˘ch mnoÏstvích ãiní 

mûfiení konzistence nezbytn˘m, pokud 

moÏno bezprostfiednû pfied ukládáním 

betonu. Vût‰ina superplastifikátorÛ vykazuje 

jist˘ retardaãní efekt. 

V LASTNOSTI ZTVRDLÉHO HPC 

Pevnosti v tlaku a v tahu za ohybu byly 

stanovovány u pfiedbûÏn˘ch pokusÛ na 

trámeãcích 40 x 40 x 160 mm, dále na 

hranolech 100 x 100 x 400 mm a na 

krychlích o hranû 100 resp. 150 mm. Pro 

stanovení lomové houÏevnatosti a modulu 

pruÏnosti bylo pouÏito trámeãkÛ 65 

x 65 x 360 mm, které byly pfied zkou‰kami 

nafiíznuty diamantovou pilou do jedné 

tfietiny v˘‰ky. Betony zrály v podmínkách 

vlhkého uloÏení (t = 20 °C pfii relativní 

vlhkosti 98 aÏ 100 %). 

Smr‰Èování a dotvarování 

Hodnoty smr‰tûní se u HPC nûkdy oãekávají 

vy‰‰í neÏ u bûÏn˘ch betonÛ, nicménû 

vzhledem ke sloÏení daného HPC 

mûly mûfiené objemové zmûny pfiibliÏnû 

stejn˘ prÛbûh jako bûÏn˘ beton s vy‰‰ím 

obsahem cementu. Souãasnû mûfiené 

zmûny hmotnosti (pfii vlhkém uloÏení 

trámcÛ 100 x 100 x 400 mm) jsou na 

obr. 3. 

Trvanlivost HPC. Vzhledem k hutné mikrostuktufie 

a velmi malému obsahu pórÛ 

vykazují HPC velmi dobrou vodonepropustnost, 

odolnost vÛãi chemické korozi 

ãi pÛsobení mikroorganizmÛ, které v pórovit˘ch 

betonech mají velmi dobré podmínky 

k rozmnoÏování. Oprávnûné poÏa- 


davky dlouhodobé stálosti betonÛ jsou 

základem omezování pl˘tvání materiálem 

ve stavebnictví. 

K ONSTRUKCE Z HPC, SCC 

A RPC 

Rozmanité ãetné aplikace uveden˘ch 

druhÛ betonÛ svûdãí o jejich mimofiádn˘ch 

vlastnostech a uÏiteãnosti, publikovan˘ch 

prací o jejich dal‰ím v˘voji a vyu- 

Ïití rychle pfiib˘vá. Pfiehled sloÏení a aplikací 

vysokohodnotn˘ch HPC betonÛ je 

podán v knize P.-C. Aitcina [1]. Jednou 

z prvních vût‰ích konstrukcí z RPC o pevnostech 

pfies 200 MPa je lávka pro pû‰í 

v Sherbrooke [6]. Laboratornû jsou pfiipravovány 

kompozity s vlákny o pevnostech 

400 MPa [3] aÏ 800 MPa [5]. Nejsou jiÏ 

tedy utopií betony o pevnostech 

1000 MPa, které budou v nûkter˘ch ohledech 

konkurovat ocelím. 

SamozhutÀující betony jsou nejv˘hodnûj‰ím 

materiálem pfii v˘robû prvkÛ 

a konstrukcí obsahujících hustou v˘ztuÏ 

a byly u nás velkoobjemovû pouÏity napfi. 

pfii v˘stavbû mostu na Zlíchovû [9]. 

H YBRIDNÍ OCELOBETONOVÉ 

K ONSTRUKCE 

VUSA byly provedeny rÛzné konstrukce 

(Florida Parking Garage, Chareton Bridge, 

Lazarus Department Store v Pittsburgu). 

Ocelové trubky s betonovou v˘plní jsou 

Obr. 7 Vzorek TR ∅ 152 x 4,5, l = 3 m, pfii 

zkou‰ce na vzpûr 

Fig. 7 Specimen TR ∅ 152 x 4,5, l = 3 m 

test in compress 



Obr. 5 Srovnání kompozitních vzorkÛ TR 

∅ 152 x 4,5 na vzpûr [10] 

Fig. 5 Comparison of composite 

specimens TR ∅ 152 x 4,5 with 

different types of concrete under 

compression [10] 

velmi progresivním materiálem, jehoÏ 

vlastnosti z rÛzn˘ch hledisek jsou stále 

pfiedmûtem v˘zkumu [10]. Zde je tfieba 

vzít v úvahu specifikum, Ïe tvrdnoucí beton 

v trubkách nemÛÏe uvolÀovat nekonstituãní 

vodu ani naopak pfiijímat vzdu‰nou 

vlhkost ãi oxid uhliãit˘. Nutno v‰ak 

uvaÏovat moÏnost posunu materiálu 

v trubce [11]. 

D ISKUZE A V¯SLEDKY 

Hlavním cílem zkou‰ek bylo pokusit se 

o v˘robu HPC a SCC smûsí v âR s vyuÏitím 

domácích surovin. DosaÏené v˘sledky 

v laboratofiích fakulty chemické a stavební 

VUT jsou srovnatelné s parametry zkou- 

‰ek v zahraniãí, zvlá‰tû pak v pevnostních 

charakteristikách. Zpracovatelnost ãerstv˘ch 

HPC byla v˘borná, konzistence 

mûfiená podle rozlivu obráceného kuÏele 

(slump flow) byla v parametru F5. Z ekonomického 

hlediska je pouÏití HPC v ãetn˘ch 

pfiípadech levnûj‰í pfii souãtu ve‰ker˘ch 

nákladÛ oproti doposud pouÏívan˘m 

betonÛm, Ïivotnost HPC betonÛ se oãekává 

aÏ dvojnásobná. Z ekologického hle- 

Obr. 8 PouÏité vzorky TR ∅ 152 x 4,5 and 

HE 140A, l = 3 m 

Fig. 8 Applied specimens TR ∅ 152 x 4,5 

and HE 140A, l = 3 m 

Obr. 6 Srovnání kompozitních vzorkÛ 

HE 140A na vzpûr [10] 

Fig. 6 Comparison of composite 

specimens HE 140A under 

compression [10] 

diska je samozfiejmû v˘hodnûj‰í HPC, jelikoÏ 

spotfieba cementu klesne na polovinu 

a ‰etfií se kvalitní kamenivo. 

Na VUT v Brnû byl realizován experimentální 

v˘zkumn˘ program [10] s pou- 

Ïitím HPC o pevnostech pfies 110 MPa 

pro v˘plÀ ocelov˘ch trubek a profilÛ HEA. 

Pro srovnání byla zkou‰ena tûlesa bez 

betonu, s normálním betonem a HPC betonem, 

a to kompozitní tûlesa HE 140A 

a kompozitní dílce TR ∅ 152 x 4,5 vÏdy 

o délce 3000 mm z oceli 11373 doplnûné 

o spfiahovací trny a v˘ztuÏ 10505 

(obr. 6 a 7). 

Z ÁVùR 

Úsilí o zavádûní dlouhodobû stálej‰ích 

betonÛ vede k optimalizaci vysokohodnotn˘ch 

a samozhutÀujících betonÛ 

(HPC, SCC), omezuje pl˘tvání a je v˘hodné 

z ekologického i ekonomického hlediska. 

Mezi hlavní sloÏky patfií vedle portlandského 

cementu téÏ jemnû mletá vysokopecní 

struska, kfiemiãité úlety, mikrokamenivo 

a superplastifikátor, zaji‰Èující 

nízkou porozitu ztvrdlého cementového 

Dokonãení ãlánku na stranû 16 


F [kN] 

F [kN] 

1600 

1400 

1200 

1000 

800 

600 

400 

200 

0 

-5 

1800 

1600 

1400 

1200 

1000 

800 

600 

400 

200 

0 

-5 

5 

5 

15 

f [mm] 

C 90/10 

C 25/3 

bez betonu 

15 25 

f [mm] 

C 90/10 

C 25/3 

bez betonu 

35 

35 

TR 

152x4,5 

C 90/105 

TR 

152x4,5 

C 25/30 

TR 

152x4,5 

HE 140A 

C 90/10 

HE 140A 

C 25/30 

HE 140A



P R Ò M Y S L O V É P O D L A H Y Z B E T O N U V Y Z T U Î E N É H O 

S Y N T E T I C K ¯ M I V L Á K N Y 

I N D U S T R I A L F L O O R S M A D E O F S Y N T H E T I C F I B R E 

R E I N F O R C E D C O N C R E T E 

T EODOR B ENE· 

Syntetická v˘ztuÏná vlákna do betonu. 

V˘sledky projektu ovûfiujícího parametry 

vláknobetonu s vlákny BeneSteel. Doporuãení 

pro návrh podlahové desky na 

zemním podloÏí. 

Synthetic fibre reinforcement for concrete. 

BeneSteel fibre reinforced concrete 

parameters validation project results. 

Recommendation for floor slabs on 

grade. 

Hlavní pfiedností vláknobetonu oproti 

prostému betonu je jeho schopnost zabránit 

nepfiípustnému kfiehkému lomu 

prvku a zajistit jeho reziduální únosnost 

v pfiípadû pfietíÏení. ProtoÏe vláknobetony 

jiÏ jsou nejãastûj‰ím materiálem pro zhotovení 

prÛmyslov˘ch podlah, není potfieba 

dále vyzdvihovat jejich nesporné technologické 

pfiednosti. 

Pro vláknobetony pouÏívané pro prÛmyslové 

podlahy platí doporuãení minimálního 

objemového procenta vyztuÏení 

(0,25 %), maximální pfiípustné vzdálenosti 

mezi vlákny s = 0,45 l a urãité úrovnû 

reziduální pevnosti vláknobetonu po 

vzniku trhlin. V ãeském stavebnictví je zatím 

dominantní pouÏívání ocelov˘ch vláken. 

Nûkterá z nich v˘‰e doporuãená kritéria 

splÀují pfii dávce 20 kg/m 3 , jiné typy, 

napfi. ve tvaru krátk˘ch pomaãkan˘ch páskÛ, 

v této dávce poskytují velmi nízkou reziduální 

pevnost vláknobetonu. 

Obr. 1 V˘ztuÏná vlákna BeneSteel 80/55 

Fig. 1 Fibre reinforcement BeneSteel 

80/55 

V posledních letech se v zahraniãí, zvlá‰tû 

v USA, ‰iroce uplatÀují nové typy syntetick˘ch 

v˘ztuÏn˘ch vláken. Bûhem uplynulého 

roku byla u nás realizována fiada 

prÛmyslov˘ch podlah z vláknobetonu se 

syntetick˘mi vlákny patfiícími do této nové 

skupiny vláken. 

S YNTETICKÁ V¯ZTUÎNÁ VLÁKNA 

DO BETONU 

Polyolefinová vlákna BeneSteel jsou vlákna 

se zadan˘mi parametry, speciálnû vyvinutá 

pro pouÏívání v betonu. Vlákno je 

tvarováno tak, aby co nejlépe vyhovovalo 

poÏadavkÛm na snadné vmíchání, obalení 

se cementov˘m tmelem a zakotvení ve 

zralém betonu. Je podélnû i pfiíãnû profilováno, 

spirálovitû zakrouceno a ukonãení 

fiezem umoÏÀuje roz‰tûpení konce pro 

lep‰í zakotvení. 

Vlákna BeneSteel byla bûhem v˘voje 

ovûfiována z hlediska jejich technologiãnosti 

pfii v˘robû a ukládání vláknobetonu 

azhlediska jejich úãinnosti ve vláknobetonu. 

Rychlost a rovnomûrnost vmíchávání 

vláken pfiím˘m vsypáváním byla ovûfiena 

v rÛzn˘ch typech míchaãek ve v˘robnách 

betonu s velmi dobr˘mi v˘sledky. ProtoÏe 

v‰ak bûÏná praxe preferuje vsypávání vláken 

do domíchávaãe pfied jeho zalitím 

betonovou smûsí, byl ovûfien i tento zpÛsob. 

Vmíchávání probíhalo bezproblémovû 

a prakticky u v‰ech realizací prÛmyslov˘ch 

podlah, které následovaly byl tento 

Pevnost v tahu minimálnû 660 MPa 

Objemová hmotnost 0,92 g/cm 3 

Odolnost proti alkáliím Vynikající 

Délka 55 mm 

Ekvivalentní prÛmûr d 0,68 mm 

Poãet kusÛ v 1 kg 54 000 ks 

·tíhlostní pomûr l/d 80 

Tab. 1 Technické parametry vláken 

BeneSteel 80/55 

Tab. 1 BeneSteel 80/55 technical data 

zpÛsob pouÏit. Realizace prÛmyslov˘ch 

podlah potvrdily bezproblémové ukládání 

smûsi, velmi snadné ãerpání i na velké 

vzdálenosti a hutnûní vibraãními latûmi. 

Na povrchu ovûfiovacích podlah byly pouÏity 

v‰echny obvyklé metody – hlazení 

rotaãními hladiãkami, povrchové vsypy 

i pryskyfiiãné stûrky s velmi dobr˘mi v˘sledky. 

O Vù¤ENÍ ÚâINNOSTI VLÁKEN 

B ENES TEEL 

V únoru 2003 byl ukonãen projekt, jehoÏ 

cílem bylo ovûfiit parametry vláknobetonu 

s BeneSteel a vhodnost jeho pouÏití do 

prÛmyslov˘ch podlah. 

Obr. 2 Lití a vibrování vláknobetonu na 

plochy pro otáãení kamionÛ 

Fig. 2 Pouring and vibrating of fibre 

reinforced concrete truck parking 

area 


Zku‰ební tûlesa byla vyrobena v akreditované 

zku‰ební laboratofii Betotech, 

s. r. o., v Ostravû. Pro zkou‰ky byla zvolena 

betonová smûs vyrobená podle bûÏné 

receptury B25 S3 dodávaná pro prÛmyslové 

podlahy. Vlákna byla do smûsi pfiidávána 

ve tfiech úrovních dávkování a to 2,3 

kg/m 3 (0,25 % obj.), 4,6 kg/m 3 (0,5 % 

obj.) a 6,9 kg/m 3 (0,75 % obj.). Receptura 

úmyslnû nebyla pro zvy‰ující se dávku 

vláken upravována. NejniÏ‰í dávka vláken 

2,3 kg/m 3 vyhovuje v˘‰e uveden˘m 

poÏadavkÛm na vláknitou v˘ztuÏ pro prÛmyslové 

podlahy. 

Smûsi byly vyrobeny v provozní míchaãce 

o objemu 1,5 m 3 a po jejich pfiepravû 

do laboratofie byly stanoveny hodnoty 

zpracovatelnosti sednutím kuÏele (Abrams), 

obsahu technologického vzduchu 

a rovnomûrnosti vyztuÏení vlákny vym˘vací 

zkou‰kou. Ze smûsi byly vyrobeny tfii 

kusy zku‰ebních krychlí o hranû 150 mm 

z kaÏdé receptury s vlákny a kontrolní 

zámûsi bez vláken. Dále byly vyrobeny 

trámce o rozmûru 150 x 150 x 700 mm, 

po ‰esti kusech ze smûsí s vlákny a tfiech 

kusech z kontrolní zámûsi bez vláken. 

Pevnostní zkou‰ky vláknobetonu 

Zkou‰ky pevnosti v tlaku na krychlích byly 

provedeny ve zku‰ební laboratofii Betotech, 

s. r. o., v Ostravû. Potvrdily, Ïe pro 

dávku vláken BeneSteel 2,3 kg/m 3 dochází 

ke zv˘‰ení pevnosti v tlaku o cca 

10 %. Zv˘‰ení pevnosti v tlaku bylo 

vmen‰í mífie zachováno i u dávkování 

4,6 kg/m 3 . Pfii nejvy‰‰í ovûfiované dávce 

6,9 kg/m 3 do‰lo k poklesu pevnosti v tlaku, 

coÏ potvrdilo pfiedpoklad, Ïe pfii této 

úrovni dávkování je nutná úprava receptury 

smûsi, pfiedev‰ím v granulometrii plniva 

a mnoÏství a typu plastifikátoru. 

Hlavní pfiínos vláken BeneSteel byl oãekáván 

ve zmûnû charakteru chování zku- 

‰ebního trámce po vzniku ohybové trhliny. 

Zkou‰ky v tahu za ohybu trámcÛ ãtyfibodov˘m 

zatûÏováním za reÏimu konstantního 

nárÛstu prÛhybu trámcÛ byly 

provedeny v akreditované zku‰ební laboratofii 

Fakulty stavební âVUT v Praze. Soubor 

po ‰esti kusech trámcÛ vláknobetonu 

velkého rozmûru a získané v˘sledky zkou- 

‰ek proveden˘ch s velkou erudicí pfiedstavují 

v˘znamn˘ pfiíspûvek k prohloubení 

znalosti o vláknobetonu u nás. 

V˘sledky mûfiení jsou podrobnûji uvedeny 

v [1]. Prokazují, Ïe vlákna BeneSteel 

zaji‰Èují schopnost vláknobetonu pfiená‰et 

reziduální napûtí zvy‰ující se se stoupající 



dávkou vláken. Charakter pracovních diagramÛ 

vláknobetonu s BeneSteel potvrzuje, 

Ïe po pfiekonání napûtí na mezi pevnosti 

v tahu za ohybu dochází k aktivaci 

vláken a prÛfiez je schopen pfiená‰et 

znaãné reziduální napûtí. Porovnání hodnot 

ekvivalentní pevnosti pfii limitním prÛhybu 

1/150 rozpûtí trámce ukazuje, Ïe 

vláknobeton s dávkou 2,3 kg/m 3 vláken 

BeneSteel dosahuje hodnoty uvedené 

pro ocelové drátky se ‰tíhlostním pomûrem 

λ = 45 a délce 50 mm v dávce 

20 kg/m 3 . 

Uvedené v˘sledky opravÀují ke konstatování, 

Ïe ovûfiovaná vlákna jsou schopna 

úãinnû zaji‰Èovat reziduální únosnost vláknobetonového 

prvku. 

Pfiipustíme-li ve vláknobetonovém prvku 

vznik trhlin, lze, stejnû jako je tomu u vláknobetonu 

s ocelov˘mi vlákny, vyuÏít pfii 

návrhu reziduálních pevností vláknobetonu 

po vzniku trhlin. V tomto pfiípadû je 

vhodné postupovat zpÛsobem uveden˘m 

v [2]. 

P O ZNÁMKY K NÁVRHU 

VLÁKNOBETONOV¯CH 

P ODLAHOV¯CH DESEK 

V naprosté vût‰inû pfiípadÛ jak realizátor 

podlahy, tak pfiedev‰ím investor pfiehlíÏí, 

Ïe tzv. v˘poãet desky, kter˘ získal od dodavatele 

ocelov˘ch vláken pfiedpokládá 

vznik trhlin v povrchu desky. Tvrzení, Ïe 

trhliny vznikají pouze ve spodním povrchu 

desky není pravdivé. Îe trhliny vyvolané 

tahov˘m napûtím vznikají i u horního povrchu, 

ukazuje prÛbûh napûtí v desce na 

zemním podloÏí zatíÏené svisl˘mi dynamick˘mi 

úãinky vysokozdviÏného vozíku 

podle âSN 73 0035 vypoãten˘ metodou 

koneãn˘ch prvkÛ (obr. 4). 

Trhliny v povrchu desky naru‰ují nejen 

estetickou hodnotu podlahy, ale pfiede- 

Diagramy vláknobetonu s BeneStee 800/55 

PrÛhyb trámce [mm] 

Obr. 3 Pracovní diagram vláknobetonu 

svlákny BeneSteel 80/55 

Fig. 3 Force-deflection diagram of 

BeneSteel 80/55 fibre reinforced 

concrete 

v‰ím její uÏivatelské parametry. Vznikem 

trhlin dojde ve vymezené oblasti desky 

k poklesu její tuhosti, redistribuci napûtí 

a nárÛstu prÛhybÛ desky. UváÏíme-li velkou 

variabilitu zatûÏovacích stavÛ a pfiedev‰ím 

obvyklé namáhání desky pojezdem 

zatíÏen˘ch vysokozdviÏn˘ch vozíkÛ, 

ukazuje se pfii simulaci vzniku zplastizovan˘ch 

oblastí desky (oblastí s trhlinami) 

vypoãten˘ch MKP, Ïe se tyto oblasti propojují 

a zvût‰ují. Deska je protkána sítí trhlin, 

tuhost desky klesá a dochází k jejím 

nerovnomûrn˘m poklesÛm a pfiípadnému 

naru‰ení stability regálÛ. 

Proto také napfi. lit [3] doporuãuje provádût 

návrh prÛmyslov˘ch podlah jako 

desek na zemním podloÏí podle druhé 

skupiny mezních stavÛ a pfii provozních 

zatíÏeních podle âSN 73 0035 nepfiipustit 

vznik trhlin. 

Obr. 4 Tahová napûtí v horním povrchu 

desky na zemním podloÏí 

Fig. 4 Tensile strength at the upper surface 

of the board 


Síla [kN] 

40 

30 

20 

10 

2,3 kg 

4,6 kg 

6,9 kg 

0 

0 1 2 3 4 5



Beton s vlákny BeneSteel má vlastnosti 

umoÏÀující pouÏít jej na rozdíl od prostého 

betonu v oh˘ban˘ch konstrukcích typu 

prÛmyslov˘ch podlah. Návrh podlahové 

desky na zemním podloÏí z vláknobetonu 

BeneSteel umoÏÀuje vyuÏít tahovou pevnost 

vláknobetonu. Jedná se o tzv. prost˘ 

vláknobeton [2], kter˘ je kvalitativnû jin˘m 

materiálem neÏ prost˘ beton. V˘sledky 

Literatura: 

[1] Bene‰ T., Vafieka B.: Vláknitá v˘ztuÏ 

pro prÛmyslové podlahy, Sb. konfer. 

Betonáfiské dny 2003, âBS, 

Pardubice, prosinec 2003 

[2] Smûrnice pro navrhování drátkobeto- 

Dokonãení ãlánku ze strany 13 

tmele a tím jeho velmi dobrou adhezi ke 

kamenivu a v˘ztuÏi. DosaÏené dvacetiosmi- 

resp. devadesátidenní pevnosti v tlaku 

uHPC pfiesahovaly 140 MPa. Pro v˘stavbu 

ocelobetonov˘ch konstrukcí byly jako 

v˘plÀ ocelov˘ch trubek a profilÛ HEA 

úspû‰nû pouÏity HPC bez vláken o pevnostech 

110 aÏ 130 MPa. Je tfieba zdÛraznit 

socioekonomick˘ a ekologick˘ 

Literatura: 

[1] Aitcin, P.-C. : High-Performance 

Concrete. E & FN SPON, London, 

1998 

[2] Brand‰tetr J., Luká‰ J., Krátk˘ J., 

Hanáková Z.: Mikrokamenivo jako 

sloÏka betonÛ vysok˘ch uÏitn˘ch 

vlastností, Silika, 13 (2003), ã. 1–2, 

s. 40–45 

[3] Aitcin P.-C.: Betony zítfika – zboÏí 

bûÏné spotfieby nebo speciální produkt 

? Silikáty 12, ã. 5–6, s. 174–176 

[4] Krátk˘ J., Brand‰tetr J., Luká‰ J.: 

Kompozity ultravysok˘ch pevností 

svláknovou v˘ztuÏí, Sb. konfer. Nové 

stavební hmoty a v˘robky, s. 37–40, 

VÚSTAH Brno, 2002 

[5] Richard P., Cheyrezy M.H.: Reactive 

powder concretes with high ductility 

and 200 – 800 MPa compressive 

strengths, ACI Spec. Publ. 144, 

s. 507–518, Detroit 1994 

[6] Brand‰tetr J.: Betony extrémnû vysok˘ch 

pevností na bázi jemnozrnn˘ch 

reaktivních sloÏek, Minerální suroviny, 

1999, ã. 1, s. 24–31 

ovûfiovacího projektu navíc prokázaly, Ïe 

pfii základní dávce vláken BeneSteel, tj. 

2,3 kg/m 3 a bûÏném neupraveném slo- 

Ïení betonové smûsi dochází k nárÛstu 

jak tlakové, tak tahové pevnosti oproti prostému 

betonu. 

Napûtí podlahové desky na jejím povrchu 

lze urãit pomocí v˘poãetních programÛ 

na bázi metody koneãn˘ch prvkÛ pfii 

nov˘ch konstrukcí, Krátk˘ J., Trtík K., 

Vodiãka J.: Drátkobetonové konstrukce, 

âKAIT, âBZ Praha 1999 

[3] Bradáã J., Procházka J., Krátk˘ J: PrÛmyslové 

betonové podlahy, Stavební 

roãenka 1999, âSSI âKAT 1998 

dopad tûchto vysokohodnotn˘ch dlouhodobû 

stálej‰ích betonÛ. 

M O ÎNOSTI DAL·ÍHO V¯VOJE 

Nûkteré vybrané druhy HPC bude vhodné 

upravit dal‰í pfiímûsí nebo chemickou 

pfiísadou modifikující nûkteré poÏadované 

vlastnosti (konzistenci, ohnivzdornost, kyselinovzdornost 

aj.) pro konkrétní podmínky 

uloÏení. Je tfieba sledovat kompatibilnost 

jednotliv˘ch sloÏek smûsi a jejich 

vliv na smr‰tûní a tvorbu mikrotrhlinek 

[7] Spiratos N., Jolicoeur C.: Trends in 

Concrete Chemical Admixtures for 

the 21 st Century, Proc. of the Sixth 

CANMET-ACI Intern. Conf. on 

Superplasticizers and Other 

Chemical Admixtures in Concrete 

(Malhotra V.M., Ed.), s. 1–16, ACI 

spec. Publ. 195. Washington 2000 

[8] Ho‰ek J., Koláfi K.: Samozhutniteln˘ 

beton, Beton a zdivo, 2000, ã. 2, 

s. 18–23 

[9] Mazurová M., Marková A., Vítek J.L.: 

První velkoobjemová aplikace samozhutnitelného 

betonu v âeské republice, 

Beton a zdivo 2000, ã. 3, s. 2–4 

[10] Melcher J., Karmazínová M.: 

ZatûÏovací zkou‰ky tlaãen˘ch ocelobetonov˘ch 

sloupÛ vyplnûn˘ch betonem 

vysoké pevnosti, Závûreãná 

zpráva, VUT Brno, 2002 

[11] Parsley M. A., Yura J. A., Jirsa J. O.: 

Push-Out Behavior of Rectangular 

Concrete-Filled Steel Tubes, 

Composite and Hybrid Systems, 

s. 87–108, ACI Spec. Publ. SP-196, 

Farmington Hills, 2000 

pruÏném v˘poãtu. Pfii bezpeãném a hospodárném 

návrhu desky jsou ve v˘poãtu 

uvaÏovány hodnoty pro prost˘ beton 

podle âSN 73 1201 a souãinitele pÛsobení 

vláknobetonu v souladu s [2]. Pro 

stavební praxi je v˘znamné rovnûÏ to, Ïe 

návrh je proveden podle platn˘ch norem 

a Smûrnice pro navrhování drátkobetonov˘ch 

konstrukcí. 

Ing. Teodor Bene‰, CSc. 

Sklocement Bene‰, s. r. o. 

Korunní 22, Ostrava 

tel.: 596 620 750, fax: 596 620 757 

e-mail: teodor.benes@sklocement.cz 

www.sklocement.cz 

v kompozitu. Je studována moÏnost náhrady 

relativnû nákladn˘ch kfiemiãit˘ch 

úletÛ mikromlet˘m popílkem resp. metakaolinem. 

Pro nûkteré úãely bude v˘hodné 

pfiipravovat pytlované pojivové smûsi 

s cílem vylouãit moÏnou chybu personálu 

pfii pfiípravû vícesloÏkov˘ch betonÛ. Slo- 

Ïení HPC pro konkrétní úãely bude moÏno 

optimalizovat detailnûj‰ím studiem 

kinetiky reakcí jednotliv˘ch sloÏek pfiíslu‰ného 

betonu. 

Ing. Josef Luká‰ 

e-mail: okm@ostrava.cz, tel.: 596 127 003 

Prof. Ing. Jifií Brand‰tetr, DrSc. 

e-mail: brandstetr@fch.vutbr.cz, 

tel.: 541 149 365 

Ing. Josef Krátk˘ 

e-mail: kratky@fch.vutbr.cz, tel.: 541 141 111 

v‰ichni: 

Chemická fakulta VUT v Brnû 

Katedra chemie materiálÛ 

PurkyÀova 118, Brno-Královo pole 

Prof. Ing. Jindfiich Melcher, DrSc. 

e-mail: melcher.j@fce.vutbr.cz, tel.: 549 245 212 

Ing. Marcela Karmazínová, CSc. 

e-mail: karmazinova.m@fce.vutbr.cz, 

tel.: 541 147 310 

Ing. Tomá‰ Vymazal, PhD. 

e-mail : vymazal.t@sce.vutbr.cz, tel.: 541 147 818 

v‰ichni: 

Stavební fakulta VUT v Brnû 

Ústav kovov˘ch a dfievûn˘ch konstrukcí 

Vevefií 95, 662 37 Brno 

Ing. Vlastimil Bílek, PhD. 

e-mail: bilek@zpsv.cz, tel.: 545 214 581 

ÎPSV Uhersk˘ Ostroh 


D R . I N G. E M I L R E I C H, 1983–1977 

Rok 1952, studentská exkurze do 

severních âech. V autobuse docela 

vzadu sedí pan profesor 

Franti‰ek Faltus a star‰í, zavalit˘ 

pán, bodrého vzhledu. Vyprávûjí 

sobû a svému vdûãnému okolí 

rÛzné znaãnû nepfiístojné (nikoliv 

v‰ak protistátní) anekdoty. O dvû 

fiady pfied nimi hrajeme s kamarády 

bridÏ. Posloucháme anekdoty 

a netu‰íme, Ïe ten bodr˘ 

pán je nejslavnûj‰í ãesk˘ stavební 

podnikatel meziváleãného období, pan Dr. Ing. Emil Reich. 

Poslouchá a v‰e pozoruje také soudruÏka vedoucí exkurze. Za 

dva tfii dny se na partajním v˘boru projednává nepfiístojnost jednak 

onûch anekdot, jednak kapitalistické hry bridÏe. Jeden z na‰í 

bridÏové party byl náhodou inteligentní bol‰evik, a tak se oba 

body rychle zahrály do autu… 

Netu‰il jsem, Ïe osobnost Dr. Reicha mne bude provázet vlastnû 

cel˘ Ïivot. Byl v mnohém smûru jak˘msi m˘m uãitelem – jeho 

prostfiednictvím jsem se dozvûdûl mnoho o Ïelezobetonu, stavebním 

podnikání a také o jin˘ch uÏiteãn˘ch Ïivotních vûcech. Na 

jeden jeho v˘rok si ãasto vzpomenu: „Ví‰, já jsem to mûl u lidí 

vÏdycky dobr˘, já dával o korunu di‰kerece víc neÏ ty ostatní…“ 

Emil Reich se narodil 13. listopadu 1883 v Budyni nad Ohfií v nezámoÏné 

Ïidovské fiemeslnické rodinû. Jako kluk hovofiil spí‰ 

nûmecky neÏ ãesky, vystudoval reálku v Litomûfiicích, tehdy samozfiejmû 

nûmeckou – bylo to blízko Budynû, a v roce 1906 

absolvoval stavební inÏen˘rství na nûmecké technice v Praze. 

JenomÏe to byl zcela zaryt˘ âech, jeho cel˘ Ïivot se nesl ãesk˘m 

a moravsk˘m prostfiedím. Zemfiel v Praze v roce 1977 – takÏe za 

sv˘ch 94 let nashromáÏdil obrovské mnoÏství zku‰eností v‰eho 

druhu. Byl to muÏ otevfien˘, mûl rád mladé lidi a mûl pfiirozenou 

schopnost, jak svoji zku‰enost zcela nenásilnû a nepozorovanû 

pfiedat inÏen˘rsk˘m elévÛm. Mohl bych napsat nûkolik stránek 

sv˘ch osobních vzpomínek, a inÏen˘rsko-Ïivotní memoáry Dr. 

Reicha by vydaly na ob‰írnou knihu. Omezíme se v‰ak jen na klíãové 

body jeho Ïivota. 

V roce 1911, tedy ve sv˘ch necel˘ch 28 letech, obhájil doktorát 

na nûmecké technice na základû tfií prací oti‰tûn˘ch v letech 

1907 aÏ 1908, z nichÏ vynikala zejména práce o Vierendeelovû 

nosníku (mladá generace dnes uÏ ãasto ani neví, co to je). Jeho 

fie‰ení, jeÏ ocenil pfiedev‰ím autor my‰lenky, prof. Vierendeel 

v Belgii, bylo úspû‰né. Emil Reich je zvefiejnil jako samostatnou 

broÏuru, a aã to zní neuvûfiitelnû, zachránil si tím Ïivot... Pfii doktorském 

rigorosu ho zkou‰el prof. Melan, autor metod pro v˘poãet 

rámov˘ch konstrukcí, a prof. Kowalewski, proslul˘ matematik. 

Emil Reich nastoupil v roce 1907 nejprve u brnûnské betonáfiské 

firmy B. Fischmann a spol., pro niÏ pracoval v âechách a na 

Moravû a pozdûji v letech 1909 aÏ 1913 ve Slovinsku na mnoha 

inÏen˘rsk˘ch stavbách. Ta doba pro nûj byla zdrojem základního 

inÏen˘rského poznání (ve Slovinsku se stal navíc i znalcem vína), 

poznal, Ïe kouzlo na‰eho fiemesla není ve statick˘ch v˘poãtech, 

ale ve stavûní, organizaci a podnikání. Jeho inÏen˘rsk˘ talent 

neskonãil u suché teorie. Mûl v sobû náboj, kter˘ ho hnal kupfie- 



V¯ROâÍ 

du, nebál se nebezpeãí, i kdyÏ postupoval 

vÏdy ostraÏitû – ne vÏdy s úspûchem. 

V roce 1912 nastoupil jako 

fieditel praÏské filiálky âeskomoravské 

stavební spol. s r. o., kterou záhy pfiemûnil 

na akciovou spoleãnost 

a ãasem se stal jejím majoritním akcionáfiem. 

Byla to jedna z nejv˘znamnûj‰ích 

firem v âeskoslovensku, po 

válce byla znárodnûna pod názvem 

Zemstav a brzo na to se z ní stal 

Armabeton. 

Reich byl ale pfiedev‰ím inÏen˘rem, a tak se ho znárodnûní 

psychicky nijak v˘znamnû nedotklo, ve svém fiemesle pokraãoval. 

A z té doby je moje druhá vzpomínka – pracoval jsem koncem 

studia v Kovoprojektû v oddûlení statiky. Pravidelnû jednou 

za dva t˘dny do na‰ich kanceláfií pfii‰el Dr. Reich a kontroloval 

na‰i práci. Zastupoval realizátora projektové dokumentace, kterou 

jsme vytvofiili. Pro‰el kanceláfií, ‰el od isisky k isisce, podíval 

se na armováky a ‰alováky, mrknul do na‰ich staÈákÛ a hned na 

místû v‰e komentoval. Tohle Ïelezo tam nedostane‰, tyhle prostupy 

nemá‰ pofiádnû olemované... Nemá‰ tu mít tangens…? 

Îádné mentorování – jen pfiátelské inÏen˘rské rady star‰ího kolegy. 

Na jeho vizity jsme se tû‰ili, byl to záÏitek, nûco jsme se 

vÏdy dozvûdûli. Vãetnû nûjak˘ch vtipÛ. Myslím, Ïe jsme tenkrát 

ani v˘znam jeho poãínání nedovedli ocenit; teprve pozdûji jsme 

pozvolna pfii‰li na to, Ïe ne v‰ichni ‰éfové jsou Reichové … 

Pozoruhodn˘ byl vztah Dr. Reicha ke stavebním strojÛm. Hned 

na poãátku dvacát˘ch let mu „bylo jasno, Ïe pokrok ve stavebnictví 

se docílí pomocí strojnického parku“. Jezdil po v˘stavách 

a veletrzích, nakupoval stroje. Jakmile se dozvûdûl o novém jefiábu, 

vyslal nûkterého svého inÏen˘ra, aby se podíval, jak to funguje, 

a pokud se to zdálo b˘t dobré, dal stroj zakoupit. A jestliÏe 

se skuteãnû osvûdãil, objednaly se dal‰í. 

V˘ãet staveb, které Dr. Reich postavil, by zabral nûkolik stran. 

Byly to objekty pozemního a inÏen˘rského stavitelství v‰eho druhu. 

Od obytn˘ch domÛ po pfiehrady. Za zmínku stojí stavby 

koÏeluÏen, kde firma získala na poãátku své ãinnosti základní 

image pfiedev‰ím tím, Ïe dodávala konstrukce vãetnû „knowhow“. 

Dokonce i do ·védska. PouÏíval a vytvofiil mnoho zajímav˘ch 

betonáfisk˘ch technik, které se dnes po desítkách let náhle 

nabízejí jako novinky (nikoliv jako plagiáty) – napfiíklad betonové 

vodotûsné konstrukce pro sklepy, nevyÏadující dal‰í izolace. 

S profesorem Bechynû realizoval první hfiibov˘ strop v âeskoslovensku 

v roce 1926. 

Podnikatel Reich byl velice úspû‰n˘, jeho akciová spoleãnost 

prosperovala, ale jednou se dostal do nesnází. Pro stavbu vranovské 

pfiehrady na Dyji byla vypsána soutûÏ, které se âeskomoravská 

stavební zúãastnila. Zpracování nabídky bylo nákladné, 

jen projekt zafiízení staveni‰tû stál 1 mil. pfiedváleãn˘ch Kã. Do 

cesty se pfiipletl muÏ, kter˘ nabídl zprostfiedkování za komisionáfiskou 

provizi 2 %. Firma netu‰ila, Ïe ta 2 % (a ne jenom tato) 

‰la z vût‰í ãásti do kapes jistého ministerského funkcionáfie; byla 

Pokraãování na stranû 20 




B E T O N Y P R O K O N S T R U K C E S T Í N ù N Í Z D R O J Ò 

I O N I Z U J Í C Í H O Z Á ¤ E N Í 

C O N C R E T E S F O R S H I E L D I N G S T R U C T U R E S A G A I N S T 

I O N I Z I N G R A D I A T I O N 

L EONARD H OBST, 

L U BOMÍR V ÍTEK 

Beton je v˘born˘m materiálem pro 

ochranu pfied úãinky ionizujícího záfiení. 

Vlastnosti betonu lze vhodnû modifikovat 

podle v˘bûru pouÏitého kameniva 

jak proti záfiení gama, tak proti neutronovému 

záfiení. 

Concrete is an excellent material for 

shielding against ionizing radiation. The 

properties of concrete against gamma 

and neutron radiation can be modified 

according to aggregate used. 

Konstrukce zabezpeãující odstínûní zdrojÛ 

ionizujícího záfiení (stínící konstrukce) se 

budují z homogenních materiálÛ, o jejichÏ 

volbû rozhoduje úãel, pro kter˘ je zdroj 

záfiení instalován, dále energie záfiení zvoleného 

zdroje a pfiedev‰ím také lokalizace 

pracovi‰tû, v nûmÏ je záfiiã instalován, ve 

vztahu k vnûj‰ímu prostfiedí, zejména 

k prostorÛm urãen˘m pro pobyt a komunikaci 

osob. 

Obecnû od poãátku navrhování objektÛ 

pracovi‰È se zdroji ionizujícího záfiení se 

uplatÀuje zku‰enost, Ïe i obyãejn˘ beton 

pouÏit˘ jako stavivo stûn místnosti, v níÏ je 

záfiiã umístûn, plní v dostateãné mífie stínící 

funkce. Pouze u pracovi‰È se zdrojem 

záfiení o velkém dávkovém pfiíkonu nebo 

velkou energii, se pouÏívá pro stavbu tûÏk˘ 

beton. Ochranu stávajících konstrukcí 

proti úãinkÛm záfiení lze dodateãnû zesílit 

speciálními stínícími omítkami, vhodn˘mi 

pro zachycování záfiení pfiedev‰ím nízk˘ch 

energií. 

Pfii zfiizování betonov˘ch stínících konstrukcí 

je prioritním poÏadavkem zaruãit 

dosaÏení nejvût‰í moÏné objemové 

hmotnosti pouÏitého staviva a to pokud 

moÏno i bez pouÏití speciálního kameniva 

se zv˘‰enou objemovou hmotností 

(baryt, Ïelezné rudy), popfi. litinové drti. 

Obr. 1 Schéma stínící konstrukce lineárního 

urychlovaãe s vyznaãením míst 

pouÏití obyãejného a tûÏkého betonu 

Fig. 1 The diagram of the shielding 

enclosure for the linear accelerator 

with the marking of ordinary and 

heavy concrete spots 

Mimofiádná pozornost se musí vûnovat 

tomu, aby byla vylouãena moÏnost vzniku 

dutin, nehomogenních shlukÛ, neÏádoucí 

pórovitosti a jin˘ch závad. V‰echny tyto 

závady v konstrukci stûn a stropÛ pracovi‰È 

se zdroji záfiení by pfiedstavovaly v˘razné 

znehodnocení ochrany vnûj‰ího 

prostfiedí proti úãinkÛm ionizujícího záfiení. 

Jejich dodateãné odstraÀování je mimofiádnû 

obtíÏné, a proto je nutné prÛbûÏnû 

a nekompromisnû kontrolovat dodrÏování 

pfiedepsaného sloÏení betonové 

smûsi a dohlíÏet na dodrÏování nutn˘ch 

technologick˘ch postupÛ, zejména pfii 

ukládání a hutnûní betonové smûsi. 

S TÍNùNÍ Z OBYâEJNÉHO BETONU 

Optimálního v˘sledku lze dosáhnout, je-li 

stínící konstrukce záfiiãe projektována 

v dostateãném ãasovém pfiedstihu pfied 

zahájením stavby a je-li zavãasu urãen 

dodavatel betonové smûsi pro stínící konstrukce. 

V tomto pfiípadû je moÏné pfiedem 

vyhodnotit stínící parametry vyrábûného 

betonu, stanovit smûrodatnou odchylku 

objemové hmotnosti a navrhnout 

optimální rozmûry stínící konstrukce 

z obyãejného betonu. 

Není-li moÏno prÛmûrnou objemovou 

hmotnost betonu z místních zdrojÛ kameniva 

stanovit pfiedem, lze ji pro úãely 

v˘poãtu odhadnout. V tomto pfiípadû v‰ak 

pfii volbû vstupních parametrÛ ãasto dochází 

k nepfiesnostem, které mohou do 

znaãné míry ovlivnit kvalitu stínících kon- 

strukcí, resp. zv˘‰it investiãní náklady stavby, 

aby byly nutné poÏadavky na zabezpeãení 

radiaãní ochrany dodrÏeny. 

Smûrodatná odchylka objemové hmotnosti 

betonové smûsi je závislá na více 

ãinitelích, nejvíce na stejnorodosti kameniva 

pouÏitého pfii v˘robû betonové smûsi 

a na technickém vybavení betonárny, která 

musí garantovat maximální homogenitu 

betonové smûsi. Z porovnání celé fiady 

betonáren vychází hodnota smûrodatné 

odchylky betonov˘ch smûsí s = 20 aÏ 

25 kg/m 3 . Zaruãená objemová hmotnost 

je proto u standardních betonÛ uvaÏována 

prÛmûrnou objemovou hmotností sní- 

Ïenou o 30 aÏ 40 kg/m 3 . 

Pfii prÛmûrné objemové hmotnosti 

zatvrdlého betonu ρ 0 = 2300 kg/m 3 je 

do v˘poãtu dosazována zaruãená hodnota 

objemové hmotnosti betonu ρ g = 

2260 aÏ 2270 kg/m 3 . 

Pfii urãování objemové hmotnosti ãerstvé 

betonové smûsi je v‰ak nutno odeãíst 

je‰tû cca 40 kg/m 3 hmoty vody, která 

není vyuÏita pro hydrataãní proces a z betonu 

se odpafií. 

S TÍNÍCÍ KONSTRUKCE Z TùÎKÉHO 


Nelze vylouãit, Ïe v nûkter˘ch pfiípadech 

bude vhodnûj‰í volit pro stavbu stínících 

konstrukcí, anebo alespoÀ jejich vybran˘ch 

ãástí, betonovou smûs s roz‰ífienou 

objemovou hmotností, vykazující vût‰í 

ochrannou úãinnost proti záfiení. Jedná se 


pfiedev‰ím o ty ãásti konstrukce, na které 

bûhem provozu dopadá primární svazek 

záfiení (obr. 1). Tyto ãásti konstrukce by 

pfii zachování stejného stupnû bezpeãnosti 

byly ve vztahu k ostatním ãástem 

konstrukce nepfiimûfienû rozmûrné. Zvlá‰È 

úãelné v‰ak je tûÏké betony navrhovat pfii 

rekonstrukãních pracích, zejména pfii realizaci 

vestaveb, u kter˘ch je moÏnost volby 

tlou‰Èky stûny limitována stávajícím dispoziãním 

fie‰ením. 

Podstatou tûÏkého betonu je, Ïe jako 

sloÏka pro jeho v˘robu se pouÏívá kamenivo 

o vysoké specifické hmotnosti. Nejãastûji 

to b˘vá drcen˘ baryt, mohou to 

v‰ak i b˘t i rÛzné Ïelezné rudy nebo doplÀkovû 

litinová drÈ, popfi. sekané kousky 

Ïeleza (obr. 2). Objemová hmotnost tûÏkého 

betonu závisí na mnoÏství tûÏk˘ch 

látek v kamenivu a musí b˘t pro kaÏdé 

nalezi‰tû peãlivû stanovena zvlá‰È. 

D RUHY TùÎK¯CH BETONÒ 

Druh a sloÏení tûÏk˘ch betonÛ se volí 

v závislosti na poÏadované objemové 

hmotnosti a podle zdrojÛ tûÏkého kameniva, 

které jsou pro stavbu stínící konstrukce 

nejblíÏe k dispozici. Podle druhu 

pouÏitého tûÏkého kameniva rozeznáváme: 

Barytov˘ beton 

Jako kamenivo se pouÏívá barytu (tûÏivec) 

BaSO 4, kter˘ je v kamenivu obsaÏen 

v rÛzné koncentraci. Koncentrace BaSO 4 

u kvalitního barytu dosahuje 75 %. . V souãasné 

dobû jsou nalezi‰tû bohatá na koncentrovan˘ 

BaSO 4 ve stfiední Evropû 

pomûrnû vyãerpána. Baryt tfiídûn˘ podle 

poÏadavkÛ odbûratele tûÏí v RudÀanech 

u Spi‰ské Nové Vsi (Slovenská republika). 

Beton zhotoven˘ z barytu s velkou koncentrací 

BaSO 4 mÛÏe mít prÛmûrnou 

objemovou hmotnost ρ aÏ 3500 kg/m 3 . 

Samotn˘ barytov˘ beton je vhodn˘ pro 

stínûní rentgenov˘ch pracovi‰È s rentgeny 

do energie 500 kV, pro vy‰‰í energie záfiení 

se smûs barytového betonu doplÀuje 

litinovou drtí pro zv˘‰ení objemové hmotnosti. 

Limonitov˘ beton 

Limonit, hnûdel – má nahnûdlou barvu, 

je smûs oxidÛ a hydroxidÛ Ïelezit˘ch 

(Fe 2O 3 .n H 2O). Jednou z jeho hlavních 

sloÏek je goethit. Limonit je koneãn˘m 

produktem zvûtrávání Ïelezn˘ch rud. 

Obsah Ïeleza kolísá od 35 do 40 hmotnostních 

%. 



Beton zhotoven˘ z limonitu dosahuje 

objemové hmotnosti 3000 kg/m 3 . 

Nalezi‰tû limonitu jsou ve Slovenském 

rudohofií a v Lotrinsku na Kerãském poloostrovû 

a ve ·panûlsku. 

Hematitov˘ beton 

Hematit (krevel) je oxid Ïelezit˘ (Fe 2O 3), 

cihlovû ãervené barvy. Je to vydatná Ïelezná 

ruda, obsahující aÏ 70 hmotnostních 

% Ïeleza. 

Beton zhotoven˘ z hematitu dosahuje 

objemové hmotnosti aÏ 3500 kg/m 3 . 

Nalezi‰tû hematitu u nás jsou Horní 

Blatná a Hradi‰tû u Kadanû, Mí‰ek pod 

Brdy a Ejpovice. Ve svûtû jsou rozsáhlá 

nalezi‰tû v Brazílii, Krivém Rogu na Ukrajinû 

a v USA. 

Magnetitov˘ beton 

Magnetit (magnetovec) je oxid Ïeleznato- 

Ïelezit˘ (Fe 3O 4), je ãerné barvy. Je to nejbohat‰í 

Ïelezná ruda (obsahuje aÏ 72 % 

Ïeleza). Jeho hustota je aÏ 5200 kg/m 3 . 

Beton zhotoven˘ z magnetitu dosahuje 

objemové hmotnosti 3400 aÏ 

4000 kg/m 3 . 

Nalezi‰tû magnetitu u nás jsou ve Vlastûjovicích 

nad Sázavou, v Male‰ovû u Kutné 

Hory a v Pfiíseãnici v Kru‰n˘ch horách. 

Ve svûtû jsou v˘znamná nalezi‰tû Itabira 

v Brazílii, Dielette ve Francii a Kirunowara 

ve ·védsku. 

Ilmenitov˘ beton 

Ilmenit je oxid Ïeleznotitaniãit˘ (FeO.TiO 2) 

– titanová ruda, vytváfií ãerné tabulky. Je 

o12 aÏ 15 % lehãí neÏli jiné Ïelezné rudy. 

Beton zhotoven˘ z ilmenitu dosahuje 

objemovou hmotnost 3500 kg/m 3 . 

K v˘znamn˘m nalezi‰tím patfií Egersund 

v Norsku a Miass na Urale. 

Ferofosforov˘ beton 

Ferofosfor (smûs FeP, Fe 2P), vzniká jako 

vedlej‰í produkt pfii v˘robû fosforu. 

Vzhledem ke své vysoké objemové 

hmotnosti lze dosáhnout objemové 

hmotnosti betonu aÏ 4800 kg/m 3 . 

Îelezo-portlandsk˘ velmi tûÏk˘ beton 

Kamenivo tohoto betonu je nahrazeno 

litinovou drtí nebo sekan˘m Ïelezem. 

Sekané Ïelezo mÛÏe b˘t i vedlej‰ím produktem 

pfii v˘robû ‰roubÛ, fitinkÛ a jin˘ch 

v˘robkÛ ze Ïeleza. Tento beton se v‰ak 

vyrábí velmi tûÏko a tûÏko se zpracovává. 

Îelezo-portlandské betony dosahují 

objemové hmotnosti aÏ 6000 kg/m 3 . 

Obr. 2 BetonáÏ primárního stínûní 

lineárního urychlovaãe barytomagnetitov˘m 

betonem o objemové 

hmotnosti ρ = 2950 kg/m 3 

Fig. 2 Concreting of the linear accelerator 

primary shielding with baryte- 

-magnetite concrete with a density of 

ρ = 2 950 kg/m 3 

Uranov˘ beton 

Ochuzen˘ uran (DU – depleted uranium) 

se nachází ve velkém mnoÏství jako odpadní 

materiál ve státech, které se zab˘vají 

v˘robou obohaceného paliva pro 

jaderné elektrárny. Jednou z moÏností jeho 

vyuÏití je pouÏít vhodnû upraveného 

oxidu uranu jako kameniva do betonu. 

Toto kamenivo se vyrábí v USA pod názvem 

DUAGG a má objemovou hmotnost 

8800 kg/m 3 . Z nûj vyroben˘ beton má 

název DUCRETE a dosahuje objemové 

hmotnosti 6400 kg/m 3 . Tento beton je 

vUSA urãen pro v˘robu kontejnerÛ pro 

uskladnûní vyhofielého paliva a vysoce 

radioaktivních odpadÛ v úloÏi‰tích. 

S TÍNùNÍ NEUTRONOV¯CH 

A KOMBINOVAN¯CH ZDROJÒ 

ZÁ¤ENÍ 

Kromû zdrojÛ záfiení gama se stále ãastûji 

jak v prÛmyslu, tak ve zdravotnictví vyskytují 

poÏadavky na stínûní buì jen neutronového 

záfiení (napfi. vyuÏívání kalifornia 

Cf 252 v brachyoterapii) anebo na 

kombinaci neutronového záfiení a záfiení 

gama. Vyhovující stínící materiál proto 

musí obsahovat jak prvky s nízk˘m atomov˘m 

ãíslem Z pro odstínûní neutronového 

záfiení, tak prvky s vysok˘m Z pro 

odstínûní primárního záfiení gama ze 

zdroje a sekundárního záfiení a ze záchy- 




tu neutronÛ. Proti tomuto kombinovanému 

záfiení se jeví jako vhodn˘ stínící materiál 

modifikovan˘ beton, specifického 

sloÏení. Nejznámûj‰í betony pro odstínûní 

neutronového záfiení jsou betony serpentinitové 

a boritové. 

Serpentinitov˘ beton 

Serpentinitové horniny obsahují azbest 

(3MgO.2SiO 2.2H 2O), kter˘ je schopen 

dlouhodobû uchovávat svoji krystalizaãní 

vodu aÏ do teploty 450 o C. Jako kamenivo 

lze v‰ak pouÏít pouze takov˘ serpentinit, 

kter˘ tvofií krátká vlákna. Kvalitní azbest 

s dlouh˘mi vlákny nelze pro úãely stínûní 

pouÏívat, protoÏe neumoÏÀuje kvalitní 

zpracování betonu. Serpentinitové kamenivo 

se pouÏívá v pfiípadech, kdy se pfiedpokládá 

vnitfiní teplota betonu vy‰‰í neÏ 

95 o C, coÏ se vyskytuje pfiedev‰ím u jadern˘ch 

reaktorÛ. V˘hodnost aplikace serpentinitového 

betonu pro stínûní pfied 

neutronov˘m záfiením je dána tûmito 

charakteristikami: 

• velk˘m obsahem vázané vody 

• odolností proti vysok˘m teplotám 

Objemová hmotnost serpentinového 

betonu je 2100 kg/m 3 , tedy men‰í neÏ 

u klasického betonu, a proto i jeho stínící 

úãinky proti záfiení gama jsou niÏ‰í. Stínící 

Pokraãování ze strany 17 

ztoho tzv. aféra ministersk˘ch komisafiÛ. Dr. Reich byl zatãen, 

vûznûn nûjak˘ ãas v Brnû a posléze propu‰tûn do psychiatrického 

léãení. Ne, Dr. Reich ov‰em blázen nebyl. Úfiady mûly zájem, 

aby se vûc sprovodila ze svûta suchou cestou bez velkého procesu, 

neboÈ v aféfie byly i sebevraÏdy… Byla pfiece jen trochu jiná 

doba… 

Dr. Reich nebyl jen inÏen˘rem a podnikatelem. Mûl rád pestr˘ 

Ïivot, snaÏil se ho uÏívat na plno. LyÏoval, tanãil, pokud mu to ãas 

dovolil, cestoval. A mûl velice rád matematiku, takÏe si v˘ukou 

v kru‰n˘ch dobách Protektorátu pfiivydûlával. Mnoho vykonal pro 

ãeské stavební inÏen˘rství – byl zakladatelem âeského betonáfiského 

spolku, v jehoÏ tradicích pokraãuje na‰e âeská betonáfiská 

spoleãnost, podporoval KloknerÛv ústav od jeho zaloÏení. Vychoval 

mnoho betonáfisk˘ch odborníkÛ, ktefií pozdûji pÛsobili na 

vysok˘ch ‰kolách. 

26. fiíjna 1941 byl Dr. Reich odvleãen do ghetta v LodÏi. V transportu 

bylo pfiesnû 1000 ÎidÛ. Reich ghetto pfieÏil: zachránila ho 

ta broÏurka o Vierendeelovû nosníku. Îidovsk˘ vedoucí stavebního 

podniku v ghettu byl polsk˘ inÏen˘r, kter˘ si vzpomnûl, Ïe 

v jejich technickém prÛvodci „Stefan Brela“ je Emil Reich citován 

jako autor metody fie‰ení Vierendeelova nosníku, která také byla 

v tom prÛvodci doporuãena. „Se‰ ty ten Reich, co vyfie‰il ten vierendelák?“ 

– „Jo? Tak dobr˘, bude‰ tamhle dûlat tvárnice...“ 

AkdyÏ byl Dr. Reich v roce 1942 obeslán do transportu smrti, 

onen Polák ho vyreklamoval, Ïe Reicha nezbytnû potfiebují… 

úãinky proti neutronovému záfiení jsou 

v‰ak podstatnû lep‰í neÏ u klasického betonu. 

Proti kombinovan˘m zdrojÛm záfiení 

lze serpentinitov˘ beton upravit pfiidáním 

tûÏk˘ch frakcí kameniva nebo litinovou 

drtí. 

Boritov˘ beton 

Beton z tûÏkého kameniva a kameniva 

s obsahem vodíku zeslabuje záfiení gama 

a rychlé neutrony. Je v‰ak nutno je‰tû dosáhnout 

záchytu tepeln˘ch neutronÛ bez 

následného vzniku vysokoenergetického 

sekundárního záfiení gama. K tomu je 

nutno do betonu pfiidat prvky, které mají 

velk˘ absorpãní prÛfiez pro tepelné neutrony 

s následnou emisí pouze nízkoenergetického 

záfiení gama. Vyhovujícím 

prvkem je izotop B 10, kter˘ je obsaÏen 

v horninách, anebo se pfiidává jako umûlá 

pfiísada (je ho obsaÏeno 19 % v pfiírodním 

bóru). Bór mÛÏe b˘t pfiidáván do 

obyãejného a tûÏkého betonu rÛzn˘mi 

zpÛsoby. Nejlépe je pfiidávat bór ve formû 

písku o velikosti zrna 0,5 aÏ 2,5 mm. Doporuãuje 

se podíl 0,9 aÏ 1 % bóru vzta- 

Ïeno na hmotu betonu. S ohledem na stínící 

úãinky není zvy‰ování obsahu bóru 

nad 1,5 % efektivní, navíc narÛstají problémy 

s tuhnutím betonu. 

Z ÁVùR 

Volba materiálÛ pro stínící konstrukce má 

zásadní vliv na bezpeãnost stínících konstrukcí 

a v˘znamnû ovlivÀuje ekonomiku 

celé stavby. Obecnû je moÏné doporuãit 

jako nejvhodnûj‰í stínící materiál obyãejn˘ 

beton, kter˘ plní funkci nosnou, ale zároveÀ 

i funkci stínící. Pfii rekonstrukci, modernizaci 

a vestavbû ozafioven do stávajících 

objektÛ je v‰ak vhodnûj‰í pouÏívat 

tûÏk˘ beton, i kdyÏ jeho v˘roba je technologicky 

nároãnûj‰í a v˘raznû draÏ‰í. Pfied 

jeho pouÏitím je v‰ak vÏdy nutno vypracovat 

ekonomickou rozvahu, která by objem 

konstrukcí z tûÏkého betonu patfiiãnû 

odÛvodnila a v nejvût‰í moÏné mífie omezila. 

Pfiíspûvek vznikl za podpory v˘zkumného 

zámûru MSM 261100007 Fakulty 

stavební VUT v Brnû. 

Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc. 

tel.: 541 147 836, e-mail: hobst.l@fce.vutbr.cz 

Ing. Lubomír Vítek 

tel.: 541 147 825, e-mail: vitek.l@fce.vutbr.cz 

oba: Ústav stavebního zku‰ebnictví 

FAST VUT v Brnû 


Tehdy se je‰tû netu‰ilo nebo se spí‰e nechtûlo tu‰it, jak ty transporty 

konãí. Vrátil se do Prahy „bez známek infekãního onemocnûní 

a beze v‰í“ 18. ãervna 1945. Z onoho transportu se doÏilo 

osvobození jen 63 osob… 

Vzpomínky na Emila Reicha by vydaly na nûkolik ãísel ãasopisu. 

A tak krátké pfiipomenutí této v˘znamné postavy ãeského 

betonáfiského inÏen˘rství a podnikatelství uzavfieme nûkolika my- 

‰lenkami, které pan doktor pfiedával sv˘m synÛm, vnukÛm 

a v‰em, ktefií se od nûj nûco chtûli nauãit: 

Hloup˘ není ten, kter˘ neví, ale ten, kter˘ se neptá. 

Pravda je jen jedna, proto je pro pamûÈ pohodlná. 

LÏí je nekoneãnû mnoho, kdo jich uÏívá, musí trénovat pamûÈ. 

Zvûdavost je vitamin úspû‰né práce. 

Má‰-li nejmen‰í podezfiení [o nekalém poãínání obchodního 

partnera], tak ruce pryã! 

Nakonec je‰tû jednu poznámku: Bez velké nadsázky mohu 

Emila Reicha nazvat BaÈou ãesk˘ch betonáfiÛ. Oba ti muÏi mûli 

mnoho spoleãn˘ch rysÛ. Podnikatelského ducha vysoké úrovnû, 

oddanost práci a strojÛm, vztah ke spolupracovníkÛm, touhu pfiedávat 

znalosti… V jednom se ale pfiece jen li‰ili: BaÈa, aã ‰vec, 

dovedl navrhnout Ïelezobetonov˘ trám. Reich neumûl spravit 

boty… 

Milík Tich˘ 


M ARCELA F RIDRICHOVÁ, 

J AN N OVÁK, ·Á RKA Z EMÁNKOVÁ 

V pfiíspûvku je pfiedkládán doplnûk pro 

vyhodnocení karbonataãního procesu, 

vhodn˘ zvlá‰tû pro pfiípad star˘ch betonÛ. 

V˘poãet odvozeného faktoru zvratu 

F Z lze uskuteãnit témûfi vÏdy. Nelze jej 

pouÏít, pokud byl analyzovan˘ beton 

vyroben s vápencov˘m kamenivem. 

This paper presents an update on 

assessment of the carbonization process, 

particularly suited to old concretes. The 

calculation of the derived inversion factor 

F Z can be performed under almost any 

conditions. However, it cannot be employed 

if the analyzed concrete was produced 

using limestone aggregate. 

Pfii posudcích karbonataãního procesu 

betonÛ se lze setkat se situací, kdy prokazatelnû 

velmi staré betony, jejichÏ reáln˘ 

stav odpovídá pokroãilé karbonataci, vykazují 

pfii rutinním zpÛsobu vyhodnocení 

chemicko-mineralogick˘ch anal˘z sporné 

anebo dokonce pfiíli‰ optimistické závûry. 

Tato disproporce pak samozfiejmû vyvolává 

znaãné rozpaky ve vztahu k hodnovûrnosti 

dosaÏen˘ch v˘sledkÛ ãi schopnostem 

pfiíslu‰né laboratofie. Vzhledem 

k tûmto skuteãnostem bylo navrÏeno doplnûní 

zpÛsobu vyhodnocení karbonataãního 

procesu, a to zvlá‰tû u betonÛ vyroben˘ch 

do poloviny minulého století. 

R UTINNÍ ZPÒSOB HODNOCENÍ 

KARBONATACE STAR¯CH BETONÒ 

Pfiím˘m podnûtem pro zpfiesnûní zpÛsobu 

hodnocení karbonatace velmi star˘ch 

betonÛ byl dvoulet˘ prÛzkum a sledování 

stavu nosn˘ch konstrukcí objektu tovární 

haly v silnû prÛmyslové oblasti, vznikl˘ch 

kolem r. 1918, kter˘ mûl rozhodnout 

o moÏné sanaci ãi demolici. Prostory 

objektu nevykazovaly nadmûrnou vlhkost, 

v halách nebyla provozována v˘roba, 

která by byla potenciální pfiíãinou chemic- 

ké koroze. Zatímco nedestruktivními i destruktivními 

zku‰ebními postupy urãen˘ 

stav indikoval pokroãilou degradaci betonÛ, 

bylo hodnocení provedené na základû 

chemicko-mineralogick˘ch anal˘z relativnû 

pfiíznivé, neboÈ jednoznaãnû vylouãilo 

chemickou korozi a pfii rutinním zpÛsobu 

hodnocení signalizovalo spí‰e poãáteãní 

stav karbonatace. Situace je v dal‰ím 

demonstrována na dvou fiadách vzorkÛ 

betonÛ z této konstrukce, z nichÏ první 

pfiedstavovala povrch a druhá jádro betonov˘ch 

prvkÛ v textu znaãen˘ch „povrch 

prvku“ 01 aÏ 04 a „jádro prvku“ 05 aÏ 08. 

Pfii hodnocení stavu karbonatace betonÛ 

bylo pouÏito jedné z obvykl˘ch metod, 

a to postupu podle Matou‰ka[4], která 

pracuje se ãtyfimi hodnoticími kritérii: 

• stupeÀ karbonatace, kter˘ je pomûrem 

mezi CaO pfiipadajícím na uhliãitan vápenat˘ 

a celkov˘m obsahem CaO ve 

vzorku vyjádfien˘m v procentech 

• stupeÀ pfiemûny, kter˘ je dán pomûrem 

hrubozrnné a jemnozrnné formy uhliãitanu 

vápenatého stanoven˘m termickou 

anal˘zou 

• modifikaãní podoba uhliãitanu vápenatého 

• pH v˘luhu, 

podle nichÏ zatfiiìuje stav zkou‰eného 

vzorku do ãtyfi moÏn˘ch etap karbonatace 

(tab.1). 

S ANACE 

REHABILITATION 

Z P Ò S O B H O D N O C E N Í K A R B O N A T A C E S T A R ¯ C H B E T O N Ò 

A M E T H O D O F A S S E S S M E N T O F C A R B O N I Z A T I O N O F 

O L D C O N C R E T E S 

Obr. 2 Rentgenogramy vzorkÛ, KK – 

karbonátov˘ komplex, V – vaterit, 

R– kfiemen, K – kalcit, Z – Ïivce, 

P– pyroxen 

Fig. 2 Radiographs of the samples 

Etapa 

StupeÀ 

karbonatace 

[%]. 

StupeÀ 

pfiemûny 

[-]. 

pH 

v˘luhu 

Modifikace 

uhliãitanu 

vápenatého 

Oznaãení 

etapy 

I. < 55 > 0,5 > 10,8 kalcit poãáteãní 

II. 55 – 73 0,5 – 0,4 10,8 – 9,6 kalcit, vaterit pokroãilá 

III. 73 – 85 0,4 – 0,8 9,6 – 8,0 aragonit, kalcit nebezpeãná 

IV. > 85 > 0,8 < 8,0 kalcit, aragonit ztráta soudrÏnosti 

Povrch prvku 01 

Surface of the sample 01 

Tab. 1 Etapy karbonatace 

Tab. 1 Carbonization stages 

Bylo analyzováno pojivo vyseparované 

z betonÛ. Jeho mineralogické sloÏení bylo 

urãeno RTG-difrakãní anal˘zou a termickou 

anal˘zou, stanovení obsahu CaO 

parciální chemickou anal˘zou a pH v˘luhu 

pH-metrem. Pro zpfiesnûní identifikace 

bylo orientaãnû podrobeno RTG-difrakãní 

anal˘ze téÏ kamenivo zbylé po separaci 

pojiva s tím, Ïe obsahovalo pfieváÏnû Ïivce, 

pyroxeny a kfiemen. Vyhodnocením 

termogravimetrické anal˘zy byl kvantifiko- 

Obr. 1 Termogramy vzorkÛ 

Fig. 1 Thermographs of the samples 

Povrch prvku 01 

Surface of the sample 01 


C–S–H 

DTA 

T 

TG 

CaCo 3 

Jádro prvku 07 

Kern of the sample 07 

DTA 

T 

TG 

Jádro prvku 07 

Kern of the sample 07 

C–S–H 

CaCo 3

S ANACE 


ván uhliãitan vápenat˘ a na nûj pfiipadající 

CaO CaCO3, dále byl stanoven obsah kalciumhydrosilikátov˘ch 

fází, vyjádfien˘ch 

prÛmûrn˘m vzorcem afwillitu C 3S 2H 3, 

a na nûj pfiipadající obsah CaO C-S-H. Pro 

ilustraci je typick˘ prÛbûh rentgenogramÛ 

a termogramÛ vzorkÛ typu „povrch prvku“ 

a„jádro prvku“ uveden na obr. 1 a 2. 

Kvantifikaci termogravimetrické anal˘zy, 

chemickou anal˘zou stanoven˘ celkov˘ 

obsah CaO, pH v˘luhu a stupeÀ karbonatace 

uvádí tab. 2. 

Lze shrnout, Ïe pojivá fáze zkou‰en˘ch 

vzorkÛ se skládala z kalciumhydrosilikátÛ 

a uhliãitanu vápenatého, kter˘ se vyskytoval 

vÏdy v modifikaãní podobû kalcitu, 

vzniklého pfiemûnou pÛvodního hydroxidu 

vápenatého. Vedle toho byl uhliãitan 

vápenat˘ u vzorkÛ fiady „povrch prvku“ 

identifikován i v podobû vateritu, pfiípadnû 

téÏ aragonitu, které signalizují nastartování 

procesu postupného rozkladu a následné 

karbonatace kalciumhydrosilikátov˘ch 

fází. Dva z analyzovan˘ch vzorkÛ dále 

obsahovaly i karbonátov˘ komplex, 

C 3A.CaCO 3.10H 2O, kter˘ je projevem procesu 

karbonatace kalciumhydroaluminátov˘ch 

fází. 

Jak je patrné závûry vypl˘vající z hodnoticích 

kritérií nejsou jednoznaãné(tab. 2). 

Zatímco i nejvy‰‰í zji‰tûn˘ stupeÀ karbonatace, 

54 % u vzorku „povrch prvku“ 01, 

pfiedstavuje teprve poãáteãní karbonataci 

oznaãovanou jako I. etapa, svûdãí pfiítomnost 

vateritu pfiinejmen‰ím o stavu pokroãilé 

karbonatace, tj. II. etapû, a pH, které 

nikdy nenabylo vy‰‰í hodnoty neÏ 9, 

dokonce indikuje III. etapu karbonatace, 

oznaãovanou jako nebezpeãná. 

R OZPORNÉ HODNOCENÍ 

A DOPL≈UJÍCÍ UKAZATELE 

Vysvûtlení uveden˘ch rozdílÛ spoãívá 

v tom, Ïe cementy, vypalované v dobû 

vzniku analyzovan˘ch betonÛ, tj. kolem ro- 

ku 1918, mûly vzhledem k souãasnému 

portlandskému cementu zcela jiné pomûrné 

zastoupení slínkov˘ch minerálÛ, 

pro které se ãíselné vymezení hodnoticích 

kritérií stává zcela nepfiesn˘m. Podíl minerálu 

alitu, jehoÏ obsah se u dne‰ních 

cementÛ pohybuje kolem 60 %, ãinil ve 

slíncích do první poloviny 30. let minulého 

století jen asi 33 %. Naopak belit, jehoÏ 

souãasné cementy obsahují pouze kolem 

20 %, byl v tehdej‰ích slíncích zastoupen 

asi 40 %. Pozdûji, mezi léty 1926 aÏ 1933 

a rokem 1950, obsah alitu stoupnul asi na 

50 % a obsah belitu poklesl asi na 25 % 

[1]. Rozdíl v pomûrném zastoupení tûchto 

kalciumsilikátÛ se následnû promítá i do 

pomûrného zastoupení jejich hydrataãních 

zplodin, neboÈ pfii hydrataci alitu i belitu 

sice dochází k tvorbû stejn˘ch hydrataãních 

produktÛ, av‰ak vedlej‰ího z nich, 

hydroxidu vápenatého, je v pfiípadû alitu 

trojnásobnû více, rovnice (1) a (2) 

2C3S+ 6 H2O= = C3S2H3 + 3 Ca(OH) 2 (1) 

2C2S+ 4 H2O= = C3S2H3 + Ca(OH) 2 

(2) 

Z toho plyne, Ïe i podíl uhliãitanu vápenatého, 

vzniklého karbonatací hydroxidu 

vápenatého, bude u star˘ch cementÛ 

adekvátnû niÏ‰í. Uvedené skuteãnosti negativnû 

ovlivÀují interpretaci v˘sledkÛ dle 

bûÏnû vymezen˘ch hodnoticích kritérií. 

StupeÀ karbonatace, kter˘ v dÛsledku toho, 

Ïe pfiedstavuje pomûr mezi CaO 

z uhliãitanu vápenatého a celkov˘m obsahem 

CaO, bude pro velmi staré betony 

vykazovat vÏdy pomûrnû nízké hodnoty. 

Dal‰í pouÏívané kritérium, stanovení pH, 

je z dÛvodu odli‰né mineralogie souãasn˘ch 

a dfiívûj‰ích slínkÛ pro posouzení 

stavu karbonatace star˘ch betonÛ rovnûÏ 

nespolehlivé. Jde o to, Ïe hydratací vzniklého 

Ca(OH) 2, jako látky pfiímo urãující 

Tab. 2 Chemicko-mineralogické a karbonataãní charakteristiky vzorkÛ 

Tab. 2 Chemical, mineralogical and carbonization characteristics of the samples 

Oznaãení vzorku CaCO 3 CaO CaCO3 C 3S 2H 3 CaO C3S2H3 SCaO chem StupeÀ karbon. pH 

[%] [%] [%] [%] [%] [%] 

Povrch prvku 01 18,6 10,4 18,9 9,3 19,3 54 8,5 

Povrch prvku 02 17,3 9,7 21,6 10,6 20,5 47 8,5 

Povrch prvku 03 14,5 8,1 20,4 10,0 18,4 44 8,5 

Povrch prvku 04 14,3 8,0 16,5 8,1 17,6 45 8,5 

Jádro prvku 05 18,0 10,2 20,6 10,6 20,8 49 8,5 

Jádro prvku 06 12,7 7,2 24,1 11,8 18,9 38 9 

Jádro prvku 07 7,7 4,3 33,4 16,4 20,6 21 9 

Jádro prvku 08 11,4 6,4 25,2 12,4 18,1 35 9 

hodnotu pH, bylo v dfiívûj‰ích cementech 

v˘raznû ménû, a tudíÏ pfii bûÏné expozici 

za normálních klimatick˘ch pomûrÛ do‰lo 

k jeho ãasnûj‰í pfiemûnû na uhliãitan vápenat˘ 

za souãasného rychlej‰ího sníÏení 

hodnoty pH neÏ u dne‰ních cementÛ. 

Lze fiíci, Ïe i pfii pomûrnû nízk˘ch hodnotách 

pH nemusejí b˘t staré betony posti- 

Ïeny pokroãil˘mi stádii karbonatace. 

Vyjádfiení hodnoticího kritéria, oznaãovaného 

jako stupeÀ pfiemûny, b˘vá ãasto 

problematické i u souãasn˘ch betonÛ, neboÈ 

na záznamu termogravimetrické anal˘zy, 

podle které se urãuje, nemusí b˘t 

pfiechod mezi obûma modifikacemi dostateãnû 

ostr˘. 

Jedin˘m hodnoticím kritériem, které není 

ovlivnûno odli‰n˘m sloÏením dfiívûj‰ích 

slínkÛ, je pfiítomnost uhliãitanu vápenatého 

v rÛzn˘ch modifikaãních podobách. 

Z verbálního popisu jednotliv˘ch etap totiÏ 

plyne, Ïe v I. etapû karbonatace je jedinou 

modifikací kalcit. Pro II. etapu je charakteristické, 

Ïe vedle kalcitu vzorky obsahují 

vaterit jako dÛsledek nastartovaného 

rozkladu kalciumhydrosilikátÛ, event. 

i aragonit, ale velice málo, spí‰e jako dÛsledek 

rozkladu kalciumhydroaluminátÛ. 

III. etapa je indikována pfiítomností aragonitu 

a kalcitu, jiÏ za souãasné absence vateritu. 

Ve IV. etapû vzorky obsahují kalcit 

a aragonit jako v pfiedchozí, ale kalcitu by 

mûlo b˘t více. Podle tohoto kritéria lze 

tedy demonstraãní vzorky zaãlenit tak, Ïe 

v‰echny z fiady „povrch prvku“ a vzorek 

05 fiady „jádro prvku“ spadají do II. etapy 

karbonatace, oznaãované jako pokroãilá, 

kdeÏto v‰echny ostatní do I. etapy karbonatace, 

oznaãované jako poãáteãní. 

Postup vyhodnocení byl proto nejprve 

upraven vyjádfiením faktoru k pfiepoãtu 

stupnû karbonatace F k, kter˘ zohlednil 

rozdílné fázové sloÏení dfiíve vypalovan˘ch 

cementÛ. Za tím úãelem se vy‰lo ze 

slovního v˘kladu rozdílÛ mezi první a druhou 

etapou karbonatace, ze kterého lze 

dedukovat, Ïe konec I. etapy nastane 

v okamÏiku, kdy se ve‰ker˘ portlandit, 

vznikl˘ hydratací cementu, pfiemûní na 

kalcit. V souladu s tímto pfiedpokladem 

lze vyjádfiit teoretickou hodnotu, v˘znamovû 

se blíÏící hraniãním 55 % stupnû 

karbonatace, která pfiedstavuje pomûr 

mezi CaO, pfiipadajícím na CaCO 3 pfii 

úplné karbonataci hydrataãním procesem 

vzniklého portlanditu a celkov˘m CaO obsaÏen˘m 

v alitu a belitu. Pro rÛzná historická 

období a za pfiedpokladu pomûrného 

zastoupení obou kalciumsilikátÛ 


uvádûného v literatufie pak tato veliãina, 

budiÏ SK I-II, nabude hodnot: do poloviny 

tfiicát˘ch let – SK I-II = 37 %, od poloviny 

tfiicát˘ch let do roku 1945 – SK I-II = 42 % 

a po roce 1945 – SK I-II = 45 %. 

Pomûr hodnot SK I-II vyjádfien˘ch pro 

souãasné období a pro období dfiívûj‰í 

pak nab˘vá v˘znamu faktoru F k, kter˘m 

lze pfiepoãíst stupeÀ karbonatace star˘ch 

betonÛ na souãasné podmínky: do poloviny 

tfiicát˘ch let – F k = 1,22 a od poloviny 

tfiicát˘ch let do roku 1945 – F k = 1,07. 

U demonstraãních vzorkÛ nabude takto 

korigovan˘ stupeÀ karbonatace pro v‰echny 

z fiady „povrch prvku“ a pro vzorek 05 

fiady „jádro prvku“ hodnot od 53 do 65 %, 

kter˘mi jiÏ spadají na rozhraní I. a II. etapy, 

ãi pfiímo do II. etapy karbonatace. 

Jako dal‰í krok pro pfiesnûj‰í hodnocení 

karbonatace star˘ch betonÛ bylo dále 

vyvinuto nové doplÀující kritérium, oznaãené 

jako „faktor zvratu“ F Z. Tímto ãíslem 

se rozumí pomûr mezi CaO, které pfiipadá 

na uhliãitan vápenat˘ a CaO pfiipadajícím 

na afwillit, jenÏ je hlavním pfiedstavitelem 

skupiny kalciumhydrosilikátÛ. Obû 

vstupní hodnoty se získají kvantifikací termogravimetrické 

anal˘zy. Ve shodû s v˘‰e 

uvádûn˘mi kritérii lze touto veliãinou vymezit 

hranici mezi I. a II. etapou karbonatace 

okamÏikem, kdy zkarbonatuje právû 

v‰echen portlandit, kter˘ byl pÛvodnû ve 

vzorku obsaÏen. Dal‰í hodnoty tohoto kritéria 

byly navrÏeny tak, aby se co nejvíce 

pfiidrÏely tradiãní klasifikace. Proto pro 

konec II. etapy byl navrÏen okamÏik, kdy 

dojde k rozkladu 30 % kalciumhydrosilikátov˘ch 

fází a pro konec III. etapy okamÏik, 

kdy rozklad postihne 45 % kalciumhydrosilikátov˘ch 

fází. Pfiíslu‰né teoreticky 

odvozené hodnoty této veliãiny pak 

pro rÛzná historická období uvádí tab. 3. 

Podle tohoto kritéria se nacházejí dva 

z demonstraãních vzorkÛ fiady „jádro 

prvku“ ve stádiu I. etapy karbonatace, vzo- 

Tab. 4 Faktor zvratu F Z demonstraãních 

vzorkÛ 

Tab. 4 Inversion factor F Z of the 

demonstration samples 

Oznaãení vzorku Faktor zvratu 

Povrch prvku 01 1,12 


Povrch prvku 03 0,81 


Jádro prvku 05 0,96 




rek fiady „jádro prvku 06“ je na rozhraní 

mezi I. a II. etapou a vzorek fiady „jádro 

prvku“ 05 ve II. etapû karbonatace. Vzorky 

fiady „povrch prvku“ lze zafiadit do II. etapy 

karbonatace, pfiiãemÏ vzorek „povrch 

prvku“ 01 se nachází jiÏ témûfi na pomezí 

mezi II. a III. etapou, viz tab. 4. 

Provedenou úpravou, spoãívající v korekci 

hodnot stupnû sycení, v zavedení nového 

kritéria – faktor zvratu, v zanedbání 

kritéria stupnû pfiemûny a potlaãení v˘znamu 

hodnoty pH, se podafiilo sjednotit 

hodnocení a kategorizovat karbonataci demonstraãních 

vzorkÛ. Lze konstatovat, Ïe 

fiada vzorkÛ „jádro prvku“ vykazuje vût‰inu 

znakÛ charakteristick˘ch pro rozhraní mezi 

I. a II. etapou karbonatace a fiada „povrch 

prvku“ pro druhou etapu karbonatace, pfiiãemÏ 

toto hodnocení je v souladu s v˘sledky 

nedestruktivních i destruktivních 

zku‰ebních metod. 

Z ÁVùR 

V pfiíspûvku je pfiedkládán doplnûk pro 

vyhodnocení karbonataãního procesu, 

vhodn˘ zvlá‰tû pro pfiípad star˘ch betonÛ. 

V˘poãet odvozeného faktoru zvratu F Z 

lze uskuteãnit témûfi vÏdy. Situace, kdy jej 

nelze pouÏít, nastane tehdy, pokud byl 

analyzovan˘ beton vyroben s vápencov˘m 

kamenivem, potom ov‰em nelze pouÏít 

ani tradiãních zpÛsobÛ hodnocení karbonatace. 

Pokud tuto alternativu vylouãíme, 

mohlo by dále dojít k tomu, Ïe kamenivo 

obsahuje vysok˘ podíl jílovin, jejichÏ první 

endotermická reakce zkreslí kvantifikaci 

afwillitu. Aby se tento negativní vliv co nejvíce 

omezil a v˘sledky rozborÛ byly co nejpfiesnûj‰í, 

doporuãuje se zkou‰en˘ beton 

separovat a anal˘zám podrobit pouze získan˘ 

prachov˘ podíl, zahrnující pfieváÏnû 

pojivou fázi. V této souvislosti je tfieba zdÛraznit, 

Ïe jak vyvinuté kritérium faktor zvratu, 

tak i tradiãní hodnoticí kritérium stupeÀ 

karbonatace jsou veliãiny vztaÏné, a tudíÏ 

nezávislé na tom, do jaké míry vzorek betonu 

byl ãi nebyl zbaven kameniva. MÛÏe 

dojít i k tomu, Ïe analyzovan˘ beton je 

silnû postiÏen dal‰ím korozivním dûjem, 

napfi. síranovou korozí. Vznikající korozivní 

soli, obdobnû jako jílové minerály, vykazují 

v prÛbûhu termogravimetrické anal˘zy 

dehydrataãní efekt ve stejné teplotní oblasti 

jako C-S-H fáze, a pokud není k dispozici 

doplÀující chemická anal˘za, je jejich 

kvantifikace prakticky nemoÏná. Pro 

kontrolu správnosti vyhodnocení termogravimetricky 

urãen˘ch dat je vhodné porovnat 

v˘sledek stanovení celkového CaO 

S ANACE 


Etapa Faktor zvratu pro dané období v˘roby cementu 

karbonatace do 1. pol. pol. 30. let po roce 

30. let aÏ 1945 1945 

I. 2,30 

Tab. 3 Pfiiãlenûní hodnot faktoru zvratu F Z 

k etapám karbonatace volnû dle 

Matou‰ka pro jednotlivá historická 

období v˘roby cementu 

Tab. 3 Assignment of the values of 

inversion factor F Z to carbonization 

stages by Matou‰ek for individual 

historical periods of cement 

production 

Literatura: 

[1] Bárta R.: Chemie a technologie 

cementu, Nakladatelství 

âeskoslovenské akademie vûd, 

Praha 1961, p. 43 

[2] Biczók I.: Betonkorrosion – 

Betonschutz, nakl. Maìarské AV, 

Budape‰È, 1960 

[3] ·auman Z.: Carbonisation of porous 

concrete and its main binding components, 

Cement and Concrete research 

1, 197, s. 654-662 

[4] Matou‰ek M., Drochytka R.: 

Atmosférická koroze betonÛ, IKAS 

Praha, 1998 

[5] Emmons P.H., Drochytka R., Jefiábek 

Z.: Sanace betonu v ilustracích, 

CERM ak. nakl. Brno, 1999 

pomocí chemické anal˘zy a pomocí v˘poãtu 

z ãáry termogravimetrické. Oba v˘sledky 

by mûly b˘t pfiibliÏnû stejné. 

Lze konstatovat, Ïe korekcí stupnû karbonatace 

faktorem F k pfiíslu‰n˘m danému 

historickému období a zavedením faktoru 

zvratu F z se podafiilo propojit jednotlivá 

hodnoticí kritéria a snad i pfiispût k pfiesnûj‰ímu 

vyhodnocení stavu karbonatace. 

Tento pfiíspûvek byl vytvofien s podporou 

VVZ CEZ MSM 261100008. 

Doc. Ing. Marcela Fridrichová, CSc. 

tel.: 541 147 506 

e-mail: fridrichova.m@fce.vutbr.cz 

Ing. Jan Novák 

e-mail: novak.j@fce.vutbr.cz 

Ing. ·árka Zemánková 

e-mail: zemankova.s@fce.vutbr.cz 

v‰ichni: ÚTHD FAST VUT v Brnû 




STRUCTURES 

B E T O N Y V O J E N S K ¯ C H O P E V N ù N Í 

M I L I T A R Y F O R T I F I C A T I O N C O N C R E T E S 

L EONARD H OBST, 

Y VONA Z WETTLEROVÁ 

Îelezobeton se stal nejv˘znamnûj‰ím 

stavivem pro zesílení star˘ch a v˘stavbu 

nov˘ch vojensk˘ch opevnûní od konce 

19. století do 2. svûtové války. Pfiíspûvek 

se zab˘vá problematikou technologie 

v˘roby betonu ãeskoslovenského opevnûní 

v letech 1936 aÏ 1938. 

Reinforced concrete has become the 

most significant building material for 

reinforcing the old military fortifications 

and for building the new military fortresses 

from the end of the 19th century 

until the World War Two. The contribution 

deals with the problems of concrete 

production technology of the 

Czechoslovak fortification from 1936 to 

1938. 

Rozvoj prÛmyslu na konci 19. století ovlivnil 

v‰echny oblasti lidské ãinnosti. PrÛmyslové 

vynálezy, jako v celé historii lidstva, 

byly vyuÏity a ovlivnily v˘voj pfiedev‰ím 

v oblasti vojenství. Zvlá‰È v˘znamnû 

tento rozvoj pfiispûl ke zdokonalení dûlostfieleck˘ch 

zbraní. Bylo zavedeno zadní 

nabíjení, které umoÏÀovalo zv˘‰ení rychlosti 

stfielby. Vnitfiní povrch hlavní dûl byl 

upraven dráÏkováním, coÏ umoÏnilo pou- 

Ïívat podlouhl˘ch stfiel stabilizovan˘ch 

rotací (zv˘‰ila se hmotnost stfiel, dostfiel 

a pfiesnost stfielby). Dále byl objeven úãinnûj‰í 

bezd˘mn˘ prach, kter˘ stfielám udûloval 

vy‰‰í úsÈovou rychlost a tím zvût‰ení 

dostfielu. Konstrukce dûl byla doplnûna 

brzdovratn˘m zafiízením (zákluzem), jímÏ 

se zv˘‰ila stabilita dûl pfii v˘stfielu a v dÛsledku 

toho rychlost a pfiesnost stfielby. 

Pro konstrukci hlavní zaãala b˘t pouÏívána 

vysoce legovaná ocel, namísto do té doby 

pouÏívaného dûlového bronzu. VyuÏitím 

nov˘ch brisantních v˘bu‰nin (pyroxilin, 

melinit), které tvofiily náplÀ dûlové stfiely, 

bylo dosaÏeno desetkrát aÏ dvanáctkrát 

vût‰ího bofiivého úãinku ve srovnání s náplní 

ãerného stfielného prachu. 

Popsan˘ v˘voj dûlostfielectva na konci 

19. století zaskoãil tvÛrce opevnûní, u kter˘ch 

byl aÏ do roku 1885 jako hlavní stavivo 

pouÏíván kámen a cihla a na doplnûní 

také zemní násypy. Ukázalo se, Ïe 

dosud bûÏná konstrukce ciheln˘ch stropÛ 

pevností o tlou‰Èce 1,5 m, pfiekrytá vrstvou 

zeminy o tlou‰Èce 2,5 m, mÛÏe b˘t 

lehce proraÏena novû vyvinut˘m granátem 

ráÏe 210 mm, naplnûn˘m 19 kg pyroxilinu. 

V ¯ZNAM BETONU PRO STÁLÁ 

OPEVNùNÍ 

BudovatelÛm pevností proto vyvstal úkol 

získat, popfi. vyvinout nov˘ houÏevnat˘ 

a dostateãnû pevn˘ stavební materiál, kter˘ 

by odolával zniãujícím úãinkÛm modernizovaného 

dûlostfielectva. K tomuto 

úãelu byl jako nejvhodnûj‰í odzkou‰en 

novû ve stavebnictví zavádûn˘ „umûl˘ kámen“ 

– beton, resp. Ïelezobeton, doplnûn˘ 

pancífiem, vyrábûn˘m z legovan˘ch 

ocelí. Tyto nové materiály se postupnû 

uplatnily ve fortifikaãním stavitelství v rÛzn˘ch 

kombinacích. 

S rekonstrukcí star˘ch pevnostních staveb 

a se stavbu nov˘ch pevností zaãíná 

koncem 19. století pfiedev‰ím Francie, 

která se nemohla zbavit hofikosti poráÏky 

ve stfietu s Nûmeckem z roku 1870. Staré 

pevnosti (v okolí Verdunu) byly zesilovány 

vrstvami betonu o tlou‰Èce 1,5 aÏ 2 m 

a novû budované objekty mûly betonové 

stropy tlou‰Èky 2,5 m. Vojen‰tí teoretici pfii 

stavbû nov˘ch objektÛ a pfii rekonstrukci 

star˘ch objektÛ pfiedpokládali, Ïe ráÏe dûlostfielectva 

dosáhne v budoucí moÏné 

válce max. 270 aÏ 280 mm. 

Obr. 1 TûÏk˘ moÏdífi ·koda 305 mm M11, 

pfiipraven˘ k palbû 

Fig. 1 The ·koda 305 mm M11 heavy 

mortar, ready to fire 

HISTORIE 

Velká válka (1.svûtová válka) následnû 

v‰ak zkou‰kami „in natura“ vojenské teoretiky 

nepfiíjemnû pfiekvapila. V Rakousko–Uhersku 

vyvinuly ·kodovy závody 

velmi úãinn˘ moÏdífi vz. 11, ráÏe 305 mm 

(obr. 1), kter˘ byl schopen stfielami 

ohmotnosti 380 kg, zasahovat cíle do 

vzdálenosti 10 km. Mohutnûj‰í na poãátku 

války byl pouze nûmeck˘ moÏdífi, znám˘ 

jako „Tlustá Berta“ o ráÏi 420 mm 

(hmotnost stfiely byla 810 kg). 

Prvé nasazení moÏdífiÛ ze ·kodovky se 

uskuteãnilo ihned na zaãátku války na 

západní frontû, kam si jejich pomoc vyÏádalo 

nûmecké velení. âtyfii baterie po 

dvou dûlech byly nasazeny nejdfiíve proti 

belgick˘m (bojov˘ kfiest prodûlaly pfii dob˘vání 

pevností v okolí Lutychu), pozdûji 

proti francouzsk˘m pevnostem, které neodolaly 

jejich úãinku. Dûla tûchto ráÏí, 

pouÏitá k obléhání, byla tehdy pfiíãinou kapitulace 

nejmocnûj‰ích fortifikaãních komplexÛ 

svûta. 

V YUÎITÍ BETONU NA FRONTÁCH 

1. S VùTOVÉ VÁLKY 

Za 1. svûtové války, kdy se zaãal uplatÀovat 

do té doby neznám˘ zpÛsob poziãního, 

zákopového boje, se první opevÀovací 

zafiízení zákopÛ, budovaná ze dfieva 

a zemin zaãala nahrazovat spolehlivûj‰ími 

polními opevnûními z betonu. Poãet 

betonov˘ch krytÛ rychle vzrÛstal, zejména 

na západní frontû, kde napfi. nûmecká 

armáda spotfiebovala v roce 1917 asi 

180 000 t cementu. Na povûstné Siegfriedovû 

linii spotfiebovali Nûmci 17 500 t 

cementu a 2 000 t armatury [1]. 

Stavba betonov˘ch opevnûní za války 

mûla ov‰em ráz improvizace, protoÏe 

v pfiedváleãné dobû nebylo pfiedpokládáno, 

Ïe by kdy mûlo dojít ke stavbám polních 

opevnûní z betonu, a proto Ïádná 

armáda nemûla pfiedpisy na zfiízení tûchto 

polních staveb. Jejich stavbu fiídili nejãastûji 

záloÏní dÛstojníci – stavební inÏen˘fii 

[2], ktefií získali zku‰enosti s v˘stavbou 

betonov˘ch staveb v civilním Ïivotû. Podle 

konstrukce byly polní opevÀovací stavby 

dvojího druhu: monolitické a zdûné 

(z tvárnic). Monolitické stavby jsou beze 

spar a je v nich vyuÏito v‰ech pfiedností 

betonu, zvlá‰tû pevnosti v tlaku a tuhosti. 

Betonové stavby z prefabrikátÛ nemají 

v˘hody staveb monolitick˘ch, i kdyÏ se 


pro jejich spojení pouÏívá cementová 

malta a jsou konstruovány tak, aby mûly 

co nejvût‰í tuhost. Stavûly se jen v˘jimeãnû, 

kdyÏ nebylo moÏno stavût stavby monolitické, 

buì pro pfiíli‰nou blízkost nepfiítele 

nebo pro nedostatek odborníkÛ (betonáfiÛ) 

ãi materiálu na místû stavby, pfiípadnû 

kdyÏ stavba mûla b˘ti provedena 

ve velmi krátké dobû, napfi. v zimû. 

Z HODNOCENÍ ZKU·ENOSTÍ 

A MEZIVÁLEâNÁ V¯STAVBA 

OPEVNùNÍ V E VROPù 

Po 1. svûtové válce byla na základû získan˘ch 

zku‰eností zdokonalena konstrukce 

a technologie objektÛ stálého opevnûní 

a obnovena dÛvûra k nûmu. Pfiitom do‰lo 

k neb˘valému vyuÏití betonu. Francie byla 

prvním státem, kter˘ si zajistil hranice betonov˘mi 

pevnostmi, a po ní stavûjí i jiné 

státy podobná opevnûní. V‰echna jsou 

z betonu Ïelezového nebo prostého a jen 

tam, kde vadí velké tlou‰Èky, se pouÏívá 

ocelov˘ pancífi. Francie téÏ podrobnû analyzovala 

úãinky dûlostfielby na betony 

opevnûní: 

• Úãinek zásahu granátem na povrch betonové 

konstrukce se projevuje vytvofiením 

nálevky, zpÛsobené kinetickou 

energii dopadající stfiely a následnou 

explozí. Bylo zji‰tûno, Ïe zbytky rozru‰eného 

betonu, které vyplÀují nálevku 

(u stropních konstrukcí), podstatnû sni- 

Ïují úãinek následného zásahu do téhoÏ 

místa. Souãasnû v‰ak bylo konstatováno, 

Ïe armatura Ïelezobetonu, vytrÏená 

pfii v˘buchu, poru‰uje okolní beton, coÏ 

mnohé odborníky vedlo k názoru, Ïe 

pro opevnûní by mûl b˘t pouÏíván 

pouze prost˘ beton. 

• Úãinek v˘buchu granátu zpÛsobuje trhliny 

a pnutí v betonu a tím vznik „odpryskÛ“ 

na protilehlé stranû bodu dopadu. 

• Dochází i k v˘raznému pÛsobení ohybového 

momentu na konstrukci, zpÛsobeném 

dopadem a v˘buchem granátu. 

• Ukázal se negativní vliv násypu na betonovou 

konstrukci opevnûní. Stfiela zemním 

násypem proniká a vybuchuje aÏ 

na povrchu konstrukce opevnûní. Násyp 

pfiitom vytváfií „ucpávku“, která zvy‰uje 

niãiv˘ úãinek exploze. 

Na základû tûchto zji‰tûní, byly ve Francii 

v roce 1929 stanoveny ãtyfii stupnû odolnosti 

objektÛ opevnûní, které byly na 

objektech stanovovány podle pfiedpokládaného 

moÏného postfielování objektu 

dûly rÛzné ráÏe: 

1. stupeÀ odolnosti – odolává ráÏi dûl 

160 mm, tlou‰Èka stûny 1,75 m, tlou‰Èka 

stropÛ 1,5 m. 










Podle uveden˘ch stupÀÛ odolnosti byly 

stavûny pevnosti Maginotovy linie a modifikovanû 

byly pfiebrány pfii budování 

opevnûní v âSR. 

B UDOVÁNÍ âESKOSLOVENSKÉHO 

OPEVNùNÍ 

V druhé polovinû tfiicát˘ch let byla âeskoslovenská 

republika ohroÏena expanzní 

politikou fa‰istického Nûmecka. Vzhledem 

k tvaru svého území a k malému poãtu 

obyvatelstva, jeÏ byla schopna zmobilizovat 

na svoji obranu, do‰lo vedení 

ãeskoslovenské armády k názoru vytvofiit 

na sv˘ch hranicích stálé opevnûní. âeskoslovenská 

vojenská doktrína, velice 

ovlivnûná francouzskou defenzivní koncepcí 

obrany, pfiistoupila v roce 1933 

k zahájení prÛzkumn˘ch a pfiípravn˘ch 

prací na v˘stavbu opevnûní. Základní podklady 

k v˘stavbû opevnûní získali ãeskosloven‰tí 

vojen‰tí odborníci ve Francii. 

Postupem ãasu byl v‰ak pevnostní 

systém ãesk˘ch objektÛ fie‰en samostatnû 

se zavádûním moderních obrann˘ch 

a zafiizovacích prvkÛ (napfi. splachovacích 

záchodÛ a sprch) a stal se tak jedním 

z nejlépe vybaven˘ch v Evropû. 

Pro stavby mohutn˘ch pohraniãních 

opevnûní, jejichÏ v˘stavba byla rozvrÏena 

na léta 1936 aÏ 1952, byl vybrán jako 

hlavní konstrukãní materiál (stejnû jako ve 

Francii) Ïelezobeton ve spojení s pancéfiovou 

ocelí stfiílen, kopulí, zvonÛ a dûlostfieleck˘ch 

v˘suvn˘ch vûÏí urãen˘ch pro 

vedení stfielby a pro pozorování. 

Pro v˘robu betonu byly nejdfiíve odzkou‰eny 

betony, navrhované podle francouzské 

receptury. Francouzské pfiedpisy 

pro v˘stavbu opevnûní pfiedepisovaly 

pouÏití „suché“ (tuhé) betonové smûsi. 

Tato technologie v‰ak vyÏadovala nákladné 

a obzvlá‰tû peãlivé zpracování betonové 

smûsi. Tûmto nákladÛm a vynaloÏené 

práci neodpovídala docílená pevnost 

betonu a betonové objekty vykazovaly 

nestejnomûrnou pevnost. Experimen- 


STRUCTURES 

tálnû dosahovala pevnost betonu v tlaku 

ve smûru pûchování 410 kg/cm 2 avkolmém 

smûru na pûchování jen pouh˘ch 

260 kg/cm 2 (v ãlánku je pouÏita s ohledem 

na citaci norem, v tehdej‰í dobû uÏívaná 

terminologie a jednotka pevnosti 

v tlaku kg/cm 2 , pro pfievod na souãasnû 

platné jednotky platí 10 kg/cm 2 = 

1MPa). 

Tyto neuspokojivé zkou‰ky „francouzské“ 

technologie v˘roby betonu podnítily 

vynikající ãeskoslovenské stavební odborníky, 

Prof. Bechynûho, Dr. Hacara, Prof. 

Kloknera a Prof. Kallaunera, k práci na 

v˘voji vlastní technologie v˘roby a zpracování 

pevnostního betonu a k peãliv˘m 

zkou‰kám základních materiálÛ pro stavbu. 

Na tomto základû pfiijalo ¤editelství 

opevÀovacích prací (¤OP), povûfiené 

v˘stavbou opevnûní, rozhodnutí o pouÏití 

vlastní technologie v˘roby betonu pro 

v˘stavbu ãeskoslovenského opevnûní. 

Zku‰ební v˘sledky – sady zku‰ebních kostek 

– vykazovaly pevnost v tlaku v rozmezí 

od 650 do 680 kg/cm 2 . 

PoÏadovaná pevnost betonu byla zpoãátku 

v˘stavby opevnûní stanovena podle 

âSN 1093-1935 na hodnotu 

400 kg/cm 2 . Postupnû v‰ak byla pfiedepsaná 

hodnota pevnosti betonu v tlaku 

zv˘‰ena na 450 kg/cm 2 . 

R ECEPTURA PEVNOSTNÍHO 


Dle vojenského pfiedpisu (V˘nos ã.j. 

4245/taj. hl. ‰t. ¤OP-36) mûlo b˘t v betonové 

smûsi minimální mnoÏství písku. 

V zásadû byly doporuãeny dvû receptury 

ato pro kamenivo oblázkové (fiíãní) a kamenivo 

oblázkové a drcené. 

• Kamenné souãástky oblázkové (pÛvodní 

oznaãení) 

písek 0-10 mm 390 l 

‰tûrk oblázkov˘ 20-40 mm 300 l 


cement 400 kg 

voda 100 l 

• Kamenné souãástky oblázkové a drcené 

(pÛvodní oznaãení) 

písek 0-10 m 440 l 


‰tûrk drcen˘ 40-60 mm 600 l 

cement 400 kg 

voda 100 l 

V obou recepturách se uvaÏovalo s tím, 

Ïe kamenivo je nasyceno vodou, pomûr 

‰tûrku o zrnech 20–40 mm ke ‰tûrku 

o zrnech 40–60 mm byl volen 1:2. 

KaÏdá stavební firma mûla podle lokalit 



STRUCTURES 

Obr. 2 Zápis o v˘robû sady kostek – firma 

Skorkovsk˘ 

Fig. 2 The record on the cube set 

production – the Skorkovsk˘ 

Company 

zdrojÛ ‰tûrkopískÛ a drcen˘ch ‰tûrkÛ svoji 

specifickou recepturu odsouhlasenou 

prÛkazní zkou‰kou. V˘sledné receptury se 

mezi sebou li‰í v max. mífie 10 % a to jen 

vmnoÏství ‰tûrkovin. Obsah vody v cementu 

byl pak u v‰ech firem stejn˘. 

V tab. 1 je pro názornost ukázána receptura 

‰esti firem, podílejících se na v˘stavbû 

opevnûní. 

StûÏejní sloÏkou betonové smûsi byl 

speciální cement, oznaãen˘ „A“, kter˘ byl 

vyvinut˘ opût ve spolupráci s pfiedními 

ãeskoslovensk˘mi stavebními odborníky 

na âVUT Praha. Vyznaãoval se prodlouÏenou 

poãáteãní dobu tuhnutí tak, aby se 

získala dostateãnû dlouhá doba na uloÏení 

a zpracování betonové smûsi (1 aÏ 2 

hodiny). 

¤OP pro sníÏení nákladÛ na v˘stavbu 

Tab. 1 Vybrané receptury betonÛ pro ãeskoslovenské opevnûní 

Tab. 1 Vybrané receptury betonÛ pro ãeskoslovenské opevnûní 

Obr. 3 Protokol o zkou‰ce kostek firmy 

Skorkovsk˘ – je dosaÏena hodnota 

pevnosti betonu aÏ 603 kg/cm2 

Fig. 3 The protocol on the cube test of 

the Skorkovsk˘ Company–a value 

of concrete strength of up to 603 

kg/cm2 has been reached 

opevnûní uzavfielo s koncernem „âs. prÛmyslu 

stavebních hmot“ dohodu o odbûru 

speciálního druhu cementu „A“ – urãeného 

jen pro vojenskou správu, jehoÏ 

cena byla stanovena na 12,- Kã/q, coÏ 

podstatnû sníÏilo ceny za v˘stavbu objektÛ 

opevnûní. 

Stavební firmy mohly odebírat základní 

suroviny na území âSR z rÛzn˘ch lokalit. 

Písek o zrnitosti 0–10 mm dodávaly napfi. 

pískovny v Ra‰ovicích u T˘ni‰tû nad Orlicí, 

fiíãní písky byly tûÏeny z Labe u Kolína 

a Zábofií, u T˘nce nad Vltavou, dal‰í 

u Opavice pod Opavou, písníku Smolkov 

adal‰ích míst. Drcené ‰tûrky (kamenivo 

o velikosti I (20–40 mm) a velikosti II 

(40–60 mm) byly dodávány z lomÛ 

v podhÛfií Orlick˘ch hor, pfiedev‰ím 

z Lomu Litice – Ïula, Lomu Pastviny – diorit 

(téÏ z Lomu Babí u Trutnova – melafyr). 

Pokud byl vhodn˘ kámen v místû 

Stavební firma 

SloÏky betonu 

Filip Lanna Friã Skorkovsk˘ 

Litická, 

a. s. 

InÏesta, 

a. s. 

písek 0–10 mm [ l ] 460 430 440 440 447 338 

‰tûrk I 20–40 mm [ l ] 280 300 300 300 272 328 

‰tûrk II 40–60 mm [ l ] 560 600 590 600 544 656 

drÈ 2–10 mm [ l ] – – – – – 128 

voda [ l ] 100 100 110 100 100 100 

cement – druh „A“ [kg] 400 400 400 400 400 400 

prací, byl tento drcen a pouÏíván pfiímo na 

staveni‰ti. 

P RÒBùH V¯STAVBY 

V˘stavba ãeskoslovenského opevnûní 

probíhala organizovanû a na tehdej‰í dobu 

velmi rychle. Prvním pfiedpokladem 

pro stavbu opevnûní bylo vybudování dokonalé 

sítû komunikací mezi jednotliv˘mi 

staveni‰ti objektÛ. Konstrukce vozovek byla 

sice jen ‰tûtová, ale umoÏÀovala dopravovat 

na staveni‰tû nejen stavební materiál, 

ale i tûÏké ocelolitinové zvony a mûla 

slouÏit i pro budoucí zásobování objektÛ 

stfielivem. Tyto komunikace slouÏí 

mnohde provozu dodnes. 

Napfi. staveni‰tû pro v˘stavbu objektu 

tûÏkého opevnûní muselo b˘t plánováno 

tak, aby v˘roba betonové smûsi mohla 

probíhat nepfietrÏitû po celou dobu betonáÏe. 

Zejména musela b˘t zfiízena skládka 

pro cca 1700 m 3 kameniva a 500 aÏ 

600 t cementu. Na staveni‰ti muselo b˘t 

5 míchaãek po 500 l a dva dieselelektrické 

agregáty pro v˘robu elektrické energie 

(bylo uvaÏováno se záloÏním zdrojem). 

Cement byl na stavbu dodáván v˘hradnû 

v papírov˘ch pytlích po 50 kg a voda byla 

u kaÏdé míchaãky odmûfiována kalibrovanou 

sklenûnou odmûrkou. Pro hutnûní 

betonu byly pouÏívány pneumatické pûchy 

a elektrické pfiíloÏné vibrátory. BetonáÏ 

probíhala nepfietrÏitû po pfiedepsan˘ch 

vrstvách. Pro objekty tûÏkého opevnûní 

o objemu 1 700 m 3 betonu byla dosahována 

rychlost betonáÏe aÏ 300 m 3 za 

den (ve tfiech smûnách) a tak se betonáÏ 

tûchto objektÛ mohla uskuteãnit bûhem 

jednoho t˘dne (od pondûlí do soboty). 

I pfies pouÏívání speciálního cementu, docházelo 

u masivních konstrukcí po druhém 

dni betonáÏe ke zvy‰ování teploty 

vlivem hydrataãního tepla. Betony byly 

ochlazovány neustál˘m kropením bednûní 

jak po dobu betonáÏe, tak min. 1 t˘den 

po skonãení betonáÏe (ve vnitfiních uzavfien˘ch 

prostorách se vlivem uvolÀovaného 

tepla vytváfiela hustá pára, která sni- 

Ïovala viditelnost i pfii elektrickém osvûtlení). 

K ONTROLA KVALITY V¯STAVBY 

Bûhem betonáÏe opevnûní byly odebírány 

vzorky betonové smûsi a byly normov˘m 

zpÛsobem zhotovovány sady tfií zku- 

‰ebních kostek 20/20/20 cm (âSN 

1093–1935). Po zatvrdnutí byly sady 

kostek posílány do Kloknerova zku‰ebního 

a v˘zkumného ústavu do Prahy, kde 


Obr. 4 Zápis o v˘robû sady kostek – firma 

Kruli‰ 

Fig. 4 The record on the cube set 

production – the Kruli‰ Company 

Obr. 5 Protokol o zkou‰ce kostek firmy 

Kruli‰ – pouze ve dvou pfiípadech je 

dosaÏena hodnota pevnosti betonu 

450 kg/cm 2 , zbytek (12 pfiípadÛ) 

nevyhovuje 

Fig. 5 The protocol on the cube test of the 

Kruli‰ Company– only in two cases 

the prescribed concrete strength 

value of 450 kg/cm 2 has been 

reached; and in the other cases 

(i.e.12 tests) the value has not been 

reached 

byla zji‰Èována jejich krychelná pevnost. 

Ta mnohdy pfiekraãovala pfiedepsanou 

krychelnou pevnost 450 kg/cm 2 o50 aÏ 

150 kg/cm 2 (obr. 2 a 3). Stávalo se v‰ak 

také, Ïe zku‰ební kostky nûkter˘ch firem 

této pevnosti nedosahovaly (obr.4 a 5). 

Za nedodrÏení pfiedepsané krychelné 

pevnosti betonu byla firma postihována 

sráÏkou z vyplacené ceny za zhotoven˘ 

beton a to o 0,5 % za kaÏd˘ 1 kg/cm 2 

pod hranici 450 kg/cm 2 . 

Pro názornost lze uvést pfiíklad, kdy prÛmûrná 

pevnost sady zku‰ebních kostek 

dosahovala pouze 430 kg/cm 2 (tato je 

doloÏena písemn˘m dokladem Kloknerova 

zku‰ebního a v˘zkumného ústavu 

âVUT). 

PoÏadovaná 

pevnost 

Skuteãná 

pevnost 

Rozdíl pevností 

pod stanovenou 

normou 

[kg/cm2 ] [kg/cm2 ] [kg/cm2 ] 

450 430 20 kg/cm2 Oferovaná cena betonu 180,- Kã/m3 V˘poãet: sráÏky 

20 x 0,05 x 180,- Kã/m3 = 18,-Kã/m3 Stavební firma by obdrÏela za nekvalitní 

beton ãástku jen 162,- Kã/m 3 . Takto byly 

stavební firmy postihovány za nekvalitnû 

provedenou betonáÏ, na kterou by pak 

Literatura: 

[1] V˘znam betonu pro opevÀovací stavby, 

Vojensk˘ svût ã.3/1935, VI. roãník, 

str. 105-107 

[2] Hobst L.: âesk˘ dÛstojník na frontách 

monarchie – váleãn˘ deník, vydavatelství 

a nakladatelství Spolku pfiátel 

ãs. opevnûní, Brno, 2003 

doplácela ménû spolehlivou ochranou 

posádka pevnostního objektu. 

Z ÁVùR 

âeskoslovenské opevnûní, byÈ mu nebylo 

dopfiáno plnit svÛj úãel, bylo skvûl˘m 

inÏen˘rsk˘m dílem, do kterého byly vlo- 

Ïeny nové poznatky na‰ich inÏen˘rÛ 

a spolehlivost a odbornost na‰ich dûlníkÛ 

a technikÛ. 

I kdyÏ opevnûní nebylo dostavûno (bylo 

proinvestováno pouze 25 % z pfiedpokládané 

ãástky 10 mld. Kã), pfiesto bûhem 

dvou let bylo postaveno témûfi deset tisíc 

objektÛ lehkého opevnûní (fiopíkÛ) a dvû 

stû ‰edesát pût samostatn˘ch a tvrzov˘ch 

objektÛ tûÏkého opevnûní. Na v˘stavbu 

opevnûní bylo vyrobeno témûfi 1 mil. m 3 

vysoce jakostního pevnostního betonu. 

Obr. 6 Vchodov˘ objekt do tvrze „Bouda“ – 

souãasn˘ stav 

Fig. 6 The entrance to the "Bouda" 

fortress– contemporary situation 


STRUCTURES 

Stavby opevnûní se na mnoha místech 

dochovaly dodnes (obr.6). S odstupem 

více neÏ ‰edesáti pûti let se mÛÏeme pfiesvûdãit 

jak stavební materiál se znám˘mi 

jakostními parametry, zachovávan˘mi 

bûhem v˘stavby, odolává pÛsobení vlivu 

poãasí, zmûnám teplot a pfiedev‰ím ãasu. 

Pfiíspûvek vznikl za podpory v˘zkumného 

zámûru MSM 261100007 Fakulty 

stavební VUT v Brnû. 

Pfii psaní ãlánku byly pouÏity rozsáhlé 

materiály z archivu Spolku pfiátel ãs. 

opevnûní Brno. 

Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc. 

Ústav stavebního zku‰ebnictví 

tel.: 541 147 836, e-mail: hobst.l@fce.vutbr.cz 

Yvona Zwettlerová, studentka 5.roã., obor M 

diplomantka na Ústavu stavebního zku‰ebnictví 

oba: FAST VUT v Brnû 



Z REGIONÒ 

FROM THE REGIONS 

V B U D ù J O V I C K É M K R A J I 

I N B U D ù J O V I C E R E G I O N 

Kraj pfiedstavuje geograficky pomûrnû 

uzavfien˘ celek, jehoÏ jádro tvofií jihoãeská 

kotlina. Na jihozápadû je obklopena ·umavou, 

na severozápadû v˘bûÏky Brd, na 

severu Stfiedoãeskou Ïulovou vrchovinou, 

na v˘chodû âeskomoravskou vrchovinou 

a na jihov˘chodû Novohradsk˘mi horami. 

V Jihoãeské kotlinû se rozkládají dvû 

pánve, âeskobudûjovická a TfieboÀská. 

V kraji o rozloze 10 055 km 2 rozdûleném 

na sedm okresÛ Ïije v 623 obcích 

celkem 626 867 obyvatel. Nejvût‰ím 

mûstem jsou âeské Budûjovice s témûfi 

100 tisíci obyvateli, následuje Tábor a Písek, 

JindfiichÛv Hradec, Strakonice, âesk˘ 

Krumlov a Prachatice. 

V období let 1654 aÏ 1751 byly dne‰ní 

jiÏní âechy rozdûleny na dva kraje, BechyÀsk˘ 

(se sídlem v Bechyni) a PrácheÀsk˘ 

(se sídlem v Písku). Rozdûlení na tyto 

dva kraje bylo na základû tzv. berní ruly 

a vycházelo ze stfiedovûkého rozdûlení 

území âech. Budûjovice a Tábor patfiily do 

kraje BechyÀského, ale napfiíklad Hluboká 

a Prachatice jiÏ do PrácheÀského. Kraje 

zahrnovaly celé území dne‰ního Budûjovického 

kraje a vût‰iny Pelhfiimovska. Souãástí 

PrácheÀského kraje byly také HoraÏìovice 

a Su‰ice a témûfi celá ·umava 

(dnes PlzeÀsk˘ kraj, dfiíve Západoãesk˘ 

kraj). V˘chodní okraj oblasti respektoval 

historickou zemskou hranici âech a Moravy. 

Poprvé se objevuje Budûjovick˘ kraj se 

Obr. 1 Komunikaãní Eurokoridor Sever-Jih 

Fig. 1 Communication Eurocorridor North- 

South 

sídlem v Budûjovicích 

âesk˘ch v letech 1751 aÏ 

1849. JiÏní âechy byly rozãlenûny 

na tfii kraje: 

PrácheÀsk˘ (Písek), Budûjovick˘ 

a Táborsk˘ (Tábor). 

Mezi nû bylo rozdûleno území dvou 

pfiede‰l˘ch, tzv. velk˘ch, krajÛ. 

K OMUNIKAâNÍ E U ROKORIDOR 

S EVER-JIH 

Za pfiíãinu málo rozvinutého podnikatelského 

klimatu a zanedbané infrastruktury 

byla dle proveden˘ch anal˘z oznaãena 

periferní poloha regionu zpÛsobená blízkostí 

hranice se státy západní Evropy, která 

díky historickému v˘voji znamenala 

kromû „umûlého vylidnûní“ pfiedev‰ím 

omezení investic do regionu. Se stejn˘m 

problémem se pot˘kají v‰echny regiony 

leÏící na pfiedûlové hranici. Mnohdy vyspûlé 

regiony s vynikajícími podmínkami 

pro rozvoj podnikání ãi cestovního ruchu 

se díky politické moci staly periferií, pfiedstavující 

„konec svûta“. Tato situace pfiitom 

nepostihla jen regiony na „v˘chodní“ stranû 

hranice, ale i regiony v sousedních 

ãlensk˘ch státech EU. 

My‰lenka vy‰‰í efektivity realizovan˘ch 

investic vloÏen˘ch do obnovy infrastruktury 

a odstranûní mnohdy limitující periferní 

polohy byla poãátkem vzniku projektu 

Komunikaãní Eurokoridor Sever Jih 

(ECNS). Cílem projektu se stalo vytvofiení 

uskupení regionÛ jako prostfiedku pro 

spolupráci souãasn˘ch i kandidátsk˘ch zemí 

v „Europrostoru“ od oblasti Baltského 

a Severního mofie po Jadran, ve kterém 

spoluvytváfiejí „Eurokoridor“ jako nejkrat- 

‰í pfiirozenou osu centrálním prostorem 

Evropy propojující sever a jih kontinentu 

(obr. 1). Obnovení komunikace mezi regiony 

pfii fie‰ení spoleãn˘ch problémÛ 

aprioritních investic, jejichÏ dopad pfiesahuje 

hranice regionÛ, pozitivnû ovlivÀuje 

iregiony sousedící, zv˘‰uje efektivitu realizovan˘ch 

investic do obnovy a budování 

infrastruktury, odstraÀuje limitující periferní 

polohu nûkter˘ch území provázáním 

priorit regionÛ v celek a hledáním pozitivních 

multiplikaãních a synergick˘ch efektÛ. 

Cíle projektu podpofií i plánovan˘ IV. 

Ïelezniãní koridor procházející ze stfiedních 

âech pfies âeské Budûjovice smûrem 

na jih do Rakouska. 

P RESTA JIÎNÍCH â ECH 

Cena PRESTA (název vznikl spojením slov 

– prestiÏní stavba) je udûlována stavbám 

realizovan˘m na území jihoãeského regionu. 

Oblastní poboãka âSSI za spolupráce 

s âKA, âKAIT a SPS uspofiádaly dva 

roãníky soutûÏe. Motivem k jejímu pofiádání 

je potfieba zviditelnûní úrovnû v˘stavby, 

jak ze strany investorÛ, tak projektantÛ 

a stavebních organizací. Akce ukazuje v˘voj 

souãasné stavafiské scény, dobré v˘sledky 

práce architektÛ, projektantÛ a stavebníkÛ 

vefiejnosti a stala se v˘znamnou 

propagací kvalitní v˘stavby v jiÏních âechách. 

Pfiehlídka PRESTA 2000-2002 se 

konala pod zá‰titou hejtmana Jihoãeského 

kraje RNDr. Jana Zahradníka a byla 

finanãnû podpofiena Krajsk˘m úfiadem 

Jihoãeského kraje. Dále uvádíme v˘bûr 

z ocenûn˘ch staveb minul˘ch roãníkÛ. 

Gymnáziu Písek – dostavba 

V kategorii Obãanské a prÛmyslové stavby 

(novostavby) porota udûlila titul PRES- 

TA dostavbû tûlov˘chovn˘ch a uãebních 

prostor Gymnázia Písek (obr. 2) za slohovû 

ãist˘ soudob˘ architektonick˘ v˘raz 

v˘znamovû pfiesahující rámec regionu., za 

citlivé zaãlenûní tvarovû v˘razné novostavby 

do prostfiedí mûstského vnitrobloku, 

vtipnou kombinaci hmot a pfiírodních povrchÛ 

materiálÛ, nápadit˘ architektonick˘ 

Obr. 2 Dostavba gymnázia v Písku 

Fig. 2 Completion of the secondary school 

building in the town of Písek 

28 B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 6/2003 

Strakonice 

Volyně 

Prachatice 

Písek 

Český 

Krumlov 

Týn nad Vltavou 

Zliv Hluboká 

nad Vltavou 

České 

Budějovice 

Lišov 

Tábor 

Vimperk Kardašova 

Studená 

Řečice 

Ledenice 

Borovany 

Trhové Sviny 

Třeboň 

Nové Hrady 

Suchdol 

nad Lužnicí 

Chlum u Třeboně 

České 

Velenice 

Nová Včelnice 

Jindřichův 

Hradec 

Nová Bystřice 

Dačice 

Slavonice

detail a jeho kvalitní fiemeslné zpracování. 

Projektant: FACT v. o. s., Ing. arch. V. Krajíc, 

Ing. arch. L. Monhart; stavebník: Gymnázium 

Písek; zhotovitel: Koãí, a. s., Písek 

Panelové sídli‰tû Nad LuÏnicí 

Minulá doba opomíjela údrÏbu, dÛraz byl 

kladen na extenzivní rozvoj. Pfiíkladem tohoto 

pfiístupu jsou mnohá sídli‰tû. V roce 

1995 bylo zapoãata regenerace sídli‰tû 

Nad LuÏnicí (obr. 3), nejvût‰ího sídli‰tû 

v Tábofie s hustotou osídlení aÏ 350 

obyv./ha. Do sídli‰tû z betonov˘ch panelov˘ch 

domÛ se podafiilo vnést zeleÀ, rekonstruovat, 

dobudovat a obnovovat dûtská 

a sportovní hfii‰tû, zrekonstruovat 

chodníky, vybudovat parkovací dÛm, polyfunkãní 

peãovatelsk˘ dÛm pro star‰í obãany 

a mladé rodiny s dûtmi, zapoãala v˘stavba 

atletického areálu... Potvrdilo se, Ïe 

pravidelná údrÏba jednotliv˘ch ploch a obnova 

zdemolovan˘ch prvkÛ mûstského 

mobiliáfie vedou k sounáleÏitosti obãanÛ 

s prostorem a k omezení vandalismu [1]. 

Drobná architektura oÏivuje prostor 

Obr. 3 Panelové sídli‰tû Nad LuÏnicí, Tábor 

Fig. 3 Housing estate with prefab concrete 

panel buildings "Nad LuÏnicí", Tábor 

O celkové atmosféfie ve mûstû nerozhoduje 

pouze vzhled „velk˘ch“ budov a objektÛ, 

ale i drobná architektÛra, která dopl- 

Àuje celkov˘ dojem. V Prachaticích je vûnována 

patfiiãná pozornost mûstskému 

mobiliáfii (laviãky, pítka, informaãní sloupky...), 

i dal‰ím prvkÛm. Mûsto poãátkem 

90. let vybudovalo pfiíjemné posezení 

s fontánkou Olbrama Zoubka a sochou 

Otto Herberta Hajeka pfiipomínající obûti 

totalitních reÏimÛ. Trojci umûleck˘ch dûl 

vtomto prostoru uzavírají nejvût‰í sluneãní 

hodiny ve stfiední Evropû (obr. 4). 

Betonové hodiny byly realizované uÏ na 

poãátku 70. let; v roce 2001 byly rekonstruovány 

a vãlenûny do nové úpravy 

bezprostfiedního okolí. 

Obr. 4 Prvky drobné mûstské architektury, 

Prachatice 

Fig. 4 Elements of small urban 

architecture, Prachatice 

Oprava hydrostatického jezu Huber- 

Lutz na Vltavû v Louãovicích 

Tzv. Nov˘ jez, unikátní vodní dílo, jiÏ jediné 

svého druhu v Evropû, byl postaven ve 

30. letech 20. století. Jez Huber-Lutzova 

typu pÛvodnû vzdouval vodu do náhonu, 

kter˘ pfiivádûl vodu do elektrárny pod âertov˘mi 

proudy a v dobû plavby dfieva 

slouÏil i pro tento úãel. Ztratil v‰ak svÛj 

v˘znam po vybudování vodního díla 

Lipno, kdy byla ve‰kerá voda z pfiehrady 

vedena pfies podzemní elektrárnu a tunelem 

do VD Lipno II-Vy‰‰í Brod. Koryto Vltavy 

bylo v tomto úseku syceno pouze vodou 

z mezipovodí, elektrárna pod âertov˘mi 

proudy byla vyfiazena z provozu 

a jez nebyl udrÏován. 

Zavedením vy‰‰ího sanaãního prÛtoku 

vznikly podmínky pro rekonstrukci jezu 

(obr. 5), která byla provedena na základû 

Obr. 5 Nov˘ jez na Vltavû v Louãovicích 

Fig. 5 New weir on the Vltava River in 

Louãovice 

Z REGIONÒ 


pozÛstatkÛ pÛvodní dokumentace. Povodí 

Vltavy sv˘m rozhodnutím o obnovení 

funkãnosti tohoto díla (byla rovnûÏ osazena 

turbína malé vodní elektrárny s v˘konem 

cca 300000 kWh roãnû) vyzdvihlo 

jeho historick˘ a krajinotvorn˘ v˘znam. 

Návrh sanace vycházel z dÛkladného 

prÛzkumu stávajícího stavu a obecn˘ch 

zásad sanace betonov˘ch a Ïelezobetonov˘ch 

konstrukcí. Odstranûní naru‰en˘ch 

povrchov˘ch vrstev aÏ na zdrav˘ 

podklad bylo provedeno ruãnû s následn˘m 

oãi‰tûním konstrukce vodním paprskem 

s tlakem 90 MPa. Pro o‰etfiení v˘ztu- 

Ïe byly na základû posouzení zbytkov˘ch 

vlhkostí podkladních vrstev vybrány pouze 

cementové materiály. Pro konzervaci v˘ztuÏe 

byl navrÏen materiál, kter˘ pfii dvojnásobném 

nátûru vytváfií dostateãnou 

tlou‰Èku ochrany zamezující pfiístupu kyslíku, 

resp. vlhkosti nezbytné k vytvofiení 

elektrolytu, a vytváfií vysoce zásadité prostfiedí, 

které zaji‰Èuje její pasivaci. Po nanesení 

sanaãních malt a obnovení krycí vrstvy 

v˘ztuÏe/reprofilaci byly zaãi‰tûny a vyrovnány 

povrchové vrstvy a provedeny 

ochranné nátûry. 

Stavebník, projektant, zhotovitel: Povodí 

Vltavy, s. p., závod Horní Vltava â. Budûjovice. 

DÛm s peãovatelskou sluÏbou 

v âesk˘ch Budûjovicích 

Obr. 6 DÛm s peãovatelskou sluÏbou, 

âeské Budûjovice 

Fig. 6 Community care service house, 

âeské Budûjovice 

Nov˘ dÛm s peãovatelskou sluÏbou byl 

realizován na základû vítûzného návrhu 

z roku 1997 na roz‰ífiení stávajícího objektu 

z osmdesát˘ch let. V nesourodém sídli‰tním 

prostfiedí z ‰edesát˘ch aÏ devade- 


Z REGIONÒ 


sát˘ch let pÛsobí ãtyfipodlaÏní budova na 

pÛdorysu polygonální elipsy jako solitér. 

kter˘ svou hmotou formuje prostor pfiilehlé 

ulice. Na v˘chodní stranû vzniká mezi 

stávajícím a nov˘m peãovatelsk˘m domem 

parkov˘ prostor s mÛstkem spojujícím 

oba objekty s kaplí. 

Konstrukãní systém je kombinovan˘ – 

stûnov˘ se Ïelezobetonov˘mi sloupy, 

stropy tvofií filigránové Ïelezobetonové 

desky. Stûny kaple tvofií pfiiznan˘ Ïelezobetonov˘ 

monolit. ZaloÏení objektu je na 

pilotách. Obvodov˘ plá‰È je vyzdívan˘ s tepelnou 

izolací a obkladem z cementovláknit˘ch 

desek (obr. 6). Prostory spoleãn˘ch 

teras a hlavního vstupu jsou obloÏeny 

dfievem. 

Autofii: ABM architekti, Praha; investor: 

Mûsto âeské Budûjovice; dodavatel: âeskobudûjovické 

pozemní stavby, s. r. o. 

Bytov˘ dÛm se startovními byty 

vTfieboni 

Obr. 7 Bytov˘ dÛm, TfieboÀ 

Fig. 7 Block of flats, TfieboÀ 

Startovní byty jsou urãeny pro specifické 

potfieby sociální skupiny mlad˘ch rodin 

s mal˘mi dûtmi. Drobné mûfiítko malého 

mûsta, okolních staveb a jejich ãlenûní 

urãuje ráz nového objektu, kter˘ svou 

hmotou vytváfií plynul˘ pfiechod mezi 

men‰í pÛvodní zástavbou a nov˘mi bytov˘mi 

jednotkami. Pro zachování daného 

mûfiítka jsou fasády domu rozãlenûny 

drobn˘mi prvky (fiímsy, nadokenní konzoly, 

balkony, pavlaãe atd.) pfieváÏnû z pohledového 

betonu. I ve vnitfiních spoleãn˘ch 

komunikaãních prostorách (chodbách 

a schodi‰tích) je ãasto pouÏit pohledov˘ 

beton (obr. 7). 

Autofii: S.H.S. Architekti, Praha; investor: 

Mûsto TfieboÀ; dodavatel: Stavcent, a. s., 

JindfiichÛv Hradec 

R EZERVNÍ P¤ÍVOD Z NÁDRÎE 

¤ ÍMOV NA ÚPRAVNU VODY P LAV 

Dne 14. listopadu 2003 probûhlo slavnostní 

zakonãení projektu Jihoãeského 

vodárenského svazu Rezervní pfiívod z nádrÏe 

¤ímov na úpravnu vody Plav. Projekt 

v celkové hodnotû 37 010 894 Kã 

z 85% (31 459 260 Kã) financovala 

Evropská unie z programu ISPA. Dodavatelem 

stavby byl HOCHTIEF VSB, a. s., 

implementaãní agenturou byl Státní fond 

Ïivotního prostfiedí [3] (obr. 9). 

Vodárenská nádrÏ ¤ímov na fiece Mal‰i 

s úpravnou vody Plav zaji‰Èuje dodávky 

vody pro rozsáhlou oblast JiÏních âech 

s témûfi 400 000 obyvateli. Pfii povodni 

v srpnu roku 2002 do‰lo pfii vypou‰tûní 

nadkritického mnoÏství vody z pfiehrady 

[2] k po‰kození bfiehu fieky Mal‰e (obr. 8) 

a také potrubí, které pfiivádí surovou vodu 

do 8,3 km vzdálené úpravny vody Plav. 

Voda poniãila i most pfies fieku Mal‰i, po 

kterém je potrubí vrchem pfievádûno pfies 

vodní tok. RovnûÏ toto potrubí DN 1400 

bylo po‰kozeno a jeho uloÏení bylo ze 

statického hlediska riskantní. 

Projekt odstranil nejkritiãtûj‰í ãlánek 

v zásobování vodou pfiiloÏením rezervního 

potrubí o profilu DN 1000 mm k po- 

‰kozenému v délce 870 m. Rezervní potrubí 

bylo uloÏeno v zabezpeãeném terénu 

cca 10 m od bfiehu fieky. Pro dvû potrubí 

DN 1000 mm byl proveden nov˘ 

pfiechod fieky Mal‰e dlouh˘ cca 300 m se 

shybkami délky cca 50 m. Tím byl odstranûn 

rizikov˘ pfiechod mostu. 

V˘stavba rezervního pfiívodu nezajistila 

jen obnovu poniãeného pfiívodního fiadu 

a odstranûní následkÛ povodní, ale nov˘ 

projekt znamená pfiedev‰ím lep‰í zabezpeãení 

vodárenské soustavy jiÏních âech 

Obr. 9 Slavnostní ukonãení stavby 

Fig. 9 Festive completion of the building 

project 

Obr. 8 Po‰kozen˘ pfiívod do úpravny vody 

Plav 

Fig. 8 Damaged inlet in the water 

treatment plant, Plav 

Literatura: 

[1] Regenerace prostoru – JiÏní âechy, 

ABF 2002 

[2] Kuãera R., BroÏa V.: Úãinky mimofiádné 

povodnû v srpnu 2002 na vodní 

díla v povodí Vltavy, Beton TKS 

1/2003, str. 10-13 

[3] Tisková zpráva Hochtief, a. s. 

a její pfiípravu na krizové situace. Obyvatelé 

kraje se nebudou muset obávat pfieru‰ení 

dodávek vody i v takov˘ch situacích, 

jakou byla loÀská srpnová povodeÀ. 

Z témûfi miliardov˘ch ‰kod, které loÀské 

záplavy zpÛsobily na mostech a komunikacích 

v majetku Jihoãeského kraje, se 

dosud podafiilo odstranit zhruba tfietinu. 

Loni kraj do bezprostfiedních opatfiení investoval 

na sto miliónÛ korun. Letos byly 

zahájeny práce na 21 ze 34 strÏen˘ch 

mostÛ, devût z nich bude je‰tû letos 

dokonãeno. Zámûrem zÛstává odstranit 

v‰echny povodÀové ‰kody (na mostech 

a komunikacích) do roku 2005. 

pfiipravila redakce 


Profesor Vladimír Kfiístek, DrSc., v˘znamn˘ a svûtovû znám˘ 

odborník betonového stavitelství a stavební mechaniky se letos 

na podzim doÏil 65 let. Narodil se v polovinû fiíjna roku 1938 

v Praze. Jeho odborná kariéra zaãala studiem na PrÛmyslové 

‰kole stavební v Praze. Stavební fakultu âVUT absolvoval s ãerven˘m 

diplomem v roce 1962. 

Bûhem studia na âVUT se vûnoval vûdecké práci, publikoval 

v odborn˘ch ãasopisech a svÛj talent projevoval jiÏ na studentsk˘ch 

vûdeck˘ch konferencích. V této dobû téÏ vznikla jím vytvofiená 

a dosud pouÏívaná relaxaãní metoda fie‰ení vlivu dotvarování 

a smr‰Èování betonu na konstrukcích mûnících statick˘ systém 

bûhem v˘stavby (metoda byla napfi. pokladem pro program TM- 

18). 

Ve tfiiceti letech, kdy mûl jiÏ vydánu jednu knihu a fiadu publikací 

v ãesk˘ch i zahraniãních odborn˘ch ãasopisech, se Vladimír 

Kfiístek habilitoval a byl jmenován docentem. Vysokého ocenûní 

jeho práce se mu dostalo vyzváním k pfiednesení jedné z hlavních 

pfiedná‰ek na VI. celosvûtovém kongresu FIP v roce 1970. Zafiadil 

se tak mezi svûtové prominentní osobnosti v oboru betonov˘ch 

konstrukcí. Toto vystoupení a mnoho dal‰ích publikací, zejména 

z oblasti tenkostûnn˘ch konstrukcí, mu vyneslo fiadu pozvání na 

v˘znamné zahraniãní university. 

Na praÏské technice úspû‰nû obhájil, ve vûku 36 let, doktorskou 

disertaãní práci na téma „Teorie v˘poãtu komÛrkov˘ch nosníkÛ“ 

a získal vûdeckou hodnost doktora vûd. V 39 letech byl jmenován 

vedoucím vûdeck˘m pracovníkem a v roce 1987 byl jmenován 

profesorem na âVUT. Za vynikající vûdecké v˘sledky v oblasti teoretické 

anal˘zy komorov˘ch mostÛ a v oblasti dotvarování betonu 

získal, aãkoli byl vÏdy nestraník, dvakrát státní cenu. 

Souãasnû s vûdeckov˘zkumnou ãinností se vûnoval pedagogické 

práci a byl ‰kolitelem mnoha aspirantÛ a doktorandÛ. Po 

zmûnû politick˘ch pomûrÛ v roce 1989 byl zvolen vedoucím 

katedry betonov˘ch konstrukcí a mostÛ – tuto funkci zastává do 

souãasnosti. Zanedlouho po té se stal také prodûkanem pro vûdu 

a v˘zkum. Je dlouhodob˘m ãlenem vûdecké rady fakulty a pÛsobil 

téÏ jako ãlen vûdecké rady âVUT. Více neÏ deset let stál v ãele 

komise pro obhajoby doktorsk˘ch disertaãních prací v oboru 

Teorie a konstrukce inÏen˘rsk˘ch staveb. Nyní je pfiedsedou 

Oborové rady doktorského studia na Stavební fakultû âVUT. 

Profesoru Kfiístkovi se dostalo fiady uznání a poct – dvakrát byl 

vyznamenán Medailí Ministerstva ‰kolství mládeÏe a tûlov˘chovy. 

V roce 1993, po zaloÏení Grantové agentury âeské republiky, byl 

jmenován prvním pfiedsedou Oborové komise technick˘ch vûd 

a tuto funkci vykonával dva roky. Od té doby zastával v Grantové 

agentufie fiadu v˘znamn˘ch funkcí. âtyfii roky byl ãlenem Akreditaãní 

komise jmenované vládou âR. Je autorizovan˘m inÏen˘rem 

pro obor Mosty a inÏen˘rské konstrukce a od roku 2002 

viceprezidentem âeského svazu stavebních inÏen˘rÛ. Je ãlenem 

nûkolika mezinárodních vûdeck˘ch spoleãností – napfi. senior 

member RILEM. 

Je zakládajícím ãlenem InÏen˘rské akademie âeské republiky 

a pfiedsedou její sekce pro stavebnictví a architekturu. V roce 

1991 byla zaloÏena spoleãnost Kfiístek, Trãka a spol., s. r. o., zamûfiená 

na projektování staveb. ¤ada v˘znamn˘ch projektÛ byla realizována 

zejména v Praze. 

Hlavní zásluhy profesora Kfiístka jsou v‰ak v oblasti jeho odborné 


SCIENCE AND RESEARCH 

P ROF. ING. VL ADIMÍR K ¤ÍSTEK, DR S C . – 65 LET 

ãinnosti. Svûtové uznání si získal v nûkolika oborech, 

kde mûl pfiíleÏitost ovlivnit navrhování 

konstrukcí ve smyslu zv˘‰ení jejich spolehlivosti. 

Rozpracoval problematiku tenkostûnn˘ch 

konstrukcí, zejména komorov˘ch nosníkÛ – 

teorie kroucení komorov˘ch nosníkÛ s promûnn˘m 

deformovateln˘m prÛfiezem a rozsáhlé 

rozpracování teorie lomenic. Zejména tento v˘poãetní 

a návrhov˘ postup doznal velmi ‰irokého praktického uplatnûní 

avsedmdesát˘ch létech témûfi nebylo mostu, pro jehoÏ v˘poãet 

by teorie lomenic nebyla pouÏita. 

Oblast dotvarování a smr‰Èování betonu byla zejména v dobû 

poãátku rozvoje v˘poãetní techniky velmi obtíÏnû fie‰itelná. 

Vladimír Kfiístek se zamûfiil zejména na anal˘zu konstrukcí mûnících 

statick˘ systém bûhem v˘stavby. Do této oblasti náleÏí jím 

navrÏená relaxaãní metoda a z poslední doby studie diferenãního 

smr‰Èování a dotvarování. 

Mezi dal‰í obory, kde dosáhl svûtové úrovnû patfií problematika 

ochabnutí smykem v mostních konstrukcích, problematika ãasového 

nárÛstu prÛhybÛ komorov˘ch mostÛ z pfiedpjatého betonu, 

stabilitní problémy fie‰ené v dlouhodobé spolupráci s ÚTAM AV 

âR (Prof. Ing. M. ·kaloud, DrSc.), dále stabilita ‰tíhl˘ch pilífiÛ nebo 

pÛsobení spfiaÏen˘ch konstrukcí. 

Bûhem své aktivní ãinnosti napsal profesor Kfiístek dvanáct knih 

a více neÏ ãtyfii sta odborn˘ch ãlánkÛ, z nichÏ znaãná ãást byla 

uvefiejnûna v zahraniãních prestiÏních ãasopisech. Byl zván k pfiedná‰kám 

na v˘znaãné zahraniãní university, kde byl ãinn˘ i pedagogicky. 

Za své pfiínosy v oblasti betonu a betonov˘ch konstrukcí 

byl jmenován ãestn˘m ãlenem âeské betonáfiské spoleãnosti. 

Bûhem svého dlouholetého pÛsobení na Stavební fakultû âVUT 

vychoval fiadu aspirantÛ a doktorandÛ. VÏdy na‰el ãas na spolupráci 

s mlad‰ími kolegy, ktefií ãasto vyuÏívají jeho ochoty k odborn˘m 

diskusím i v dobû, kdy jiÏ dávno ukonãili své disertaãní práce. 

Pro profesora Kfiístka je typick˘ velmi pfiátelsk˘ vztah k lidem, ktefií 

se snaÏí vykonat kus dobré práce a pfiispût tak k rozvoji spoleãného 

díla. V takov˘ch pfiípadech je vÏdy pfiipraven pomoci radou, 

spoluprací nebo zprostfiedkováním pomoci tak, aby byla vûc efektivnû 

vyfie‰ena. 

Po celou dobu svého pÛsobení na Stavební fakultû se profesor 

Kfiístek zab˘val téÏ fie‰ením problémÛ inÏen˘rské praxe, zejména 

v oblasti mostních konstrukcí. Formou konzultací, expertiz 

a posudkÛ fie‰il závaÏné praktické problémy, kde se vÏdy snaÏil 

nalézt fie‰ení, které by bylo technicky optimální, proveditelné 

a ekonomické. Velmi úzce úspû‰nû spolupracuje s fiadou v˘znamn˘ch, 

zvlá‰tû mostních, inÏen˘rÛ. 

Profesor Kfiístek se bûhem svého pÛsobení na Stavební fakultû 

âVUT stal jedním z nejuznávanûj‰ích odborníkÛ na poli vûdeckém, 

inÏen˘rském i na poli pedagogickém. Jeho zdrav˘ inÏen˘rsk˘ 

názor mu umoÏÀuje velkorys˘ pohled na souãasné problémy 

technického, vûdeckého i pedagogického v˘voje na vysok˘ch 

‰kolách. Pfiejeme mu do dal‰ích let mnoho zdraví a spokojenosti, 

aby se mu dafiilo pracovat na zajímav˘ch projektech a aby 

mu je‰tû dlouho vydrÏel jeho pfiátelsk˘ pfiístup zejména k aktivním 

inÏen˘rÛm, studentÛm i doktorandÛm. 

Jan L. Vítek 




H Y D R A T A C E C E M E N T O V É P A S T Y A M O D E L C EMHYD3D 

H Y D R A T I O N O F C E M E N T P A S T E A N D M O D E L C E M H Y D 3 D 

V ÍT · MILAUER, ZDENùK B ITTNAR 

Celulární automata v kombinaci se základními 

chemick˘mi rovnicemi jsou základem 

3D modelu hydratace portlandského 

cementu. Mikrostruktura cementové 

pasty zahrnuje zmûny bûhem tvrdnutí. 

Chování modelu je demonstrováno 

na praktick˘ch pfiíkladech. 

Cellular automata in combination with 

basic chemical reactions are the background 

of 3D portland cement hydration 

model. Microstructure of cement paste is 

transformed during hardening. Model 

performance is demonstrated on practical 

examples. 

Hydratace cementové pasty je proces 

reakce s vodou, ve kterém se uplatÀují 

chemické, fyzikální i mechanické jevy. Pokud 

by se uvaÏovala vût‰ina znám˘ch 

mechanismÛ, vlastní model by se stal slo- 

Ïit˘m s mnoha neznám˘mi parametry. 

Navíc modelování hydratace, které by zachytilo 

chování látek od nanoúrovnû aÏ 

po velikost kameniva je daleko za moÏnostmi 

dne‰ních poãítaãÛ. Lze buì zanedbat 

minoritní pochody, které jsou za urãit˘ch 

podmínek stálé, nebo pouÏít model 

na jedné úrovni, kter˘ explicitnû uvaÏuje 

zmûny na úrovni niÏ‰í. 

Modely známé z historie spadají do 

dvou kategorií: teorie ochranné obálky 

rozli‰ující morfologické formy C-S-H a teorie 

opoÏdûné nukleace vycházející z osmotick˘ch 

tlakÛ. PouÏití modelÛ je omezeno 

právû uvaÏovan˘mi pfiedpoklady. 

Mnoho autorÛ soudí, Ïe pro modelování 

hydratace jsou klíãové 4 faktory: zastoupení 

slínkov˘ch minerálÛ v cementu, kfiivka 

zrnitosti cementu, vodní souãinitel 

(wcr) a teplota. Vlhkost prostfiedí, pfiísady 

aalkálie rovnûÏ zasahují do procesu hydratace. 

Bûhem posledních ãtrnácti let byl vyvíjen 

model CEMHYD3D pro prostorovou 

simulaci hydratace cementov˘ch materiálÛ 

v NIST [4]. Na poãátku byla zkoumána 

suspenze C 3S ve vodním roztoku a porovnávána 

s 2D digitálními obrazy získan˘ch 

simulací. Vznikl pfiedpoklad, Ïe produkty 

hydratace vznikají na kontaktu cementu 

s vodou, difundují a nukleují v pórech roztoku. 

Rozpou‰tûní, transport a chemické 

reakce probíhají na souboru dostateãnû 

mal˘ch objemov˘ch jednotek. Tím jsou 

zde voxely (volume elements) pfiedstavující 

chemickou látku homogenizovanou 

na úroveÀ 1 µm 3 . Model je postaven na 

4 fázích: slínkové minerály, C-S-H gel, 

hydroxid vápenat˘ a porozita. Dal‰í fáze 

v modelu nehrají bûhem hydratace podstatnou 

roli. 

V‰echny jevy fiídí celulární automata, coÏ 

jsou obecnû algoritmy, které operují na 

diskrétním prostoru a ãase. Zkoumáním 

hydratace dal‰ích slínkov˘ch minerálÛ byl 

model roz‰ífien aÏ na úroveÀ portlandsk˘ch 

a smûsn˘ch cementÛ, dále byl doplnûn 

o rovinu kameniva pfiedstavující 

kontaktní zónu na styku s cementovou 

pastou. Pro reálné aplikace se pfiedpokládá, 

Ïe písek a kamenivo v betonu ovlivÀují 

pouze pevnost, nikoli kinetiku hydratace 

a tvrdnutí závisí na hydrataci samotné 

cementové pasty. 

Základní schéma modelu je na obr. 1. 

Vstupem je rekonstruovaná prostorová 

mikrostruktura cementové pasty (obr. 7), 

na které celulární automata fiídí konverzi 

chemick˘ch látek. Nad úrovní 1 µm lze 

zkoumat jevy dané prostorov˘m stavem 

mikrostruktury a jejím vznikem: stupeÀ 

hydratace, uvolnûné hydrataãní teplo, difuzivitu, 

perkolaci atd. Prostfiedí bûhem 

o‰etfiování cementové pasty je uvaÏováno 

vodounasycené nebo uzavfiené. Ztrátu 

Obr. 1 Schéma modelu CEMHYD3D 

Fig. 1 CEMHYD3D flowing chart 

Obr. 2 Chemické reakce a nukleace 

Fig. 2 Chemical reaction and nucleation 


vody do okolního prostfiedí lze definovat 

explicitnû. 

V YTVO¤ENÍ POâÁTEâNÍ 

MIKROSTRUKTURY 

Poãáteãní mikrostruktura ovlivÀuje zásadním 

zpÛsobem v˘sledky modelu a pro 

zachycení transportních procesÛ musí b˘t 

trojrozmûrná. Prostorov˘ obraz mikrostruktury 

je extrapolací dvojrozmûrn˘ch 

snímkÛ získan˘ch na fiezech cementÛ. 

Elektronov˘m mikroskopem SEM lze získat 

velikost a rozmístûní zrnek cementu 

na fiezu, pfiibliÏnû se takto dá urãit i kfiivka 

zrnitosti cementov˘ch zrn. Stejn˘ fiez je 

také analyzován roentgenem a digitalizací 

obrazu se urãí rozloÏení nejménû 4 základních 

fází cementu: C 2S, C 3S, C 3A 

a C 4AF. Pfiekrytím obou obrazÛ dojde 

k rekonstrukci fiezu vãetnû fází. Pro zji‰tûní 

pravdûpodobnosti vzdálenosti v˘skytu 

fází je obraz kvantifikován pomocí autokorelaãní 

funkce. Pfii rekonstrukci obrazu se 

místo opravdov˘ch tvarÛ zrnek zjednodu- 

‰enû uvaÏují digitální koule s distribucí dle 

kfiivky zrnitosti cementu. Trojrozmûrn˘ obraz 

se vytvofií pfiekrytím monofázového 

obrazu koulí a autokorelaãní funkce. Na 

vût‰ích zrnkách cementu lze vidût slinutí 

fází. Do poãáteãního obrazu lze dále vlo- 

Ïit 3 formy hydrátÛ sádrovce, siliku, inertní 

materiál nebo rovinu kameniva. Pfiedpokládá 

se, Ïe na poãátku je porozita mezi 

pevn˘mi fázemi vyplnûna vodou. Mnohé 

studie ukazují vliv shluknutí ãástic cementu 

na zpomalen˘ prÛbûh hydratace 

a vysvûtlují tak fyzikálnû úãinek plastifikátorÛ. 

C ELULÁRNÍ AUTOMATA 

Celulární automata jsou obecnû algoritmy, 

které operují na diskrétním prostoru 

a ãase. Zde v kombinaci s pravdûpodobností 

urãují pravidla rozpou‰tûní, nukleace, 

difúze a pohybu voxelÛ. Voxely representují 

celkem 38 chemick˘ch látek, které 

se vyskytují bûhem hydratace. Celulární 

automata splÀují implementované chemické 

reakce cementu (obr. 2). S v˘hodou 

se dají pouÏít na modelování komplexních 

dûjÛ, kde podmínky jsou dle Coveneye 

a Highfielda [1] dvû: nevratnost 

ãasové osy a nelineární chování. V pfiípadû 

cementu je to napfiíklad nevratnost 

hydratace, uvolÀování tepla nebo vliv teploty. 

Pfiedpokládá se, Ïe komplexita je 

zpÛsobená jednoduchostí na niÏ‰í úrovni, 

makroskopická neuspofiádanost hydrata- 

ce má pfiíãinu v jednoduchém chování na 

mikroúrovni. 

Na poãátku hydratace jsou zv˘raznûny 

v‰echny voxely, které jsou v kontaktu 

s porozitou naplnûnou vodou. Tyto voxely 

mohou b˘t s urãitou pravdûpodobností 

rozpu‰tûny, nebo jsou nerozpustné, napfi. 

ettringit se zaãne rozpou‰tût aÏ po 

vymizení voln˘ch síranÛ (obr. 3). Pravdûpodobnost 

rozpou‰tûní slínkov˘ch minerálÛ 

je dle teorie ochranné obálky funkcí 

mnoÏství C-S-H gelÛ. Parametry tûchto 

funkcí byly získány studiem hydratací ãist˘ch 

slínkov˘ch minerálÛ a v ‰irokém rozmezí 

cementÛ se ukazují b˘t konstantami. 

Slínové minerály, které se rozpustí, se 

mohou v kaÏdém ãasovém cyklu náhodnû 

pohybovat ve vodním prostfiedí o jeden 

krok – 1 µm. Dle okolních voxelÛ 

a pravdûpodobnosti nukleace mohou 

reagovat s vodou, nebo cestovat jako rozpu‰tûná 

látka ve vodû a reagovat s dal‰ími 

látkami (obr. 2 a 3). Pfii pfiemûnû voxelÛ 

je zachovávana stochiometrie implementovan˘ch 

reakcí, mÛÏe vzniknou jeden 

ãi více rozpu‰tûn˘ch voxelÛ, které 

mohou dále nukleovat. S velmi malou 

pravdûpodobností je umoÏnûn i transport 

C-S-H gelÛ. Pro mapování cyklÛ na ãas se 

ukázala vhodná parabolická závislost dle 

teorie Knudsena [3], která dobfie popisuje 

difúzní procesy v pozdûj‰ím stadiu hydratace. 

S TUPE≈ HYDRATACE A PEVNOST 

MATERIÁLU 

StupeÀ hydratace α je dle definice pomûr 

zreagovaného cementu k poãáteãnímu. 

Se stupnûm hydratace souvisí dal‰í makroskopické 

hodnoty jako pevnost materiálu, 

mnoÏství uvolnûného tepla, obsah 

hydroxidu vápenatého nebo mnoÏství 

C-S-H gelu. Pro pfiedpovûì pevnosti v závislosti 

na stupni hydratace existuje nûkolik 

témûfi lineárních vztahÛ (Powers, Fagerlund, 

Nielsen). Fagerlund [2] vychází 

z teorie, Ïe pevnost materiálu je nepfiímo 

úmûrná porozitû, tzn. úmûrná stupni hydratace. 

Pro cementové pasty uvádí empirick˘ 

vztah kritického stupnû hydratace, 

kterému odpovídá nulová pevnost: 

α CR = 0,4 wcr + 0,06 . (1) 

Pevnost materiálu f se pfiedpokládá lineárnû 

závislá na stupni hydratace α: 

α − αCR 

f = fmax 1− 

α 

CR 

, (2) 



Obr. 3 Celulární automata 

Fig. 3 Cellular automata 

kde f max je pevnost materiálu pfii kompletní 

hydrataci a závisí na vnûj‰ích podmínkách. 

Cementové pasty s nízk˘m vodním 

souãinitelem nikdy celé nezhydratují, protoÏe 

je omezen prostor pro tvorbu produktÛ. 

Obsahují rezervu ve formû nezhydratovaného 

materiálu, kter˘ se mÛÏe pfii 

pfiístupu vody opût úãastnit hydratace. Pro 

maximální stupeÀ hydratace pfii dostatku 

vody lze pouÏít empirick˘ vztah s omezením: 

α max 

w CR 

= ≤ . (3) 

036 , 

1 

V LIV VODNÍHO SOUâINITELE 

Pro simulaci vlivu vodního souãinitele 

byl vybrán CEM I 42,5 R Prachovice [6]. 

Pro zaji‰tûní zpracovatelnosti byl k cementov˘m 

pastám o vodních souãinitelích 

0,2 aÏ 0,5 pfiidán superplastifikátor 

0,4 % hm. Pfii o‰etfiování mûly krychle 

o hranû 20 mm dostatek vlhkosti, teplota 

okolí byla 20 °C. Na krychlích byla mûfiena 

pevnost v tlaku po 24 hodinách a 28 

dnech. 

Pro poãítaãovou simulaci byla pouÏita 

jako vzorek cementové pasty reprezentativní 

krychle o hranû 50 µm. Autokorelaãní 

funkce a ostatní neznámé hodnoty cementu 

byly pfievzaty z podobného ce- 

Tab. 1 Hodnoty experimentu a simulace 

Tab. 1 Model and experimental values 

wcr 0,20 0,30 0,50 

f 24 h [MPa] 46,5 24,5 4,5 

f 28 dní [MPa] 100 77 38 

α CR (1) 0,14 0,18 0,26 

α CR 0,144 0,186 0,263 

α max (3) 0,55 0,83 1,00 

α 24 h 0,30 0,34 0,33 

α 28 dní 0,48 0,67 0,83 




Obr. 4 StupeÀ hydratace 

Fig. 4 Degree of hydration 

Obr. 5 Nárust pevnosti 

Fig. 5 Strenght evolution 

mentu z databáze NIST [4], kfiivka zrnitosti 

byla odhadnuta z mûrného povrchu. 

Propojením namûfien˘ch pevností a simulace 

byl extrapolací získán kritick˘ stupeÀ 

hydratace α CR, kter˘ dobfie souhlasí s empirick˘m 

vztahem (1), tab. 1. Podobnû 

stupeÀ hydratace po 28 dnech se asymptoticky 

blíÏí k hodnotû α max z rovnice (3). 

StupeÀ hydratace a nárÛst pevnosti v závislosti 

na ãase je na obr. 4 a 5. Pasta 0,2 

obsahuje nejvíce mal˘ch zrnek cementu 

a to se projeví vy‰‰ím stupnûm hydratace 

na poãátku. Malá zrnka cementu jsou díky 

Obr. 8 wcr = 0,2, 24 h, α = 0,3 

Obr. 9 wcr = 0,5, 24 h, α = 0,33 

voda 

plyn 

C3S 

C2S 

C3A 

C4AF 

sádrovec 

silika 

Obr. 6 Legenda barev 

Fig. 6 Legend of colors 

CH 

C-S-H (silika) 

C-S-H 

C3AH 6 

ettringit 

monosulfát 

FH 3 

svému velkému povrchu odpovûdná 

právû za nárÛst poãáteãních pevností. Po 

pfiibliÏnû 20 hodinách se projeví úãinek 

omezeného prostoru pro tvorbu produktÛ 

a hydratace je nejvíce zpomalena právû 

u pasty 0,2. StupeÀ hydratace je 

u pasty 0,5 dále nejvy‰‰í, ale velká vzdálenost 

ãástic cementu zpÛsobuje její malou 

pevnost. Na obr. 6 je legenda pouÏit˘ch 

barev pro chemické fáze, obr. 7 ukazuje 

pohled na poãáteãní mikrostrukturu 

pasty 0,2. Horní povrch krychle past 0,2 

a0,5 po 24 hodinách hydratace je na 

obr. 8 a 9. Porovnáním tûchto mikrostruktur 

je zfiejmá rozdílná pevnost past, 

která je dÛsledkem rÛzné pórovitosti. 

Obr. 7 Poãáteãní mikrostruktura 

50 x 50 x50µm, wcr = 0,2 

Fig. 7 Initial microstructure 

Ú âINEK SILIKY 

Pro vysokohodnotné betony se kromû 

superplastifikátoru pouÏívá silika. Její reakce 

je v modelu implementována jako reakce 

s hydroxidem vápenat˘m, kdy vzniká 

C-S-H gel, ov‰em jiné stochiometrie 

neÏ pfii hydrataci slínkov˘ch minerálÛ. Silika 

je do poãáteãní mikrostruktury pfiidána 

jako 1 µm 3 voxely, tzn. má okamÏitou 

pfiipravenost k reakci. Vliv na stupeÀ hydratace 

je mal˘, protoÏe ovlivnûny jsou aÏ 

druhotnû reakce hydroxidu vápenatého, 

kter˘ vzniká hydratací silikátové fáze. 

Zatímco úãinek siliky v cementov˘ch 

pastách má mal˘ efekt na pevnost, v cementov˘ch 

maltách a betonu v˘znamnû 

pfiispívá ke zlep‰ení kompaktnosti pfii rozhraní 

kameniva. Pfiíãinou je omezení zv˘- 

‰ené porozity cementov˘ch zrn u styku 

s kamenivem a umoÏnûní reakcí na pfiilehl˘ch 

stranách ke kamenivu. 

Porovnání probûhlo na dvou cementov˘ch 

pastách ze stejného cementu CEM 

I [6] s rovinou kameniva ve vodounasyceném 

prostfiedí pfii 20 °C. První pasta má 

wcr = 0,3, druhá pasta má zámûnu 5 % 

hm. za siliku, wcr = 0,32. Pasta 0,32 bude 

hydratovat pomaleji, protoÏe se vytvofií 

více C-S-H gelu ze siliky. Na obr. 10 a 11 

je stav mikrostruktury po 48 hodinách 

hydratace, obsah hydroxidu vápenatého je 

o polovinu vy‰‰í v pastû bez siliky a tento 

pomûr se dále v ãase v˘raznû nemûní. Po 

2 dnech chemicky zreagovala dle simulace 

necelá polovina obsahu siliky. 

Obr. 10 wcr = 0,30, 48 h, α = 0,44 

Obr. 11 Silika 5 %, wcr = 0,32, 48 h, 

α = 0,42 


U VOLNùNÉ TEPLO A PERKOLACE 

Teplota bûhem hydratace mÛÏe mít zcela 

libovoln˘ prÛbûh, extrémy jsou izotermální 

a adiabatick˘ prÛbûh. Lze zjistit, kolik 

reakãního tepla je uvolnûno v kaÏdém 

ãasovém kroku a o kolik se betonová 

smûs zahfieje. Úãinek teploty na stupeÀ 

hydratace je patrn˘ zejména na poãátku, 

kdy hydrataãní pochody mají nejvût‰í 

kinetiku reakce. Pro pozdûj‰í období, kdy 

zaãíná rozhodovat voln˘ prostor pro 

hydrataãní produkty pfiechází reakce na 

difúzní procesy. Teplota T dále ovlivÀuje 

stochiometrii C-S-H gelÛ, kde s rostoucí 

teplotou klesá jejich molární objem, je tak 

zohlednûna zmûna na niÏ‰í úrovni neÏ 1 

µm. Pro zmûnu kinetiky v‰ech reakcí 

vzhledem k referenãní teplotû T ref = 

298,1 K je pouÏita Arrheniova rovnice ve 

tvaru: 

k 

rate 

⎡ Ea 

⎛ 1 1 ⎞ ⎤ 

= exp⎢− 

⎜ − ⎟ ⎥ 

⎣⎢ 

R ⎝ T Tref 

⎠ ⎦⎥ 

(4) 

Aktivaãní energie E a se pro CEM I pohybuje 

okolo hodnoty 40 kJ/mol, 

R = 8,3144 Jmol –1 K –1 . 

Portlandsk˘ cement CEMI 52,5 R [5] 

s mûrn˘m povrchem Blaine 530 m 2 /kg 

byl pouÏit pro v˘poãet uvolÀování hydrataãního 

tepla. Slínkové minerály cementu 

dle v˘poãtu Bogua a po pfievedení na 

objemové zastoupení jsou v tab. 2. K pastû 

s vodním souãinitelem 0,37 byl pfiidán 

plastifikátor a dále silika 5 % hm. cementu. 

Uvolnûné teplo bylo mûfieno izotermální 

kalorimetrií pfii 20 °C, ze sloÏení cementu 

bylo spoãteno potenciální uvolnûné 

teplo pfii celkové hydrataci Q pot =535 

J/g. Uvolnûné teplo vztaÏené na g cementu, 

které bylo mûfieno kalorimetrem, 

dobfie odpovídá vypoãtenému teplu, obr. 

Literatura: 

[1] Coveney P., Highfield R.: Mezi chaosem 

a fiádem. Mladá fronta, Praha 

2003. 

[2] Fagerlund G.: Relations between the 

strength and degree of hydration on 

porosity of cement paste, cement 

mortar and concrete, Seminar on 

hydration of cement, Kopenhagen, 

1987 

[3] Knudsen T.: The dispersion model for 

hydration of portland cement I. general 

concept. Cement and Concrete 

Research 14, 1984 

Minerál Obj. % 

C 3S 58,5 

C 2S 19 

C 3A 9,1 

C 4AF 8,3 

sádrovec 5,1 

Tab. 2 SloÏení cementu 

Tab. 2 Cement composition 

12. První v˘znamné teplo je uvolnûno 

bûhem nûkolika minut ihned pfii rozpou- 

‰tûní cementu, dal‰í po indukãní periodû. 

Kalorimetrie slouÏila pro pfiesnûj‰í nastavení 

délky indukãní periody, která ãinila 

3,5 h. Bez této kalibrace vzniká v modelu 

posun periody u mlad˘ch past, vliv této 

chyby se ov‰em v prÛbûhu tvrdnutí 

zmen‰uje. 

V poãáteãní mikrostruktufie jsou pevné 

fáze oddûleny porozitou s vodou a reprezentativní 

krychle není spojena pevn˘mi 

fázemi z jedné strany na protûj‰í. Pfii hydrataci 

dojde v urãitém okamÏiku k propojení 

pevn˘ch fází ve 3 smûrech a tato 

zmûna topologie je oznaãena jako perkolaãní 

práh. Perkolace, neboli propojenost, 

má vliv na transport látek a na reologické 

vlastnosti, poãátek tuhnutí nastává obecnû 

pfii zformování skeletu v rozmezí stupnû 

hydratace 0,02 aÏ 0,08. Po kalibraci 

modelu s uváÏením indukãní periody je 

prÛbûh perkolace a Vicatovy zkou‰ky relativnû 

na obr. 13. Poãátek tuhnutí nastává 

pfiibliÏnû pfii 50 % perkolace, stupeÀ hydratace 

je v tomto okamÏiku 0,028. Po 10 

hodinách hydratace jsou jiÏ témûfi v‰echny 

hydrataãní produkty vzájemnû propojeny. 

Z ÁVùR 

Na nûkolika pfiíkladech bylo demonstrováno 

pouÏití modelu hydratace cementové 

[4] NIST, National Institute of Standards 

and Technology, Gaithersburg, MD, 

USA, http: //ciks.cbt.nist.gov/ 

[5] Princigallo A. et al.: Early development 

of properties in a cement 

paste: A numerical and experimental 

study. Cement and Concrete 

Research, July 2003 

[6] Slameãka T., ·kvára F.: The effect of 

water ratio on microstructure and 

composition of the hydration products 

of portland cement pastes. 

Ceramics-Silikáty 46 (4) 152–158, 

2002 



Obr. 12 Izotermální kalorimetrie 

Fig. 12 Isothermal calorimetry 

Obr. 13 Vicatova zkou‰ka 

Fig. 13 Vicat penetration test 

pasty v praxi. Mezi pfiednosti patfií komplexní 

modelování hydrataãních dûjÛ pfii 

zachování jednoduchosti a malém mnoÏství 

neznám˘ch parametrÛ. Zdrojov˘ kód 

je pro nekomerãní úãely volnû k dispozici 

[4]. CEMHYD3D je základem virtuální cementové 

a betonové laboratofie dostupné 

na adrese http://ciks.cbt.nist.gov/vcctl. 

V˘zkum byl ãásteãnû podporován M·MT 

v rámci v˘zkumného zámûru MSM 

210000003 a GAâR v rámci projektu 

106/02/1321. 

Ing. Vít ·milauer 

FSv âVUT v Praze 

Thákurova 7, 166 29 Praha 6 

tel.: 224 355 417 

e-mail: smilauer@cml.fsv.cvut.cz 

Prof. Ing. Zdenûk Bittnar, DrSc. 

FSv âVUT v Praze 


tel.:224 353 869, fax: 224 310 775 

e-mail: bittnar@fsv.cvut.cz 


Promûnné pfietvofiení *E6 

[%] 

250 

200 

150 

100 

50 

0 

–400 

–300 

–200 

–100 



S TAT I K A M O S T N Í C H K O N S T R U K C Í A T E O R I E S T Á R N U T Í 

S T R U C T U R A L A N A L Y S I S O F B R I D G E S A N D R A T E- O F- 

C R E E P T H E O R Y 

J AROSLAV N AVRÁTIL 

Pfiíspûvek pfiipomíná nûkteré problematické 

vlastnosti modelÛ stárnutí, smr‰Èování 

a dotvarování betonu podle âSN 

73 6207, které jsou doposud pouÏívány 

v kaÏdodenní praxi. 

Some questionable features of the 

models for ageing, shrinkage, and creep 

of concrete according to âSN 73 6207 

are reminded in the paper. The models 

are still used in everyday practice. 

Moderní stavební konstrukce ãasto prochází 

bûhem v˘stavby rÛzn˘mi statick˘mi 

systémy, jsou tvofieny kombinací hybridních 

systémÛ z oceli, prefabrikovaného 

amonolitického betonu, pfiiãemÏ hlavní 

nosné prvky jsou pouÏívány jako podpÛrn˘ 

systém pro pozdûji budované ãásti 

prÛfiezu ãi konstrukce. Proto je velmi dÛle- 

Ïité pouÏít pro statickou anal˘zu konstrukce 

správné hodnoty modulu pruÏnosti, 

stárnutí betonu, jeho dotvarování a smr- 

‰Èování [6], [11]. Jak dokazuje fiada pfiíkladÛ 

z praxe, podcenûní tûchto charakteristik 

vede k nadmûrn˘m prÛhybÛm kon- 

Obr. 1 Srovnání prÛhybÛ pfievislého konce 

Fig. 1 Comparison of deflection of 

cantilever 

1 2 3 4 5 

po odskruÏení 

B3 

CEB 90 

CEB 78 

âSN 01 

âSN 07 

po 14 dnech 

0 

1 10 100 1000 10000 100000 

Stáfií betonu od betonáÏe [dny] 

strukce v montáÏních i provozních stavech, 

poruchám dilataãních spár a redistribuci 

napûtí v prÛfiezu i konstrukci. 

V rámci své pedagogické i znalecké ãinnosti 

i jako pracovník zodpovûdn˘ za v˘voj 

software pro anal˘zu betonov˘ch konstrukcí 

firmy SCIA se v‰ak ãasto setkávám 

s kolegy, ktefií vûdomû ãi nevûdomû ignorují 

tyto skuteãnosti. âást z nich pouÏívá 

dávno pfiekonané teorie s bezelstnou nevûdomostí, 

ostatní za‰tiÈují ustanoveními 

âSN 73 6207 [4] pohodlné pouÏívání zabûhnut˘ch 

metod a nástrojÛ. 

Nechci v tomto pfiíspûvku napadat zdrav˘ 

konzervatizmus mostních inÏen˘rÛ a sám 

nevidím dobr˘ dÛvod k opu‰tûní osvûdãen˘ch 

metod a nástrojÛ. Domnívám se 

v‰ak, Ïe je tfieba respektovat nesporn˘ 

v˘voj v této oblasti, kter˘ prokázal chyby 

v dfiíve doporuãovan˘ch a pouÏívan˘ch postupech 

a teoriích. PfiestoÏe vûfiím, Ïe dále 

uvedené skuteãnosti jsou velké ãásti inÏen˘rÛ 

známy, rozhodl jsem se na konkrétních 

jednoduch˘ch pfiíkladech ukázat, k jak 

fatálním chybám mÛÏe „dÛsledn˘m“ uplatnûním 

nûkter˘ch ustanovení [4] dojít. 

V LIV MODULU PRUÎNOSTI 

A STÁRNUTÍ BETONU 

V rámci studie vlivu v˘stavby a pfiedpûtí na 

spojité postupnû budované mosty [8] byl 

sledován vliv modulu pruÏnosti a stárnutí 

betonu na prÛhyby pfii v˘stavbû konstrukce. 

Byl fie‰en velmi ‰tíhl˘ nosník dvoukomorového 

prÛfiezu, jehoÏ prÛfiez byl betonován 

ve dvou etapách. Po 7 dnech od 

betonáÏe spodní ãástí prÛfiezu byla dobetonována 

spfiaÏená horní deska. Byl sledován 

prÛhyb pfievislého konce konstrukce 

v montáÏním stavu, kdy byl odskruÏen 

prost˘ nosník o rozpûtí 42 m s pfievisl˘mi 

konci délky 10 m. Úloha byla fie‰ena v pûti 

variantách, které se li‰ily pouze velikostí 

uvaÏovaného modulu pruÏnosti, pfiípadnû 

stárnutím. Modul pruÏnosti byl uvaÏován: 

1. podle EC2 [10], E 28 = 31,5 GPa se stárnutím 

standardnû definovan˘m dle [10], 

2. podle âSN 73 6207 [4], E konst = 

36 GPa, bez stárnutí (âSN 73 6207 neu- 

Obr. 2 Srovnání smr‰Èování betonu 

Fig. 2 Comparison of shrinkage of 

concrete 

vádí Ïádn˘ vztah pro zmûnu modulu 

pruÏnosti vlivem stárnutí betonu), 

3. podle âSN 73 6207 [4] se zadan˘m 

stárnutím prostfiednictvím programu 

Nexis [5] tak, aby byl vypoãten˘ modul 

pruÏnosti po 28 dnech E 28 = 36 GPa 

aaby bylo po 7 dnech dosaÏeno 80 % 

pevnosti dle poÏadavku [4], 

4. podle âSN 73 6207 [4] se zadan˘m 

stárnutím prostfiednictvím programu 

Nexis [5] tak, aby vypoãten˘ modul pruÏnosti 

po 28 dnech odpovídal hodnotû 

podle [10] E 28 = 31,5 GPa a aby bylo po 

7 dnech dosaÏeno 80 % pevnosti dle 

poÏadavku [4], 

5. podle EC2 [10] se zadan˘m stárnutím 

prostfiednictvím programu Nexis [5] tak, 

aby vypoãten˘ modul pruÏnosti po 28 

dnech odpovídal hodnotû podle EC 2 E 28 

= 31,5 GPa a aby bylo po 7 dnech dosa- 

Ïeno 80 % pevnosti dle poÏadavku [4]. 

Pokud v obr. 1 vyneseme ve sloupcovém 

grafu prÛhyb vypoãten˘ standardním 

zpÛsobem podle âSN 73 6207 [4] jako 

100% av˘sledky ostatních v˘poãtÛ v odpovídajícím 

pomûru, získáme velmi zajímavé 

srovnání. Je zfiejmé, Ïe model dle 

âSN 73 6207 se v˘raznû li‰í od pfiesnûj- 

‰ího modelu EC2 [10]. âísla sloupcÛ 

v obr. 1 odpovídají v˘‰e uvedenému ãíslování 

pûti variant fie‰ení. 

V ELIKOST SMR·ËOVÁNÍ BETONU 

Rozdíly mezi jednotliv˘mi teoriemi smr‰Èování 

a dotvarování betonu byly jiÏ popsány 

v mnoha uãebnicích a byla provedena 

fiada seriózních studií. V tomto pfiíspûvku 

se omezíme na citaci nûkter˘ch v˘sledkÛ 

studie [7]. Na obr. 2 je srovnání smr‰Èování 

betonu vypoãtené podle doporuãení 

[1], [2], [9], [3] a [4]. Jsou vyneseny hodnoty 

funkce smr‰Èování za pfiedpokladu 

o‰etfiování betonu po dobu tfií dnÛ. Jak je 

zfiejmé z grafÛ na obrázku, prÛbûh smr- 

‰Èování v ãase i jeho koneãná hodnota 

vypoãtená podle [4] jsou v˘raznû odli‰né 

od ostatních modernûj‰ích teorií. 

D OTVAROVÁNÍ BETONU 

A HISTORIE ZATÍÎENÍ 

Obecnû známá je i neschopnost teorie 

stárnutí pouÏité v [4] zohlednit rozdílnou 

historii zatíÏení betonu pfii v˘poãtu dotva- 


ování. Ke zhodnocení velikosti chyby nám 

poslouÏí jednoduch˘ srovnávací pfiíklad 

tlaãeného elementu z obr. 3. V horní ãásti 

obrázku jsou naznaãeny dva typy zatíÏení 

normálov˘mi silami, které mají rozdílnou 

historii (síly jsou vneseny postupnû v ãasech 

t 0 a t 1), pfiiãemÏ od ãasu t 1 je celková 

hodnota síly u obou typÛ zatíÏení totoÏná. 

Obû úlohy byly fie‰eny podle [4] a [10]. 

Ze srovnání v obr. 4 vypl˘vá: 

• v˘poãtem podle [4] nelze správnû postihnout 

dotvarování prvkÛ s rozdílnou 

historií zatíÏení, neboÈ pfiírÛstky dotvarování 

od ãasu zatíÏení t 1 jsou pro obû historie 

zatíÏení stejné, 

• rozdíly pfiírÛstkÛ dotvarování od ãasu 

zatíÏení t 1 dosahují pfii v˘poãtu podle [10] 

je‰tû po 270 letech hodnotu témûfi 10 %, 

• absolutní velikost pfiírÛstkÛ dotvarování 

podle [4] je ve srovnání s [10] v˘raznû 

niÏ‰í. 

K tomuto bodu je tfieba poznamenat, Ïe 

kromû správné volby reologického modelu 

je pro zohlednûní vlivu historie zatíÏení 

betonu dÛleÏitá i pouÏitá metoda v˘poãtu 

dotvarování. Z tohoto hlediska jsou vhodné 

numerické metody zaloÏené na ãasové 

diskretizaci [5], [6], na rozdíl od pfiibliÏn˘ch 

metod vyuÏívajících afinitu dotvarování. 

R O ZDÍLNÉ SMR·ËOVÁNÍ 

A DOTVAROVÁNÍ SP¤AÎEN¯CH 

âÁSTÍ PRÒ¤EZU 

Z podstaty smr‰Èování a dotvarování betonu 

je zfiejmé, Ïe ‰tíhlej‰í prvky vysychají, 

a tedy smr‰Èují a dotvarují rychleji neÏ 

prvky masivní. V‰echny moderní teorie 

tento jev ve vût‰í ãi men‰í mífie zohledÀují 

[1], [2], [3], [9], [10]. BohuÏel âSN 73 

6207 [4] tuto moÏnost nedává. Pro ukázku 

v˘znamnosti tohoto vlivu byly v [8] 

provedeny srovnávací v˘poãty, ve kter˘ch 

byla v˘‰e popsaná mostní konstrukce 

fie‰ena jako konstrukce s celistv˘m prÛfiezem, 

dále jako spfiaÏená konstrukce (samostatnû 

modelována základní ãást prÛfiezu 

a spfiaÏená deska) bez o‰etfiování 

Obr. 3 Prvek 

s rozdílnou 

historií 

zatíÏení 

Fig. 3 Element 

with 

different 

stress 

history 

Obr. 4 PfiírÛstek dotvarování od ãasu 

zatíÏení t 1 

Fig. 4 Increment of creep strain from time 

of loading t 1 

betonu a jako spfiaÏená konstrukce s fiádnû 

o‰etfiovan˘m betonem (po dobu 10 

dnÛ od betonáÏe). Na Obr. 5 je obdobnû 

jako v pfiedchozím pfiípadû sledován prÛhyb 

pfievislého konce konstrukce. Z grafu 

opût vypl˘vají fatální rozdíly prÛhybÛ 

v montáÏním stavu 14 dnÛ po odskruÏení 

vypl˘vající z rozdílného smr‰Èování 

a dotvarování betonu obou ãástí prÛfiezu. 

Z ÁVùR 

V pfiíspûvku byly na pfiíkladech ukázány 

nûkteré nedostatky v modelech smr‰Èování, 

dotvarování a stárnutí betonu 

avhodnotách modulÛ pruÏnosti doporuãovan˘ch 

v âSN 73 6207 [4]. Srovnání 

s modernûj‰ími a pfiesnûj‰ími pfiedpisy 

ukazují mnohdy fatální chyby, které se 

mohou neblaze projevit pfii návrhu konstrukce 

citlivé na tyto jevy. 

Cílem ãlánku není napadat normotvÛrce 

doposud platné normy pro navrhování 

mostních konstrukcí [4]. Podle mého názoru 

mÛÏe norma dále poskytovat projektantÛm 

základ ãi rámec pro bezpeãn˘ 

návrh konstrukce. âlánek má b˘t spí‰e 

apelem na praktické inÏen˘ry, ktefií by 

mûli o v˘‰e uveden˘ch nedostatcích nejen 

vûdût, ale mûli by je zohlednit pfii návrhu 

a anal˘ze konstrukcí napfiíklad prove- 

Literatura: 

[1] BaÏant Z. P., Baweja S.: Creep and 

Shrinkage Prediction Model for 

Analysis and Design of Concrete 

Structures – Model B3, RILEM Rec., 

Mater. Struct., 28 (1995), 357–365 

[2] CEB-FIP Model Code 1990, Final 

Draft 1991, BULLETIN No 203, CEB, 

Lausane, 1990 

[3] âSN 73 21201 Navrhování betonov˘ch 

konstrukcí, Vydavatelství ÚNM 

Praha, 1981 

[4] âSN 73 6207 Navrhování mostních 

konstrukcí z pfiedpjatého betonu, 

âesk˘ normalizaãní institut, 1993. 

[5] Fáze v˘stavby, pfiedpínací kabely, 

TDA. Sys. prog. pro projektování prutov˘ch 

a stûnodeskov˘ch konstrukcí – 

manuál programu, SCIA CZ, 2001 

[6] Navrátil J.: âasovû závislá anal˘za 

rámov˘ch konstrukcí, Stavebnick˘ 

ãasopis, 7 (40), 429–451, 1992 



ãas zatíÏení [roky] 

Obr. 5 Relativní prÛhyb pfievislého konce 

Fig. 5 Relative deflection of cantilever 

dením paralelního v˘poãtu pomocí nûkterého 

z pfiesnûj‰ích modelÛ. 

Tato práce vznikla za podpory projektu 

MSM 261100007. 

Doc. Ing. Jaroslav Navrátil, CSc. 

ÚBZK, VUT v Brnû 


e-mail: navratil.j@fce.vutbr.cz 

[7] Navrátil J.: Studie reologick˘ch modelÛ 

pro beton, Stavební obzor, 

1/1998, str. 12–16, 1998 

[8] Navrátil J., Novák R.: Studie vlivu 

v˘stavby a pfiedpûtí na spojité 

postupnû budované mosty, Sb. pfiísp. 

”Statika mostÛ 2002”, mez. ãeskoslovensk˘ 

odb. sem., Brno, SCIA CZ & 

âKAIT, 2002, str. 19–31 

[9] Practical design of reinforced and 

prestressed concrete structures based 

on the CEB-FIP Model Code MC78, 

Thomas Telford Ltd, London, 1984 

[10] prEN 1992 (Final draft), Eurocode 2: 

Design of Concrete Structures, 

European Standard, ECS, Brussel, 

2001 

[11] Strásk˘ J., Navrátil J., Susk˘ S.: 

Applications of Time-Dependent 

Analysis in the Design of Hybrid 

Bridge Structures, PCI Journal, vol. 46 

no. 4, 56–74, 2001 


pfiírustek dotvarování [%] 

relativní prÛhyb [%] 

100 

250 

200 

150 

50 

80 

60 

40 

20 

0 

P_2P EC2 

P_2P CSN 07 

3 

celistv˘ 

prÛfiez 

27 

spfiaÏen˘ 

prÛfiez, 

neo‰etfiovan˘ 

2P_P EC2 

2P_P CSN 07 

270 

spfiaÏen˘ 

prÛfiez, deska 

neo‰etfiovaná

S OFTWARE 

SOFTWARE 

P O Z N A T K Y Z ¤ E · E N Í S O F T W A R Ò P R O T E C H N O L O G I I 

B E T O N U 

E X P E R I E N C E G A I N E D F R O M T H E D E S I G N O F S O F T W A R E 

F O R T E C H N O L O G Y O F C O N C R E T E 

A LAIN · TùRBA 

V prÛbûhu prací na softwarov˘ch programech 

(viz napfi. www.unibet.cz) bylo 

tfieba zpfiesnit a propojit nûkteré dosud 

pouÏívané vztahy a postupy potfiebné 

pro fie‰ení úloh technologie betonu. Pro 

rozsáhlost problematiky jsou uvedeny 

jen hlavní zásady pfiístupu k fie‰ení, vynechány 

jsou napfi. otázky vlivu teploty 

a zcela speciálních betonÛ. 

As part of work on computer software 

(see e.g. www.unibet.cz), it was necessary 

to make some relations and earlier 

employed procedures needed for the 

solution of tasks of concrete technology 

more accurate and interconnect them. 

Due to the complexity of this issue, only 

the main principles of solution approaches 

are presented. The impact of temperature 

and special concretes, for 

example, are left out. 

Na podkladech pro budoucí softwarové 

fie‰ení úloh technologie betonu v zásadû 

pracovali jiÏ na‰i pfiedkové, zahraniãní 

i domácí. Málokde najdeme tak rozsáhl˘ 

pramen dílãích vztahÛ jako v dílech S. 

Bechynûho, jejichÏ seznam je uveden 

v ãísle 4/2003 na‰eho betonáfiského ãasopisu 

Beton TKS. Ve 2. díle Technologie 

betonu je popsáno podrobnû patnáct návrhÛ 

betonu urãité pevnosti a zpracovatelnosti, 

mezi nimi i ãeské „¤e‰ení ÚSHK“. 

Uveden˘ jednoduch˘ JirsákÛv [1] postup 

se odli‰oval od jin˘ch tím, Ïe vycházel jen 

z „uÏitn˘ch“ parametrÛ bez prostfiednictví 

vodního souãinitele; pro jeho vazbu na 

novou metodu hodnocení zpracovatelnosti 

(stupnû MJ pouÏitelné pro v‰echny 

konzistence) se v‰ak pfiíli‰ neroz‰ífiil. 

Dal‰í etapu ãinnosti zapoãal v âeskoslovensku 

hlavnû J. Stork [2], tentokrát jiÏ 

vyslovenû s cílem navrhovat betonové 

smûsi pomocí „samoãinn˘ch poãítaãÛ“. 

S podobn˘m cílem dále pracovali napfi. K. 

Sychra [3], A. ·tûrba [4] a hlavnû prof. J. 

¤íha (pro mnoÏství publikací neuvádûn 

Ïádn˘ pramen). Byly tak zpfiesnûny 

mnohé potfiebné vztahy, v˘‰e uvedeného 

koneãného cíle se v‰ak v praxi nedosáhlo, 

pravdûpodobnû i z následujících dÛvodÛ: 

• zábûhová fáze v˘poãetní techniky, praktická 

neexistence osobních poãítaãÛ 

a z toho vypl˘vající administrativní 

komplikace (nûkdy i nutnost spolupráce 

ssjin˘mi podniky); 

• malá hromadnost vyuÏití; jednotlivé 

betonárny (stavby, prefy) nebyly hromadnû 

fiízeny; 

•mal˘ sortiment betonÛ spolu s velmi 

mal˘m vyuÏíváním pfiísad a pfiímûsí; 

•pfievládající nedostateãné vybavení betonáren 

(fiízení, málo sil na cement 

a pfiímûsi); 

• vysoká variabilita vlastností sloÏek, úãelnost 

individuálního pfiístupu; 

• nejednotnost a zmûny pfiedmûtov˘ch 

(beton, sloÏky) i zku‰ebních norem, 

z toho vypl˘vající nemoÏnost vyuÏívání 

dfiívûj‰ích domácích i zahraniãních zku- 

‰eností; 

• nedostateãn˘ tlak na minimalizaci materiálov˘ch 

nákladÛ, pro kter˘ nedo‰lo 

k vyuÏívání zpracovávan˘ch optimalizaãních 

studií. 

Poznatky z poãítaãové podpory technologie 

betonu, které budou uvedeny v následujících 

kapitolách, byly autorem a jeho 

spolupracovníky Alexandrem Doktorem 

a Tomá‰em ·tûrbou získány a vyu- 

Ïity díky podpofie p. Jifiího Pavlici, souãasného 

generálního fieditele a. s. ZAPA beton. 

Vycházel z nutnosti vyuÏít poãítaãovou 

podporu jako podmínku úspû‰ného 

roz‰ifiování a vybavování v˘roben transportbetonu 

v âesku a na Slovensku (v˘roãní 

zpráva spoleãnosti ZAPA beton za 

rok 2002 uvádí poãet betonáren 72). Po 

úvodních jednoduch˘ch aplikacích s vyu- 

Ïitím dal‰ích podkladÛ, napfi. [5], a programÛ 

FoxPro a Excel je v uvedené spoleãnosti 

od roku 1997 zdokonalován a vyuÏíván 

podnikov˘ program Multibet. 

Díky uvedené ãinnosti byla usnadnûna 

tvorba v˘poãetního a technologického 

programu Unibet (www.unibet.cz), zpracovaného 

v roce 2001. Tento program se 

jiÏ orientoval na poÏadavky nové normy 

âSN EN 206-1 (s doplÀujícím vyuÏitím 

zahraniãních norem i pfiedpisÛ a obecn˘ch 

technologick˘ch pravidel). Na rozdíl 

od dfiívûj‰ího fie‰ení byl program orientován 

i na ‰ir‰í okruh technikÛ, vãetnû pro- 

jektantÛ a specifikátorÛ. Cílem bylo pomáhat 

fie‰itelÛm jak pfii konkrétní práci, tak 

ikrychlému zaÏití nové normy a k prohloubení 

znalostí v technologii betonu. 

Souãástí fie‰ení je proto i anal˘za hlavních 

parametrÛ vyfie‰ené receptury ve vztahu 

ke specifikovan˘m poÏadavkÛm, k poÏadavkÛm 

norem i jin˘m nárokÛm a doporuãením. 

S cílem umoÏnit dostateãnû 

rychlé fie‰ení vût‰ího poãtu receptur lze 

vyuÏít systému duplikací a úprav. Program 

je postupnû doplÀován, od roku 2003 lze 

pfii fie‰ení a pro v˘stupy (tabulky, grafy) 

pouÏít i angliãtinu. 

Následující kapitoly nemohou obsáhnout 

celé fie‰ení. Jsou proto zamûfieny na 

nûkteré poznatky, které umoÏÀují kromû 

zpfiesnûní návrhov˘ch postupÛ i zúÏení 

sortimentu betonÛ ve vztahu ke v‰em 

poÏadavkÛm na ãerstv˘ i ztvrdl˘ beton. 

VyuÏívaná softwarová fie‰ení sice umoÏ- 

Àují rychlé fie‰ení mnoha set receptur 

(vãetnû materiálov˘ch variant s cílem 

vybrat napfi. fie‰ení s minimálními materiálov˘mi 

náklady), pfiesto je zúÏení sortimentu 

velmi Ïádoucí. Vedle ryze administrativního 

hlediska je dÛvodem hlavnû 

omezení nárokÛ na zkou‰ky potfiebné pro 

efektivní fiízení v˘roby a pro kontrolu 

shody. ZúÏení sortimentu dále mÛÏe pfiispût 

k roz‰ífiení podílu „prÛbûÏné v˘roby“, 

zde pfiípadnû i ve spojitosti s v hodnocením 

souborÛ betonu, viz téÏ [6]. DÛvodem 

pro zjednodu‰ení je i nutná stfiízlivost 

ve vztahu k pfiesnosti teoretickoexperimentálního 

fie‰ení: podklady jsou 

vÏdy zatíÏeny urãitou variabilitou, charakterizovanou 

i u dobr˘ch betonáren smûrodatnou 

odchylkou pevnosti v tlaku 

kolem 3 MPa. 

V LIV POÎADAVKÒ NA ZRNITOST 

KAMENIVA 

V dobû vysok˘ch nárokÛ na intenzitu 

zhutÀování mohla b˘t závaÏnost zrnitosti 

kameniva právem opomíjena, samozfiejmû 

za pfiedpokladu, Ïe beton nebyl ãerpán. 

V souãasnosti se v‰ak dostáváme do 

stavu, kter˘ byl v dobû zpracování Bechy- 

Àov˘ch knih o technologii betonu. Tento 

odkaz je dÛleÏit˘ i proto, Ïe ve vztahu k reologick˘m 

vlastnostem ãerstvého betonu 


nerozhoduje zrnitost kameniva, ale zrnitost 

v‰ech pevn˘ch sloÏek betonu (viz 

popsané postupy dle Bolomeye, Fauryho, 

Caquota, Dutrona i dal‰ích). Ve v˘‰e zmínûn˘ch 

poãítaãov˘ch programech je 

proto vÏdy automaticky fie‰ena i zrnitost 

v‰ech pevn˘ch sloÏek a hodnotí se i zrnitostní 

rozloÏení objemÛ v‰ech sloÏek. Pro 

zjednodu‰ení a hlavnû pro úãelnou 

návaznost na souãasné zahraniãní normy 

omezí se dal‰í pojednání pouze na zrnitost 

kameniva. 

Mezi základními i doplÀujícími poÏadavky 

na specifikaci typového betonu a ve 

vztahu k nárokÛm na ãerstv˘ beton je 

v âSN EN 206-1 uvádûna jen konzisten- 

ce. Pro návrh sloÏení betonu jsou v‰ak 

dÛleÏité i nároky uvedené v tab. 1, sestavené 

s cílem minimalizovat vliv soubûhu 

nárokÛ na ãerstv˘ a ztvrdl˘ beton na sortiment 

vyrábûn˘ch betonÛ. Z uvedené 

tab. 1, doplnûné pfiehledem konzistencí 

v tab. 2 a ilustrací zrnitostí na obr. 1, je 

zfiejmé, Ïe pro kaÏdé D max vystaãíme 

s následujícími ãtyfimi zrnitostmi: 

AAB pro vût‰inu betonÛ, na které nejsou 

kladeny zvlá‰tní poÏadavky 

ABB pro ãerpatelné, vodotûsné, pohledové 

a provzdu‰nûné 

AAAB pro velmi tuhé ãerstvé betony, 

které budou velmi intenzivnû zhut- 

Àovány, tûchto pfiípadech pfiichází 

Tab. 1 Závislost zrnitosti na poÏadovan˘ch vlastnostech ãerstvého a ztvrdlého betonu 

Tab. 1 Dependence of grading on the required properties of fresh and hardened concrete 

Kfiivky zrnitosti +) Nároky na ãerstv˘ beton (na pfiepravu a ukládku) 

Ïádné tekuté ãerpa- soudrÏnost velmi 

zvlá‰tní konzistence telnost a tekutost **) intenzivní 

nároky zhutnûní 

Nároky na 

ztvrdl˘ 

beton 

vodotûsnost 

pohledovost 

provzdu‰nûní 

ABB 

ABB ABB 

BBB 

x 

x 

xx 

Vysvûtlivky: 

ostatní AAB BBB AAAB,U 

+) Viz obr. 1 a následující pfiíklady 

ABB Oblast mezi mezními kfiivkami A a B v blízkosti meze oznaãené vícekrát 

BBB Oblast kolem mezní kfiivky B 

AAAB,U Oblast co nejblíÏe nad mezí A, pfiípadnû pfietrÏitá zrnitost 

*) „Pod oznaãením „tekut˘“ jsou zahrnuty konzistence S4 aÏ S5 a F4 aÏ F6, viz tab. 2“ 

**) Mimofiádné nároky, napfi. pro betonování pod vodou, pro vrtané piloty a pod. 

x Kombinace nárokÛ nepfiipadá zpravidla v úvahu, jinak BBB 

xx Nepfiípustná kombinace 

Poznámky k barevnému pojednání: 

Zrnitosti ABB a BBB lze zpravidla slouãit do zrnitosti ABB 

V urãit˘ch podmínkách lze pro velmi intenzivní zhutnûní pouÏít zrnitost AAB 

Tab. 2 Specifikace konzistencí 

Tab. 2 Specification of consistencies 

Klasifikace podle EN 206-1 *), dle Smûrn˘ popis Poznámky Souhrnné 

(Nûmecko, ãíselné 

sednutí rozlití zhutnitelnosti Rakousko) oznaãení 

C0 velmi tuhá 0 

S1 F1 C1 tuhá 1 

S2 F2 C2 plastická 2 

S3 F3 C3 mûkká 3 

S4 F4 velmi mûkká „tekuté 4 

S5 F5 tekutá konzistence“ 5 

F6 ***) velmi tekutá **) 6 ***) 

Poznámky: 

*) Klasifikace dle Vebe není uvedeno pro nemoÏnost zafiazení do skupin 

**) Pfii tekut˘ch konzistencích se zpravidla vyuÏívá superplastifikaãní pfiísada 

(v˘jimky u vrtan˘ch pilot a podzemních stûn) 

***) Samozhutnitelné betony patfii formálnû pod F6, vûcnû je nutné splnit dal‰í poÏadavky 

S OFTWARE 

SOFTWARE 

v úvahu místo zrnitosti AAAB i pfietrÏitá 

zrnitost U 

BBB pro betonování pod vodou a pro 

podobné pfiípady, kdy musí b˘t ãerstv˘ 

beton soudrÏn˘ a velmi tekut˘ 

doporuãuje rakouská norma [7] 

uvedenou zrnitost v blízkosti mezní 

ãáry B. Norma [7] je pouÏita jako 

základ pro ilustrace pro její novost 

(2002) a hlavnû pak proto, Ïe na 

rozdíl od podobného fie‰ení v nûmecké 

normû DIN 1045-2 obsahuje 

rakouská norma i nároky na 

D max 22, 11 a 4 mm. 

Zrnitosti ABB a BBB pfiitom vyÏadují pro 

stejnou konzistenci (napfi. F4) témûfi stejn˘ 

obsah vody (rozdíl smûrnû do 5 l/m 3 ) 

a tím i málo rozdílné obsahy cementu. 

Proto lze uvedené dvû zrnitosti nahradit 

dostateãnû drobnozrnnou zrnitostí ABB 

(formálnû pfiesnûji ABBB), charakterizovanou 

kfiivkou nezasahující v˘znamnû do 

dolní poloviny oblasti mezi kfiivkami 

AaB(obr. 1) a nezasahující pfiíli‰ do pou- 

Ïitelné oblasti mezi ãarami B a C. Pro 

úãelnost uvedeného slouãení zmínûné 

poãítaãové programy nefie‰í automaticky 

zrnitost BBB (je v‰ak umoÏnûna snadná 

individuální realizace). Pfiípadnû moÏné 

dal‰í slouãení zrnitostí AAB a AAAB (viz 

barevné vyznaãení v tab. 1) lze v programech 

realizovat vypu‰tûním jedné z nich. 

DoplÀující poznámky k zrnitosti 

betonu: 

•V pojednáních o technologii betonu 

jsou nûkdy specifikovány poÏadavky na 

pfiebytek pojivové ka‰e a na pfiebytek 

maltové sloÏky betonu (objem bez objemu 

zrn hrubého kameniva). Není v‰ak 

charakterizován jejich vztah k uÏitn˘m 

vlastnostem. S vûdomím nepfiesnosti 

kaÏdé generalizace je moÏné následující 

rozli‰ení: 

– na pfiebytku pojivové ka‰e (proti stavu 

s nejtûsnûj‰ím dotykem zrn kameniva) 

je závislá konzistence betonu, 

proto nelze pfii zadané konzistenci 

pfiebytek pojivové ka‰e dále ovliv- 

Àovat; 

– vlastnosti ãerstvého a ztvrdlého betonu 

uvedené v tab. 1 lze ovlivÀovat 

volbou kfiivky zrnitosti kameniva a tím 

souãasnû i pfiebytkem maltové sloÏky 

betonu, v mnoha pfiípadech i nezávisle 

na konzistenci. 

• Spolu se souãasnou „rehabilitací“ kfiivek 

zrnitosti pfiichází v úvahu i pouÏívání dfiíve 

tak roz‰ífieného modulu zrnitosti. 


Propady [% objemu] 

100 

90 

80 

70 

60 

50 

S OFTWARE 

SOFTWARE 

Oznaãení pásem 

C - D pouze tfiídy

do 0,25 mm) uplatÀují pfiedev‰ím sv˘m 

objemem, ãásteãnû i tvarem a vlivem zrnitosti 

na mezerovitost smûsi. Proto napfi. 

pfiídavek popílku s objemovou hmotností 

zrna kolem 2250 kg/m 3 ovlivní ãerpatelnost 

betonu pravdûpodobnû více, neÏ 

stejn˘ hmotnostní pfiídavek cementu 

s objemovou hmotností zrna 

3100 kg/m 3 . 

Vodotûsnost: Ve vztahu k vlastnostem 

betonu vysokého stáfií platí pfiibliÏnû totéÏ, 

co pro ãerpání. ProtoÏe pfiímûsi (napfi. 

popílek) zpravidla zpomalují rychlost hydratace, 

je pravdûpodobné, Ïe pfii stáfií betonu 

dvacet osm dní by pfii v˘‰e uvedeném 

zápoãtu popílku byl zji‰tûn u popílkového 

betonu vût‰í prÛnik neÏ u betonu 

bez pfiímûsi. V pfiípadech, kdy se nevyÏaduje 

vodotûsnost v krat‰í dobû neÏ po cca 

devadesáti dnech, bylo by proto vhodné 

provádût zkou‰ky prÛniku napfi. po devadesáti 

dnech tvrdnutí ve vlhku nebo ve 

vodû. Pak by se popílek pravdûpodobnû 

osvûdãil i pfii v˘‰e uvedeném hodnocení 

v závislosti na objemu jemn˘ch zrn, tedy 

s uvaÏovanou k-hodnotou kolem 

3100 / 2250 = 1,38. 

Obsah vody [dm 3 /m 3 ] u betonÛ 

s vy‰‰ím obsahem pojiva: V tomto pfiípadû 

lze vliv vodonároãnost pojiva odhadnout 

za pouÏití smû‰ovacího pravidla 

z vodonároãnosti cementu a z vodonároãnosti 

pfiímûsí – viz poznámka v následující 

kapitole. 

V ODOPOJIVOV¯ SOUâINITEL JAKO 

C HARAKTERISTIKA 


ZTVRDLÉHO 

Upraven˘ Féret-BolomeyÛv vztah 

Z více neÏ stovky vzorcÛ pro v˘poãet pevnosti 

betonu v tlaku f [MPa] je nejvíce 

pouÏíván Féret-BolomeyÛv vztah, kter˘ lze 

zobecnit a zpfiesnit následujícím vzorcem 

[4]: 

f= a(1/wp – b) (3), 

kde je a konstanta vyjadfiující vliv normalizované 

pevnosti cementu (pojiva), 1/wp reciproká hodnota vodopojivového souãinitele. 

S cílem vyjádfiit zji‰tûn˘ nepfiízniv˘ 

vlivu nadbytku pojivové ka‰e na pevnost 

betonu je uveden˘ vodopojivov˘ souãinitel 

upraven na tvar 

wp = (V – c) / (C + k P) (4), 

kde je V úãinn˘ obsah vody [dm3 /m3 ], 

c souãinitel [4] vyjadfiující vliv vody adsorbované 

na povrchu kameniva, C obsah 

cementu, k hodnota pro vyjádfiení vlivu 

pfiímûsi a P obsah pfiímûsi [kg/m 3 ]. 

Odchylky od rovnice (3) 

Oblast II. Závislost (3) platí pomûrnû 

pfiesnû v oblasti II (obr. 2), která bude dále 

specifikována údaji o oblastech I a III. 

V bûÏn˘ch pfiípadech je konstanta c blízká 

hodnotû 0,5 (pÛvodní hodnota Féret-Bolomeyova 

vztahu). V softwarov˘ch fie- 

‰eních je hodnota c zpfiesÀována s cílem 

vyjádfiit vlastnosti kameniva, cementu 

a provzdu‰nûní. 

Pfii pouÏití hrubého drceného kameniva 

s vû‰í mezerovitostí se konstanta c zvût- 

‰uje k hodnotû 0,7. Naopak pfii hladkém 

tûÏeném kamenivu a pfii provzdu‰nûní je 

c < 0,5. Souãasnû se zmûnou konstanty 

c je upravována i konstanta a. Tím lze 

modelovat i ovûfienou skuteãnost, Ïe 

Literatura: 

[1] Jirsák M.: SloÏky a skladba dobrého 

betonu, SNTL Praha, 1957 

[2] Stork J.: Teória skladby betónovém 

smesi, Bratislava 1964, 

téÏ závûreãné zprávy SAV-USTARCH 

z r. 1964 a TZÚS Bratislava „Ovûfiení 

navrhování betónov˘ch smûsí pomocí 

samoãinn˘ch poãítaãÛ, 1967 

[3] Sychra K.: Optimalizace sloÏení 

smûsí pro betonové prefabrikáty, 

VÚPS Praha, 1971 

[4] ·tûrba A.: Technickoekonomická optimalizace 

sloÏení betonové smûsi, 

Informaãní zpravodaj VÚM, 2/1971, 

s.17-23 

[5] Coppola L., Collepardi M.: 

Computerised mix design for ready 

mixed concrete, XIth European ready 

mixed concrete congress, Istanbul, 

1995. 

[6] âSN P 73 1309 PouÏití koncepce 

souboru betonÛ pfii fiízení v˘roby 

a kontrole shody betonu, bfiezen 

2002 

[7] ÖNORM B 4710-1 Beton, Teil 1: 

Festlegung, Eigenschaften, 

Herstellung und Konformitätnachweis 

(Regeln zur Umsetzung der ÖNORM 

EN 206-1, 2002) 

[8] Beton nach Mass, Dyckerhoff AG, 

Wiesbaden, 2002 

[9] âSN EN 447 InjektáÏní malta pro 

pfiepínací kabely- PoÏadavky na bûÏnou 

maltu,1998 

[10] Achverdov I. N.: Vysokoproãnyj 

beton, Moskva 1961 

S OFTWARE 

SOFTWARE 

Obr. 2 Závislost pevnosti betonu v tlaku na 

cementovém souãiniteli a na dal‰ích 

faktorech 

Fig. 2 Dependence of the strength of 

concrete in compression on the 

cement coefficient and other factors 

hladké tûÏené kamenivo ovlivÀuje pfiíznivû 

pevnost v oblasti niÏ‰ích obsahÛ cementu 

a naopak drcené hrubé kamenivo 

v oblasti vy‰‰ích obsahÛ cementu. 

Hodnota c je závislá i na rychlosti tvrdnutí 

cementu, tedy i na pomûru poãáteãní 

pevnosti (zpravidla ve stáfií dvou dnÛ) 

k normalizované pevnosti (dvacet osm 

dní). Uveden˘ vliv lze vysvûtlit tím, Ïe pfii 

urãitém cementu konstanta c klesá se stáfiím 

betonu; pro v˘poãet jednodenních 

pevností jednodenní pevnost vyhovuje 

u bûÏn˘ch cementÛ hodnota blízká 1,0. 

Oblast I. Tato oblast platí smûrnû pro 

vodopojivové souãinitele nad 0,6. OvlivÀuje 

ji hlavnû odluãování vody a proto 

i obsah pfiímûsí a velmi jemn˘ch zrn 

kameniva (do 0,063 aÏ 0,125 mm). Proto 

lze v této oblasti pouÏívat i drcené 

drobné kamenivo, hlavnû pfii nedostatku 

technicky a ekonomicky vhodn˘ch pfiímûsí. 

Betony bez pfiímûsí mají relativnû (ve 

vztahu k cementovému souãiniteli) men- 

‰í pevnost. Pfiíznivû se v této oblasti projevují 

velmi tuhé konzistence, proto i intenzivní 

zhutnûní. Na rozdíl od oblastí II 

a III se v této oblasti neuplatÀují nebo málo 

uplatÀují plastifikaãní pfiísady. 

Oblast III. V oblasti III je obsah pojivové 

ka‰e vût‰í neÏ je tfieba k vyplnûní mezerovitosti 

smûsi kameniva. U bûÏn˘ch betonÛ 

s D max 22 mm je obsah cementu 

nad cca 330 kg/m 3 a vodopojivov˘ souãinitel 

je zpravidla men‰í neÏ 0,55. 

Konzistenci ovlivÀuje hlavnû viskozita 

pojivové ka‰e. Na rozdíl od oblastí I a II se 

v této oblasti proto uplatÀuje i vodonároãnost 

pojiva. Od zaãátku oblasti III je 


Pevnost betonu v tlaku [MPa] 

70 

65 

60 

55 

50 

45 

40 

35 

30 

25 

20 

15 

10 

Obvykl˘ prÛbûh 

Pfiímka Féret-Bolomey 

MoÏn˘ prÛbûh 1 

MoÏn˘ prÛbûh 2 

OBLAST I 

OBLAST II OBLAST III 

-10 

-15 

-505 0 b 

Cement. souãinitel 

(reciproká hodnota vodopojivového souãinitele) [1] 

Dokonãení ãlánku na stranû 54

α 

N ORMY • JAKOST • CERTIFIKACE 

STANDARDS • QUALITY • CERTIFICATION 

Z AVÁ D ù N Í EN 1992: „N AVRHOVÁNÍ 

B E T O N O V ¯ C H K O N S T R U K C Í“ D O P R A X E 

– K O N S T R U K â N Í Ú P R A V Y V ¯ Z T U Î E, 

Z Á S A D Y V Y Z T U Î O V Á N Í P R V K Ò 

I NTRODUCTION OF EN 1992-1-1 TO PRACTICE – 

DETAILING OF REINFORCEMENT, DETAILING OF MEMBERS 

A LENA K OHOUTKOVÁ, 

J AROSLAV P ROCHÁZKA, 

J ITKA V A·KOVÁ 

Pfiíspûvek, dal‰í pokraãování ãástí uvefiejnûn˘ch 

v pfiedchozích ãíslech ãasopisu 

[8], [13], [15], [26], je vûnován problematice 

konstrukãních zásad – kotvení 

a stykování v˘ztuÏe a konstrukãním 

úpravám vyztuÏování prvkÛ (desky, trámy, 

sloupy, stûny). 

This paper follows the introductory parts 

published in the previous numbers of this 

journal [8], [13], [15], [26]. In this paper 

attention is drawn on detailing – anchorage 

of reinforcement, laps and mechanical 

couplers and detailing of members 

(slabs, beams, columns, walls). 

K OTVENÍ V¯ZTUÎE 

Zásady pro kotvení v˘ztuÏe podle [4] platí 

pro betonáfiskou i pfiedpínací v˘ztuÏ pfii 

pÛsobení statického zatíÏení. Neplatí pro 

Obr. 38 Úpravy kotvení pro pruty, které 

nejsou pfiímé 

Fig. 38 Methods of anchorage other then 

by a straight bar 

a) Základní kotevní délka I bd 

mûfiená podél stfiednice 

≥ 5∅ 

I bd 

c) Ekvivalentní kotevní délka 

I bd pro polokruhov˘ hák 

∅ t ≥ 0,6∅ 

α ≥ 150° 

I bd 

I bd 

≥ 5∅ 

e) Pfiíãnû pfiivafien˘ prut 

∅ 

∅ 

∅ 

≥ 5∅ 

α 

90° ≤ α ≤ 150° 

I bd 

b) Ekvivalentní kotevní délka 

I bd pro pravoúhl˘ hák 

I bd 

d) Ekvivalentní kotevní délka 

I bd pro smyãku 

dynamicky zatíÏené konstrukce, úãinky 

seizmicity, vibrací a nárazÛ, pro konstrukce 

namáhané na únavu a pro beton 

z lehkého kameniva. Zásady nemusí b˘t 

dostateãné pro v˘ztuÏné pruty se speciálními 

nátûry, epoxidov˘mi nebo zinkov˘mi 

povlaky. Pro pruty velk˘ch prÛmûrÛ platí 

dal‰í pravidla. Kotvení podélné v˘ztuÏe 

musí zajistit bezpeãné pfienesení sil z v˘ztuÏe 

do betonu a zabránit vzniku podéln˘ch 

trhlin nebo odlupování betonu. Podle 

potfieby je nutno pfiidat pfiíãnou v˘ztuÏ. 

Na obr. 38 jsou uvedeny úpravy kotvení. 

Délka pfiímého úseku u háku podle EN je 

5∅, podle âSN postaãilo jen 3∅. 

K v˘poãtu kotevních délek je potfieba 

znát návrhovou hodnotu mezního napûtí 

v soudrÏnosti fbd. Urãuje se pro Ïebírkovou 

v˘ztuÏ podle vztahu (154): 

fbd = 2,25 η1 η2 fctd , (154) 

kde fctd je návrhová pevnost betonu v tahu, 

která by nemûla pfiesahovat hodnotu 

pro C60, pokud se neovûfií, Ïe prÛmûrná 

hodnota pevnosti v soudrÏnosti pfiesahuje 

tuto mez; η1 je koeficient, zohledÀující 

kvalitu podmínek soudrÏnosti a polohu 

prutu bûhem betonáÏe podle obr. 39: η1 ∅ 

= 1,0 pro „dobré“ podmínky, η 1 = 0,7 

pro ostatní pfiípady; η 2 je koeficient 

zohledÀující prÛmûr prutu ∅: η 2 = 1,0 

pro ∅ ≤32 mm, η 2 = (132 – ∅) /100 

pro ∅ >32mm. 

Základní kotevní délka závisí na typu 

oceli a vlastnostech prutu z hlediska soudrÏnosti. 

Základní poÏadovaná kotevní 

délka l b,rqd nutná k zachycení síly A sf yd 

v prutu za pfiedpokladu, Ïe napûtí v soudrÏnosti 

je podél této kotevní délky konstantní 

a rovná se f bd, se vypoãte podle 

vztahu (155): 

l 

brqd , 

= 

f 

∅ σ 

⋅ 

4 

sd 

bd 

SERIÁL 

EN 1992 

, (155) 

kde σ sd je návrhové namáhání prutu 

v mezním stavu v místû, odkud se mûfií 

kotvení; hodnoty f bd se stanoví na základû 

vztahu (154). 

Pro ohnuté pruty se základní kotevní 

délka a návrhová kotevní délka mûfií 

podél stfiednice prutu (obr. 38a). U svafiovan˘ch 

sítí se zdvojen˘mi vloÏkami se 

Obr. 39 Definice podmínek soudrÏnosti 

Fig. 39 Description of bond conditions 

a), b) Dobré podmínky soudrÏnosti pro v‰echny pruty 

c), d) ·patné podmínky soudrÏnosti pro pruty ve vy‰rafované ãásti; 

dobré podmínky soudrÏnosti pro pruty mimo vy‰rafovanou 

ãást 


a) 

c) 

α 

45° ≤ α ≤ 90° 

h > 250 mm 

h 

b) 

d) 

h 

h 

h ≤ 250 mm 

h > 600 mm 

smûr betonáÏe 

≥ 300

∅ ∅ ∅ ∅ 

a) b) c) d) 

Obr. 40 Kotvení tfimínkÛ 

Fig. 40 Anchorage of links 

za prÛmûr ∅ do vztahu (155) dosazuje 

náhradní prÛfiez ∅n = ∅√2. 

Návrhová kotevní délka je dána vztahem 

(156): 

lbd = α1 α2 α3 α4 α5 lb,rqd ≥ lb,min , (156) 

kde α1, α2, α3, α4, α5 jsou souãinitele, jejichÏ 

hodnoty (v rozmezí 0,7 aÏ 1,0) se 

urãují podle tabulky v normû a vyjadfiují: 

α1 vliv tvaru prutu (pro tlaãené a rovné 

taÏené pruty α1 = 1, pro ostatní za pfiedpokladu 

dostateãné tlou‰Èky betonu krycí 

vrstvy α1 = 0,7); α2 vliv velikosti krycí vrstvy 

betonu a mezer mezi pruty; α3 vliv 

pfiíãné v˘ztuÏe; α4 vliv pfiíãnû pfiivafiené v˘ztuÏe; 

α5 vliv tlaku kolmého na plochu 

‰tûpení podél návrhové kotevní délky. 

Musí zároveÀ platit, Ïe souãin α2 α3 α5 ≥ 

0,7. Hodnota lb,rqd se urãí podle vztahu 

(154) a lb,min je minimální kotevní délka: 

pro kotvení v oblastech tahu lb,min > max 

(0,3 lb,rqd; 10∅; 100 mm), pro tlaãené 

pruty lb,min > max (0,6 lb,rqd; 10∅; 

100 mm). 

Kotvení pfiíãnû pfiivafien˘mi pruty se 

povaÏuje za doplÀkové. Mûla by b˘t prokázána 

odpovídající kvalita svarového 

spoje pfiipojeného prutu (prÛmûru ∅t 14 

aÏ 32 mm). Kotevní kapacitu jednoho 

prutu pfiíãnû pfiivafieného urãí NP, pfiípadnû 

lze uÏít doporuãené hodnoty vypoãtené 

podle vztahu v normû [4], kter˘ vyjadfiuje 

zejména závislost na návrhové smykové 

pevnosti svaru. 

Kotvení tfimínkÛ a smykové v˘ztuÏe 

F s 

5∅ 

10∅ 

≥ 50 mm 

≥ 70 mm 

I o 



≥ 10 mm ≥ 10 mm 

≥ 0,7 ∅ 

1,4∅ 

se v bûÏn˘ch pfiípadech zaji‰Èuje polokruhov˘mi 

nebo pravoúhl˘mi háky nebo 

pfiíãnû pfiivafienou v˘ztuÏí podle obr. 40. 

Uvnitfi háku musí b˘t umístûn v˘ztuÏn˘ 

prut. 

S TYKOVÁNÍ V¯ZTUÎE 

Stykování betonáfiské v˘ztuÏe musí zajistit 

pfienesení sil. Síly mezi stykovan˘mi 

pruty mohou b˘t pfieneseny pfiesahem 

prutÛ, svafiováním nebo mechanick˘mi 

spojkami. 

UÏití pfiesahÛ je nejãastûj‰ím zpÛsobem 

stykování v˘ztuÏe, podle [4] mÛÏe 

b˘t provedeno pfiesahem pfiím˘ch prutÛ 

nebo prutÛ s pravoúhl˘mi ãi polokruhov˘mi 

háky. Stykování pfiesahy má b˘t provedeno 

tak, aby pfienesení sil z jednoho do 

druhého prutu bylo spolehlivé, nedocházelo 

k od‰tûpování betonu v okolí styku 

ani ke vzniku podéln˘ch trhlin ovlivÀujících 

chování konstrukce. 

Styky pfiesahem mají b˘t vystfiídány 

a nemají b˘t v oblastech max. namáhání. 

V prÛfiezu mají b˘t umístûny symetricky. 

Uspofiádání má vyhovovat obr. 41. 

Pokud jsou stykované pruty v jedné vrstvû 

a jsou splnûna v˘‰e uvedená kriteria, je 

moÏno stykovat 100 % taÏen˘ch prutÛ, 

pro pruty ve více vrstvách má b˘t podíl 

stykovan˘ch prutÛ sníÏen na 50 %. 

Návrhová délka pfiesahu se vypoãte 

podle vztahu (157), kde l b,rqd se vypoãte 

podle vztahu (155), l 0,min > max (0,3α 6 

l b,rqd; 15∅ ; 200 mm), α 1, α 2, α 3, α 5 se 

urãí jako u vztahu (156) s urãit˘m upfiesnûním 

pro stanovení α 3, α 6 = (ρ 1/25) 0,5 

≤ 1,5, kde ρ 1 je procento v˘ztuÏe styko- 

∑ Ast/2 Io/3 Io/3 ∑ Ast/2 ∑ Ast/2 ∑ Ast/2 ≤ 150 mm 

F s 

≥ 2 ∅ 

≥ 20 mm 

≤ 50 mm 

a) stykování tahové v˘ztuÏe b) stykování tlakové v˘ztuÏe 

F s 

4 ∅ 

I o/3 

I o 

I o/3 

Obr. 41 Uspofiádání pfiesahÛ 

Fig. 41 Adjacent laps 

Tab. 11 *) Hodnoty souãinitele α 6 (mezilehlé 

hodnoty se stanoví interpolací) 

Tab. 11 Values of the coefficient α 6 

(intermediate values may be 

determined by interpolation) 

*) âíslování tabulek navazuje na pfiedchozí díly. 

V [4] mûly b˘t tabulky ãíslovány Tab. 7 aÏ 10. 

Procento 

stykované v˘ztuÏe 

< 25 % 33 % 50 % > 50 % 

α 6 1,0 1,15 1,4 1,5 

As, 

req 

l = αα α α α lbrqd 

, ≥ l 

A 

0 1 2 3 5 6 0,min 

sprov , 

vané pfiesahem v oblasti 0,65 l0 od osy 

pfiesahu (v obou smûrech), hodnoty α6 viz Tab. 11. 

Pfiíãná v˘ztuÏ v oblasti stykování pfiesahem 

je nutná k zachycení pfiíãn˘ch tahov˘ch 

sil. Pokud prÛmûr stykované v˘ztuÏe 

∅ < 20 mm nebo je v prÛfiezu stykováno 

ménû neÏ 20 % v˘ztuÏe, je moÏné ponechat 

pouze bûÏnou pfiíãnou v˘ztuÏ bez 

dal‰ího ovûfiení. Pfii stykování v˘ztuÏe profilu 

∅≥20 mm má b˘t navrÏena pfiíãná 

v˘ztuÏ kolmá na stykované pruty a umístûna 

mezi nû a povrchem betonu. Má 

platit: 

ΣAst ≥ 1,0 As , (158) 

kde ΣAst je souãet ploch v‰ech vûtví pfiíãné 

v˘ztuÏe rovnobûÏn˘ch s rovinou stykované 

v˘ztuÏe; As je plocha jednoho stykovaného 

prutu. Pokud je stykováno najednou 

víc neÏ 50 % v˘ztuÏe a vzdálenost 

a



F s 

a) stykování v jedné rovinû 

F s 

b) stykování ve dvou rovinách 

sítí ze Ïebírkov˘ch drátÛ, hladkou v˘ztuÏ 

neuvaÏuje. U pfiesahÛ nosné v˘ztuÏe je 

tfieba rozli‰ovat provedení – zpÛsob kladení 

stykovan˘ch sítí – viz obr. 43. 

Pro stykování v jedné rovinû (obr. 43a) 

platí stejná pravidla jako pro stykování jednotliv˘ch 

prutÛ pfiesahem. Pfii stanovení l 0 

podle vztahu (157) se uvaÏuje vÏdy α 3 = 

1,0. Platí vztah pro α 6 aTab. 11. Pfii namáhání 

na únavu má b˘t uÏito stykování 

v jedné rovinû. 

Pfii stykování ve dvou rovinách 

(obr. 43b) má b˘t návrh proveden tak, 

aby napûtí ve v˘ztuÏi v mezním stavu 

únosnosti nebylo vût‰í neÏ 80 % návrhové 

pevnosti. Pokud není poÏadavek splnûn, 

má se pfii v˘poãtu momentu únosnosti 

stanovit úãinná v˘‰ka z polohy v˘ztu- 

Ïe vzdálenûj‰í od taÏeného okraje. Kromû 

toho je tfieba zv˘‰it o 25 % plochu v˘ztu- 

Ïe nutnou z hlediska omezení ‰ífiky trhlin. 

V jednom prÛfiezu je moÏno stykovat: 

–100 % v˘ztuÏe, pokud 

(A s/s) prov ≤ 1200 mm 2 /m, 

– max. 60 % v˘ztuÏe, pokud 

(A s/s) prov >1200 mm 2 /m. 

Obr. 44 Základní konstrukãní prvky – 

oznaãení: deska, trám, sloup, stûna 

Fig. 44 Basic structural members – 

notation: slab, beam, column, wall 

a) deska 

r.v. – ∅t b) trám 

C t 

S t 

∅ St 

A S 

a s 

a c 

b = 1 m 

dh 

∅ 

C 

b=b t 

I o 

I o 

podélná 

v˘ztuÏ 

S s 

∅ St 

S t 

I 

Fs 

r.v. – ∅ t 

A S 

rozdûlovací v˘ztuÏ 

Obr. 43 Stykování sítí – pfiesahy nosné 

v˘ztuÏe 

Fig. 43 Lapping of welded fabric – laps of 

the main reinforcement 

(A s/s) prov je skuteãná mûrná plocha nosn˘ch 

v˘ztuÏn˘ch prutÛ sítû. Styky musí b˘t 

vystfiídány ve vzdálenostech ≥ 1,3 l 0 (l 0 

podle vztahu (157)). 

Pfiídavná pfiíãná v˘ztuÏ není nutná. 

Pomocná a rozdûlovací v˘ztuÏ mÛÏe b˘t 

stykována 100 % v jednom prÛfiezu. Délka 

pfiesahu je pro dráty φ ≤ 6 minimálnû 

150 mm a zároveÀ min. 1 rozteã, pro φ ≤ 

6 < φ ≤ 8,5 minimálnû 250 mm a 2 rozteãe, 

pro φ ≤ 8,5 < φ ≤ 12 minimálnû 

350 mm a 2 rozteãe. 

D OPL≈UJÍCÍ PRAVIDLA PRO 

PRUTY V¯ZTUÎE VELK¯CH 

PRÒMùRÒ 

Za pruty s velk˘m prÛmûrem se povaÏují 

v˘ztuÏné pruty o prÛmûru zpravidla vût- 

‰ím neÏ 32 mm. Velikost rozhodujícího 

prÛmûru urãuje NP. PouÏijí-li se takové 

pruty, je nutno omezit ‰ífiku trhlin buì 

pouÏitím povrchové v˘ztuÏe nebo prokázat 

‰ífiku trhlin v˘poãtem. Pfii velk˘ch prÛmûrech 

prutÛ vznikají vût‰í ‰tûpné síly 

a v˘raznûj‰í je také hmoÏdinkov˘ efekt. 

Tyto pruty by mûly b˘t kotveny pomocí 

mechanického kotevního zafiízení. JestliÏe 

jsou kotveny jako pfiímé pruty, je nutno je 

opatfiit tfimínky, které ovinou oblast kotvení. 

Pruty velk˘ch prÛmûrÛ by se nemûly 

stykovat pfiesahem. V˘jimku tvofií prvky 

s minimálním rozmûrem pfiíãného fiezu 

vût‰ím neÏ 1 m nebo pfiípady, kde napûtí 

nepfiesahuje 80 % návrhové mezní 

pevnosti v MSÚ. JestliÏe nepÛsobí na podélnou 

v˘ztuÏ pfiíãn˘ tlak, je nutné v oblasti 

jejího kotvení umístit dal‰í pfiíãnou 

v˘ztuÏ (navíc ke tfimínkÛm smykové v˘- 

∅ h 

C 

∅ 

C 

podélná nosná v˘ztuÏ 

S s 

b 

c) sloup d) stûna 

C 

C t 

∅ 

ztuÏe). Norma uvádí pravidla pro návrh 

této doplÀkové v˘ztuÏe. 

S KUPINOVÉ VLOÎKY 

Pfii navrhování uvaÏujeme stfied skupinové 

vloÏky v tûÏi‰ti skupiny (svazku) prutÛ. 

Ekvivalentní prÛfiez náhradního prutu se 

podle normy [4] stanoví podle vztahu 

(159): 

∅ = ∅ n ≤ mm 55 

n b 

(159) 

Evropská norma omezuje poãet prutÛ 

ve skupinû, n b ≤ 4 pro svislé tlaãené pruty 

a pruty v oblasti stykování pfiesahem, 

n b ≤ 3 v ostatních pfiípadech. Dále stanoví 

doplÀující pravidla pro kotvení a stykování 

skupinov˘ch vloÏek, rozli‰uje pruty 

s náhradním prÛfiezem ∅ n ≤ 32 mm 

a ∅ n >32mm. 

K ONSTRUKâNÍ PRVKY 

Pfii navrhování prvkÛ a konstrukcí nestaãí 

pouze ovûfiit splnûní mezních stavÛ únosnosti 

a pouÏitelnosti podle poÏadavkÛ 

uveden˘ch v normû [4], ale je nutno splnit 

i konstrukãní zásady pfiedepsané normou 

v závislosti na pouÏitém návrhovém 

modelu. Je nutné si uvûdomit, Ïe splnûním 

konstrukãních poÏadavkÛ zaji‰Èujeme 

spolehlivost v tûch oblastech, které pfiímo 

neovûfiujeme v˘poãtem. Jedná se vût‰inou 

o takové pfiípady namáhání, kde v˘poãet 

by byl neúmûrnû a zbyteãnû sloÏit˘ 

vzhledem k dosaÏenému v˘sledku, 

popfi. o pfiípady, kde zatím je‰tû není dostatek 

teoretick˘ch a vstupních údajÛ pro 

v˘poãet (napfi. v oblasti trvanlivosti). Je 

pravda, Ïe v nûkter˘ch pfiípadech dávají 

konstrukãní poÏadavky v˘sledky na konzervativní 

stranû, a to vzhledem k tomu, 

Ïe tyto poÏadavky musí pokr˘vat celou 

‰kálu rÛzn˘ch vstupních veliãin, dal‰ím jejich 

upfiesÀováním by bylo jejich pouÏití 

Obr. 45 Umístûní tahové v˘ztuÏe v pfiírubách 

T prÛfiezu 

Fig. 45 Placing of tension reinforcement in 

flanged cross-section 


∅ st 

h 

∅ st 

S t 

b = 1 m 

C 

C t 

∅ st 

∅ 

∑ As ∑ As beff ∅ t 

h 

b eff1 

A s 

b w 

b eff2 

h t

sloÏité. Proto v nûkter˘ch pfiípadech norma 

uvádí základní v˘chozí poÏadavek 

a dále ustanovení „pokud se nevy‰etfiuje 

pfiesnûji, pak …“ 

DÛleÏité jsou poÏadavky t˘kající se minimální 

plochy v˘ztuÏe. Minimální v˘ztuÏ 

musí jednak vylouãit kfiehk˘ lom, jednak 

zajistit, Ïe nedojde k rozevfiení trhlin nad 

pfiípustnou ‰ífiku. Prvky, nebo jejich ãásti, 

nesplÀující poÏadavky na minimální plochu 

v˘ztuÏe, je tfieba povaÏovat za nevyztuÏené. 

Pfiehled základních konstrukãních 

prvkÛ s oznaãením je uveden na obr. 44 

a konstrukãní poÏadavky v tab. 12. 

Oproti ENV 1992-1-1 do‰lo v tûchto 

ustanoveních k fiadû upfiesnûní a zmûn. 

Napfi. ustanovení t˘kající se minimální ohybové 

v˘ztuÏe má reáln˘ fyzikální podklad, 

je obdobné ustanovení v âSN 73 1201. 

Hodnoty v tab. 12 jsou doporuãené a mohou 

b˘t pozmûnûny v NP EN 1992-1-1. 

T RÁMY 

Uspofiádání v˘ztuÏe 

Umonolitick˘ch konstrukcí, i kdyÏ bylo ve 

v˘poãtu pfiedpokládáno jejich prosté ulo- 

Ïení, by mûly b˘t prÛfiezy u podpor vyztu- 

Ïeny na ohybov˘ moment vznikající 

z jejich ãásteãného upnutí tak, aby pfienesly 

nejménû β 1 násobek ohybového 

momentu v poli (doporuãuje se volit β 1 = 

0,15), pfiiãemÏ tato v˘ztuÏ by mûla splÀovat 

podmínku minimálního stupnû vyztu- 

Ïení (viz tab. 12). 

Nad stfiedními podporami spojit˘ch 

trámÛ T prÛfiezu by mûla b˘t tahová v˘ztuÏ 

rozmístûna i na spolupÛsobící ‰ífice 

b eff; (viz obr. 45). Tlaková v˘ztuÏ uvaÏovaná 

ve v˘poãtu musí b˘t ovinuta tfimínky 

v maximálních vzdálenostech 15∅ tlaãen˘ch 

prutÛ. 

Ukonãení podélné tahové v˘ztuÏe 

v poli 

Tahová v˘ztuÏ v oh˘ban˘ch prvcích má 

b˘t uspofiádána tak, aby odolávala obálce 

tahov˘ch sil Fs stanovené i s pfiihlédnutím 

k úãinku posouvajících sil (‰ikm˘ch trhlin), 

tedy 

Fs = (MEd / z + NEd) + ∆Fst , (160) 

kde ∆Fst je zvût‰ení tahové síly s pfiihlédnutím 

k úãinku posouvajících sil; tahová 

síla ∆Fst se stanoví ze vztahu 

∆Fst = 0,5 VEd αl / z ; (161) 

MEd, NEd a VEd jsou návrhové hodnoty 

ohybového momentu, normálové a po- 



souvající síly; z je rameno vnitfiních sil; αl je vodorovn˘ posun ãáry (MEd / z + NEd) viz obr. 46; vzdálenost al je uvaÏována: 

– u prvkÛ se smykovou v˘ztuÏí 

al = 0,5 (cot θ – cot α) / z , (162) 

– u prvkÛ bez smykové v˘ztuÏe 

a l = d. (163) 

Úãinek tahové síly ∆F st lze vyjádfiit vodorovn˘m 

posunutím ãáry (M Ed / z + N Ed) 

o vzdálenost a l, jak je znázornûno na 

obr. 46. 

TaÏené pruty lze ukonãit ve vzdálenosti 

rovné nejménû jejich návrhové kotevní 

délce l bd od místa jejich plného vyuÏití, pfiiãemÏ 

konec prutu musí b˘t nejménû ve 

vzdálenosti 10∅, minimálnû v‰ak 

100 mm od místa poãátku jejich pÛsobení; 

místo jejich plného pÛsobení a zaãátku 

pÛsobení leÏí v místech, kde prouÏek 

pfiedstavující únosnost prutu protíná obálku 

tahov˘ch sil F s. Obrazec únosnosti tahov˘ch 

sil prutÛ F Rs nesmí vytínat obálku 

tahov˘ch sil F s, pfiiãemÏ lze pfiedpokládat, 

Ïe na kotevní délce se síla v prutu mûní 

lineárnû od místa plné únosnosti aÏ 

po nulu na konci kotevní délky (viz 

obr. 46). Podle v˘‰e uvedeného, obrazec 

únosnosti tahov˘ch sil vloÏek F Rs vytvofií 

nad podporou jak˘si „stromeãek“, kter˘ lze 

pfievést na plynul˘ rovnoploch˘ obrazec. 

Ukonãení dolní v˘ztuÏe v podporách 

PrÛfiezová plocha dolní v˘ztuÏe v krajních 

podporách s mal˘m nebo nulov˘m vetknutím 

musí b˘t nejménû β2 násobek 

prÛfiezové plochy v˘ztuÏe v poli (doporuãuje 

se volit β2 = 0,25). 

V krajní podpofie musí b˘t zakotvena tahová 

síla stanovená s pfiihlédnutím k obrazci 

tahov˘ch sil (viz obr. 46). Tuto sílu 

lze téÏ stanovit ze vztahu 

FE = ⏐VEd⏐ al / z + NEd (164) 

kde NEd je normálová síla, která se pfiiãte 

(tah) nebo odeãte (tlak) od tahové síly, 

z je rameno vnitfiních sil, al se stanoví 

podle vztahÛ (162), (163). 

Návrhová kotevní délka lbd se stanoví 

s pfiihlédnutím k této síle; u pfiím˘ch podpor 

(obr. 47a) lze pfiihlédnout k pfiíznivému 

pÛsobení pfiíãn˘ch tlakÛ. Kotevní délka 

se mûfií od zaãátku kontaktu trámu 

s podporou. 

PrÛfiezová plocha dolní v˘ztuÏe 

ve stfiedních podporách musí b˘t nejménû 

β2 násobek prÛfiezové plochy v˘ztuÏe 

v poli (doporuãuje se volit β2 = 0,25). 

≥10∅ 

Ibd ≥100mm 

≥10∅ 

≥100mm 

Obr. 46 Pfiíklad ukonãení tahov˘ch 

podéln˘ch vloÏek 

Fig. 46 Illustration of the curtailment of 

longitudinal reinforcement 

Kotevní délka nesmí b˘t men‰í neÏ je 

10∅, ani ne men‰í neÏ je vnitfiní prÛmûr 

trnu kolem kterého se oh˘bá prut (u hákÛ 

nebo ohybÛ prutu o prÛmûru alespoÀ 

16 mm), nebo dvojnásobek prÛmûru trnu 

(v ostatních pfiípadech) – viz obr. 48a. 

V˘ztuÏ potfiebná pro zachycení pfiípadn˘ch 

kladn˘ch momentÛ (napfi. pfii sednutí 

podpory, pfii v˘buchu apod.) mûla by 

b˘t specifikována ve smlouvû. V tomto 

pfiípadû musí b˘t zaji‰tûna spojitost dolní 

v˘ztuÏe, coÏ lze dosáhnout „pfiesahov˘mi“ 

pruty – viz obr. 48 b), nebo c). 

Smyková v˘ztuÏ 

Smyková v˘ztuÏ mÛÏe svírat se stfiednicí 

konstrukãního prvku úhel mezi 45°a 90°. 

Smyková v˘ztuÏ mÛÏe b˘t tvofiena: 

– tfimínky obepínajícími podélnou tahovou 

v˘ztuÏ a tlaãenou oblast – viz 

obr. 49; 

– ohybov˘mi pruty; 

– v˘ztuÏn˘mi ko‰i, mfiíÏovinami apod., 

které neobepínají podélnou v˘ztuÏ, ale 

jsou fiádnû kotveny v tlaãené a taÏené 

oblasti prvku. 

Tfimínky musí b˘t úãinnû zakotveny. Stykování 

vûtví tfimínkové v˘ztuÏe pfiesahem 

v blízkosti povrchu stûny prÛfiezu je dovolené, 

pokud tfimínek nezachycuje úãinky 

kroucení. Tfimínky musí zachycovat nejménû 

β3 násobek plochy potfiebné smykové 

v˘ztuÏe; doporuãuje se volit β = 0,5. 

StupeÀ smykového vyztuÏení ρw je dán 

vztahem 

ρw = Asw / (s bw sinα) ≥ ρw,min (165) 


I bd 

Obálka 

tahov˘ch sil 

M Ed/z + N Ed 

I bd 

Obálka 

pÛsobících 

tahov˘ch sil F s 

a 

Ftd 1 

I bd 

≥10∅ 

≥100mm 

≥10∅ 

≥100mm 

Ibd Ibd I bd 

Obálka 

únosnosti 

tahov˘ch sil F Rs



a) 

I bd 

Obr. 47 Kotvení dolní v˘ztuÏe v krajní 

podpofie – a) pfiímá podpora, 

b) nepfiímá podpora 

Fig. 47 Anchorage of bottom reinforcement 

at end supports – a) direct support, 

b) indirect support 

kde A sw je plocha smykové v˘ztuÏe v rozsahu 

délky s; s je vzdálenost smykové v˘ztuÏe 

mûfiená ve stfiednici prvku; b w je 

‰ífika stojiny prvku a α je úhel, kter˘ svírá 

smyková v˘ztuÏ se stfiednicí prvku. Doporuãená 

hodnota minimálního stupnû vyztuÏení 

ρ w,min se stanoví ze vztahu 

ρw,min = (0,08 √ fck) / fyk , (166) 

kde fcki fyk se dosazuje v MPa. 

Maximální podélná vzdálenost s mezi 

smykov˘mi v˘ztuÏn˘mi sestavami (tfimínky) 

nesmí pfiesáhnout sl,max; doporuãená 

hodnota sl,max se stanoví ze vztahu 

sl,max = 0,75 d ( 1 + cotα), (167) 

vzdálenost ohybÛ nesmí pfiesáhnout 

sb,max; doporuãená hodnota sb,max se stanoví 

ze vztahu 

sb,max = 0,6 d (1 + cotα ), (168) 

Obr. 48 Kotvení v˘ztuÏe ve stfiední podpofie 

Fig. 48 Anchorage at intermediate supports 

d m 

I ≥ 10 ∅ I ≥ d m 

I bd 

Obr. 49 Pfiíklady tfimínkové v˘ztuÏe 

Fig. 49 Examples of shear reinforcement 

b 

pfiíãná vzdálenost vûtví v fiadách tfimínkové 

v˘ztuÏe nesmí pfiesáhnout st,max; doporuãená 

hodnota st,max se stanoví ze vztahu 

st,max = 0,75 d ≤ 600 mm, (169) 

kde d je úãinná v˘‰ka trámu a α je úhel, 

kter˘ svírá smyková v˘ztuÏ se stfiednicí 

prvku. 

V˘ztuÏ pro zachycení úãinkÛ kroucení 

Tfimínky pro zachycení úãinkÛ kroucení 

mají b˘t uzavfiené, kotvené pfiesahem nebo 

koncov˘mi háky podle obr. 50 a mají 

svírat úhel 90°se stfiednicí prvku. 

Podélná vzdálenost tfimínkÛ pro zachycení 

úãinkÛ kroucení nemá pfiekroãit hodnotu 

u/8, kde u je vnûj‰í obvod prÛfiezu. 

Podélné vloÏky mají b˘t uspofiádány tak, 

aby v kaÏdém rohu prÛfiezu byla alespoÀ 

jedna vloÏka; ostatní vloÏky se rozdûlí pravidelnû 

podél vnitfiního obvodu tfimínkÛ 

v osov˘ch vzdálenostech nepfiesahujících 

350 mm. 

Povrchová v˘ztuÏ 

V nûkter˘ch pfiípadech je nutné navrhnout 

povrchovou v˘ztuÏ buì pro omezení 

trhlin nebo pro zaji‰tûní potfiebné odolnosti 

proti od‰tûpování krycí vrstvy betonu 

u vloÏek s ∅ > 32 mm nebo u skupinové 

v˘ztuÏe s ∅ n > 32 mm. 

Povrchová v˘ztuÏ mÛÏe b˘t tvofiena sítí, 

popfi. vloÏkami malého prÛmûru; ukládá 

se vnû tfimínkÛ – viz obr. 51. PrÛfiezová 

plocha povrchové v˘ztuÏe A s,surf nesmí b˘t 

men‰í neÏ A s,surfmin ve smûru rovnobûÏném 

a kolmém k tahové v˘ztuÏi trámu. 

Doporuãená hodnota A s,surfmin = 0,01 

A ct,ext, kde A ct,ext je plocha taÏeného beto- 

I bd 

∅ ∅ 

I ≥ 10 ∅ 

a) b) c) 

A vnitfiní tfimínky B obepínající tfimínky 

b) 

nu vnû tfimínkÛ. Pokud je krycí vrstva 

betonu vût‰í neÏ 70 mm, má b˘t pouÏita 

povrchová v˘ztuÏ o prÛfiezové plo‰e 

0,005 A ct,ext vkaÏdém smûru. Krycí vrstva 

povrchové v˘ztuÏe musí b˘t nejménû 

rovna minimální hodnotû krycí vrstvy 

v˘ztuÏe c min. 

Podélné pruty povrchové v˘ztuÏe mohou 

b˘t zapoãteny do podélné ohybové 

v˘ztuÏe a pfiíãné pruty do smykové v˘ztu- 

Ïe za pfiedpokladu, Ïe splÀují podmínky 

pro uspofiádání a kotvení obou typÛ v˘ztuÏí. 

M A SIVNÍ DESKY 

Masivní desky jsou desky nosné v jednom 

smûru a desky kfiíÏem vyztuÏené, jejichÏ 

pÛdorysné rozmûry b a l eff nejsou 

men‰í neÏ pûti násobek tlou‰Èky desky h. 

Zásady uvedené pro ukonãení v˘ztuÏe 

v poli, krajních a stfiedních podporách 

uvedené u trámÛ, platí i pro desky. 

Uspofiádání v˘ztuÏe v blízkosti 

podpor, v rozích a v okraji desky 

U prostû podepfien˘ch desek musí b˘t 

polovina navrÏené v˘ztuÏe pro prÛfiez 

v poli dovedena do podpory a zde fiádnû 

zakotvena (obdobnû jako u trámÛ). 

Pokud je deska po okraji ãásteãnû upnuta, 

ale není toto uvaÏováno ve v˘poãtu, 

mûla by zde b˘t navrÏena horní v˘ztuÏ, 

která pfienese 25 % ohybového momentu 

v pfiilehlém poli. Tato v˘ztuÏ musí od 

podpory zasahovat nejménû na 0,2 násobek 

délky do pfiilehlého pole. 

Pokud dochází k nadzvedávání rohÛ 

desky, je tfieba navrhnout vhodnou v˘ztuÏ 

pro zachycení kroutících momentÛ. Podél 

voln˘ch okrajÛ desky je tfieba navrhnout 

podélnou a pfiíãnou v˘ztuÏ, jak je znázornûno 

na obr 52. BûÏnû navrÏená v˘ztuÏ 

v desce mÛÏe b˘t pouÏita jako okrajová. 

Smyková v˘ztuÏ 

Smykovou v˘ztuÏ lze navrhovat do desek 

Obr. 50 Pfiíklady tvarÛ tfimínkÛ zachycujících úãinky kroucení –a)doporuãené tvary, 

(Pozn.: U a2) má b˘t celá pfiesahová délka podél horního okraje) 

Fig. 50 Examples of shapes for torsion links – a) recommended shapes, (Note: For a2) should 

have a full lap length along the top) 


I bd 

nebo 

a1) a2) a3)

A ct, ext 

A s, surf 

h 

s t ≤ 150 mm 

≥ 2h 

tlou‰Èky minimálnû 200 mm. Pro smykovou 

v˘ztuÏ platí zásady uvedené u trámÛ, 

pokud není dále uvedeno jinak. 

U desek, kde je ⏐V Ed⏐≤ 0,33 V Rd,max, mÛ- 

Ïe b˘t smyková v˘ztuÏ tvofiena buì ohyby 

nebo smykov˘mi v˘ztuÏn˘mi sestavami 

(spony, tfimínky). 

Maximální podélná vzdálenost mezi 

smykov˘mi v˘ztuÏn˘mi sestavami je dána 

vztahem 

x 



(d - x) ≤ 600 mm 

A s, surf ≥ 0,01 A ct, ext 

s t ≤ 150 mm 

Obr. 52 Uspofiádání v˘ztuÏe desky ve 

volném okraji 

Fig. 52 Edge reinforcement for a slab 

s max = 0,75 d (1 + cot α ), (170) 

maximální podélná vzdálenost ohybÛ 

nesmí pfiesáhnout d, pfiíãná vzdálenost 

Literatura: 

[26] Zavádûní EN 1992: „Navrhování 

betonov˘ch konstrukcí“ do praxe 

– Mezní stavy pouÏitelnosti; 

in Beton TKS, roãník 3, ã. 5/2003, 

str. 51–57 

Obr. 51 Pfiíklad povrchové v˘ztuÏe – x je 

vzdálenost neutrální osy od horního 

okraje v MSÚ 

Fig. 51 Example of surface reinforcement – 

x is the depth of neutral axis at ULS 

smykové v˘ztuÏe nesmí pfiesáhnout 

1,5 d, kde d je úãinná tlou‰Èka desky 

a α úhel sklonu smykové v˘ztuÏe. 

Tento pfiíspûvek byl vypracován za 

podpory VZ MSM 210000001. 

Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. 

tel.: 224 354 633; fax: 233 335 797 

e-mail: proch@beton.fsv.cvut.cz 

Ing. Alena Kohoutková, CSc. 

tel.: 224 353 740, fax: 233 335 797 

e-mail: akohout@fsv.cvut.cz 

Ing. Jitka Va‰ková, CSc. 

tel.: 224 354 636, fax: 233 335 797 

e-mail: jitka.vaskova@fsv.cvut.cz 

v‰ichni: âVUT FSv, Katedra betonov˘ch 

konstrukcí a mostÛ 


Tab. 12 PoÏadavky na max. a min. plochu v˘ztuÏe, max. a min. vzdálenosti a jmenovité prÛmûry vloÏek konstrukãních prvkÛ podle obr. 44 

Tab. 12 Requirements on the max. and min. area of the reinforcement, max. and. min. spacing and diameters 

of bars of structural members in Fig. 44 

Parametr (obr. 44) Desky Trámy Sloupy Stûny 

Podélná prÛfiezová plocha v˘ztuÏe 1) 2) As,min = 0,26 fctm bt d / fyk ≥ 0,0013 bt d As,min = 0,1 NEd / fyd ≥ 0,002 Ac Asv,min = 0,002 Ac nosná As ≥ As,min; As ≤ As,max 3) As,max = 0,04 Ac 3) Asv,max = 0,04 Ac 3) 

As,max = 0,04 Ac v˘ztuÏ ∅ maximální osová vzdálenost 

prutÛ as,max as,max = 3 h ≤ 400 mm 

4) as,max = 2 h ≤ 250 mm 

– – 

as,max=3 h ≤ 400 mm 

minimální poãet prutÛ (1000/ as,max) ∅ / m – 4∅8– min. v kaÏdém rohu ∅8 (1000/ as,max) / m 

minimální svûtlost mezi pruty max. z hodnot: ∅, dg + 5 mm; 20 mm; dg – maximální prÛmûr zrn kameniva 

Pfiíãná jmenovit˘ prÛmûr ∅st ∅st ≥ 6 mm (5 mm svafi. síÈ) Pfiíãná v˘ztuÏ jen pfii 

v˘ztuÏ – viz tfimínky 5) ss ≤ 20 ∅ pfii As ≥ 0,02Ac; ∅st a ss vzdálenost ss text na str. 46 ≤ b stejnû jako u sloupÛ6) ≤ 400 mm 

Rozdûlovací 

v˘ztuÏ 

minimální prÛfiezová plocha 

(Ash,min u kaÏdého povrchu) 

0,2 As Ash,min ≥ 0,25 As; Ash,min ≥ 0,001 Ac (vodorovná 

u stûn) 

maximální vzdálenost st,max st,max =3,5 h ≤ 400 mm 

4) st,max =3,5 h ≤ 400 mm 

– – 

st,max = 400 mm 

prÛmûr ∅t – – 

Poznámky: fctm – prÛmûrná pevnost betonu v tahu; bt – prÛmûrná ‰ífika taÏené oblasti betonu, u T prÛfiezu bt = bw ; 

d– úãinná v˘‰ka prÛfiezu ; fyk – charakteristická mez kluzu v˘ztuÏe; Ac – prÛfiezová plocha betonu ; h – tlou‰Èka desky 

1) Pro prvky, u nichÏ lze pfiipustit kfiehké poru‰ení, lze uvaÏovat As,min = 1,2 Asd, kde Asd je návrhová prÛfiezová plocha stanovená v MSÚ. 

2) Upfiedpjat˘ch prvkÛ s nesoudrÏnou nebo vnûj‰í pfiedpínací v˘ztuÏí je tfieba ovûfiit, Ïe ohybová únosnost je vût‰í neÏ odpovídá 1,15 násobku 

ohybového momentu pfii vzniku trhlin. 

3) Mimo styk pfiesahem. 

4) Platí pro oblasti, kde mÛÏe pÛsobit osamûlé bfiemeno. 

5) Maximální vzdálenost se sníÏí na 0,6 násobek: – v prÛfiezech umístûn˘ch nad a pod trámem nebo deskou na délce rovné vût‰ímu rozmûru prÛfiezu 

sloupu, – v oblasti stykÛ pfiesahem, pokud jsou stykované pruty ∅ > 14 mm. 

6) 2 Pokud je v‰ak svislá v˘ztuÏ umístûna nejblíÏe povrchu stûny, je tfieba provést pfiíãnou v˘ztuÏ ve tvaru spon, a to min. 4 spony /m . 


S PEKTRUM 

SPECTRUM 

M O S T Y Z V Y S O K O H O D N O T N ¯ C H B E T O N Ò 

V S E V E R N Í A M E R I C E 

A LE· K RATOCHVÍL, 

J AROSLAV U R BAN, 

K AREL P OSPÍ·IL 

âlánek popisuje v˘voj aplikací vysokohodnotn˘ch 

betonÛ (HPC) u staveb 

dopravní infrastruktury na severoamerickém 

kontinentu. Poukazuje na v˘hody 

pouÏití HPC v konkrétních konstrukãních 

fie‰eních se zfietelem na ekonomickou 

efektivitu realizovan˘ch staveb. 

JiÏ poãátkem osmdesát˘ch let minulého 

století poukázal americk˘ v˘zkumn˘ program 

SHRP (Strategic Highway Research 

Program) na vysokohodnotné betony 

(High-Performance Concrete, HPC) jako 

na jednu z klíãov˘ch technologií, která 

v budoucnu umoÏní dal‰í kvalitativní posun 

pfii realizaci staveb dopravní infrastruktury. 

Program financovan˘ z federálních 

prostfiedkÛ prostfiednictvím FHWA 

(Federal Highway Administration) vycházel 

z tehdej‰ích zku‰eností s aplikacemi 

tohoto materiálu v pozemním stavitelství 

a poãítal mimo jiné s masivním uplatnûním 

vysokohodnotn˘ch betonÛ pfii v˘stavbû 

mostních objektÛ. 

Tento strategick˘ cíl zaãal b˘t naplÀován 

v poslední dekádû dvacátého století, kdy 

FHWA ve spolupráci s TEA-21 (Transportation 

Equity Act for the 21st Century) 

zahájily pod hlaviãkou programu IBRC 

(The Innovative Bridge Research and 

Construction) financování v˘stavby fiady 

Tab. 1 Stupnû HPC dle tfiídûní FHWA 

a nûkteré jeho vlastnosti 

mostních objektÛ z HPC na celém území 

Spojen˘ch státÛ americk˘ch [1]. 

U PLATNùNÍ HPC U MOSTNÍCH 

OBJEKTÒ 

Dle údajÛ AASHTO (American Association 

of State Highway and Transportation 

Officials) byla na konci minulého století 

ve Spojen˘ch státech americk˘ch témûfi 

jedna tfietina z celkového poãtu 582 tisíc 

mostÛ spravovan˘ch FHWA konstrukãnû 

nebo funkãnû nedostaãujících. PfiestoÏe 

tyto mosty nebyly v havarijním stavu, narÛstající 

tlak dopravní intenzity i zátûÏe signalizoval 

nezbytnost provedení nákladn˘ch 

oprav, resp. realizaci zcela nov˘ch 

konstrukcí s odpovídajícím fie‰ením jejich 

únosnosti i ‰ífikového uspofiádání. Podle 

stejného pramene vynakládají dálniãní 

organizace v USA kaÏd˘m rokem zhruba 

3,2 miliardy USD na rekonstrukci a údrÏbu 

mostních objektÛ. Proto investofii zcela 

pfiirozenû poÏadují konstrukce lépe vzdorující 

úãinkÛm prostfiedí a zatíÏení od dopravy, 

s dlouhou, aÏ stoletou Ïivotností, 

a staví projektanty i zhotovitele pfied úkol 

navrhnout a realizovat tato díla ekonomicky, 

s pozdûj‰ími minimálními náklady na 

jejich údrÏbu [2]. 

V rámci v˘vojov˘ch programÛ bylo do 

konce roku 1998 realizováno v USA s vyuÏitím 

HPC devût mostÛ a závûrem roku 

2001 bylo ve tfiiceti státech USA v provozu 

jiÏ na padesát mostních objektÛ vybudovan˘ch 

z vysokohodnotného betonu. 

Spoleãná pfiedstava FHWA a AASHTO 

je, aby v kaÏdém státû USA byl s podporou 

vûdy a v˘zkumu zhotoven nejménû 

jeden most z HPC [2]. Konkrétní navrhované 

aplikace pfiitom zahrnují mostní 

desky, prefabrikované nosníky, vnitfiní 

podpûry a opûry i pfiímo pojíÏdûné 

mostovky. 

Vût‰inu informací o praktick˘ch aplikacích 

vysokohodnotn˘ch betonÛ pfii v˘stavbû 

mostÛ v USA, které jsou publikovány 

v tomto ãlánku, shromáÏdil kolektiv autorÛ 

díky spolupráci Centra dopravního v˘zkumu 

s jiÏ zmínûn˘m FHWA a nûkter˘mi 

dal‰ími organizacemi zab˘vajícími se 

vUSA problematikou v˘stavby a údrÏby 

dopravní infrastruktury [3]. 

P OÎADAVKY NA HPC 

PRO MOSTNÍ OBJEKTY 

V˘stupy programu SHRP definují vysokohodnotn˘ 

beton urãen˘ pro mostní objekty 

jako materiál s maximálním vodním 

souãinitelem 0,35 a faktorem trvanlivosti 

80 % (dle ASTM C 666, zku‰ební metoda 

A). Podle poÏadavku na minimální 

pevnost v tlaku dûlí SHRP vysokohodnotné 

betony dále na Very Early Strength 

(VES), s minimální pevností v tlaku 

21 MPa dosaÏenou do ãtyfi hodin po ulo- 

Ïení betonové smûsi, High Early Strength 

(HES), s minimální pevností 34 MPa do 

dvaceti ãtyfi hodin a na Very High Strength 

(VHS) s minimální pevností 69 MPa do 

dvaceti osmi dnÛ po uloÏení betonové 

smûsi. ACI (American Concrete Institute) 

definuje potom HPC jako beton snadno 

zpracovateln˘, s rychl˘m nárÛstem poãáteãních 

pevností, vysokou odolností, objemovou 

stálostí a dlouhou trvanlivostí v agresivním 

prostfiedí. Tfiídûní vysokohodnot- 

Vlastnosti 

Zku‰ební 

metoda 1 2 

StupeÀ 

3 4 

Mrazuvzdornost [%] AASHTO T 161 

(relativní dynamick˘ modul pruÏnosti ASTM C 666 60 aÏ 80 více neÏ 80 

po 300 cyklech) Proc.A 

Odolnost proti solím 

(vizuální ohodnocení povrchu po 50 cyklech) 

ASTM C 672 4,5 2,3 0,1 

Obrusuvzdornost (hloubka opotfiebení) [mm] ASTM C 944 1 aÏ 2 0,5 aÏ 1 ménû neÏ 0,5 

Chloridová propustnost [C] 

AASHTO T 277 

ASTM C 1202 

2000 aÏ 3000 800 aÏ 2000 ménû neÏ 800 

Pevnost v tlaku [MPa] 

AASHTO T 2 

ASTM C 39 

41 aÏ 55 55 aÏ 69 69 aÏ 97 více neÏ 97 

Modul pruÏnosti [GPa] ASTM C 469 28 aÏ 40 40 aÏ 50 více neÏ 50 

Smr‰tûní [promile*103 ] ASTM C 157 600 aÏ 800 400 aÏ 600 ménû neÏ 400 

Dotvarování [promile*103 ] / tlak ASTM C 512 60 aÏ 75 / MPa 45 aÏ 60 / MPa 30 aÏ 45 / MPa ménû neÏ 30 / MPa 


Obr. 1 Konstrukãní fie‰ení mostu San 

Angelo, Texas 

n˘ch betonÛ dle dokumentÛ FHWA je 

uvedeno v tab. 1 [4]. 

Z KU·ENOSTI S PRAKTICKOU 

APLIKACÍ HPC V USA 

I kdyÏ je v souãasné dobû ve Spojen˘ch 

státech vybudována z HPC fiada mostních 

objektÛ nejrÛznûj‰ích konstrukãních systémÛ, 

zÛstává nejbûÏnûj‰ím typem mostní 

konstrukce tvofiená prefabrikovan˘mi nosníky, 

které jsou spfiaÏeny monolitickou Ïelezobetonovou 

deskou. Jsou v‰ak postaveny 

i mosty, kde byl HPC uÏit od základÛ 

aÏ ke svodidlÛm. Lídr v zaãátcích HPC 

vUSA, stát Virginia, má pfies sto mostÛ 

zHPC buì jiÏ postaveno, ve v˘stavbû nebo 

v projektové fázi. Mimo jiné plánuje také 

v nejbliÏ‰í dobû realizovat deskov˘ 

most z LWAC (Light Weight Aggregate 

Concrete) a jeden most vyuÏívající HPC 

modifikovan˘ vlákny [1]. 

Pfiíkladem konstrukce vyuÏívající prefabrikované 

nosníky spfiaÏené deskou mÛÏe 

b˘t most na jehoÏ realizaci se podílel 

i uznávan˘ americk˘ odborník Celik Ozyildyrim 

z VTRC (Virginia Transport Research 

Council). Jedná se o jednu z prvních staveb 

tohoto druhu na území USA, k jejíÏ 

v˘stavbû byl pouÏit vysokohodnotn˘ beton. 

Most nahradil nevyhovující stavbu 

Tab. 2 Mosty z prefabrikovan˘ch HPC 

nosníkÛ 

Poloha mostu Délka [m] Typ nosníku 

Bow River, 

Alberta (Can) 

64,3 m NU 2800 

Oldman River, 

Alberta (Can) 

57,6 m NU 2800 

Tom Music, 

Washington (USA) 

51,2 m Deck BT-65 

SR 840, 

Tennessee (USA) 

47,5 m BT-72 

San Angelo, 

Texas (USA) 

46,6 m AASHTO IV 

z roku 1932 ve mûstû Richlands, stát Virginia. 

Objekt byl uveden do provozu koncem 

roku 1997 a fie‰í dopravu na Virginia 

Avenue pfies Clinch River. Tento most 

s volnou ‰ífikou 13 metrÛ a se dvûma poli 

o rozpûtí 22,6 metru dobfie demonstruje 

v˘hody pouÏití HPC oproti klasickému 

betonu. Zv˘‰ení návrhové pevnosti nosníkÛ 

na 69 MPa umoÏnilo zredukovat jejich 

poãet ze sedmi na pouh˘ch pût. Byly pouÏity 

nosníky AASHTO III, pfiiãemÏ kaÏd˘ 

obsahoval tfiicet pfiedpínacích lan o prÛmûru 

15 mm, ‰estnáct pfiím˘ch a ãtrnáct 

zakfiiven˘ch. SpfiaÏená deska tlou‰Èky 216 

mm byla provedena z betonu o návrhové 

pevnosti 41 MPa. Cena jednoho m 2 pÛdorysné 

plochy nosné konstrukce se díky 

pouÏití HPC sníÏila z pÛvodních 743 dolarÛ 

na 657 dolarÛ [5]. 

Dal‰ím reprezentantem podobného typu 

mostní konstrukce vybudované s vyu- 

Ïitím HPC je most u San Angela v Texasu. 

Konstrukce je tvofiena osmi poli o celkové 

délce 292 m. Pro první aÏ páté pole byly 

pouÏity typizované nosníky AASHTO IV 

v délkách 39,9 m aÏ 47,9 m s konstrukãní 

v˘‰kou 1372 mm. (Pfiedpínací síla byla 

pfiená‰ena opût lany o prÛmûru 15 mm.) 

Návrhová pevnost pouÏitého HPC ãinila 

96,5 MPa. Deskov˘ systém tvofií prefabrikovaná 

deska tlou‰Èky 89 mm a na ní proveden˘ 

monolit tlou‰Èky 102 mm (obr. 1). 

Most byl dokonãen v lednu 1998 [6]. 

Pfiednosti uÏití HPC u tohoto typu mostní 

konstrukce jsou zcela zfiejmé ze schématu 

na obr. 2 [1]. HPC umoÏÀuje redukci 

poãtu nosníkÛ v pfiíãném fiezu, vypu‰tûní 

vnitfiních podpor spodní stavby, ze‰tíhlení 

konstrukce nebo zv˘‰ení rozpûtí nosníkÛ. 

Statické vyuÏití vysok˘ch pevností 

HPC umoÏÀuje rovnûÏ sníÏit vlastní hmotnost 

konstrukce navrÏením subtilnûj‰ích 

prÛfiezÛ, coÏ má kromû v˘hod prostorov˘ch 

a estetick˘ch i nezanedbateln˘ efekt 

ekonomick˘. Ve spojení s úspornûj‰ím 

fie‰ením spodní stavby a zv˘‰enou Ïivotností 

konstrukce je tak HPC nespornû 

materiálem budoucnosti. 

S PEKTRUM 

SPECTRUM 

Obr. 2 Porovnání pfiíãn˘ch fiezÛ mostní 

konstrukce (klasick˘ beton x HPC) 

V této souvislosti stojí za zmínku teoretická 

studie pfiedpjatého nosníku NU 

1800 z HPC zpracovaná t˘mem odborníkÛ 

alja‰ské univerzity, která pfiedpokládá 

délku prostého nosníku 76 aÏ 91 m pfii 

hmotnosti 100 aÏ 118 t [6]. Toto staticky 

mimofiádnû odváÏné fie‰ení je umoÏnûno 

vyuÏitím pevností HPC a vhodnû navrÏen˘m 

pfiedpûtím prÛfiezu. 

Dokladem pfiedcházejících tvrzení je 

i v˘voj v oblasti prefabrikovan˘ch mostních 

nosníkÛ, a to nejen v USA, ale 

ivsousední Kanadû. Tab. 2 uvádí nûkteré 

pfiíklady mostÛ, jejichÏ hlavním nosn˘m 

prvkem jsou prefabrikované nosníky vyrobené 

z vysokohodnotn˘ch betonÛ. PouÏití 

HPC vedlo v tûchto pfiípadech k zásadní 

redukci poãtu podpor v podélném smûru 

a tím k v˘znamn˘m úsporám ekonomick˘m. 

Napfiíklad pouÏití HPC na Bow River 

Bridge (Alberta, Kanada) sníÏilo, ve srovnání 

s pÛvodnû uvaÏovan˘m fie‰ením 

pfiemostûní ocelov˘mi nosníky, náklady 

na v˘stavbu mostu z 10,5 miliónu na 9,6 

miliónÛ kanadsk˘ch dolarÛ [1]. 

ZKRÁCENÍ DOBY V¯STAVBY 

V souãasné dobû se vysokohodnotné betony 

vyuÏívají na severoamerickém kontinentû 

rovnûÏ jako prostfiedek k v˘znamnému 

zkrácení termínÛ v˘stavby mostních 

objektÛ a k jejich rychlému uvedení 

do provozu. Zde se s v˘hodou vyuÏívá vysok˘ch 

poãáteãních pevností HPC, zejména 

v pfiípadech, kdy je jako mikroplnivo 

v betonov˘ch smûsích pouÏito kfiemiãit˘ch 

úletÛ (mikrosiliky). 

Pátého ledna roku 2002 do‰lo ve státû 

Alabama (USA) k havárii cisterny pfieváÏející 

pohonné hmoty. Vozidlo narazilo do 

podpûry mostu na silnici I-65 v Birminghamu. 

Konstrukce mostu nárazu odolala, 

ale následn˘ tepeln˘ efekt poÏáru, kter˘ 

zufiil po nûkolik hodin, po‰kodil pÛvodní 

ocelovou konstrukci mostu tak, Ïe vykazo- 


50 % 

40 % 

30 % 

20 % 

10 % 

0 % 

11% 

S PEKTRUM 

SPECTRUM 

44% 

17% 

25% 

3% 

0–7 dnÛ 0–14 dnÛ 14–28 dnÛ >28 dnÛ >6 mûsícÛ 

Obr. 3 Vyhodnocení poãátku vzniku trhlin 

po ukonãení o‰etfiování betonu 

(celkov˘ poãet trhlin je 100 %) 

vala prÛhyb 2,44 m. Situace vyÏadovala 

rychlé fie‰ení, protoÏe most leÏí na v˘znamné 

a dopravnû vysoce zatíÏené komunikaci 

(pfies most pfiejíÏdí dennû okolo 

sto tisíc vozidel). Ze zvaÏovan˘ch alternativ 

byl nakonec realizován návrh mostní konstrukce 

z HPC o tfiech polích s rozpûtími 

22,9; 42,7 a 22,9 m. Vlastní stavba nového 

mostu byla zahájena 21. ledna 

2002 a doba v˘stavby byla smlouvou 

o dílo stanovena na devadesát dní. PÛvodní 

návrh mostu poãítal ve stfiedním poli 

s patnácti nosníky AASHTO typu IV v˘‰ky 

1,6 m. Po jednáních s projektantem bylo 

nakonec uÏito ve stfiedním poli patnáct 

kusÛ modifikovan˘ch nosníkÛ BT-54 

avkrajních polích osm kusÛ standardních 

nosníkÛ BT-54, které mûli v okamÏiku vnesení 

pfiedpûtí pevnost 48 MPa. Oãekávané 

dotvarování a smr‰Èování konstrukce 

vyÏadovalo pfii realizaci stavby citliv˘ pfiístup 

od v‰ech úãastníkÛ v˘stavby. Dodavatel 

dokázal v‰echny nosníky vyrobit za 

rekordních patnáct dní. SpfiaÏená 185 mm 

tlustá deska byla betonována v pûti ãástech 

a po ãtnácti dnech dosahovala pevnost 

28 MPa. 27. února 2002, tj. padesát 

dva dní po ne‰Èastné dopravní nehodû 

a pouh˘ch tfiicet sedm dní od zahájení 

prací, byl nov˘ most pfiedán do uÏívání. 

Zhotovitel tak obdrÏel nabídkovou prémii, 

která ãinila 25 tis. americk˘ch dolarÛ za 

kaÏd˘ den zkrácení v˘stavby. Celkem tedy 

úctyhodn˘ch 1 325 000 dolarÛ [1]. 

V extrémních pfiípadech je moÏno dosáhnout 

zkrácení doby v˘stavby konstrukcí 

vyuÏívajících HPC i dal‰ími technologick˘mi 

opatfieními. Napfiíklad pro most s osmnácti 

poli o celkové délce 811 m, ve státû 

Ohio nad údolím Cuyhahoga River Valley, 

byly modifikované nosníky AASHTO pro- 

pafiovány a po osmnácti hodinách dosahovaly 

pevnosti pouÏitého HPC v nosnících 

hodnot kolem 50 MPa [1]. 

Pfiímo pojíÏdûné mostovky 

a mostovkové desky z HPC 

Znaãná ãást mostÛ ve Spojen˘ch státech 

americk˘ch je budována s pfiímo pojíÏdûn˘mi 

cementobetonov˘mi mostovkami 

nebo mostovkov˘mi deskami [3]. Toto 

fie‰ení je uplatÀováno bez ohledu na to, 

jde-li o silnici niÏ‰í ãi vy‰‰í tfiídy nebo o dálnici, 

a to dokonce i v pfiípadech, kdy je vozovka 

na komunikaci pfied a za mostem 

asfaltová. Pfiímo pojíÏdûné mostovkové 

desky jsou z konstrukãního hlediska navrhovány 

jako kfiíÏem vyztuÏené. VyztuÏení 

desky b˘vá provedeno pfii horním i dolním 

povrchu a v˘ztuÏ je zpravidla chránûna 

proti korozi speciálními opatfieními 

(napfi. povlakování). Souãasn˘ trend 

vUSA je betonovat pfiímo pojíÏdûné mostovkové 

desky beze spár, a to i u dlouh˘ch 

spojit˘ch mostních konstrukcí [3]. 

Pfiíkladem vyuÏití HPC pro pfiímo pojíÏdûnou 

deskovou mostovku mÛÏe b˘t 

most Wacker Drive v Chicagu (Illinois), 

pfies kter˘ dennû pfiejede více neÏ 160 

tisíc vozidel. Cílem uÏití HPC bylo v tomto 

pfiípadû vytvofiení odolné a trvanlivé konstrukce 

souãasnû se zv˘‰ením prÛjezdné 

v˘‰ky pod mostem. Aplikace HPC umoÏnila 

sníÏit tlou‰Èku desky ze 610 na 

380 mm (pfii max. rozpûtí pole cca 

14 m). Deska byla jak pfiíãnû, tak podélnû 

pfiedepnuta. Ochrana v˘ztuÏe byla zaji‰tûna 

epoxidov˘m nátûrem. Povrch pfiímo 

pojíÏdûné cementobetonové mostovky je 

modifikován speciálním latexov˘m nátûrem. 

¤e‰ení umoÏnilo zv˘‰it volnou v˘‰ku 

pod mostem o 305 mm [7]. 

Pfii vyuÏití HPC jako materiálu pro pfiímo 

pojíÏdûné mostovky a mostovkové desky 

nab˘vají zásadního v˘znamu otázky trvanlivosti 

pouÏitého betonu. Problémy mohou 

zpÛsobit relativnû velké objemové 

zmûny HPC v ãasném stadiu po uloÏení 

betonové smûsi do bednûní (tzv. autogenní 

smr‰tûní) a s tím spojená vy‰‰í 

pravdûpodobnost v˘skytu smr‰Èovacích 

trhlin. Dal‰ím kritick˘m parametrem s ohledem 

na moÏnost vyuÏití HPC pro pfiímo 

pojíÏdûné mostovky nebo mostovkové 

desky je odpor materiálu proti vnikání 

chloridov˘ch iontÛ (zimní údrÏba). 

Pfiíkladem negativního vlivu smr‰tûní HPC 

na uÏitné vlastnosti stavebního díla a nezbytnosti 

peãlivého o‰etfiování HPC betonÛ 

uloÏen˘ch v tomto typu konstrukce, 

mÛÏe b˘t pfiípad ze státu Idaho. Ochrana 

pfiímo pojíÏdûné desky proti úniku vlhkosti 

z povrchov˘ch vrstev pouÏitého HPC 

(vlhãená „geotextilie“) byla provedena 

cca 45 minut po ukonãení betonáÏe. Po 

nûkolika dnech vykazovaly desky trhliny 

takového rozsahu, Ïe odborníci Idaho 

Transportation Department (ITD) zvaÏovali 

moÏnost úplného vylouãení kfiemiãit˘ch 

úletÛ ze seznamu pfiímûsí vhodn˘ch 

do HPC urãen˘ch pro pfiímo pojíÏdûné 

desky. Pfii dal‰í aplikaci srovnatelné betonové 

smûsi bylo o‰etfiování betonu vlhkou 

tkaninou zahájeno v rozmezí 10–15 

minut po ukonãení betonáÏe. V tomto pfiípadû 

povrch konstrukce nevykazoval 

témûfi Ïádné poru‰ení [1]. 

V této souvislosti zpracoval zajímavou 

studii The New York State Department of 

Transportation (NYSDOT). Na 36 mostov- 

Obr. 4 Coronado Bridge, San Diego, 

Kalifornie, USA 


kov˘ch deskách nahodile vybran˘ch na 

celém území státu New York byl sledován 

v˘voj smr‰Èovacích trhlin (obr. 3) [8]. Dokumentace 

poruch byla zahájena vÏdy 

ihned po ukonãení o‰etfiování konstrukce 

vlhãením (desky byly kropeny ãtrnáct 

dnÛ) a probíhala po dobu jednoho roku. 

M OSTNÍ KONSTRUKCE Z LWAC 

Jak bylo uvedeno, je LWAC materiál, kter˘ 

vychází z technologie HPC. Plnivem jsou 

v‰ak u takto oznaãovan˘ch betonÛ lehká 

kameniva, a to jak pfiirozeného, tak umûlého 

pÛvodu. NiÏ‰í objemová hmotnost 

tûchto betonÛ zaji‰Èuje dosaÏení pfiíznivûj- 

‰ího pomûru mezi vlastní tíhou konstrukce 

a zatíÏením nahodil˘m. Tato skuteãnost 

dovoluje projektantÛm, zejména 

umostÛ velk˘ch rozpûtí, navrhovat odváÏné 

a elegantní stavby, které by je‰tû nedávno 

byly pouhou utopií. Ty nejsmûlej‰í 

stavby z LWAC je moÏné spatfiit v seversk˘ch 

zemích starého kontinentu, ale také 

v severní Americe byla vybudována fiada 

staveb, jejichÏ realizaci umoÏnilo vyuÏití 

vlastností tohoto materiálu. 

Architektonicky pfiízniv˘m dojmem pÛsobí 

napfi. American River Bridge v Kalifornii. 

Mostní konstrukce tvofiená dvûma 

nábûhovan˘mi komorov˘mi dodateãnû 

pfiedpínan˘mi nosníky z LWAC spoãívá na 

podporách zaloÏen˘ch na vrtan˘ch pilotách. 

Tento most o celkové délce 690 m 

pfiekraãuje sv˘mi tfiemi poli o rozpûtí 

100m akoncov˘m polem o rozpûtí 55 m 

jezero Natoma. Nad pfiilehl˘m Negro Bar 

State Park pokraãuje potom dal‰ími pûti 

poli o rozpûtí 58 m. Tato pole jsou tvofiena 

komorov˘mi nosníky jiÏ bez nábûhÛ. 

·ífika desky pfiechází od 33,6 do 41,2 m. 

Nad jezerem je most opatfien architektonicky 

zdafiil˘mi prefabrikovan˘mi a dodateãnû 

pfiedpínan˘mi oblouky z LWAC. 

Most je vybaven seismick˘mi loÏisky. 

Na State Highway ã. 75 pfies San Diego 

Bay v Kalifornii se nachází Coronado Bridge 

(obr. 4). I kdyÏ byl tento 61 m vysok˘ 

most uveden do provozu jiÏ v roce 1969, 

mÛÏe b˘t smûle fiazen mezi konstrukce 

vyuÏívající LWAC. Nosnou konstrukci tohoto 

mostu tvofií tfii sta sedm prefabrikovan˘ch, 

pfiedpjat˘ch nosníkÛ vyroben˘ch 

z lehãeného betonu. Dvû stû ‰est nosníkÛ 

je vysok˘ch 1,68 m a ãtyfiicet jeden 

má v˘‰ku 2,26 m. Nosníky byly vyrábûny 

100 mil od staveni‰tû v Santa Fe Springs. 

PrÛmûrná délka niÏ‰ích nosníkÛ se pohybuje 

v rozmezí 29 aÏ 35,7 m, vy‰‰í nosníky 

jsou 46 m dlouhé s horní pfiírubou 

Obr. 5 Studie fie‰ení tubusového mostu 

200 mm silnou. Nosníky byly v prÛbûhu 

v˘roby propafiovány a velmi peãlivû byly 

sledovány jejich objemové zmûny i hodnoty 

modulÛ pruÏnosti. 3 407 m dlouh˘ 

most obsahuje 4 587 m 3 betonu v pfiedpjat˘ch 

nosnících a i pfies své stáfií je stále 

v dobrém technickém stavu. V souãasné 

dobû slouÏí most FHWA pro sledování 

dlouhodob˘ch zmûn v chování konstrukcí 

vyroben˘ch z tohoto materiálu [9]. 

A JAKÁ JE BUDOUCNOST? 

V pfiedstavách americk˘ch architektÛ se 

rodí nové smûlé projekty. Na obr. 5 je návrh 

prostorového fie‰ení tubusového 

mostu nazvaného „dálnice budoucnosti“, 

kde horní ãást tubusu slouÏí automobilové 

dopravû, spodní pak mÛÏe b˘t vyuÏita 

komerãnû nebo mÛÏe sv˘m fie‰ením poskytnout 

prostor kolejové pfiepravû. Realizace 

tohoto odváÏného projektu není 

samozfiejmû myslitelná bez vyuÏití moÏností 

poskytovan˘ch HPC a LWAC. 

V drsn˘ch podmínkách Alja‰ky byl navr- 

Ïen tubusov˘ most s vyuÏitím HPC projekãní 

kanceláfií T. Y. Linn International pro 

Truss Alaska Bridge z Prudhoe Bay do 

Valdez [6]. 

V˘zkumné laboratofie postupnû nacházejí 

dal‰í moÏnosti zv˘‰ení kvalitativních 

parametrÛ vysokohodnotn˘ch betonÛ. V˘sledkem 

jejich práce jsou napfi. UHPC 

(Ultra High Perfomance Concrete). S vyu- 

Ïitím tûchto materiálÛ se poãítá pfii sanacích 

betonov˘ch konstrukcí, pro aplikaci na 

obrusné vrstvy vozovek i jako ochrann˘ch 

vrstev extrémnû zatíÏen˘ch podlah apod. 

V experimentálním stadiu je ovûfiování 

chování UHPC ve vysoce agresivním prostfiedí 

kanalizaãních stok a v prostfiedí primárních 

okruhÛ atomov˘ch elektráren [6]. 

V laboratorních podmínkách byly pfii 

experimentálních zkou‰kách UHPC dosa- 

Ïeny pevnosti pohybující se aÏ v rozmezí 

700 aÏ 800 MPa [5]! Pfiíkladem materiálu 

typu UHPC je RPC (Reactive Powder 

Concrete) s pevnostní fiadou 170 aÏ 230 

MPa v tlaku a 30 aÏ 50 MPa v tahu za 

ohybu. RPC je charakteristick˘ kromû speciální 

skladby komponentÛ i obsahem organick˘ch 

nebo ocelov˘ch vláken, jejichÏ 

pfiítomnost ve smûsi zaji‰Èuje mimofiádnû 

pfiíznivé tahové vlastnosti v˘sledného 

kompozitu, pfiiãemÏ smr‰tûní a dotvarování 

tohoto materiálu je prakticky nulové [1]. 

Je proto reálné pfiedpokládat, Ïe se na 

americkém kontinentû objeví v blízké bu- 

S PEKTRUM 

SPECTRUM 

doucnosti dal‰í mostní konstrukce vyuÏívající 

pfiednosti nov˘ch technologií betonového 

stavitelství. 

Ing. Ale‰ Kratochvíl 

e-mail: kratochvil@cdv.cz 

Ing. Jaroslav Urban 

e-mail: urban@cdv.cz 

Ing. Karel Pospí‰il, Ph.D. 

e-mail: pospisil@cdv.cz 

v‰ichni: Centrum dopravního v˘zkumu 

Lí‰eÀská 33a, 636 00 Brno 

fax: 549429343, www.cdv.cz 

Literatura: 

[1] FHWA/NCBC: HPC Bridge Views, 

issue 1-27 

[2] www.leadstates.tamu.edu 

[3] Pospí‰il K.: Zpráva o pracovní cestû 

na studijní pobyt ve Federal Highway 

Administration, Virginia Transportation 

Research Council a Tennessee 

Department of Transportation, uskuteãnûn˘ 

v USA v ãervnu 2001. Brno, 

Centrum dopravního v˘zkumu, 2001 

[4] Goodspeed Ch. H., Vanikar S., Cook 

R. A.: High-Performance Concrete 

Defined for Higway Structures, 

Committee Special Report No.4, US 

Department of Transport (Publication 

No. FHWA-SA-98-082), 7/1998 

[5] Ozyildirim C., Gomez J. P.: Highpeformance 

concrete in a bridge in 

Richlands, Virginia, 9/1999, 

Carlottesville, Virginia, VTRC 00-R6 

[6] PCI/FHWA/FIB: International 

Symposium on High Performance 

Concrete, záfií 2000, Orlando – 

Florida, The economical solution for 

durable bridges and transportation 

structures 

[7] www.lusas.com 

[8] Fifth International Bridge Engineering 

Conference, NAP, Washington, D.C., 

duben 2000, Tampa, Florida 

[9] www.escsi.org 


S PEKTRUM 

SPECTRUM 

J A K J S E M ( N E) B E T O N O V A L S A R A J E V O 

M I ROSLAV H A VLÍK 

Sarajevo – mûsto, kter˘m procházela historie, 

pfieváÏnû spojená s válkou a utrpením 

mnoha lidí. Je to ale také mûsto, kde 

fiadu nepfiíjemn˘ch událostí naru‰ila událost 

spí‰e pfiíjemná a v˘znamná – Zimní 

olympijské hry 1984. Slavnost jistû mnohokrát 

popisovaná v rÛzn˘ch superlativech. 

Nemûl jsem moÏnost nav‰tívit Sarajevo 

pfii nádhern˘ch ZOH, dostal jsem ji aÏ 

s odstupem po mnoha letech. To jsem jiÏ 

shodou rÛzn˘ch okolností nemohl b˘t povaÏován 

za aktivního sportovce a také má 

cesta po olympijsk˘ch sportovi‰tích mûla 

spí‰e prozaick˘ charakter: zajímaly mû 

stavby jako takové, jejich stav a vybavení. 

Pfii té pfiíleÏitosti jsem „udûlil“ olympijsk˘m 

hrám a mûstu samému dal‰í superlativ, 

dal‰í pfiívlastek: Olympiáda betonu. 

To, co vyrostlo ve spí‰e historickém mûstû 

kdesi na okraji Evropy (a v pfiekrásn˘ch 

horách v jeho okolí), to bylo obdivuhodné. 

Ani zdaleka jsem v té dobû netu‰il, jak 

budu nucen – v návaznosti na „bûh ãasu“ 

a „sled událostí“ pfiehodnotit svÛj názor. 

Mé náv‰tûvy i ãinnosti v této oblasti rychle 

skonãily, byl jsem odsunut do role 

vzdáleného statisty. 

Válka. HrÛzostra‰ná, utrpení a niãení 

nesoucí válka. Byla to doba, kdy masivní 

beton olympijsk˘ch staveb slouÏil lidem 

Obr. 2 Ruiny Ïelezobetonového objektu 

v Sarajevû 

jako ochrana a jiné olympijské stavby 

v okolních horách jin˘m lidem jako vojenská 

základna. A kdyÏ byli donuceni základny 

opustit, trhavinami je zniãili. A nejen je. 

Zniãili takfika v‰e, co mohli. Horské samoty, 

vesnice, mûstské ãásti, továrny, ‰koly, 

knihovnu a dal‰í a dal‰í. To byla olympiáda 

hrÛzy a zniãeného betonu (obr. 1 a 2). 

Má první náv‰tûva Bosny po „váleãn˘ch 

událostech“ byla plná rozporÛ. Na jedné 

stranû beton ve stavu jak jsem ho znal 

pouze z pfiíleÏitostn˘ch demolic, zde ov- 

‰em v nepfiedstavitelném mnoÏství. Na 

druhé stranû to byla pfiíleÏitost, sice momentálnû 

je‰tû vzdálená, jak ten zniãen˘, 

beztvar˘ materiál nahradit betonem nov˘m, 

betonem v patfiiãném tvaru a funkci. 

HrÛzy války skonãily, skonãila i Federativní 

republika Jugoslávie. Jsem zpût, tentokrát 

jiÏ v Republice Bosna a Hercegovina. 

Jsem v Sarajevu, Tuzle, Mostaru 

(obr. 3) ... Kam se podívám, vidím demolici. 

Ale také vidím „mixery“ (obr. 4). Pfiestárlé, 

vyslouÏilé Tatry s mal˘mi „bubínky“, 

ale i zánovní „osmiãky“ a „devítky“, nûkteré 

je‰tû s pÛvodními nápisy ... 

Hledám místo pro stavbu betonárny 

a ‰pióním u konkurence. Situace jako 

u mixérÛ – malé „kafeml˘nky“ neznámého, 

a nûkdy i ãeskoslovenského pÛvodu, 

spí‰e ménûfrakãní, ale nacházím i zánovní 

dvoutisícovku, která snad je‰tû „vãera“ 

míchala nûkde u Mnichova. Kontroluji kamenivo, 

v pofiádku. Dokonce mám k nahlédnutí 

i nûjaké sudy s plastifikátorem 

neznámého pÛvodu a nezaruãen˘ch 

úãinkÛ. Neriskuji. Objednávám si sice 

u nich beton, ale podle receptury zákazníka. 

BetonáÏ tfii dny, na kaÏd˘ den 

600 m 3 . Musím mít nûkolik dní strpení, 

plní obdobnou zakázku pro jiného zákazníka!! 

Nevadí, mezitím se pfiipraví stavba 

a dovezou pfiísady z Prahy ... Vy‰lo to, betonuje 

se. Dávkujeme ruãnû, na stavbû, 

vãetnû drátkÛ – rozpt˘lené armatury. Dokonce 

i pumpa – snad z minulého století 

– neprotestuje a pracuje. Na to, Ïe receptura 

je stfielená od boku a na pofiádné 

odzkou‰ení nebyl ãas, to vychází aÏ pfiíli‰ 

dobfie. Nejhor‰í bylo pfiesvûdãit spolupracovníky, 

Ïe voda není ten nejlep‰í plastifikátor! 

Následn˘ vstup do bosenského stavebnictví 

mohl b˘t povaÏován za „zlat˘ hfiebíãek“ 

programu – prvních 70 km dálnice 

Budape‰È-Ploãe, úsek Sarajevo-Zenica. 

Realizaãní firma, jedna z nejlep‰ích místních, 

je po válce oslabena a ráda pfiijímá 

pomoc, se kterou pfiicházím: pfiední 

ãesko-moravskou firmu (dnes zahraniãní), 

perfektnû vybavenou, prokazatelnû 

zku‰enou ve v˘stavbû dálnic, s nejlep‰ími 

referencemi... Rozhodnutí padlo takfika 

okamÏitû: Bosenská firma konstrukce, 

ãesko-moravská vozovku. Na mû zbyla 

jen technologie v‰ech betonÛ a podkladních 

vrstev. Vzniklá situace mezi zúãastnûn˘mi 

stavbafii byla samozfiejmû do urãité 

míry euforická – a to natolik, Ïe problematika 

osoby investora se v daném okamÏiku 

odsunula do pozadí. Investorem byla 

jistá západoevropská firma mající urãité 

zku‰enosti jak s pomocí ãesk˘ch politikÛ 

získat lukrativní zakázku na pfiestavbu dopravního 

centra na okraji Prahy. Tady jim 

ale nikdo nepomohl. A kdyÏ vzápûtí bosenská 

vláda vyhlásila „stop“ privatizaci 

Obr. 1 Objekt zniãeného tiskového stfiediska 

pod horou Bela‰nica 


Obr. 3 Ruiny bytového domu v Mostaru 

ãeskou cestou na balkánsk˘ zpÛsob a ke 

slovu pfii‰la kriminálka a antikorupãní opatfiení, 

skonãila doãasnû zakázka a tím 

i zcela nezavinûnû na‰e úãast. 

Nejen Sarajevo je Bosna, a tak vyráÏím 

pfies devatery hory a doly na sever k Tuzle. 

Asistuji pfii stavbû nafukovací tenisové haly 

a pfii stavbû tentokrát betonové prefabrikované 

víceúãelové haly s upfiednostnûním 

házené. A v panelárnû je k fie‰ení 

technologie – míchaãka jako obvykle kafeml˘nek, 

kamenivo okolní smûs. Perfektní 

cement domácí provincie, plastifikátor 

voda. Sortiment od dlouhorozmûrov˘ch 

nosníkÛ (obr. 5) pfies velkoplo‰né, 

Ïebrované stûnové desky aÏ po biÏuterii 

z betonu, co zbude. Pracuje se na dvû 

smûny, nová hala a míchaãka je ve v˘stavbû. 

PoÏadavky na beton – to jsou po- 

Ïadavky na vysokopevnostní, samozhutnitelné 

a okamÏitû vytvrditelné betony, pokud 

moÏno bez cementu, v ménû vhodn˘ch 

podmínkách, na archaickém zafiízení 

a bez technologické disciplíny. Îádná la- 

Obr. 5 Obnovená v˘roba prefabrikátÛ, 

nûkteré nosníky byly dlouhé aÏ 28 m 

boratofi, nakládám tedy cement a kamenivo 

s pískem do osobáku. Zkou‰ky budou 

v Praze. Doufám, protoÏe pro celníky 

je to velmi zajímav˘ pfiípad pa‰ování relativnû 

bezcenn˘ch nerostn˘ch surovin. Mé 

pÛsobení v této lokalitû ale brzy konãí – 

panelárna s takovou denní v˘robou a perspektivou 

v˘robu zdvojnásobit je pfiíli‰ atraktivní 

objekt, aby jej nechali na‰i západní 

sousedé bez pov‰imnutí. Jsem „vy‰típán“ 

spoleãensk˘m tahem, mohu se 

pouze revanÏovat omezením m˘ch dal- 

‰ích kontaktÛ pro jejich pÛsobení. 

Vracím se opût do metropole, do Sarajeva. 

JiÏ pfied ãasem jsem byl kontaktován 

otázkou: Co s dvojãaty? Pfied vstupem 

do historické ãásti Sarajeva vyrostla 

dominanta Sarajeva nového, dva dvacetipatrové 

vûÏáky ze skla a betonu. Za války 

to byl víc neÏ snadn˘ cíl pro kanon˘ry 

umístûné v okolních kopcích a oba domy 

dostaly nespoãet zásahÛ ze zbraní v‰ech 

moÏn˘ch kalibrÛ. Navzdory zásahÛm 

a poÏárÛm zÛstaly stát a stojí dodnes. 

Otázka „co s dvojãaty“ nebyla pravdûpodobnû 

ani my‰lena váÏnû a já jsem také 

odpovûdûl spí‰e ze setrvaãnosti: Jsou dvû 

moÏnosti, první – zbourat a druhá – opravit. 

MÛÏete dát kvalitní beton, ocelové v˘- 

Obr. 4 „Horská“ míchaãka 

S PEKTRUM 

SPECTRUM 

ztuhy, laminát. Tím zatíÏíte konstrukci, pfietíÏíte 

základovou spáru a spadne to samo. 

Pokud nechcete, aby to spadlo, musíte 

v‰e zbyteãnû tûÏké, beztoho vût‰inou po- 

‰kozené (dlaÏby, obklady, sklenûné pancéfiové 

desky a pod.), vybourat a nahradit 

je lehk˘mi materiály (dfievo, plasty, pûnobeton.....). 

Tím se vyrovná váhov˘ nárÛst 

amÛÏete doufat, Ïe to nespadne. 

Dost dlouho se nic nedûlo a osobnû 

jsem na toto téma zapomnûl. Ale objevil 

se investor a co jsem si nadrobil ... 

VyztuÏení naru‰en˘ch stropních desek 

karbonov˘mi lamelami ke mnû nedo‰lo – 

nabídka byla pfiíli‰ nízká. Konkurence to 

umûla stejnou technologií, pfii pouÏití toho 

samého materiálu mnohem, mnohem 

dráÏ... 

Za to jsem obdrÏel „vyrovnávací podlahové 

vrstvy“ s vyuÏitím pûnobetonu. To 

pfii ve‰keré snaze konkurence nezvládla, 

ani za vy‰‰í cenu. Nedokázala ani pfiedlo- 

Ïit vzorky, a tak se nedalo nic dûlat, spadlo 

to na mû. Nûjaké potíÏe sice nastaly – 

zadávací parametry se nûkolikrát mûnily, 

Obr. 6 Sarajevské „dvojãe“ bûhem 

rekonstrukce 


S PEKTRUM 

SPECTRUM 

Obr. 7 Pokládka pûnobetonu Obr. 8 Dokonãená vrstva 

nûkolikrát jsem pfiedkládal poÏadované 

vzorky. Nakonec jsem se zapfiísahal na 

magnetofonového beduína (kaÏdé ráno 

stra‰nû jeãí ze v‰ech minaretÛ), Ïe pûnobeton 

o hmotnosti 500 kg/m 3 a pevnosti 

20 MPa neumím vyrobit. Kupodivu 

jsem o tom pfiesvûdãil i amerického zástupce 

kuvaitského investora a ten souhlasil 

s kompromisem: spodní vyrovnávací 

vrstva cca 80 aÏ 120 mm z pûnobetonu 

500 kg/m 3 , horní nárazová vrstva 30 

mm z Liaporbetonu 1500 kg/m 3 . Tak 

bylo koneãnû domluveno, a tak se i stalo. 

Místní cement 52,5 R, ke stanovenému 

úkolu perfektní, pûnotvorné pfiísady od 

WOERMANN Bohemia: pûnidlo FOAM 

GA 285 a stabilizátor Woerlith 61, Liapor 

zVintífiova (z toho byla mezinárodní zápletka, 

rakousk˘ Liapor v balkánském prodeji 

je draÏ‰í neÏ dovezen˘ z Vintífiova). 

Generátor na v˘robu pûny, míchaãka a betonpumpa 

z Prahy jako spoluzavazadlo. 

Dokonãení ãlánku ze strany 41 

dal‰í rÛst obsahu cementu spojen s neÏádoucím 

rÛstem obsahu vody. Zv˘‰en˘ 

objem pojivové ka‰e nepfiíznivû ovlivÀuje 

objemové zmûny. 

Ze v‰ech uveden˘ch dÛvodÛ se v oblasti 

III v˘znamnû uplatÀují plastifikaãní pfiísady. 

Pfiímûsi se v oblasti III uplatÀují pfiíznivû 

jen tehdy, kdyÏ jsou doprovázeny úãinn˘mi 

plastifikaãními pfiísadami (hyperplastifikátory) 

nebo kdyÏ je beton velmi 

intenzivnû zhutÀován. 

Na rozdíl od ostatních oblastí se pro 

uvedené pfiíãiny vyznaãuje oblast III i tím, 

V˘roba „in situ“ na stavbû, postupnû na 

kaÏdém patfie (obr. 5 aÏ 7). Ideální poãasí, 

pracovi‰tû chránûno pfied pfiím˘m sluncem. 

Realizaãní pracovníci místní, pfieváÏnû 

‰ikovní a pracovití, po zácviku naprosto 

samostatní, odvedli dobrou práci. 

Z poãátku se s náv‰tûvníky 20. patra (v˘tah 

byl nekompromisnû pouze nákladní) 

otevfiela Bela‰nica, úãast byla mezikontinentální, 

dokonce i amerikánec byl spokojen. 

Nedílnou souãástí mé denní asistence 

u betonáÏe byla i veãerní úãast na 

recepcích a spoleãensk˘ch setkáních, mimo 

jiné i s pfiíslu‰níky SFOR, a nezbytn˘m 

ãivabãiãím. MÛj vstup byl realizován v pfiímé 

spolupráci s místní, sarajevskou firmou, 

pod její zá‰titou a s její úãastí. Pole 

pÛsobnosti v této oblasti je velmi ‰iroké 

a rozsáhlé a stále je‰tû perspektivní, ale 

ipfies masivní protikorupãní kampaÀ je 

stále cítit velmi siln˘ vliv ãeské cesty privatizace, 

umocnûn˘ místním koloritem, a ne 

vÏdy je vstup do zakázky podpofien nejv˘hodnûj‰í 

technologií a nejniÏ‰ími náklady. 

Ïe se sniÏuje v˘hodnost nejhrub‰ích frakcí 

kameniva. Pfiíãinou této skuteãnosti je 

iomezení koncentrací napûtí vypl˘vající 

z rozdílnosti modulÛ pruÏnosti malty 

a hrubého kameniva. Z uveden˘ch dÛvodÛ 

se mohou dobfie uplatnit i betony 

s D max 16 mm, event. i 8 mm; uvedené 

platí za pfiedpokladu pouÏití ãistého a pevného 

kameniva. 

Z ÁVùR 

Uvedené poznámky zdaleka nemohou 

vystihnout celou problematiku sloÏení betonu. 

Pro vyjádfiení v‰ech nastínûn˘ch vlivÛ 

je tfieba pouÏít sloÏitûj‰í vztahy a hlavnû 

je tfieba zajistit jejich vzájemnou pro- 

Prostoru pro vyuÏití nov˘ch technologií jak 

pfii sanacích po‰kozen˘ch objektÛ, tak pfii 

v˘stavbû nov˘ch je dostatek. ·anci mají 

ale spí‰e silní investofii nebo ten, kdo je na 

investory napojen (a to já nejsem). Ale 

údajnû bylo sly‰et z nûjakého minaretu, 

Ïe se pfiipravuje zahájení rekonstrukce 

druhého „dvojãete“... Ke mnû se to ale 

prozatím nedoneslo ... 

Je‰tû dÛleÏité upozornûní: Pivo si vozím 

radûji svoje, ale v nejhor‰ím pfiípadû se 

dá pít i sarajevské. Mleté jehnûcí nemusím 

mít kaÏd˘ den tfiikrát. Prohibice na pití 

i jídlo se dodrÏuje v˘hradnû ve vymezené 

ãásti historického Sarajeva, ale i tak 

nedoporuãuji jezdit do Bosny v dobû 

„ramadanu“. 

Ing. Miroslav Havlík 

Konstantinova 1474, 149 00 Praha 4 

tel.: 603 288 562, tel./fax: 272 912 548 

e-mail: havlikmiroslav@seznam.cz 

vázanost pfii respektování oborÛ jejich 

platnosti, s dodrÏením v‰ech poÏadavkÛ, 

a podmínek materiálové základny. Tím 

jsou znovu potvrzeny pfiíãiny, pro které se 

dfiíve (v dobû bez osobních poãítaãÛ 

a uÏivatelsky pfiíjemn˘ch programÛ) nevÏily 

v˘poãetní postupy, proã se dfiíve tak 

málo uplatnila tvÛrãí ãinnost na‰ich 

i zahraniãních pfiedchÛdcÛ. 

Ing. Alain ·tûrba 

L.C.M. Loudin a spol., v. o. s. 

Hrade‰ínská 41, 110 00 Praha 10 

tel.: 266 314 854, fax: 272 733 437 

e-mail: a.sterba@volny.cz 


M ILAN H U DEC 

Cementobetónové (CB) kryty vozoviek 

patria vzhºadom na svoje vynikajúce 

vlastnosti a dlhodobú ekonomickú v˘hodnosÈ 

medzi najprogresívnej‰í spôsob 

v˘stavby diaºnic a r˘chlostn˘ch komunikáciií 

v súãasnosti. 

Tradícia v˘stavby cementobetónov˘ch 

vozoviek sa datuje od zaãiatku minulého 

storoãia. Do súãasnosti bola v˘stavba CB 

vozoviek realizovaná viacer˘mi spôsobmi 

i technológiami, ktoré neustále zvy‰ovali 

uÏitkové vlastnosti. Teraj‰ie technológie 

zhotovovania cementobetónov˘ch krytov 

úplne odstránili verejnosÈou i odborníkmi 

vyt˘kané nedostatky CB vozoviek zhotoven˘mi 

v minulosti. 

S ÚâASNOSË A PERSPEKTÍVA 

V súãasnosti tvoria CB vozovky v Slovenskej 

republike len 0,6 % z celkovej 

cestnej sieti. Vo vyspel˘ch krajinách ako 

sú SRN je to 31 %. USA 34 % a napr. 

Belgicko aÏ 41 %. Trend v˘stavby diaºnic 

a r˘chlostn˘ch komunikácií napr. v Rakúsku 

alebo v âeskej republike je stavaÈ 

takmer v˘luãne vozovky s cementobetónov˘m 

krytom. Slovensko má dostatok 

prírodn˘ch surovín a v˘robn˘ch kapacít na 

zabezpeãenie v˘stavby, av‰ak stále zotrváva 

spôsob v˘stavby Ïiviãnou technoló- 

giou. Prvou, po veºmi dlhej dobe realizovanou 

dopravnou stavbou s CB krytom je 

vozovka v tuneli Branisko (tento spôsob 

bol prijat˘ z hºadiska zv˘‰enia bezpeãnosti 

v tuneli). V pláne je realizovaÈ CB kryty 

v ìal‰ích tuneloch (âadca, Sitiny, Vi‰Àové), 

ale v‰etky ostatné pripravované dopravné 

stavby sú v‰ak projektované 

s asfaltov˘m krytom. 

Predstava pre SR 

Predpokladaná celková úspora finanãn˘ch 

nákladov (zriaìovacie náklady a náklady 

na opravy a údrÏbu poãas 30-tich 

rokov prevádzky) pri technológii CB krytov 

tzv. LIFE-CYCLE-COSTING: 

Za predpokladu: 

• v˘stavby cca 1 177 km diaºnic a r˘ch- 

S PEKTRUM 

SPECTRUM 

K ONFERENCIA „CEMENTOBETÓNOVÉ VOZOVKY 2003“ V SR 

Tab. 1 Plánovaná diaºniãná sieÈ v SR 

Oznaãení 

dálnice 

Úsek Délka [km] 

D1 Bratislava-Trenãín-Îilina-Poprad-Ko‰ice-Michalovce-‰t.hr.SR/UA 513 

D2 ‰t.hr.âR/SR-Kúty-Bratislava-‰t.hr.SR/MR 80 

D3 Hriãovské Podhradie-Kysucké Nové Mesto-âadca-‰t.hr.SR/Poºsko 59 

D4 ‰t.hr.SR/Rakúsko- Bratislava (Jarovce) 3 

Spolu 655 

Z celkovej plánovanej dæÏky diaºniãnej siete zostáva vybudovaÈ pribliÏne 400 km. 

Tab. 2 Plánovaná sieÈ r˘chlostn˘ch komunikácií 

Oznaãení 

komunikace 

Úsek Délka [km] 

R1 Trnava-Nitra-Îarnovica-Îiar n. Hr.-Zvolen-Banská Bystrica 161 

R2 ‰t.hr.âR/SR-Trenãín-Prievidza-Îiar n. Hr.-Luãenec-RoÏÀava-Ko‰ice 349 

R3 ‰t.hr.MR/SR-·ahy-Zvolen-Martin-Kraºovany-Dol. Kubín-‰t.hr.SR/Poºsko 234 

R4 ‰t.hr.MR/SR-MilhosÈ-Ko‰ice-Pre‰ov-Svidník-Vy‰. Komárnik-‰t.hr.SR/Poºsko 108 

R5 ‰t.hr.âR/SR-Svrãinovec 3 

R6 ‰t.hr.âR/SR-Lysá p. Makytou-Púchov 19 

Spolu 874 

Zcelkovej plánovanej dæÏky r˘chlostn˘ch komunikácií zostáva vybudovaÈ pribliÏne 777 km. 

Obr. 1 Plánované a pouÏívané diaºnice 

a r˘chlostné komunikácie v SR 

lostn˘ch komunikácií s pouÏitím v˘luãne 

CB krytu 

• uvaÏovanou úsporou cca 550 Sk/m 2 

poãas 30-tich rokoch prevádzky (vychádzajúc 

z vyhodnotenia porovnania 

CB vozovky a asfaltovej vozovky, vykonaného 

¤SD Brno) 

•opravy vozoviek diaºnic a r˘chlostn˘ch 

komunikácií v priemernej ‰írke 15 bm, 

ão predstavuje pri 1km rozsah opráv 

a údrÏby o ploche 15 000 m 2 je moÏné 

vyãísliÈ na 1 km úsporu: 15 000 m 2 

x 550 Sk/m 2 = 8 250 000 Sk a na 

1190 km úsporu: 8 250 000 Sk 

x1190 km = 9,817 mld Sk v priebehu 

sledovaného obdobia prevádzky (30 

rokov). 

Fiktívne úspory v prípade existujúcej 

diaºniãnej siete a siete r˘chlostn˘ch 

komunikácií s CB krytmi pri 230 km dia- 

ºníc v prevádzke, 230 x 8 250 000 Sk = 

1,898 mld. Sk a 85 km r˘chlostn˘ch 

komunikácií 85 x 8 250 000 Sk = 

0,701 mld. Sk v priebehu sledovaného 

obdobia prevádzky (30 rokov). 

Na presadenie novej technológie v˘stavby 

ciest a pouÏitie betónu ako alternatívy 

asfaltu zorganizoval Zväz v˘robcov 

cementu a vápna Slovenskej republiky 

odbornú konferenciu „Cementobetónové 

vozovky 2003“. Záujem o konferenciu 

s medzinárodnou úãasÈou na túto tému, 

ktorá sa konala v októbri v bratislavskom 

hoteli Forum bol veºk˘. Veì o predná‰ky 

odborníkov z âeskej republiky, Francúzska, 

Nemecka a Rakúska prejavilo záujem 

dvesto záujemcov z radov projektantov, 

stavbárov, správcov cestn˘ch sietí, zástup- 


S PEKTRUM 

SPECTRUM 

cov verejnej správy i dopravy z celého 

Slovenska. Ich záujem o modernú technológiu, 

inovaãnú techniku v˘stavby nov˘ch 

dopravn˘ch trás, ale tieÏ ich ekonomického 

zhodnotenia i prínos jazdného 

komfortu podãiarkol aj potrebu hºadania 

rie‰ení opráv a rekon‰trukcií jestvujúcej 

cestnej siete (kaÏdoroãne pribúda v SR na 

cestách I. triedy jedno percento a na III. 

triedy aÏ tri percenta nevyhovujúcich vozoviek.). 

Prezident Zväzu v˘robcov cementa 

a vápna Mario Grassl je presvedãen˘, Ïe 

vy‰‰ou informovanosÈou investorov, projektantov, 

‰tátnych in‰titúcií i verejnosti sa 

na Slovensku bude uvaÏovaÈ o nich nie 

ako o vzdialenej alternatíve, ale ako o realite, 

ktorá jednoznaãne patrí na diaºnice, 

r˘chlostné komunikácie a v‰ade tam, kde 

má vozovka vysoké zaÈaÏenie. 

Strategické rozhodnutie pre pouÏitie cementobetónov˘ch 

vozoviek alebo asfaltového 

povrchu vozovky je na rezorte dopravy. 

Je potrebné sa rozhodnúÈ, ãi je 

dôleÏitej‰ia r˘chlosÈ v˘stavby, kvalita, alebo 

ak˘ je medzi t˘mito ukazovateºmi 

vzÈah, zdôraznil na stretnutí s novinármi 

pred konferenciou zástupca Slovenskej 

správy ciest Peter Gandl. Podºa ‰tátneho 

tajomníka Ministerstva dopravy, spojov 

a telekomunikácií SR Jána Kotuºu, na rozhodovacie 

procesy budú maÈ vplyv aj dodávatelia, 

ich schopnosÈ investovaÈ do 

technológie, strojov a odborná pripravenosÈ. 

Úãastníci konferencie preto s veºk˘m zaujatím 

oãakávali predná‰ku Marie Birnbaumovej 

z ¤editelství silnic a dálnic âR, 

kde majú s inovaãnou technológiou cementobetónov˘ch 

krytov vozoviek uÏ 

viacroãné skúsenosti. 

Na‰i susedia pracujú s vyuÏitím nov˘ch 

technológií na niektor˘ch veºmi zaÈaÏovan˘ch 

úsekoch diaºníc a r˘chlostn˘ch komunikácií 

uÏ od roku 1995. V âeskej republike 

sa pouÏili cementobetónové povrchy 

pri v˘stavbe ‰iestich úsekov diaºníc 

a r˘chlostn˘ch komunikácií a osvedãili sa 

aj na letiskách a na obchvatoch miest. 

Hlavnou v˘hodou cementobetónov˘ch 

krytov je ich vysoká odolnosÈ a z dlhodobého 

hºadiska nízke náklady na údrÏbu pri 

zachovaní podobn˘ch uÏívateºsk˘ch vlastností 

ako má asfalt. Pritom sa na nich netvoria 

koºaje a rolety a bezpeãnej‰ie sú 

i pri daÏdi, majú veºmi dobré proti‰mykové 

vlastnosti. Bez opráv by mali vydrÏaÈ 

35 rokov, podãiarkla vo svojej predná‰ke 

M. Birnbaumová. V tuneloch pritom u‰et- 

ria cementobetónové kryty svojim svetl˘ch 

povrchom aÏ tretinu elektrickej energie 

na osvetlenie. Aj hluãnosÈ, ktorá je na 

star˘ch úsekoch diaºníc predmetom kritiky 

cestujúcej verejnosti, je pri zaistení rovnosti 

v ‰kárach ( zabudovanie kotiev 

a t⁄Àov do prieãnych i pozdæÏnych ‰kár) 

a úprave povrchov vleãenou jutou porovnateºná 

s asfaltov˘m povrchom. Akustické 

merania hluãnosti povrchov zhotoven˘ch 

viacer˘mi technológiami ukázali porovnateºnosÈ 

hladiny hluku CB krytov realizovan˘ch 

vy‰‰iespomenutou technológiou 

a asfaltov˘mi povrchmi v rozsahu do 

1,1 dB. Nev˘hodou sú niekedy vy‰‰ie zriaìovacie 

náklady. Dlhodob˘m sledovaním 

– 28 a 23 rokov – dvoch dvojíc stavieb 

(s betónov˘m a asfaltov˘m krytom) 

sa v‰ak zistilo, Ïe ak sa sledujú nadobúdacie 

a prevádzkové náklady spolu, cementobetónové 

kryty po uvedenej dobe 

tvorili v prvom prípade len 59,3 % z nákladov 

na asfaltov˘ kryt a v druhom prípade 

len 35,1 % z nákladov na asfaltov˘ 

kryt. 

Tento fakt pri rozhodovaní, keìÏe sa 

posudzovali vÏdy iba nadobúdacie náklady, 

bol doteraz dlhodobo investormi 

i správcami komunikácií ignorovan˘. 

Na konferencii odznela aj téma najnov- 

‰ích trendov a v˘voja cementobetónov˘ch 

vozoviek v Rakúsku a Nemecku. Veºa 

otázok do vlastn˘ch radov vyslala odborná 

predná‰ka prof. Ing. Ivana Gschwendta, 

DrSc., zo Stavebnej fakulty Slovenskej 

technickej univerzity a praxou prezentované 

skúsenosti Ludovica Baroina o tenk˘ch 

a veºmi tenk˘ch cementobetónov˘ch krytoch 

vo Francúzsku. Najväã‰ie vyuÏitie 

majú pri obnove asfaltov˘ch vozoviek 

v mestách a prímestsk˘ch komunikáciach 

s vysokou dopravnou záÈaÏou, priãom 

obnova cesty a jej opätovné zaradenie do 

prevádzky je realizované v priebehu 12 aÏ 

24 hodín. Nahrádzajú vyfrézovanú asfaltovú 

vrstvu hrubú 7 aÏ 10 cm. S t˘mto rie- 

‰ením súvisí celkom nov˘ postup rezania 

‰kár, ale aj pouÏívanie zmesí cementového 

betónu s rozpt˘lenou (nekovovou) v˘stuÏou. 

Prínosom boli aj skúsenosti, ktoré prezentovali 

zahraniãní predná‰atelia z hºadiska 

strojného a technologického vybavenia. 

PripravenosÈ stavebn˘ch spoloãností 

v oblasti v˘stavby cementobetónov˘ch 

krytov vozoviek potvrdili aj zástupcovia 

Doprastavu, a. s., a Skanska DS, a. s. 

V tejto súvislosti Franti‰ek Klepetko, ãlen 

predstavenstva Doprastavu zdôraznil, Ïe 

ch˘bajúca vybavenosÈ slovensk˘ch stavebn˘ch 

spoloãností betónov˘mi fini‰ermi 

na prípadnú realizáciu cementobetónov˘ch 

krytov diaºníc a r˘chlostn˘ch 

komunikácií nie je váÏnou prekáÏkou, 

keìÏe nie je problém prenájmu tak˘chto 

zariadení alebo zadania realizácie krytu 

vozovky subdodávateºovi. Podstatné je 

v‰ak, aby investor stanovil program pre 

ich stavbu v ucelen˘ch úsekoch. Takáto 

zmena by na doprave najzaÈaÏenej‰ích 

úsekoch dopravn˘ch koridorov prispela 

k zlep‰eniu stavu na‰ej cestej siete 

a pôsobila by kladne na presun financií 

z opráv na novú v˘stavbu. 

Ako vyplynulo z v˘sledkov ankety , ktorú 

pripravili organizátori konferencie, úãastníci 

ocenili odbornosÈ vystúpení, Ïivú miestami 

polemickú panelovú diskusiu. Väã‰ina 

z nich vyjadrila potrebu intenzívne pokraãovaÈ 

v presadzovaní my‰lienky cementobetónov˘ch 

povrchov na v‰etk˘ch 

úrovniach, komplexne informovaÈ vládu 

o v˘hodách CBV, vyuÏívaÈ moÏnosti kohézneho 

fondu a ‰trukt. fondov EÚ, spracovaÈ 

stretégiu rozvoja cestnej a diaºniãnej 

siete vrátane opráv v horizonte 20-tich rokov 

aj z pohºadu domácich surovín, zaãaÈ 

sprv˘m projektom uÏ v súãasnosti a neodkladaÈ 

ho. Ocenili i fakt, Ïe sa v kongresovej 

sále stretli a vymenili si názory v‰etci, 

ão sa podieºajú na stavebno-dopravnom 

procese – investori, projektanti, v˘robcovia 

kameniva a cementu, stavbári, 

správcovia i uÏívatelia cestnej siete. 

V˘sledky konferencie, v praxi potvrdené 

úspory jednej tretiny celkov˘ch nákladov 

pri v˘stavbe cementobetónov˘ch vozoviek 

oproti asfaltov˘m, vrátane 30 roãnej 

garancie sú ekonomick˘m faktom. Inak 

povedané, ak vyuÏijeme túto metódu, 

v priebehu 30 rokov si u‰etríme na v˘stavbu 

nového úseku diaºníc alebo r˘chlostn˘ch 

komunikácií v rozsahu dne‰n˘ch 

roãn˘ch v˘davkov na ich v˘stavbu. 

„Pevné argumenty, k tomu ochota 

a pripravenosÈ v˘robcov a stavbárov, projektantov 

budovaÈ takéto cesty, ma utvrdzujú 

v tom, Ïe aj na Slovensku je moÏná 

zmena vo vládnej koncepcii v˘stavby 

ciest a priestor dostanú aj nové technológie“, 

zdôraznil Mario Grassl, prezident 

ZVCV SR na záver konferencie. „Som presvedãen˘, 

Ïe zväz Àou pripravil dobr˘ 

‰tart v˘stavby mostu poznania, v˘meny 

informácií a skúseností medzi vedou, 

v˘robou i verejnou správou, tak ako sme 

si to predsavzali v európskej vízii ná‰ho 

programu.“ 


Z ÁVER 

Technologick˘m v˘vojom cemementobetónové 

vozovky dospeli do ‰tádia, Ïe sa 

uÏívateºsk˘m komfortom plne vyrovnajú 

asfaltov˘m vozovkám, dokonca svojimi 

viacer˘mi kvalitatívnymi vlastnosÈami 

predãia vozovky asfaltové. 

Celkové náklady na v˘stavbu cementobetónov˘ch 

krytov vozoviek (zriaìovacie 

náklady a opravy a údrÏba) sú podstatne 

niÏ‰ie ako u netuh˘ch asfaltov˘ch vozo- 

viek, kde ja pravidelná obnova v cca 5 aÏ 

7 roãn˘ch cykloch technologickou nevyhnutnosÈou. 

Slovensko v˘razn˘m spôsobom zaostáva 

v aplikácii cementobetónov˘ch krytov 

vozoviek za priemerom v zahraniãí. Tento 

stav pri dne‰nej intenzite dopravy silne 

prispieva k zhor‰ujúcemu sa stavu na‰ich 

dopravn˘ch komunikácií. 

Je nanajv˘‰ Ïiadúce, aby sa aj u nás, 

najmä pri realizácii nov˘ch dopravn˘ch 

S PEKTRUM 

SPECTRUM 

stavieb a postupne aj obnovách, aplikovali 

tuhé cementobetónové kryty vozoviek, 

ktoré sú v celkovom hodnotení veºmi 

efektívnymi vozovkami s dlhou Ïivotnos- 

Èou. Prispelo by to v˘razn˘m spôsobom 

k zlep‰eniu stavu na‰ej dopravnej siete. 

Ing. Milan Hudec 

Holcim, a. s. 

Bratislava 

Î I V O T N Í J U B I L E U M I N G. V L A D I M Í R A T V R Z N Í K A, CS C . 

Jubilant se narodil v listopadu 1923 

v Domaslovicích u âeského Dubu. 

Doba okupace se podepsala na Ïivotû 

jeho rodiny, která byla vystûhována 

z pohraniãí, a proto na vysokou ‰kolu, 

fakultu inÏen˘rského stavitelství âVUT, 

pfiichází aÏ v roce 1947. Po jejím 

ukonãení s vyznamenáním v roce 

1952, je po krátké projekãní praxi pfiijat 

ke studiu vûdecké aspirantury 

u profesora Bechynû, které bylo 

základem jejich celoÏivotního pfiátelství. 

Tématem jeho disertaãní práce 

byly betonové obloukové mosty, 

které úspû‰nû uplatnil následnû 

v praxi. 

Jako projektant Dopravoprojektu 

v Praze navrhl Ing. Tvrzník obloukov˘ 

most pfies Vltavu ve Zbraslavi o rozpûtí 

86 m, postaven˘ podle jeho patentu 

bez skruÏe technologií samonosné 

svafiované v˘ztuÏe v letech 

1961 aÏ 1964. O deset let pozdûji byl podobnou technologií, 

opût dle jeho návrhu, postaven most pfies Ohfii u Lokte s rozpûtím 

126 m. Tato technologie byla uplatnûna i pfii soutûÏi na pfiemostûní 

nuselského údolí na poãátku 60. let, kdy návrh jubilanta 

postoupil do druhého kola a byl ocenûn odmûnou. Kromû 

technologie samonosné svafiované v˘ztuÏe, kterou uplatnil i pfii 

návrhu pfiemostûní Vltavy u Roztok pro zavû‰enou konstrukci, byl 

téÏ iniciátorem v˘stavby mostÛ z pfiedpjatého betonu na v˘suvné 

skruÏi. Konkrétnû mostu ve Hvûzdonicích na dálnici D1 

z poãátku 70. let, kdy pÛsobil ve funkci fieditele Pragoprojektu, 

projektového, inÏen˘rského a konzultaãního ústavu pro silniãní 

a mostní stavby v Praze. Byl jeho zakladatelem, získal pro nûj 

spolupracovníky, sídlo v Praze 4 Na Ry‰ánce i pozemky pro 

v˘stavbu fiadov˘ch domkÛ pro zájemce z fiad zamûstnancÛ. 

Druhou, neménû úspû‰nou oblastí jubilanta, je jeho ãinnost 

v zahraniãí. V roce 1964 byl pfiijat v konkurzu na mostního inÏen˘ra 

Generálního fieditelství silnic a mostÛ (SORB) v Bagdádu, 

kde setrval do roku 1968. Toto období lze charakterizovat velk˘m 

pracovním nasazením jubilanta, kter˘ vyprojektoval, dozoroval 

a dovedl do realizace fiadu mostních 

projektÛ, ale souãasnû vytvofiil obraz 

prvotfiídního ãeského stavebního in- 

Ïen˘ra v Iráku. Toto v‰e se zúroãilo pfii 

jeho druhém, témûfi sedmiletém pobytu 

v Bagdádu, tehdy jiÏ jako hlavního 

zahraniãního experta SORBu, kdy 

poãet ãesk˘ch inÏen˘rÛ pod jeho vedením 

dosáhl aÏ ‰edesáti, pfii v˘stavbû 

nového mezinárodního leti‰tû. 

Z fiady dal‰ích zahraniãních aktivit 

jubilanta je nutné zmínit úãast v mezinárodním 

t˘mu expertÛ pro posouzení 

dopravní sítû na celém africkém 

kontinentu na pfielomu let 1968 a 69. 

Pozdûji se zasadil o úãast Pragoprojektu 

na projektu Transsaharské dálnice, 

resp. supervize v˘znamn˘ch mostních 

staveb v S˘rii a v dal‰ích zemích. 

Jubilant vÏdy byl a stále je aktivním 

úãastníkem odborn˘ch konferencí, 

kongresÛ a autorem celé fiady ãlánkÛ 

a pojednání, ve kter˘ch se kriticky dot˘ká problémÛ souãasného 

mostního stavitelství. 

Pfies svÛj dÛchodov˘ vûk spolupracuje s praÏskou kanceláfií projektové 

a konzultaãní firmy Mott MacDonald jako poradce pro 

mosty. Zde se podílel na kritickém zhodnocení pÛvodní koncepce 

v˘stavby 80 km dálnice D 47 a na pfiípravû a zpracování podkladÛ 

pro novou koncepci postupu opravy Karlova mostu 

v Praze. 

Za celoÏivotní práci a aktivitu ve své inÏen˘rské i manaÏerské 

ãinnosti se jubilantovi dostalo fiady ocenûní jak v zahraniãí, zlatá 

medaile prezidenta SORBu, a nûkter˘ch v˘znamn˘ch svûtov˘ch 

stavebních firem, tak u nás. V roce 1999 obdrÏel mimofiádné 

uznání Ministerstva dopravy a spojÛ âR a v roce 2001 ãestné 

ãlenství âeské betonáfiské spoleãnosti âSSI. 

Jménem v‰ech dfiívûj‰ích i dne‰ních spolupracovníkÛ a v‰ech 

pfiátel pfiejeme Vladimíru Tvrzníkovi dal‰í léta plná aktivní ãinnosti 

a Ïivotní pohody. 

Ing. Karel Dahinter, CSc. 


S PEKTRUM 

SPECTRUM 

P R O G R A M O D B O R N ¯ C H P R A X Í „ C O O P E R A T I V E 

E D U C A T I O N“ N A N O R T H E A S T E R N U N I V E R S I T Y 

V B O S T O N U 

P AVEL D OHNÁLEK 

Nedílnou souãástí studia na Northeastern 

University v Bostonu je odborná praxe 

zvaná „cooperative education“. Tato praxe 

je na rozdíl od ostatních univerzit organizována 

pfiímo jednotliv˘mi fakultami a to 

pro v‰echny studenty. Za tímto úãelem 

fakulty a katedry zamûstnávají pracovníky 

specializované na zaji‰Èování pracovních 

pozic pro studenty na praxi. Praxe se ve 

studijním programu stfiídají v tfií nebo ‰estimûsíãních 

cyklech s klasick˘mi ‰kolními 

semestry od druhého roãníku studia 

a pfiedstavují aÏ osmnáct mûsícÛ z pûtile- 

Obr. 1 SGH Boston, vstup 

tého bakaláfiského programu. Pracovní 

pozici pro praxi si student vybírá z databáze 

firem spolupracujících s Northeastern 

University, která byla vybudována bûhem 

trvání tohoto programu. Student poté 

za‰le svÛj Ïivotopis alespoÀ tfiem firmám 

z oblasti jeho studia, které mu nejlépe 

vyhovují vzhledem k jeho karierním cílÛm. 

Firmy pak v pfiípadû svého zájmu studenta 

pozvou na pohovor a po úspû‰ném 

porovnání s dal‰ími uchazeãi mu nabídnou 

pracovní pozici. Pro studenta jsou 

dÛleÏité jeho vyjednávací schopnosti, protoÏe 

plat i pracovní podmínky závisí pouze 

na dohodû mezi zamûstnavatelem 

a studentem. Northeastern se tím odli‰uje 

od jin˘ch univerzit, kde jsou praxe vût- 

Obr. 2 SGH Boston, technická kanceláfi Obr. 3 Pohled ze vstupní haly SGH Boston 

do testovací laboratofie 

‰inou neplacené a mají pevnû stanovené 

pracovní podmínky. Hlavní v˘hodou tohoto 

programu je ale rozsáhlost databáze 

zamûstnavatelÛ a jejich kvalita, neboÈ student 

má ‰anci pracovat pro nejlep‰í firmy 

v daném oboru. Je také bûÏné, Ïe firma, 

spokojená se studentem pfii jeho praxi, 

mu nabídne po ukonãení studia zamûstnání. 

Díky popsanému programu praxí jsem 

mûl pfiíleÏitost pracovat u renomované 

inÏen˘rsko-konzultaãní firmy Simpson, 

Gumpertz & Heger (dále jen SGH). Spoleãnost 

SGH byla zaloÏena v roce 1956 

tfiemi stejnojmenn˘mi profesory z Massachusetts 

Institute of Technology. V souãasné 

dobû má SGH více neÏ 210 zamûstnancÛ 

na pracovi‰tích v Bostonu 

(obr. 1), San Francisku a Washingtonu 

D.C. Spoleãnost se zab˘vá projektováním, 

prÛzkumy, návrhy oprav konstrukcí v‰ech 

druhÛ a v neposlední fiadû také testy a v˘vojem 

stavebních materiálÛ a systémÛ. 

Vedle uveden˘ch ãinností se SGH velmi 

aktivnû podílí na v˘voji standartÛ pro 

American Society for Testing and Materials 

(ASTM), American Concrete Institute 

(ACI), Precast Concrete Institute (PCI), 

American Concrete Pipe Association 

(ACPA) a dal‰í. 

P RÁCE DIVIZÍ SGH 

Spoleãnost je ãlenûna do tfiech divizí 

„Building structures“, „Building Technology“ 

a „Mechanics and Infrastructure“ které 

doplÀuje testovací a experimentální laboratofi 

(obr. 2 a 3). 

Divize „Building Structures“ se zab˘vá 

nejen celkov˘mi návrhy novostaveb, ale 

má i rozsáhlé zku‰enosti s návrhy oprav 

a sanací betonov˘ch a ostatních typÛ konstrukcí. 

Divize si získala vûhlas také vy‰etfiováním 

kolapsÛ konstrukcí, díky ãemuÏ 

byl spoleãník SGH Donald O. Dusenberry 

jako jeden z dvanácti inÏen˘rÛ American 

Society of Civil Engineers pfiizván k vy‰etfiování 

kolapsu ãásti Ïelezobetonového 

skeletu budovy Pentagonu po teroristickém 

útoku 11. záfií 2001. 

Divize SGH „Building Technology“ provádí 

v˘zkum a testování stavebních systémÛ 

a materiálÛ, pfiedev‰ím z hlediska jejich 

spolehlivosti a efektivity v jednotliv˘ch 


Obr. 4 Terasa Tobin Hall, University of 

Massachusetts Amherst, po celkové 

rekonstrukci 

aplikacích. Ze stavebních materiálÛ má 

SGH nejvût‰í zku‰enosti pfiedev‰ím se 

stfie‰ními systémy, hydroizolacemi a systémy 

prefabrikovan˘ch exterierov˘ch zdí. 

Divize „Mechanics and Infrastructure“ se 

zamûfiuje pfiedev‰ím na návrhy, v˘zkum 

a testy zafiízení jako jsou radarové a rádiové 

telescopy, optické systémy observatofií 

a specialní vybavení laboratofií a elektráren. 

Pro tyto projekty SGH v hojné mífie 

vyuÏívá metodu koneãn˘ch prvkÛ k hodnocení 

statické a dynamické odezvy objektÛ. 

Tato divize se také zab˘vá návrhy 

a opravami dálkov˘ch potrubí, skladovacích 

tankÛ, tunelÛ a mostÛ, stejnû jako 

vûtrnou anal˘zou objektÛ, k ãemuÏ vyuÏívá 

svého vûtrného tunelu. 

Laboratofi SGH, která se nachází pfiímo 

v budovû Bostonské kanceláfie SGH, zahrnuje 

laboratofi konstrukcí, materiálovou laboratofi, 

petrografickou laboratofi a zmiÀovan˘ 

vûtrn˘ tunel. Hlavní náplní práce laboratofie 

je testování stavebních systémÛ 

a materiálÛ jak standardními, tak experimentálními 

metodami pro projekty, na 

kter˘ch pracují ostatní divize spoleãnosti. 

Laboratofi je plnû vybavená nejmodernûj- 

‰í technikou pro laboratorní testy i pro 

prÛzkumy. Mezi hlavní vybavení patfií tfii 

univerzalní testovací stroje s kapacitou 

130 aÏ 2650 kN. 

P ¤ ÍKLADY PROJEKTÒ SGH 

SGH pracuje na nejrÛznûj‰ích projektech 

ve v‰ech oblastech stavebnictví, kter˘ch 

mÛÏe b˘t aÏ tisíc najednou. Nejãastûj‰ími 

souãasn˘mi projekty SGH v oblasti betonu 

a Ïelezobetonu jsou pfiedev‰ím prÛzkumy, 

návrhy sanací, rozpoãtování, zpracování 

projektové dokumentace a stavební 

dozor. Za tento typ projektu mÛÏeme 

jmenovat napfi. budovu Tobin Hall na University 

of Massachussetts (obr. 4), kde 

SGH provedla prÛzkum netûsnících a neadekvátnû 

vyprojektovan˘ch hydroizolací 

betonové terasy a navrhla kompletnû jejich 

nov˘ systém i nové pochozí vrstvy. 

âast˘m typem projektÛ SGH jsou prÛzkumy 

a návrhy oprav parkovacích garáÏí. 

Napfi. v osmnáct let staré parkovací garáÏi 

Mission Park v Bostonu s 1500 stáními 

SGH provedla prÛzkum a pfiipravila dlouhodobou 

finanãní rozvahu pro opravy této 

konstrukce. 

Zajímav˘m pfiíkladem práce SGH je prÛ- 

Obr. 5 Pohled na hyperbolicko parabolickou 

konstrukci stfiechy Miami Marine 

Stadium 

zkum stfiechy nad tribunou Miami Marine 

Stadium na Floridû (obr. 5). Monolitická 

betonová hyperbolicko-parabolická skofiepina 

byla po jednom z hurikánÛ postiÏena 

v˘skytem mnoha trhlin. SGH byla povolána 

posoudit strukturální integritu stavby 

pfiedev‰ím s ohledem na bezpeãnost 

jejího dal‰ího vyuÏívání. 

V˘znamnou souãástí práce SGH jsou 

v˘‰kové budovy, napfi. budova padesát 

ãtyfii pater vysokého hotelu v Atlantû postaveného 

v roce 1983 (obr. 6). SGH zde 

provedla prÛzkum nefunkãních hydroizolací 

a korodujícího betonu balkonÛ tvofien˘ch 

jak monolitick˘mi, tak prefabrikovan˘mi 

prvky. Po prÛzkumu asi na 15 % 

Obr. 6 Celkov˘ pohled na fasádu hotelu 

v Atlantû 

S PEKTRUM 

SPECTRUM 


S PEKTRUM 

SPECTRUM 

exteriéru stavby spoleãnost navrhla a experimentálnû 

odzkou‰ela postup sanace 

a pfiipravila pro ni projektovou dokumentaci. 

S HRNUTÍ 

Bûhem mé vlastní praxe u SGH jsem mûl 

pfiíleÏitost pracovat na mnoha rozliãn˘ch 

projektech spoleãnosti, a to jak pfii práci 

v technické kanceláfii, tak pfii práci ve zku- 

‰ební laboratofii. Pracoval jsem napfi. na 

soudním sporu o finanãní ocenûní víceprací 

na projektu rekonstrukce historick˘ch 

residenãních budov v Bostonu, kde 

jsem mûl na starosti organizaci dat a dokumentÛ 

k projektu. Po jeho skonãení 

jsem by pfieveden do zku‰ební laboratofie, 

která v té dobû byla plnû vytíÏena testováním 

dfievo-cementové stfie‰ní krytiny. 

Krytina byla pfiedmûtem rozsáhlého 

soudního sporu na západním pobfieÏí 

USA a i díky SGH skonãil tento spor mimosoudním 

vyrovnáním, které pfiineslo finanãní 

od‰kodnûní pro stavebníky posti- 

Ïené problémy s krytinou. 

Pfii práci v SGH byla pro mne pfiekvapivá 

nejen rÛznorodost a rozsah projektÛ 

spoleãnosti, ale pfiedev‰ím kvalita pracov- 

níkÛ, z nichÏ velká ãást je nositeli titulu 

Ph.D. a má za sebou dlouholetou praxi 

v oboru. Vzdûlání je celkovû velkou prioritou 

v SGH, kde na technická místa jsou 

pfiijímáni pouze ti nejlep‰í absoloventi 

z okruhu nûkolika pfiedních americk˘ch 

vysok˘ch ‰kol. Lze fiíci, Ïe v této spoleãnosti 

je titul Ph.D. pro postup na fiídící pozice 

témûfi nutností. Z tohoto vysokého 

standartu technického personálu SGH vypl˘vá 

skuteãnû profesionální pfiístup ke 

v‰em projektÛm, které b˘vají provádûny 

ve velmi omezeném ãase daném jejich 

ãast˘m „nehodov˘m charakterem“. InÏen˘fii 

SGH jsou ãasovû velmi vytíÏeni. Pracovní 

doba se reálnû pohybuje mezi deseti 

aÏ dvanácti hodinami dennû nûkdy 

vãetnû víkendÛ. Samozfiejmostí vypl˘vající 

z kvality a vytíÏení pracovníkÛ je vysoké finanãní 

ohodnocení, kter˘m SGH pfiitahuje 

a udrÏuje ty nejlep‰í inÏen˘ry. Zajímavostí 

je, Ïe vût‰ina pracovníkÛ je placena 

od hodiny, bez pfiíplatkÛ za pfiesãasy a bez 

pevnû stanoveného základního platu. 

Celkovû lze fiíci, Ïe praxe u spoleãnosti 

SGH byla pro mne jedineãnou odbornou 

i osobní zku‰eností, umoÏnûnou programem 

odborn˘ch praxí „cooperative edu- 

âeské vysoké uãení technické, KloknerÛv ústav, 

·olínova 7, 166 08 Praha 6 

a SdruÏení pro sanace betonov˘ch konstrukcí 

cation“, kter˘ je velk˘m dlouhodob˘m 

úspûchem Northeastern University. Právû 

tato univerzita byla pro rok 2003 vyhlá‰ena 

t˘deníkem U.S. News & World Report 

univerzitou s nejlep‰ím programem tohoto 

typu v USA. DÛleÏitûj‰í je ale vysok˘ 

praktick˘ pfiínos programu a kvalitních firem 

jako je SGH pro studenty. Ti nejen 

získají odbornou praxi u nejlep‰ích spoleãností 

v oboru, ale zároveÀ neocenitelné 

osobní kontakty na potencionální zamûstnavatele 

po ukonãení studia a v neposlední 

fiadû velmi vítané finanãní ohodnocení. 

Na druhé stranû spoleãnosti 

v tomto programu, napfi. SGH, mají tímto 

zpÛsobem moÏnost vyzkou‰et mnoho 

studentÛ a potencionálních zamûstnancÛ 

a získat kvalifikovanou, motivovanou, ale 

pfiitom levnou a operativní pracovní sílu. 

Pavel Dohnálek 

(student stavebního inÏen˘rství) 

University Boston, Northeastern 

pdohnale@coe.neu.edu 

1-617-922-7028 

#16 2031 Commonwealth Avenue 

Brighton, Massachusetts, 02135 U.S.A. 

Vás zvou v roce 2004, v lednu a v únoru, na tradiãní vzdûlávací kurzy 

PROVÁDùNÍ A KONTROLA SANACÍ 

BETONOV¯CH KONSTRUKCÍ 

Cena kurzu: 5355,- Kã – vãetnû DPH, studijních textÛ a stravování 

26. aÏ 30. ledna 2004, 16. aÏ 20. února 2004 

PROVÁDùNÍ A KONTROLA SANACÍ BETONOV¯CH 

KONSTRUKCÍ II 


9. aÏ 13. února 2004 

VADY A PORUCHY BETONOV¯CH STAVEB 

– POUâENÍ Z CHYB 


19. aÏ 21. ledna 2004, 2. aÏ 4. února 2004 

Informace a pfiihlá‰ky: 

Tel./fax: 224 353 840, 224 353 546, 602 324 116 

e-mail: dohn@klok.cvut.cz, www.dohnalek.org 


Redakce, v souladu s rozhodnutím redakãní rady, vychází vstfiíc 

zájmu ãtenáfiÛ a pfiipravuje zafiazení rubriky „Pracovní místa – 

W ORKSHOP „ BETONOV¯ DÒM“ 

Ve ãtvrtek 6. listopadu 2003 se v prostorách âeské komory architektÛ 

(Josefská 34/6, Praha 1) uskuteãnil workshop k architektonické 

a konstrukãní soutûÏi na rodinn˘ dÛm s pouÏitím 

monolitického betonu nebo betonov˘ch stavebnicov˘ch systémÛ, 

kterou vyhlásily âeská komora architektÛ, Svaz v˘robcÛ 

cementu âR a V˘zkumn˘ ústav maltovin Praha, s. r. o., pod 

názvem „Betonov˘ dÛm“. 

Jednací sál byl zcela zaplnûn zájemci 

o soutûÏ, zástupci vyhla‰ovatelÛ soutûÏe, 

ãleny poroty a pfiizvan˘mi hosty. Úvodní 

slovo pronesl Ing. Jan Gemrich, v˘konn˘ 

tajemník Svazu v˘robcÛ cementu âR. 

Pfiedstavil pfiítomn˘m Svaz v˘robcÛ cementu 

âR a seznámil je s aktivitami odborn˘ch 

pracovních komisí. 

S pfiedná‰kami vystoupili: 

• Ing. arch. Jan ·típek, pfiedseda âKA – 

Beton ve formû vybrolisovan˘ch tvárnic 

systému KB-Blok ve v˘stavbû rodinn˘ch 

a bytov˘ch domÛ 

A KTUALITY 

TOPICAL SUBJECTS 

N O V Á R U B R I K A „P R A C O V N Í M Í S T A – N A B Í D K A A P O P T Á V K A“ 

nabídka a poptávka“, tak jako je tomu v fiadû jin˘ch odborn˘ch 

ãasopisÛ. 

Poprvé bude nová rubrika zafiazena v 1. ãísle v roce 2004, které 

vyjde v polovinû února. Uvefiejnûní Va‰í nabídky ãi poptávky 

voln˘ch pracovních míst v kterémkoli z prvních tfiech ãísel ãasopisu 

BETON TKS v roce 2004 bude zdarma. 

Redakãní uzávûrka pro pfiíjem nabídek/poptávek do 1. ãísla je 

15. ledna. (Uzávûrky dal‰ích ãíslel budou vÏdy v polovinû lichého 

mûsíce.) Rezervujte si místo pro svou nabídku/poptávku jiÏ 

teì! Rubrika bude zafiazena v rozsahu max. dvou tiskov˘ch stran. 

Formát: vizitka, tj. 90 x 55 mm (‰ x v), tisk v barvû, text a grafická 

úprava nejsou pfiedepsány (viz ukázky). Podklady pfiijímá 

redakce elektronicky ve formátech DOC, RTF, CRD, JPG. 

T É M A T A â Í S E L 4. R O â N Í K U 

âíslo Hlavní téma 

Uzávûrka 

rukopisÛ 

Vyjde 

1/2004 Pozemní stavby 31. 12. 2003 únor 2004 

2/2004 Tunely a podzemní konstrukce 10. 02. 2004 duben 2004 

3/2004 Sanace 10. 04. 2004 ãerven 2004 

4/2004 Vozovky a mosty 10. 06. 2004 srpen 2004 

5/2004 

Beton v hybridních 

a netradiãních konstrukcích 

10. 08. 2004 fiíjen 2004 

6/2004 PrÛmyslové stavby a podlahy 10. 10. 2004 prosinec 2004 

pfiíloha 4. roãníku Beton v architektufie 10. 6. 2004 3. aÏ 4. ãtvrtletí 2004 

• Doc. Ing. Jifií Dohnálek, CSc. – V˘voj betonu v ãesk˘ch zemích 

od 19. stol. do souãasnosti 

•Ing. Vlastimil ·rÛma, CSc. – Beton, jak ho skoro neznáme 

Poté následovala diskuze, ve které zástupci vyhla‰ovatelÛ a ãlenové 

poroty soutûÏe „Betonov˘ dÛm“ odpovídali na dotazy architektÛ, 

ktefií zvaÏují úãast v soutûÏi. 

Ve‰keré podrobnosti o vyhlá‰ení a podmínkách soutûÏe 

najdete na: www.vumo.cz, pfiihlá‰ky a dal‰í informace 

na: marketa.kohoutova@cka.cc 

Aktuální informace o pfiipravovan˘ch akcích pofiádan˘ch âBS najdete vÏdy na www.cbz.cz. V nové pfiehledné úpravû ‰etfií Vá‰ ãas. 


A KTUALITY 


J U B I L E J N Í, 10. B E T O N Á ¤ S K É D N Y 2003 

Jmenování Doc. Ing. Vladislava Hrdou‰ka, CSc., ãestn˘m ãlenem âBS 

Ve dnech 3. a 4. prosince 2003 hostil pardubick˘ DÛm hudby 

a jeho koncertní sály uÏ podesáté vrcholné setkání pfiedstavitelÛ 

betonového stavebnictví âeské republiky. Tentokrát se sjelo do 

Pardubic uÏ pfies 700 odborníkÛ. Vedle projektantÛ, pracovníkÛ 

stavebních firem, dovozcÛ a producentÛ v˘robkÛ pro beton, 

vûdeck˘ch a pedagogick˘ch pracovníkÛ technick˘ch univerzit, se 

na Betonáfisk˘ch dnech sjel dosud nevídan˘ poãet pracovníkÛ 

státní správy, investorské sféry a managementu velk˘ch stavebních 

firem. Zá‰titu pfievzali hned dva ministfii – ministr pro místní 

rozvoj Ing. Pavel Nûmec a ministr prÛmyslu a obchodu Ing. 

Milan Urban, dále prezident Svazu podnikatelÛ ve stavebnictví 

Doc. Ing. Milan Veverka, CSc., a hejtmanství Pardubického kraje, 

zastoupené ãlenem rady Bc. Miloslavem Macelou. Pozvání âBS 

pfiijalo 25 ãestn˘ch hostÛ, z toho 9 zahraniãních, pfiedstavitelé 

státních orgánÛ, magistrátu mûsta Pardubice, hejtmanství Pardubického 

kraje, odborn˘ch a profesních svazÛ, dûkani a prodûkani 

stavebních fakult, generální fieditelé nejvût‰ích stavebních 

firem a fieditelé a pfiedsedové pûti zahraniãních betonáfisk˘ch 

spoleãností – Maìarské, Nûmecké, Nizozemské, Rakouské a Slovenské. 

Bûhem slavnostního zahájení byli poprvé vyhlá‰eni vítûzové 

novû zavedené soutûÏe – SoutûÏe o vynikající diplomové práce 

v oboru betonu a betonov˘ch konstrukcí. Prvními vítûzi se stali 

Ing. Zbynûk Hora (absolvent FSv âVUT v Praze) v kategorii Teorie 

betonov˘ch konstrukcí, Ing. Petr MaÀásek (FAST V·B-TU Ostrava) 

RNDr. Ladislav Miko, Ph.D., námûstek ministra Ïivotního prostfiedí 

Pofiadatelé konference a jejich hosté 

v kategorii InÏen˘rské konstrukce a Ing. Martin Zadûlák (FAST VUT 

v Brnû) v kategorii Technologie betonu. Celkem se prvního roãníku 

zúãastnilo 14 prací. 

Slavnostnû byla vyhlá‰ena i vítûzná díla v obou kategoriích 

4. roãníku SoutûÏe o vynikající betonovou konstrukci postavenou 

v letech 2001 a 2002. Celkem se soutûÏe zúãastnilo rekordních 

20 návrhÛ. V kategorii Budovy získaly ãestná uznání Budova hlavní 

správy âEZ, a. s. (projektant: di5 architekti inÏen˘fii, s. r. o., dodavatel: 

HOCHTIEF VSB, a. s., investor: AB Michle, s. r. o.) a Nové 

posluchárny Západoãeské univerzity v Plzni (projektant: Bohemiaplan, 

s. r. o., dodavatel: VCES, a. s., investor: Západoãeská univerzita 

v Plzni). Titul Vynikající konstrukce získala v kategorii 

Budovy realizace KOC Nov˘ Smíchov v Praze (projektanti: PPP, 

s. r. o., NOVÁK & PARTNER, s. r. o., dodavatelé: SKANSKA CZ, a. 

s., VSL SYSTÉMY (CZ), s. r. o., investofii: DELCIS S.A., CARREFOUR 

âR). V kategorii InÏen˘rské stavby byla udûlena také dvû ãestná 

uznání. Získaly je Estakáda ¤epy–Ruzynû na praÏském silniãním 

okruhu (projektant: Pontex, spol. s r. o., dodavatelé: SMP CON- 

STRUCTION, a. s., MAX BÖGL & JOSEF KR¯SL, k. s., investor: ¤SD 

âR, závod Praha) a Dlouhá lávka pfies Vltavu v âesk˘ch Budûjovicích 

(projektant: VPÚ DECO PRAHA, a. s., dodavatelé: JHP, a. s., 

Lias Vintífiov, Lehk˘ stavební materiál, k. s., investor: Magistrát 

mûsta âeské Budûjovice). Titul Vynikající betonová konstrukce 

v kategorii InÏen˘rská stavby vyhrála Lávka u zdymadla v Podûbradech 

(projektant: Pontex, spol. s r. o., dodavatel: JHP, a. s., 

investor: Mûsto Podûbrady). Ke v‰em soutûÏním realizacím se 

vrátíme samostatn˘mi ãlánky v pfií‰tích ãíslech ãasopisu. 

Byli vyhlá‰eni ãtyfii noví ãestní ãlenové âeské betonáfiské spoleãnosti 

âSSI. Stali se jimi Prof. Ing. Bfietislav Tepl˘, CSc., Doc. Ing. 

Vladislav Hrdou‰ek, CSc., Ing. Ivan Sitafi, CSc., a Ir. Dick Stoelhorst, 

v˘konn˘ fieditel Nizozemské betonáfiské spoleãnosti a stávající 

pfiedseda ECSN. 

V˘stava Beton 2003 

Z projevÛ ãestn˘ch hostÛ zaujali pfiedev‰ím námûstek ministra 

Ïivotního prostfiedí RNDr. Ladislav Miko, Ph.D., kter˘ vyzdvihl 

potfiebnost dialogu a komunikace mezi ochránci Ïivotního prostfiedí 

a státními i místními orgány pfiipravujícími v˘stavbu dopravních 

tahÛ nebo velk˘ch prÛmyslov˘ch objektÛ. S uznáním se 

zmínil o oblasti environmentálního navrhování betonov˘ch konstrukcí 

a ocenil snahu âBS organizovat konferenãní a vzdûlávací 


akce právû v této oblasti. Projevy fieditelÛ zahraniãních betonáfisk˘ch 

spoleãností se nesly v duchu uznání podílu âBS na projektech 

Evropské sítû betonáfisk˘ch spoleãností a oãekávání je‰tû 

intenzivnûj‰í spolupráce v souvislosti se vstupem âR do Evropské 

unie. Dûkani praÏské stavební fakulty, Prof. Ing. Zdenûk Bittnar, 

DrSc., a brnûnské stavební fakulty, Prof. RNDr. Ing. Petr ·tûpánek, 

CSc., vyzdvihli tûsnou vazbu stavebních fakult na ãinnost 

âBS a start oceÀování nejlep‰ích diplomích prací s tím, Ïe by 

bylo Ïádoucí roz‰ífiit tuto soutûÏ i o práce doktorandské. 

Pfiedstavitelé SdruÏení pro sanace betonov˘ch konstrukcí a Svazu 

v˘robcÛ âR se jasnû vyslovili pro dal‰í sblíÏení aktivit jejich asociací 

a âBS, a to i ve vazbû na novou strukturu v˘boru âBS, kde 

byly pro tuto konvergenci vytvofieny personální pfiedpoklady. 

V zahraniãní sekci zaznûly tfii vynikající pfiíspûvky. Prof. P. J. M. 

Bartos z univerzity v Paisly, Skotsko, mûl zásadní pfiedná‰ku 

o prÛniku nanotechnologií do navrhování betonu a Dr. Steen 

Rostam z Dánska, pfiedseda fib Committee 5 Structural service 

life aspects stejnû zásadní pfiedná‰ku o koncepãních v˘chodiscích 

pfiipravovaného betonového „fib Model Code 2006“ aplikovan˘ch 

na zaji‰tûní trvanlivosti a Ïivotnosti betonov˘ch mostÛ. 

Trojici doplnil jeden z ãeln˘ch pfiedstavitelÛ francouzské ‰koly 

konstrukãního betonu, pan M. Jean-Paul Teyssandier ze spoleãnosti 

VINCI, pfiedná‰kou o pfiemostûní Rion–Antirion v ¤ecku , 

jehoÏ supervizí je v souãasnosti povûfien˘. 

Dr. Steen Rostam, Dánsko, a Prof. Ing. Vladimír Kfiístek, DrSc. 

Odborn˘ program Betonáfisk˘ch dnÛ probíhal paralelnû ve 

dvou sálech a tû‰il se velkému zájmu úãastníkÛ aÏ do pozdních 

hodin ãtvrteãního podveãera. Jedna ze sekcí byla vûnována 

panelové diskuzi o zavádûní základní evropské betonáfiské 

normy EN 206-1 do praxe âR. V prÛbûhu místy vypjaté diskuze 

se jasnû odkryla nûkterá slabá místa stávajícího postupu pfievo- 

A KTUALITY 


Ir. Dick Stoelhorst M. Jean-Paul Teyssandier a Ing. Milan Kaln˘ 

du evropsk˘ch stavebních norem a zpracovávání národních pfiíloh 

k tûmto normám a byla konstatována nutnost v mnohém 

stávající praxi zmûnit. Dvoudenní sled pfiedná‰ek v obou sálech 

byl doprovázen i sekcí posterÛ, jichÏ bylo tentokrát vystavenou uÏ 

18, a v˘stavou BETON 2003, v rámci níÏ se prezentovalo rÛzn˘mi 

formami celkem 56 firem. 

Tradiãnímu Spoleãenskému veãeru v Hotelu Labe, kterého se 

letos zúãastnilo pfies 450 osob, pfiedcházel tentokrát 2. prosince 

2003 Slavnostní veãer ve V˘chodoãeském divadle Pardubice. 

V komponovaném programu zaznûl koncert Pavla Bobka a vzpomínkové 

pásmo Ing. Pavla âíÏka, pfiedsedy âBS v letech 1994 aÏ 

1999, k deseti letÛm ãinnosti âBS. Veãer uvedl „staronov˘“ pfiedseda 

âBS Doc. Ing. Jan L. Vítek, CSc. a hejtman Pardubického 

kraje Ing. Roman Línek. O historii budovy divadla poutavû pohovofiil 

Ing. akad. arch. ¤epa. 

Vlastním Betonáfisk˘m dnÛm pfiedcházela v˘roãní schÛze âBS. 

Pfii ní probûhly volby pfiedsedy a ãlenÛ v˘boru âBS na pfií‰tí ãtyfii 

roky a byl pfiijat novelizovan˘ Organizaãní fiád âBS. Kromû znovuzvolení 

Doc. Vítka do funkce pfiedsedy âBS do‰lo pfiedev‰ím 

k roz‰ífiení v˘boru o zástupce dvou nov˘ch odborn˘ch sekcí – 

Sanace a Prefabrikace, a tím k dal‰ímu posílení integrující role 

âeské betonáfiské spoleãnosti âSSI v segmentu betonu a betonov˘ch 

konstrukcí stavebního trhu âeské republiky. 

Po organizaãní stránce 10. Betonáfiské dny 2003 znovu provûfiily 

meze moÏností tradiãního prostfiedí v Pardubicích. Akce pfii 

svém dne‰ním rozsahu vyprodává ve‰kerou ubytovací kapacitu 

mûsta, sály Domu hudby jsou pfieplnûny, na hranû únosného 

nahu‰tûní jsou dostupné v˘stavní prostory a ve ‰vech praskají 

i propojené restauraãní prostory pfii spoleãenském veãeru. 

Pfiípadnou zmûnu místa konání bude ale âeská betonáfiská spoleãnost 

velmi peãlivû zvaÏovat. 

Ing. Vlastimil ·rÛma, CSc. 

Z jednání v˘roãní schÛze âBS Spoleãn˘ stánek âBS a BETON TKS Panelová diskuze k âSN EN 206-1 


A KTUALITY 


S E M I N Á ¤ E, K O N F E R E N C E A S Y M P O Z I A 

S EMINÁ¤E, KONFERENCE A SYMPOZIA V âR 

JUNIORSTAV 2004 

6. odborná konference doktorského studia s mezinárodní úãastí 

Termín a místo konání: 4. a 5. února 2004, Fakulta stavební VUT 

vBrnû, Vevefií 95, Brno 

Kontakt: juniorstav@fce.vutbr.cz, dále viz BETON TKS 5/2003 

BETONOVÉ PODZEMNÍ A ZÁKLADOVÉ 

KONSTRUKCE – mezinárodní konference 

Termín a místo konání: 25. února 2004, Masarykova kolej, Praha 

Kontakt: Sekretariát âBS, Samcova 1, 110 00 Praha 1, 

tel.: 222 316 195, 222 316 173, fax: 222 311 261, 

e-mail: cbz@cbz.cz, www.cbz.cz 

TECHNOLOGIE BETONU 2004 

3. mezinárodní konference 

Termín a místo konání: 6. a 7. dubna 2004, Masarykova kolej, Praha 


tel.: 222 316 195, 222 316 173, fax: 222 311 261, 


BETONOVÉ KONSTRUKCE V EXTRÉMNÍCH 

PODMÍNKÁCH – semináfi 

Termín a místo konání: 14. záfií 2004, Masarykova kolej, Praha 


tel.: 222 316 195, 222 316 173, fax: 222 311 261, 


Z AHRANIâNÍ KONFERENCE A SYMPOZIA 

REOLOGICKÉ MERANIA NA ZMESIACH 

MINERÁLNYCH STAVEBN¯CH HMOT 

Kolloquium a workshop 

Termín a místo konání: 10. a 11. bfiezna 2004, Fachhochschule 

Regensburg, Prüfeningerstrasse 58, Nûmecko 

Kontakt: Fachhochschule Regensburg, Prüfeningerstrasse 58, 

94049 Regensburg, Nûmecko, e-mail: duris@schleibinger.com 

ÖSTERREICHISCHER BETONTAG 2004 

Mezinárodní konference a v˘stava 

Termín a místo konání: 18. a 19. bfiezna 2004, VídeÀ, Rakousko 

Kontakt: ÖVBB, Karlsgasse 5, A-1040 Vienna, fax: +431 504 1596, 

e-mail: beton@netway.at, cbz@cbz.cz, ssbk@sky.cz 

FRACTURE MECHANICS OF CONCRETE AND 

CONCRETE STRUCTURES FRAMCOS-5 


Termín a místo konání: 12. aÏ 15. dubna 2004, Vail, Colorado, USA 

e-mail: vcli@umich.edu, willam@colorado.edu, ckleung@ust.hk, 

www.ust.hk/framcos5, dále viz BETON TKS 3/2003 

CONCRETE STRUCTURES: THE CHALLENGE 

OF CREATIVITY 

fib symposium 

Termín a místo konání: 26. aÏ 28. dubna 2004 , 

Avignon, Francie 

e-mail: francoise.raban@equipement.gouv.fr 

dále viz BETON TKS 5/2003 

CIB WORLD BUILDING CONGRESS 

Termín a místo konání: 2. aÏ 7. kvûtna 2004, Toronto, Ontario, Kanada 

e-mail: cib2004@nrc.ca, www.cib2004.ca 


H EADING FOR CONCRETE SOLUTION 

Congress ERMCO 

• the world of concrete 

• concrete contribution to sustainable development 

• from design to execucution 

•improved concrete solutions and innovating production 

• promoting concrete solutions 

Termín a místo konání: 16. aÏ 18. ãervna 2004, Finlandia Hall, 

Helsinky, Finsko 

Kontakt: Congreszon Ltd, Italahdenkatu 22 A, FIN-00210 Helsinki, 

Finland, fax: +358 958 409 555, e-mail: ermco@congreszon.fi 

5 TH I NTERNATIONALE PHD SYMPOSIUM IN CIVIL 

ENGINEERING 

Termín a místo konání: 17. aÏ 19. ãervna 2004, TU Delft, Nizozemí 

e-mail: info@phdce5.nl, www.phdce5.nl 


CONSEC 04 – CONCRETE UNDER SEVERE 

CONDITIONS – ENVIRONMENT AND LOADING 


Termín a místo konání: 20. aÏ 23. ãervna 2004, Seoul, Korea 

e-mail: civilcon@gong.snu.ac.kr, http://conlab.snu.ac.kr 


SEMC 2004 – STRUCTURAL ENGINEERING, 

MECHANICS AND COMPUTATION 


Termín a místo konání: 5. aÏ 7. ãervence 2004, Kapské Mûsto, 

Jihoafrická republika 

e-mail: azingon@eng.uct.ac.za, dále viz BETON TKS 4/2003 

COMPOSITE CONSTRUCTION IN STEEL AND 

CONCRETE V 


Termín a místo konání: 18. aÏ 23. ãervence 2004 , Mpumalanga, 

Jihoafrická republika 

e-mail: bhconf@poly.edu, dále viz BETON TKS 3/2003 

ULTRA HIGH PERFORMANCE CONCRETE 

mezinárodní symposium 

Termín a místo konání: 13. aÏ 15. záfií 2004, Kassel, SRN 

e-mail: ghlueke@uni-kassel.de, 

http://www.uni-kassel.de/uhpc2004/, dále viz BETON TKS 5/2003 

METROPOLITAN HABITS AND 

INFRASTRUCTURE – IABSE symposium 

Termín a místo konání: 22. aÏ 24. záfií 2004, ·anghaj, âína 

e-mail: secretariat@iabse.ethz.ch, dále viz BETON TKS 4/2003 

IABMAS 2004 – CONFERENCE ON BRIDGE 

MAINTENANCE, SAFETY AND MANAGEMENT 


Termín a místo konání: 19. aÏ 22. fiíjna 2004, Kyoto, Japonsko 

e-mail: iabmas04@str.kuciv.kyoto-u.ac.jp 


ROLE OF STRUCTURAL ENGINEERS TOWARDS 

R EDUCTION OF POVERTY 

IABSE konference 

Termín a místo konání: 19. aÏ 22. 2. 2005, New Delhi, Indie 

e-mail: secretariat@iabse.org, www.iabse.org 


KEEP CONCRETE ATTRACTIVE 

fib symposium 

• attractiveness of concrete structures 

•innovative materials and technologies for concrete structures 

• modelling of structural concrete 

• sustainable concrete structures and prefabrication 

• fire design of concrete structures 

Termín a místo konání: 22. aÏ 25. kvûtna 2005, Budape‰È, Maìarsko 

Kontakt: „Keep Concrete Attractive“, Symposium Secretariat, 

Hungarian Group of fib, c/o Budapest TU, DCMEG H-1111 Budapest, 

Müegyetem rkp. 3, tel.: +361 463 4068, fax: +361 463 3450, 

fimsympbudapest@eik,bme.hu, www.eat.bme.hu/fibsymp2005 


ODBORNÉ ZAMù¤ENÍ A CÍL ·KOLENÍ 

V prÛbûhu let 2002 a 2003 byla Divizí dopravní cesty âesk˘ch drah, 

s. o., pfiipravena a vydána zásadní novelizace Kapitoly 17 (Beton pro 

konstrukce) a Kapitoly 18 (Betonové mosty a konstrukce) Technick˘ch 

kvalitativních podmínek staveb âesk˘ch drah. Novelizovaná znûní 

obou tûchto kapitol t˘kajících se novû budovan˘ch betonov˘ch 

konstrukcí pro Ïelezniãní dopravu pfiiná‰ejí tentokrát fiadu zcela nov˘ch 

poÏadavkÛ a podmínek. Je to dáno nutností reagovat textem TKP na 

soubor evropsk˘ch norem navrhování, provádûní, údrÏby a správy 

betonov˘ch konstrukcí, které se zapracovávají do systému ãesk˘ch 

norem, i na dal‰í související podmínky provázející vstup âeské 

republiky na otevfien˘ stavební trh Evropské unie a její propojenou 

dopravní infrastrukturu. 

âeské dráhy, s. o., se proto rozhodly uspofiádat ve spolupráci s âeskou 

betonáfiskou spoleãností âSSI (âBS) jednodenní ‰kolení zamûfiené na 

v˘klad poÏadavkÛ kapitol 17 a 18 TKP âD. ·kolení, které je urãeno projektantÛm, 

stavebním firmám, v˘robcÛm betonov˘ch dílcÛ a v˘robkÛ 

pro beton, i pracovníkÛm správy a údrÏby betonov˘ch konstrukcí na 

Ïeleznicích, se zamûfií hlavnû na novinky v poÏadavcích a jejich odchylky 

vÛãi pfiedcházejícím verzím TKP a také na jejich zpfiesnûní oproti 

platn˘m âSN. DÛraz bude poloÏen nejen na záleÏitosti v˘roby betonu 

a betonáÏe, ale i na související problematiku: geometrickou pfiesnost konstrukcí, 

certifikaci a zaji‰tûní kvality, prÛkazní a kontrolní zkou‰ky apod. 

Organizátofii ‰kolení vûfií, Ïe si jeho úãastníci neodnesou jen informace 

osouboru technick˘ch poÏadavkÛ âesk˘ch drah, ale Ïe si v diskuzích, 

kter˘m bude dán na ‰kolení velk˘ ãasov˘ prostor, ujasní také v˘znam 

a dosah nov˘ch ustanovení. 

P¤ÍPRAVN¯ V¯BOR 

Ing. Jifií BroÏovsk˘, CSc. Doc. Ing. Vladislav Hrdou‰ek, CSc. 

Ing. Blanka Karbanová Doc. Ing. Jifií Krátk˘, CSc. 

Ing. Bohuslav Steãínsk˘ Ing. Roman ·afáfi 

Ing. Vlastimil ·rÛma, CSc. 

KONTAKTNÍ SPOJENÍ A DAL·Í INFORMACE 

Pro podrobné informace o konání ‰kolení, jeho odborné náplni a moÏnostech 

firemní prezentace se obracejte na: 

Sekretariát âBS, Samcova 1, 110 00 Praha 1 

tel.: 222 316 195, 222 316 173, fax: 222 311 261 

e-mail: tkp@cbz.cz, www.cbz.cz 

POZVÁNKA 

âeská betonáfiská spoleãnost âSSI 

www.cbz.cz 

26. ledna 2004 

Praha, Masarykova kolej âVUT 

ODBORNÉ ZAMù¤ENÍ A CÍL KONFERENCE 

ve spolupráci s 

âesk˘mi drahami, s. o., Divizí dopravní cesty, o. z. 

·kolení 

TKP âD – KAPITOLY 17 A 18 

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB âESK¯CH DRAH, 

KAPITOLA 17: BETON PRO KONSTRUKCE 

KAPITOLA 18: BETONOVÉ MOSTY A KONSTRUKCE 

N E J B L I Ž Š Í A K C E Č B S V R O C E 2 0 0 4 

P¤EDBùÎNÁ POZVÁNKA A V¯ZVA K P¤IHLÁ·ENÍ P¤IHLÁ·KY 

âeská betonáfiská spoleãnost âSSI 

www.cbz.cz 

Konference 

BETON V PODZEMNÍCH A ZÁKLADOV¯CH 

KONSTRUKCÍCH 

25. února 2004 

Praha, Masarykova kolej âVUT 

Beton je nejpouÏívanûj‰ím stavebním materiálem pro základové konstrukce 

v‰ech druhÛ staveb a zároveÀ masivnû pouÏívan˘m materiálem 

v‰ech typÛ podzemních staveb, které se zakládáním navíc ãasto souvisejí. 

Specifické fyzikální a chemické prostfiedí základové pÛdy a horninového 

masivu, jejich interakce s betonem, mnoÏství nejistot a tomu odpovídající 

návrhové, konstrukãní a provádûcí postupy – to v‰e vytváfií zajímav˘ 

a nároãn˘ obor pouÏití betonov˘ch konstrukcí, kter˘ se v posledních 

letech technologicky rychle rozvíjí a zefektivÀuje. 

âeská betonáfiská spoleãnost âSSI (âBS) se proto rozhodla vûnovat souãasnému 

stavu a v˘hledÛm aplikace konstrukãního betonu v zakládání 

a podzemních stavbách samostatnou konferenci. Na rozdíl od tuneláfisk˘ch 

konferencí a akcí vûnovan˘ch geologickému navrhování se 

zamûfiuje na beton. Jednotlivé pfiedná‰ky budou vûnovány jak teorii 

a speciálním aspektÛm navrhování, tak i nov˘m materiálÛm, technologick˘m 

postupÛm a zajímav˘m zpÛsobÛm provádûní. Na pfiíkladech 

realizovan˘ch staveb budou ukázány pfiedev‰ím komplexní moÏnosti 

betonu vãetnû zaji‰tûní jeho trvanlivosti a zajímavého vzhledu. Program 

konference bude sestaven kromû nûkolika vyzvan˘ch referátÛ z pfiíspûvkÛ 

odborníkÛ, ktefií se základov˘m a podzemním konstrukcím vûnují. 

Hlavní tematické okruhy: 

• Plo‰né základové konstrukce 

• Piloty a jejich interakce se základovou deskou 

• Betonové konstrukce tunelÛ a kolektorÛ 

• Bílé vany 

• Navrhování podle Eurocode 7 

P¤ÍPRAVN¯ V¯BOR 

Ing. Michal Grambliãka Doc. Ing. Jan Masopust, CSc. 

Ing. Jifií Mühl Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. 

Ing. Vlastimil ·rÛma, CSc. Doc. Ing. Jan L. Vítek, CSc. 

KONTAKT PRO ZASLÁNÍ ANOTACÍ A DAL·Í INFORMACE 

Pro podrobné informace o konání konference, její odborné náplni a moÏnostech 

firemní prezentace se obracejte na: 

Sekretariát âBS, Samcova 1, 110 00 Praha 1 

Tel.: 222 316 195, 222 316 173, fax: 222 311 261 

E-mail: bpzk@cbz.cz, www.cbz.cz

SVAZ V¯ROBCÒ CEMENTU âR 

SVAZ V¯ROBCÒ BETONU âR 

â ESKÁ BETONÁ¤SKÁ SPOLEâNOST âSSI 

S DRUÎENÍ PRO SANACE BETONOV¯CH KONSTRUKCÍ

BETON 6/03 - Beton TKS

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?