Otev ený dopis spolužákovi ze studií... - Gymnázium a Střední ...

Otev�ený dopis spolužákovi ze studií... 

Milý Mirku, 

nejspíš se te� z�ejm� delší dobu neuvidíme, a tak bych Ti ráda alespo� dopisem vyjád�ila 

sv�j obdiv nad tím, že ses pustil do tak dobrodružné akce, jakou je kone�n� p�im�t náš národ 

ekonomicky myslet, pracovat a nežít na dluh. Vzhledem k tomu, že již p�es dvacet p�t let 

pozoruji školství a z toho deset let velmi zblízka z �editelské židle, vím, že to nebude snadná 

úloha a Tvoje cesta asi nebude hned vít�zná. Ale i pat nebo jen �áste�né vít�zství je n�kdy 

výhrou. Stejn� tak u mne. Jelikož budeš p�edevším rozhodovat o tom, jak ve všech oblastech 

ušet�it, dovol mi p�edat Ti pár nápad� z té mojí parkety: 

Vláda za�ala uvažovat o náborovém p�ísp�vku pro za�ínající u�itele. V sou�asné dob� 

není nic takového t�eba. Každý den mi p�icházejí emaily s životopisy za�ínajících u�itel� 

a jejich žádosti o práci. Žáci již n�kolik let ubývají a u�itel� je dostatek. Absolvent 

pedagogické fakulty je rád, že práci sežene, a vezme ji i za stávající platové ohodnocení. 

Ostatn� „nic neumí“, nemá žádné zkušenosti ani zásluhy a je t�eba se mu v�novat, aby se na 

dobrého u�itele teprve vypracoval. Pokud by cht�l stát zvýšit kvalitu školství, m�l by podpo�it 

ty u�itele, kte�í jsou ve v�ku 30 až 45 let. P�ísp�vek bych spíš nazvala „udržovací“. Na výuce 

t�chto mnohdy ješt� svobodných a �asto finan�n� a bytov� nezajišt�ných u�itel� stojí celá 

škola. Mají již dostatek zkušeností a schopností, po�ád ješt� elán, nápady a hlavn� �as se práci 

pln� v�novat. Bohužel na jejich ocen�ní se mi pen�z nedostává. Samoz�ejm�, že spolu s nimi 

by bylo t�eba p�idat finance i pro všechny starší, kte�í již u�í 20 a více let a d�lají svoji práci 

dob�e. 

A kde na to vzít? Za�ala bych zrušením 200% p�íplatku za tzv. nadúvazkové hodiny. 

Tenhle odborá�sko-socialistický p�ísp�vek zamotává hlavu každému �editeli a od�erpává 

masivn� peníze, které by se daly využít na podporu kvality. Suplování nad základní úvazek je 

�asto �ešeno na poslední chvíli, mnohdy u�itelem, který v dané t�íd� neu�í. Zajistit, aby 

hodina byla odu�ena na požadované úrovni, bývá n�kdy obtížné. Platila bych ji pr�m�rem 

jako každou jinou. Hodiny, které má u�itel trvale p�espo�etné, jsou velmi žádané. Je vid�t, že 

21 vyu�ovaných hodin je na pracovní týden málo. Nev��ím, že by u�itel neodu�il 22 nebo 

dokonce 23 hodin týdn� i s kvalitní p�ípravou. A hned by zbyly peníze pro výborné u�itele. 

Vždy� na nepedagogickou práci zbývá dalších 17 hodin týdn� (když navíc opomenu, že 

vyu�ovací hodiny jsou p�ta�ty�icetiminutové). T�ch 23x15minut je víc než p�t hodin, které by 

m�ly pat�it taktéž škole, a to p�edevším ve škole. Nemáme nikoho na to, aby naše prostory 

zútulnil, staral se o výzdobu, o kv�tiny, o možná zprofanované, ale po�ád aktuální nást�nky, 

o propagaci a už v�bec nikoho na projekty a stálou administrativu. Prost� školství bude 

bohatší, když se jako ostatn� všude zvýší produktivita práce. 

Dalším zdrojem financí jsou poloprázdné t�ídy, nekvalitní školy a nekoncep�ní práce p�i 

nár�stu obor�. Když jsem maturovala, byla v Plzni dv� gymnázia a na základních školách 

4 až 5 t�íd s 35 žáky. Dnes je gymnázií v Plzni šest a pan Klaus mladší se chystá otev�ít další. 

P�itom základní školy jsou poloprázdné. P�etahujeme se o d�ti spolu s odbornými školami 

a Plze� vít�zí. Dnešní rodi�e nedokážou �íci synovi, že bydlí v Rokycanech a gymnázium 

vystuduje v Rokycanech, protože je to pro rodinu nejekonomi�t�jší varianta a škola má zcela 

srovnatelnou úrove�. A pak, že mezi lidmi nejsou peníze. Kdyby tak v tomhle šlo n�jak 

zasáhnout…Nu t�eba pomohou státní a profilové maturity. Odd�lí se zrno od plev 

a z „u��ák�“ se zase stanou st�ední školy s výu�ním listem a kone�n� bude dostatek kucha��, 

zedník�, instalatér�, truhlá�� a my je všechny budeme považovat za elitu, i když nebudou mít 

maturitní zkoušku a bude jim sta�it chodit do školy t�i roky �trnáct dní v m�síci a zbytek �asu 

stráví ve firmách. A to pak teprve bude zbývat korunek! 

1

No a na záv�r si myslím, že krom� školného na vysokých školách, krom� 30 K� p�i 

návšt�v� léka�e by m�la mít i st�ední škola možnost vybírat poplatky za nestandardní aktivity: 

za uvoln�ní z vyu�ování na dobu delší než t�i dny z d�vodu rodinné dovolené, za individuální 

vzd�lávací plán, za rozhodnutí o opakování, p�erušení, uvoln�ní z t�lesné výchovy a za 

všechny zkoušky, které jsou konané p�ed komisí nebo opakovan�. Up�ímn� �e�eno, n�kdy už 

mám t�ch lempl�, kte�í si z nás d�lají legraci, docela dost. A zákon – i ten školský – je 

bohužel na jejich stran�. 

Tak to by bylo asi vše, i když by se mohlo psát samoz�ejm� dál: o plýtvání pen�zi 

z evropských fond�, o maturitách, které se dají inovovat na škole samotné a zcela zdarma, 

o zam�stnávání a dvojitém placení d�chodc�, o drahých hodinách, které už nikdo v �ervnu 

(po odchodu student� n�jvyšších ro�ník�) neodu�il, o p�erozd�lování provozních pen�z na 

po�et žák�, o nemožnosti rozvázat pracovní pom�r s u�itelem, který nic nenau�í. To všechno 

se to�í kolem pen�z, kterých je málo. 

V�bec Ti tedy nezávidím. Naprosto netuším, co bych d�lala, když jeden ministr za�ne 

k�i�et, že druhý dostal „miliardu“ a on ji chce taky…Zapla� b�h na mne ob�as zak�i�í jen 

u�itel(ka), že chce mít prázdniny, když d�ti mají prázdniny. A potom chce samoz�ejm� víc 

než pr�m�rný a každoro�n� valorizovaný vysokoškolský plat. 

No nevím. Nem�li jsme rad�ji z�stat u té guma�iny? 

Moc zdraví a drží palce Drahuš. 

Ing. Drahomíra Rancová, 

�editelka školy 

Prázdninová p�íprava na státní maturity... 

2

Seznam pedagog� gymnázia 2009 – 2010 

P�íjmení Jméno Titul Vyu�ované p�edm�ty 

3 

Absolvovaná 

škola 

Praxe 

Rancová Drahomíra Ing. 

Chemie, Fyzika, 


VŠCHT Praha, 

PF Plze� 

27 

Benedikt Pavel Mgr. 

� eský jazyk, ZSV, 

zástupce �editelky 

PF Plze� 30 

Audesová Jana Mgr. 

� eský jazyk, 

Výtvarná výchova 


Behenská Kristýna Mgr. N�mecký jazyk PF Z� U Plze� 8 

� ervenková Kate�ina Mgr. Biologie, Chemie PF Z� U Plze� 16 

� ížková Helena Mgr. Matematika, Fyzika MFF UK Praha 16 

Drahokoupilová Iva Mgr. Matematika, Zem�pis PF Z� U Plze� 3 

Drechslerová Monika Mgr. � eský jazyk, D�jepis PF Z� U Plze� 17 

Enžl Zden�k 

Matematika, Fyzika, 

PaedDr. 

Informatika 


Fialová Pavlína Ing. Chemie 

VŠCHT Praha, 

Z� U Plze� 

9 

Hlinovská Šárka Ing. Informatika VŠSE Plze� 

VŠCHT 

24 

Fritscherová Olga Ing. 

Anglický jazyk, 

N�mecký jazyk 

Pardubice, 

PF JU 

� .Bud�jovice 

27 

Hrabáková Št�pánka Bc. Anglický jazyk Z� U Plze� 3 

Hy�hová Petra JUDr. ZSV Z� U Plze� 3 

Ježková Blanka Mgr. Chemie, T�lesná výchova PF Plze� 30 

Ježková Jaroslava PhDr. 

� eský jazyk, D�jepis, 

výchovná poradkyn� 

FF UK Praha 36

Kohout Daniel T�lesná výchova, Chemie UK Praha 2 

Kneifelová Hana Mgr. Anglický jazyk PF Z� U Plze� 10 

Kraus Pavel 

PaedDr. 

Ing. 

Matematika, Fyzika, 

koordinátor ICT 

VŠE Praha, 

PF Plze� 

20 

Kuncová Dagmar Mgr. Anglický Jazyk PF Z� U Plze� 3 

Kunešová Klára Mgr. � eský jazyk, ZSV PF Z� U Plze� 1 

Maischeiderová Nina 

Anglický jazyk, Ruský 

jazyk, Špan�lský jazyk 

Institut cizích 

jazyk� Gorkij 

36 

Marková Martina Mgr. Biologie, Chemie PF Z� U Plze� 8 

Maxová Sylvie Mgr. 

Francouzský jazyk, 


PF UK Praha 4 

Mayerová Stanislava RNDr. Biologie, Chemie P�F UK Praha 26 

Michal�ík Peter Bc. Informatika Z� U Plze� 1 

Milota Martin Mgr. Informatika PF Z� U Plze� 9 

Mírka Zden�k Mgr. 



FF UK Praha 38 

Moulisová Daniela PaedDr. N�mecký jazyk, D�jepis 

PF Plze�, 

FF UK Praha 

21 

Mužíková Milada Ing. Ú�etnictví VŠE Praha 23 

Pajtlová Pavla Matematika, Fyzika PF Plze� 27 

Polá�ková Vladana Mgr. 


Hudební výchova 

PF Z� U Plze� 16 

Picková Kate�ina Mgr. Anglický jazyk PF Z� U Plze� 13 

R�ži�ka Miroslav Mgr. T�lesná výchova, ZSV PF Z� U Plze� 16 

Sadílková Madlen Mgr. Anglický jazyk, D�jepis 

PF JU 


10 

Sloupová Gabriela Mgr. 



PF � . 

Bud�jovice 

25 

Sta�ková Lenka Mgr. Biologie, T�lesná výchova UK Praha 1 

Straka Martin Mgr. T�lesná výchova, Zem�pis PF Plze� 13 

Sylla Mahamoudou Ing. Francouzský jazyk 

N�mecký jazyk, 

FE Z� U Plze� 8 

Šamanová Marie Mgr. ZSV, Ruský jazyk, 

výchovná poradkyn� 

PF UK Praha 22 

Šilhánková Lenka Mgr. 

� eský Jazyk, 

Anglický jazyk 

PF UK Praha 11 

Šíp Martin Mgr. 




Špitálníková Stanislava Mgr. Zem�pis, T�lesná výchova PF Plze� 26 

Valach Vladimír Mgr. Biologie, T�lesná výchova PF Z� U Plze� 14 

Vitingerová Pavla Mgr. 




Wagnerová Hana Mgr. Matematika, Fyzika PF Plze� 26 

Wohlrathová Martina Ing. Základy elektrotechniky Z� U Plze� 17 

Wothová Jana Mgr. 

Matematika, Deskriptivní 

geometrie, Informatika 

MFF UK Praha 26 

Záhrobský Zden�k PaedDr. D�jepis PF Z� U Plze� 25 

Zítek Jan Mgr. Anglický jazyk PF Z� U Plze� 14 

4

Seznam pedagog� SOŠ 2009 – 2010 

P�íjmení Jméno Titul Vyu�ované p�edm�ty 

Mužíková Milada Ing. 

B�lský Miloslav Mgr. 

Praxe, Ú�etnictví, Právo, 

zástupkyn� �editelky 

Matematika, Výpo�etní 

technika, Po�íta�ová grafika 

5 

Absolvovaná 

škola 

Praxe 

VŠE Praha 24 


Blatská Eva Mgr. Anglický jazyk PF Plze� 37 

Burda Jaroslav Ing. 

Enžlová Ludmila Mgr. 

Praxe, Elektronické po�íta�e, 

Po�íta�ové sít�, 

Programové vybavení 

Matematika, Výpo�etní 

technika, výchovná poradkyn� 

Fritscherová Olga Ing. N�mecký jazyk, Chemie 

Gallová Jaroslava Mgr. 

Háka Jaromír Mgr. 

N�mecký jazyk, 

Obchodní korespondence 

Výpo�etní technika, 

Programové vybavení, 

Matematika, 

Elektronické po�íta�e 

Z� U Plze� 12 


VŠCHT 

Pardubice, 

PF JU 


27 

FF UK Praha 36 

PF Z� U Plze� 9

Harnoch Robert Mgr. 

Hlinovská Šárka Ing. 

Honz� Jitka Ing. 

Matematika, 

Výpo�etní technika, Fyzika 

Hospodá�ské výpo�ty, 

Zbožíznalství, Právní nauka, 

Technika administrativy, 

Obchodní korespondence, 

Marketing, Managment 

Drobné podnikání, Obchodní 

provoz, Ekonomie, Ú�etnictví, 

Praxe, Cvi�ení z ú�etnictví 

6 


VŠSE Plze� 25 

VŠE Praha 21 

Kohout Daniel Chemie UK Praha 2 

Kopová Hana Mgr. � eský jazyk, Ob�anská nauka PF Plze� 20 

Kunešová Klára Mgr. � eský jazyk, ZSV, Psychologie PF Z� U Plze� 1 

Likeová Lenka Ing. 

Mikroprocesorová technika, 

Elektrotechnická m��ení, Aut. 

cvi�ení, Automatizace 

Z� U Plze�, 

Fakulta 

elektrotechnická 

Marková Martina Mgr. Chemie PF Z� U Plze� 8 

Milota Martin Mgr. Matematika, Zem�pis PF Z� U Plze� 9 

Necká�ová Marcela Mgr. T�lesná výchova 

P�ibík Rudolf Mgr. 

Regula Julius Ing., Bc. 

Fyzika, Technické kreslení, 

Praxe 

Elektrotechnická m��ení, 

Elektronika, Praxe 

SPŠ stavební 

Plze�, UK 

FTVS kurz 

trenér� 

16 

28 


VVTŠ 

Liptovský 

Mikuláš 

Silbernáglová Alena Mgr. Anglický jazyk PF Z� U Plze� 7 

Sylla Mahamoudou Ing. ELM FE Z� U Plze� 8 

Valach Vladimír Mgr. Biologie, T�lesná výchova PF Z� U Plze� 14 

V�ch Miloš Ing. 

Wohlrathová Martina Ing. 

Elektronika, 

� íslicová technika, Praxe 

Základy elektrotechniky, 

Elektrotechnologie, 

Silnoproudá za�ízení, 

Výpo�etní technika 

21 

VŠSE Plze� 27 

Z� U Plze� 17 

Zábranská Hana Mgr. Anglický jazyk PF Plze� 35 

Záhrobský Zden�k PaedDr. � eský jazyk, D�jepis PF Plze� 25 

Zborek Petr Bc. Praxe � VUT Praha 2

Ostatní zam�stnanci školy 

P�íjmení Jméno Pracovní za�azení 

Bohuslav Jind�ich školník SOŠ 

Hladová Stanislava sekretá�ka a hospodá�ka školy 

Koubíková Jana ú�etní 

Michal�ík Peter, Bc. správce po�íta�ové sít� G 

Šaman Karel technický pracovník 

Šime�ková Iva ú�etní 

Zborek Petr, Bc. správce po�íta�ové sít� SOŠ 

Ceplechová Irena uklíze�ka G 

Kordová Marcela uklíze�ka G 

Krislová Stanislava uklíze�ka G 

Šmolíková Monika uklíze�ka G 

Tremlová Dagmar uklíze�ka G 

Gi�ová Jana uklíze�ka SOŠ 

Krouzová Vratislava uklíze�ka SOŠ 

Manková Eva uklíze�ka SOŠ 

Rancová Jaroslava vrátná G 

Pracovnice školní jídelny 

P�íjmení Jméno Pracovní za�azení 

Štiková Iveta vedoucí školní jídelny 

Gaherová Hedvika kucha�ka 

Hor�áková Irena kucha�ka 

Jechová Ivana kucha�ka 

Komárková Jaroslava kucha�ka 

Putichová Eva kucha�ka 

Vildová Ji�ina kucha�ka 

7

1. Bej�ková Kate�ina Osek 

2. Brožová Jana Osek 

3. � adová Eliška Dob�ív 

4. Drechslerová Terezie Medový Újezd 

5. Hodinová Dominika Rokycany 

6. Holubjaková Marcela Rokycany 

7. Ivani�ová Petra Rokycany 

8. Král Karel Rokycany 

9. Lišková Liliana Osek 

10. Necká�ová Barbora Rokycany 

11. Po�ízková Kristýna Volduchy 

1. Bernášek Martin Dýšina 

2. Dammerová Lucie Sedlecko 

3. Hesounová Tereza Rokycany 

4. Honzíková Kristýna Mirošov 

5. Hor�icová Anna Dob�ív 

6. Hubá�ková Alena Mirošov 

7. Jarošová Adriana Radnice 

8. Je�ábková Lucie Radnice 

9. Karlovská Michaela Hlohovice 

10. Mauritzová Nicola Plze� 

11. Men�íková Lucie Plze� 

1. Andrlík Ji�í Ejpovice 

2. Audes Jan Hrádek 

3. Cibulová Tereza Strašice 

4. Duong Kim Hoang Strašice 

5. Filáková Anna Strašice 

6. Halúzková Veronika Rokycany 

7. Havránek Martin Rokycany 

8. Hodinová Andrea Mirošov 

9. Hron Richard Rokycany 

10. Kolá�ová Marcela Rokycany 

11. Kubí�ková Hana Litohlavy 

12. Ku�erová Sabina Rokycany 

13. Kuncová Lucie Strašice 

14. Lupinská Dominika Rokycany 

Studenti gymnázia 

� ty�leté studium 

T�ída: 1. B 

T�ídní u�itel: Mgr. Marie Šamanová 

8 

12. Radkovský Jakub Zbiroh 

13. Regula Jan Klabava 

14. Stádler Pavel Rokycany 

15. Svejkovský Jan Rokycany 

16. Š�chová Jana Osek 

17. Trhlíková Anna Rokycany 

18. Van�ová Markéta Rokycany 

19. Vildová Kate�ina Rokycany 

20. Zoulová Nikola Dob�ív 

21. Halbychová Renata Strašice 

T�ída: 1. C 

T�ídní u�itel: Mgr. Helena � ížková 


T�ídní u�itel: Mgr. Miroslav R�ži�ka 

12. Novák Ond�ej � ervený Hrádek 

13. Seifertová Radka Most 

14. Suchý Václav Kyšice 

15. Štíchová Klára Zbiroh 

16. Štych Patrik Strašice 

17. Totzauer David Vejvanov 

18. Van�k Ladislav Zbiroh 

19. Veverková Pavlína Praha – Kamýk 

20. Zemanová Kristýna Kamenec 

21. Štrunc Jan B�asy 

22. Lišková Renáta Plze� 

15. Monhart Lukáš Dob�ív 

16. Moulisová Martina Rokycany 

17. Pale�ek Radek Holoubkov 

18. Rejdová Petra Rokycany 

19. Rošafný Vilém Rokycany 

20. Schwarzová Iveta Dob�ív 

21. Sulánská Nikola Hrádek 

22. Šišková Lucie Hrádek 

23. Škvarková Jana Strašice 

24. Štilipová Jana Hrádek 

25. Veselá Terezie Rokycany 

26. Vorlíková Magdalena B�ezina 

27. Zikmund Jakub Kornatice 

28. Šantota Jakub Plze�

1. Boudová Michaela Mirošov 

2. Brožová Aneta Osek 

3. Demková Barbora Rokycany 

4. Grossová Barbora Radnice 

5. Hanzlíková Jitka Cerhovice 

6. Herodesová Nikola Dob�ív 

7. Hudíková Kate�ina Litohlavy 

8. Chalupová Veronika Plze� 

9. Jarošová Václava Sebe�ice 

10. Kestnerová Magdalena Plze� 

11. Lepešková Veronika Osek 

12. Mat�jková Olga Rokycany 

13. Menclová Markéta Plze� 

14. Nguyen Huu Khanh Mirošov 

15. Ryba Lukáš Zbiroh 

1. B�hounková Markéta Sko�ice 

2. Beránek Josef Sm�d�ice 

3. Bischofová Renata Plze� 

4. � ervená Michaela Ejpovice 

5. Fischerová Eliška Stupno 

6. Florian Rostislav Plze� 

7. Havlán Patrik Chrást 

8. Hrubá Veronika Plze� 

9. Hu�ková Markéta K�íše 

10. Karbulková Hana Sko�ice 

11. Kirá� Martin Mle�ice 

12. Klímová Dana Rokycany 

13. Krabcová Michaela Zbiroh 

14. Král Jakub Rokycany 

15. Liehmannová Jaroslava Rokycany 

16. Majer Vít Zbiroh 

1. Bitnerová Barbora Rokycany 

2. Frano Adam Raková 

3. Hercík Radim Ejpovice 

4. Husárová Nicola Osek 

5. Kokošková Denisa Rokycany 

6. Koranda Adam Plze� 

7. Kotorová Veronika Rokycany 

8. Kutilová Klára Rokycany 

9. Lukešová Karolína Ejpovice 

10. Medová Miroslava Olešná 

11. Mildorf Martin Plze� 


T�ídní u�itel: RNDr. Stanislava Mayerová 

9 

16. Skálová Karolína Mýto 

17. Slozberg Rony Rokycany 

18. Šeflová Daniela Rokycany 

19. Šev�íková Alena Rokycany 

20. Šneberková Lucie Osek 

21. St�elbová Martina Rokycany 

22. Suda Ond�ej Radnice 

23. Ter� Tomáš Plze� 

24. Turková Barbora Zbiroh 

25. Vandra Radek Rokycany 

26. Veleta Michal Vitinka 

27. Vondalová Kristýna Ho�ovice 

28. Votýpka Jan Litohlavy 

29. Vurmová Kate�ina Plze� 

30. Zají�ková Aneta Dob�ív 


T�ídní u�itel: Mgr. Martin Straka 

17. Martincová Alexandra Rokycany 

18. Morová Sabina Mirošov 

19. Mudrová Denisa Mirošov 

20. Ouhrabková Adéla B�asy 

21. Racková Aneta Sm�d�ice 

22. Reitspiesová Hana Rokycany 

23. Rojová Anna Spálené Po�í�í 

24. Rýglová Kate�ina Stupno 

25. Salcman Jakub Plze� 

26. Št�pánová Jitka Plze� 

27. Šupíková Alice Plze� 

28. Švamberk Eduard Praha 

29. Trn�ák Erik Rokycany 

30. T�mová Veronika Holoubkov 

31. Uzel Bohumil Mirošov 

32. Zeman Martin Lipnice 


T�ídní u�itel: Mgr. Monika Drechslerová 

12. Mrá�ková Veronika Strašice 

13. Mrázová Michaela Hrádek 

14. Nosek Tomáš Rokycany 

15. Perlíková Lucie Hrádek 

16. Pešková Romana Rokycany 

17. Rajzr Tomáš Klabava 

18. Šach Ji�í Rokycany 

19. Sadilová Ivana Radnice 

20. Salcmanová Simona Plze� 

21. Šiký� Karel Žihle 

22. Stránský Lukáš Rokycany

23. Urbanová Aneta Medový Újezd 

24. Uxová Kristýna Hrádek 

25. Van�ura Ond�ej Osek 

26. Va�ková Kate�ina Plze� 

1. Barna Jan Rokycany 

2. Belšánová So�a Plze� 

3. Bílá Ludmila Zbiroh 

4. Bílková Simona Strašice 

5. Blažková Tereza Rokycany 

6. Brunato Federico Vejprnice 

7. Ferusová Martina Plze� 

8. Hájek Martin Volduchy 

9. HocmannováKate�ina Tymákov 

10. Holub Jakub Borek 

11. Honz� Martina Plze� 

12. Kirá� Lukáš Rokycany 

13. Kotasová Kate�ina Mirošov 

14. Kovácsová Dominika Rokycany 

1. Barešová Lenka Radnice 

2. Bémová Petra Plze� 

3. Burdová Lenka Stupno 

4. Dongres Miloš Mýto 

5. Dorková Lucie Plze� 

6. Dudáková Kate�ina Plze� 

7. Fara Adam Rokycany 

8. Fialová Št�pánka Dýšina 

9. Franta Jaromír Rokycany 

10. Hradecký Marian Stupno 

11. Hubá�ková Hana Mirošov 

12. Korandová Lenka Rokycany 

13. Krocová Eva Litohlavy 

14. Kunešová Tereza Rokycany 

15. P�nkavová Tereza Radnice 

10 

27. Vl�ek Jan Rokycany 

28. Votavová Jitka Hrádek 

29. Vild Marek Hrádek 

30. Jelínková Šárka Hrádek 


T�ídní u�itel: Mgr. Stanislava Špitálníková 

15. Mlejnská Eva Letkov 

16. Nezbedová Kate�ina Dýšina 

17. Pechová Edita Klabava 

18. Pergnerová Eva Rokycany 

19. Peroutka Josef Mirošov 

20. Poborský Kryštof Rokycany 

21. Rejšková Lenka Líšná 

22. Škopová Tereza Plze� 

23. Šnebergová Eva Plze� 

24. Somrová Alena Ka�ez 

25. Sýkorová Št�pánka Mirošov 

26. Tomcová Lenka Plze� 

27. Tycová Petra Mýto 

28. Zikmundová Lucie Volduchy 


T�ídní u�itel: PaedDr. Zden�k Enžl 

16. Pillmannová Tereza Rokycany 

17. Polívková Katharina Mýto 

18. Pot�šilová Zuzana Plze� 

19. Pražská Markéta Litohlavy 

20. Rychecký Ond�ej B�asy 

21. Scho�ovská Veronika Kamenný Újezd 

22. Sedlá�ková Tereza Rokycany 

23. Široký Jakub Rokycany 

24. Slach Radek P�ív�tice 

25. Št�tinová Šárka Rokycany 

26. Sudová Kate�ina Radnice 

27. Švamberk Avetis Praha 

28. Sv�chotová Jana Rokycany 

29. Wohlmuth Lukáš Rokycany 

30. Žánová Magdalena Rokycany

1. Bist�ický Marek Rokycany 

2. D�di�ová Alena Rokycany 

3. Duong Nhat Huy Strašice 

4. Frühauf Jakub Rokycany 

5. Gregorec Jakub Zbiroh 

6. Hájek Stanislav Rokycany 

7. Hanzlík Št�pán Hrádek 

8. Hron David Rokycany 

9. Hubá�ková Simona Kamenný Újezd 

10. Hu�á�ek Jakub Rokycany 

11. Janda Matyáš Rokycany 

12. Jedli�ková Nathalie Rokycany 

13. Kopová Martina Rokycany 

14. Koubíková Kate�ina B�ezina 

15. Kubíková Klára Rokycany 

1. Babuljak Adam Mýto 

2. Burešová Saskie Rokycany 

3. Császtová Michaela Rokycany 

4. Drechslerová Anna Mirošov 

5. Dyková Anna Ka�ez 

6. Dyková Barbora Ka�ez 

7. Fenclová Terezie Rokycany 

8. Jacobiová Nicola Plze� 

9. Jind�ich Jakub Rokycany 

10. Jirásková Andrea Zbiroh 

11. Kahovcová Anna Rokycany 

12. Koša�ová Anna Osek 

13. Kunc Vojt�ch Strašice 

14. Matoušková Denisa Hrádek 

15. Mayer Mat�j Rokycany 

16. Moulisová Kristýna P�íkosice 

1. Aubrechtová Karolína Rokycany 

2. Blecha Šimon Strašice 

3. � echová Lenka Rokycany 

4. Dušková Veronika Rokycany 

Studenti gymnázia 

Víceleté studium 

T�ída: prima 

T�ídní u�itel: Mgr. Lenka Šilhánková 

11 

16. Lisko Filip Rokycany 

17. Meduna Marek Zbiroh 

18. N�me�ková Šárka Strašice 

19. Pešek Pavel Kamenný Újezd 

20. P�íhoda Alex Rokycany 

21. Pšeni�ková Jana Radnice 

22. Sko�ilová Tina Rokycany 

23. Sudová Kristina Rokycany 

24. Svejkovská Št�pánka Zbiroh 

25. Škorvánková Kate�ina Hrádek 

26. Vágner Ond�ej Hrádek 

27. Vála Jakub Rokycany 

28. Wohlrath Daniel Rokycany 

29. Zíková Tereza Kamenný Ujezd 

T�ída: sekunda 

T�ídní u�itel: Mgr. Iva Drahokoupilová 

17. Mudra Jan Svojkovice 

18. Opp David Rokycany 

19. Oppová Daniela Rokycany 

20. P�nkava Lukáš Dob�ív 

21. Pešek Jan Dob�ív 

22. Pichrtová Victoria H�rky 

23. Polá�ek Robert Rokycany 

24. P�erovská Linda Strašice 

25. P�ibylová Pavlína Rokycany 

26. Sazima Tom Strašice 

27. Škarda Martin Strašice 

28. Šnajdrová Lucie Volduchy 

29. Š�sová Karolína Rokycany 

30. Tlu�ek Vojt�ch Rokycany 

31. Stá�a David Rokycany 

T�ída: tercie 

T�ídní u�itel: Mgr. Gabriela Sloupová 

5. Fialová Pavla Rokycany 

6. Frantesová Michaela Mirošov 

7. Karásek Ond�ej Cheznovice 

8. Karel Kryštof Borek

9. Kasíková Veronika Mýto 

10. Krupi�ka Lubomír Rokycany 

11. Langová Dominika Zbiroh 

12. Mašková Andrea Dob�ív 

13. Medunová Diana Zbiroh 

14. Nekula Michal Rokycany 

15. N�mcová Tereza Holoubkov 

16. Pešek Jaroslav Dob�ív 

17. Polendová Markéta Rokycany 

18. Procházková Pavlína Strašice 

19. Provazník Daniel Rokycany 

20. Sadovská Ladislava Hrádek 

1. Bradová Adéla Osek 

2. B�cha Martin Holoubkov 

3. Chernetská Anastasiya Litohlavy 

4. D�di�ová Eliška Rokycany 

5. Dienstbierová Lenka Rokycany 

6. Drabina Jan Hrádek 

7. Hána Jakub Rokycany 

8. Hejsek Adam Volduchy 

9. Holubová Markéta Mirošov 

10. Hop�áková Bohuslava Borek 

11. Horáková Adéla Zbiroh 

12. Jane�ek Vilém Rokycany 

13. Ježková Miloslava Rokycany 

14. Jirsová Pavlína Rokycany 

15. Ka�írek Lukáš Rokycany 

16. Košanová Lucie Rokycany 

17. Ková�ová Jana Mýto 

1. Brabcová Eva Rokycany 

2. Brož Petr Rokycany 

3. B�chová Denisa Raková 

4. � epeláková Lucie Rokycany 

5. Cimpel Jan Darová 

6. Hron Michal Rokycany 

7. Hu�á�ková Tereza Rokycany 

8. Klegová Kate�ina Anna Plze� 

9. Koulová Radka Rokycan 

10. Krátký František Štítov 

11. Lavorenti Marek Hrádek 

12. Löffelmannová Tereza Rokycany 

13. Lorencová Petra B�asy 

14. Martanová Karolína Ejpovice 

15. Mésárošová Tereza Rokycany 

T�ída: kvarta 

T�ídní u�itel: Mgr. Blanka Ježková 

T�ída: kvinta 

T�ídní u�itel: Mgr. Hana Wagnerová 

12 

21. Šantorová Barbora Rokycany 

22. Seidlová Bára Rokycany 

23. Šimá�ová Pavlína Rokycany 

24. Šlajchová Sandra Kamenný Újezd 

25. Štochlová Tereza Rokycany 

26. Svoboda Jakub Rokycany 

27. Tu�ková Karolína Mirošov 

28. Turek Zden�k Zbiroh 

29. Turková Adéla Zbiroh 

30. Vejvodová Tereza Rokycany 

31. Vodi�ková Tereza Holoubkov 

32. Wohlrath Vladislav Rokycany 

18. Matouš Lukáš Hrádek 

19. Pet�í�ková Tereza Rokycany 

20. Poduška Lukáš Mýto 

21. Pospíšilová Markéta Rokycany 

22. Rataj Petr Radnice 

23. Scho�ovská Nikola Kamenný Újezd 

24. Sedlá�ek Jan Rokycany 

25. Sedlá�ek Patrik Rokycany 

26. Sedlá�ková Marie Rokycany 

27. Smetáková Michaela Volduchy 

28. Tábo�íková Vendula Rokycany 

29. Titlová Nikola Rokycany 

30. Topinková Michaela Rokycany 

31. Veverka Josef Rokycany 

32. Vo�íšková Tereza Rokycany 

33. Žováková Denisa Strašice 

16. Mojžíš Matouš Rokycany 

17. Morková Simona Rokycany 

18. Motlí�ková Monika Holoubkov 

19. Mužík Lukáš Rokycany 

20. Pešek Petr Kamenný Újezd 

21. Petr David Mešno 

22. Pražská Kate�ina Mýto 

23. Roub Martin Rokycany 

24. Silovský Tadeáš Rokycany 

25. Sudová Kate�ina Rokycany 

26. Tomáško Jakub Rokycany 

27. Vlach Vojt�ch Strašice 

28. Vodi�ka Jan Holoubkov 

29. Východská Zuzana Rokycany

1. Beneš Filip Radnice 

2. Beran Tomáš Rokycany 

3. Blažková Barbora Rokycany 

4. Blažková Tereza Rokycany 

5. Blovský Filip Radnice 

6. � ervený Pavel Raková 

7. Deb�i�ková Anna Hlohovice 

8. Drncová Daniela Dob�ív 

9. Dudová Michaela B�ezina 

10. Fiala David Mirošov 

11. Hlad Josef Rokycany 

12. Jind�ichová Klára Rokycany 

13. Kapoun Martin Rokycany 

14. Kopá�ová Eliška Cheznovice 

1. Bej�ková Veronika T�n� 

2. Benýrová Adéla Rokycany 

3. Bradová Klára Litohlavy 

4. Fiala Martin Rokycany 

5. Houdek Mario Volduchy 

6. Kanto�ík Lukáš Rokycany 

7. Kasíková Lucie Mýto 

8. Lang Milan Zbiroh 

9. Mezuliáníková Diana Ka�ez 

10. Moulis Ond�ej P�íkosice 

11. Pech Ond�ej Strašice 

12. Perlík Michal Mýto 

T�ída: sexta 

T�ídní u�itel: PaedDr. Daniela Moulisová 

1. Belhajová Marie Plze� 

2. � ermáková Nikol Rokycany 

3. � ervená Kate�ina Raková 

4. Duba Tomáš Hrádek 

5. Enžl Ji�í Rokycany 

6. Fo�tová Eva Praha 

7. Hronová Gabriela Rokycany 

8. Ježek Jind�ich Rokycany 

9. Jirsa Petr Rokycany 

10. Kaminský Tomáš Hrádek 

11. Korfová Lucie Rokycany 

12. Kratochvíl Tomáš T�n� 

13. Kuželová Irena Strašice 

14. Lokvencová Iva Rokycany 

15. Malý Jan Lhota pod Rad�. 

T�ída: septima 

T�ídní u�itel: Pavla Pajtlová 

13 

15. Kuželová V�ra Strašice 

16. Machek Jakub Strašice 

17. Machtová Petra Plze� 

18. Ma�ík Tomáš Hrádek 

19. Mráz Jaroslav Rokycany 

20. Nováková So�a Rokycany 

21. Opatrný Marek Pavlovsko 

22. Šev�ík Milan Rokycany 

23. Šmolíková Andrea Rokycany 

24. Tu�ková Hedvika Mirošov 

25. Urbánková Lucie Rokycany 

26. Valentová Dana � í�ov 

27. Vondrášková Tereza Dob�ív 

T�ída: oktáva 

T�ídní u�itel: PaedDr. Pavel Kraus 

13. Procházka Jakub Rokycany 

14. Purkart Pavel Mirošov 

15. Rédl Ond�ej Rokycany 

16. Roub Ji�í Rokycany 

17. Schwarz Patrik Rokycany 

18. Slachová Eva Lhota pod Rad�. 

19. Sýkora Jan Mirošov 

20. Trykar Lukáš Volduchy 

21. Ungrová Marie Svojkovice 

22. Valeš Michal Hrádek 

23. Vonásek Pavel Tý�ek 

24. Vondrášek Ji�í Dob�ív 

16. Nevlazla Tomáš Rokycany 

17. Nováková Barbora B�ezina 

18. Osvald Martin Rokycany 

19. Pousková Klára Rokycany 

20. Ranc David H�rky 

21. Rázková Markéta Litohlavy 

22. Rychlý Mat�j Dob�ív 

23. Sefzig Petr Rokycany 

24. Svoboda Václav Osek 

25. Tomášek Michal Rokycany 

26. Varva�ovská Denisa Veselá 

27. Wagnerová Alena Rokycany 

28. Zemanová Barbora Svojšín 

29. Hebr Josef Praha

1. Josef Barták Vitinka 

2. Anna Berková Rokycany 

3. Zden�k B�e�ka Rokycany 

4. Lucie � epeláková Cheznovice 

5. Tereza � íhová Osek u Rok. 

6. Silvie Dudlová Rokycany 

7. Michaela Dvo�áková Nevid 

8. Jan Hemzá�ek Starý Plzenec 

9. Anna Hrubá Kakejcov 

10. Nicole Chasáková Rokycany 

11. Hana Jakub�íková Spálené Po�í�í 

12. Michal Jan B�asy 

13. Tereza Jirsová Rokycany 

14. Roman Kašák Rokycany 

15. Klára Kola�íková Rokycany 

16. Monika Langová Zbiroh 

17. Jana Lazáriková Rokycany 

1. Vladimír Baran Rokycany 

2. Martin B�lohlávek Radnice 

3. Lukáš Beneš Hlohovice 

4. David Bodnár Plze� 

5. Milan Davídek Svojkovice 

6. Nicolas Diesl Spálené Po�í�í 

7. Michael Horák Strašice 

8. Ond�ej Hosman Rokycany 

9. Jaromír Hrubý Rokycany 

10. Petr Jedoun Dob�ív 

11. Martin Kasl Rokycany 

12. Jan Kohlí�ek Skomelno 

13. Ond�ej Kotora Spálené Po�í�í 

14. Lukáš Kožíšek Hrádek 

15. Kate�ina Kratochvílová Komárov 

16. Václav Kroc Rokycany 

17. Josef Lexa Strašice 

1. Bej�ek Martin B�asy 

2. Bernášková Pavlína Klabava 

3. Brichta Jakub Rokycany 

4. Cenková Karolína Vitinka 

5. Chvojková V�ra Terešov 

Studenti SOŠ 

T�ída: 1. L 

T�ídní u�itel: Ing. Šárka Hlinovská 

T�ída: 1. I 

T�ídní u�itel: Mgr. Jaromír Háka 


T�ídní u�itel: Ing. Jitka Honz� 

14 

18. Anna Lehnerová Rokycany 

19. Veronika Mošnová Bezd�kov 

20. Radka Mudrová Mirošov 

21. Lucie Nevlazlová Rokycany 

22. Thu Hang Nguyen Radnice 

23. Jaromír Novák Plze� 

24. Nikola Os�atková Spálené Po�í�í 

25. Monika Panušková P�íkosice 

26. Martina Pastvová Rokycany 

27. Pavel Roth Svojkovice 

28. Jaroslava Schejbalová Rokycany 

29. Jana Skali�ková Rokycany 

30. Denisa Šandorová Dob�ív 

31. Lenka Terelmesová Kornatice 

32. Lucie Veverková Lhota p. Rad�em 

33. Adéla Weissová Mýto 

18. Daniel Lukeš Ejpovice 

19. David Maršálek Spálené Po�í�í 

20. Ond�ej Martínek Spálené Po�í�í 

21. Ján Moch�ák B�asy 

22. Martin Mudra Svojkovice 

23. Petr Pech Osek 

24. Martin P�nkava Rokycany 

25. Václav Pešice Mirošov 

26. Petr Prokýšek Cerhovice 

27. Milan R�ži�ka Š�áhlavy 

28. Petr Sokol Plze� 

29. Jakub Svoboda Olešná 

30. Pavel Szep Volduchy 

31. Ladislav Šaman Mirošov 

32. Mat�j Šimandl Ho�ovice 

33. Vít Šlechta Strašice 

34. Marek Tupec Plískov 

6. D�di�ová Denisa Mirošov 

7. Fiala Miroslav Rokycany 

8. Holubová Zora Rokycany 

9. Hrubcová Václava Svojkovice 

10. Hybnerová Tereza Rokycany

11. Kolá�ová Lucie Hrádek 

12. Lauberová Jana Radnice 

13. Malá Šárka Lhota pod Rad. 

14. Mat�jková Barbora Hrádek 

15. Michalková Martina Volduchy 

16. Nodžáková Aneta Strašice 

17. Otcová Hanka Mirošov 

18. Otcovská Šárka P�ísednice 

19. Pajerová Nikol Cheznovice 

20. Panc Dominik Všenice 

21. P�nkavová Lucie Mýto 

1. Cihlá� Marek Plze� 

2. Cvan Vít�zslav Strašice 

3. Dostál František Rokycany 

4. Hán Radek Sko�ice 

5. Hás Jan Kamenný Újezd 

6. Herejk Jakub Svojkovice 

7. Hrdina Tomáš Starý Plzenec 

8. Kantár Josef Rokycany 

9. Kasl Jan Hrádek 

1. Balík David Rokycany 

2. Bruštík Antonín B�asy 

3. � ulák Lukáš Zbiroh 

4. Dan�k Ji�í Klabava 

5. Fry� Martin Plze� 

6. Haidlmayer Petr Sedlecko 

7. Hanzlík Martin Rokycany 

8. Hubschmnan Jan Borek 

9. Kalužný Martin Zbiroh 

10. Kincl Ladislav Újezd 

11. Klein Ond�ej Rokycany 

12. Koša� Ond�ej B�asy 

1. � ejková Eliška Plze� 

2. Ha Thi Lan Phuong Plze� 

3. Heinová Lenka Rokycany 

4. Herejková Jitka Mýto 

5. Hurtová Michaela Rokycany 

6. Klas Ji�í Plze� 

7. Naarová Veronika Plze� 

8. Necka�ová Martina Rokycany 

9. Pe�arková Denisa Plze� 

15 

22. Runtová Vladimíra Hrádek 

23. Šilhánková Iveta Rokycany 

24. Šmolíková Simona Mirošov 

25. Sobczaková Isabela Mirošov 

26. Št�pánová Ilona Osek 

27. Štíchová Anežka Zbiroh 

28. Týcová Št�pánka Sko�ice 

29. Vaníková Iveta Rokycany 

30. Vodi�ka Kryštof Mirošov 

31. Vokounová Marcela Radnice 

32. Vondrášková Lucie Hrádek 

T�ída: 2. A 

T�ídní u�itel: Mgr. Martin Milota 

10. Kunc Jind�ich Rokycany 

11. Kyrpy�enko Sergej Dolní Žandov 

12. P�ibá� Filip Blovice 

13. Sadílek Ond�ej Hrádek 

14. Smolák Ond�ej Dob�any 

15. Wager Marek Tachov 

16. Hrachovec Václav Hrádek 

17. Šiký� Karel 

T�ída: 2. P 

T�ídní u�itel: Ing. Martina Wohlrathová 

13. Kratochvíl Ji�í Cheznovice 

14. Kreidl Josef Sko�ice 

15. Mikula Tomáš Rokycany 

16. Navrátil Ond�ej Újezd 

17. Pavelka Martin P�íbram 

18. Pond�lík Patrik Rokycany 

19. P�ta Martin Plze� 

20. Rázek Ond�ej Litohlavy 

21. Rous Ivan Klabava 

22. Šmolík Jakub Nezv�stice 

23. Teplý Tomáš Holoubkov 


T�ídní u�itel: PaedDr. Zden�k Záhrobský 

10. Pechová Michaela Strašice 

11. Pekárková Jana Hrádek 

12. Plachá Lucie Radnice 

13. Psotová Lýdie Spálené Po�í�í 

14. Riegerová Adéla Volduchy 

15. Rybová Sabina Radnice 

16. Sartini Valentino Plze� 

17. Škrábková Andrea Ný�any 

18. Šmolík Jakub Hrádek

19. Solarová Diana N�m�ovice 

20. Sýkora Tomáš Rokycany 

21. Tesa�ová Kate�ina Marie Osek 

22. Turi�íková Kristína Plze� 

1. � ervený Martin Osek u Rokycan 

2. D�di� Tomáš Osek u Komár. 

3. Kalaš David B�ezina 

4. Košacký Jan Rokycany 

5. Loukota Martin Mirošov 

6. Mésároš Václav Rokycany 

7. Pelc Petr Rokycany 

8. Picek Lukáš Raková 

9. Podskalský Jan Rokycany 

1. Bláha Martin Vejprnice 

2. � erný Jakub Plze� 

3. Duník Miloš Spálené Po�í�í 

4. Hájek Ladislav Radnice 

5. Huttr Michal Strašice 

6. Kašparová Veronika Mirošov 

7. Keller Josef Cheznovice 

8. Knor Ji�í Hrádek 

9. Kolá�ný Daniel Svojkovice 

10. Kosti�ek Michal Zaje�ov 

1. Benešová Lucie Rokycany 

2. Blahovcová Lucie Rokycany 

3. Bo�ková Kate�ina Plze� 

4. Brož Petr Rokycany 

5. Habartová Ilona B�asy 

6. Hájková Lucie Strašice 

7. Heringová Lucie Všenice 

8. Kalousová Zuzana Mýto 

9. Klusáková Markéta Plze� 

10. Kupcová Kristýna Rokycany 

11. Kupka Petr Plze� 

12. Lepí�ková Veronika Mirošov 

13. Libotovský Tomáš Plze� 

14. N�me�ková Pavlína Lipnice 


T�ídní u�itel: Ing. Július Regula 

16 

23. Vágnerová Kate�ina Rokycany 

24. Vataha Michal Volduchy 

25. Veselá Klára Rokycany 

26. Vokurková Barbora Klabava 


T�ídní u�itel: Mgr. Ludmila Enžlová 

T�ída: 4. M 

T�ídní u�itel: Mgr. Hana Kopová 

10. Psota Martin Spálené Po�í�í 

11. R�ži�ka Zden�k Hrádek 

12. Šefl Ji�í Spálené Po�í�í 

13. Šneberk Michal Osek u Rokycan 

14. Tichý Petr Hrádek 

15. Trunec Luboš Litohlavy 

16. Vosika Martin Komárov 

17. Žalud Ji�í Plze� 

11. Kulle Jakub Volduchy 

12. Medunová Aneta Zbiroh 

13. P�nkava Filip Mýto 

14. Pirošová Zdenka Humenné 

15. Pittner Tomáš Rokycany 

16. Šmucr Zden�k Rokycany 

17. Vodi�ka Ond�ej Mirošov 

18. Vosika Ond�ej Komárov 

19. Zoubele Slavomír Osek u Rokycan 

15. Pilmaierová Veronika Plze� 

16. Ptáková Veronika Mýto 

17. Razímová Michaela Zbiroh 

18. Sudová Tereza Rokycany 

19. Šístková Denisa Holoubkov 

20. Škrýbová Barbora Plze� 

21. Šubrtová Lucie Cheznovice 

22. Š�chová Monika Osek u Rokycan 

23. Tikovská Barbora Mirošov 

24. Ture�ková Lenka Lužany u P�eštic 

25. Vodi�ková Helena Plze� 

26. Vrba Alois Rokycany 

27. Wiesnerová Adéla Plze�

1. Abrahám Michal Stašov 

2. Aubrecht Petr Mýto 

3. Beneš Kryštof Vitinka 

4. Brabec Ond�ej Rokycany 

5. Brož Ond�ej Rokycany 

6. Bušfy Jakub Bušovice 

7. Hahner Tomáš Strašice 

8. Hora Viktor Plze� 

9. Horá�ek Ond�ej Strašice 

10. Houška Marek Rokycany 

11. Ivani� Jakub Rokycany 

12. Jan Marek B�asy 

1. Auterský Martin Holoubkov 

2. Bouda Radek Ka�ez 

3. Brož Jaroslav Litohlavy 

4. B�cha Pavel Strašice 

5. Hrbá�ek David Rokycany 

6. Kalaš Jaroslav Spálené Po�í�í 

7. Lang Miroslav Zbiroh 

8. Marek Jakub Osek u Rokycan 

9. Naggy Marek Praskolesy 


T�ídní u�itel: Mgr. Miloslav B�lský 

17 

13. Job Otakar Strašice 

14. Kost Oliver Strašice 

15. Krákora Ji�í Rokycany 

16. Loub Jakub Strašice 

17. Nekola Michal Borek 

18. Nodžák Jan Strašice 

19. � apek Aleš Rokycany 

20. Sekyra Ond�ej Dob�ív 

21. Šulc Bronislav Rokycany 

22. Ungr Radek Rokycany 

23. Va�ata Petr Dob�ív 


T�ídní u�itel: Mgr. Robert Harnoch 

10. Necká� Jan Cheb 

11. Novotný Ond�ej Strašice 

12. Pej�och Marek Plze� 

13. Pet�ík Josef Rokycany 

14. Procházka Dominik Praskolesy 

15. Ptá�ník Jakub Volduchy 

16. Soukupová Michaela Mirošov 

17. Vaník Michael Rokycany 

18. Veverka Tomáš B�asy

Gymnázium a SOŠ Rokycany 

Škola se skládá ze dvou samostatn� se rozvíjejících celk�: 

Gymnázium Rokycany (ul. Mládežník� 1115) 

Studijní obory k 1. 9. 2009: 

• gymnázium �ty�leté (8 t�íd) 

• gymnázium osmileté (8 t�íd) 

Mládežník� 1115 

Po�et žák�: 450 

Po�et pedagog�: 40 

Po�et pedagogických úvazk�: 35,20 

Po�et nepedagogických pracovník�: 9,63 

Areál Gymnázia Rokycany v ulici Mládežník� 1115/II byl otev�en 1. 9. 1995. Skládá se 

z výukového pavilonu, sportovní haly a stravovacího za�ízení. 

Gymnázium má vypracovaný vlastní školní vzd�lávací program s názvem „Moje škola“. 

Krom� kvalitní výuky a p�ípravy na vysokoškolské studium nabízí mnoho možností 

sportovního vyžití. Po celý rok jsou po�ádány r�zné sportovní akce, které si u žák� získaly 

velkou oblibu. Na škole je vybudována posilovna, kterou mohou žáci využívat jak v hodinách 

t�lesné výchovy, tak i ve svém volném �ase. 

Škola je velmi dob�e vybavena. Nacházejí se zde po�íta�ové u�ebny, jazykové u�ebny, 

laborato�e a specializovaná pracovišt� pro jednotlivé p�edm�ty (keramická dílna, u�ebna 

hudební výchovy, multimediální u�ebna). Mezi vyu�ované cizí jazyky pat�í anglický jazyk, 

n�mecký jazyk, francouzský jazyk, ruský jazyk a špan�lský jazyk. Po�et p�ijatých žák� na 

vysoké školy se pohybuje mezi 80 – 90 % p�ihlášených, na p�írodov�dné a technické obory je 

to 100 %. 

Cílem školy je nabídka všeobecného vzd�lání, které umožní bezproblémový p�echod na 

vysoké školy – vzd�lání v p�íjemném prost�edí p�edkládané fundovanými pedagogy, kte�í 

mají kladný vztah k mladé generaci a pochopení pro sportovní a jiné záliby žák�. Nabídka je 

dopl�ována sportovními a kulturními akcemi, odbornými kurzy, projekty a spoustou zájezd� 

a exkurzí. 

St�ední odborná škola Rokycany (ul. SBS 112) 

Studijní obory k 1. 9. 2009: 

• management drob. podnikání a obchodu (1 t�ída) dobíhající obor 

• elektronické po�íta�ové systémy (3 t�ídy) 

• automatiza�ní technika (3 t�ídy) 

• ekonomické lyceum (3 t�ídy) – vlastní ŠVP 

• informa�ní technologie (1 t�ída) – vlastní ŠVP Informa�ní a databázové systémy 

Po�et žák�: 273 

Po�et pedagog�: 23 

Po�et pedagogických úvazk�: 22,44 

Po�et nepedagogických pracovník�: 4,69 

18

SOŠ je umíst�na ve stále upravované a modern� vybavené budov� v ulici SBS 112/I. 

V budov� jsou t�i po�íta�ové u�ebny p�ipojené ke školní síti, u�ebna elektrotechnických 

m��ení, automatizace a dílny pro praxi. Škola má své dv� nov� zrekonstruované t�locvi�ny, 

posilovnu a p�íjemnou zahradu. V elektrotechnických oborech se vyu�uje angli�tina. 

Ob�ma školám slouží školní jídelna v budov� gymnázia v ul. Mládežník�, která �ítá 

p�ibližn� 500 strávník� a 8 pracovnic. Nabízí denn� dva druhy jídel. 

Adresa školy 

Gymnázium a St�ední odborná škola, Rokycany 

ul. Mládežník� 1115 

337 01 Rokycany 

� editelství: 

Ing. Drahomíra Rancová 

Tel., fax: 371 725 363 

www.gasos-ro.cz 

e-mail: rancova@gasos-ro.cz 

Všechny školní vzd�lávací programy jsou umíst�ny na www stránkách školy. 

19

P�ijímací zkoušky na Gymnázium 

a St�ední odbornou školu 2011 

Gymnázium osmileté – školní vzd�lávací program „Moje škola“ 

Žáci jsou p�ijímáni na základ� výsledk� písemných p�ijímacích zkoušek. Písemné p�ijímací 

zkoušky jsou povinné pro všechny uchaze�e. Chování na ZŠ musí být hodnoceno 

jako velmi dobré. Výstupní hodnocení škola nevyžaduje. 

P�ijímací zkoušky se skládají z test� z matematiky a �eštiny. Škola nabízí pro žáky 

pátých t�íd p�ípravné kurzy. 

Škola otev�e ve školním roce 2011/2012 jednu t�ídu osmiletého studia. 

Gymnázium �ty�leté – školní vzd�lávací program „Moje škola“ 

1 t�ída zam��ená na výuku anglického jazyka 

Žáci jsou p�ijímáni na základ� sou�tu pr� m�rného prosp�chu na základní škole (konec 

8. a pololetí 9. t�ídy), ode�ítají se desetiny za úsp�chy v olympiádách a sout�žích od 

okresního kola výše, zohled�uje se studium ve t�ídách se zam��ením na matematiku, t�lesnou 

výchovu a s rozší�enou výukou jazyk�. 

Kapacita nesmí být p�ekro�ena, p�ijato bude 30 nejlepších uchaze��. Škola otev�e ve 

školním roce 2011/2012 jednu t�ídu �ty�letého studia s d�razem na kvalitní výuku anglického 

jazyka. 

Výstupní hodnocení škola nevyžaduje. 

St�ední odborná škola 

Ekonomické lyceum 78-42-M/02 

– školní vzd�lávací program „Ekonomické lyceum“ 

Informa�ní technologie 18-20-M/01 

– školní vzd�lávací program „ Informa�ní a databázové systémy“ 

Elektrotechnika 26-41-M/01 

– školní vzd�lávací program „Automatiza�ní a výpo�etní technika“ 

Žáci jsou p�ijímáni na základ� sou�tu pr� m�rného prosp�chu na základní škole (konec 

8. a pololetí 9. t�ídy), ode�ítají se desetiny za úsp�chy v olympiádách a sout�žích od 

okresního kola výše, zohled�uje se studium ve t�ídách se zam��ením na matematiku 

a s rozší�enou výukou jazyk�. 

Kapacita t�íd nesmí být p�ekro�ena, p�ijato bude 30 nejlepších uchaze�� do každého 

oboru. Žáci se sníženou pracovní schopností, dyslektici apod. z tohoto d�vodu nezískávají 

žádné body. P�i rozhodování o p�ijetí bude každý p�ípad posuzován individuáln� p�ijímací 

komisí. P�i rozhodování mezi žáky se stejným celkovým bodovým hodnocením bude t�mto 

uchaze��m dána p�ednost. Výstupní hodnocení škola nevyžaduje. 

Pozvánka na p�ijímací zkoušky nebo k p�edání rozhodnutí o p�ijetí p�ijde rodi��m poštou 

�trnáct dn� p�edem. 

Ing. Drahomíra Rancová, 


20

U�ební plán nižšího a vyššího gymnázia 

ŠVP „Moje škola“ 

U�ební plán nižšího stupn� osmiletého gymnázia 

P�edm�ty prima sekunda tercie kvarta celkem 

� eský jazyk a literatura 4 4 4 4 16 

Anglický jazyk 3 3 3 3 12 

Další cizí jazyk 3 2 2 2 9 

Konverzace v cizím jazyce 0 1 1 1 3 

Matematika 4 4 4 4 16 

Informatika 1 0 2 0,5 3,5 

D�jepis 2 2 2 2 8 

Základy spole�enských v�d 1 1 1 1 4 

Zem�pis 2 1 1 2 6 

Fyzika 2 2 2 2,5 8,5 

Chemie 0 1,5 2,5 2,5 6,5 

Biologie 2 2,5 2,5 2,5 9,5 

Hudební výchova 1 1 1 1 4 

Výtvarná výchova 2 2 1 1 6 

T�lesná výchova 3 3 2 2 10 

Celková �asová dotace 30 30 31 31 122 

U�ební plán vyššího stupn� osmiletého a �ty�letého gymnázia 

P�edm�ty 1. 2. 3. 4. celkem 

� eský jazyk a literatura 4 3 4 4 15 


Další cizí jazyk 3 3 3 4 13 

Matematika 3,5 4 3,5 4 15 

Informatika 2 0,5 0 1 3,5 

D�jepis 2 2 2 0 6 


Zem�pis 2 2 2 0 6 

Fyzika 2,5 2,5 2,5 0 7,5 

Chemie 2,5 2,5 2,5 0 7,5 

Biologie 2,5 2,5 2,5 0 7,5 

Hudební výchova 1 1 0 0 2 

Výtvarná výchova 1 1 0 0 2 


Jazykový seminá� 0 2 2 2 6 

Volitelný seminá� 0 0 2 2 4 

Maturitní p�íprava 0 0 0 9 9 

Seminární práce 0 0 0 1 1 

Celková �asová dotace 33 33 33 33 132 

21

Poznámky k u�ebnímu plánu gymnázia: 

Cizí jazyk – zahrnuje p�edm�ty: Anglický jazyk 


Další cizí jazyk – zahrnuje p�edm�ty: Anglický jazyk 


Francouzský jazyk 

Ruský jazyk 

Špan�lský jazyk 

Žáci si p�edm�t volí. 

Konverzace v CJ – dopl�uje výuku dalšího cizího jazyka na nižším stupni gymnázia 

Jazykový seminá� – zahrnuje: Seminá� z AJ 

Seminá� z NJ 

Žáci si volí podle zájmu a maturity. 

Volitelný seminá� – zahrnuje nabídku nadstandardních aktivit, které škola každoro�n� žák�m 

nabídne ve t�etím a �tvrtém ro�níku �ty�letého studia a v odpovídajících ro�nících osmiletého 

studia. Nabídka se m�ní podle zájmu a možností školy. 

Maturitní p�íprava – je tvo�ena t�emi t�íhodinovými bloky, které zajistí p�ípravu žák� 

na volitelnou �ást státní i profilové maturitní zkoušky a usnadní p�ípravu k p�ijímacím 

zkouškám na vysoké školy. 

P�íklad volby: žák má zájem o maturitu z CH a BI, chce studovat léka�skou fakultu – volí 

bloky chemie, biologie a fyzika. 

Seminární práce – zahrnuje jednohodinovou p�ípravu seminární práce, jejíž obhajoba bude 

sou�ástí maturitního ro�níku. 

22

Ekonomické lyceum 

Studijní obor: 78-42-M/02 Ekonomické lyceum 

ŠVP – Ekonomické lyceum 

Denní studium 

Kategorie a názvy vyu�ovacích p�edm�t� Zkratky 

23 

Po�et týdenních 

vyu�ovacích hodin 

Ro�ník 1. 2. 3. 4. 

Povinné p�edm�ty 

� eský jazyk CJ 2 2 2 2 8 

Literatura LI 1 1 2 2 6 

Celkem 

První cizí jazyk 1CJ 3 3 4 4 14 

Druhý cizí jazyk 2CJ 4 3 3 4 14 

Základy spole�enských v�d ZSV 2 2 2 – 6 

D�jepis DEJ 2 2 – – 4 

Matematika MAT 4 4 4 4 16 

Fyzika FYZ 2 2 – – 4 

Chemie CHE 2,5 2 – – 4,5 

Biologie BIO 2,5 2 – – 4,5 

Zem�pis Z – – 2 2 4 

T�lesná výchova TEV 2 2 2 2 8 

Informatika INF 2 2 2 – 6 

Elektronická a písemná komunikace PKO 2 2 1 – 5 

Ekonomika EKO 2 2 2 2 8 

Financování a ú�etnictví FUC – 2 3 3 8 

Odborná praxe ODP – – 2 2 4 

Profilující p�edm�ty 

U�ební plány SOŠ 

33 33 31 27 124 

Management MAN – – – 2 2 

Marketing MAR – – 2 – 2 

Volitelný p�edm�t 1 VP1 – – – 2 2 

Volitelný p�edm�t 2 VP2 – – – 2 2 

Celkem hodin týdn� 33 33 33 33 132

Informa�ní technologie 

Studijní obor: 18-20-M/01 Informa�ní technologie 

ŠVP – Informa�ní a databázové systémy 

Denní studium 

P�edm�ty 1. 2. 3. 4. Celkem p�edm�t 

� eský jazyk 1 1 2 1 5 

Literatura 1 1 1 2 5 


D�jepis 2 0 0 0 2 


Fyzika 2 2 0 0 4 

Biologie a ekologie 2 0 0 0 2 

Chemie 2 1 0 0 3 

Informatika 2 0 0 0 2 

Elektronická a písemná komunikace 2 0 0 0 2 


Ekonomika 0 0 1 2 3 


Programové vybavení 3 2 2 2 9 

Praktická cvi�ení 3 3 0 3 9 

Opera�ní systémy 0 3 0 0 3 

Po�íta�ové aplikace 0 2 0 0 2 

Programování JAVA 0 4 4 4 12 

Programování II 0 0 2 2 4 

Hardware 0 2 2 0 4 

Elektrotechnika 3 0 0 0 3 

Po�íta�ové sít� 0 0 2 2 4 

Po�íta�ová grafika 0 3 3 0 6 

Databáze 0 0 3 3 6 

Celkem ro�ník 33 33 32 31 129 

24

Elektrotechnika 

Studijní obor: 26-41-M/01Elektrotechnika 

ŠVP - Automatiza�ní a výpo�etní technika 

Denní studim 

P�edm�ty 1. 2. 3. 4. Celkem p�edm�t 

� eský jazyk 2 1 1 1 5 

Literatura 1 1 1 2 5 


D�jepis 2 0 0 0 2 


Fyzika 2 2 0 0 4 

Biologie a ekologie 2 0 0 0 2 

Chemie 2 1 0 0 3 

Informatika 3 3 0 0 6 

Elektronická a písemná komunikace 0 0 0 0 0 


Ekonomika 0 0 1 2 3 


Základy elektrotechniky 3 3 0 0 6 

Praktická cvi�ení 3 3 2 0 8 

Elektrotechnologie 0 1 0 0 1 

Elektronika 0 3 2 2 7 

Silnoproudá za�ízení 0 0 2 0 2 

Elektrotechnická m��ení 0 0 4 5 9 

Hardware 0 0 2 2 4 

Automatiza�ní technika 0 0 3 2 5 

Automatiza�ní cvi�ení 0 0 3 3 6 

Po�íta�ové aplikace 0 0 3 3 6 

Technické kreslení 2 2 0 0 4 

� íslicová technika 0 3 0 0 3 

Celkem ro�ník 32 33 33 32 130 

25

Prosp�ch žák� ve školním roce 2009/2010 

t�ída 

(stav ke 30. 6. 2010) 

Gymnázium – 1. pololetí – po�et žák� 449, z toho dívek 275 

po�et 

žák� 

prosp�l 

s vyzn. 

prosp�l neprosp�l neklas. pr�m�rný 

prosp�ch 

26 

pr�m�rná 

absence 

omluvená 

pr�m�rná 

absence 

neomluv. 

snížená 

známka 

z chování 

osmileté studium 

prima 29 9 19 1 - 1,71 45,51 - - 

sekunda 31 11 20 - - 1,74 35,38 - - 

tercie 32 9 20 3 - 1,74 37,31 - - 

kvarta 33 10 23 - - 1,73 47,96 - - 

kvinta 29 3 26 - - 1,98 52,89 - - 

sexta 27 7 19 1 - 1,83 33,92 - - 

septima 24 3 19 2 - 2,24 47,70 - - 

oktáva 29 5 19 5 - 2,23 75,75 - - 

�ty�leté studium 

1. B 19 3 14 2 - 1,92 33,00 - - 

1. C 21 5 16 - - 1,95 36,14 - - 

2. B 27 4 21 2 - 1,99 53,70 - - 

2. C 30 4 26 - - 1,77 43,10 - - 

3. B 32 1 27 4 - 2,46 65,46 - - 

3. C 28 1 21 6 - 2,44 63,85 7,61 1 

4. B 28 2 23 3 - 2,14 52,77 - - 

4. C 30 0 29 1 - 2,22 63,60 - - 

t�ída 

Gymnázium – 2. pololetí – po�et žák� 444, z toho dívek 274 

po�et 

žák� 

prosp�l 

s vyzn. 

prosp�l neprosp�l neklas. pr�m�rný 

prosp�ch 

pr�m�rná 

absence 

omluvená 

pr�m�rná 

absence 

neomluv. 

snížená 

známka 

z chování 

osmileté studium 

prima 29 8 21 - - 1,84 31,51 - - 

sekunda 31 9 21 1 - 1,77 36,48 - 1 

tercie 32 10 22 - - 1,82 40,78 - - 

kvarta 33 11 22 - - 1,61 44,60 - - 

kvinta 28 4 23 1 - 2,00 48,78 - 1 

sexta 26 8 18 - - 1,82 45,26 - - 

septima 24 1 20 3 - 2,37 53,70 - - 

oktáva 29 4 22 3 - 2,16 39,48 - - 

�ty�leté studium 

1. B 18 2 14 2 - 1,85 79,61 - - 

1. C 21 4 16 1 - 2,00 42,66 0,05 - 

2. B 27 3 21 3 - 1,93 53,03 - - 

2. C 30 7 23 - - 1,70 49,86 - - 

3. B 31 1 25 5 - 2,54 63,58 - - 

3. C 27 4 22 1 - 2,18 61,40 10,20 1 

4. B 28 2 25 1 - 2,13 38,89 - - 

4. C 30 0 30 - - 2,19 37,23 - -

St�ední odborná škola – po�et žák�: 267, z toho 102 dívek 

Stupe� hodnocení prosp�chu 

Prosp�ch celkov� 

Celkový pr�m�rný prosp�ch 2,584 

prosp�l s vyznamenáním 6 

prosp�l 205 

neprosp�l 32 

neklasifikován 24 

Zameškané hodiny celkov� 

Zameškané hodiny celkem na žáka 

Celkem 20512 76,824 

Z toho neomluvených 746 2,794 

Management drobného podnikání a obchodu 

t�ída po�et pr�m�r pr�m�rná 

absence 

vyzn. prosp�li neprosp�li 

sníž.st.z sníž.st.z 

neklasif. 

chov. 2 chov. 3 

4. M 27 2,331 49,85 - 27 - - - - 

Elektronické po�íta�ové systémy 


absence 



neklasif. 


2. P 22 2,746 81,04 - 16 1 5 - - 

3. P 19 2,710 68,47 - 16 2 1 - - 

4. P 18 2,112 42,77 - 18 - - - - 

Automatiza�ní technika 


absence 



neklasif. 


2. A 17 2,736 65,00 1 10 2 4 - - 

3. A 17 2,684 70,05 - 15 1 1 - - 

4. A 23 2,596 35,95 - 22 1 - - 1 

Ekonomické lyceum 


absence 



neklasif. 


1.L 33 2,894 119,18 - 16 14 3 - 1 

2.L 32 2,741 104,59 1 24 2 5 - - 

3.L 26 2,447 96,00 3 16 4 3 2 1 

Informa�ní technologie 


absence 



neklasif. 


1. I 33 2,426 73,12 1 25 5 2 - - 

27

Hospoda�ení školy v roce 2009 

a v prvním pololetí 2010 

Výdaje (v tisících K�): rok 2009 1.pololetí 2010 

investi�ní 5 271 459 

neinvesti�ní 43 049 19 869 

z toho: 

- p�ímé výdaje 33 189 15 243 

z toho: 

mzdové náklady 22 275 10 997 

zákonné odvody, FKSP 7 760 3 732 

Rozvojové programy 1 823 0 

SP PILOT G 500 259 

ONIV 831 255 

z toho: 

u�ebnice 17 0 

u�ební pom�cky 190 0 

cestovné 137 50 

vzd�lávání pedagog� 55 18 

- provozní výdaje 

z toho: 

9 860 4 626 

spot�eba materiálu 1 228 277 

potraviny 2 128 1 270 

voda 345 101 

plyn 1 696 834 

elekt�ina 1 191 660 

opravy a údržba 516 59 

služby 1 560 776 

ostatní náklady 35 24 

odpisy majetku 800 400 

mzdové náklady V� 361 225 

P�íjmy: 43 109 20 057 

dotace - p�ímá 30 866 14 866 

SP PILOT G 500 432 

Rozvojové programy 1 823 0 

dotace - provozní 6 362 2 895 

p�íjem z rezervního fondu 17 10 

za stravování ve školní jídeln� 1 956 1 028 

pronájem majetku kraje 808 479 

nájemné z t�locvi�en SOŠ 222 115 

závodní stravování 555 232 

Výsledek hospoda�ení: 60 

zisk z hlavní �innosti 0 

z hospodá�ské �innosti 60 

28

Výsledky maturitních zkoušek 2009/2010 

T�ída 

Po�et 

maturujících 

Prosp�li 

s vyznamenáním 

29 

Prosp�li Neprosp�li 

oktáva 26 

Gymnázium 

7 19 0 

4.B 25 4 20 1 

4.C 30 2 26 2 

celkem 81 13 

SOŠ 

65 3 

4.P – Elektronické 

po�íta�ové systémy 

18 6 10 2 

4.A – Automatiza�ní 

technika 

15 1 8 6 

4.M – Management drob. 

podnikání a obchodu 

26 2 23 1 

celkem 59 9 41 9 

Sledovaná úsp�šnost absolvent� gymnázia 

Školní rok 

Po�et 

maturant� 

VŠ VOŠ 

Jazykové 

školy 

Studuje 

celkem 

Celkem dále 

studuje (v %) 

1999 57 40 11 2 53 92,98 

2000 50 40 2 3 45 90,00 

2001 78 58 7 4 69 88,46 

2002 32 26 2 2 30 93,75 

2003 63 52 5 4 61 96,82 

2004 77 69 0 2 2 94,80 

2005 106 94 2 1 97 91,50 

2006 58 52 0 4 56 96,55 

2007 72 62 0 7 69 95,83 

2008 76 74 1 1 74 98,68 

2009 90 87 0 2 89 98,88 

2010 81 62 0 0 62 76,54 

Statistika: 

Celkem maturovalo: 81 

Studuje na Z�U: 30 

Studuje na UK: 15 

Studuje na VŠCHT: 5 

Studuje na MU Brno: 3 

Studuje na VŠE: 2 

Studuje na �VUT: 2 

Ostatní VŠ: 5 

Jazykové školy, VOŠ: 0 

Zatím nestuduje: 19 

(k 25. 8. 2010) 

19% 

6% 

Absolventi 2009 

4% 2% 2% 6% 0% 

38% 

23% 

Studuje na Z�U 

Studuje na UK 

Studuje na VŠCHT 

Studuje na MU Brno 

Studuje na �VUT 

Studuje na VŠE 

Ostatní VŠ 

Jazykové školy, VOŠ 

Zatím nestuduje (k 25. 

8. 2010)

Výchovné poradenství 

V pr�b�hu školního roku 2009/10 došlo k postupnému p�edání funkce výchovného poradce. 

Novou výchovnou poradkyní se stane Mgr. Marie Šamanová. V roce 2009/2010 m�la na 

starosti nižší stupe� gymnázia, od p�íštího školního roku p�evezme kompetence výchovného 

poradenství úpln�. 

Výchovné poradenství se zam��ilo zejména na profesní orientaci a výchovné problémy 

žák�. Sou�ástí profesní orientace byly akce: 

• p�ednáška pracovníka Scio – zam��ení: Scio-testy, 

• tematické exkurze v jednotlivých p�edm�tech, 

• vystoupení zástupc� VŠ (zejména technických škol) pro zájemce, 

• sledování úsp�šnosti v p�ijímání na VŠ. 

Snahou profesního poradenství je posilování zájmu o p�írodov�dné a technické obory. 

Výchovné problémy žák� byly �ešeny individuáln� podle zájmu, ve spolupráci 

s t�ídním u�itelem. 

Další sou�ástí výchovného poradenství je prezentace školy na ve�ejnosti. To se d�je 

zejména na Dni otev�ených dve�í, dále na besedách se žáky ZŠ a návšt�vami t�ídních sch�zek 

v záv�re�ných t�ídách ZŠ. Úsp�chy školy byly prezentovány v rokycanském tisku. 

30 

PhDr. J. Ježková 

Minimální preventivní program 2009/2010 

V rámci programu primární prevence se na naší škole uskute�nila �ada akcí. Cht�la bych se 

zde zmínit o n�kterých z nich: 

Žáci primy a sekundy absolvovali pod vedením vyškolených student� vyšších ro�ník� 

peer program zam��ený na zdravý životní styl a proti šikan�. 

Žáci tercie, kvarty a prvních ro�ník� se 

zú�astnili školního kola sout�že Rubikon. 

Vít�zné družstvo tercie pak pokra�ovalo ve 

vít�zném tažení p�es oblastní a krajské kolo 

a zvít�zilo i v kole celostátním v Senátu � R. 

Studenti prvních a druhých ro�ník� se 

zú�astnili besedy „Rizika sexu“ s MUDr. 

Radimem Uzlem. Zábavnou formou byla 

v rámci besedy prezentována problematika 

sexuální výchovy, hlavn� prevence 

nežádoucích jev�, jakými jsou necht�ná 

t�hotenství a sexuáln� p�enosné nemoci. 

Student�m t�etích a �tvrtých ro�ník� byla ur�ena beseda dr. Prokopa Remeše „Nebezpe�í 

náboženských sekt“. Studenti se dozv�d�li, jaké sekty u nás p�sobí, jakými metodami p�sobí 

na své ob�ti, v jakých situacích jsou lidé nejovlivniteln�jší, jaké jsou motivace sekt pro 

získávání nových �len�, jak se vymanit ze závislosti na ideologii sekt a co to je „vymývání 

mozk�“.

Studenti septimy se zú�astnili v Plzni filmového festivalu Jeden sv�t, který se zam��uje na 

problematiku lidských práv a p�ekonávání t�žkých životních situací. Sou�ástí projekce byly 

i besedy s odborníky z organizace � lov�k v tísni. 

Studenti maturitních ro�ník� se zú�astnili besed v rámci projektu Ministerstva dopravy „ 

(Ne)zvratné osudy“. Projekt je zam��en na prevenci dopravních nehod a rizikového chování 

ú�astník� silni�ního provozu. Základem projektu je metoda p�ímých, bezprost�edních 

rozhovor� a p�edávání osobní zkušenosti. P�i besedách se studenti setkávají s lidmi – „osudy“, 

do jejichž života n�jakým zp�sobem zasáhla dopravní nehoda. Studenti m�li možnost hovo�it 

s viníky, ob��mi i poz�stalými. Asi nejvíce na všechny zap�sobil „osud“ Pavla, který p�išel 

p�i dopravní nehod� o své t�i nejbližší – o dceru, vnu�ku a její babi�ku. P�íb�h byl o to 

siln�jší, že k dopravní nehod� došlo nedaleko Rokycan. Nyní je do projektu zapojeno 

18 „osud�“. Cílem besed je snížit nehodovost. Podle statistik jsou �idi�i mezi 17 a 19 rokem 

nejrizikov�jší skupinou. Budou-li se studenti za volantem chovat rozvážn�ji, je cíl 

„(Ne)zvratných osud�“ spln�n. 

N�které t�ídy dostaly p�íležitost zú�astnit se v rámci Evropského dne civilního soudnictví 

simulovaných kauz u Okresního soudu v Rokycanech. Soudci Radovan Hronek, Jana 

Kanto�íková a Miroslav Hromada rozd�lili student�m role soudc�, obhájc�, státních zástupc�, 

žalobc�, žalovaných a sv�dk�. Vysv�tlili jim zásady soudního �ízení, zap�j�ili taláry 

a zákoníky a p�enechali jim svá místa v soudních síních. Preferovali to, aby se do �ešení kauz 

zapojili sami žáci, aby si vžitím se do rolí více vštípili prá vní pov�domí. Žáci se svých rolí 

zhostili opravdu dob�e, procvi�ili se v logice, rétorice, vyjád�ili své názory, postoje a znalosti. 

31 

Mgr. Marie Šamanová – metodik primární prevence

Sout�ž Rubikon 

Stejn� jako v lo�ském roce se i letos naše kola zapojila mezi 42 škol Plze�ského kraje, na 

kterých prob�hla školní kola sout�že Rubikon. Letos se k Plze�skému kraji p�ipojilo i 42 škol 

z Jihomoravského kraje. Tato sout�ž se v�nuje prevenci sázení mladistvých a její motto je 

„Není ti 18? Nesázej!“ Je ur�ena 12 – 16letým žák�m, které u�í znalosti a respektu 

k zákon�m, zodpov�dnosti ve vlastním rozhodování a p�edevším týmové spolupráci. Je to 

preventivní program, který ukazuje, jak se dá prožitkov� a zábavn� �elit negativním jev�m, se 

kterými se dnešní dospívající setkávají. Jedním z nich je práv� riziko sázení. Vsadit si, nebo 

nevsadit je také rozhodnutí a žáci sami p�icházejí na to, co lze v nezodpov�dné sázce ztratit. 

Sout�ž je postupová a ty nejlepší p�ti�lenné školní týmy se mohou p�es školní, oblastní 

a krajská kola probojovat až do celostátního finále v Senátu � R. 

Projektu se v obou krajích zú�astnilo p�es 28 000 žák� a mezi nimi se vít�zi stali žáci 

tercie našeho gymnázia – Adéla Turková, Diana Medunová, Michaela Frantesová, Jaroslav 

Pešek, Šimon Blecha a v roli náhradníka a sout�žícího v krajském kole Vladislav Wohlrath. 

A te� již Rubikon o�ima samotných sout�žících: 

Rubikon bych zhodnotila jen kladn�. P�inesl mi mnoho nových zkušeností a poznala jsem 

nové kamarády. Pr�b�h sout�že byl p�ekvapivý. Ve školním kole jsme jednozna�n� vyhráli, 

a tím jsme postoupili do okresního kola, které se konalo ve zbirožském kin�. Jela s námi celá 

t�ída a ur�it� nás skv�le podpo�ila. Vít�zství bylo t�sné, ale myslím si, že zasloužené. I krajské 

kolo jsme v napínavém záv�ru vyhráli. I zde nám fandili naši spolužáci. Záv�re�né kolo se 

konalo v Senátu. Do Prahy jsme jeli na dva dny. První den jsme si prohlédli Senát, sout�žili 

a p�ekvapiv� vyhráli. Poté jsme skv�lý ve�er zakon�ili projíž� kou na parníku, kde byla 

diskotéka a bubenická show Jumping drums. Druhý den jsme se jeli podívat na Bambiriádu, 

která je celostátní p�ehlídkou volno�asových aktivit. Myslím, že celý p�l rok strávený 

v sout�ži Rubikon byl skv�lý, – a t�ším se na p�íští ro�ník! 

32 

Michaela Frantesová 

Rubikon je sout�ž pro žáky 

základních škol nebo víceletých 

gymnázií (12 – 16 let). Letošní téma 

tohoto projektu bylo „p�ístup 

mladistvých do 18 let k sázení 

a podobným aktivitám“. Museli jsme 

projít celkem t�emi koly, abychom se 

dostali do velkého finále v Senátu. Ve 

školním kole jsme sout�žili se spolužáky 

z 1. ro�ník�, kde jsme postoupili do 

okresního kola, které se konalo ve 

Zbiroze. Tam jsme se probojovali až do 

krajského kola v Plzni, kde jsme také 

zvít�zili, a �ekalo nás velké dvoudenní 

vyvrcholení v Praze. Senátní kolo bylo zahájeno 19. 5. 2010 velkým finále, kde jsme se 

úsp�šn� umístili na 1. míst�. Poté jsme se p�esunuli na parník Czechie. Tam byl pro nás 

p�ipraven pestrý program. Po skon�ení této zábavné plavby jsme se p�emístili do ubytovacích 

prostor. Druhý den nás �ekala návšt�va Bambiriády a poté se odjížd�lo dom�. Rubikon je 

skv�lá sout�ž. P�inesla nám hodn� nových znalostí, zkušeností i kamarád�. 

Adéla Turková

Sout�že Rubikon jsme se jako 

p�ti�lenný tým zú�astnili tento rok 

již podruhé. Odnesli jsme si odsud 

spoustu zkušeností a zážitk�. Je to 

p�edevším hra založená na 

znalosti zákon� a um�ní správn� 

se rozhodovat, což není ani 

v život� kolikrát jednoduché. 

Úkolem každého družstva je 

probojovat se p�ti r�znými 

disciplínami, v nichž je nezbytná 

spolupráce všech �len�, až do 

konce, a vyhrávají ti, kte�í 

nasbírali nejvíc bod�. Naše 

putování sout�ží nebylo 

jednoduché. Hned na za�átku 

jsme sice úsp�šn� reprezentovali t�ídu tercii ve školním kole, ale v okresním kole jsme 

obsadili první p�í�ku jen o pár bod�. Zachránilo nás hlavn� poslední kolo, kde jsme 

rozhodovali, jestli se r�zné události staly nebo nestaly. A pak jsme si porovnali síly s družstvy 

z celého Plze�ského kraje. Atmosféra tady byla opravdu napjatá jako struny na kyta�e. Bylo 

poznat, jak se všichni cht�jí umístit na prvních t�ech místech, aby si zasout�žili v Senátu. 

Tém�� nikdo ned�lal velké chyby a my jsme po prvním kole se svými dv�ma body ztráceli 

nad�je na t�etí, natož na první místo. Ale všechno se v dobré obrátilo a náš tým vyhrál i po 

t�etí, i když opravdu hodn� t�sn�. A t�ešni�kou na dortu, která znamenala odm�nu pro 

všechny sout�žící, byl výlet do Prahy, kde jsme navštívili i Senát � R. Zde jsme sout�žili proti 

dv�ma družstv�m z Plzn� a dv�ma z Moravy. Vít�zi jsme se stali op�t my, ale poklona pat�í 

i všem ostatním finalist�m. Celou etapu sout�že jsme uzav�eli projíž� kou parníkem po 

Vltav�. Rubikon nám všem p�inesl také ponau�ení, že sázení je risk, který se �asto nevyplácí. 

Sout�ž je velká zábava a p�íští rok se op�t zú�astníme. 

33 

Diana Medunová 

A na záv�r Rubikon z pohledu jednoho z divák�: Do školního kola za naši t�ídu nastoupila 

„elita“, to znamená Diana, Míša, Adéla, Jarda a Šimon, a všechny zde p�eválcovali. K naší 

velké radosti jsme se vypravili fandit do Zbiroha. Brzy jsme ale ztratili nad�ji, protože „elita“ 

byla po prvním kole poslední. To se ale v p�lce sout�že úpln� zm�nilo a naši za�ali pomalu 

ale jist� dohán�t vedoucí družstvo 

domácích. Ke konci sout�že jsme již 

vedli. Diváci byli nadšení – pískali, 

tleskali, radovali se i objímali. Po 

záv�re�ném dramatu a nervech jsme 

vyhráli a ti mén� š�astní to i oplakali. 

Dozv�d�li jsme se, že jedeme s celou 

t�ídou fandit i na krajské kolo do 

Plzn�. Vyrobili jsme transparenty, 

oblékli se do oranžového stejn� jako 

naše „elita“, které byla tato barva 

p�i�azena. N�kte�í si nalakovali na 

oranžovo i nehty. Nikdo nepo�ítal 

s tím, že vyhrajeme. Po prvním kole 

v to nikdo už ani nedoufal. Naši

ovšem op�t zabojovali. Po první �ásti jsme byli nakonec první, to jsme ale ješt� nev�d�li, že 

musíme vyhrát Klika�ku (za ur�itý �asový limit podle po�tu nahraných bod� zodpov�d�t na 

po�íta�i správn� co nejvíce otázek z oblasti práva a zákon�). Skon�ili jsme na 28. otázce 

stejn� jako tým Žlutých z Plzn�. Po prvním rozst�elu to bylo nerozhodn�, druhý rozst�el 

neuznala porota a všichni už m�li nervy k prasknutí a atmosféra v hledišti byla bou�livá. Ve 

t�etím rozst�elu naše „elita“ ale Žluté na celé �á�e p�eválcovala a zasloužen� vyhrála! Oslavili 

jsme to v autobuse, ale do Senátu jsme už fandit nemohli. Tak jsme jen na dálku drželi palce 

a vyšlo to. „Eli�áci“ vyhráli a jsme mist�i � R! Všichni jsme si to užili! 

34 

Veronika Kasíková 

Je t�eba dodat, že bez podpory divák� ve školním, oblastním i krajském kole by sout�ž 

ztratila hodn� na své atraktivnosti a žáci tercie svým spolužák�m fandili opravdu ze všech sil. 

Sout�že 

Mgr. Marie Šamanová 

V roce 2009/2010 se žáci Gymnázia Rokycany zú�astnili Olympiády v �eštin�. V okresním 

kole získal v I. kategorii K. Karel (tercie) 1. místo a D. Scho�ovská (kvarta) 2. místo. 

V krajském kole získal v I. kategorii K. Karel 4. místo a ve II. kategorii K. Klegová 5. místo. 

K. Karel se nov� zú�astní soust�ed�ní ur�eného nadaným student�m. Olympiády v �eštin� se 

zú�astnili i studenti SOŠ. 

Další �innost 

� eský jazyk 

Vyu�ující �eštiny se podíleli na p�íprav� p�ijímacích zkoušek. V letošním roce vznikaly 

zkoušky na gymnáziu, Scio testy využity nebyly. Jako v minulých letech byly i letos na škole 

znovu po�ádány p�ípravné kurzy, a to pouze pro osmileté gymnázium. P�ípravný kurzy vedly 

M. Drechslerová a H. Kneifelová. 

Sou�ástí práce p�edm�tové komise je každoro�n� p�íprava a oprava písemných 

maturitních zkoušek. Ty se konaly 8. 4. 2010. 

Po celý rok vedli vyu�ující �eštiny své žáky k dopisování do Rokycanského deníku. Jejich 

�lánky a fejetony byly uve�ej�ovány pr�b�žn� a n�které jsou i sou�ástí tohoto sborníku. Dále 

probíhala v tomto roce akce Studenti �tou a píší noviny. Její sou�ástí je pravidelné dopisování 

do MF Dnes. 

O školní knihovnu pe�ovala v letošním roce E. � ezá�ová a M. Drechslerová. Knihovna je 

samoz�ejmou sou�ástí služeb poskytovaných našim žák�m. 

Žáci gymnázia navštívili divadelní p�edstavení hry Odcházení v plze�ském DJKT. Žáci 

SOŠ byli dvakrát v divadle Na Fidlova�ce v Praze (hry Divotvorný klobouk a Hostinec 

U Kamenného stolu). 

PhDr. J. Ježková

Z letošních 

maturitních písemných prací 

Každý rok p�i vy�azování absolvent� nahlížíme do hlubin študáckých duší. 

Prost�ednictvím ukázek ze slohových prací vám chceme p�iblížit a sob� p�ipomenout 

myšlenky z hlubin našich letošních maturant�. 

Co jsme se dovídali? Co na sebe prozradili? O co se s námi pod�lili? 

N�kte�í absolventi zaujali svým vyzrálým �tená�stvím, schopností vcítit se do osud� 

literárních hrdin�. 

N�kte�í nap�íklad se svými fiktivními spole�níky prožívali první lásky: 

„V p�íb�hu s lišti�kou jsem si p�ipadala jako hlavní aktérka. Nejen v knížkách si �lov�k 

n�koho �i n�co oblíbí nebo zamiluje. I malý princ podlehl zrádné emoci, lásce, a nechal se 

ocho�it. Tak se to p�ihodilo i mn� a p�i �tení této pasáže m� pojal pocit naprosté 

rozpolcenosti. Na jedné stran� je krásné milovat a být milován, ale na druhé stran� vnímám 

lásku jako ob��, jako bezmeznou toleranci, kv�li níž �asto plá�u. Stejn� tak plakal i princ, 

když pocítil silnou závislost na lišti�ce. P�estože je tento p�íb�h ponau�ením do života, stále 

dobrovoln� podléhám cit�m a lpím na lidech a v�cech, i když k nim vedou strastiplné cesty. 

Poprvé jsem knihu vnímala jako p�íb�h malého nepochopeného kluka. Na podruhé jsem ji 

zhltla a na konci se tentokrát cítila nepochopená já.“ 

N�kterým student�m zm�nily literární p�íb�hy životní styl a p�ístup: 

„M�la kniha vliv na m�j život? Rozhodn� ano. Vyložen� jsem si zamilovala východní 

kulturu a pomali�ku pracuji na svém životním stylu. U�ím se p�ipravovat �aje, upravuji 

nábytek ve svém pokoji… Hrdinka, gejša, mi pomohla si uv�domit, že si v život� mám vážit 

i toho nejmenšího ždibí�ku št�stí, že pokud chci dosáhnout toho, po �em opravdu toužím, 

musím vytrvat a nezlomit se jako uschlá v�tev. Osud je vlastn� krutý. No není kruté prodat 

mladi�kou dívku daleko od domova? Není kruté ur�it jí, co celý život bude d�lat? A není 

kruté, že sv�j život musí splácet? Na m� krutost dopadá v podob� stresu ve škole, stresu 

doma, sápe se i z budoucnosti. Proto je tak d�ležité vytvo�it si vlastní oázu klidu. 

Vychutnávám okamžik, když si klekám na polštá�ek k nízkému stolku, po malých doušcích 

usrkávám horký �aj a pozoruji jeho jiskrnou barvu. Úplné oddání se klidu, pocit št�stí 

z prosté, avšak mimo�ádné �innosti. Pak se lépe �elí nástrahám osudu…“ 

N�kte�í studenti dokázali, že vnímají d�ní kolem sebe a nejsou k n�mu lhostejní: 

„Jezdíme si v luxusních autech z N�mecka, kupujeme si trendy oble�ení ze zahrani�í, 

sledujeme nejnov�jší americké filmy, m�žeme chodit ke svobodným volbám a politicky se 

angažovat, u�íme se cizí jazyky, které si vybereme, studujeme na libovolných školách, které 

nejsou ovlivn�ny žádnými ideologiemi... Tohle všechno bereme jako samoz�ejmost, ale 

v�tšina z nás si neuv�domuje, že nebýt událostí p�ed dvaceti lety, nic z toho by t�eba nebylo 

možné... Asi si �íkáte, co o tom tak m�žu v�d�t, je mi sotva devatenáct let a komunismus jsem 

v�bec nezažil, ale nejsem slepý a vnímám d�ní okolo sebe. Každý z nás by se mohl o historii 

alespo� troši�ku zajímat a pou�it se z ní. S velkým nadšením poslouchám svého d�de�ka 

35

a babi�ku, když vypráv�jí p�íb�hy o tom, co zažili b�hem svého dlouhého a komunismem 

ovlivn�ného života...“ 

Vedle vážných témat se uplatnila i ta odleh�en�jší. Potvrdilo se, že mezi studenty jsou 

nepou�itelní smíškové, kte�í srandi�kují, a� to stojí, co to stojí. On v�bec málokdo 

z našich mladých propadal panice, z�stávali totáln� a závid�níhodn� „cool“ i ve chvílích 

pohnutých. 

„Moji rodi�e všechno velmi prožívají a vsadím se, že jsou te� mnohem víc nervózní než 

já. Celý ve�er na m� vrhali významné pohledy, jako kdyby m� dnes �ekala promoce nebo 

snad svatba. A mn� se stále honilo hlavou: „Co se to s vámi všemi d�je? Vždy� je to „jenom“ 

písemka, já vím, je to sou�ást maturity, ale bude h��!“ A tak si �íkám vampampadydam, 

zandej si ruce do kapes, vampampadydam, žádnej kou�, pohoda, džez.“ 

Studenti hledali a nacházeli své vzory a, bohudík, jste to vy, rodi�ové: 

„Je až k neví�e, jak moc d�ti kopírují celé své p�íbuzenstvo. Potomci jsou jako vysušené 

houby, které nasají cokoliv. Také proto je d�ležité dát d�tem dobrý p�íklad. V��ím, že návyky, 

které si osvojíme b�hem d�tství a mládí, nás budou doprovázet celý život. Jsem ráda, jak m� 

rodi�e vychovali. Byli a jsou mi velkým vzorem. Vedli m� ke st�ídmosti, sv�domité práci 

a k aktivnímu životu. Doufám, že se mi poda�í být stejn� dobrým dosp�lým, jako jsou oni.“ 

Pozor, n�kte�í vám to p�kn� nandali: 

„Když se jednou za �as sejdeme s celou rodinou, sedím, poslouchám, pozoruju všechny 

kolem sebe a snažím se p�ijít na to, jací doopravdy jsou. N�kdy si mezi nimi, s prominutím, 

p�ipadám jak v blázinci. Nemám si s nimi co �íct, ani vlastn� nemám pot�ebu jim n�co �íkat...“ 

Ale nakonec to vždycky stejn� dob�e dopadlo a pozitivní duch zvít�zil. 

„Maminka je zvláštní, zajímavá, jedine�ná osobnost, kterou mám moc ráda. Cht�la bych 

být jako ona, i když ne se všemi vlastnostmi. Cht�la bych um�t �ešit problémy s chladnou 

hlavou, nebát se být up�ímná, být šikovná a jednou snad také um�t tak krásn� vyzdobit byt 

pro svou rodinu... Nebát se a jít za svým bez urážlivosti. Takovým dosp�lým chci být.“ 

Dospívání a dosp�lost se sklo�ovaly ve všech pádech. N�kte�í vše op�t berou 

s rezervou. 

„To �as jednou ukáže, jakým já budu dosp�lým. Dnes jsem ambiciózní, plný elánu. 

Chystám se na vysokou školu a mým snem je stát se dob�e ohodnoceným pracovníkem. 

� íkám si, že to nakonec nem�že být tak dramatické, generace lidí p�ede mnou zvládly být 

dosp�lými, tak pro� práv� já bych si s tím m�l d�lat starosti? T�eba tu zm�nu v�bec 

nezaznamenám. Najednou budu dosp�lák a ani nebudu v�d�t, jak se to stalo. � lov�k se p�ece 

nem�ní ze dne na den, ale pomalu a nenápadn�. Myslím, že když složím maturitní zkoušku, 

tak nep�ijde žádná kouzelná víla, která by ze mne mávnutím proutku ud�lala dosp�lého 

�lov�ka. Toho ze sebe musím ud�lat sám a to, že jsem o tom pop�emýšlel, byl první krok.“ 

N�kte�í jsou sebekriti�tí a drží se níž p�i zemi: 

„To, že jsme papírov� dosp�lí, neznamená, že v sob� máme všechna moudra sv�ta. 

V osmnácti si spíše p�ipadám jako p�erostlý adolescent s velmi úzkým spektrem vid�ní. Ve 

své podstat� jsem nezkušený, sv�tem neot�elý výrostek, kterému bylo omylem osmnáct let. 

36

I když to zní možná drsn�, je pot�eba mít stále na pam�ti, že �lov�k není dokonalý a vzd�lává 

se celý život. Zatím nejsem spokojen se svými vlastnostmi �erstv� dosp�lého �lov�ka.“ 

No a n�kte�í už velmi dob�e v�dí, vo co že v tý dosp�losti vlastn� go. 

„A tak jsem zase trochu povyrostl. Po�ád bydlíme v tom dom�, kde se skladovaly tužky, 

jen na úkor skladu s tužkami se rozší�il byt. A všechno, co mi p�išlo na dosp�lých zvláštní, je 

te� normální a jasné. I to pro� m� posílali brzy spát, i to, pro� se mohla máma zbláznit, když 

jsem z p�ejeté krysy na silnici vydoloval zub a pyšn� si ho p�inesl dom�. V�ci se už ned�jí 

mimochodem a samoz�ejm�. Už za m� nikdo nerozhoduje, aniž by se se mnou p�edem 

nedomluvil, n�které v�ci už za m� nerozhoduje nikdo...“ 

Na záv�r trocha seifertovské inspirace. N�kte�í studenti, ve z�ejmé snaze dojmout 

své stárnoucí pedagogy a pedagožky, zahráli na nostalgickou notu a svá zamyšlení nad 

svým stárnutím ukon�ili takto: 

„Malý princ by se asi divil, kdyby vyrostl. Také by pochopil, že co se zvláštní zdá, nemusí 

zvláštní být. A možná by se mu i zastesklo po tom, když nev�d�l a neznal a nechal se zvláštn� 

a bezstarostí vést. Protože nev�domost, p�átelé, m�že být krásná a sladká...“ 

37 

výb�r z prací t�ídy 4. C a oktávy 

Z letošních témat písemných maturitních prací nejvíce zaujal citát z Exupéryho 

Malého prince o tom, že dosp�láci jsou rozhodn� moc zvláštní živo�išný druh. Žáci ve 

svých slohových pracích v�tšinou rekapitulovali sv�j dosavadní život, zamýšleli se nad 

zm�nami, které do n�j vnáší maturita jakožto vstupenka do sv�ta dosp�losti, 

a pozastavovali nad úkoly a povinnostmi, které jistojist� dorazí v nejbližší budoucnosti. 

Jak už jsme nazna�ili, kouzelné sl�vko maturita má pro lidský životab�h zásadní 

význam: 

„Práv� dnes, kdy skládám první �ást maturitní zkoušky, mi p�ipadá sv�t dosp�lých 

skute�n� na dosah ruky. Je zvláštní pohlédnout zp�t a vzpomenout si, jak jsem jako malá 

vnímala své rodi�e, prarodi�e a ostatní dosp�lé. Nevím, zda jsem se zcela zásadn� od té doby 

prom�nila ve svých názorech, a ani nevím, jestli jsem již dosp�lý �lov�k. V��ím ale, že krásu 

svého d�tství si s sebou ponesu celý život.“ 

Ano, už moudrý moravský básník Jan Skácel v�d�l: Kdo rozumný je, ten pouta, 

která nás k d�tství vážou, nerozváže. D�tství je krásný �as her a fantazie, krajina jistoty, 

z níž �erpáme po celý život. Už v dob� d�tství si však mnozí vysnívají svá budoucí 

povolání: 

„Mým nejv�tším d�tským snem bylo stát se prodava�kou kv�tin. Nádherná zahrada plná 

barev a v�ní, kde rostou všechny bylinky sv�ta, by se rozprostírala kolem mého domku. 

Kolem zahrady by byl plot a u plotu by stál altánek, odkud bych vyhlížela své zákazníky.“ 

Jenže všechno hezké musí jednou skon�it a �lov�k pak ze dne na den projde branou 

dosp�losti. P�ichází nový sv�t a s ním i nové starosti: 

„Když jsem byla ješt� v d�tském v�ku, zkoušela jsem si �asto mamin�iny st�evíce a šaty 

a hrála jsem si p�itom na dosp�lou sle�nu. Sv�t dosp�lých m�l tehdy pro m� úpln� jiné

kouzlo. Nyní, když se ze m� pomalu stává dosp�lý �lov�k, nevidím tento sv�t již p�es r�žové 

brýle, ale zjiš�uji, že dosp�lí lidé mají mnohem více starostí, než si dít� dokáže p�edstavit.“ 

Nic pochopiteln� není ztraceno, je jen na nás, jak se s nástrahami života 

vypo�ádáme: 

„Cht�la bych prožít sv�j život s takovou chutí, jakou poci�ují malé d�ti p�i objevování 

sv�ta. Budu se snažit u�it se stále n�co nového, být zvídavá a myslet optimisticky.“ 

Nakonec ješt� krátká rekapitulace a trocha životního náboje: 

„Když jsme ješt� d�tmi, sníme o tom stát se dosp�lými, jakmile však jimi pozd�ji opravdu 

jsme, p�áli bychom se stát op�t bezstarostnými d�tmi. Každé d�tství však jednou pomine 

a nám nezbývá nic jiného, než se s touto zm�nou poprat. Na každém období je však n�co 

krásného a jedine�ného, proto nemarn�me �as a užívejme si života!“ 

Témata písemné maturitní zkoušky z �eského jazyka – 2010 – Gymnázium 

1) ”Vše, co se �etbou získá, je prosp�šné k nasycení ducha. " (Seneca) 

(Úvaha s výkladem) 

2) Keep smiling (Vždy s úsm�vem) 

(Volný slohový útvar na téma Já a pozitivní p�istup k životu) 

3) 20 let svobody 

(� lánek do novin s prvky úvahy) 

38 

výb�r z prací t�ídy 4. B 

4) Dosp�lí jsou rozhodn� moc a moc zvláštní, �ekl si v duchu cestou malý princ. 

(Volný slohový útvar s prvky úvahy) 

Témata písemné maturitní zkoušky z �eského jazyka – 2010 - SOŠ 

1) Po�íta�e všude, soukromí nikde 

(Úvaha do MF Dnes) 

2) Keep smiling (Vždy s úsm�vem) 

(Volný slohový útvar na téma Já a pozitivní p�istup k životu) 

3) Martina Sáblíková – hv�zda 

(� lánek do novin – s prvky úvahy) 

4) Dosp�lí jsou rozhodn� moc a moc zvláštní, �ekl si v duchu cestou malý princ. 

(Volný slohový útvar s prvky úvahy)

17. listopad 1939 o�ima dnešních student� 

Poznávání d�jin prost�ednictvím lidského osudu 

17. listopadu 2009 jsme si v letošním školním roce p�ipomn�li dv� velká výro�í, která spolu 

souvisejí. Ob� se týkají student� a jejich boje za svobodu. Dvacetiletým výro�ím roku 1989 je 

možná, kv�li �erstvé pam�ti a �astým televizním upoutávkám, trochu zastín�n rok 1939. 

O roce 1939 toho dnešní populace ví stále mén�. 

Proto v rámci d�jepisného seminá�e vznikl na gymnáziu Rokycany projekt, který se týkal 

práv� roku 1939 a následného boje za svobodu. Cílem bylo podívat se na d�jiny nikoliv 

prost�ednictvím fakt� zpracovaných v u�ebnicích, ale sledovat konkrétní lidské osudy t�ch, 

kte�í na válku doplatili. 

Inspirací k projektu byl úmysl odkrýt p�i výro�í 17. listopadu v budov� starého gymnázia 

(dnes SOŠ) pam�tní desku ob�tem války. Na seznamu ob�tí byla v drtivé v�tšin� neznámá 

jména. A práv� z toho vyšel monoprojekt pro d�jepisný seminá� ve 3. ro�níku a septim�. 

Navštívili jsme Státní archiv Rokycany a zde studenti dostali složky s písemnostmi 

(shromážd�nými pé�í Svazu bojovník� za svobodu), které se týkají jednotlivých lidí, ob�tí 

války. Pro studenty to byla zpo�átku naprosto neznámá jména, ale postupn� pronikali do 

osud� lidí, kte�í byli jen o pár let starší než oni. Co jméno, to jiný osud, který by ur�it� 

vypadal jinak nebýt války. Historie dostala najednou jiný rozm�r – studenti mohli postupn� 

poznávat, jak d�jiny ovliv�ují život jedince, jak mu vstupují do života, m�ní mu plány 

a mnohdy na d�jiny doplatí životem. Dobu nám všem ješt� p�iblížila beseda s panem 

Dobromyslem, jehož otec byl za války popraven. P�i práci v archivu jsme se vždy setkali se 

vst�ícností, zájmem a porozum�ním. 

V archivu sledovali studenti zatím osud t�chto lidí: Miroslav Pelikán, Jaroslav Volf, 

Vlastimil Kusák, František Krásný, rodina � ervenkových, Josef Slabý, Antonín Perlík a Josef 

Laibl. Krom� složek, které mají všichni uvedení založeny a v nichž jsou ty nejosobn�jší 

údaje, procházeli studenti i další p�vodní prameny, jako jsou výro�ní zprávy školy, školní 

kroniku, m�stskou kroniku apod. Po osudech rodiny � ervenkových, p�vodem z N�m�ovic, 

pátrala studentka Fišerová i ve Spáleném Po�í�í a v Tábo�e. 

Díl�ím výsledkem dosavadní práce jsou „malé portréty“ lidí, jejichž osudy by nem�ly 

být zapomenuty. Tyto portréty studenti vytvo�ili vzhledem k výro�í 17. listopadu 1939. 

V práci a pátrání budou studenti dále pokra�ovat. V souvislosti s výro�ím 17. listopadu 

uve�ej�ujeme krátké portréty t�ch, kte�í m�li p�ímou souvislost s Gymnáziem Rokycany. 

Jedním z lidí, kterým tyto události zm�nily život, je také Miroslav Pelikán. Narodil se 

17. 6. 1913 v Liblín� u Kralovic. Žil s matkou a sestrou v Hrádku u Rokycan, kde prošel 

celou sokolskou školu od žáka až po �lena v malé venkovské jednot� Hrádek – Nová Hu�. 

Studoval na rokycanském gymnáziu a poté studoval práva na vysoké škole. V zá�í 1939 

byl zapojen do národního odboje ve skupin� plukovníka Dubovského z Plzn�. Dne 

28. 5. 1940 pro n�j p�ijelo gestapo. Byl chycen na okresním ú�ad� v Rokycanech. Nakonec 

byl zat�en pro svoji ilegální �innost ve spojení s d�stojnickým sborem. Dne 2. srpna 1940 byl 

odvezen do Terezína, odtud pak do r�zných dalších koncentra�ních tábor�. Posledním byl 

Brieg, kde dne 14. dubna 1944 zem�el. Zanechal po sob� nejen matku a sestru, ale také svoji 

snoubenku. 

Pátrání po osudu takového �lov�ka, jako je Miroslav Pelikán, je pro m� velice zajímavé 

a pou�né. Myslím si, že ten, kdo období války nezažil na vlastní k�ži, si nedokáže ani zdaleka 

p�edstavit pocity lidí, kte�í válku prožili. M�žeme �íst r�zné knížky, ale pom�že nám to vcítit 

se alespo� trochu do doby pro nás nep�edstavitelné? Obdivuji lidi, kte�í se dokázali v této 

bou�livé dob� postavit N�mecku i p�esto, že v�d�li, jak lehce mohou p�ijít o sv�j život. Pro 

39

m� jsou to hrdinové. Proto jsem velmi vd��ná za toto bádání, které mi rozší�ilo p�edstavu 

o II. sv�tové válce i z lidského hlediska. Protože vypráv�ní nebo �tení �lánk� psaných od lidí, 

kterým se tyto hrozné v�ci opravdu p�ihodily, nám dává daleko víc než jen pouhá fakta 

v u�ebnicích. 

Barbora Bittnerová 

František Krásný se narodil 9. zá�í roku 1915 v Rokycanech. V roce 1926 nastoupil na 

osmileté gymnázium v Rokycanech. Zde roku 1935 maturoval. Jeho životním snem bylo se 

stát léka�em a pomáhat lidem. 17. 11. roku 1939 byl spolu s dalšími studenty zat�en ve 

Švehlov� koleji. Byl držen v Ruzy�ských kasárnách a poté v n�meckém koncentra�ním 

tábo�e Oranienburg. Nejspíše byl i mu�en, protože T�etí �íše zoufale hledala spiklence. Celé 

roky se obával o to, co s ním bude, zda op�t uvidí svoji ženu a své milované d�ti. Nakonec byl 

propušt�n 15. ledna roku 1942. A práv� toto datum je poslední stopa, která po n�m z�stala. 

Další roky jsou obest�ené tajemstvím. Jednoduše se ztratil v proudu �asu. 

Mé bádání stále pokra�uje a doufám, že se o této skv�lé osobnosti dozvím mnohem více. 

Je to opravdu dobrá zkušenost a myslím, že by si ji každý, kdo se zajímá o období druhé 

sv�tové války, m�l zažít. Pro pochopení této strašlivé doby je doopravdy pot�eba poznat osud 

�lov�ka, který tuto dobu zažil. Obdivuji lidi, kte�í se dokázali postavit za to, �emu v��ili, 

a bojovali za to až do konce. Období druhé sv�tové války je pro m� jedno z nejd�siv�jších 

období lidských d�jin a doufám jako v�tšina lidí, že se již nikdy nebude opakovat. Lukáš Trykar 

Antonín Perlík se narodil 21.8.1916 v Mýt� u Rokycan. V roce 1935 maturoval na 

rokycanském gymnáziu a byl p�ijat na právnickou fakultu Karlovy univerzity. B�hem studií 

pobýval spole�n� se studentem medicíny Janem Opletalem na Hlávkov� koleji v Praze. Oba 

se navzájem velmi dob�e znali. 28. 10. 1939 došlo ke stávkám a demonstracím za svobodné 

� eskoslovensko. Antonín Perlík p�ijal telefon z Jiráskovy kliniky o Opletalov� zran�ní 

s prosbou, aby byli vyrozum�ni jeho rodi�e. 14. 11. 1939 byl pov��en studentskou 

samosprávou právnické fakulty UK, aby po�ídil fotodokumentaci z posledního rozlou�ení 

s ob�tí fašistické zv�le. Fotografoval rakev v kapli i pr�b�h celého pr�vodu, který doprovázel 

mrtvého až na nádraží.Následoval zvrat v demonstraci proti nenávid�ným okupant�m, 

hromadné zatýkání student� pražských vysokoškolských kolejí, výslechy, poprava údajných 

organizátor� manifestace. Perlík byl spolu s tém�� 1200 studenty odvle�en do koncentra�ního 

tábora v Sachsenhausen. M�l u sebe nejen své filmy, ale i ostatní po�ízené dalšími studenty. 

17. 11. 1939 ve 3.30h spat�il p�íjezd gestapa na kolej. Pohotov� a úsp�šn� schoval vyvolané 

filmy za odpadní rouru na toalet�, letáky vstr�il do odpadní roury na chodb�, kde je v roce 

1945 neporušené našel. Fotografie po osvobození ob�hly celý sv�t a staly se vzácným 

dokumentem. Po propušt�ní 22. 1. 1942 se Perlík vrátil k matce a stal se ú�astníkem odboje. 

Byl v�zn�n 2 roky, 2 m�síce a 1 týden. 7. 11. 1947 byl ocen�n vojenskou medailí za 

zásluhy a roku 1977 získal medaili II. stupn�. Zem�el 14. 9. 1990. 

Obdivuji odhodlání a vlastenectví student�, kte�í se v takto tíživých situacích dokázali 

otev�en� postavit za svou vlast a vyjád�it nesouhlas s tehdejší okupa�ní nadvládou i za cenu 

svých život�. Díky tomu, že jsem se blíže seznámil s tím, co se vlastn� 17. 11. 1939 p�ihodilo, 

si myslím, že v dnešní dob� ,,blahobytu“ si nikdo z mých vrstevník�, v�etn� m�, nedokáže 

p�edstavit, jaký tlak na morální zodpov�dnost a vlastenecké cít�ní byl vyvinut na tyto 

studenty a mnozí z nás by se m�li zastyd�t p�i kritizování nyn�jších pom�r�. Dnešní 

konzumní život nás bohužel odvádí od podstaty lidství, vlastenectví a duchovních priorit. 

Prost�ednictvím poznání t�chto hrdinských historických fakt� v sob� nacházím sílu 

k dokon�ení svých momentálních i životních cíl�. 

Erik Trn�ák 

40

Mým objektem bádání se stal MUDr. Jaroslav Laibl. Ten se narodil v posledním roce 

války, konkrétn� 31. 5. 1918 v Kolvín� na Rokycansku. V Rokycanech i vyr�stal a po 

absolvování obecné školy nastoupil na za�átku školního roku 1929/1930 do primy 

rokycanského gymnázia. Po osmi letech docházky složil ja�e roku 1937 úsp�šn� maturitu 

a byl p�ijat na medicínu. Bohužel vinou známých událostí byl ve druhém ro�níku donucen 

p�erušit studium. Ve�er 17. listopadu zaklepali na dve�e jeho bytu v Rokycanech nacisté 

a spole�n� se stovkami dalších student� byl odvezen do ruzy�ských kasáren a odtud odvle�en 

do koncentra�ního tábora v Sachsenhausenu. Zde byl 18 m�síc� v�zn�n, ale nakonec byl na 

ja�e roku 1941 propušt�n. Po válce dokon�il studium medicíny a p�est�hoval se do Strakonic, 

kde si odev�el d�tskou ordinaci. Jaroslav Laibl zem�el 21. 8. 1971 na následky zran�ní p�i 

autonehod�. 

Ješt� jsem nenavázal kontakt s paní V�rou Laiblovou, manželkou pana Josefa Laibla, 

takže mé veškeré informace o panu doktorovi pocházejí jen z tišt�né podoby. Byla to složka 

se základními údaji, takže na m� historie moc nedýchla. Nejzajímav�jším d�kazem byl 

originální propoušt�cí list z koncentra�ního tábora Sachsenhousen z roku 1941. Dokázal jsem 

se vžít do role utrápeného mladíka, který je propušt�n uprost�ed války. Na za�átek dostal 

pouze oble�ení a rukavice. Jeho bývalé oble�ení bylo spáleno spolu s desítkami tun oble�ení 

dalších v�z��. Necht�l bych tehdejší dobu zažít na vlastní k�ži. Parta gestapák� se vrhne na 

rozespalého mládence a bez možnosti vzít si n�co s sebou ho odvádí ven z bytu. Poté být 

p�evážen do pražských kasáren, bez jakékoliv jistoty do budoucnosti. 

Celkov� beru návšt�vy archivu jako zajímavé zpest�ení výuky s možností poznat n�co 

nového. 

Ond�ej Pech 

Josef Slabý 

Narodil se 24. 10. 1922 v Rousinov�. Jeho matka se jmenovala Marie Slabá a otec 

Antonín Slabý. Marie Slabá také spolupracovala s �eským svazem protifašistického odboje. 

D�tská léta strávil spole�n� s Františkem Racesbergrem, se kterým pozd�ji založil skupinu 

mladých a odvážných vlastenc�. Roku 1942 absolvoval Gymnázium v Rokycanech. V 1943 

se zapojil s Františkem Racesbergrem p�ímo do akce odbojové skupiny. V podve�erních 

hodinách 20. 1. 1944 byl zat�en na rokycanském nám�stí pro roznášení odbojových leták� 

a �asopis�. Byl p�evezen na místní p�ešet�ovací komisi a následn� v�zn�n na gestapu v Plzni 

a na Borech. Jeho spolupracovník Fr. Racesbergr byl zat�en tentýž den, ale už v odpoledních 

hodinách. Josef Slabý byl odsouzen k trestu smrti 24. 5. 1939. Poprava obou odsouzených se 

konala 18. 8. 1944 v Dráž� anech v ulici Georgebáhrstrasse. V 11 hodin dopoledne píší 

poslední dopis svým rodinám a v 6 hodin ve�er byli popraveni. 

Už zpo�átku se mi tato práce velice zamlouvala, protože jsem se cht�la dozv�d�t o této 

dob� více a podívat se na ni také z jiného úhlu pohledu než p�i b�žné hodin� d�jepisu. Po 

první návšt�v� archivu jsme jen lehce nahlédli do roku 1939 a já si po�ád ješt� 

neuv�domovala, jak se m� jeden lidský osud m�že dotknout. I p�esto, že jsem Josefa Slabého 

neznala osobn�, cítím k n�mu velikou úctu, že se tímto zp�sobem snažil pomoct �eskému 

národu a necht�l se pod�izovat. Myslím, že sama bych se také nepod�ídila, i kdyby m� m�l 

�ekat podobný osud. Nejvíce mi dobu protifašistického odboje p�iblížil pan Dobromysl, který 

je pam�tníkem a pomáhal dávat dohromady osobní složky t�chto lidí. P�i jeho záv�re�ných 

slovech jsem cítila, jak mi b�há „mráz po zádech“ a jen t�žko jsem udržela slzy. Myslím, 

že tito lidé, kte�í cht�li spravedlnost pro �eský národ, by si zasloužili mnohem více než jen to, 

že se o n� zajímá pouze malý okruh lidí. 

Jitka Votavová 

41

A jaké pocity si studenti ze svého bádání odnášejí? 

• Historie pro nás nabývá úpln� jiného významu , pokud ji máme spjatou s blízkými 

osobami. Pouhé studium knih nám nikdy neumožní poznat pravé osudy. Nyní jsem 

dostala jedine�nou možnost proniknout do roku 1939 a seznámit se s t�mi, kte�í se 

nebáli bojovat.. 

• Myslím, že toto lidé by si zasloužili mnohem více nežli jen to, že se o n� zajímá pouze 

malý okruh lidí. 

• Každopádn� bylo velice zajímavé „bádat“ po život� oby�ejného (všedního) 

�lov�ka.V médiích tém�� denn� vidím tvá�e „hrdin�“ (samoz�ejm� ne vždy si tento 

titul zasloužili), ale p�itom to �asto byli lidé, kte�í svému proslavení mohli d�kovat jen 

proto, že byli z vyšší sociální vrstvy. Díky návšt�v� archivu jsem ale m�l možnost 

nahlédnout do života oby�ejného �lov�ka, který se hrdinou stal, p�estože v dob� 

zat�ení to byl jen jeden z mnoha oby�ejných student�, jako jsem dnes t�eba já. Bádání 

v archivu se mi líbilo. 

• Na první hodin� d�jepisného seminá�e jsem se dozv�d�l p�ekvapivou zprávu. Totiž že 

hodiny budeme trávit nevšedn�, a to zkoumáním spis� v místním Státním archivu. 

Nikdy p�edtím jsem se s ni�ím podobným nesetkal a tato �innost m� zaujala. 

P�edstava, že budu bádat po informacích, které zatím nejsou zve�ejn�né, byla nadmíru 

vzrušující. Netušil jsem, že v kronikách a starých spisech lze najít tolik zajímavých, 

a p�edevším detailních informací. Vypráv�ní pam�tník�, fotografie, autentické 

výpov�di sv�dk�, osobní poznámky, originální rukopisy básní, malby a jiné. Když 

�lov�k chce, m�že získat opravdu hodn� informací. 

• P�i pátrání jsem i jiné možnosti. Ve Zlatých stránkách jsem našla 20 � ervenk� žijících 

v okolí Tábora a Spáleného Po�í�í. Obvolala jsem je, ale žádný z nich s mými 

� ervenkovými nem�l nic spole�ného. Napsala jsem e-mail do táborského archivu a na 

obchodní akademii. Shodou okolností se tam rozjíždí projekt, který se má také zam��it 

na osobnost Antonína � ervenky. Žádné bližší informace mi archiv, ani akademie 

neposkytly. Kontaktovala jsem na internetu Spolek pro pietní místa a správci stránek 

zaslala všechny zjišt�né informace a prosbu o pomoc. Druhý den jsem obdržela e-mail 

s p�ekvapivým obsahem. Správce mi d�koval za materiály a zve�ejnil je na webových 

stránkách. Když jsem klikla na odkaz, otev�ela se p�ede mnou stránka v�novaná 

� ervenkovi. V té chvíli jsem byla opravdu ráda, že pracuji na tomto p�ípad�. Mojí 

další nad�jí z�stává Ministerstvo vnitra. Jedin� zde se mohu dov�d�t, jestli opravdu 

Otomar žije.V��ím, že je tomu tak. A�koliv je hledání neznámého obtížné, velice m� 

to baví. Zjistíte, jak složité musí být vytvo�it zdroj informací pro druhé. Jít do 

knihovny, p�j�it si knihu, nalistovat p�íslušnou stránku je velice jednoduché a já jsem 

ráda, že mám p�íležitost poznat ten jedine�ný tv�r�í proces získávání podklad� pro její 

vytvo�ení. Vým�na školní lavice za archiv a práce s nejr�zn�jšími zdroji m� u�í 

hledat, nebát se oslovit další . Historie je mnohem živ�jší než se zdá. Zpo�átku pro m� 

rodina � ervenkových p�edstavovala jenom jména a úkol. Dnes celou záležitost 

vnímám úpln� jinak. Stali se pro mne lidmi s charakterem, skute�nými postavami, 

které m�nily d�jiny. Vážím si jich a doufám, že najdu jejich syna. 

Barbora Bittnerová, Eliška Fischerová, Adéla Ouhrabková 

Ond�ej Pech, Jakub Salcman, Erik Trn�ák, Lukáš Trykar, Jitka Votavová 

vyu�ující: PhDr. J. Ježková 

42

I letos se dv� vybrané t�ídy rokycanského gymnázia (2.B a septima) zú�astnily dopisování 

s deníkem Mladá fronta DNES. Akce, jež už tradi�n� 

sestává z podzimního a jarního kola, umož�uje žák�m 

vyjád�it se na stránkách periodika k aktuálním 

spole�enskopolitickým problém�m. Jako bonus pak t�ídy získávají po dobu m�síce a p�l 

zdarma dodávku novin, které lze využít nejen v hodinách �eského jazyka, ale i v ostatních 

humanitních p�edm�tech. 

Zatímco loni jsme se akce „jen“ zú�astnili, letos naše škola bodovala dokonce 8× – každé 

t�ídy byly uve�ejn�ny celkem �ty�i p�ísp�vky (2.B: J. Andrlík, J. Audes, A. Hodinová, 

M. Moulisová; septima: L. Kasíková, M. Ungrová, O. Pech, P. Purkart). Úsp�ch 

rokycanského gymnázia nez�stal bez odezvy. Vydavatelský d�m MAFRA, a. s., nám za 

odm�nu zprost�edkoval setkání s noviná�em a n�kdejším vále�ným zpravodajem, panem 

Petrem Pravdou. Debata se uskute�nila v úterý 18. �íjna 2009 a byla pro všechny p�ítomné 

velkým obohacením. 

Kone�n� na konci kv�tna vyrazily t�ídy 2.B a septima s u�itelským dozorem do pražské 

centrály Mladé fronty DNES, aby studenti na vlastní o�i spat�ili, jak se p�ipravuje nej�ten�jší 

tišt�né a internetové zpravodajství v � eské republice. I p�es nep�íznivé po�así (kdo by 

18. kv�tna o�ekával teploty pod deset stup�� Celsia a studený vítr) se zájezd vyda�il a žáci si 

odnesli �adu nových zkušeností. Kdo ví, možná jim kontakt s noviná�ským prost�edím 

dokonce pom�že p�i další profesní specializaci. 

Témata p�ísp�vk� 

Podzimní kolo Jarní kolo 

Krize �eské politiky? Studentské volby 

20 let svobody v � esku aneb Svoboda vs 

zodpov�dnost 

Ke komu vzhlížíme? 

Studenti �tou a píší noviny 

Mgr. Dagmar Kuncová a Mgr. Martin Šíp, patron projektu 

Státní maturita: vážn� mín�ná zkouška nebo 

legrace? 

Záchrana planety aneb „T�ídit, nebo 

net�ídit“? 

43

Euroweek – setkání u�itel� a student� EU 

Trnava, Slovensko, 28. 9. – 3. 10. 2009 

Historie projektu Euroweek 

Program 

Po�átky celého projektu sahají do roku 1992 – do roku podpisu 

Maastrichtské smlouvy. Po�ínaje tímto rokem se sjížd�jí do jednoho 

z hostitelských m�st skupiny student� a pedagog� z jednotlivých zemí 

Evropské unie.Každá zem� je vždy reprezentována jednou st�ední školou. 

První setkání prob�hlo v belgickém m�st� Kain, zatím poslední v zá�í 2009 

v Trnav� na Slovensku. 

Setkání se za naši školu zú�astnili dva u�itelé (PaedDr. Ing. Pavel Kraus, Mgr. Madlen 

Sadílková) spole�n� s paní �editelkou a osmi studenty ve v�ku 17 – 18 let. Po zahajovacím 

ceremoniálu následoval kulturní program, v n�mž vystupovaly jednotlivé delegace se svým 

tane�ním, p�veckým nebo hereckým vystoupením. 

Setkání dále pokra�ovalo spole�ným výletem do Bratislavy, kde m�li studenti možnost 

navštívit hrad a staré m�sto. Následovaly studentské workshopy, které byly zam��eny na 

výtvarné téma týkající se tradi�ního slovenského folklóru. Jako každý rok každá zem� 

p�edstavila své kuliná�ské speciality na spole�ném „Eurobufetu“. Sou�ástí týdenního 

programu byl též sportovní den, kde studenti vyzkoušeli své schopnosti v r�zných sportovních 

disciplínách. Na záv�r hostitelská škola uspo�ádala hudební párty s ob�erstvením. 

Cíle projektu Euroweek 

Hlavním cílem projektu bylo p�edstavení jednotlivých zemí Evropské unie v rámci 

spole�ných aktivit. Tento projekt dává student�m také možnost praktického ov��ení, 

procvi�ení a porovnání svých jazykových znalostí, a to p�edevším p�i p�íprav� r�zných 

workshop�, moderovaných diskuzí a také p�i b�žné komunikaci v hostitelských rodinách. 

Projektu p�edcházela n�kolikam�sí�ní p�íprava, kdy žáci nacvi�ovali tane�ní p�edstavení 

a p�ipravovali materiály a prezentace na jednotlivé workshopy. 

Mgr. Jan Zítek 

45

Euroweek o�ima �editelky školy 

Když mi p�ed �ty�mi lety kolegové Zítek a Kraus oznámili, že by se zapojili se žáky do 

projektu setkávání se zemí EU na vybraných školách Evropy, �ekla jsem jen: „Ano“. Když 

p�ijeli z N�mecka s tím, že v roce 2012 budeme hostitelskou školou pro 50 anglicky 

mluvících u�itel� a 200 žák� z celé Evropy, �ekla jsem, že to zvládneme. Každé vytržení 

�editele z kancelá�ské šedi je výzva. I nakoupila jsem u�ebnici anglického jazyka pro 

za�áte�níky a naplánovala cestu na nejbližší Euroweek. 

Trnava 2009. Kam jinam jet 

nachytat rozumy než do m�sta, které 

znáte 25 let, do školy, kde máte p�átele 

a �editel je vaše krevní skupina: 

p�írodov�dec bez schopnosti ovládat 

jiný jazyk než mate�ský. Osedlala jsem 

tedy fabii, pobrala to, co se d�tem 

nevešlo do zavazadel, a vydala se 

v ned�lní odpoledne sama nap�í� 

republikou za hranice, za poznáním. 

Do Gymnázia Jána Hollého jsem ten 

ve�er ani nedojela. Byla jsem 

nasm�rována p�ímo do místa bydlišt� 

slovenské kolegyn� Ani�ky a vtažena 

do p�íprav Euroweeku zatím pouze 

vypráv�ním. Mnoho práce, málo pen�z a tv�r�í volnosti. Tak by se to dalo shrnout na 

Slovensku. Pove�e�ela jsem sví�kovou z jelena s brusinkami, osv�žila se vybraným vínem 

a jen málo zalitovala, že jsem neuplatnila své znalosti první lekce angli�tiny o seznamování. 

Euroweek má sv�j program, který je p�ibližn� ve všech zemích stejný. Pr�vod m�stem, 

zahajovací ceremoniál a mezinárodní bufet, pracovní dílny a kulturní vystoupení jednotlivých 

zemí, výlety za kulturou, shoppingem, návšt�va n�jaké továrny nebo závodu, sport, 

ukon�ovací ceremoniál a záv�re�ná diskotéka. Mezitím se jí, spí v rodinách, u�itelé diskutují, 

hodnotí a p�edávají si štafetu po�adatel� a na záv�r dárky hostiteli. 

Myslím, že kolegové z Trnavy vše d�stojn� zvládli. Odvezla jsem si plno dojm� a pár 

ponau�ení: ne�ti, �editelko, dlouhé projevy, když ti b�h angli�tinu nenad�lil do vínku (mén� 

je více), neva� v jídeln� jen rýži (i jiné p�ílohy jsou chutné a výživné), nehraj divadlo ve 

francouzštin� (když tomu nikdo nerozumí), v mezinárodním bufetu musíš mít nejv�tší st�l 

(vždy� jsi hostitel a na tvá jídla jsou všichni nejvíc zv�davi). P�i každé �innosti promíchej 

národnosti, a� žáci komunikují a poznávají se (vždy� kv�li tomu p�ijeli), m�j organiza�ní 

schopnosti a rychle reaguj (dlouhé prostoje nudí a lidi se otravují …) a p�i sportu je dobrý 

i rozhod�í, p�i prezentaci Power Point. Angli�tiná�e, který bude hovo�it a p�ekládat, vyber 

nejlepšího z nejlepších… 

Cesta splnila sv�j ú�el. Vím, co jsem pot�ebovala. Vím, že pokud se budu u�it dál 

anglicky, tak to d�lám jen pro sebe, protože �editel na Euroweeku se krom� páru slov v úvodu 

m�že jen celý týden �esky usmívat a obklopovat se schopnými kolegy. Pak p�ebere náru� 

dárk� – p�es obrázky, sošky, likéry, vína až po sýry typické pro hostující zem� – a podotkne 

jen: „Thank you very much. See you again!“ 

46 

Ing. Drahomíra Rancová

Euroweek o�ima student� 

Zahajovací ceremoniál Euroweeku 2009 

Je chladné ráno, první oficiální „euroweekerské“ ráno, a my stojíme venku p�ed Relaxem (a� 

už je to cokoliv), p�ešlapujeme, �ekáme na zbytek výpravy, dostáváme vizitky, instrukce 

k nadcházejícímu pr�vodu, bonbónky s logem 

Euroweeku, které máme házet po lidech na nám�stí, 

a nesm�le okukujeme výpravy z ostatních stát�. 

� asem se k nám p�idávají poslední opozdilci a paní 

�editelka (�ekat na ni bylo opravdu nutné, nebo� 

v našem následujícím programu hrály zásadní roli 

vlaje�ky, které m�la u sebe). Pr�vod m�že za�ít... 

Jsme se�azeni po trojicích. Abecedn� podle stát�. 

Vyrážíme. Za�ínáme p�echodem p�es silnici, �ímž 

znemožníme n�kolika desítkám ob�an� Trnavy 

v�asný p�íjezd do zam�stnání. Celou situaci se sice 

pokouší �ídit místní policie, ale k lepšímu pr�b�hu 

situace to, zdá se, moc nep�ispívá. Záhy uslyšíme 

z �ad za námi pok�ik „Š�bad�ba Denmark“, z �ehož 

usoudíme, že mávání vlaje�kami na zviditeln�ní 

práv� p�estalo sta�it a že musíme vymyslet heslo, 

které složitý kánon Dán� p�ed�í, nejlépe úpln� 

zastíní. Po krátké debat� se shodneme na známém a ú�inném „Kdo neská�e, není � ech, hop, 

hop, hop,“ které doprovázíme poskakováním. 

Procházíme p�es nám�stí. Nyní máme zúro�it bonbóny nacpané po kapsách, nicmén� 

se shodujeme na tom, že je není komu házet, a pokra�ujeme, nechajíce si laskominy na horší 

�asy. 

Po vstupu do slavnostního sálu zabíráme 

pro nás vyhrazená místa, našeho vlajkonoše 

Davida necháváme s ostatními vlajkonoši 

opodál. Za�íná show. Na pódium vystupují 

dva mladí moderáto�i a postupn� vyvolávají 

jména každé ze zú�astn�ných zemí. 

Zanedlouho slyšíme: „Czech Republic, 

vítejte, brat�i!“ David ud�lá s vlajkou 

umnou osmi�ku, d�stojným krokem s ní 

dojde ke stojanu a zanechá ji tam. 

Za�íná pestrý program p�ipravený 

z velké �ásti studenty Gymnázia Jána 

Hollého. Na �adu p�ichází tanec ve všech jeho známých i neznámých podobách, tedy od 

folklórního, zprost�edkovaného souborem Trnka, p�es Hip-Hop, Disco, „Trisko“, až 

k naprosté, nikam neza�aditelné modern�. Vidíme také velmi po�etný instrumentální soubor 

(pravd�podobn� z místní ZUŠ) a vyhlášený školní p�vecký sbor Cantica nova. Spole�n� s ním 

si zazpíváme hymnu Because in Euroweek. Následují nudné, avšak nezbytné projevy �editele 

gymnázia a hejtmana Trnavského samosprávného kraje. 

Poté ceremoniál kon�í. Naprosto vy�erpáni jeho sledováním rozbalujeme eurosladkosti. 

Skládáme vlaje�ky a zandaváme je do batoh�. Zahajování Euroweeku bylo již u�in�no 

zadost... 

Klára Pousková 

47

Ob�erstvení sedmnáctkrát jinak 

Když se �ekne slovo „bufet“, každý z nás si p�edstaví 

n�co jiného. N�kdo velký obložený st�l uprost�ed 

hotelové jídelny, jiný zas školní obch�dek pana Smr�ka. 

Avšak bufet, o kterém píši, má do�ista jiný význam. 

Stojím u jižní st�ny v Gymnáziu Jána Hollého 

v Trnav� a p�ipravuji se na nastávající akci. Se svými 

kolegy z �eské delegace p�ipravuji na st�l ozna�ený naší 

státní vlajkou ty nejlepší a nejchutn�jší pochutiny z celé 

republiky od proslulých utopenc� až po domácí 

bramborovou buchtu nebo perník. Nesmíme však 

zapomenout, že suché t�sto se musí �ádn� zapíjet. 

Bohužel u�itele nešlo nijak p�esv�d�it o vpašování 

plze�ského piva jako vitaminové p�ílohy, a tak se ostatní 

musí spokojit jen s kofolou. Všechny tácky plné jídla 

vypadají velice lákav�, ale mé sv�domí a t�i spolužáci mi 

nedovolují okoštovat ani kus suché váno�ky. 

Takto chutn� však nevypadá jen náš st�l, ale i stoly 

ostatních 16 stát�, se kterými sdílíme jednu místnost. 

Angli�ané, Belgi�ané, Portugalci, Italové, Estonci, ti všichni d�lají to samé, shromaž� ují 

mnoho jídla na jednom míst�. Pro m� jakožto milovníka kuchyn� všeho druhu je tato akce 

s názvem Mezinárodní bufet rájem na zemi. Organizáto�i chvilku po 15. hodin� ohlašují start 

ochutnávek. Díky naší krajní pozici je moje strategie jednoduchá: vzít to st�l od stolu a okusit 

tolik, kolik se do m� vejde. První na rán� se nachází Dánsko. Celá jídelní plocha voní rybími 

pomazánkami a jejich slavnými bonbóny, které nejdou ani rozžvýkat, ani rozkousat a dokonce 

ani spolknout. Po namáhavém boji se slaným pendrekem se pouštím do dalších objev�. Po 

prvním kole, které probíhalo asi p�l hodiny, p�emýšlím, kam se zajdu podívat znovu. Šunky 

všeho druhu z Itálie se výborn� hodí ke špan�lským olivám, holandskému sýru a litevskému 

�ernému chlebu. Na druhou stranu belgická �okoláda s bulharským kolá�em a anglickým 

�ajem také stojí za h�ích. 

I když jídla moc neubývá a na stolech se nachází po�ád mnoho pochutin, usedám 

p�emožen k našemu stolu a každému návšt�vníkovi vysv�tluji, co je co a jak to chutná. Pocity 

plného b�icha našt�stí po pár minutách odchází a já m�žu vyrazit znovu vst�íc poznání. 

Jediné, co mi v místnosti chybí, je st�l slovenských „bratr�“. Rád bych zajedl nap�íklad cosi 

slanosladkého z Portugalska brynzou nebo rovnou haluškami. Bohužel mé tužby nejsou 

vyslyšeny, a tak se vracím k našemu stolu a tajn� ujídám utopence s chlebem. 

Po �eské sva�ince usedám znovu s plným b�ichem na židli a už se jen kochám p�íjemným 

prost�edím a �íkám si, že mi bude hrozn� líto Euroweek opoušt�t. A to nejen kv�li dobrému 

jídlu. 

David Ranc 

Výlety 

Jednou z hlavních náplní Euroweeku je seznámení student� z �lenských stát� Evropské unie 

s kulturou a historií hostitelské zem�, proto se sou�ástí této akce rovn�ž stávají r�zné výlety 

na místa, která mají zahrani�ním student�m rozhodn� co nabídnout. Výlet na hrad � ervený 

Kámen a do Modré byl pro naši skupinu naplánován uprost�ed týdne, ve st�edu. 

V osm ráno již v�tšina zástupc� n�kolika zemí nervózn� p�ešlapovala na parkovišti p�ed 

obchodním domem Tesco. Karosy, které by n�kdo p�ed dvaceti lety považoval za luxusní, 

p�ijely v�as, takže byla spousta �asu si ješt� nakoupit. P�i vstupu do autobusu nás naše 

pr�vodkyn� obdarovaly ne�ekan� objemným balí�kem, který m�l nahradit ob�d. Poté, co si 

48

každý zkontroloval, jestli dostal svoji bagetu, 

jsme mohli kone�n� vyrazit sm�r hrad. Od 

výletu na � ervený Kámen jsem si ani moc 

nesliboval, prohlídkám hrad�, a sice 

v angli�tin�, v �e�i mn� tak�ka vlastní, moc 

neholduji. Nebyl jsem ani tedy zklamán, ba 

dokonce jsem se mohl projít v nejdelším sklep� 

ve st�ední Evrop�! 

Výlet do keramické dílny v Modré byl 

o poznání nudn�jší. V celé díln� to vypadalo, 

jako by se zastavil �as. Pojem „keramická 

dílna“ je trošku zavád�jící, ve skute�nosti se 

jednalo prakticky o továrnu na výrobu ru�n� malované a tvarované keramiky, která v dob� 

své nejv�tší slávy, v 70. letech, m�la 300 zam�stnanc�! Po prohlídce a zhlédnutí velice 

poutavého videa, jsme byli vydáni na milost p�ání jedné Finky zhotovit si vlastní džbán. 

� ekali jsme n�co p�es t�i hodiny. Cht�l jsem si rovn�ž zhotovit sv�j vlastní džbán, ale 

vzhledem k pohledu na otup�lé tvá�e jsem si to rad�ji rozmyslel. Do Trnavy jsme se vrátili 

pozd� odpoledne. 

Není pochyb, že Slovensko má velice bohatou historii, což my, � eši, asi ani nedokážeme 

ocenit, jelikož ta naše je prakticky totožná. My jsme se o to více zam��ili na seznamování 

s ostatními studenty. 

Tane�ní vystoupení 

49 

Jan Malý 

Nedílnou sou�ástí Euroweeku jsou také vystoupení jednotlivých stát�. Každá zem� to pojala 

jinak, základem však je, aby vystoupení m�lo n�jaký národní podtext a aby ukazovalo tradice 

a jedine�nost každé zem�. 

Nej�ast�jší zp�sob prezentace byl tanec 

v národních krojích. Kolem pódia to hrálo všemi 

barvami, i samotné tane�ní kreace byly leckdy 

k neuv��ení. Nejv�tší úsp�ch sklidila rakouská 

osmi�ka se svou sestavou, kdy se chlapci 

vzájemn� plácali do hýždí, což vypadalo velice 

komicky a v publiku to vyvolalo ohromný 

záchvat smíchu. 

Jiní ú�astníci si vybrali zp�v, což podle mého 

názoru nebyl dobrý nápad. Ne všichni byli dob�í 

zp�váci, a tak se vystoupení n�kdy zvrhlo 

v neuspo�ádaný jekot, který by se hodil tak k táboráku. Mám na mysli Špan�ly, jejichž 

jižanský smysl pro rytmus a hudební sluch, který by se dal o�ekávat, se jaksi neprojevil. 

Ostatní státy si vybraly jiný, alternativní zp�sob, jak se prezentovat. Ten spo�íval 

v poskakování s vyobrazenými národními symboly na rádoby národní hudbu. Snaha 

o originalitu a nevšední zpracování tady sice byla, ale moc se nevyplatila. Vystoupení pak 

vypadalo, jako kdyby bylo secvi�eno deset minut p�ed p�íchodem na jevišt�. Exemplárním 

p�ípadem byli Britové, které bych s klidnou hlavou hodnotila jako nejhorší. 

Vyplatilo se prost� vsadit na jistotu, na tradice, prov��ené již stovkami let. A to jsme 

ud�lali také my a shledali jsme se s velkým úsp�chem u publika. Možná to bylo i tím, že jsme 

vystupovali jako první, a tak bylo obecenstvo ješt� sv�ží a plné pozornosti, a nebo si musíme 

p�ipustit, že jsme byli prost� nejlepší!!! 

Kate�ina Dudáková

Život v rodinách 

Podobn� jako v jiných ro�nících Euroweeku si nás, podle p�edem vypln�ných dotazník�, 

vybíraly rodiny. Zvlášt� o nás, jako o „bratov � echov“, byl obrovský zájem. Jen u nás totiž 

byla jistota, že se domluvíme a hlavn� dorozumíme bez problém�. V�tšina z nás byla svými 

hostitelskými rodinami kontaktována p�edem, ale našlo se i pár jednotlivc�, kte�í nev�d�li, do 

�eho p�jdou a jestli na n� na Slovensku bude v�bec n�kdo �ekat. Zpo�átku jsem se toho i já 

obávala. Jaká to bude rodina? Kde budu spát? Co mi budou va�it? Pote�e tam teplá voda? 

Po p�íjezdu do Trnavy nás autobus odvezl p�ímo p�ed školu, kde nás už netrp�liv� 

o�ekávali hostitelské rodiny. M�j strach se cestou autem stup�oval. Není se �emu divit, 

vesnice, do které jsme mí�ili, byla 20 km daleko od Trnavy a hlavou mi hned problesklo, jak 

budeme dojížd�t. Navíc mi maminka mé hostitelky celou cestu vypráv�la o jejich starém 

dom�, který se práv� opravuje. Když jsme však p�ijeli na místo, zjistila jsem, že je vše tak, jak 

má být, vlastn� lepší. Všichni �lenové mojí hostitelské rodiny byli od za�átku vst�ícní. 

Na rozdíl od všech jiných národností si � eši užívali jazykovou výhodu. I když – našla se 

i sl�vka, která byla zprvu neznámá. Za mnohé jen pár: ra�ajky, desiata, vreckovky a dáždnik. 

Velká diskuse prob�hla také kolem tématu shody podm�tu s p�ísudkem, kterou slovenština 

v�bec nemá. Oba národy se shodly, že po dobu pobytu se mluvilo prapodivnou sm�sicí 

�eštiny a slovenštiny. My za�ali používat jejich slovesné tvary a volat prvním pádem, zatímco 

oni za�ali používat �eštinu, kterou znají z televize. 

Protože tématem celého Euroweeku byla úcta k tradicím, dostaly rodiny za úkol uva�it 

nám tradi�ní jídlo, co jiného než vynikající halušky s brynzou. Volný �as, který jsme m�li 

trávit v domovech, jsem prožila s rodinou, jako jedna z mála. N�kolikrát jsem sed�la 

s mamkou a babi�kou v kuchyni a rozebírala s nimi vše od va�ení po politiku. D�de�ek zase 

�asto vypráv�l o historii vesnice. Pozd�ji jsem se p�esunula do obývacího pokoje, kde jsem se 

zbytkem rodiny sledovala „mezinárodní“ � eskoslovenskou superstar nebo jiné po�ady 

a filmy, které byly p�ekvapiv� �asto v �eštin�. 

Jak se ukázalo, moje obavy z ubytování byly zcela zbyte�né. Každodenní dojížd�ní jsme 

v klidu zvládli, m�la jsme p�epychov� za�ízený velký pokoj a i ostatní místnosti v dom� byly 

nov� opravené, vyva�ovali mi, co jsem cht�la… zkrátka na host-family jsem m�la opravdu 

št�stí. A stejn� tak jako se nikomu necht�lo z after party, ani mn� se necht�lo z rodiny dom�. 

Za tu krátkou dobu jsme si na sebe zvykli a dost jsme se sp�átelili. Již b�hem pár dní po 

skon�ení Euroweeku jsem si za�ala psát s maminkou, bratrem i se sle�nou hostitelkou. 

Doufám, že se s n�kterými ješt� n�kdy potkám, t�eba prost�ednictvím družby s Gymnáziem 

Jana Hollého v Trnav�. 

Alena Wagnerová 

Euroweek- Záv�re�ný ceremoniál 

Po strastiplném, avšak poda�eném sportovním dopoledni se všichni studenti p�esunuli na ob�d 

do budovy hostitelské školy. Zde nám bylo oznámeno, že následuje zhruba t�íhodinové osobní 

volno, které jsme mohli využít dle vlastního uvážení. Mnoho z nás se vydalo odpo�ívat do 

p�íbytk� našich hostitelských rodin, poznávat krásy neznámého m�sta �i prost� a jednoduše 

vyhledalo nejbližší hospodu, kde jsem trávili p�íjemné odpoledne. Na �tvrtou hodinu po 

poledni byl ohlášen záv�re�ný ceremoniál konaný stejn� jako ten uvítací v aule místní 

univerzity. 

Po shromážd�ní všech zhruba dvou set student� a jejich u�itel� vše mohlo za�ít. 

Vystupoval zde školní sbor Cantica Nova pod vedením sbormistra Gabriela Kalapoše, za 

doprovodu zp�va�ky Sv�tlany Rymarenko a vít�ze slovenské Eurovize (p�vecká sout�ž) 

Kamila Mikul�íka. 

50

Po vyda�eném vystoupení se 

všichni zú�astn�ní studenti odebrali 

do sportovní haly „Družba“, kde se 

konala záv�re�ná „afterparty“ 

spojená s ve�e�í, kterou zajiš�ovala 

cateringová služba. Byl zde 

profesionální DJ, tudíž i kvalitní 

muzika. 

Na všech byla vid�t ta radost 

z tane�ního pohybu. Všichni se 

dob�e bavili a bylo patrné, že nikdo 

nechce, aby tato noc skon�ila. Párty 

vrcholila ve 22.00, což znamenalo 

pro mnohé z nás, že tímto je letošní Euroweek u konce. N�kte�í trávili poslední noc až do 

�asných ranních hodin v n�kterém z klub�, avšak všem bylo jasné, že týden plný zábavy 

a poznání nových p�átel a míst je tak jako tak definitivn� pry�. 

Euroweek 2008 Sangerhausen vs Euroweek 2009 Trnava 

51 

Tomáš Kaminský 

Jakožto ú�astník Euroweeku 2008 jsem se letošního ro�níku nem�l ú�asnit, z d�vodu 

poskytnutí této zajímavé zkušenosti co nejvíce žák�m. Avšak ,,díky“ náhlému onemocn�ní 

jednoho ze �len� �eské reprezentace mi byla poskytnuta možnost op�t zažít skv�lou 

atmosféru Euroweeku. A p�išlo mi vhodné se s Vámi, milí �tená�i, pod�lit o své poznatky 

a porovnat oba ro�níky. 

Vzhledem k rozdílné 

nátu�e obou národ� bylo již 

p�edem jasné, že každé 

provedení bude zcela 

odlišné. N�mci, známí pro 

sv�j perfekcionismus, kladli 

hlavní d�raz na p�ipravenost 

a organiza�ní p�esnost, 

zatímco Slováci si nechali 

(mnohdy zna�ný) prostor 

pro improvizaci. A tak 

programová nabitost 

a velkolepé akce byly 

nahrazeny dostatkem 

volného �asu (a� už cht�n�, 

�i necht�n�) ur�eného k navazování a prohlubování vztah� mezi studenty z r�zných zemí EU. 

Obsah aktivit byl velice podobný, avšak provedení zcela jiné. N�mci sázeli pov�tšinou na 

konzervativní program, avšak Slováci se nebáli zariskovat a zahrnuli do svého plánu 

i nádherné divadelní provedení Malého prince ve francouzštin�, p�estože jediní, kte�í mohli 

porozum�t, byli Belgi�ané. 

Co se ovšem nejvíce lišilo, byl zp�sob trávení volného �asu. V N�mecku jsme se mnohem 

mén� setkávali s ostatními národy v dobách volna, jelikož pov�tšinou se po skon�ení 

programu rovnou jelo do hostujících rodin. Naopak na Slovensku probíhal neorganizovaný 

program velmi �asto v trnavských putykách. V tomto socializa�n� p�íhodném prost�edí bylo 

mnohem jednodušší navázat kontakt s kýmkoliv, a� už pocházel z jakéhokoliv koutu Evropy.

Velice poda�eným nápadem Slovák� bylo založení tradice sportovní olympiády; bohužel se 

jim již nepoda�ilo udržet na uzd� pokušení vše vyhrát, a tak proti ostatním delegacím nehráli 

za Slovensko ú�astníci Euroweeku, ale výb�r sportovc� z celé školy. Což jim bylo velice 

rychle odpušt�no, jelikož získali poslední místo v po�adí na ve�erní hostinu. V neposlední 

�ad� se projevila rozdílnost ve vst�ícnosti lidí: v n�meckém Sangerhausenu se jen málokdo 

z neú�astn�ných pozorovatel� zajímal o to, co se vlastn� d�je, zatímco v Trnav� byla v�tšina 

lidí nadšena, že takováto akce probíhá zrovna u nich ve m�st�. 

Když se zp�tn� poohlédnu po obou ro�nících, myslím, že není možné ur�it, který ro�ník 

jsem si více užil. Každá z t�chto akcí byla jiná, m�la své plusy i minusy, ale p�i obou 

panovala skv�lá atmosféra, utvo�ila se mnohá p�átelství a všichni jsme se navrátili obohaceni 

o mnoho zajímavých zkušeností. Proto se velice t�ším na rok 2012, kdy budeme hostitelé této 

mimo�ádné akce, protože budeme moci zhodnotit p�edešlé zkušenosti a vytvo�it p�átelské 

prost�edí pro všechny ú�astníky tak, jak tomu bylo v Sangerhausenu �i Trnav�. 

Pedagogické sbory evropské 

52 

Petr Sefzig 

Prožít týden se skupinou 50 u�itel�... Sen? Horor? Sci-fi? Možná to tak m�že vypadat pro 

nezú�astn�ného �tená�e, ale skute�nost byla mnohem sladší. Tém�� tak jako vo�avý 

slovenský muškát. Ten jsme m�li možnost spole�n� ochutnat a nad ním probírat život u�itel�, 

student� a ob�an� ve více než 20 zemích EU, které se letošního Euroweeku v Trnav� 

zú�astnily. A jedno je jasné: všude je chleba o dvou k�rkách. A všude trpí v�tšina u�itel� tím 

podez�elým zp�sobem optimismu... 

V podstat� je nutno 

podotknout (k radosti 

student� od Severního po 

� erné mo�e) toto. 

Ano – u�itelé jsou možná 

trochu postižení. Ale Ti 

u�itelé, kte�í se sešli v 

Trnav�, jsou postižení krásn� 

a sympaticky. 

Snad je to tím, že a�koliv 

v žádné z evropských zemí 

není te� d�vod 

k p�ehnanému optimismu, 

povolání u�itele má ve své 

náplni skrytou nad�ji 

a o�ekávání. Oni totiž u�itelé nejlépe v�dí, že v jejich t�íd� je nová generace, �erstvý vítr, 

budoucnost... A s takovými želízky v ohni se pak sv�t jeví v lepších barvách. Jelikož na 

Slovensku, u našich pozorných hostitel�, jsme se sešli v dobrém duchu, je tato zkušenost 

cenná a nabíjející. Pro nás u�itele je to v�domí, že roste nová generace vzd�laných 

tolerantních mladých Evropan�. Pro studenty pak poznání, že Evropa je skv�lé místo k životu, 

kde pracují, žijí a sní lidé jako my. 

Mgr. Madlen Sadílková

Projekty v hodinách anglického jazyka 

Tereza Vo�íšková z tercie vzpomíná na školní projekt My Island: 

B�hem hodin angli�tiny jsme se ve skupinkách v�novali projekt�m – velkým plakát�m, 

které znázor�ovaly naše vymyšlené ostrovy s popisky. Zapojili jsme fantazii, slovníky 

a pastelky a výtvarn� jsme zpracovali mapy na �tvrtku A3. Náš ostrov jsme pojmenovali, 

vymysleli mu vlajku a vytvo�ili vlastní ústavu. Celkem jsme naši planetu obohatili o šest 

ostrov�, naši t�ídu o šest krásn� barevných plakát� a naši slovní zásobu o spoustu nových 

sloví�ek. 

53

Fotop�íb�h 

Studenti druhých ro�ník� si v seminá�i vyzkoušeli fotop�íb�h. Zadání bylo prosté – vezm�te 

fotoaparát, zapojte fantazii, myslete, mluvte a pište anglicky, po�íta�ov� upravte. Pravda, 

v ukázce nalezneme chyby, ale nápad a nasazení jí up�ít nem�žeme! 

54

Výsledky olympiády v AJ 2009 

A. Školní kolo 

Kategorie I. B – Prima, Sekunda 

po�adí jméno t�ída písemná �ást ústní �ást celkem 

1. Hron David Pr 31 18 49 

2. Stá�a David Se 26 20 46 

3. Kunc Vojt�ch Se 33 8 41 

4. – 5. Drechslerová Anna Se 28 12 40 

4. – 5. Sudová Kristýna Pr 27 13 40 

6. Šnajdrová Lucie Se 25 14 39 

7. Bist�ický Marek Pr 30 6 36 

8. Polá�ek Robert Se 25 10 35 

Kategorie II. B – Tercie, Kvarta 

po�adí jméno t�ída poslech, text ústní �ást celkem 

1. Procházková Pavlína Te 41 25,0 66,0 

2. Turková Adéla Te 35 21,5 56,5 

3. Vo�íšková Tereza Kv 38 18,0 56,0 

4. Frantesová Michaela Te 36 19,0 55,0 

5. Bradová Adéla Kv 36 18,5 54,5 

6. Sedlá�ek Jan Kv 35 19,0 54,0 

7. Sedlá�ková Marie Kv 37 12,5 49,5 

Kategorie III – Kvinta, Sexta, Septima, 1, 2 a 3. ro�ník 

po�adí jméno t�ída písemná �ást ústní �ást celkem 

1. Nováková So�a Sx 53 32 85 

2. Št�pánová Jitka 3.B 42 36 78 

3. Ma�ík Tomáš Sx 48 29 77 

4. Urbánková Lucie Sx 49 27 76 

5. Hron Michal Kt 51 24 75 

6. Van�ura Ond�ej 3.C 43 28 71 

7. Majer Vít 3.B 44 24 68 

8. Vodi�ka Jan Kt 46 19 65 

B. Okresní kolo 

Kategorie I. B 

Po�adí Jméno a p�íjmení sout�žícího Název a adresa školy Po�et bod� 

1. Anna Kotorová ZŠ T.G.M. Rokycany 25 

2. – 3. Ji�í Chýnovský ZŠ T.G.M. Rokycany 18 

2. – 3. Vojt�ch Kunc Gymnázium a SOŠ Ro 16 

Kategorie II. B 


1. Pavlína Procházková Gymnázium a SOŠ Ro 27 

2. – 3. Michaela Vídršperková ZŠ T.G.M. Rokycany 26 

2. – 3. Adéla Turková Gymnázium a SOŠ Ro 25 

Kategorie III. 


1. Jitka Št�pánová Gymnázium Rokycany 54 

2. So�a Nováková Gymnázium Rokycany 53 

3. Tomáš Ma�ík Gymnázium Rokycany 52 

C. Krajské kolo 

Do krajského kola postoupily Pavlína Procházková (tercie) a Jitka Št�pánová (3. B), která 

obsadila p�kné 2. místo. 

Mgr. Jan Zítek 

55

� innost PK ostatních CJ (NJ, FJ, ŠJ a RJ) 

V práv� uplynulém roce jsme si ve 4. ro�níku a v oktáv� poprvé vyzkoušeli alespo� z�ásti 

novou maturitu. Všichni maturující psali písemnou práci, která znamenala 50 % kone�ného 

hodnocení. Nejd�íve jsme psali p�ípravnou práci a poté „naostro“. Výsledek lze považovat za 

uspokojující, jakož i výsledek maturitních zkoušek. 

V NJ maturovalo celkem 14 žák�, všichni úsp�šn�, ve FJ 2 žáci, rovn�ž úsp�šn�. 

V komisi jsme za�ali dále vyu�ovat v základních kurzech z�ásti podle nové u�ebnicové 

�ady Direkt z nakladatelství Klett. T�ebaže se zde objevuje celá �ada chyb, zdá se, že u�ebnice 

bude svým moderním pojetím p�ínosem pro pln�ní ŠVP. 

V minulém roce se poda�ilo zorganizovat zejména díky kol. Behenské a Fritscherové dva 

zájezdy. P�edpokládáme, že na tuto pozitivní �innost navážeme i v tomto školním roce. Dále 

úsp�šn� pokra�uje vým�na s gymnáziem v Nittenau v SRN. 

Francouzský jazyk 

Ve školním roce 2009/2010 byl stejn� jako v minulých 

letech p�i výuce francouzštiny kladen d�raz nejen na 

znalosti gramatiky, ale p�edevším na komunikativní 

kompetence žák�. Tento p�ístup byl v letošním roce 

podpo�en p�íchodem nového kolegy, pana 

Ing. Mahamadou Sylly, který je rodilým mluv�ím. Žáci 

tak m�li možnost v hodinách konverzace prohloubit 

svoji komunikativní kompetenci s rodilým mluv�ím. 

Pro zlepšení jazykové úrovn� byla na vyšším 

gymnáziu zavedena nová metoda Connexions, která 

nahradila již p�ekonanou metodu Forum. Nová metoda 

je pro žáky p�ístupn�jší a jsou zde zastoupena aktuální 

témata. Sou�ástí je samoz�ejm� i internetová podpora. 

Z tohoto d�vodu byl p�epracován i Školní vzd�lávací 

program pro vyšší gymnázium. 

V letošním roce také poprvé prob�hla nová forma 

maturity, která se skládala ze dvou �ástí – písemné 

a ústní. Písemná �ást se konala 20. dubna – viz �lánek, 

ústní �ást poté prob�hla v maturitním týdnu. Oba dva 

maturanti Eva Šnebergová i Jakub Holub zkoušku 

úsp�šn� zvládli. 

Vým�nný školní rok 

Ostatní cizí jazyky 

56 

Mgr. Zden�k Mírka 

Mgr. Sylvie Maxová 

Op�t jsme se zapojili do projektu Vým�nný školní rok, který po�ádá Euroregio Egrensis 

Marktredwitz. V letošním školním roce se p�ihlásilo na ro�ní pobyt v bavorské škole pro 

školní rok 2010/2011 celkem p�t student� naší školy, b�hem prázdnin budeme o jejich 

p�ípadném umíst�ní v Bavorsku n�meckou stranou informováni. Bude záležet p�edevším na 

tom, do jaké míry se povede najít pro studenty hostitelskou rodinu. 

Ing. Olga Fritscherová

Partnerství s gymnáziem v Nittenau 

Wanderwoche - setkání �eských a n�meckých gymnazist� na Šumav� 

Jak je již v naší škole dlouholetou tradicí, uskute�nili jsme i letos s partnerskou školou 

z Nittenau týdenní pobyt na Šumav�. Tzv. Wanderwoche se zú�astnili žáci sekundy (ti, kte�í 

si zvolili jako druhý cizí jazyk n�m�inu) a žáci sedmé t�ídy Gymnázia v Nittenau. 

Ráno 21. zá�í 2009 to celé vypuklo. Dlouho o�ekávaný týden plný zážitk� a nových 

setkání byl tady a my netrp�liv� a s mírnými obavami odjížd�li sm�rem na Železnou Rudu. 

Jen co se z hotelu Belveder vyhrnul dav žák� mluvících �e�í, kterou bohužel zatím 

neovládáme tak bravurn� jako svou mate�štinu, musela jít veškerá nervozita stranou. Byli 

jsme nuceni poprat se s ostychem a pokusit se odstranit prvotní jazykové bariéry. N�kte�í žáci 

se seznámili vcelku bez problém� hned první ve�er, který jsme zahájili jazykovou hrou. 

Rozd�lili jsme se do skupinek (� eši a N�mci dohromady) a zjiš�ovali navzájem informace 

o jednotlivých žácích. Tyto poznatky jsme následn� prezentovali. 

Další den nás �ekal náro�ný den: po snídani jsme vyrazili na túru p�es vrchol Špi�áku 

k � ernému a následn� � ertovu jezeru a zp�t na Belveder. B�hem cesty jsme se snažili 

zužitkovat naše dosavadní znalosti a pustili se do konverzace v �esko-n�meckém jazyce. Ti, 

kte�í se nesta�ili seznámit první ve�er, to dohonili hned den následující, tedy p�i onom 

vy�erpávajícím výstupu. Ve�er jsme op�t hráli spole�enské hry a sout�žili v našich 

skupinkách. Program byl opravdu pestrý, vždy se jednalo hlavn� o to, abychom co nejvíce 

hovo�ili n�meckým jazykem. Líbila se nám nap�. módní p�ehlídka, p�i které bylo hlavním 

úkolem popsat námi ru�n� vyrobený model. 

Ve st�edu jsme absolvovali tradi�ní výlet na Pancí�, jehož vrchol jsme snadno zdolali 

lanovkou. Tam jsme op�t sout�žili, a to v utvá�ení r�zných figur z našich postav. Odpoledne 

bylo v�nováno sportovním aktivitám. Hráli jsme p�ehazovanou, trénovali hod šiškami 

a n�mecké sle�ny nám ukázaly, jak bravurn� um�jí hrát fotbal. Po ve�e�i nás �ekaly n�mecké 

hry, p�i kterých jsme se mohli nau�it i n�meckou zví�ecí terminologii. 

Poslední den jsme strávili na výlet� v N�mecku. Navštívili jsme v Ludwigsthalu národní 

park, ve kterém je možné prohlédnout si d�m Haus zu Wildnis (D�m Divo�ina), dále jeskyni 

z doby ledové a vyhlídkovou v�ž. Tento výlet jsme završili p�ší túrou do Zwieslu, odkud jsme 

vlakem dojeli zp�t do Železné Rudy. Po ve�e�i nás �ekalo záv�re�né vyhodnocení sout�ží 

i celého pobytu a po�ídili jsme i spole�né snímky se svými novými kamarády, na které se již 

nyní moc t�šíme, protože nás v listopadu zase navštíví, tentokrát v Rokycanech. 

57 

sekunda, Gymnázium Rokycany

N�me�tí žáci v Rokycanech 

Ve dnech 18. – 20.11. 2009 p�ivítalo naše gymnázium studenty gymnázia v Nittenau, s nímž 

má naše škola již n�kolikaletou družbu. Vým�nného pobytu se zú�astnilo 14 �eských žák� 

a 15 jejich kamarád� z n�mecké strany. S v�tšinou z nich se naši žáci seznámili již b�hem 

Wanderwoche konaného na podzim na Šumav�. N�me�tí žáci byli ubytováni v rodinách 

svých kamarád�, aby mohli blíže poznat jejich každodenní život. 

V den p�íjezdu m�li naši žáci individuální program se svými n�meckými partnery. N�kte�í 

navštívili plavecký bazén, jiní si zahráli bowling a všichni se poté ob�erstvili v rokycanské 

pizzerii. � tvrtek byl ve znamení výletu do Plzn�, kde jsme ukázali st�ed m�sta v�etn� 

historických míst a proslulé v�že. Nejvíce zaujalo muzeum strašidel. Po prohlídce m�sta 

dostali žáci úkoly týkající se Plzn� a muzea strašidel. 

Páte�ní den strávili naši n�me�tí p�átelé v našem gymnáziu. Navštívili hodiny n�meckého 

jazyka, ú�astnili se sportovního klání a den zakon�ili v keramické díln�. 

Návšt�va žák� z Nittenau v Rokycanech ( listopad 2009) 

Grill Daniel Pešek Jan 

Braun Marc Jind�ich Jakub 

Bruckmüller Leo Stá�a David 

Müller Maximilian Babuljak Adam 

Kuttenberg Maximilian Mayer Mat�j 

Kuttenberg Magdalena P�ibylová Pavlína 

Zimmerer Betti Oppová Daniela 

Schmid Marina Fialová Pavla 

Schmidt Katharina Koša�ová Anna 

Bauer Jonas Stá�a David 

Hartl Alexander Tlu�ek Vojt�ch 

Meisinger Lena Moulisová Kristýna 

Seidl Anja Matoušková Denisa 

Schmaderer Lisa -Maria Kahovcová Anna 

Dirscherl Sabrina Kasíková Veronika 

Duschinger Nina Frantesová Michaela 

Rokycanští gymnazisté op�t v Nittenau 

Ve dnech 16. – 26. b�ezna 2010 jsme se zú�astnili tradi�ního desetidenního pobytu 

v n�meckém m�st� Nittenau. Po celou dobu jsme byli ubytováni v rodinách student� 

tam�jšího družebního gymnázia, a�koli v�tšina z nich nebydlela p�ímo v tomto m�st�. 

Náš program byl opravdu velmi pestrý. Ú�astnili jsme se výuky, jezdili na zajímavé školní 

i rodinné výlety a vid�li mnoho skv�lých míst v Bavorsku. Navštívili jsme m�sta � ezno, 

Amberg, Kehlheim, ale také n�kolik výjime�ných míst p�ímo v Nittenau. Tentokrát jsme si 

prohlédli nap�íklad výtopnu, kde spalují d�evní št�pku, z níž je vytáp�na budova gymnázia 

nebo zdejší muzeum. N�kolikrát jsme vyzkoušeli „na vlastní k�ži“, jaké je být n�meckým 

studentem, a bylo velmi zajímavé i pou�né zažít b�žné vyu�ovací hodiny. 

Zú�astnili jsme se každoro�ního jarního koncertu, na n�mž vystupovalo n�kolik 

p�veckých sbor� místního gymnázia, dále charitativní akce „Den pátera Hansena“, p�i níž 

studenti jednotlivých t�íd prodávají své výrobky, aby p�isp�li na spole�né konto nazvané 

podle zakladatele pátera Hansena. Akce má na gymnáziu již dlouholetou tradici a školu p�i 

této p�íležitosti navštíví mnoho místních ob�an�. Získané peníze jsou využity pro sociální 

pot�eby nejchudších obyvatel v Peru, kde pan Hansen mnoho let p�sobí. I letos jsme se 

58

d�kladn� p�ipravili a aktivn� se podíleli na prodeji. Tentokrát jsme prodávali s velkým 

úsp�chem nejen kraslice, ale i šperky a keramické výrobky, které jsme z naší školy pro tuto 

p�íležitost dovezli. 

Spoustu mimoškolního �asu jsme však trávili v rodinách našich n�meckých p�átel. 

Spole�n� jsme cestovali, sportovali, nakupovali, ale hlavn� mluvili n�mecky, takže o humorné 

situace mnohdy rozhodn� nebyla nouze. 

Za sebe mohu �íci, že se nám letošní pobyt v SRN vyda�il. M�li jsme skv�lou náladu, ke 

které p�isp�lo tentokrát i p�kné slune�né po�así. Op�t jsme si zlepšili konverzaci v n�meckém 

jazyce a vznikla další nová p�átelství mezi našimi a n�meckými studenty. 

Rádi bychom se za svými p�áteli do Nittenau co nejd�íve znovu podívali a nebo je srde�n� 

p�ivítali u nás v Rokycanech. 

Pavla Fialová, tercie 

Zájezd do Vídn� 

Rokycany se teprve zvolna probouzely do st�ede�ního rána, když více než �ty�i desítky 

student� rokycanského gymnázia a st�ední odborné školy nastupovaly do autobusu, aby se 

vydaly na t�ídenní tematickou exkurzi do hlavního m�sta Rakouska Vídn�. Cílem bylo 

alespo� z�ásti poznat historii i sou�asnost m�sta, které se po staletí podílelo na jistém pr�niku 

d�jin našich národ�, a vyzkoušet si prakticky dovednost komunikovat v n�meckém jazyce. 

Okružní jízda m�stem 

ú�astník�m mimo jiné p�edstavila 

Víde�skou operu, radnici, budovu 

parlamentu a Hradní divadlo 

(Burgtheater). Poté už následovala 

vlastní prohlídka Hofburgu, odkud 

bylo po sedm staletí �ízeno d�ní 

v celém habsburském impériu. Zde 

sídlili �lenové rakouské vládnoucí 

dynastie a z bývalého hradu vytvo�ili 

grandiózní reziden�ní sídlo plné 

59

p�epychu a císa�ské okázalosti. Následná p�íjemná procházka vedla k jedné z dominant m�sta 

Dómu svatého Št�pána, který se ty�í na nevelkém nám�stí Stephansplatz v samém srdci 

Vídn�. Byl postaven v gotickém stylu a jeho nejvyšším bodem je jižní v�ž vysoká 

úctyhodných 137 metr�. Zbytek odpoledne pak ú�astníci vybaveni podrobnými turistickými 

mapami poznávali st�ed Vídn� individuáln�. 

Ve �tvrtek �asn� ráno se všichni vydali na prohlídku zámku Schönbrunn. Barokní zámek 

sloužil d�íve jako letní císa�ské sídlo pro Marii Terezii �i Františka Josefa I. a dodnes 

p�ipomíná velikost jejich �íše a moci. Jde o nejnavšt�vovan�jší pam�tihodnost m�sta, která je 

povinností pro každého návšt�vníka Vídn� podobn� jako Eiffelovka v Pa�íži nebo Vatikán 

v � ím�. Návšt�va interiéru zámku nabídla p�ehlídku obytných i ceremoniálních prostor. Po 

prohlídce p�išla vhod procházka mezi upravenými pestrobarevnými záhony zámeckých 

zahrad k altánu Gloriette. Ten dnes slouží jako kavárna a je odtud výborný výhled na celý 

zámecký areál i m�sto v pozadí. Záv�r prohlídky Schönbrunnu se odehrál v zámecké pekárn�. 

Tady jsme se názorn� seznámili s p�ípravou proslulého „štr�dlu“ a v ochutnávce mohli sami 

posoudit jeho kvality. 

Dalším zajímavým místem poznávání Vídn� byl Hundertwasserhaus. Tato stavba je dílem 

rakouského um�lce nevšedního smýšlení Friedensreicha Hundertwassera, který do ní vložil 

své životní postoje a osobitý vzkaz dalším generacím. D�m láká svou výst�edností 

návšt�vníky Vídn� již od roku 1985, kdy byl dokon�en. 

Odpoledne se už všichni t�šili na odpo�inek a zábavu, kterou sliboval plánovaný pobyt 

v Prátru. V rozsáhlém labyrintu mezi nejr�zn�jšími klasickými i odvážnými atrakcemi – 

horskými drahami, domy hr�zy, koloto�i, to�ícími se a vyst�elovacími monstry – byli 

spokojeni všichni. 

K ve�eru jsme napln�ni spoustou historických, kulturních, kuliná�ských 

a „pou�ových“ dojm� opustili Víde� a p�esunuli se do nedalekého jihomoravského 

Mikulova. Den jsme ukon�ili procházkou krásn� osv�tleným m�stem, jejímž záv�rem byla 

návšt�va ve vinném sklípku pana Sola�íka. 

V„� urce“, jak pan Sola�ík sv�j do skály vykutaný sklípek nazývá, všichni získali p�ehled 

o zp�sobech p�em�ny vinných hrozn� v ušlechtilý nápoj, dozv�d�li se o �ad� rituál�, které 

tuto �innost provázejí, a ob�as s údivem sledovali praktické ukázky, které svérázný vina� 

p�edvád�l. 

V pátek ráno nás �ekal odjezd na prohlídku zámku Lednice, který je sou�ástí Lednickovaltického 

areálu vybudovaného v 18. a 19. století rodem Lichtenštejn�. Vedle zámku jsme si 

prohlédli i �ást „Zahrady Evropy“, uvedené na seznamu sv�tového kulturního a p�írodního 

d�dictví UNESCO. 

T�ídenní exkurze p�inesla ú�astník�m mnoho poznatk� a zážitk�, které mohou využít 

v dalším studiu. Znovu potvrdila, že u�it se lze velmi dob�e i mimo školní lavice. 

60 

PaedDr. Zden�k Záhrobský

Norimberk 2009 – poznávací zájezd 

V sobotu 12. prosince 2009 vyrazilo n�kolik student� z t�íd vyššího a nižšího gymnázia 

v Rokycanech s profesorským sborem na poznávací zájezd do n�meckého m�sta Norimberk. 

Cestou do Norimberka jsme si vyslechli poutavé vypráv�ní našeho kolegy Mgr. Zde�ka 

Mírky o Bavorsku, spolkové zemi, o Norimberku samém a o norimberských procesech, které 

se práv� zde konaly. Asi v 10 hodin jsme kone�n� p�ijeli na místo a vydali se na prohlídku 

m�sta. Cestou jsme zastavovali u významných nebo zajímavých památek, o kterých jsme z úst 

pana profesora Mírky získali všechny pot�ebné informace. 

A co jsme všechno vid�li? 

Historické staré m�sto, které je obehnáno širokými 

m�stskými hradbami s 80 v�žemi. Do pop�edí vystupuje 

st�edov�ký Císa�ský hrad s muzeem. Symbol m�sta, Císa�ský 

hrad, se vzdorn� vypíná z p�t kilometr� dlouhých m�stských 

hradeb, které spolu s 80 v�žemi ohrani�ují staré m�sto. Hrad, 

který byl až do 16. století d�jišt�m �ady �íšských sn�m� 

a do�asným sídlem n�meckých král� a císa��, vévodí severní 

�ásti starého m�sta. 

Královskou bránou, skv�lým výchozím bodem pro poznávací procházku k �emeslným 

dílnám, jsme došli ke gotickému kostelu sv. Lorence 

s „And�lským pozdravem“ socha�e Veit Stoße nebo ke 

kostelu sv. Sebalda s Kristovým uk�ižováním (zde byl 

v roce 1361 pok�t�n Karel IV.). Nejznám�jší stavbou je 

kostel Panny Marie s orlojem a gotická Krásná kašna se 

40 figurami. Navštívili jsme také Kostel sv. Vav�ince 

(1250 – 1360), velkou gotickou trojlodní baziliku 

s p�ekrásnou zav�šenou d�evo�ezbou Pozdrav and�l�. 

Ve zbylém �ase jsme si ješt� mohli užít p�edváno�ní 

atmosféry m�sta. Zavítali jsme na váno�ní trhy, kde jsme 

mohli ochutnat místní speciality, p�edevším „Bratwurst“, 

preclíky nebo perní�ky, sva�ené víno a jiné. 

Jeden sv�t na školách 

18. b�ezna 2010 navštívili naši studenti školní projekci vzd�lávacího programu Jeden sv�t na 

školách. Tento program nabízí dokumentární filmy a doprovodné besedy k závažným 

problém�m spole�nosti. Letošní téma se týkalo problém� d�tí ze sociáln� slabých rodin nebo 

potíží se šikanou. Film Neviditelné dívky sledoval osudy 3 dívek z Dánska a jejich leckdy 

bolestivé a n�kdy úsm�vné snahy o za�len�ní do kolektivu. Další dokument Tak to vidím já 

nás seznámil s t�žkým osudem chlapce Pepy, jehož rodina je sociáln� velmi slabá, rodi�e 

dlouhodob� nezam�stnaní a on je nucen starat se o obživu na úkor svého vzd�lání. Pep�v 

život je velmi odlišný od v�tšiny jeho vrstevník�. Studenti poté diskutovali s paní 

L. Routovou, koordinátorkou programu pro sociáln� vylou�ené obyvatele, o možnostech 

pomoci v p�ípad�, že bychom se do takové t�žké životní situace dostali. 

Festival Jeden sv�t na školách p�ináší student�m autentické p�íb�hy a podn�cuje je 

k vlastním úvahám a �in�m. Studenti mají možnost se k dokument�m vyjád�it a snad si 

i uv�domit, že ne každý má takové št�stí, aby žil v míru, m�l rodinu nebo se mohl vzd�lávat. 

61 

Mgr. Madlen Sadílková, Mgr. Marie Šamanová

Olympiáda v n�meckém jazyce 

Jako každoro�n� se i letos studenti našeho gymnázia zú�astnili konverza�ní sout�že 

v n�meckém jazyce. Sout�žilo se ve t�ech kategoriích (1. prima a sekunda, 2. tercie a kvarta 

a 3. kategorie st�edních škol) a ve t�ech kolech (školním, okresním a krajském). 

Vynikajících výsledk� dosáhli 3 studenti naší školy. Cht�la bych vyzvednou jejich 

výborné výsledky a reprezentaci školy a p�edevším to, že se olympiády v n�meckém jazyce 

zú�astnili každý rok svého studia na gymnáziu, Jedná se o Jakuba Hánu z kvarty, Denisu 

Kokoškovou ze 3. ro�níku a Pavla Purkarta ze septimy. 

Takto na „své“ olympiády vzpomínají dva z nich, kte�í už v p�íštím školním roce 

nemohou sout�žit, protože kategorie st�edních škol je ur�ena jen pro studenty 1. – 3. ro�ník� 

a oba jsou již budoucí maturanti, samoz�ejm� z n�meckého jazyka. 

Na gymnázium jsem p�estoupila do 1. ro�níku. Každý rok jsem se ú�astnila n�mecké 

olympiády. Ze školního kola jsem se vždy dokázala probojovat do okresního. Myslím, že je to 

úsp�ch. Ve škole získávám stále nové znalosti, které mi umož�ují se zdokonalovat. 

N�meckému jazyku bych se cht�la v�novat i po ukon�ení gymnázia, necht�la bych zahodit 

vše, co umím. I když se n�meckým jazykem nedomluvím ve všech zemích sv�ta, tento jazyk 

m� baví a v�nuji se mu moc ráda. 

Mých sedm let s olympiádami z n�meckého jazyka 

62 

Denisa Kokošková 

P�ed sedmi lety jsem za�al navšt�vovat Gymnázium Rokycany. Za t�ch sedm let se odehrálo 

hodn� v�cí, v�tšinou p�íjemných a zajímavých a mezi n� pat�í i olympiáda v n�meckém 

jazyce. 

Na první olympiádu si pamatuji v�bec snad nejlépe. Žák v prim� obvykle moc šancí 

nemá, a tak jsem skon�il hned ve školním kole. Postupem �asu za�aly ale díky efektivní 

výuce dovednosti nar�stat a poté už jsem se vždy dostal minimáln� do kola okresního. Zde už 

�lov�k m�že nasbírat pom�rn� cenné zkušenosti a �áste�n� porovnat, jak jsou na tom žáci 

z jiných kout� okresu. 

Jak jsem postupn� stárnul a snažil se v cizím jazyce zdokonalovat, poda�il se další kousek. 

V kvart� jsem se poprvé probojoval do kola krajského. Kolo krajské už je p�ece jen 

náro�n�jší. Vyžaduje rychlé reakce a skute�nou znalost n�m�iny. Prakticky už se zde ani 

nevychází z témat, která byla p�edtím zadána. Možná bych ho i rozsahem p�irovnal �áste�n� 

k maturit�, a proto je ú�ast v tomto kole velkým kladem. 

V kvart� jsem skon�il v kraji t�etí, což jsem ani ne�ekal. Pak už se mé studium na 

Gymnáziu v Rokycanech p�ehouplo do druhé poloviny. A v sext� jsem se do kraje probojoval 

op�t – a hle, skon�il jsem druhý. To na postup do celostátního kola sice nesta�ilo, ale ten rok 

byl pro n�m�iná�e tehdy velmi úsp�šný – další dva spolužáci totiž do celostátní sout�že 

postoupili. Sv�j úsp�ch p�isuzuji pe�livé výuce, navíc ten rok jsem za�al navšt�vovat 

i seminá� z n�meckého jazyka. V septim� jsem do kraje postoupil také, by� druhé místo jsem 

neobhájil a skon�il jsem o p�í�ku níže. I to je však pro mne úsp�ch. 

Výuka n�meckého jazyka má v naší oblasti jist� velký potenciál a na Gymnáziu 

v Rokycanech je na vysoké úrovni. Sám musím �íci, že mne docela vadí up�ednost�ování 

angli�tiny v�tšinou na úkor jazyka n�meckého, protože angli�tina sice sv�tovým jazykem je, 

ale k n�mecky mluvicím zemím máme mnohem blíže a n�m�inu pot�ebujeme.

Za rok maturuji a v�bec se mi nechce z této školy pry�. N�jak jsem si tu prost� zvykl 

a sám za sebe mohu �íci, že Gymnázium v Rokycanech je škola dobrá. Takže neváhejte 

a p�ij� te se sem u�it – minimáln� n�m�inu Vás zde nau�í výborn�. 

63 

Pavel Purkart 

Na záv�r je t�eba p�ipomenout výsledky a vyzdvihnout i úsp�šné olympioniky z jiných 

kategorií. 

V první kategorii obsadil v okresním kole Vojt�ch Tlu�ek ze sekundy 3. místo, Kristina 

Sudová 4. a Marek Byst�ický 5. místo (oba z primy a u�í se n�mecký jazyk na škole prvním 

rokem). Ve druhé kategorii zvít�zil Jakub Hána (kvarta) a 2. místo obsadila Pavla Fialová 

(tercie). Ve t�etí kategorii zvít�zil Pavel Purkart (septima), druhá skon�ila Denisa Kokošková 

(3.C) a t�etí místo obsadil Marek Lavorenti (kvinta). 

Vít�zové 2. a 3. kategorie postoupili do kola krajského, kde obsadil Jakub Hána i Pavel 

Purkart 3. místo. V��ím, že Denisa z Pavlem najdou v �adách našich student� zdatné nástupce 

a Jakub Pavla dožene v po�tu úsp�šných ú�astí. 

Mgr. Marie Šamanová

Výuka cizích jazyk� na SOŠ 

Nápl� práce PK byla velmi rozmanitá a studenti, kte�í cht�li ud�lat pro sebe n�co navíc, ur�it� 

m�li možnost. 

V I. pololetí prob�hla již tradi�ní sout�ž ve znalostech reálií anglicky mluvících zemí. 

Byla ur�ena pro studenty prvních ro�ník�. Ti každých �trnáct dní odpovídali na jednu 

kvizovou otázku z historie, geografie, kultury �i sou�asného d�ní. P�t nejúsp�šn�jších 

luštitel� bylo na konci pololetí odm�n�no drobnými v�cnými odm�nami. Sout�ž organizovala 

Mgr. Silbernáglová. 

V listopadu si zase studenti n�meckého jazyka mohli ov��it své znalosti v praxi, když 

v rámci projektového dne strávili jeden den v Zwieslu, kde navázali spolupráci s místní 

st�ední školou a uskute�nili exkurzi do firmy Cristalglas. V dubnu jsme v Rokycanech my 

p�ivítali hosty z N�mecka. N�mecká strana projevila zájem o vým�nné praxe u��, což 

znamená, že za�neme spolupracovat na projektech vým�nných praxí za finan�ní podpory 

Tandemu a � eskon�meckého fondu budoucnosti. Zde má velkou zásluhu Mgr. Fritscherová. 

P�ed váno�ními svátky Mgr. Gallová zorganizovala návšt�vu Regensburgu, které se 

zú�astnilo 40 žák� SOŠ a gymnázia. 

V prosinci se uskute�nila školní kola olympiád anglického a n�meckého jazyka. 

Letos jsme vymysleli novou akci. Cht�li jsme, aby žáci sami mohli porovnat své znalosti 

s ostatními spolužáky, aby mohli vid�t a hlavn� slyšet, co ti druzí umí lépe �i h��e. P�ipravili 

jsme proto projekt pro studenty 1. a 2. ro�ník�. Ti v pololetí a na konci školního roku mohli 

srovnat své znalosti gramatické, lexikální, ale hlavn� hovorové. Výsledky byly docela 

p�ekvapivé a myslím, že sout�ž splnila sv�j ú�el. Vít�zné skupiny si ur�it� zasloužily sladkou 

odm�nu. 

V p�íštím školním roce bychom sout�ž cht�ly uspo�ádat znovu. Do organizace se zapojila 

celá p�edm�tová komise. 

Všechny �lenky komise se pravideln� zú�ast�ují jazykových školení a seminá��. 

Absolvovaly i proškolení pro hodnotitele nových maturit. 

Okresní správa sociálního zabezpe�ení v Rokycanech 

64 

Mgr. Hana Zábranská, p�edsedkyn� PK 

Ekonomické p�edm�ty na SOŠ 

OSSZ v Rokycanech navšt�vuje naše škola pravideln� se studenty 4. ro�níku. Také v letošním 

školním roce tuto návšt�vu absolvovali studenti t�íd 4A, 4M a 4P. 

S problematikou OSSZ jsou sice blíže seznámeni studenti oboru management, ale 

z pohledu praxe ji musejí, alespo� �áste�n�, znát všichni naši absolventi. 

Zam�stnanci OSSZ seznámili studenty s agendou, kterou tento státní ú�ad vykonává. Na 

konkrétních p�íkladech z praxe, ze života, jim zam�stnanci vysv�tlovali nutnost tohoto 

zákonného odvodu na sociální pojišt�ní a zárove� je upozor�ovali, kam až m�že nepln�ní této 

povinnosti vést. Také studenty upozornili, že pokud budou mít ve svém budoucím zam�stnání 

podez�ení, že za n� jejich zam�stnavatel toto pojišt�ní nep�iznává nebo nehradí, a� neváhají 

a p�ijdou se na OSSZ sami zeptat.

Ú�ad práce Rokycany 

Také tento státní ú�ad navšt�vují naši „�tvr�áci“ každý rok. Na besed� pod vedením zkušené 

zam�stnankyn�, p. Babické, se studenti seznámili s náplní práce tohoto ú�adu, pop�. si doplnili 

znalosti nabyté ze školy. Pracovnice student�m vysv�tlila aktuální povinnosti absolvent� ve 

vztahu k ú�adu práce. 

Nejv�tšímu zájmu se t�šily promítané scénky modelových situací žadatel� o práci – jak se 

na p�ijímacích pohovorech chovat, jak se obléci, a naopak jak NE. Celá beseda sice byla 

vedena v humorném duchu, ale zp�t do školy se studenti vraceli lehce zamyšlení. 

Návšt�va Veletrhu fiktivních firem na SPŠ Dopravní v Plzni dne 10. 12. 2009 

Studenti st�edních škol se s podnikáním setkávají již v rámci školní docházky. � ada škol má 

totiž ve svých rozvrzích fiktivní firmy, ve kterých studenti povinn� pracují a simulují tak chod 

b�žné firmy. Založí ji a pak v ní pracují, drží se právních p�edpis� a uskute��ují fiktivn� vše, 

co se d�je v denní praxi b�žné firmy. Všechno probíhá jakoby naostro, jediným rozdílem je, 

že studenti reáln� nesm��ují peníze, služby a zboží. Pracovat by však m�li s reálnými 

podklady z praxe. 

Na naší škole, obor Ekonomické lyceum, budou v p�íštím školním roce 2010/2011 

zakládat studenti 3. ro�níku 2 fiktivní firmy. Z tohoto d�vodu jsme navštívili níže uvedený 

veletrh, aby studenti na vlastní o�i vid�li, co �innost t�chto firem obnáší. Po po�áte�ních 

rozpacích se studenti �ile zapojili do obchodování, nakupovali svatební šaty, kv�tiny, mo�ské 

koníky… apod. S jednotlivými ú�astníky konzultovali nejen �innost jejich firem, ale i to, zda 

je �innost ve firm� baví a co jim p�ináší. Zp�t do školy pak odjížd�li plni o�ekávání, co jim 

p�íští školní rok p�inese… 

Strategické hry 

65 

Ing. Jitka Honz� 

Na SOŠ probíhal každé úterní odpoledne mezi 15.30 a 18.00 za hojné ú�asti žák� SOŠ 

i Gymnázia Klub strategických her. Více než dvacet chlapc� se zde nau�ilo základy karetních 

a deskových her, jako jsou Magic: The Gathering, BANG, Texas hold´em, Osadníci z Katanu 

nebo Carcassonne. 

N�kte�í z ú�astník� pak nov� získané znalosti a zkušenosti úsp�šn� využili p�i ve�ejných 

turnajích v Plzni a Rokycanech, kde dosáhli velmi dobrých umíst�ní. 

Mgr. Martin Milota

PIŠQWORKY 2009 – školní kolo 

Matematika na SOŠ 

P�esn� p�ed rokem naplno pohltil tém�� všechny �eské st�edoškoláky historicky nejv�tší 

turnaj v piškvorkách – pIšQworky 2008. Ti nejlepší z nejlepších tehdy vystoupali až na 

vrchol, ti „mén� š�astní“ upadli natrvalo v zapomn�ní. Alespo� na první pohled. Unikátní 

možnost odvety jim totiž nabídli po�adatelé z ob�anského sdružení Student Cyber Games, 

kte�í se rozhodli pokra�ovat v zapo�até tradici a uspo�ádat druhý ro�ník Mistrovství � R 

st�edních škol v piškvorkách! 

Cesta za v��nou slávou však ani letos nebyla lehká a op�t za�ínala na naší škole, a to 

školním kolem sout�že. Ze všech sout�žících byli vybráni ti nejlepší z nejlepších! Sout�žní 

družstvo pro oblastní kolo bylo sestaveno v tomto složení: 

Lukáš Picek (3.A) – kapitán 

Ji�í Šefl (3.A) 

Zden�k R�ži�ka (3.A) 

Michaela Hurtová (3.L) 

Martin Loukota (3.A) 

a náhradníci Anežka Štíchová (2.L), Václav Mésároš (3.A) 

Oblastním kolem jsme se neprobojovali a pak už jen „drželi“ palce našim gymnazist�, kte�í 

postoupili dál a výš! 

Matematická sout�ž pro st�ední odborné školy 

Celostátní matematická sout�ž žák� SOŠ vyhlašovaná MŠMT a organizovaná J� MF probíhá 

ve dvou kolech: 

Školní kolo – probíhá na škole. Zadání sout�žních prací tvo�í vyu�ující p�íslušných škol. 

Ze školních kol jsou vybíráni sout�žící do kola celostátního. K reprezentaci SOŠ Rokycany 

byli vybráni: 

I. ro�ník – Milan Davídek, Michael Horák 

II. ro�ník – Martin Fry�, Martin Pavelka 

III. ro�ník – Zdenka Pirošová, Lukáš Picek 

IV. ro�ník – bez sout�žících 

66

Celostátní kolo – prob�hlo ve vybraných sout�žních st�ediscích dne 26. 3. 2010. Naším 

sout�žním st�ediskem byla St�ední škola informatiky a finan�ních služeb, Klatovská 200 G, 

Plze�. Zadání a opravu sout�žních prací v jednotlivých kategoriích zajiš�ují auto�i p�íklad�, 

kte�í sestavují také po�adí v jednotlivých kategoriích. Úsp�šnými �ešiteli se stávají ti studenti, 

kte�í získají alespo� 9 bod� z 25. 

Po úsp�chu z roku 2004, kdy Michal Herold obsadil 2. místo v celorepublikovém kole, 

nás pot�šilo umíst�ní Zdenky Pirošové a Jana Šmucra, kte�í se ve školním roce 2007/2008 

umístili v první desítce sout�žících. Letošní pod�kování pat�í Milanovi a Martinovi, kte�í se 

ve velké konkurenci dokázali „propo�ítat“ mezi úsp�šné �ešitele. Gratulujeme! 

KLOKAN 2010 

kategorie 1. ro�ník SOŠ 

po�et zú�astn�ných student�: 351 

po�et úsp�šných �ešitel�: 113 

Milan Davídek 1I 68. - 95. místo 

kategorie 2. ro�ník SOŠ 

po�et zú�astn�ných student�: 333 

po�et úsp�šných �ešitel�: 118 

Martin Fry� 2P 114. – 118. místo 

Mezinárodní sout�ž Matematický klokan vznikla p�ibližn� v roce 1980 v Austrálii a od roku 

1991 se rozší�ila do zemí Evropy. Dnes se již této sout�že ú�astní na dva a t�i �tvrt� milionu 

sout�žících ze t�iceti zemí našeho kontinentu sdružených v asociaci Klokan bez hranic, jejíž 

koordina�ní centrum je v Pa�íži. Po�adatelem Klokana v � R je Jednota �eských matematik� a 

fyzik� ve spolupráci s Katedrou matematiky PdF UP a Katedrou algebry a geometrie P�F UP 

v Olomouci. 

Sout�žící jsou podle v�ku rozd�leni do 5 kategorií: Klokánek (4.–5. t�ída ZŠ), Benjamín 

(6.–7. t�ída ZŠ+prima+sekunda), Kadet (8.–9. t�ída ZŠ+tercie+kvarta), Junior (1.–2. ro�ník 

SŠ) a Student (3.–4. ro�ník SŠ). Sout�ží se ve všech krajích naší republiky v jednom termínu, 

takže žáci a studenti absolvují školní, 

oblastní, republikové a vlastn� 

i mezinárodní kolo ve své lavici. Ve všech 

kategoriích sout�žící �eší 24 testových 

úloh, p�i�emž vybírá jednu z p�ti 

nabízených možností �ešení. Úlohy jsou 

se�azeny ve t�ech skupinách podle 

obtížnosti, za správnou odpov�� získává 

sout�žící 3, 4 nebo 5 bod�, za špatnou 

odpov�� se mu jeden bod strhává. Aby 

sout�žící nedosahovali záporných 

výsledk�, dostávají do vínku 24 bod�, takže lze získat maximáln� 120 bod�. V kategoriích 

Klokánek, Benjamin a Kadet je na �ešení vymezeno 60 minut �istého �asu, v kategoriích 

Junior a Student je doba �ešení 75 minut. 

NEJLEPŠÍ JUNIO� I za SOŠ NEJLEPŠÍ STUDENTI za SOŠ 

1) Antonín Bruštík 2P 1) Kristina Turi�íková 3L 

2) Milan Davídek 1I 2) Tomáš Sýkora 3L 

3) Ond�ej Koša� 2P 3) Valentino Sartini 3L 

67 

Mgr. Ludmila Enžlová

Ze SOŠ na studia do Dánska 

Vážená paní u�itelko L. Enžlová, 

jak se máte? Jací byli letošní maturanti? Je to práv� rok a pár týdn�, co jsem stál jako student 

t�ídy 4.P p�ed tabulí a poslouchal, jaké známky jsem obdržel z maturitní zkoušky. Tenkrát jste 

nám všem �ekla, že byste byla ráda, kdybychom se Vám ozvali, kde jsme, zda studujeme �i 

pracuje apod. Inu vzpomn�l jsem si na tato Vaše slova, a proto Vám píši tento email. 

Po maturit� jsem složil p�ijímací zkoušku ve Student Agency v Plzni z angli�tiny a podal 

si p�ihlášku do Dánska, konkrétn� do Kodan� na Business Academy Copenhagen North 

(http://www.knord.dk/international), obor Computer science. B�hem pár týdn� jsem dostal 

odpov�� , že jsem p�ijat a že nastupuji 1. zá�í 2009. Sbalil jsem tedy kufr, rozlou�il se 

s rodinou, kamarády a odlet�l sám do již zmín�ného Dánska. Ze za�átku to bylo docela 

dobrodružství, protože jsem nem�l za�ízené žádné ubytování a nikoho jsem neznal, takže jsem 

strávil víc než týden v hostelu a aktivn� hledal, kde složit ve�er hlavu. M�l jsem obrovské 

št�stí a dostal jsem pokoj p�ímo na koleji, která je vzdálená pár metr� od školy. Na této koleji 

bydlím dodnes a doufám, že tomu tak bude i v budoucnu. 

Te� n�co o škole. Jak jsem již �ekl, studuji AP degree (n�co jako vyšší odborná škola), 

program Computer science, který trvá 5 semestr� (2,5 roku). Potom mám v plánu pokra�ovat 

v bakalá�ském studiu ješt� 3 semestry (1,5 roku). Ve škole jsou studenti ze všech kout� sv�ta, 

takže výuka je výhradn� v angli�tin�. Jelikož jsem student z Evropské unie, nemusím platit 

žádné školné. Výukový systém v Dánsku je dosti odlišný od toho �eského. Nemáme žádné 

p�edm�ty jako matematika, fyzika apod., výuka je specializovaná na vývoj softwaru. Mezi 

p�edm�ty pat�í programování (JAVA), databáze (ORACLE), system developing a business. 

Dnes jsem úsp�šn� složil záv�re�nou zkoušku ze 2. semestru, ve kterém jsme m�li za úkol 

vyrobit software pro hotel v Maroku. Tento multi-user software slouží k rezervaci pokoj�, 

manipulaci s návšt�vníky hotelu, rezervaci sportovních aktivit atd. Stru�n� �e�eno, studujeme 

ur�itou látku a pak jí implementujeme do projektu z reálného života. Ve t�etím semestru se 

bude výuka zam��ovat na vývoj internetových aplikací. Tento systém mi velice vyhovuje, 

protože spolupracuji ve skupin� lidí na n�jakém projektu a to, co se nau�íme, hned používáme 

v praxi. Veškerá komunikace je jen v angli�tin� (v computer science jsem jediný � ech na celé 

škole). 

Život v Dánsku m� neuv��iteln� baví. Mám to 30 minut vlakem do Švédska, asi 5 minut 

na pláž k mo�i (to je však v�tšinu roku jen pro otužilce) a o aktivitách a možnostech v centru 

Kodan� ani nemluvím. Poslední dva m�síce pracuji po ve�erech v jednom hotelu a od zít�ka 

za�ínám další letní brigádu. Takže prázdniny ur�it� strávím tady a do � ech se dostanu na 

konci srpna tak na 2 týdny. 

Záv�rem bych cht�l �íci, že jsem velice š�astný, že jsem ud�lal toto rozhodnutí a odjel 

studovat do zahrani�í. Kdyby se n�kte�í budoucí maturanti rozhodovali také odcestovat do 

zahrani�í za studiem a pot�ebovali n�jaké rady �i m�li otázky, rád jim na n� odpovím. M�jte 

se krásn� a pozdravujte ode mne zbytek pedagogického sboru, speciáln� našeho bývalého 

t�ídního J. Háku. 

S pozdravem 

Pavel Procházka 

Trongårdsvej 46 

DK-2800 Kgs. Lyngby 

DENMARK 

68

Matematika a fyzika na gymnáziu 

Myslet ob�as bolí… nemyslet se nevyplácí 

Školní rok 2009/ 2010 skon�il, nastal �as hodnocení. V oboru matematika a fyzika již tradi�n� 

hodnotíme olympiády, ve kterých naši žáci pravideln� porovnávají znalosti a logické 

uvažování v rámci okresu a kraje. Podívejme se na letošní bilanci. 

Tabulka výsledk� 59. ro�níku matematické olympiády: 

Kategorie Z6 body škola 

1. Škovránková Kate�ina 13 Gymnázium – prima 

4. – 5. Koubíková Kate�ina 9 Gymnázium – prima 

Sko�ilová Tina 9 Gymnázium – prima 

Kategorie Z8 

1. místo Wohlrath Vladislav 18 Gymnázium – tercie 

4. místo Nekula Michal 12 Gymnázium – tercie 

Kategorie Z9 

1. místo Sedlá�ek Jan 23 Gymnázium – kvarta 

Jako každým rokem jsme se zú�astnili i letos mezinárodní sout�že Matematický klokan, 

p�ehled kategorií a výsledk� v rámci okresu zobrazuje následující tabulka. 

Benjamín body škola 

1. Škorvánková Kate�ina 90 Gymnázium – prima 

Kadet 

1. Wohlrath Vladislav 100 Gymnázium – tercie 

3. Turek Zden�k 88 Gymnázium – tercie 

Junior 

1. Opatrný Marek 102 Gymnázium – sexta 

2. Veleta Michal 93 Gymnázium – 2.C 

3. Machek Jakub 90 Gymnázium – sexta 

Student 

1. Korfová Lucie 65 Gymnázium – oktáva 

2. Ryba Lukáš 64 Gymnázium – 3.C 

3. Kratochvíl Tomáš 61 Gymnázium – oktáva 

Ve fyzikální olympiád� se v kategorii E – 9. t�ídy na druhém míst� v okrese umístil Jan 

Sedlá�ek z kvarty. V kategorii F – 8. t�ídy zvít�zil v okrese Vladislav Wohlrath a v t�sném 

záv�su se umístil na druhém míst� Zbyn�k Turek, oba z t�ídy tercie. 

V Archimediád� excelovali na p�edních místech žáci ze sekundy, a to v po�adí: 1. Tlu�ek 

Vojt�ch, 2. Koša�ová Anna, 4. Š�sová Karolína. 

Soust�ed�ní mladých talent� v Trhanov� se zú�astnil v m�síci �ervnu Jan Sedlá�ek 

z kvarty. 

Myslet ob�as bolí... nemyslet se nevyplácí. Blahop�ejeme všem zmín�ným a na shledanou 

v p�íštím školním roce... 

69 

Mgr. Jana Wothová

pIšQworky 2009 

„Piškvorky jsme vybrali p�edevším proto, že je to hra jednoduchá a zárove� propracovaná 

a my se snažíme o rozvoj skrytého potenciálu student� zábavnou formou. Tato hra to, dle 

našeho názoru, skv�le umož�uje.“ – Takto charakterizuje piškvorky po�adatel celé akce – 

ob�anské sdružení Student Cyber Games (http://www.scg.cz). 

Sedmnáct tisíc st�edoškolák� si na podzim vyndalo své �tvere�kované papíry beztrestn� 

na lavici. Kladením k�ížk� a kole�ek mohli získat ceny a dárky v celkové hodnot� �tvrt 

milionu korun. Umožnilo jim to ob�anské sdružení Student Cyber Games, které 

zorganizovalo celorepublikový turnaj v piškvorkách. 

Cesta za hlavní cenou – adrenalinovým víkendem v zábavním parku Yellow Point 

v Krkonoších – vedla p�es �ty�i kola. Hrá�i se postupn� probojovávali p�es školní, okresní 

a krajská kola až do velkého finále v Brn�. 

Akci shledalo smysluplnou i Ministerstvo školství, které ji podpo�ilo finan�ní dotací, 

a k piškvorkám se hlásily i orgány samosprávy. Osm krajských kol dostalo oficiální záštitu 

p�íslušných kraj�, na okresní kola se zase p�išli podívat starostové a primáto�i. 

Druhý ro�ník sout�že p�ekonal ten první ve všech ohledech. Po�et ú�astník� stoupl 

o t�icet procent, ceny letos byly pest�ejší a hodnotn�jší, narostl i po�et sout�žících d�v�at. 

Sout�ž se konala od �íjna do prosince roku 2009 a zú�astnit se jí mohly p�ti�lenné týmy 

st�edoškolák�. 

I na našem gymnáziu jsme se po úsp�šném prvním ro�níku (5.–6. místo v krajském kole) 

zú�astnili ro�níku druhého. Garanti sout�že Ludmila Enžlová (SOŠ) a Zden�k Enžl 

(gymnázium) uspo�ádali školní kolo, ve vyšších kolech pak plnil funkci nehrajícího kapitána 

Zden�k Enžl 

Základní herní jednotkou v sout�ži byl školní tým, který se skládal z maximáln� sedmi 

student� (5 hrá�� a 2 náhradníci). Pro letošní rok jsme mohli vyslat do oblastního kola oproti 

lo�ským dv�ma družstv�m družstva t�i. Nakonec byla ve školním kole po n�kolikahodinovém 

turnaji vybrána z tém�� 30 student� 2 družstva za gymnázium a 1 družstvo za SOŠ. 

Oblastní kolo (12. 11. 2009) – Gymnázium Lu� ka Pika Plze� 

Zú�astnilo se 10 tým� rozd�lených do 2 skupin. Tým Tomšové (složený ze student� 

gymnázia) využil své zkušenosti z minulého ro�níku a vyhrál svoji skupinu. V semifinále sice 

Tomšové neusp�li, ale v souboji o t�etí místo jasn� p�ehráli svého soupe�e a zajistili si tak, 

70

stejn� jako p�ed rokem, postup do krajského kola. Druhému týmu z gymnázia, Redlos, a týmu 

se SOŠ Vypína� se už tolik neda�ilo a skon�ily své ú�inkování v turnaji už po základní 

skupin�. 

Krajské kolo (4. 12. 2009) – Obchodní akademie Plze� 

Zú�astnilo se 8 tým� (z 8 škol), které se kvalifikovaly z oblastních kol. Nejd�íve se týmy 

utkaly systémem každý s každým ve dvou �ty��lenných skupinách. Tým Tomšové porazil ve 

skupin� družstvo GLP (Gymnázium L. Pika Plze�) 14:6, remizoval 10:10 s družstvem SG- 

Team (Sportovní gymnázium Plze�) a prohrál s týmem SpoPod (Sportovní a podnikatelská 

Plze�) 8:12. Tyto výsledky sta�ily na 2. místo ve skupin�. 

Dále pokra�oval turnaj vy�azovacím systémem na jednu porážku, družstva se utkala podle 

umíst�ní v základních skupinách. Ve �tvrtfinále Tomšové jasn� „smetli“ K�ižíká�e 16:4, ale 

v semifinále jim stejnou mincí oplatilo družstvo SG-Team. Tím pádem se rozplynuly nad�je 

na postup do celostátního kola v Brn� a v nic ne�ešícím boji o 3. místo Tomšové t�sn� 

podlehli Obchodní Akademii Plze� 8:12. Celkové 4. místo je vylepšením lo�ského výsledku 

a snad to bude p�íští rok zase o n�co výš… 

Všichni ú�astníci za SOŠ i gymnázium si zaslouží velký dík za vzorné vystupování, zápal 

pro hru, vzájemné povzbuzování… 

Naši školu reprezentovali: 

Tomšové – Tomáš Nosek, Eduard Švamberk, Jakub Procházka, Pavel Vonásek, Jaroslav 

Mráz, Hoang Duong Kim 

Redlos – Ond�ej Rédl, Marek Opatrný, Jakub Salcman, Jakub Král, Adam Koranda 

Vypína� – Lukáš Picek, Ji�í Šefl, Martin Loukota, Zden�k R�ži�ka, Michaela Hurtová, 

Václav Mésároš, Anežka Štíchová 

Kompletní informace o jednotlivých turnajích, pravidla, výsledky a další informace najdete na 

adrese http://pisqworky.cz/ 

71 

PaedDr. Zdenek Enžl

„Evropské“ projekty 

Projekty probíhající na Gymnáziu a SOŠ Rokycany v rámci Opera�ního programu vzd�lávání 

pro konkurenceschopnost. 

Opera�ní program Vzd�lávání pro konkurenceschopnost (OP VK) je víceletým 

programem Ministerstva školství, mládeže a t�lovýchovy � R, v jehož rámci je možné 

v letech 2007 – 2013 �erpat finan�ní prost�edky z Evropského sociálního fondu (ESF), 

jednoho ze strukturálních fond� Evropské unie. 

Naše škola v p�edchozích letech do tohoto mo�e evropských pen�z nahodila n�kolik 

udi�ek a já bych vás rád nyní ve stru�nosti seznámil s úlovkem... 

Projekt Tvorba vzd�lávacího obsahu pro p�írodov�dnou laborato� 

Tento projekt b�ží na naší škole již déle než rok. Jeho základním cílem je snaha 

o zatraktivn�ní a v�tší zp�ístupn�ní p�írodov�dných disciplín žák�m školy. V pr�b�hu prvního 

roku realizace projektu byly vytvo�eny 

metodiky laboratorních prací z oblasti fyziky, 

chemie a biologie pro první až t�etí ro�ník 

vyššího gymnázia. Snažíme se vybírat pokud 

možno atraktivní témata, která zárove� 

umožní žák�m hledat nové zákonitosti 

v celém komplexu p�írodních v�d a získat 

kompetence v oblasti samostatného a tv�r�ího 

uvažování. 

Další odlišností t�chto metodik je fakt, že 

veškeré p�ípravné práce žák� (studium 

p�ipravených materiál�, samostatné 

vyhledávání dalších dostupných informací) i zpracování výstup� laboratorních prací probíhají 

v prost�edí e-learningového systému Moodle, který je využíván na celé �ad� vysokých škol. 

Proto by výsledkem projektu m�lo být též zvýšení kompetencí žák� v oblasti informa�ních 

a komunika�ních technologií a lepší p�ipravenost žák� pro další studium na vysokých 

školách. 

Záv�re�né zhodnocení výstup� konkrétní 

laboratorní práce budou žáci krom� �eského 

jazyka uvád�t též v jazyce anglickém. 

D�vodem je skute�nost, že angli�tina je již 

dnes všeobecn� uznávaným globálním 

jazykem a (nejen v oblasti p�írodov�dných 

disciplín) základním prost�edkem 

dorozum�ní. Žáci by tak m�li postupn� 

zlepšit i své jazykové kompetence, zejména 

v oblasti práce s odborným cizojazy�ným 

textem. 

Zárove� již v tomto školním roce 

prob�hlo pilotní ov��ování t�chto metodik v hodinách laboratorních prací prvních ro�ník�. 

Získané zkušenosti a zp�tná vazba od žák� nás p�im�ly k ur�itým úpravám jak v zadáních, tak 

v požadavcích na výstupy laboratorních prací. Cílem t�chto úprav je v�tší uživatelská 

72

p�ív�tivost p�ipravených prací nejen pro žáky, ale též pro vyu�ující, kte�í by m�li p�ipravené 

metodiky, jak pevn� v��íme, v dalších letech aktivn� využívat. 

Projektový tým pracuje v následujícím složení – odborný garant za fyziku Mgr. Helena 

� ížková, odborný garant za chemii Mgr. Pavlína Fialová, odborný garant za biologii RNDr. 

Stanislava Mayerová, odborný jazykový garant Mgr. Jan Zítek. Odborné �ásti týmu „kryjí 

záda“ v oblasti IT podpory Peter Michal�ík, v oblasti administrativy Iva Šime�ková a Jana 

Koubíková. S projektovým týmem dále úzce spolupracuje Mgr. Blanka Ježková, která ov��uje 

p�ipravené metodiky v laboratorních pracích z chemie. 

Projekt Rozvoj jazykových kompetencí pedagogických pracovník� regionu 

Projekt je ur�en pro pedagogy v regionálním školství, p�edevším z regionu Rokycanska. 

Vychází z celkov� nízké úrovn� znalosti cizích jazyk� u pracovník� ve školství a jeho cílem 

je p�isp�t k rozvoji jazykové gramotnosti u�itel� tak, aby byli schopni komunikovat v cizím 

jazyce ve prosp�ch svého p�edm�tu a dále se vzd�lávat v oblasti své odbornosti. V rámci 

projektu budou p�ipraveny a realizovány jazykové kurzy zam��ené na výuku anglického 

jazyka podle úrovn� znalostí p�ihlášených pedagogických pracovník�. Nadstavbou a ur�itým 

dopl�kem t�chto program� pak bude intenzivní tuzemské týdenní jazykové soust�ed�ní. 

V sou�asné dob� za sebou máme p�ípravnou fázi projektu. V pr�b�hu této fáze jsme 

prost�ednictvím informa�ní brožury oslovili školy v regionu s nabídkou jazykového 

vzd�lávání. Zájem byl až neo�ekávan� velký, proto jsme hned v za�átcích projektu museli 

p�istoupit ke zm�nám, které nám umožní tak velkou poptávku po jazykových kurzech 

uspokojit. Podali jsme žádost o akreditaci kurz� v systému Dalšího vzd�lávání pedagogických 

pracovník� (DVPP), což nám umožní spolu s plánovanými �ty�mi kurzy anglického jazyka 

otev�ít ješt� dva kurzy v rámci DVPP, které se budou po obsahové stránce shodovat s kurzy 

„projektovými“ . Celkov� je na jazyková školení závazn� p�ihlášeno a p�ijato 

73 pedagogických pracovník�, dalších 12 zájemc� evidujeme jako p�ípadné náhradníky. 

V �ervnu pak prob�hly roz�azovací testy, které nám umožnily zjistit jazykovou úrove� 

p�ihlášených u�itel�. Na základ� t�chto zjišt�ní jsme provedli rozd�lení frekventant� kurz� do 

šesti skupin po zpravidla dvanácti ú�astnících. Pro jednotlivé skupiny jsme stanovili termíny 

konání kurz� a všechny tyto informace ješt� koncem školního roku p�edali na p�íslušné školy, 

aby je bylo možno zohlednit p�i tvorb� rozvrh� na školách. 

Projektový tým pracuje v tomto složení – odborný jazykový garant Mgr. Jan Zítek, 

jazykoví lekto�i Mgr. Jan Zítek a Mgr. Hana Kneifelová. V kurzech formáln� po�ádaných 

v rámci DVPP pak bude jako lektorka p�sobit Bc. Št�pánka Hrabáková. Podporu odborné 

�ásti týmu poskytuje v oblasti IT Peter Michal�ík, v oblasti administrativy Iva Šime�ková a 

Jana Koubíková. 

Rozpo�et projektu �iní 1 024 665 K�, významná �ást prost�edk� je ur�ena na platy 

lektor�, další významnou položkou jsou náklady na vybavení ú�astník� kurz� výukovými 

materiály a náklady na intenzivní letní jazykové soust�ed�ní. 

Projekt SCICOM – Rozvoj kompetencí pro komunikaci v�dy 

Zatímco u p�edchozích projekt� je p�íjemcem dotace p�ímo Gymnázium a SOŠ Rokycany, 

v tomto p�ípad� jsme pouze jedním z partner� projektu, který zpracovala Západo�eská 

univerzita v Plzni. 

Projekt se zam��uje na rozvoj lidských zdroj� pro výzkum a vývoj. Hlavními aktivitami 

jsou tvorba a realizace vzd�lávacího modulového programu zam��eného na komunikaci 

o v�d� a výsledcích výzkumu a vývoje (science communication). 

Role naší školy jakožto partnera projektu spo�ívá p�edevším ve spolupráci se Z� U v Plzni 

v oblasti systematické práce se zájemci o v�decko-výzkumnou práci z �ad našich žák�. 

73

Konkrétní formy této spolupráce se stále vyvíjejí, v sou�asné dob� se jedná zejména 

o podporu ze strany Z� U v oblasti formální, procesní i obsahové stránky seminárních prací, 

které v souladu se školním vzd�lávacím programem „Moje škola“ zpracovávají žáci 

maturitních ro�ník�. Z� U. Jedná se p�edevším o zpracování metodických p�íru�ek pro 

�editele školy, pro konzultanta a oponenta seminární práce i pro žáka, který seminární práci 

vytvá�í. Sou�ástí podpory je v tomto sm�ru též rozsáhlá nabídka potenciálních témat 

a p�íslušných konzultant� seminárních prací. 

Další formou spolupráce je realizace „na míru šitých“ p�ednášek a seminá�� – a� již na 

p�d� Z� U, �i p�ímo na naší škole. První z akcí tohoto typu byl dne 24. �ervna 2010 

uskute�n�ný seminá� pro studenty 2. ro�ník� s názvem „Informa�ní technologie ve službách 

�lov�ka (studenta)“. Studenti se po zahájení rozd�lili do dvou skupin a postupn� se seznámili 

s informa�ními zdroji (vyhledávání v katalozích knihoven a v databázích elektronických 

informa�ních zdroj�) a principy 3D kina a 3D televize. Na záv�re�nou �ást se op�t skupiny 

spojily a studenti si vyslechli p�ísp�vek zam��ený nejen na kódování text� s názvem Zmatky 

p�i používání �eštiny a možná �ešení. Pozitivní ohlasy na seminá� ze strany žák� jsou 

d�kazem toho, že tato konkrétní aktivita byla úsp�šným drobným kr��kem na dlouhé cest� k 

hlubšímu zájmu žák� o v�du a výzkum. 

Zajímav� se z našeho pohledu vyvíjí též spolupráce s dalším partnerem projektu – 

Regionálním technickým muzeem, o. p. s., provozovatelem science centra Techmania v Plzni. 

V rámci pilotního ov��ování p�ipravovaných výukových program� se žáci naší školy zdarma 

zú�astnili již n�kolika akcí v prostorách science centra. Všechny tyto akce byly ze strany 

pedagogického doprovodu i žák� samotných hodnoceny velmi p�ízniv� jak z hlediska 

odborné fundovanosti lektor�, tak z hlediska zajímavosti vybraných program�. 

Garanty práce se žáky jsou za naši školu Ing. Drahomíra Rancová a Ing. Pavel Kraus. � ást 

z celkového rozpo�tu projektu p�ipadající na naší školu �iní 450 228 K�. 

PaedDr. Ing. Pavel Kraus 

hlavní manažer projekt� „Tvorba vzd�lávacího obsahu pro p�írodov�dnou laborato�“ 

a „Rozvoj jazykových kompetencí pedagogických pracovník� regionu“ 

Sv�tluška 2009 

Dne 9. zá�í 2009 se jako už každoro�n� zapojila také St�ední odborná škola v Rokycanech do 

charitativní sbírky Sv�tluška. Tentokrát to bylo 26 student� a studentek t�ídy 3.L oboru 

Ekonomické lyceum. Sv�tluška je dlouhodobý a st�žejní projekt nada�ního fondu � eského 

rozhlasu založený na solidarit� a dobré v�li lidí, kte�í se rozhodli darovat nevidomým trochu 

sv�tla. Studenti oble�ení do sv�tluš�ích kostým� prodávali od �asných ranních hodin 

magnetky s obrázkem malí�ky Pavly Francové, p�ív�sky na 

klí�e s emblémem této akce a náramky svítící ve tm�. 

P�ipojili se tak k 6 000 dobrovolník�m sbírky a svými 

vybranými 46 255 K� p�isp�li k celkov� shromážd�ným 

6 051 516 K� v celé � R. 

Nejlépe si vedli studentky Diana Solarová, Lucie 

Plachá, Kate�ina Vágnerová, Adéla Riegerová , Barbora 

Vokurková a Michaela Pechová. Charitativní sbírka 

Sv�tluška je po�ádána od srpna 2003 a pomáhá d�tem 

a dosp�lým s t�žkým zrakovým postižením. Ve školním 

roce 2010/2011 nebude naše škola chyb�t a 8. zá�í 2010 se 

p�ipojíme k této jedine�né akci znovu. 

Ing. Milada Mužíková 

74

Výsledky olympiád v p�írodov�dných 

p�edm�tech 

Ve školním roce 2008/2009 se p�es 100 student� zú�astnilo školních kol olympiád 

z p�írodov�dných p�edm�t� – biologie, chemie, zem�pis. Nejúsp�šn�jší z nich reprezentovali 

gymnázium v okresních a krajských kolech. 

kategorie D (prima, sekunda) 

Školní kolo Okresní kolo 

1. Drechslerová Anna 4. Jirásková Andrea 

2. P�ibylová Pavla 15. Drechslerová Anna 

3. Jirásková Andrea 

kategorie C (tercie, kvarta) 


1. Sedlá�ek Jan 14. Štochlová Tereza 

2. Štochlová Tereza 

3. Krupi�ka Luboš 

kategorie B (kvinta, sexta, 1. a 2. ro�níky) 

Školní kolo Krajské kolo 

1. Ryba Lukáš 2. Ryba Lukáš 

2. Mat�jková Olina 16. Mat�jková Olina 

3. Herodesová Nikola 

BIOLOGIE 

kategorie A (oktáva, 3. a 4. ro�níky) 


1. Majer Vít 8. Nosek Tomáš 

2. Perlík Michal 13. Perlík Michal 

3. Nosek Tomáš 24. Majer Vít 

P�írodov�dný klokan: 

• kategorie Kadet : 

1.Sedlá�ek Jan (kvarta) 

2. Pešek Jaroslav (tercie) 

3. Dušková Veronika (tercie) 

• kategorie Junior : 

1. Tomáško Jakub (kvinta) 

2. Holubjaková Marcela (1.B) 

3. Lavorentti Marek (kvinta) 

75

kategorie D ( tercie, kvarta) 

Školní kolo Okresní kolo Krajské kolo 

1. Horáková Adéla 1. Sedlá�ek Jan 7. Sedlá�ek Jan 

2. Scho�ovská Nikola 4. Horáková Adéla 

3. Sedlá�ek Jan 8. Scho�ovská Nikola 

kategorie C (kvinta, sexta,1. a 2. ro�níky) 


1. Šev�ík Milan 10. Šev�ík Milan 

2. Krátký František 18. Krátký František 

3. Valentová Dana 

kategorie A (prima) 


1. Kopová Martina 1. Vála Jakub 6. Vála Jakub 

2. Vála Jakub 2. Kopová Martina 11. Kopová Martina 

3. Hanzlík Št�pán 

kategorie B (sekunda) 


1. Babuljak Adam 6. Š�sová Karolína 

2. Tlu�ek Vojt�ch 10. Škarda Martin 

3. Š�sová Karolína 

CHEMIE 

ZEM��PIS 

kategorie C (tercie, kvarta) 


1. Sedlá�ek Jan 2. Sedlá�ek Jan 7.Sedlá�ek Jan 

2. Jane�ek Vilém 5. Jane�ek Vilém 

3.-4. Sedlá�ek Patrik, Veverka Josef 

kategorie D (st�ední školy) 

Školní kolo Okresní kolo Krajské kolo Celostátní kolo 

1. Purkart Pavel 1. Purkart Pavel 1. Purkart Pavel 12. Purkart Pavel 

2.-4. Hájek Martin 2. Poborský Kryštof 

2.-4. Peroutka Josef 3. Peroutka Josef 

2.-4. Poborský Kryštof 4. Burdová Lenka 

76

VŠCHT 

V listopadu 2009 navštívili studenti maturitní p�ípravy chemie Vysokou školu chemickotechnologickou 

v Praze. Cílem exkurze byla návšt�va Ústavu polymer� na kated�e chemické 

technologie.Praktické ukázky studenti zhlédli v laborato�i p�ípravy polyamid�, p�írodních 

i syntetických kau�uk�. Seznámili se s využitím silikonových kau�uk� v medicín�. 

Temelín 

V b�eznu 2010 t�ídy 1.B a1.C navštívily informa�ní st�edisko Jaderné elektrárny Temelín. 

V informa�ním centru je rozsáhlá a názorná expozice informující o problematice jaderné 

energetiky. V kinosálu se žáci seznámili s principem fungování elektrárny, vid�li mlžnou 

komoru – p�ístroj, který umož�uje pozorovat dráhy elektricky nabitých �ástic 

všudyp�ítomného radioaktivního a kosmického zá�ení. 

Plze�ský Prazdroj 

14. �ervna studenti septimy a 3.C navštívili plze�ský pivovar. Prohlídka pivovaru zahrnuje 

moderní stá�írny, staré a nové varny, sín� slávy. V panoramatické kin� je promítán film 

o výrob� piva Pilsner Urquell. Exkurze kon�í ve starobylých sklepích, kde je možné ochutnat 

filtrované a nepasterizované pivo p�ímo ze sud�. 

Kon�pruské jeskyn� 

Chemie 

Studenti sexty na konci školního roku navštívili Kon�pruské jeskyn�, které se nacházejí 

nedaleko Berouna v chrán�ném území � eský kras. Objeveny byly v roce 1950. Vznikly 

v devonských vápencích starých až 400 milión� let. Studenty nejvíce zaujal ojedin�lý sintrový 

útvar Varhany a nejv�tší prostora Prošk�v dóm. 

77 

Mgr. Blanka Ježková

Zápisky biologa ze školního roku 2009/2010 

Biologie je obor, který p�ináší stále nové, zajímavé informace. Jejich zve�ej�ování probíhá 

v médiích všech typ� a v�tšina lidí se o tyto zprávy také zajímá. V hodinách biologie se zdá, 

že to funguje také. P�esto ob�as vyu�ujícího p�epadne pocit marnosti, a tak n�kdy p�emýšlí, 

jak dále a více výuku zpest�it. Jak moc jsem pot�ebu zpest�ení �ešila letos, ukazuje následující 

stru�ný p�ehled akcí, které žáci navštívili nebo které jsou jim doporu�eny dalšími institucemi. 

Samoz�ejm� základním osv�žením jsou testy, pracovní listy, moje oblíbené k�ížovky 

v programu Hot potatoes, laboratorní cvi�ení, prezentace žák� a v��né otázky – pro�, jak, ... 

P�ehled aktivit: 

Biologie 

• 10. 9. 2009 akce Den u�itel� biologie – prob�hly p�ednášky, na kterých byli žáci 

seminá�� biologie téma: Savci � R a Domestikace, akce jsem na naší škole 

p�ipravovala poprvé v tomto rozsahu 

• 10. 2009 akce dárcovství krve 

• 3. 10. 2009 krajské kolo Ekologické olympiády 

• 11. 11. 2009 P�írodov�dný klokan – letos se na naší škole konal poprvé 

• 7. - 8. 1. 2010 DOD – letos op�t se zví�aty, navíc úkoly pro ve�ejnost 

• leden - únor: školní kola všech kategorií BIO – z každé kategorie postoupili žáci do 

krajského kola 

• leden 2010 - geologický kurz 2.C 

- návšt�va paleontologických sbírek muzea v Rokycanech 

- �ešení žáci odevzdávali poprvé v programu Moodle (e-learning) 

• 2010 - Národní muzeum Praha – výstava P�íb�h planety Zem� (2.C + 2.B) 

• 8. 3. 2010 – p�ednáška Papua Nová Guinea – studenti P�F JU � eské Bud�jovice Jakub 

Karásek a Martina Balzarová (mezinárodn� uznávaná fotografka mo�ského sv�ta) 

• 16. 4. 2010 – akce ZOO Plze� – program na téma Mezinárodní rok biodiverzity a 

Kampa� za záchranu evropských šelem - celkem p�t pracovník� ZOO a 7 t�íd 

(193 žák�) školy, žáci nap�. odlévali stopy šelem, poznávali jejich lebky a kožešiny, 

akce m�la také p�ipomenout dubnový Den Zem� 

• 2010 – muzeum Rokycany – p�ednáška Cizopasníci kolem nás a v našem t�le (Karel 

Fajfrlík) 

• b�ezen – seminární práce z biologie 

• duben – kv�ten – p�íprava maturitní písemné práce 

• maturitní zkoušky 

• 14. – 16. 5. 2010 – ornitologický víkend – akce P�F JU � eské Bud�jovice pro u�itele 

a jejich studenty (bylo nás p�t a navštívili jsme Mách�v kraj) 

• 6. 2010 – ZOO Plze� – komentovaná prohlídka – téma savci (2.C) 

• �erven – �ervenec – práce na projektu (Moodle) 

Stru�ný p�ehled aktivit, který se tu objevil, není samoz�ejm� úplný. Chybí nap�. další 

seminá�e pro u�itele atd. Rozhodn� m�že být pro mne vysv�tlením mého „opot�ebení“ 

a vy�erpání, a proto až rozdám vysv�d�ení, za�ínají prázdniny, a ty si hodlám užít. 

RNDr. Stanislava Mayerová, vyu�ující biologie, seminá�� z biologie 

a maturitní p�ípravy z biologie v tomto vzd�lávacím ústavu. 

78

Ornitoentomologický víkend v Doksech 2010 aneb Cesta za je�áby (14. – 16.5. 2010) 

Je pátek 14. kv�tna, krásný deštivý den, když po t�etí hodin� odpolední opouští p�ti�lenná 

skupinka rokycanského gymnázia brány svého m�sta a vydává se na dobrodružnou cestu do 

Máchova kraje, poznat místní ope�ence. Po cest� nepotkaly naši zkušenou posádku dvou 

hlavních kormidelník� (Stanislava Mayerová, Martina Marková) a t�í neomylných GPSek 

(Ol�a Mat�jková, Radek Vandra, Lukáš Ryba) až na malé výjimky žádné trable. T�sn� p�ed 

cílem nám ješt� zbýval n�jaký volný �as, a tak jsme si ud�lali menší výšlap na hrad Bezd�z, 

odkud je velmi p�kný výhled do kraje. Pokud se vám pošt�stí narazit na jasnou oblohu, je 

možné spat�it i Ješt�d, � eské st�edoho�í �i Lužické hory. 

Po výstupu nahoru musel logicky p�ijít i sestup dol�, který ovšem navzdory tomu, že byl 

celkem prudký, p�ežili všichni bez úhony a nic tedy nebránilo dojet do cíle a ubytovat se ve 

zdejším kempu „Andrea“ s ochotným majitelem a jeho všudyp�ítomnou pomocnicí R�žou. 

Protože pršelo na v�tšin� území � R, nedostavili se všichni nahlášení ú�astníci, kte�í 

p�islíbili ú�ast. Ve�er jsme ješt� vyrazili na obhlídku Máchova jezera, ke kterému je p�ístup 

p�ímo z kempu. Byla už tma, ale i p�esto zde dovád�lo pár nám�sí�ných kachen, které 

z povzdálí pozorovala neúnavná labu�. P�ed tím, než se odebereme na kut�, bylo ješt� pot�eba 

povléci pe�iny a polštá�e, ZATOPIT „velmi ú�inným“ infratopením a na�ídit pro jistotu více 

budík� s minutovou prodlevou. 

Crrrrrrrrrrrrrrrrrr!!! Vstáváme! Je brzy ráno a my se již p�ipravujeme na první vycházku, 

která za�íná v šest hodin ráno, odjezdem z kempu. Nap�l rozespalí jsme tedy nasedli do auta 

a �ekali na „v�dce sme�ky“, posádku P�írodov�decké fakulty Jiho�eské univerzity. Po 

p�esunu do bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko se dostáváme k tomu 

nejlepšímu, pozorování ptactva. 

Celý víkend je velmi dob�e organizován, a tak již p�ichází kolegové, kte�í p�es noc 

nachytali n�jaké ope�ence do ornitologických sítí. Následn� probíhá demonstrování t�chto 

druh� dopln�ným o spoustu informací. Na záv�r, kdy si každý vyfotil ptá�ka ze všech úhl� od 

hlavy až k pat�, probíhá kroužkování, které umožní následné monitorování jedince. 

Kroužkování v �eských zemích má na evropské pom�ry velmi dlouhou tradici – za�alo již 

roku 1910 prost�ednictvím stanice LOTOS. V dnešní dob� má kroužkovací licenci více než 

400 lidí, v�tšina je zárove� �leny � SO. Zdejší avifauna je opravdu nesmírn� bohatá a dalo by 

se zde strávit mnoho �asu. 

Nyní již nastal �as ob�da, a tak se naše kolona postupn� p�esouvá do nedaleké hosp�dky, 

kde si každý dop�eje to, co hrdlo rá�í. Když si všichni doplnili zásoby energie, cílem naší 

výpravy se stalo místní letišt� a s ním sk�ivan lesní. Ve stejný den se zde m�ly prohán�t 

vytun�né škodovky, které z�ejm� kv�li po�así z�stali zaparkované v garážích. Pro nás jen 

dob�e. Po neúsp�šném hledání sk�ivana jsme se odebrali k p�ilehlému rybní�ku, na kterém se 

již prohán�li poláci chochola�ky, lysky �erné, ukrytý led�á�ek a další s tím, že kolegové – 

ornitologové mezitím nachytají další ope�ence na ukázku. Jelikož roztažení sítí a následné 

chytání zabere n�jaký ten �as, studovali jsme život na b�ehu rybníka. A�koliv se to na první 

79

pohled nezdá, b�eh s m�l�inami p�ímo srší životem – a� už jde o mandelinky, larvy jepic, 

spleš�ule blátivé nebo larvy chrostík�. Rozkaz zní jasn�, nabíráme sm�r k sítím, kde následn� 

probíhá ukázka odchyceného budní�ka lesního nebo lindušky lesní. 

Dále následoval výšlap na Malý Bezd�z, kde žije vzácný tesa�ík alpský, který ješt� 

bohužel nebyl v dob� našeho putování aktivní, vylézá až v �ervnu. I p�esto se nám dostalo 

o tomto broukovi z � erveného seznamu ohrožených druh� � eské republiky poutavého 

povídání. Nyní nastává �as návratu do kempu na malý odpo�inek, protože ve�er po setm�ní 

nastane setkání s no�ním zástupcem pta�í �íše – lelkem lesním. T�chto no�ních tulák� žije 

v � R n�co kolem 30 pár�, což rozhodn� není mnoho, ovšem nám se pošt�stilo jednoho z nich 

úsp�šn� odchytit a následn� okroužkovat. To už bylo pro tento den opravdu vše, následujících 

pár hodin se každý snažil na�erpat nové síly do dalšího rána. 

Ano… sotva jsem zamhou�il o�i, chatkou se op�t rozléhá ten protivný zvuk, oznamující 

nejvyšší �as opustit to blahodárné, vyh�áté místo pod pe�inou. Museli jsme zabalit všechny 

v�ci s sebou, protože do kempu už se vracet nebudeme. Plni o�ekávání ze setkání s je�áby 

balíme, jak jen to jde, a p�ed šestou hodinou ranní již �ekáme v aut� p�ed kempem na našeho 

v�dce sme�ky. Za chvíli se již drápeme na jakýsi vrch, jenž je v t�sném sousedství hnízdní 

skalky sokol� st�hovavých a jiných ope�enc�. Sokol se nám bohužel neukázal, zatímco holubi 

se zde prohán�li jako diví a krkavec dával zdáli jasn� najevo, kdo že je tu pánem. � ekala nás 

tedy cesta dol�, která vedla prudkým schodišt�m, na kterém bylo tolik písku, že mnozí ho 

jist� vy�esávají z vlas� dodnes. 

Prosím pozor, nyní zbyst�ete! P�ichází zlatý h�eb celé akce, a tím nemyslím nic jiného než 

putování za je�áby popelavými. Cesta vedla po loukách, p�i b�ehu Novozámeckého rybníka, 

který je mimochodem ornitologickým rájem. Po chvilce spat�ujeme prvního je�ába, který se 

promenáduje polozatopenou loukou a následn� odlétá. Celý scéná� se ješt� párkrát zopakuje, 

bohužel pro jeho plachost nemáme šanci se dostat blíže, ovšem zážitky jsou i tak silné. Kdo 

má ješt� suché boty, po zpáte�ní cest� už jistojist� �vachtá taky, ovšem to nikomu nevadí. 

Po p�íchodu k aut�m se ješt� všichni rozlou�íme a poté už se každý vydává svou vlastní 

cestou. Na záv�r bych cht�l pod�kovat všem zú�astn�ným za skv�lou akci dopln�nou 

odborným ornitologickým a entomologickým výkladem a t�eba v p�íštím roce op�t na 

„�vachta�ce“ p�i putování za je�áby. 

80 

Radek Vandra, 25. 5. 2010

Mezinárodní rok biodiverzity na rokycanském gymnáziu 

Co je to vlastn� biodiverzita? 

Biodiverzita, tedy biologická rozmanitost, znamená variabilitu všech žijících organism�, 

zahrnuje rozmanitost v rámci druh�, mezi druhy i rozmanitost ekosystém�. 

Valné shromážd�ní OSN ozna�ilo rok 2010 za mezinárodní rok biodiverzity. Mezinárodní rok 

biodiverzity je oslavou života a hodnot biologické rozmanitosti d�ležitých pro náš život na 

Zemi. Má zásadní význam pro udržení živých sítí a systém�, které poskytují nám všem 

zdraví, bohatství, potraviny, paliva a životn� d�ležité služby, na kterých je náš život závislý. 

Sv�t je vyzván, aby p�ijal opat�ení na ochranu rozmanitosti života na zemi. 

Do této akce se zapojilo i rokycanské gymnázium ve spolupráci se Zoologickou a botanickou 

zahradou v Plzni. Program probíhal v u�ebn� biologie formou p�ednášky a diskuze, b�hem níž 

se mohlo zapojovat svými poznatky i obecenstvo. Postupn� se p�ešlo na téma šelmy, které nás 

provázelo až do samého konce. Studenti si osv�žili znalost šelem našich i cizích kraj�, 

vyzkoušeli si odlitky jejich stop, poznávali jejich lebky a kožešiny a došlo i na rozbor trusu. 

Musím podotknout, že do tohoto pokusu se pustilo jen pár otrlých odvážlivc�. 

Myslím, že p�ednáška splnila sv�j ú�el, nebo� každý z u�ebny odcházel o n�co chyt�ejší 

a doufám, že nás i v budoucnu potká podobný vzd�lávací program. 

Dobrovolní dárci krve 2009 

81 

Barbora Turková, 2.C 

Je jedno hodn� staré r�ení o tom, že na sv�t� není nic horšího než studenti... 

V t�žkých chvilkách kantorského života si jej také p�ipomínám. A pak n�kdy nastanou 

chvíle, kdy se d�je pravý opak a já jsem na naše studenty docela a p�ímo hrdá. Takovou 

situací je akce dárcovství krve. Každý rok se najdou studenti ochotní 

ud�lat n�co zvláš� lidského, v�novat nejcenn�jší tekutinu, svoji krev, 

pro ostatní lidi v nouzi. 

Letos p�ekonali vlastní strach a stali se dobrovolnými dárci krve: 

Avetis Švamberk, Radek Slach, Marian Hradecký, Jakub Široký, 

Adam Fara, Markéta Pražská, Hana Hubá�ková, Tereza Sedlá�ková, 

Lenka Barešová, Ond�ej Rychecký (všichni 4.C), Lenka Tomcová (4.B), Miroslava Medová 

(3.C), Denisa Mudrová (3.B) 

Všem ješt� jednou pat�í moje pod�kování a doufám, že p�íští rok budu zase na n�koho 

hrdá. 

RNDr. Stanislava Mayerová

„Ekologická olympiáda“ 

2.–3. 10. 2009 se konalo krajské kolo Ekologické olympiády 

v ZOO Plze� a ve Spáleném Po�í�í. Po dvoudenním klání s dalšími 

dvanácti druž stvy naši zástupci obsadili medailové 3.místo. 

Sout�žícími za Gymnázium a SOŠ Rokycany byli: 

1. Lukáš Ryba 2.C 

2. Tomáš Nosek 3.C 

3. Ludmila Bílá 4.B 

Tématem letošního ro�níku Ekologické olympiády byly „Evropské šelmy“, proto první �ást 

probíhala p�ímo v ZOO Plze�. Další den se plnily úkoly ve Spáleném Po�í�í, v Ekocentru 

� SOP a na zdejší odborné škole. Za úsp�šnou reprezentaci školy našemu družstvu blahop�eji 

a d�kuji. 

RNDr. Stanislava Mayerová 

82

Gymnazisté na UHELNÉM SAFARI 

Ve st�edu 19. 5. 2010 se studenti t�etích ro�ník� a septimy Gymnázia Rokycany zú�astnili 

zem�pisné exkurze do severních � ech. V rámci projektu Uhelné safari navštívili vršanský 

povrchový d�l. Studenti byli rozd�leni na dv� skupiny. První skupina se od sídla spole�nosti 

v centru Mostu p�epravila terénním vozidlem p�ímo do dolu k rypadlu, které t�ží skrývkové 

zeminy. 

Odborný pr�vodce student�m vysv�tlil celý princip t�žby uhlí. Studenti dále vid�li 

i dálkovou pásovou p�epravu, zakládání zemin, dopravu na p�ekladišt� uhlí a samoz�ejm� 

samotnou t�žbu uhlí pomocí rypadel p�ímo v uhelné sloji, vše za p�ímého provozu! 

Zbytek student� navštívil lom z vyhlídkové trasy, z které mohli spolu s výkladem 

o fungování lomu vid�t jednotlivé �ásti dol�, vrstvy skrývkové zeminy a uhelnou sloj. 

Navštívili p�edevším rekultivované oblasti krajiny po t�žb� a okolí Mostu. 

Odpoledne pokra�ovala exkurze návšt�vou tepelné elektrárny Po�erady, která je hlavní 

odb�ratelem uhlí práv� z vršanského dolu. I p�es trvalý déš� pr�vodce Ing. Hajný provedl 

studenty tém�� celou elektrárnou s odborným výkladem o systému výroby elektrické energie. 

Gymnazisté a „Indie – královna orientu“ 

Zem�pis 

83 

Mgr. Iva Drahokoupilová 

V lednu se n�které t�ídy Gymnázia Rokycany zú�astnily unikátního vzd�lávacího projektu 

Planeta Zem� 3000, s názvem „Indie – královna orientu“, který se v rámci multiprojekce 

a promítání uskute�nil v rokycanské sokolovn�. 

Jak to vid�la Adéla Turková – žákyn� tercie? 

Zhruba dv� hodiny jsme spole�n� procestovali severní a západní �ást Indie. Celým 

programem provád�la sympatická dvojice, která nás seznámila s historickými památkami, 

náboženstvím a zvyky Indie. Nap�íklad Tádž Mahal je vynikající ukázka architektury ze 

17. století, najdeme ji v severní Indii poblíž m�sta Ágra. Poznali jsme nelehký každodenní 

život zdejších obyvatel. Vid�li jsme krásu Indie, ale i horší stránky – chudobu, ne�istotu, 

negramotnost. Projekce se mn� líbila, protože mi umožnila dokonaleji poznat tuto zemi.

Život ve St�ední Asii 

Koncem ledna p�ijal pozvaní pan Mgr. Michal Fidler, který dlouhodob� p�sobil 

v Tádžikistánu, Afghánistánu a jiných zemí St�ední Asie. Student�m maturitní p�ípravy 

a zem�pisného seminá�e vypráv�l o každodenním život� ve St�ední Asii, o problémech 

s vodou, o bezpe�nostní situaci a dalších zajímavých tématech. Svoje vypráv�ní zpest�il celou 

�adou fotografií z oblasti. 

Mgr. Iva Drahokoupilová 

Geografický kurz 

Sou�ástí ŠVP Gymnázia Rokycany je t�ídenní geografický kurz. 

7. – 9. zá�í 2009 se tohoto kurzu v Habru u Volduch zú�astnili studenti septimy. 

P�ísp�vek studenta septimy Mário Houdka do Rokycanského deníku: 

V pond�lí 7. zá�í zapo�al náš t�ídenní pobyt v kempu Habr, který se nachází nedaleko od 

Volduch. Protože z Volduch pocházím, nebyl pro m� kemp žádnou novinkou, ba naopak, 

okolí velmi dob�e znám. Ú�elem pobytu bylo zdokonalit naše dovednosti p�i práci s buzolou, 

p�iblížit si ovládání GPS a hlavn� použití tohoto vynálezu v praxi. U�itelský dozor nad námi 

zajiš�ovaly paní u�itelka Špitálníková a Drahokoupilová. 

Po p�íjezdu v dopoledních hodinách p�išlo na �adu ubytování a vybalování našich cenností 

a poklad� z batoh�, ale ješt� než jsme se stihli po�ádn� zabydlet, za�al náš vzd�lávací 

program. P�i n�m jsme byli rozd�leni do t�ech skupin a každá skupina se pak zabývala n��ím 

jiným. Nejprve jsme oprášili práci s buzolou a mapou, což nebyl problém, jelikož základy 

jsme již nacvi�ovali ve t�íd�, avšak ne v takové mí�e, v jaké jsme mohli Habru. Poté p�išla na 

�adu GPS, se kterou jsme již tolik zkušeností nem�li, ale vše nám bylo pe�liv� vysv�tleno 

a tudíž jsme mohli vyrazit na první výlet, jehož cílem se stal vrchol Chlum. Na Chlumu jsem 

byl již nes�etn�krát, ale nikdy s lidmi se kterými jsem se tam chystal jít nyní, tudíž jsem se na 

výlet t�šil. Po strašení neznalých spolužák�, že Chlum je od nás vzdálen desítky kilometr�, 

nastala skute�ná cesta lesem a p�šinami, která výborn� prosp�la k odreagování, pro�išt�ní 

hlavy a také dýchacích cest. P�itom se na GPS zaznamenával každý náš krok, každý metr, 

který jsme ušli, a všechny výškové rozdíly. Když jsme došli do cíle, strávili jsme asi p�l 

hodiny odpo�inkem a užívali si krásný výhled. Po návratu do kempu jsme dostali za úkol 

sestavit trasu pro jinou �ást t�ídy. Když jsme úkol splnili, dostali jsme zase my trasu, kterou 

nám vytvo�ila jiná ze skupin, a mohli jsme op�t vyrazit. Okruh byl ale velmi krátký, zavedl 

nás pouze k místní studánce, kde jsme všichni alespo� ukojili žíze� p�írodní vodou. 

Druhý den nás �ekal celodenní výlet ve stejném složení, ale trasa byla n�kolikanásobn� 

delší. Obešli jsme mnoho vrchol� jako nap�íklad Brno, Bílá skála nebo Hradišt�, navštívili 

84

okolní vsi, kterými byly T�škov, Lhota pod Rad�em nebo Volduchy. Celý výlet byl náro�ný 

a mnozí z nás se vrátili vy�erpaní, ale energii nám dodalo výborné ob�erstvení, ze kterého 

jsme se mohli t�šit každý ve�er i ráno a které nám velmi zp�íjemnilo pobyt. 

Celý pobyt tedy hodnotím jako velmi úsp�šný a jsme rád, že nám škola takovou akci 

dop�ála. 

Mário Houdek 

14. – 18. �ervna 2010 se geografického kurzu zú�astnili studenti 2.B a 2.C. 

Zem�pisná olympiáda 

Úsp�šní �ešitelé krajského kola Zem�pisné olympiády: 

Horní �ada: Jan Sedlá�ek, Kryštof Poborský, Pavel Purkart, dolní �ada: Martina Kopová, 

Jakub Vála 

Do celostátního kola postoupil z prvního místa v krajském kole Pavel Purkart. V celostátním 

kole , které se konalo 6. kv�tna 2010 v Plzni, obsadil Pavel Purkart p�kné 12. místo. 

85 

Mgr. Stanislava Špitálníková

Zpráva komise elektro a ICT 

Pr�b�h exkurzí 

Exkurze Oracle – 3.P a 1.I (celkem 40 žák�) – úvod do prost�edí správy databází, exkurze 

prob�hla v Praze v sídle spole�nosti Oracle. Byly prezentovány obecné informace o systému 

Oracle, jeho použití a možnosti. Dále byli žáci seznámeni s vývojovým prost�edím, na kterém 

mohou zkoušet své p�íklady. Exkurze byla p�ínosná, jelikož v rámci výuky žáci navázali na 

získané informace v Praze. 

Zkvalitn�ní výuky novými pom�ckami 

Žáci �tvrtého ro�níku automatiza�ní techniky již m�li možnost pracovat s modely my�ky aut, 

pracovní linky se t�emi pracovišti, nakládací linkou, linkou s pohyblivými t�emi pásy 

a modelem obráb�cí linky. V pr�b�hu �tvrtého ro�níku pracovali na ro�níkové práci 

v hodinách automatiza�ního cvi�ení a mnoho žák� svoji práci m�lo nadpr�m�rnou. Ve 

školním roce 2009/2010 škola zakoupila další modely od firmy Staudinger (solární panel, 

kódovací za�ízení, pec, razicí za�ízení), které rozší�ily možnosti výuky. 

Znalosti a dovednosti žák�: 

V letošním školním roce se dva žáci 4.P úsp�šn� zapojili do SO� (st�edoškolská odborná 

�innost). Jednalo se o Josefa Pet�íka a Radka Boudu. Josef Pet�ík vytvo�il obdobu dnes velmi 

populárního facebooku pro menší komunitu lidí a Radek Bouda vytvo�il vlastní e-shop, na 

kterém demonstroval kvalitu zabezpe�ení p�enosu dat. Josef Pet�ík postoupil do krajského 

kola, kde se ovšem nezú�astnil, kv�li kolizi termín�. 

Ve t�íd� 4.P byly uznány dv� ro�níkové práce, které byly nad rámec st�edoškolského 

u�iva. V�etn� dokumentací byly nadpr�m�rné a byly sou�ástí SO� . 

Ve 4.A žáci m�li ro�níkovou práci v p�edm�tu automatiza�ní cvi�ení, ve t�íd� 3.P byla 

zavedena taktéž ro�níková práce v p�edm�tu programové vybavení, aby žáci byli schopni 

využívat svoje znalosti a dovednosti získané v hodinách a také je dále rozvíjet. 

Další vzd�lávání pedagogických pracovník�: 

Mgr. Háka, Mgr. B�lský, Bc. Peter Michal�ík– elektronický kurs od Oracle PL/SQL. 

Mgr. Háka, Mgr. B�lský, Bc. Peter Michal�ík – kurs Oracle Database Programming with 

PL/SQL v Praze. 

Trnava 10. – 13. �íjna 2009 

V �íjnu 2009 se op�t po roce setkali studenti rokycanského a trnavského gymnázia. Na 

uvítanou p�ipravili studenti ve�erní diskotéku. Následující den jsme se zú�astnili celodenního 

výletu, p�i kterém jsme navštívili chovný h�eb�ín a prohlédli si expozici zámku 

v Topo��iankoch. Také jsme vid�li zub�í oboru a p�i zpáte�ní cest� jsme se zastavili v centru 

m�sta Nitry. Ve �tvrtek 

dopoledne prob�hly sportovní 

p�átelské zápasy v odbíjené 

a ve stolním tenise. Odpoledne 

jsme cestovali do Pieš�an, 

prohlédli jsme si m�sto 

a navštívili balneologické 

muzeum. 

Program trnavských 

hostitel� byl velmi p�kný 

a zárove� náro�ný. T�šíme se 

na další spole�né setkání. 

Mgr. Stanislava Špitálníková 

86

P�ehled sportovních akcí 2008 – 2009 

Go Camp 1. B. + 1. C. + Kt 

Datum konání: 7. 9. – 11. 9. 2009 a 14. 9. – 18. 9. 2009 

Místo konání: Podmokly u Sušice, Otava 

Po�adatel/dozor: PK TEV R�ži�ka,Straka,Kohout,Enžl, Šamanová, � ížková 

Ú�ast/žáci gym: 39 a 28 žák� 

Umíst�ní(z kolika): 

Poznámka: Poprvé zkoušeno i na žácích osmiletého gymnázia 

Olympijský �ty�boj ZŠ v atletice 

Datum konání: 15.9.2009 

Místo konání: Areál ZŠ � echova ul. 

Po�adatel/dozor: OR AŠSK Sinkule, Ježková 

Ú�ast/žáci gym: 195 20 

Umíst�ní (z 

kolika): 

2.,3.,5.,7. místo 

Poznámka: Blýskání na lepší �asy pokra�uje,v dív�ích kategoriích je skrytý potenciál. 

MTB Ždár cup – závody horských kol 


Místo konání: Polesí kolem Ž� áru 

Po�adatel/dozor: OR AŠK + CS GR R�ži�ka 


Umíst�ní (z kolika): K. Tu�ková – 2. místo 

Poznámka: Ke konci závodu nám vydatn� sprchlo... 

Regionální p�ebor SŠ v p�espolním b�hu 


Místo konání: Tachov 

Po�adatel/dozor: KR AŠSK Straka 


Umíst�ní (z kolika): 2. místo dívky SŠ, 

Poznámka: Ú�ast na republice z�stává jen ve vzpomínkách... 

Okresní p�ebor ZŠ v házené – hoši i dívky 

Datum konání: 20. 10. a 21. 10. 2009 

Místo konání: Hala gymnázia 

Po�adatel/dozor: OR AŠSK Straka, R�ži�ka 

Ú�ast/žáci gym: 7 a 7 družstev 11 a 12 

Umíst�ní (z kolika): 4.místo hoši, 3.místo dívky 6 a 5 

Poznámka: Umíst�ní odpovídá našim možnostem. 

Okresní finále SŠ v sálové kopané 



Po�adatel/dozor: PK TEV Kohout 

Ú�ast/žáci gym: 4 družstva 11 

Umíst�ní (z kolika): 1.místo 4 

Poznámka: Rozhodlo domácí prost�edí a taktická ukázn�nost. 

87

La�ka gymnázia 



Po�adatel/dozor: PK TEV R�ži�ka, Straka, Kohout, Ježková, 


Umíst�ní (z kolika): Nosek,Št�pánová, Sedlá�ek,Frantesová – 1.místo 

Poznámka: 13.ro�ník jako by odradil od ú�asti spoustu nad�jí 

St�edoškolská futsálová liga – 1. Kolo 


Místo konání: SOŠ Plze� 

Po�adatel/dozor: SOŠ Plze� Kohout 

Ú�ast/žáci gym: 4. družstva 11 

Umíst�ní (z kolika): 3. místo 3 

Poznámka: Postup do druhého kola se letos nekonal. 

Okresní p�ebor ZŠ ve florbale 

Datum konání: 25.11. a 26. 11. 2009 

Místo konání: Hala gymnázia, ZŠ � echova 

Po�adatel/dozor: OR AŠSK Straka, Kohout 

Ú�ast/žáci gym.: 11 a 7 družstev 11 a 9 

Umíst�ní (z kolika): 5.-6. místo hoši i dívky 11,7 

Poznámka: Vyrovnaná výkonnost v nejdynami�t�ji se rozvíjejícím sportu p�ináší konkurenci… 

Okresní p�ebory SŠ ve florbale 



Po�adatel/dozor: OR AŠSK R�ži�ka, Straka 

Ú�ast/žáci gym: 4 a 3 družstva 12 a 11 

Umíst�ní (z kolika): 1.místo dívky, 2. místo hoši 4 a 3 

Poznámka: Konkurence znamená, že ne vždy musíme vyhrávat 

Regionální p�ebor SŠ v odbíjené – hoši i dívky 



Po�adatel/dozor: OR AŠK + CS GR Kohout, R�ži�ka 

Ú�ast/žáci gym.: 5 a 6 družstev 10,8 

Umíst�ní (z kolika): 2. místo hoši i dívky 6 

Poznámka: 

U hoch� je to p�ekvapivý úsp�ch, dívky snad mohly pomýšlet i výš, ale realita 

… 

Regionální p�ebor SŠ v házené 


Místo konání: Hala Lokomotivy 

Po�adatel/dozor: OR AŠSK, CS Straka 

Ú�ast/žáci gym. 12 družstev 11 

Umíst�ní (z kolika): 3.místo v základní skupin� 

Poznámka: V házené plníme spíš olympijské ideály... 

88

Okresní p�ebor ZŠ v košíkové 

Datum konání: 16.1. a 17. 12. 2009 

Místo konání: Hala gymnázia a ZŠ � echova 

Po�adatel/dozor: OR AŠSK Straka, R�ži�ka 


Umíst�ní (z kolika): 3.místo hoši a 1.místo dívky 8 a 6 

Poznámka: Zada�ilo se, v kategorii dívek historický postup na region... 

LVK Kt 

Datum konání: 3.1. – 9. 1. 2009 

Místo konání: Horní Míse�ky 

Ú�ast/žáci gym.: 32 32 žák� 

Umíst�ní (z kolika): 3 

Poznámka: Po�así nám p�eje, jen lýžníci ubývají... 

Okresní p�ebor SŠ v košíkové (hoši) 



Po�adatel/dozor: OR AŠSK R�ži�ka 

Ú�ast/žáci gym.: 4 družstva 8 


Poznámka: Úbytek herní kvality byl evidentní, naše vít�zství bylo hodn� snadné. 

LVK Se 

Datum konání: 7. 2. – 13. 2. 2010 

Místo konání: Špi�ák, Hotel Sirotek 

Po�adatel/dozor: PK TEV R�ži�ka, Straka, Ježková 


Umíst�ní (z kolika): 

Poznámka: Sn�hu spousta a ješt� p�ipadával... 

LVK 1. B. 

Datum konání: 7. 3. – 13. 3. 2010 

Místo konání: Pec pod Sn�žkou, M�lnická bouda 

Po�adatel/dozor: PK TEV R�ži�ka, Straka, Kohout 

Ú�ast/žáci gym.: 34 34 


Poznámka: Taková idyla se musí vrýt do pam�ti. 

LVK 3.ro� –Praloup (Francie) 

Datum konání: 19. 3. – 28. 3. 2010 

Místo konání: Francie – Praloup 

Po�adatel/dozor: PK TEV R�ži�ka, Straka, Kohout 



Poznámka: Pon�kud nevlídno na konec b�ezna, déš�, sn�žení, laviny..., ale to k horám pat�í. 

89

Reginální p�ebory ZŠ v košíkové 


Místo konání: Kožlany 

Po�adatel/dozor: RR AŠSK, ZŠ Kožlany Sta�ková 

Ú�ast/žáci gym: 5 družstev 8 

Umíst�ní (z kolika): 5. místo 4 a 3 

Poznámka: Družstvo basketbalových amatérek snad ani nem�lo jinou možnost... 

Reginální p�ebory SŠ ve florbale 



Po�adatel/dozor: OR AŠSK, CS GR R�ži�ka 

Ú�ast/žáci gym: 6 družstev 12 a 11 

Umíst�ní (z kolika): 3. místo hoši 4 a 3 

Poznámka: Dívkám se nep�ihlásily soupe�ky, hoši nezklamali ani nezá�ili... 

Basketbalový maraton 2010 �. 15 

Datum konání: 13. 4. a 14. 4. 2010 


Po�adatel/dozor: PK TEV – R�ži�ka, Straka R�ži�ka, Straka, Kohout 


Výsledek Mod�í 1103 Oranžoví 1054 

Poznámka: Pom�rn� vyrovnané utkání, kde p�evládala bojovnost nad p�esnou muškou. 

Okresní p�ebor ZŠ v malé kopané do 7.t�. 


Místo konání: ZŠ � echova ul. 

Po�adatel/dozor: OR AŠSK Kohout 

Ú�ast/žáci gym.: 11 družstev 9 


Poznámka: Na naše fotbalové možnosti velmi p�kný výsledek. 

B�h gymnázia a SOŠ 


Místo konání: Husovy Sady 

Po�adatel/dozor: PK TEV + OR AŠSK R�ži�ka, Straka 

Ú�ast/žáci gym.: 96 32 žák� 

Umíst�ní (z kolika): 1.m.- Rédl, Bej�ková 

Poznámka: 20. ro�ník !!! – Mimo�ádn� uspo�ádán i závod bývalých absolvent�. 

Vodácký kurz 2. B. + 2. C. + Sx 

Datum konání: 4. 5. – 7. 5. a 10. 5. – 13. 5. 2010 

Místo konání: Podmokly u Sušice, �eka Otava 

Po�adatel/dozor: PK TEV R�ži�ka,Straka,Kohout 

Ú�ast/žáci gym.: 25 a 24 


Poznámka: Po�así zpo�átku chladn�jší,zase dobrá voda, pozd�ji teplejší, ale málo vody... 

90

Okresní finále ZŠ v malé kopané 


Místo konání: Sportovní areál ZŠ � echova ul. 

Po�adatel/dozor: OR AŠSK Kohout 

Ú�ast/žáci gym.: 12 družstev 9 

Umíst�ní (z kolika): 1. místo!!! 12 

Poznámka: Vít�zství i p�es oslabenou sestavu �echovky je snad historické... 

Pohár rozhlasu – OP družstev ZŠ v lehké atletice 


Místo konání: Sportovní areál ZŠ � echova ul. 

Po�adatel/dozor: OR AŠSK R�ži�ka, Straka 

Ú�ast/žáci gym.: 4 x 9 družstev 32 žák� 

Umíst�ní (z kolika): ml.kat 2.místo dívky, jinak 4.,5.,6.místo 9 družstev v každé kategorii 

Poznámka: Atletická pr�prava nám chybí, ale nad�jná generace dívek drží prapor. 

Okresní finále ZŠ v odbíjené 



Po�adatel/dozor: OR AŠSK R�ži�ka, Kohout 


Umíst�ní (z kolika): 5-6.místo (hoši) a 2. místo (dívky) 9 a 5 

Poznámka: Hoši podpr�m�rní, dívky si uhrály své (být v plné sestav�, pak...) 

Vrší�ekman 2010 


Místo konání: Koupališt�, Vrší�ek, Husovy Sady 

Po�adatel/dozor: OR AŠSK, PK TEV R�ži�ka, Straka 

Ú�ast/žáci gym.: 9 jednotlivc� a 6 družstev 6 

Umíst�ní (z kolika): 1.místo – Sedlá�ek,Audes, Hanzlíková 3, 5, 1 

Poznámka: Pom�r po�adatel� a závodník� byl prakticky vyrovnaný. A to bylo tak hezky... 

Sumá�: 

po�et Hodnocení 

Okresní p�ebory ZŠ 20 3 x 1, 4 x 2, 4 x 3. místo 

Okresní p�ebory SŠ 8 5 x 1, 1 x 2 místo 

Regionální p�ebory 9 3 x 2, 1 x 3. místo 

Republikové p�ebory 0 

Ryze školní akce 10 Akce všehodruhové 

Outschoolové aktivity 9 48 dn� na sn�hu, ve vod� i ve vzduchu 

Nejlepší sportovci NG Patrik Sedlá�ek (Kv), Pavlína Šimá�ová (Te), 

Nejlepší sportovci VG Ond�ej Rédl (Sp), Eva Pergnerová (4. B.) 

91 

Mgr. Miroslav R�ži�ka

Nejlepší sportovci gymnázia 

pro rok 2009 – 2010 

Nižší gymnázium 

Patrik Sedlá�ek –kvarta 88 b. Pavlína Šimá�ová – tercie 68 b. 

Vyšší gymnázium 

Ond�ej Rédl – septima 87 b. Eva Pergnerová – 4. B 62 b. 

92

Sportovec roku 2009 – 2010 

Sout�ž t�íd 

Nižší gymnázium 

Po�adí T�ída Body hoši Body dívky Body celkem 

1 Kvarta 278 220 498 

2 Tercie 138 286 424 

3 Sekunda 66 178 244 

4 Prima 132 50 182 

Vyšší gymnázium 

Po�adí T�ída Body hoši Body dívky Body celkem 

1 Septima 219 30 249 

2 4.B. 127 107 234 

3 2.B. 159 32 191 

4 1.B. 2 177 179 

5 Kvinta 127 48 175 

6 3.C. 126 39 165 

7 Sexta 14 99 113 

8 Oktáva 111 0 111 

9 3.B. 15 72 87 

10 2.C. 20 64 84 

11 1.C. 28 10 38 

12 4.C. 8 18 26 

Ze sportu a ze stavebnictví 

Stavba rodinného domu je zásadním životním zlomem každého �lov�ka. Kdo nestav�l, 

nepochopí. Kdo stav�l �i staví, ví, že to máte: zemní práce, betony, ztracené bedn�ní, tvárnice, 

cihly, p�eklady... 

Takže ze sportu telegraficky: Okresní p�ebory školní sportující mládeže setrva�n� 

probíhají, výkonnost populace upadá, takže ob�as se sportovní odv�tví pozná až v semifinále. 

Naše družstva drží krok v úpadku. Sbíráme spousty umíst�ní, na vav�íny spíš vzpomínáme. 

La�ku gymnázia p�eskakujeme na zbrusu novém dosko�išti. 

Pak musíte rozvést vodu, elekt�inu, a to máte trubky, kabely, baterie, krabi�ky na zásuvky, 

sádru, omítky, zásuvky, vypína�e, stmíva�e, okna, rolety... 

P�estávky prožívám s mobilem na uchu u internetových stránek e-poptávka a aukro. Jen 

tak mimochodem odjedeme Go campy a �ty�i lyža�ské kurzy, dva vodácké kurzy bez 

93

zlomenin a utonutí. Ve Francii b�hem týdne prší, padají laviny, pere slunce, podle kou�e 

hledáme delegáta Patrika a z garáže vyhlížíme celý den autobus. Fanda bývá dochviln�jší. 

A mezitím položit polystyreny, vylít podlahy, najít zásuvky, vymalovat, položit podlahy, 

osadit zárubn�, dve�e, olištovat, osadit kliky, položit dlaždice, vanu, sprchové kouty... 

Po�ádáme regionální kola v odbíjené a florbale, republika z�stává na hony vzdálená. Naši 

hokejisté nezvládají vancouverské �tvrtfinále, Sáblíková má t�i medaile. Ob�as nevím,zda 

u�ím TV, psychologii, ekonomii nebo asertivn� vyjednávám termíny, potermíny, ceny, slevy, 

bonusy, malusy nebo posílám n�koho kamsi. 

A stále voláte instalatéra, elektriká�e, omítká�e, klempí�e, zedníka, podlahá�e, stále 

uklízíte, vyvážíte, �ežete, sekáte a hlavn� telefonujete... 

Basketbalový maraton má letos výro�í. Patnáct let. M�ní se nástup, zv�tšuje se po�et 

hrá�� i po�et zran�ných. B�h gymnázia má dvacítku. Po�et b�žc� kupodivu neroste. Vít�ze 

zanesu do statistik a v hlav� mám ceny polystyrenu, lepidla, p�ny, perlinky, startovací lišty, 

soklové rohy, lešení, fasádní barvy silikonové, silikátové i akrylátové. 

Provoz posilovny skomírá stejn� jako osmý Vrší�ekman. Jako by se lidem necht�lo nic 

d�lat. Probíhá první ro�ník turnaje ve stolním tenise, vrcholí prakticky s vysv�d�ením. 

Startuje MS ve fotbale, pravideln� usínám p�i ve�erním zápase. V �ase t�ch odpoledních 

vozím zeminu, št�rk, obrubníky, beton, jemn�jší št�rk, kopu, p�ehazuju, sekám, uklízím, 

telefonuju. Mistry sv�ta se prý stávají Špan�lé. Že už jsou prázdniny? Asi ano... 

P. S. Možná p�íští rok bude lepší... 


94 

Mgr. Miroslav R�ži�ka 

V hodinách VV jsme tradi�n� kreslili, malovali, modelovali, tiskli, fotografovali a zase 

zkoušeli nové materiály a techniky – fimo (práce s r�znými komponenty k výrob� ozdob, 

p�ív�sk� a šperk�), papírový reliéf s dokreslováním, papíroryt, kresba speciálními barvami na 

porcelán, aranžování, découpáge (ubrousková technika), fumáž (kresba kou�em ze sví�ky), 

landart (tvo�ení v p�írod� z p�írodního materiálu) v zasn�žené ploše a malování do sn�hu, 

frotáž m�sta Rokycany (snímání otisk� zajímavých 

struktur památek i b�žných v�cí a p�edm�t� ve 

m�st�). 

Ve 2. pololetí jsme se zam��ili na motivy 

Rokycan u p�íležitosti 900. výro�í založení m�sta, 

aby se v sobotu 22.kv�tna mohli studenti prezentovat 

na spole�né výstav� na zámku v Mirošov�, tentokrát 

na téma „ROKYCANY ZNÁMÉ NEZNÁMÉ“. P�i 

vernisáži nás moderáto�i Erik Trn�ák a Bohuslava 

Hop�áková zavedli do dávné historie m�sta 

a studenti 3.B p�edvedli divadelní dramatizaci 

o první písemné zmínce Rokycan v Kosmov� 

kronice. Na zahájení nechyb�l ani školní p�vecký 

sbor. A které výtvarné techniky byly na výstav� 

p�edvedeny? Kresba uhlem, rudkou a tuší na kartonu 

orámovaná vrbovými proutky (v podání t�ch 

nejmenších z primy), komiks z pov�stí Rokycanska 

(tercie), zákoutí Rokycan v technice suché jehly 

(sekunda), papíroryt (kvinta, 2.C) a linoryt (kvarta,

sekunda), malba rokycanských událostí (tercie), barevná transkripce a stylizace mapy m�sta 

(sexta), koláž s historickými památkami (kvinta), portréty tužkou a tuší rodák� a známých 

osobností spjatých s m�stem (2.C) a dokreslovaná koláž s vlastním portrétem a budovami 

vkomponovanými do motivu (1.B, 1.C). Nechyb�la ani keramika – nízký reliéf a prostorová 

práce s kolážemi Rokycan. � ada grafik vznikla podle motiv� rokycanského malí�e pana 

Miroslava Kozlíka, a proto nesl celý cyklus název ,,Pocta panu Kozlíkovi“. 

Sou�ástí výstavy byla také divácká sout�ž o nejzajímav�jší fotografii. Výhercem se stal 

Ond�ej Novák z 1.C, na jehož fotografii probleskuje slunce v korun� stromu. 

V rámci výuky jsme navšt�vovali i Muzeum Dr. Horáka v Rokycanech a využívali 

doprovodné programy pro studenty nižších i vyšších ro�ník�. Jednou z takových akcí byla 

i výstava „Zmizelé Rokycansko“, která na první pohled nezaujala. Po p�ednášce se studenti 

pono�ili do prohlížení zachovalých pohlednic a byli pln� uchváceni, když na nich za�ali 

poznávat místa, kde žijí, kde pobývali jejich rodi�e a prarodi�e, n�která ale byla pro n� 

neznámá, nebo� již zanikla (nap�. vesnice Padr�, Kolvín). Tato akce byla hodnocena velice 

kladn� nejen z hlediska výtvarného, ale i historického a zem�pisného. 

Pokra�ovali jsme i v n�kterých �innostech, které vznikly v minulém školním roce na 

základ� Malých grant� – 2. ro�ník keramické sout�že a výstava výtvarných prací na zámku. 

A také jsme cestovali a obdivovali na vlastní o�i, co známe p�evážn� jen z knih. Cílem 

p�tidenního zájezdu byly tentokrát Benátky, Pisa, Lucca a Florencie. 

Poznávací zájezd do Itálie 

95 

Mgr. Gabriela Sloupová 

U každého z nás To za�ínalo pohledem na poutající letá�ek na školní nást�nce, pokra�ovalo 

netrp�livým �ekáním, kdy p�ijdou o�ekávané dny, dále p�echázelo p�es pom�rn� klidnou 

a plynulou dvanáctihodinovou cestu autobusem, poznáním mnoha památek 

a nezapomenutelných míst a kon�ilo návratem s italskými suvenýry, š�astnými tvá�emi 

a pocity jednoho neopakovatelného školního týdne. I takto by se dal snadno a lehce shrnout 

zájezd našeho gymnázia. Ur�it� však v tomto p�ípad� nebudu slovy šet�it, nebo� na výlet� 

jsme poznali hned n�kolik italských míst, jejichž návšt�vu nám bezpochyby budou mnozí 

závid�t. Ani jeden den v cizím kraji nebyl zbyte�ným... 

Když nás byl v autobuse plný po�et a mohli jsme již v brzkém ránu vyjet z Rokycan, 

ur�it� nikdo ne�ekal, že ješt� tentýž den se budeme moci v p�t hodin odpoledne koupat v mo�i 

�i v bazénu našeho luxusního hotelu v letovisku Jesolo, kde jsme první noci ulehli. Ur�it� to 

byl skv�lý za�átek a po�así nám hrálo do karet. V mém p�ípad� m� zaujalo nejenom mo�e, ale 

i letovisko samotné, jelikož jsem zde poprvé poznala, jak si o dovolené žijí praví Italové. 

Druhý den nás �ekala prohlídka 

Benátek, které ješt� p�edtím p�edcházela 

okružní jízda soukromou lodí na dva 

zajímavé ostr�vky. Jeden – typický svými 

krajkami nebo barevnými domky rybá�� s 

úzkými uli�kami, zvaný Burano – a další – 

proslulý italským sklem – jménem 

Murano. Avšak nejv�tší úsp�ch sklidily 

Benátky, kde jsme se p�esv�d�ili o všem, 

�ím jsou typické a zárove� originální, a� 

už se jedná o kompletní vodní dopravu v celém m�st� nebo o tradi�ní gondoly �i krámky snad 

v každé uli�ce. Navštívili jsme samoz�ejm� i velice známé architektonické památky tohoto 

m�sta, nap�. nám�stí i baziliku sv. Marka �i Dóžecí palác.

I když byl t�etí den již místy deštivý, nenechali jsme si pokazit náladu v nemén� známém 

m�st� Pisa, kam vedla naše další cesta. Pro m� samotnou bylo p�ekvapením, že jsem zde 

vid�la krom� celosv�tov� známé šikmé v�že 

i impozantní katedrálu a velkou k�titelnici 

(baptisterium). V�tšinou je zobrazována v�ž 

samostatn�, ale v��te, že všechny tyto t�i 

architektonické unikáty budí mnohonásobn� 

lepší pocit. V odpolední �ásti dne byla 

v našem programu ješt� zastávka ve 

starobylém m�ste�ku Lucca, v jednom z mén� 

známých, p�esto zajímavých m�st Toskánska. 

� tvrtý a zárove� poslední den byl také nezapomenutelným, m�li jsme možnost poznat 

hlavní m�sto Toskánska, Florencii. P�esv�d�ili jsme se, že se právem nazývá m�stem 

renesance s velkým množstvím památek – palác�, galerií a muzeí. Pomyslnou t�ešni�kou na 

dortu nejen samotného m�sta, ale i celého našeho zájezdu bylo poznání proslulých 

um�leckých d�l místních um�lc�, a� už se jednalo o dávné slavné architekty, socha�e a malí�e 

�i sou�asné hudebníky, kdy i my samotní jsme se v no�ní osvícené Florencii p�i cest� na 

autobus a navíc po skv�lé pizze a mnoha zmrzlinách zastavili, abychom se poslechem 

u Michelangelova Davida s Itálií rozlou�ili. 

Zájezd si zaslouží jedni�ku s hv�zdi�kou a už te� se t�šíme, kam p�íšt� budeme moci 

op�t zavítat, co nového budeme mít možnost navštívit a poznat. Ur�it� budeme mile 

p�ekvapeni. 

Monika Motlí�ková – kvinta 

Keramický kroužek 

Keramický kroužek tvo�il nejen z r�zných druh� hlín zapichovátka, reliéfy, šperky, ale 

doplnil výtvory i pletením z pedigu. Obohatil i drobnostmi jarmark ve Zwieselu, kam 

každoro�n� jezdí naše d�ti. 

2. ro�ník keramické sout�že „KOUZELNÁ KV� TINA“ (zámek Mirošov 23. 4. 2010) 

Studenti a studentky navázali na projekt Malých grant� Terezy Šev�íkové a vyhlásili po 

Novém roce další ro�ník keramické sout�že pro rokycanské mate�ské školy, základní a st�ední 

školy s tématem: „KOUZELNÁ KV� TINA“. 

Do sout�že bylo posláno p�es 480 keramických výrobk� z Mate�ské školy Mirošov, 

Strašice, EKO MŠ Dob�ív, MŠ U Saské brány, Základní školy Volduchy, Dob�ív, Mirošov, 

ZŠ Karla Voká�e Strašice, ZŠ � echova 855, o. s. N�-Ha, DDM, Gymnázia a SOŠ Rokycany 

a SŠ Je�abinová ul. Nejrozmanit�jší kv�tiny, roztodivné kv�ty, šlahouny a listy rozkvetly 

v prostorách zámku a návšt�vníci okouzleni nádherou tvar� se náhle ocitli v pohádkové 

botanické zahrad�… 

Velice si ceníme i ohodnocení pana Ludikara, majitele zámku, který osobn� ohodnotil 

a vybral kouzelné kv�tiny pro svoji cenu 

Výsledky sout�že : 

Kategorie - Mate�ské školy 

1 .místo: EKO MŠ Dob�ív (kolektivní práce) 

2. místo: MŠ U Saské brány (kolektivní práce) 

3. místo: MŠ Strašice (kol. práce) 

zvláštní cena: o. s. N�ha Hrádek kroužek K1 (kol. práce), o. s. N�ha Rokycany (kol. práce) 

96

Kategorie – 1. stupe� základní školy 

1. místo: Marcel Zden�k (ZŠ Mirošov) 

2. místo: ZŠ Dob�ív (kol. práce) 

3. místo: Matouš Moravec (ZŠ � echova 855, Rokycany), 

Markéta Plachá (ker. kroužek Lu�išt�, o.s. N�-ha) 

zvláštní cena: DDM Rokycany (kol. práce) 

Kategorie – 2. stupe� základní školy 

1. místo: Vanda Drncová (o. s. N�-Ha Hrádek) 

2. místo: Vašek Koranda (o. s. N�-Ha Hrádek) 

3. místo: Kate�ina Škorvánková (Gymnázium) 

4. místo: Marie Sedlá�ková (Gymnázium) 

5. místo: Martina Vilímová (ZŠ Karla Voká�e Strašice) 

Kategorie – st�ední školy a gymnázium 

1. místo: Aneta Brožová (Gymnázium) 

2. místo: Andrea Hodinová (Gymnázium) 

3. místo: Jan Regula (Gymnázium), Michaela Karlovská (Gymnázium) 

Cena �editelky školy gymnázia Rokycany: EKO MŠ Dob�ív 

Cena pana Ludikara, majitele zámku: Barbora Míková (o. s. N�-Ha Rokycany) 

Matouš Moravec (ZŠ � echova) 

Alex P�íhoda (Gymnázium) 

Markéta Van�ová (Gymnázium) 

Cena starosty m�sta Mirošova: František Boula (ZŠ Mirošov) 

3. ro�ník - KERAMICKÉ SYMPOZIUM (21. – 22. 6. 2010) 

Již pot�etí se keramici rozjeli do Domu d�tí v Hrádku, aby se po dva dny v�novali tvorb� 

z keramické hlíny na téma: „Ko�i�árny“. Pod malými i velkými prstíky vznikaly figurky 

kocour�, ko�ek i ko�at. Galerie r�zných druh� plemen mohla pln� konkurovat leckteré 

mezinárodní výstav� ko�ek. 

Keramici: Škorvánková Kate�ina – PR 

N�me�ková Šárka – PR 

Sudová Kristýna – PR 

D�di�ová Alena – PR 

Kopová Martina – PR 

Jirásková Andrea – SE 

Jacobiová Nicola – SE 

Matoušková Denisa – SE 

Šantorová Barbora – TE 

Sadovská Ladislava – TE 

Valentová Dana – SX 

Beran Tomáš – SX 

Kristýna Slaná – ZŠ � echova 

Karel Nekula – SŠ Je�abinová 

Petra Svobodová – SŠ Je�abinová 

97 

Mgr. Jana Audesová


V hudební výchov� jsme i letos s t�ídami od primy až po sextu 

a s druhými ro�níky proplouvali vodami klasické i populární hudby, 

a to jak teoreticky, tak prakticky. Ob�as jsme se nevyhnuli tzv. 

„suchému výkladu“, le� nechyb�ly ani zvukové ukázky, videoklipy, 

filmy �i vlastní referáty nebo jiné hudební p�ísp�vky. 

Základem samoz�ejm� z�stal aktivní zp�v (a v n�kterých t�ídách 

i aktivní hra na nástroje, pokud se našli odvážní dobrovolníci jako 

kup�. ve t�íd� sexta �i 2.C, které je tímto t�eba vyzdvihnout 

a pochválit). V rámci hudební výchovy se studenti zú�astnili také 

n�kolika mimoškolních akcí: 

Jak se d�lá jazz 

(3. 11. 2009) 

Auto�i po�adu p�edstavili žák�m prvních ro�ník� jedine�ný hudební žánr, jeho historii i r�zné 

styly – od charlestonu, p�es blues, swing, latinu až k modernímu jazzu. Pr�vodce po�adem, 

herec plze�ského divadla J. K. Tyla Antonín Procházka, p�edstavil jazzové nástroje a spolu s 

výborným Bandem Kryštofa Marka zprost�edkoval neopakovatelnou atmosféru, která jazz 

vždy provázela. Po�ad byl dopln�n i tane�ními ukázkami v rytmu charlestonu, shimmi, 

foxtrotu, jivu �i boogie-woogie. 

Arnošt Goldflam: KRVAVÉ KOLENO a jiné pohádky 

(1. 12. 2009) 

V prosinci navštívili studenti p�edstavení v plze�ském divadle 

Alfa. Šlo o strašidelné, místy až hororové pásmo pohádek, 

kterému však nechyb�la i notná dávka humoru. 

P�edstavení se zú�astnily t�ídy prima, sekunda a tercie, které 

m�ly zárove� možnost prohlédnout si zákulisí divadla. 

Vývoj �eského rocku 

(11. 2. 2010) 

T�ídy vyššího gymnázia (kvinta, sexta, první a druhé ro�níky) 

navštívily hudební po�ad karlovarské agentury Promoculture 

o vývoji �eské populární hudby. 

Hlavním tématem byl rock. Milan Parnahaj a Josef Šlik 

p�edstavili student�m hlavní interprety tohoto žánru. Po�ad 

nastínil student�m r�zné podoby �eského rocku a díky živým 

ukázkám p�inesl i autentický zážitek. 

O st�edov�kých nástrojích aneb hudec a �arod�jka 

(25. 5. 2010) 

Do oblasti st�edov�ké hudby jsme se vypravili se studenty 

nižšího gymnázia (od primy po kvartu). � arod�jka V�ra a hudec 

Jaromír v dobových kostýmech p�edvedli gotické a renesan�ní 

hudební nástroje, nap�. šalmaj �i nin�ru, a zazpívali n�kolik 

st�edov�kých písní. 

98 

Mgr. Pavla Vitingerová

P�vecký sbor 

P�vecký sbor Gymnázia Rokycany si pro tento školní rok m�že zapsat do svého seznamu více 

akcí, než je v ostatních letech b�žné. 

Po tradi�ním vystoupení na Dni 

Rokycan �i Zpívání pod váno�ním 

stromem nám byla nabídnuta akce ve 

spojitosti s oblíbeným nápojem Coca- 

Cola. Tato spole�nost v rámci propagace 

zamí�ila se svým osv�tleným kamionem 

i do Rokycan. 

„My jsme m�li možnost zazpívat si 

zde n�kolik váno�ních skladeb 

a vystoupit hned v úvodu celého 

„p�edstavení“. Tolik lidí se snad na 

rokycanském nám�stí nikdy 

neshromáždilo. Trp�liv� jsme se 

ma�kali u radnice a �ekali, až pro nás n�kdo p�ijde, aby nás odvedl na pódium, které bylo 

p�ímo v kamionu. Po p�lhodin� �ekání nás objevili zástupci Coca-Coly a vyzvali nás, a� je 

následujeme. Byl to boj. Davy lidí si nás posílaly sem a tam a my naráželi na st�ny kamionu. 

Našt�stí se náš pr�vodce ukázal silný jako Rambo a proklestil nám cestu na prkna, co 

znamenají sv�t… No, tolik se toho zas neudálo, ale považte, komu se pošt�stí zazpívat si 

vedle Santy Clause? Za deset minut jsme m�li odzpíváno. Lidé nás necht�li pustit z pódia, 

protože se cht�li dostat na n�j a oslovit Ježíška v americkém podání. My jsme ale prchali 

pry�. Pry� od je�ících lidí a šumu kolem. V klidu domova jsem si bohužel uv�domila, jak se 

dnešní spole�nost m�ní.“ 

Jako každým rokem jsme se i letos v b�eznu zú�astnili krajské sout�že d�tských 

p�veckých sbor�. St�íbrné pásmo bylo naším ocen�ním. 

Vystoupení p�veckého sboru na krajské p�ehlídce p�veckých sbor� v ZUŠ m�žete vid�t 

na této adrese: http://www.youtube.com/watch?v=fg8u5H3HVdU 

P�íští rok budeme doufám zase zlatí. 

Velkým hitem v našem repertoáru se 

stala titulní píse� z filmu Shrek - I'm 

A Believer. I porota ji ohodnotila jako 

nejzda�ilejší, a tak ji necháme trochu 

uzrát a p�ipravíme ji na náš zá�ijový 

rozjezd, Den Rokycan. Dalším hitem by 

se snad m�la stát píse� Innocence (Avril 

Lavigne) s romanticky lad�ným 

klavírním doprovodem, který obstará 

naše v�rná �lenka Markéta Pospíšilová. 

Na žádost paní u�itelky Jany 

Audesové náš sbor svými písn�mi uvedl 

kv�tnovou akci výtvarné výchovy Talenti na zámku, aneb Rokycany známé neznámé. 

Zazn�ly písn� jako Kdybys m�la má panenko, Prom�ny a spirituál Swanee River. 

Posledním vystoupením v tomto školním roce se staly „Prom�ny“. Zazpívali jsme si 

spole�n� se sbory místních základních škol a shrnuli tím naše ro�ní p�vecké úsilí. 

V následujícím školním roce by vše m�lo z�stat p�i starém až na drobné zm�ny. Cht�li 

bychom z�ídit webové stránky našeho sboru a zú�astnit se nových sout�ží jako je Zahrada 

písní, Vltavské Cantare nebo Festival DPS Borovany. 

99 

Mgr. Vladana Polá�ková

Divadelní aktivity 

Divadelní kroužek 

V tomto školním roce zahájil na gymnáziu �innost divadelní 

kroužek. Jak tomu obvykle u nových aktivit bývá, �ada 

student� p�išla, aby okusila, co nový kroužek obnáší, le� 

mnozí nevydrželi a z�stali jen ti nejv�rn�jší, kte�í pak mohli 

poznat „slávu prken, jež znamenají sv�t“. Jmenujme ty 

nejvytrvalejší – Andreu Hodinovou z 2.B a Kristýnu 

Vondalovou, Lukáše Rybu a Jitku Hanzlíkovou z 2.C. 

V dramatickém kroužku jsme se zabývali upev�ováním 

hlasových, artikula�ních �i pohybových dovedností (zkrátka 

ani divadlo se neobejde bez techniky, cvi�ení a píle) 

a p�edevším se v�novali práci na konkrétním divadelním 

p�edstavení. V prvním pololetí jsme se inspirovali 

Jonathanem Livingstonem Rackem od Richarda Bacha 

a Nerudovou Baladou zimní, kterou �lenky kroužku 

n�kolikrát prezentovaly v rámci Dne otev�ených dve�í. 

V druhém pololetí jsme se vrhli na Nevhodnou pohádku 

anglického humoristy Sakiho, jejíž premiéru uvidíme, 

doufejme, v p�íštím školním roce. 

Školní p�edstavení k 900. výro�í m�sta Rokycany 

Vzhledem k významnému výro�í m�sta byly 

v letošním školním roce osloveny všechny 

rokycanské školy, aby p�ipravily p�edstavení 

vztahující se k historii Rokycan. Gymnázium 

dostalo „p�id�leno“ téma První zmínka 

o Rokycanech. P�ípravy p�edstavení se chopili 

studenti ze t�íd 3.B, 2.B a 2.C. V Kosmov� kronice 

se poprvé mluví o Rokycanech v souvislosti 

s p�íb�hem dvou znesvá�ených knížecích bratr� 

Bo�ivoje II. a Vladislava I., jejichž spor vy�eší až 

císa� Jind�ich V. P�edstavení na toto téma studenti 

poprvé p�edstavili v kv�tnu na vernisáži výstavy Rokycany známé, neznámé v Mirošov�. 

Repríza prob�hla 9. �ervna na ve�ejné generálce na 

Masarykov� nám�stí v Rokycanech a posléze 

24. �ervna v rámci spole�ného divadelního projektu 

t�í škol – Základní um�lecké školy, Gymnázia 

a Základní školy T. G. Masaryka. Školní historické 

p�edstavení bude p�edvedeno také v zá�í 2010 p�i 

Dni Rokycan. 

Velký dík za spolupráci p�i p�íprav� a realizaci 

školního p�edstavení pat�í t�mto student�m: 

2.B: Andrea Hodinová, Jana Štilipová 

2.C: Kristýna Vondalová, Lukáš Ryba 

3.B: Dana Klímová, Alexandra Martincová, Kate�ina Rýglová, Jitka Št�pánová, Veronika 

T�mová, Rostislav Florian, Jakub Salcman, Eduard Švamberk 

100

101 

Mgr. Pavla Vitingerová

Obsah 

Otev�ený dopis spolužákovi se studií......................................................................................... 1 

Seznam pedagog� gymnázia ...................................................................................................... 3 

Seznam pedagog� SOŠ .............................................................................................................. 5 

Seznam ostatních zam�stnanc� školy a školní jídelny............................................................... 7 

Seznam student� gymnázia ........................................................................................................ 8 

Seznam student� SOŠ .............................................................................................................. 14 

Informace o Gymnáziu a SOŠ Rokycany ................................................................................ 18 

P�ijímací zkoušky 2011............................................................................................................ 20 

U�ební plán gymnázia.............................................................................................................. 21 

U�ební plán SOŠ ...................................................................................................................... 23 

Prosp�ch žák� ve školním roce 2009/2010 .............................................................................. 26 

Hospodá�ské výsledky.............................................................................................................. 28 

Výsledky maturitních zkoušek, úsp�šnost absolvent� gymnázia............................................. 29 

Výchovné poradenství, minimální preventivní program.......................................................... 30 

Sout�ž Rubikon ........................................................................................................................ 32 

� eský jazyk .............................................................................................................................. 34 

Z maturitních písemných prací................................................................................................. 35 

17. listopad 1939 o�ima dnešních student�.............................................................................. 39 

Studenti �tou a píší noviny ....................................................................................................... 43 

Euroweek 2009......................................................................................................................... 45 

Projekty v hodinách anglického jazyka.................................................................................... 53 

Výsledky olympiády z anglického jazyka................................................................................ 55 

Ostatní cizí jazyky.................................................................................................................... 56 

Partnerství s gymnáziem v Nittenau......................................................................................... 57 

Zájezd do Vídn� ....................................................................................................................... 59 

Norimberk – poznávací zájezd................................................................................................. 61 

Olympiáda z n�meckého jazyka............................................................................................... 62 

Výuka cizích jazyk� na SOŠ, ekonomické p�edm�ty na SOŠ ................................................. 64 

Strategické hry.......................................................................................................................... 65 

Matematika na SOŠ.................................................................................................................. 66 

Ze SOŠ na studia do Dánska .................................................................................................... 68 

Matematika a fyzika na gymnáziu............................................................................................ 69 

pIšQworky 2009....................................................................................................................... 70 

„Evropské“ projekty................................................................................................................. 72 

Výsledky olympiád v p�írodov�dných p�edm�tech ................................................................. 75 

Chemie ..................................................................................................................................... 77 

Biologie .................................................................................................................................... 78 

Zem�pis .................................................................................................................................... 83 

Elektro a ICT............................................................................................................................ 86 

Trnava 2009.............................................................................................................................. 86 

T�lesná výchova – p�ehled sportovních akcí ........................................................................... 87 

Nejlepší sportovci..................................................................................................................... 92 

Sportovec roku – sout�ž t�íd..................................................................................................... 93 

Ze sportu a stavebnictví............................................................................................................ 93 

Výtvarná výchova .................................................................................................................... 94 

Hudební výchova...................................................................................................................... 97 

P�vecký sbor ............................................................................................................................ 99 

Divadelní aktivity................................................................................................................... 100 

102

Otev ený dopis spolužákovi ze studií... - Gymnázium a Střední ...

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?