opora

Recommendations

Info

KAPITOLA 4. BEZKONTEXTOVÉ JAZYKY A ZÁSOBNÍKOVÉ AUTOMATY59 Obrázek 4.6: Podstromy derivačního stromu Povšimněte si, že definujeme víceznačnou gramatiku, nikoli víceznačný jazyk. V mnoha případech lze vhodnými transformacemi víceznačné gramatiky odstranit víceznačnost vět, aniž se samozřejmě změní jazyk generovaný získanou jednoznačnou gramatikou. Existují však jazyky, které nelze generovat jednoznačnou gramatikou. Takové jazyky jsou pak nazývány jazyky s inherentní víceznačností. Příklad 4.7 Uvažujme gramatiku G = ({E}, {+, −, ∗, /, (, ), i}, P, E), kde P je množina pravidel E := E + E | E − E | E ∗ E | E / E | ( E ) | i Jazyk L(G) je totožný s jazykem generovaným gramatikou z příkladu 4.3 a je tvořen aritmetickými výrazy s binárními operacemi. Tato gramatika je na rozdíl od gramatiky z příkladu 4.3 víceznačná. Vezměme například větu i + i ∗ i a uvažujme všechny možné derivační stromy příslušející k této větě (viz obr. 4.7). Existence dvou různých derivačních stromů k větě i + i ∗ i dokazuje, že gramatika G je víceznačná. Označuje-li se + sečítání a ∗ násobení, pak není jasné, zda první operací bude násobení (první derivační strom), a nebo sečítání (druhý derivační strom). Jednoznačná gramatika z příkladu 4.3 na druhé straně respektuje obvyklou prioritou operací (násobení má přednost před sečítáním), jak je patrno z jediného derivačního stromu věty i + i ∗ i na obr. 4.8 Pro bezkontextové gramatiky bylo dokázáno, že problém, zda daná gramatika je a nebo není víceznačná, je nerozhodnutelný, tj. neexistuje algoritmus, který by v konečném čase odhalil víceznačnost každé bezkontextové gramatiky. Příklad 4.8 Gramatika obsahující pravidlo tvaru A → A je zřejmě víceznačná. Toto pravidlo můžeme vypustit, aniž změníme jazyk generovaný takto zredukovanou gramatikou. Poznámka 4.2 Víceznačnost gramatiky, pokud negeneruje jazyk s inherentní víceznačností, je obecně pokládána za negativní rys, poněvadž vede k větám, jež mají několik interpretací. Na druhé straně však víceznačná gramatika může být jednodušší, než odpovídající jednoznačná gramatika (viz příklad 4.7). Této skutečnosti se někdy využívá při konstrukci překladačů takovým způsobem, že se
KAPITOLA 4. BEZKONTEXTOVÉ JAZYKY A ZÁSOBNÍKOVÉ AUTOMATY60 Obrázek 4.7: Derivační stromy věty i + i ∗ i Obrázek 4.8: Derivační strom věty i + i ∗ i v G 2 použije víceznačné gramatiky a nežádoucí interpretace víceznačné věty se vyloučí dodatečným sémantickým pravidlem. Příklad 4.9 Jedním z nejznámějších příkladů víceznačnosti v programovacích jazycích jsou konstrukce s then a else. Skutečně, přepisovací pravidla S → if b then S else S S → if b then S S → p kde b značí booleovský výraz a p jiný, než podmíněný příkaz, vedou k víceznačné interpretaci podmíněného příkazu. Např. k větě if b then if b then p else p existují dva různé derivační stromy. Zatímco Algol 60 tuto konstrukci nedovoloval (za then musel být složený příkaz), jazyk Pascal uvedenou víceznačnost řeší
Page 1 and 2:
Teoretická informatika TIN Studijn
Page 3 and 4:
OBSAH 2 4 Bezkontextové jazyky a z
Page 5 and 6:
OBSAH 4 7.2 Třídy složitosti . .
Page 7 and 8:
KAPITOLA 1. ÚVOD 6 1.1 Obsahové a
Page 9 and 10: Kapitola 2 Jazyky, gramatiky a jeji
Page 11 and 12: KAPITOLA 2. JAZYKY, GRAMATIKY A JEJ
Page 23 and 24: KAPITOLA 3. REGULÁRNÍ JAZYKY 22
Page 25 and 26: KAPITOLA 3. REGULÁRNÍ JAZYKY 24 3
Page 27 and 28: KAPITOLA 3. REGULÁRNÍ JAZYKY 26 D
Page 33 and 34: KAPITOLA 3. REGULÁRNÍ JAZYKY 32 V
Page 49 and 50: KAPITOLA 3. REGULÁRNÍ JAZYKY 48 P
Page 53 and 54: KAPITOLA 3. REGULÁRNÍ JAZYKY 52 C
Page 55 and 56: KAPITOLA 4. BEZKONTEXTOVÉ JAZYKY A
Page 59: KAPITOLA 4. BEZKONTEXTOVÉ JAZYKY A
Page 101 and 102: Kapitola 5 Turingovy stroje Cílem
Page 103 and 104: KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 102 5.
Page 105 and 106: KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 104
Page 107 and 108: KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 106 L:
Page 109 and 110: KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 108 St
Page 111 and 112:
KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 110 p
Page 113 and 114:
KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 112
Page 115 and 116:
KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 114 -
Page 117 and 118:
KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 116 5.
Page 119 and 120:
KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 118 D
Page 121 and 122:
Page 123 and 124:
Page 125 and 126:
KAPITOLA 6. MEZE ROZHODNUTELNOSTI 1
Page 127 and 128:
Page 129 and 130:
Page 131 and 132:
Page 133 and 134:
Page 135 and 136:
Page 137 and 138:
Page 139 and 140:
Page 141 and 142:
Page 143 and 144:
Page 145 and 146:
Page 147 and 148:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 146 7.1.3 Sl
Page 149 and 150:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 148 Příkla
Page 151 and 152:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 150 • Napr
Page 153 and 154:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 152 7.2.4 Ne
Page 155 and 156:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 154 • Stro
Page 157 and 158:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 156 7.3.4 Uz
Page 159 and 160:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 158 Pokud pr
Page 161 and 162:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 160 7.5.1 Po
Page 163 and 164:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 162 7.5.4 V
Page 165 and 166:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 164 6. Uveď
show all

opora

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?