opora

Recommendations

Info

KAPITOLA 4. BEZKONTEXTOVÉ JAZYKY A ZÁSOBNÍKOVÉ AUTOMATY57 větná forma. Podřetězec β se nazývá frází větné formy λ vzhledem k nonterminálu A z N, jestliže platí: S ⇒ ∗ αAγ A ⇒ + β Podřetězec β je jednoduchou frází větné formy λ, jestliže platí: S ⇒ ∗ αAγ A ⇒ β Příklad 4.4 Máme nalézt všechny fráze a všechny jednoduché větné formy 〈výraz〉 + 〈term〉 ∗ 〈faktor〉 v gramatice, která popisuje aritmetický výraz. Jak již bylo uvedeno, derivace této větné formy má tvar: Protože platí 〈výraz〉 ⇒ 〈výraz〉 + 〈term〉 ⇒ 〈výraz〉 + 〈term〉 ∗ 〈faktor〉〈výraz〉 ⇒ ∗ 〈výraz〉 + 〈term〉 a 〈term〉 ⇒ 〈term〉 ∗ 〈faktor〉 je řetězec 〈term〉∗〈faktor〉 jednoduchou frází větné formy 〈výraz〉+〈term〉∗〈faktor〉 vzhledem k nonterminálu 〈term〉. Dále je: 〈výraz〉 ⇒ ∗ 〈výraz〉〈výraz〉 ⇒ + 〈výraz〉 + 〈term〉 ∗ 〈faktor〉 a z toho vyplývá, že větná forma 〈výraz〉 + 〈term〉 ∗ 〈faktor〉 je frází sama k sobě vzhledem k výchozímu symbolu. Tato skutečnost je důsledkem triviálního případu v definici fráze, kdy jsou řetězce α a γ prázdné. Jiné fráze větné formy 〈výraz〉 + 〈term〉 ∗ 〈faktor〉 neexistují. Pojem fráze je stěžejním pojmem pro syntaktickou analýzu. Celá třída syntaktických analyzátorů je postavena na metodách hledání nejlevější jednoduché fráze větné formy (věty). Protože dále budeme pojmu nejlevější jednoduchá fráze často používat, zavedeme pro něj speciální označení, l-fráze. Ve větné formě 〈výraz〉 + 〈term〉 ∗ 〈faktor〉 je jediná jednoduchá fráze: 〈term〉 ∗ 〈faktor〉. Tato fráze je tedy zároveň l-frází. S pojmem fráze větné formy je velmi úzce svázán pojem podstrom příslušného derivačního stromu. Podstromem derivačního stromu budeme rozumět tu část tohoto stromu, která je vymezena jistým uzlem, tzv. kořenem podstromu, spolu se všemi uzly, které jsou z kořene podstromu dostupné prostřednictvím příslušných hran, včetně těchto hran. Příklad 4.5 Podstromy derivačního stromu věty aabbcd z obr. 4.2 jsou stromy z obr. 4.4. Předpokládejme nyní, že nonterminál A je kořenem podstromu derivačního stromu. Je-li β řetězec koncových uzlů tohoto podstromu, pak jistě platí A ⇒ + β. Nechť α je řetězec koncových uzlů vlevo, γ řetězec koncových uzlů derivačního stromu vpravo od β. Pak platí S ⇒ ∗ αβγ; S je kořenem derivačního stromu.
KAPITOLA 4. BEZKONTEXTOVÉ JAZYKY A ZÁSOBNÍKOVÉ AUTOMATY58 Obrázek 4.4: Podstromy derivačního stromu Obrázek 4.5: Fráze větné formy To ovšem znamená, že β je frází větné formy αβγ vzhledem k nonterminálu A. Situaci ilustruje obr. 4.5. Podstrom derivačního stromu tedy odpovídá frázi příslušné větné formy. Fráze je tvořena koncovými uzly podstromu. Jednoduchá fráze odpovídá podstromu, jenž je výsledkem přímé derivace A ⇒ β. Příklad 4.6 V gramatice z příkladu 4.1 nalezněte fráze věty a 2 b 2 c 2 d 2 . Nejdříve sestavíme derivační strom. Pro jeho konstrukci vytvořme (např.) levou derivaci této věty: S ⇒ AB ⇒ aAbB ⇒ aabbB ⇒ aabbcBd ⇒ aabbccdd Vyznačené podstromy odpovídají dále uvedeným frázím definovaným k příslušným nonterminálům. Horní indexy slouží k rozlišení výskytu téhož nonterminálu (viz 4.6) Fráze Nonterminál aabbccdd S aabb A 1 ab A 2 ccdd B 1 cd B 2 Fráze ab a cd jsou jednoduché, ab je l-fráze. 4.3 Víceznačnost gramatik Definice 4.5 Nechť G je gramatika. Říkáme, že věta w generovaná gramatikou G je víceznačná, existují-li alespoň dva různé derivační stromy s koncovými uzly tvořícími větu w. Gramatika G je víceznačná, jestliže generuje alespoň jednu víceznačnou větu. V opačném případě mluvíme o jednoznačné gramatice.
Page 1 and 2:
Teoretická informatika TIN Studijn
Page 3 and 4:
OBSAH 2 4 Bezkontextové jazyky a z
Page 5 and 6:
OBSAH 4 7.2 Třídy složitosti . .
Page 7 and 8: KAPITOLA 1. ÚVOD 6 1.1 Obsahové a
Page 9 and 10: Kapitola 2 Jazyky, gramatiky a jeji
Page 11 and 12: KAPITOLA 2. JAZYKY, GRAMATIKY A JEJ
Page 23 and 24: KAPITOLA 3. REGULÁRNÍ JAZYKY 22
Page 25 and 26: KAPITOLA 3. REGULÁRNÍ JAZYKY 24 3
Page 27 and 28: KAPITOLA 3. REGULÁRNÍ JAZYKY 26 D
Page 33 and 34: KAPITOLA 3. REGULÁRNÍ JAZYKY 32 V
Page 49 and 50: KAPITOLA 3. REGULÁRNÍ JAZYKY 48 P
Page 53 and 54: KAPITOLA 3. REGULÁRNÍ JAZYKY 52 C
Page 55 and 56: KAPITOLA 4. BEZKONTEXTOVÉ JAZYKY A
Page 57: KAPITOLA 4. BEZKONTEXTOVÉ JAZYKY A
Page 101 and 102: Kapitola 5 Turingovy stroje Cílem
Page 103 and 104: KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 102 5.
Page 105 and 106: KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 104
Page 107 and 108: KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 106 L:
Page 109 and 110:
KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 108 St
Page 111 and 112:
KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 110 p
Page 113 and 114:
KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 112
Page 115 and 116:
KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 114 -
Page 117 and 118:
KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 116 5.
Page 119 and 120:
KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 118 D
Page 121 and 122:
Page 123 and 124:
Page 125 and 126:
KAPITOLA 6. MEZE ROZHODNUTELNOSTI 1
Page 127 and 128:
Page 129 and 130:
Page 131 and 132:
Page 133 and 134:
Page 135 and 136:
Page 137 and 138:
Page 139 and 140:
Page 141 and 142:
Page 143 and 144:
Page 145 and 146:
Page 147 and 148:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 146 7.1.3 Sl
Page 149 and 150:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 148 Příkla
Page 151 and 152:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 150 • Napr
Page 153 and 154:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 152 7.2.4 Ne
Page 155 and 156:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 154 • Stro
Page 157 and 158:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 156 7.3.4 Uz
Page 159 and 160:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 158 Pokud pr
Page 161 and 162:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 160 7.5.1 Po
Page 163 and 164:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 162 7.5.4 V
Page 165 and 166:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 164 6. Uveď
show all

opora

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?