opora

Recommendations

Info

KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 103 5.1.8 Modulární konstrukce TS Podobně jako program je možné vytvořit kompozicí jednodušších podprogramů, procedur a funkcí, tak i Turingův stroj lze konstruovat modulárně spojováním (kombinací) jednodušších TS ve složitější celky. Příklad 5.1.2 Uvažme tři následující komponenty: • M 1 přesune hlavu o jeden symbol doprava: x/R M 1 : (R) s y/R ∆/R t • M 2 nalezne první výskyt symbolu x vpravo (od aktuální pozice hlavy): ∆/R x/R M 2 : l y/R m x/x (R x ) ∆/R y/R n • M 3 nalezne první výskyt symbolu y vpravo: x/R ∆/R M 3 : p y/R q y/y r (R y ) ∆/R x/R Následující kombinací M 1 , M 2 a M 3 vznikne TS M, který nalezne druhý výskyt (neblankového) symbolu od počáteční pozice. V pravé části obrázku je M zapsán v podobě tzv. kompozitního diagramu – konstrukce takových diagramů je podrobněji diskutována níže.
KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 104 ∆/R x/x l m n ∆/∆ x/x x x/R x/R y/R y/y y/R M: s t ∆/∆ M1 M 2 ∆/R y/R ∆/R y/y p q r ∆/∆ x/x y/y y M 3 x/R 5.1.9 Kompozitní diagram TS Při konstrukci TS pomocí kompozitních diagramů předpokládáme, že všechny komponenty mají stejnou vstupní abecedu Σ i páskovou abecedu Γ. První konstrukcí, kterou při kompozitní konstrukci používáme, je bezpodmínečné předání řízení z koncového stavu jedné komponenty do počátečního stavu druhé komponenty. Graficky značíme tuto konstrukci jednoduchou šipkou mezi příslušnými komponentami. Například pro TS A a B konstrukce A B znamená předání řízení z koncového stavu qF A stroje A do počátečního stavu qB 0 stroje B. Formálně to znamená, že ve výsledném TS, který zahrnuje všechny stavy a přechody obou komponent, stav qF A ztrácí status koncového stavu, qB 0 ztrácí status počátečního stavu a jsou doplněny přechody tak, že ∀x ∈ Γ. δ(qF A, x) = (qB 0 , x). S ohledem na determinismus přitom platí, že z jedné komponenty může být řízení bezpodmínečně předáno nanejvýše jedné komponentě. Sekvenci strojů A B C často zkracujeme na ABC. Povolujeme přitom, aby příchozí šipky označující předání řízení směřovaly ke kterémukoliv ze strojů v dané sekvenci. Řízení se pak předává tomu stroji v dané sekvenci, ke kterému šipka směřuje (bude-li příchozí šipka směřovat u našeho příkladu k A, předává se řízení sekvenci ABC; bude-li ovšem příchozí šipka směřovat k B, předává se řízení sekvenci BC). Na druhou stranu šipka znázorňující odchozí předání řízení musí být spojena s poslední komponentou v sekvenci (tj. v našem případě s C). Další konstrukcí často používanou při kompozitní konstrukci TS je podmíněné předání řízení, umožňující na úrovni kompozitního diagramu dosáhnout větvení výpočtu, jak jsme viděli již v příkladu na konci předchozí podsekce. Graficky je podmíněné předání řízení značeno šipkou mezi komponentami podobně jako u nepodmíněného předání řízení – příslušná šipka je ovšem spojena se seznamem čárkou oddělených symbolů z páskové abecedy Γ. Řízení se pak předává v případě, že se pod čtecí hlavou vyskytuje některý z těchto symbolů. Kombinovat podmíněné a nepodmíněné předání řízení není u deterministických TS možné. Jedna komponenta může ale mít více odchozích podmíněných předání řízení, ovšem pouze tehdy, jsou-li množiny symbolů vyskytujících se v seznamech s nimi spojených disjunktní. Množiny symbolů, které se vyskytují na odchozích šipkách podmíněného předání řízení přitom nemusí pokrývat celou abecedu Γ. Vyskytne-li se pak pod čtecí hlavou symbol, pro který není předání řízení explicitně stanoveno, výsledný TS automaticky přejde do koncového stavu, tj. přijme (!). Formálněji můžeme výše uvedenou konstrukci popsat takto. Předpokládejme, že z komponenty A máme m ≥ 1 odchozích šipek předávajících podmíněně řízení strojům B 1 , ..., B m s množinami stavů Q 1 , ..., Q m , které jsou disjunktní navzájem a disjunktní s množinou stavů stroje A. Každý z těchto přechodů je označen seznamem symbolů x i 1, ..., x i n i ∈ Γ, n i ≥ 1, 1 ≤ i ≤ m. Výsledný TS zahrne všechny
Page 1 and 2:
Teoretická informatika TIN Studijn
Page 3 and 4:
OBSAH 2 4 Bezkontextové jazyky a z
Page 5 and 6:
OBSAH 4 7.2 Třídy složitosti . .
Page 7 and 8:
KAPITOLA 1. ÚVOD 6 1.1 Obsahové a
Page 9 and 10:
Kapitola 2 Jazyky, gramatiky a jeji
Page 11 and 12:
KAPITOLA 2. JAZYKY, GRAMATIKY A JEJ
Page 13 and 14:
Page 15 and 16:
Page 17 and 18:
Page 19 and 20:
Page 21 and 22:
Page 23 and 24:
KAPITOLA 3. REGULÁRNÍ JAZYKY 22
Page 25 and 26:
KAPITOLA 3. REGULÁRNÍ JAZYKY 24 3
Page 27 and 28:
KAPITOLA 3. REGULÁRNÍ JAZYKY 26 D
Page 29 and 30:
Page 31 and 32:
Page 33 and 34:
KAPITOLA 3. REGULÁRNÍ JAZYKY 32 V
Page 35 and 36:
Page 37 and 38:
Page 39 and 40:
Page 41 and 42:
Page 43 and 44:
Page 45 and 46:
Page 47 and 48:
Page 49 and 50:
KAPITOLA 3. REGULÁRNÍ JAZYKY 48 P
Page 51 and 52:
Page 53 and 54: KAPITOLA 3. REGULÁRNÍ JAZYKY 52 C
Page 55 and 56: KAPITOLA 4. BEZKONTEXTOVÉ JAZYKY A
Page 101 and 102: Kapitola 5 Turingovy stroje Cílem
Page 103: KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 102 5.
Page 107 and 108: KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 106 L:
Page 109 and 110: KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 108 St
Page 111 and 112: KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 110 p
Page 113 and 114: KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 112
Page 115 and 116: KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 114 -
Page 117 and 118: KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 116 5.
Page 119 and 120: KAPITOLA 5. TURINGOVY STROJE 118 D
Page 125 and 126: KAPITOLA 6. MEZE ROZHODNUTELNOSTI 1
Page 147 and 148: KAPITOLA 7. SLOŽITOST 146 7.1.3 Sl
Page 149 and 150: KAPITOLA 7. SLOŽITOST 148 Příkla
Page 151 and 152: KAPITOLA 7. SLOŽITOST 150 • Napr
Page 153 and 154: KAPITOLA 7. SLOŽITOST 152 7.2.4 Ne
Page 155 and 156:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 154 • Stro
Page 157 and 158:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 156 7.3.4 Uz
Page 159 and 160:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 158 Pokud pr
Page 161 and 162:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 160 7.5.1 Po
Page 163 and 164:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 162 7.5.4 V
Page 165 and 166:
KAPITOLA 7. SLOŽITOST 164 6. Uveď
show all

opora

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?