Strategické plánování a řízení pro města, obce a regiony (2012)

Úvod
V čem vám publikace může pomoci
Dnešní svět je charakteristický turbulencí, nejistotou, proměnami – města, obce, kraje a obecně
celý veřejný a neziskový sektor nevyjímaje. Stále se měnící podmínky jsou velkou výzvou
pro strategické řízení (pojmy viz kap. 19), kdy těžiště pojmu „strategické“ se přesouvá z úkolů
spojených se strategickým plánováním (tedy sestavení plánu a sledování jeho plnění) ke strategickému
řízení nebo přístupu (tedy způsobu myšlení, kdy všechny činnosti, zdroje, výdaje jsou
zacíleny na dohodnuté priority či cíle, a to každodenně.
Tato kniha se věnuje strategickému řízení měst, obcí a krajů. Může být také metodickým východiskem
pro strategie úspor 1 , které celou veřejnou správu a tedy také samosprávy čekají.
Význam strategického řízení ve veřejném a neziskovém sektoru uvádí Peter Drucker (2006,
s. 354) takto: „V řízení neziskových a veřejných 2 organizací jsou poslání a plány – pokud dále
nepokročíme a nic jiného nemáme – jen dobrými úmysly. Strategie proměňují to, co máte
v úmyslu ve výsledky. Strategie vás vedou k práci, která přinese výsledky. Říkají vám také, jaké
zdroje a jaké lidi musíte mít, abyste výsledků dosáhli.“ Přičemž autoři publikace jsou ve shodě
s Osbornem a Gaeblerem 3 (In Vacek 2006, s. 6) přesvědčeni, že „dnešní prostředí vyžaduje
instituce, které jsou štíhlé, pružné a adaptibilní, poskytují vysoce kvalitní služby.“ Tomu musí
odpovídat i strategické řízení.
Strategické řízení není ze zákona povinné. Nicméně zákonná povinnost ukládá hospodařit
účelně a hospodárně (§ 38 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích /obecní zřízení/) nebo
dokonce účelně, efektivně a hospodárně (dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole).
Ze zákona o finanční kontrole (viz § 4 odst. 2) plyne pro starostu povinnost stanovit kritéria
pro účelnost, efektivnost a hospodárnost. Účelnost (dle definice uvedené v zákoně o finanční
kontrole) se vztahuje k cílům. Pokud cíle nejsou stanoveny, nelze účelnost hodnotit, zákonná
povinnost tak nebyla naplněna. Pokud v takové obci vznikne v rámci nakládání s majetkem
nebo při investicích apod. škoda, vystavují se starosta a zaměstnanci odpovědní za naplňování
finanční kontroly riziku náhrady škody a v krajním případě trestně právní odpovědnosti. Tomu
se dá předejít, pokud obec správně využívá strategického řízení. Více k tomuto tématu je uvedeno
v poslední části úvodu.
1 Podrobně se problematice úspor a odstraňování plýtvání věnuje publikace Ochrana – Půček „Dosahování úspor a odstraňování plýtvání ve veřejném sektoru“.
Wolters Kluwer, Praha, 2012.
2 Drucker měl na mysli všechny „nepodnikatelské“ organizace – tedy také samosprávy.
3 Osborn a Gaebler jsou autoři konceptu „Znovunalezení vlády“ (Reinventing Government). Více viz kap. 15.2.
9