Strategické plánování a řízení pro města, obce a regiony (2012)

1. Strategické řízení samospráv
1.9.6 Vyhněte se „syndromu kapitána válečné lodi“
Při řešení problémů se můžeme setkat se situacemi, kdy my, naši podřízení, dodavatelé, partneři
a podobně nereagují na skutečnost, ale na svoji představu o této situaci. Nebo nechceme
respektovat reálná fakta, omezení atd., která nemůžeme změnit. V takovém případě může jít
o „syndrom kapitána válečné lodi“, který vysvětluje tabulka 1.22.
Tab. 1.22 Vysvětlení „syndromu kapitána válečné lodi“
Vysvětlující příklad dle Covey 1989
„Syndrom kapitána válečné lodi“ je velmi srozumitelně vysvětlen v příběhu, který
uvádí Covey (1989, s. 26–27):
„Dvě námořní lodě zařazené do cvičné eskadry byly již několik dní na moři v nepříznivém
počasí. Sloužil jsem na velitelské lodi a měl jsem službu na můstku, když se
začalo šeřit. Viditelnost byla špatná a nad vodou se válely cáry mlhy. Kapitán proto
zůstal na můstku a dohlížel na všechny činnosti.
Brzy po setmění hlídka hlásila: „Světlo na pravoboku!“
„Stojí, nebo se pohybuje dozadu?“ vykřikl kapitán.
Hlídka odpověděla: „Stojí, kapitáne“, což znamenalo, že nám hrozí srážka s jinou
lodí.
Kapitán pak nařídil signalistovi: „Signalizujte té lodi: hrozí nám srážka, radím vám
změnit kurs o 20 stupňů.“
Zpět přišel signál: „Doporučujeme vám změnit kurs o 20 stupňů.“
Kapitán řekl: „Signalizujte: jsem kapitán, změňte kurs o 20 stupňů.“
Odpověď zněla: „Jsem námořník druhé třídy. Raději změňte kurs o 20 stupňů.“
Kapitán byl již rozezlen. Vykřikl: „Signalizujte: jsem válečná loď, změňte kurs o 20
stupňů!“
Zpět přišla odpověď: „Jsem maják.“
Změnili jsme kurs.“
Příklad –
změna strategického plánu města
Při změnách strategického plánu
je mnoho situací, kdybychom rádi
„poručili majáku, aby změnil kurz“.
Tyto představy o skutečnosti nechtějí
respektovat omezení, která jsou dána:
– přírodními limity (např. nesmí se
stavět v záplavovém území),
– finančními možnostmi (je mnoho
oprávněných požadavků občanů,
ale rozpočet je nemůže všechny
najednou uspokojit),
– omezení daná zákony (např. není
v kompetenci města řešit silnice
I. třídy) a
– mnoho dalších situací, které jsou
mimo možnosti nebo oprávnění
města, přesto jsou občané často
přesvědčeni, že město musí tento
problém okamžitě vyřešit.
Pramen: autoři dle Covey 1989, s. 26–27, Ochrana – Půček, 2011, s. 131
1.9.7 Audit principů strategického řízení – přístup k řešení problémů
Tabulka 1.23 obsahuje seznam kontrolních otázek ve vztahu k principu 8.
Tab. 1.23 Princip 8: Přístup k řešení problémů
Č. Název
Hodnocení
na stupnici/
komentář
1 Existuje při řešení problémů snaha hledat příčiny a řešit je?
2 Umí vedoucí správně vymezit problém?
3 Jsou vedoucí a ostatní zaměstnanci schopni analyzovat problémy a navrhovat správná opatření?
4
Jsou voleny vhodné postupy při rozhodování? Je při tom dostatek možností pro vyjádření
stanovisek občanů, partnerů, zaměstnanců?
5 Je snaha používat způsob jednání „výhra–výhra“?
6
Usiluje město a jeho organizace o šetrné chování k přírodě? Jsou v této oblasti realizována
konkrétní opatření, aktivity či projekty?
7 Jsou respektovány místní podmínky, omezení a limity?
8 Zvládá vedení města řídit změny?
∑
Průměrná známka
1 – naprosto excelentní stav (mimořádný v rámci celé ČR), 2 – stav velmi dobrý (srovnatelný s nejlepšími v oboru),
3 – stav dobrý, 4 – stav dostatečný, 5 – stav nedostatečný.
Pramen: autoři
43