Strategické plánování a řízení pro města, obce a regiony (2012)

Pro vaši orientaci uvádíme hodnocení účastníků dílny 9 „Strategické plánování a řízení v obcích
a regionech“, která byla pořádána Národní sítí Zdravých měst ČR dne 24.4.2012 před valnou
hromadou této asociace v Jihlavě 10 . Hodnocení provedlo celkem 43 samospráv a probíhalo tak,
že účastníkům byly potřebné pojmy a souvislosti v rámci dílny vysvětleny a měli možnost se
v případě nejasností ptát. Účastníci hodnotili anonymně své město, svou obec či svůj kraj. Následně
bylo sebehodnocení sesbíráno a vypočten aritmetický průměr, se kterým byli účastnící
seznámeni. Do tabulky je doplněn také medián (zjednodušeně jde o střední hodnotu) a modus
(hodnota s nejčastějším výskytem).
Tab. 3 Průměrné výsledky 43 zástupců měst, obcí a regionů v asociaci NSZM ČR
Č. Výsledek strategického řízení:
Aritmetický
průměr
Medián
Modus
1 Přispívá k rozvoji území, pomáhá bránit devastaci území 4,14 4 5
2 Pomáhá nacházet „správné věci“ a provádět je „správně“ 3,40 4 4
3 Je jedním z předpokladů dosahování cílů a dobrých výsledů 4,07 4 5
4 Pomáhá získávat i šetřit finance 3,30 3 3
Celková známka 3,73 3,75 4,25
Poznámky:
Šlo o zástupce 28 měst nebo obcí, 8 městských obvodů Prahy, 4 mikroregionů a 3 krajů.
Z toho bylo 21 politiků (49 %), 17 koordinátorů Projektu Zdravé město (40 %), 5 tajemníků či jiných zaměstnanců úřadů (11 %).
Funkce modus - určí hodnotu, která se v oblasti dat vyskytuje nejčastěji.
Funkce medián - určí střední hodnotu množiny zadaných čísel.
Pramen: Půček 2012
Komentář k hodnocení: Přestože hodnocené samosprávy zapojené do Národní sítě Zdravých
měst ČR se problematikou strategického řízení a udržitelného rozvoje dlouhodobě zabývají
(a lze je považovat v této oblasti za nadprůměr), výsledná hodnota byla 3,73. Nejhůře dopadlo
první kritérium (průměr 4,14, medián 4, modus 5), kde se nejvíce dle názoru autorů projevila
skutečnost, že (1) samosprávy obvykle nemají ověřeno, že všechny koncepční dokumenty jsou
ve vzájemném souladu (více viz kap. 6.3.1) nebo (2) dokumenty nejsou aktuální nebo (3) nelze
prokázat soulad s principy udržitelného rozvoje (více viz kap. 6.3.4). Druhé kritérium („dělat
správné věci správně“) dosáhlo výslednou hodnotu 3,4 (medián i modus 4). Dvě samosprávy
se hodnotily známkou 1, což zvedlo průměr. Optimalizace veřejných služeb, majetku, zakázek,
investic atd. (více viz kap. 1.11) je nesmírně obtížná a bolestivá. Třetí kritérium dosáhlo hodnoty
4,07 (medián 4, modus 5). Důvodem je neexistence jasně měřitelných indikátorů (více viz kap.
1.7.1) a zejména neochota diskutovat o principech a hodnotách, o které se řízení opírá. Čtvrté
kritérium dopadlo překvapivě nejlépe – průměr 3,3 (medián 3,75, modus 3). Dle expertního
názoru autorů publikace jde o významné nadhodnocení – jen málo samospráv může skutečně
říci, že rozpočtový proces a strategické řízení jsou společné procesy, tedy jsou plně provázané.
Pokud toto chybí, měla by být tato oblast ohodnocena známkou 5 (a to i přesto, že v dalších
oblastech existují pozitivní výsledky).
9 Akce byla spolufinancována z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR v rámci projektu
„Metodika přípravy veřejných strategií“, registrační číslo projektu: CZ 1.04/4.1.00/48.00042.
10 Více informací na www.ZdravaMesta.cz.
15