atom.pdf

Fyzika Atomového Jádra
S t a v b a a t o m o v é h o j á d r a
A
nukleonové
íslo
Z
protonové
íslo
X
Prvek: atomy, jež mají stejné Z
Nuklid: atomy, jež mají stejné Z i stejné A
Radionuklid: nuklid, jehož jádra podléhají
radioaktivní p em n
Izotopy: atomy, mající stejné Z ale r zné
A (nap . izotopy kyslíku 16 8 O, 15 8 O, 17 8 O)
Izobary: atomy, mající stejné A, ale r zné Z
(nap . 30 14 Si, 30 15 P, 30 16 S)
Izotony: atomy, mající stejný po et neutron ,
ale r zné Z i A (nap . 30 14 Si, 32 16 S)
Izomery: nuklidy, mající odlišný energetický stav
jader (nap . *Rn ( m Rn), *Tc ( m Tc))

10 -10 m
atom
10 -15 – 10 -14 m
u = 1,66.10 -27 kg; e = 1,602.10 -19 C
Atomové jádro:
Základní vlastnosti ástic atomového jádra:
- je centrální ást atomu, r = 10 -15 – 10 -14 m
-má kladný elektrický náboj
- hmotnost jádra m j ~ 10 3 x m o
- je složeno z proton , neutron , poutaných v
jád e navzájem jadernými silami
- p a n považujeme za kvantové stavy jedné
elementární ástice – nukleonu
- chemicky je jádro ned litelné, lze je d lit
pouze jadernými procesy
-klidová hmotnost m p = 1,00728 u m n = 1,00866 u
-elektrický náboj protonu +e neutronu 0
- uhrnná energie E= m.c 2 = c. p 2 -m 0 2 .c 2
H m o t n o s t j á d r a
- hmotnost jádra m J je menší než sou et hmotností proton a neutron
m J

Závislost vazebné energie jader w B na nukleonovém ísle A
Každá Mikro ástice
(e-, p, n, ...)
orbitální moment hybnosti vnit ní (spinový) moment hybnosti
mechanický l magnetický l
celkový moment hybnosti j
spin s magnetický s
celkový magnetický moment hybnosti
Každý moment hybnosti je pln ur en dv ma hodnotami:
Jedna z nich p edstavuje délku vektoru momentu hybnosti
Druhá pak jeho velikost v ur itém sm ru (nej ast ji jeho z-tovou složku)
m s .
s
s.(s+1).

Jednotlivé momenty hybnosti elektronu v atomu:
orbitální mechanický moment hybnosti l
z-tová složka l z = .
je magnetické kvantové íslo a ur uje orientaci orbital v prostoru (nabývá
hodnot 0, ±1, ± 2, ... ± ). Tato složka je však rozlišitelná jen v p ítomnosti vn jšího
magnetického pole!
orbitální magnetický moment hybnosti l = - B .l
B = e /2me je Bohr v magneton
velikost |l | = .( +1).
je vedlejší kvantové íslo a udává tvar orbital (nabývá hodnot celých
nezáporných ísel až po ( -1), kde n je hlavní kvantové íslo, které ur uje energii
elektronu)
= 0
= 1
= 2
s
p
d
spin s
velikost | s | = .( +1).
je spinové kvantové íslo
z-tová složka s z = .
velikost | l | = B
vnit ní magnetický moment hybnosti s
velikost | s | = 2 B
. .( +1)
Tato složka ve vn jším magnetickém poli m že nabývat pouze 2 hodnot ±½ .
( = ±½).
. .( +1)
= /2π ...Diracova konstanta; = 6,625.10 -34 J.s … Planckova konstanta

spin s
Vnit ní (spinový) moment hybnosti protonu & neutronu
velikost | s | = .( +1).
je spinové kvantové íslo
z-tová složka s z = .
Tato složka ve vn jším magnetickém poli m že nabývat pouze 2 hodnot ±½ .
( = ±½).
vnit ní magnetický moment hybnosti protonu s = 5,5856. N .s
N = e /2mp je jaderný magneton
Anomální vnit ní magnetický moment nukleonu
(m l by být roven u protonu N a u neutronu 0)
velikost | s | = 2,7928. N
neutronu s = - 3,8261. N .s
velikost | s | = 1,913. N
je zp soben tím, že po jistou dobu je nukleon ve virtuáln disociovaném stavu
(neustále dochází k p emís ováním mezon π)
mezon π +
mezon π -
mezon π 0
p n + π + n p + π -
p p + π 0 n n + π 0
hmotnost (m e )
273,2
273,2
264,2
el. náboj
+1
-1
0
spin
0
0
0
st . doba života (s)
2,6 .10 -8
2,6 .10 -8
0,9 .10 -11

Momenty hybnosti atomového jádra
celkový moment hybnosti jádra, asto nep esn ozna en jako spin jádra J
- sou et orbitálních moment hybnosti proton a neutron s jejich spiny
- lze stanovit pouze experimentáln
- je kvantován (jednotkou kvantování je ), jeho velikost je J. , kde J je
jaderné spinové íslo, které m že nabývat hodnot 0, 1/2, 1, 3/2, …9/2.
- jádra sudo-sudá mají nulový spin
- jádra licho-sudá a sudo-lichá mají polovinový spin
- jádra licho-lichá mají v tšinou nulový spin až na 2 H, 6 Li, 10 B, 14 N
- jádro ve vzbuzeném stavu má obecn odlišný spin než ve stavu základním
celkový magnetický moment hybnosti jádra J
- závisí na spinových magnetických momentech jednotlivých nukleon a na
orbitálním pohybu proton v jádru
- vyjad uje se v jaderných magnetonech N
- jeho velikost lze stanovit op t pouze experimentáln
Jádro
1 H
2 H
3 He
4 He
Jaderný spin J
( )
1/2
1
1/2
0
Magnetický moment jádra J
( N )
2,7928
0,8575
-2,1274
0

kvadrupólový moment jádra q
- jedná se o elektrický moment, je zap í in n tím, že u mnoha jader existují
odchylky od sférického rozložení kladného elektrického náboje
doutníkový
tvar jader
Modely atomového jádra
a) Kapkový model jádra atomu
q = 0,4.Z.(a 2 -b 2 )
- jádro ve form kapky nestla itelné „jaderné kapaliny“
diskový
tvar jader
- tato kapka se skládá z jednotlivých kapi ek, p edstavovaných nukleony
- stejn jako u kapaliny je hustota jádra nezávislá na polom ru jádra
(kapky) ρ = m J /V ….1,8 .10 17 kg/m 3
- polom r jádra je p ímo úm rný t etí odmocnin z po tu nukleon
(kapi ek) R = 1,3.10 -15 . A 1/3
- povrchové nap tí „jaderné kapaliny“ σ J = 10 20 .σ H2O
b) Slupkový model jádra atomu
- nukleony zaujímají v jád e ur ité konfigurace, podobn jako elektrony
v atomovém obalu, p itom existují vlastní slupky pro protony a neutrony
- každý stav nukleonu lze pak charakterizovat pomocí kvantových ísel
n, l, s

J a d e r n é p e m n y
-probíhají bu samovoln , nebo pod vn jším vlivem jiných jaderných proces
-p i jaderné p em n vzniká nové jádro, nebo n kolik jader
-p i jaderné p em n vzniká krom nového jádra zá ení korpuskulární nebo
elektromagnetické
-formální podmínkou jaderné p em ny je rovnost sou t protonových a
nukleonových ísel n ástic do reakce vstupujících a m ástic v rekci vzniklých
P .:
n m
Σ Ai = Σ Ai 7N 14 + X 9Fe 18 Y + 1H 1
n m
Σ Zi = Σ Zi X = 2He 4 , Y = 8O 17
Podle po tu interagujících ástic jsou jaderné p em ny: mononukleární
M o n o n u k l e á r n í p e m n y
binukleární
multinukleární
- do reakce vstupuje pouze jedno jádro, které se samovoln p em ní na
jádro nové a na ionizující zá ení
A
Z
a) p em na alfa
A
Z
A-A’
Z-Z’
A’
Z’
X -> X’ + Y
nov vzniklé
jádro
A-4
Z-2
ionizující
zá ení
4
2
X -> X’ + α
nový prvek má protonové íslo o dv menší než prvek výchozí
energie ástic α emitovaných p irozen radioaktivními jádry dosahuje
max. 10 MeV (1 eV = 1,602.10 -19 J)

P .:
*Rn
hν = 0,19 MeV
222
86
Rn
226
88
222
86
4
2
Ra -> Rn + α
226
88
α 1
Ra
α 2
Pozn. ástice α vyletují z jader téhož prvku vždy se stejnou energií
b) p em na beta – (emise elektron )
A
Z
A
0 ~
X -> X’ + e + νe Z+1
v jád e dochází k p em n neutronu na proton za sou asné emise elektronu
a antineutrina n -> p + e - + ν - e
náboj nov vzniklého jádra vzroste o +1
etnost N (s -1 )
227
227
0 ~
P .: Ac -> Th + e + νe 89
1/3 E max
90
E β
-1
energie zá ení β má na rozdíl od zá ení α
nejr zn jší velikosti energie, což je
zp sobeno tím, že sou asn emitované
antineutrino p ebírá ást energie
-1

c) p em na beta + (emise pozitronu)
A
Z
A
Z-1
0
+1
X -> X’ + e + ν e
v jád e dochází k p em n protonu na neutron za sou asné emise pozitronu
a neutrina z jádra p -> n + e + + ν e
náboj nov vzniklého jádra bude o 1 náboj menší
pozitron takto vzniklý obvykle velmi rychle reaguje s okloním elektronem
(anihilují za vzniku 2 kvant zá ení gama)
38
19
38
18
0
+1
P .: K -> Ar + e + ν e
c´) elektronový záchyt (záchyt K)
A 0
A
Z X + -1 eK -> Z-1 X’ + νe jádro zachytí elektron z vlastní elektronové slupky (v tšinou z K) a dojde k
p em n protonu na neutron p + e- -> n + νe d) p em na gama (emise fotonu)
A
Z
A
Z
0
0
X* -> X’ + γ
zá ení gama jsou fotony s velkou energií, jsou emitovány jádry, která mají
vyšší energetický obsah, než p íslušná jádra v základnímu stavu

P em na radioaktivních prvk v ase
- se ídí p em novým zákonem a je popisována: aktivitou A
Aktivita radioaktivního prvku:
A = - dn
dt
Bq=s -1
polo asem rozpadu T
st ední dobou života τ
dn .... po et atom p em n ných za dobu dt
-p em na atomového jádra je d j náhodný, nezávisí na vn jších
podmínkách
-pokud vzorek obsahuje n o radioaktivních jader, pak za dobu t jejich
po et klesne na hodnotu n
n = n o .e -λt λ …. p em nová (rozpadová) konstanta
Polo asem rozpadu T:
-je doba, za kterou se p em ní práv polovina všech radioaktivních jader
(tj. n = ½ n o )
½ n o = n o .e -λT
n
n o
½ no ½e no 0
T
τ
T =
ln 2
λ
t

St ední dobou života τ :
-je doba, za kterou se p em ní práv 1/e všech radioaktivních jader
τ = 1/λ
R a d i o a k t i v n í a d y
-u t žších prvk dochází k p em n jednoho radioaktivního prvku v
druhý, který je rovn ž radioaktivní, a ten op t dává vznik dalšímu atd. –
tím se vytvá í radioaktivní ada
-jsou pojmenovány podle výchozího prvku
-kon í stabilním izotopem olova
-prvek výchozí se nazývá prvkem mate ským, jeho produkt pak prvkem
dce iným
4 nejd lležit jší ady:
k=0
k=1
k=2
k=3
thoriová
neptuniová (mate ským prvkem je um le získané neptunium)
urano-radiová
aktiniová
nukleonové íslo jednotlivých len lze popsat vzorcem: A = 4n+k
kde p irozené íslo n se p i rozpadu α m ní o jedni ku (rozpad β se
neuvažuje), íslo k charakterizuje jednotlivou adu

Urano-radiová ada: A = 4n+2
A = 4*58+2
A = 4*57+2
Thoriová ada: A = 4n
Neptuniová ada: A = 4n+1
Aktiniová ada: A = 4n+3

B i n u k l e á r n í p e m n y
p i binukleární p em n je ter ové jádro atomu bombardováno
ásticemi o dostate n velké energii
A1 Z1 A2 Z2 A1 ’
Z1 ’
A2 ’
Z2 ’
X + x -> X’ + y
x ... ozna uje bombardující ástici
y ... ástici, která se z p vodního jádra uvolnila
X’ … nov vzniklé jádro
výsledkem binukleární reakce m že být:
transmutace (jednoduchá p em na)
vzniká jádro, jehož protonové íslo se jen velmi málo liší od protonového
ísla jádra p vodního
14 4 18 17 1
N + α -> Fe -> O + p
7 2
9
8 1
u n kterých jader s vysokým protonovým íslem (nap . 235 U) se po
bombardování pomalými neutrony rozpadne p vodní jádro na dv
st edn t žká jádra a n kolik neutron
p i št pení dochází k uvoln ní energie
nap . p i št pení jádra s A=236 na dv jádra s A=139 a s A=94
235
92
1
0
236
92
št pení
139
56
Q=(139*8,8+94*8,0)-(236*7,5)
Q=200 MeV
94
36
U + n -> U -> Ba + Kr + 3 n
1
0

pokud mezi produkty št pení jsou ástice stejného druhu jako ástice,
která št pení vyvolala, pak m že dojít k et zové reakci
? pro p i ozá ení p írodního uranového vzorku nevzniká et zová reakce
1. neutrony uvoln né p i št pení mají velkou energii (~2 MeV) a snadno
unikají ze vzorku
2. ve vzorku p írodního uranu zna n p evažují atomy izotopu 238 U (99,3
%), které neutrony s velkou pravd podobností zachytí
ešení:
- zpomalit neutrony (v jaderných reaktorech se používá tzv. moderátor
látek lehkých prvk 1 H, 2 H, 12 C na kterých dochází k pružným rozptyl m
neutron a tedy ke ztrát jejich energie)
- obohatit vzorek o 235 U
probíhá u n kterých lehkých jader s A

Zdroje ionizujícího zá ení
P írodní:
- p irozená radioaktivita radionuklid , které jsou obsaženy ve vod ,
v horninách a v atmosfé e
- kosmické zá ení, tvo ené p evážn protony (87%), α (12%), t žší jádra (1%),
elektrony a fotony
Um lé:
- rentgenka
- urychlova e (lineární urychlova , betatron, cyklotron)
- radioaktivní p em ny (nap . výroba radioizotop aktivací neutrony v
atomovém reaktoru, nebo radioizotop s krátkým polo asem rozpadu v
generátorech ( 99 Mo -> 99m Tc))
Radioizotop
Uhlík 14 C
Sodík 24 Na
Fosfor 32 P
Síra 35 S
Chrom 51 Cr
Železo 59 Fe
Kobalt 60 Co
Cesium 137 Cs
P ehled vlastností nej ast ji užívaných radioizotop
Fyzikalní
polo as
5000 l
15 h
15 d
87 d
26 d
46 d
5 l
33 l
Efektivní
polo as
35 d
15 h
14 d
18 d
Druh zá ení
(E st v MeV)
e - (0.05)
e - (0,54)
γ (2,8 a 1,4)
e - (0,68)
e - (0.05)
e - (0,05)
γ (0,3 a 0,2)
e - (0,10)
γ (1,1 a 1,3)
e - (0,09)
γ (1,2 a 1,3)
e - (0,2 a 0,4)
γ (0,7)
Kritický
orgán
tuk
celé t lo
kosti
k že
ledviny
krev
játra
Použití
pro zna kování r zných org.
látek (cukry, AMK) ke zjišt ní
jejich distribuce v organismu
nej ast ji ve form NaCl ke
sledování metabolismu Na + iontu
pro zna kování (NK)
pro zna kování (AMK,
antibiotika)
váže se pevn na erythrocyty,
možno sledovat jejich osud
k vyšet ení krvetvorby
(vychytávání Fe vázaného na
siderofilin z plazmy kostní d ení)
užíván jako vn jší zá i k terapii
(kobaltová bomba, ve form
jehel, drátk , o ních aplikátor )
užíván jako vn jší zá i k terapii
(cesiová bomba)

Radioizotop
Jod 123 I
Jod 125 I
Jod 131 I
Technetium 99m Tc
P ehled vlastností nej ast ji užívaných radioizotop
Fyzikalní
polo as
12 h
58 d
8 d
6 h
Druh zá ení
(E st v MeV)
e - (0,5)
γ (0,7)
e - (0,04)
γ (0,03)
e - (0,2)
γ (0,4)
γ (0,14)
Kritický
orgán
štítná
žláza
celé t lo
Použití
k vyšet ení štítné žlázy, k terapii
po intravenozním podání možno
zobrazit prostor srde ních komor a
síní, hromadí se v mozkových nádorech
Fyzikální jevy p i pr chodu ionizujícího zá ení hmotou
paprsky α
u p irozených zdroj dosahují p i pom rn zna ných energií (až do 10 MeV)
nejvýše 7 % rychlosti sv tla
dosah ve vzduchu v cm je p ibližn : R = 9,3.10 -28 . v 3 (tj. nejvýše asi 10 cm)
ástice α, stejn jako ostatní korpuskulární ástice, ztrácí svoji energii
ionizací okolních atom
paprsky β
absorpce zá ení β probíhá podle vztahu:
N = N 0 . e -µ.d
kde N 0 je po et ástic, které dopadly na absorbátor, N je po et ástic, které prošly
absorbátorem, d je tlouš ka vrstvy absorbujícího prost edí, µ je absorp ní koeficient
dob h ástic β ve vzduchu iní n kolik metr , ve tkání mén než 1 cm
ale rychle letící elektrony mohou být zabrzd ny silovým polem jáder okolních
atom (výrazn ji u t žších), a m že tak vzniknout mnohem pronikav jší X zá ení,
proto také ke stín ní β zá ení se používá materiál s nižším Z (hliníkové fólie)

cm
100
80
60
40
20
Dob h ástic α, proton , deuteron
ve vzduchu
0 2 4 6 8 10 MeV
paprsky γ
p
d
α
cm
1,0
0,8
0,6
0,4
0,2
Absorpce ástic β v r zných
materiálech
H 2 O nebo tká
Al
Cu
0 2 4 6 MeV
p i pr chodu absorbujícím prost edím jsou pohlcovány podle vztahu:
I = I 0 . e -µ.d
kde I 0 je intenzita dopadajícího elmag. zá ení,
I je intenzita zá ení po pr chodu absorbátorem,
d je tlouš ka vrstvy absorbujícího prost edí,
µ je absorp ní koeficient
absorp ní koeficient µ - závisí na efektivním atomovém ísle absorbátoru (tj. pr m rná
hodnota atom. ísla všech p ítomných prvk ) a vlnové délce zá ení - µ ~ Z 4 .λ 3

Mechanismy absorpce γ γ zá ení
Fotoefektem
e
Comptonovým jevem Vznikem elektronového páru
- e- e- ϕ
uplat uje se nejvíce u
zá ení s v tší λ a p i
pohlcování v
prost edí s vyšším Z
p i nárazu na n který
elektron obalu p edá
foton elektronu
veškerou energii a
sám zanikne
Detektory zá ení
E=hν 1 E=hν 2
υ
uplat uje se nejvíce u
zá ení s nižší λ (tj. s
výšší energií)
p i nárazu na n který
elektron obalu p edá
foton elektronu jen
ást své energie
E>1.02 MeV
e +
uplat uje se u zá ení γ s
energií vyšší než 1,02 MeV
p i nárazu fotonu na atom
dochází k zániku fotonu,
p i emž jeho energie se
spot ebuje na vytvo ení
hmotového ekvivalentu
energie 1,02 MeV, což je
dvojice elektron-pozitron
jsou p ístroje, které p evád jí ionizující zá ení na jinou snadn ji
indikovatelnou formu
- elektrický proud - ioniza ní komora, GM-trubice, scintila ní a
polovodi ový detektor
- fyzikáln chemickou - fotografické desky
- sv telnou - termoluminiscen ní detektory
Ioniza ní komora
+
-
~10 -15 -10 -10 A
- základem je vzduchový kondenzátor (tj.
obsahuje 2 elektrody, mezi nimiž je jako
dielektrikum vzduch)
- projde-li ionizující zá ení vzduchovým
dielektrikem komory, vytvo í na své dráze
iontové páry, ionty jsou pak p itahovány k
nabitým elektrodám komory a vzniká tak
ioniza ní proud
e -

imp/min
Geiger-Müller v po íta
absorpce
excitace
ionizace
vstupní okénko
Charakteristika GM-trubice
plato
pracovní
nap tí
trvalý
výboj
V
- jedná se o modifikovanou ioniza ní
komoru, jedna elektroda je tvo ena drátem,
který je napnut uvnit kovového válce,
tvo ícího druhou elektrodu
- trubice je napln na pod malým tlakem
vzácnými plyny, nej ast ji argonem.
- nap tí p ivád né na elektrody iní asi
1000-1500 V
- ionizující zá ení na své dráze trubicí
ionizují atomy Ar, vzniklé ionty jsou pak
urychlovány sm rem k elektrodám
- elektrony mohou po urychlení rovn ž
vytvá et další ionty, takto vzniklé
sekundární elektrony op t další atd., až na
anodu dopadne místo jednoho elektronu
celá lavina elektron - dopadem laviny
vzniká elektrický impuls
- po dobu, kdy probíhá v trubici lavina, je
trubice zcela necitlivá na eventuální další
ionizující ástice, a to dokud v trubici si
kladné ionty nevyrovnají sv j náboj na
katod - tato doba se nazývá mrtvou dobou
GM-trubice
- ší e plata se pohybuje mezi 150-300 V
- uprost ed plata se volí pracovní nap tí

Scintila ní detektor
α β
e-
γ
krystal
fotokatoda
dynody
anoda
Dávkový ekvivalent H
H = Q F . Γ. A.t
r 2
- je složen ze dvou základních ástí
scintilátoru a fotonásobi e
- ionizující zá ení dopadající na scintilátor
vyvolá v n m fluorescenci, tyto sv telné
záblesky pak dopadají na fotokatodu
fotonásobi e
- z fotokatody vyrážejí fotony fotoelektrony
- za fotokatodou je 10-15 elektrod zvaných
dynody, tyto elektrody jsou p ipojeny na
stoupajícím rozdílu nap tí (lišícím se o ~
100 V). Elektron p ed dopadem na každou
dynodu se urychlý a zp sobí tak navýšení
po tu elektron .
- pro zá ení γ se používá scintila ní krystal
NaI s p ím sí Tl (pro β zá ení se také jako
scintilátoru používá terfenyl)
- výhodou scintila ních detektor je jejich
schopnost rozlišit fotony s r znou energií,
oproti GM-trubici má výšší ú innost
detekce γ (až 30 % u GM pouze 1 %)
OCHRANA P ED ZEVNÍM ZÁ ENÍM
-vzdáleností
- asem (omezení doby expozice)
- stín ním
D ...absorbovaná dávka
Q F ....vyjad uje rozdíl v biologické ú innosti jednotlivých druh zá ení
Γ ....dávková konstanta gamma pro daný radionuklid

Absorbovaná dávka z p írodních a
um lých zdroj za 1 rok
Zdroje
P írodní
Kosmické zá ení
Zemské zdroje
zevní ozá ení
vnit ní ozá ení ( 40 K, 87 Rb,prvky ad)
Um lé
Rtg diagnostika
Nukleární medicína
Ostatní
CELKEM
H (mSv)
0,37
0,41
1,63
0,6
0,06
0,004
3,07
o ní o ka
k že 100 cm 2
ruce
Limity ozá ení za 1 rok
gonády
kostní d e
rovnom r.ozá ení celého t la
obyvatel pracovník
H (mSv)
Radia ní zát ž p i n kterých VT, Rtg a radionuklidových vyšet eních
oblast
Hlava
Hrudník
Pánev
VT
Rtg
NM
VT
Rtg
NM
VT
Rtg
NM
9-11 vrstev
prostý snímek hlavy
mozk. angiografie
scint. mozku stat. 99m TcO 4, 460MBq
13-15 vrstev
dálk. snímek plic a srdce
radiofotografie
Th páte
plicní angiografie
žlu ník
urografie
irigoskopie
mamografie
scint. myokardu 201 Tl, 75MBq
7-20 vrstev
pánve
LS páte
scint. kostí 99m Tc
H (mSv)
0,5-2
0,1-0,3
6
6
5-16
0,05
0,3-0,7
2,6
2,5
1,9
3,1
7,7
10,4
17
1-13,5
0,5-5
3
4,5
5
15
50
50
H (mSv)
50
150
300
500

Radion
uklid
3H 14C 33P 35S 36Cl 45Ca 51Cr 55Fe 63Ni 99Tc 147Pm Radiation
Gamma and X rays
Beta particles
and electrons
Neutrons
Protons (high energy)
Alpha particles
Heavy ions
Dávková konstanta Γ
(.10 -7 mSv/hod pro
1Bq, 1 cm)