STARÉ POVĚSTI ČESKÉ ALOIS JIRÁSEK - Rodon

Také z Velvar jich poslali na celý vůz, ochotně, rádi, a myslili, jak se zachovají. Kdyţzedníci první, druhé, třetí vejce z velvarského vozu roztloukli, nechtěli očím věřit. Ale kdyţčtvrté, páté, pak celou kopu rozbili, dali se do smíchu. Smáli se zedníci, stavitel, všichni přistavbě, smála se celá Praha, a všude si vesele vypravovali, ţe Velvarští přivezli na stavbu celývůz vajec natvrdo uvařených.Kdyţ Kamenný most byl dostavěn 38 , neměl ţádných soch. Jen dřevěný kříţ bylvztyčen ve výstupku, kde nyní stojí kovový a zlacený. V těch místech prý bývaly zastarodávna i popravy konány a člověk hrdla odsouzený vykonával u toho kříţe poslední svoumodlitbu 39 .Na zdi, která spojuje Mosteckou věţ s klášterem křiţovníků, vidět na straně k řecevytesanou bradatou hlavu. Toť Bradáč 40 . Je to prý podoba prvního stavitele, jenţ na věčnoupaměť dal kamennou svou podobiznu zazdít do mostního pilíře.Jda Kamenným mostem ke hradu našich králů, viz nalevo na Petříně dlouhou zubatouzeď. Bělá se bujnou zelení stromů po hřbetě vrchu a níţí se s jeho prudkým svahem dolůk bývalé Újezdské bráně. Ta zeď, toť dílo „rodiny“ Karla IV.Velká drahota uhodila 41 , chudý lid hlady zmíral, neboť nebylo práce, nebylo výdělku.Za těch zlých časů shromáţdilo se v Praze jednou na dva tisíce chudých a ti, kdyţ se ubíralkrál Karel z kostela, předstoupili před něj a s pláčem prosili, aby je ţivností opatřil, ţe by rádidělali třeba beze mzdy, jen ke stravě, a ţe budou maličko jíst, jen aby hladem nezemřeli. Králdojat jejich bídou, poručil, aby se nazejtří na tom místě a v tu hodinu zase sešli. Kdyţ se takstalo, dal je svými lidmi zavést na vrch Petřín, a sám na koni za nimi přijev, rozkázal, ti abykámen lámali, ti základy kopali, jiní aby zeď stavěli od Vltavy přes Petřín aţ keStrahovskému klášteru.Dělníci peněz nedostávali, ale chleba a jiného jídla do sytosti, téţ obuv i oděvy. Kdyţo tom jiní uslyšeli, kteří hladověli, houfem běţeli k tomu dílu a pilně pracovali. Král Karelčasto k nim na Petřín dojíţděl, často sám je poděloval, říkaje, ţe ten pracovní lid jest jehorodina.Tisíce lidí mu ţehnalo a vstávajíc lehajíc za něj se modlilo.38 Karel IV. se toho nedočkal. Roku 1406 se jiţ po mostě jezdilo, ale zplna hotov ještě nebyl. Tenkráte ještěnestála mostecká věţ na straně Starého Města.39 Dřevěný ten kříţ byl častěji obnovován i znova postaven, aţ r. 1657 pořízena kovová socha Ukřiţovaného. R.1696 posmíval se jakýsi ţid tomuto kříţi, začeţ byl královskou českou apelací odsouzen, aby, dal hebrejskýnápis (,‚Svatý Boţe, svatý silný, svatý nesmrtelný Boţe“) v polokruhu nad kříţem zhotovit a silně pozlatiti.40 Nepochybně památka ještě z mostu královny Judity. Bradáč býval měřítkem vody. To byla velká povodeň,kdyţ byla voda Bradáči aţ do nosu. Roku 1481 přikryla všecku téměř hlavu.41 Roku 1360.99