Ďábel tě podvedl! Mihlo se mu hlavou. Trest boţí! A jiţ nečekaje, nechtěje zničenéhosvého díla vidět, dal se na útěk a pádil odtud jako štvaný.Kotouče prachu se rozešly, rozplynuly, a kdyţ se pak po chvíli lidé zase ke kosteluodváţili i do něho, tu vykřikli zas, ale úţasem. Prkna a trámy, vše leţelo v pusté směsi nazemi, ale nad nimi, nad chrámovou prostorou přepínalo se podivuhodné, nevídané klenutí.Spatřili je v plném odpoledním světle celé a nezastřené, plné uměle vedených ţeber, a ţasli aradovali se všichni.Teď vzpomněli na mladého stavitele. Volali ho, sháněli se po něm, hledali ho, aţ honašli v jeho bytě mrtvého. Sám si v zoufalosti ţivota ukrátil.Co za oné noci, za které v pochybnostech se do kostela rozběhl, v duchu viděl, o čemsníval, splnilo se. Chrám byl dokončen, vyzdoben 35 , a kaţdý, král i dvořané a kaţdý, kdopoprvé vešel, obrátil především zraky své k mocnému klenutí, tak směle nad posvátnouprostorou rozpjatému, a kaţdý si vzpomněl na nešťastného mladého stavitele, jenţ dílo svézaplatil ţivotem.Na Hradčanech, na hradě českých králů, rostla tou dobou velikolepá stavba Karlova,nový chrám sv. Víta 36 , za řekou pak na širém návrší přibývalo vůčihledně Nového Města. Amezi ty dva slavné pomníky své zboţnosti, své lásky k umění a k nejmilejšímu svému městupočal Karel budovat třetí veliké dílo, Kamenný most 37 .Ten věky přetrval, sláva i poníţení našeho národa po něm chodily. Mnoho se vČechách od jeho zaloţení změnilo a měnilo, spory a boje dělily a rozeštvaly lid jedné krve,jednoho jazyka. Jen on zůstával milý všem po všechny věky, za všech bouří a v dobáchponíţení a mdloby vydrţel on, tvrdý a silný, pamětník lepších časů a slávy, z níţ pocházel ajeţ byla potěchou, posilou slabých.Ze všech mostů je Karlův nejpevnější, tak vypravují, protoţe při jeho stavbě mělivápno vejci rozdělané. I bylo jich potřeba nepočítaných kop na šestnácte jeho mohutnýchoblouků, na tolik pilířů, na tolik ohromného zdiva.V Praze tolik vajec ani nesehnali, okolí jich tolik nemělo, co jich bylo třeba. Protonařídil Karel IV. všem městům v Českém království, aby kaţdé poslalo určitý počet kop vajecna stavbu praţského mostu. Posílali je, vůz za vozem přijíţděl, ze všech skládali vejce arozbíjeli do vápna.35 Vnějšek kostela karlovského nezachoval se v původní své podobě. Utrpělť velmi za husitských válek, pak zavpádu Pasovských i pozdějšími opravami byl hrubě poškozen. Nádherné jeho ozdoby aţ na portál zrušeny.Klenutí však se zachovalo, jak bylo původně.36 Se stavbou chrámu počato roku 1344.37 Základní kámen poloţen na straně staroměstské roku 1357.98
Také z Velvar jich poslali na celý vůz, ochotně, rádi, a myslili, jak se zachovají. Kdyţzedníci první, druhé, třetí vejce z velvarského vozu roztloukli, nechtěli očím věřit. Ale kdyţčtvrté, páté, pak celou kopu rozbili, dali se do smíchu. Smáli se zedníci, stavitel, všichni přistavbě, smála se celá Praha, a všude si vesele vypravovali, ţe Velvarští přivezli na stavbu celývůz vajec natvrdo uvařených.Kdyţ Kamenný most byl dostavěn 38 , neměl ţádných soch. Jen dřevěný kříţ bylvztyčen ve výstupku, kde nyní stojí kovový a zlacený. V těch místech prý bývaly zastarodávna i popravy konány a člověk hrdla odsouzený vykonával u toho kříţe poslední svoumodlitbu 39 .Na zdi, která spojuje Mosteckou věţ s klášterem křiţovníků, vidět na straně k řecevytesanou bradatou hlavu. Toť Bradáč 40 . Je to prý podoba prvního stavitele, jenţ na věčnoupaměť dal kamennou svou podobiznu zazdít do mostního pilíře.Jda Kamenným mostem ke hradu našich králů, viz nalevo na Petříně dlouhou zubatouzeď. Bělá se bujnou zelení stromů po hřbetě vrchu a níţí se s jeho prudkým svahem dolůk bývalé Újezdské bráně. Ta zeď, toť dílo „rodiny“ Karla IV.Velká drahota uhodila 41 , chudý lid hlady zmíral, neboť nebylo práce, nebylo výdělku.Za těch zlých časů shromáţdilo se v Praze jednou na dva tisíce chudých a ti, kdyţ se ubíralkrál Karel z kostela, předstoupili před něj a s pláčem prosili, aby je ţivností opatřil, ţe by rádidělali třeba beze mzdy, jen ke stravě, a ţe budou maličko jíst, jen aby hladem nezemřeli. Králdojat jejich bídou, poručil, aby se nazejtří na tom místě a v tu hodinu zase sešli. Kdyţ se takstalo, dal je svými lidmi zavést na vrch Petřín, a sám na koni za nimi přijev, rozkázal, ti abykámen lámali, ti základy kopali, jiní aby zeď stavěli od Vltavy přes Petřín aţ keStrahovskému klášteru.Dělníci peněz nedostávali, ale chleba a jiného jídla do sytosti, téţ obuv i oděvy. Kdyţo tom jiní uslyšeli, kteří hladověli, houfem běţeli k tomu dílu a pilně pracovali. Král Karelčasto k nim na Petřín dojíţděl, často sám je poděloval, říkaje, ţe ten pracovní lid jest jehorodina.Tisíce lidí mu ţehnalo a vstávajíc lehajíc za něj se modlilo.38 Karel IV. se toho nedočkal. Roku 1406 se jiţ po mostě jezdilo, ale zplna hotov ještě nebyl. Tenkráte ještěnestála mostecká věţ na straně Starého Města.39 Dřevěný ten kříţ byl častěji obnovován i znova postaven, aţ r. 1657 pořízena kovová socha Ukřiţovaného. R.1696 posmíval se jakýsi ţid tomuto kříţi, začeţ byl královskou českou apelací odsouzen, aby, dal hebrejskýnápis (,‚Svatý Boţe, svatý silný, svatý nesmrtelný Boţe“) v polokruhu nad kříţem zhotovit a silně pozlatiti.40 Nepochybně památka ještě z mostu královny Judity. Bradáč býval měřítkem vody. To byla velká povodeň,kdyţ byla voda Bradáči aţ do nosu. Roku 1481 přikryla všecku téměř hlavu.41 Roku 1360.99
- Page 6 and 7:
IIVšem pak nastala těţká, lopot
- Page 8:
Dědina v ohradě plotů, sněhem z
- Page 11 and 12:
Posadivše ho na stolici nad hrobem
- Page 13 and 14:
S největší však oddaností vzhl
- Page 15 and 16:
Na těch schodech stály kněţny.
- Page 17 and 18:
Všude po stolech stavěli veliké
- Page 19 and 20:
Všichni kol strnuli nad divokou ř
- Page 21 and 22:
však a opatrně, neboť snadno je
- Page 23 and 24:
Zatím jako by země dala suchému
- Page 25 and 26:
Jezerkou často meškali, tam, kde
- Page 27 and 28:
„Slyšte, stateční vladykové a
- Page 29 and 30:
A v poţárů záři krvavý boj -
- Page 31 and 32:
DÍVČÍ VÁLKAIKdyţ Libuše odeš
- Page 33 and 34:
i všecko okolí ozývalo se radost
- Page 35 and 36:
Jejich vladyka však čile naslouch
- Page 37 and 38:
sešel se valný sněm. Tam kdyţ u
- Page 39 and 40:
U Březových dolů netušil nikdo
- Page 41 and 42:
ozptýlení se vrátivší znovu bu
- Page 43 and 44:
I vybral poselstvo několika vladyk
- Page 45 and 46:
Chlumčanska, páté ţupy v lučan
- Page 47 and 48: IVStrach padl na praţského kníţ
- Page 49 and 50: Všem v čele jel hrdý Vlastislav
- Page 51 and 52: Dědina v šeru ještě spala a tma
- Page 53 and 54: I Neklaň mu věřil a svěřil op
- Page 55 and 56: Zhrozil se kníţe, odvrátil tvá
- Page 57 and 58: A byli rádi Cechové, ţe slyšeli
- Page 59 and 60: Ptali se všude a všude pak ţasli
- Page 61 and 62: Tentokráte nevěděli, kdo je, ani
- Page 63 and 64: nezvěděl. Ale králi pak nešlo z
- Page 65 and 66: putoval sám tmavou nocí, zahalen
- Page 67 and 68: nazejtří, jak vojsko vytrhne, vza
- Page 69 and 70: A pěší umdlévali, zastavovali s
- Page 71 and 72: To bylo léta 1260, kdy český kr
- Page 73 and 74: „Děkujte Bohu! Velebte ho, jako
- Page 75 and 76: potácel se v bouři a divoké vlno
- Page 77 and 78: zhynulých. Jediný ţivý tu byl:
- Page 79 and 80: Devět dní a nocí plavali na lese
- Page 81 and 82: zelených vln, jeţ na slunci hrál
- Page 83 and 84: Tu oni, uchytivše ho, vedli ho př
- Page 85 and 86: OPATOVICKÝ POKLADIMladý klerik ř
- Page 87 and 88: nezatajíte. A já vám slibuji, ţ
- Page 89 and 90: IILéta letoucí minula po smrti Ka
- Page 91 and 92: Tenkráte se jiţ nesháněl po vel
- Page 93 and 94: O STARÉ PRAZEPraha!To jméno samo
- Page 95 and 96: „A nezajde Praha! Zůstane, bude!
- Page 97: co by místo pochvaly a cti měl sm
- Page 101 and 102: Rotlev v něm bydlil v jizbách a k
- Page 103 and 104: králem stanul, a kdyţ odcházel,
- Page 105 and 106: A jiţ byli v pasti.Nic nebylo, jen
- Page 107 and 108: řekou zelenaly se břehy křovím
- Page 109 and 110: Té chvíle ještě dal si povolat
- Page 111 and 112: domech i v sousedských jizbách, v
- Page 113 and 114: A všechen sloţitý stroj šel dob
- Page 115 and 116: I stál slepý a chorý, před čas
- Page 117 and 118: Dalibor ujal, oni pak ţe se mu rá
- Page 119 and 120: touha po volnosti i výkřiky hněv
- Page 121 and 122: Neţ i nevěřící do ní přichá
- Page 123 and 124: „Dát nesmím nic,“ odepřel pi
- Page 125 and 126: A pak uţ nemohl své mrzutosti ani
- Page 127 and 128: Tu teprve se hnul rabbi a kráčel
- Page 129 and 130: nedošel a jiţ slyšel temný hluk
- Page 131 and 132: Kostlivec ho zase převezl a kněz
- Page 133 and 134: Chmurná byla také zahrada za dome
- Page 135 and 136: zaslechl za sebou šramot. Ulekl se
- Page 137 and 138: Jen s černou miskou a bílým tola
- Page 139 and 140: Dlouho tu však v poklidu neţil. D
- Page 141 and 142: I vrátili se všichni v úplném p
- Page 143 and 144: naráz, nebo náhlou a prudkou bole
- Page 145 and 146: zanedlouho zel ve zdi veliký průl
- Page 147 and 148: hlas: bučení, bečení, mekot i k
- Page 149 and 150:
Dobytek, jenţ byl v pluhu zapraţe
- Page 151 and 152:
KUTNOHORŠTÍ HAVÍŘIZa Ţiţky se
- Page 153 and 154:
udy a ryzího kovu v dolech vytěţ
- Page 155 and 156:
Ještě se pomocné houfy na úpat
- Page 157 and 158:
Hejtman, drţe list v rukou, oznám
- Page 159 and 160:
Tou dobou byla jiţ poprava na Kři
- Page 161 and 162:
vzaly za své za velkého poţáru.
- Page 163 and 164:
Vícekráte pak bílé paní nespat
- Page 165 and 166:
Bílá paní se jiţ dlouho nezjevi
- Page 167 and 168:
Konečně tu len zasili. Vyrostl, r
- Page 169 and 170:
Chodům dodán rozsudek, ţe se jej
- Page 171 and 172:
Těţká byla chůze do Trhanova; z
- Page 173 and 174:
musili mu nadháněti zvěř v těc
- Page 175 and 176:
v Hornotrenčínsku 135 , a s ním
- Page 177 and 178:
ostlo husté trní a hloţí. A na
- Page 179 and 180:
Časem se také jinde zdrţoval, v
- Page 181 and 182:
s puškou na plecích. A kdyţ za z
- Page 183 and 184:
Vypravivši hojný a bohatě vystro
- Page 185 and 186:
jejich bezboţnost.“ A Sibyla vyk
- Page 187 and 188:
Kde ta velká bitva bude, svítí s
- Page 189 and 190:
„Co liter, tolik králů. Toť js
- Page 191 and 192:
skrýši schová, ale všechny ty v
- Page 193 and 194:
Ty vojny potrvají dotud, dokud neb
- Page 195 and 196:
Co rok jediný steh. Aţ udělá po
- Page 197:
veliké zkormoucení pro ten zoufal