STARÉ POVĚSTI ČESKÉ ALOIS JIRÁSEK - Rodon

jiné hor1ivě chodských práv zastával. Řeklť krajskému hejtmanu do očí, ţe nevěří tomu, cojím bylo čteno, poněvadţ je proti všemu právu.A tak neposlechli a při o své svobody vedli dále. Stíţnosti jejich odkázány k novémušetření do Prahy k apelačnímu soudu a zároveň nařízeno, aby poslali sedm schopných ařádných důvěrníků k témuţ soudu do Prahy. Vedle starého Kryštofa Hrubého, rychtáředraţenovského, byl mezi nimi Jan Sladký, Kozina, nejpřednější. V Praze však u souduapelačního nejednali s nimi o starých privilegiích, nýbrţ o neposlušnosti vůči Lammingerovi avýtrţnostech, které v jeho zprávách a ţalobách náramně vzrostly. Chodové zas dovolávali sesvého práva. Na důkaz jeho ukázali ty dva důleţité zachované majestáty. Ale soud ustřihl ulistin pečetě a pergamen rozstřihl, dokládaje, ţe to vše jiţ nic neplatí, a ţádal na těch sedmídůvěrnících, aby se poddali a Lammingerovi, jelikoţ své vrchnosti, přísahali poslušnost avěrnost. Kdyţ tak neučinili, uvěznili je.Zatím Lammingerův správce Koš, jednaje po přání a vůli svého pána, podráţdilnásilným jednáním chodské sedláky tak, ţe se na něj i jeho sluhy obořili. Násilně totiţ vrazil vDraţenově do statku Kryštofa Hrubého, aby se tam zmocnil některých psaní od poslů z Vídněsem poslaných. Kdyţ rovněţ tak chtěl v Újezdě učiniti, shlukli se proti němu. Správce Košporučil panským myslivcům, ve svém průvodě, aby střelili do lídu. Újezdští však Chodovácimyslivce odzbrojili, panského purkrabí zajali, a správce Koš – stěţí jen ujel na svém koni. Tobyla voda na Lammingerův mlýn. Ihned si vyţádal vojsko. A vojsko skutečně přitrhlo.Nejprve do Újezda.Újezdští opustili ves, prve, neţli vojáci přišli, a shlukli se v lesích u Hamrů. K nim setam přidali Chodové ze sousedních vesnic. Odtud však ustoupili vojenské přesile doPocínovic. A tu se strhla bitka mezi nimi a vojskem je stíhajícím.IINejeden z Chodů tu vykrvácel pro zlatou, starou svobodu, ale nadarmo. Podlehlipřesile. Přes sedmdesát ze zajatých rozestrkáno po vězeních v Plzni, v Týně a ve Stříbře, a bilije jako zloděje a tuláky. Ostatní pak Chodové, ves po vsi voláni, bylo před samými ţněmi, doTrhanova na zámek a tam musili všichni, sedláci i chalupníci, na sv. evengeliumodpřísáhnouti, ţe jsou a zůstávají, oni i jejich potomci, poddanými a robotnými lidmi JehoMilosti urozeného pána Lammingera z Albenreuthu a jeho dědiců, ţe všichni uznávajíneplatnost svých bývalých práv a majestátů a ţe nařízené jim perpetuum silentium budouzachovávati.170