STARÉ POVĚSTI ČESKÉ ALOIS JIRÁSEK - Rodon

Tou dobou byla jiţ poprava na Křivoklátě také vykonána. Všichni tři však tamnezahynuli. Vít Krchňavý, kdyţ jeho dva druhové byli jiţ sťati, roztrhl sobě vazbu a omráčilkata hrubým kamenem. Pak utekl do lesů a byl zachráněn. 118IIIAle ti, kteří tak nespravedlivě a krutě s horníky naloţili, nezůstali bez trestu.Král Vladislav, jenţ byl také králem uherským, vrátil se z Uher zase do Čech, doslechlse od spravedlivých lidí čiré pravdy o tom poděbradském soudě. Jakmile přijel na HoryKutné, kdeţ se ve Vlašském dvoře zdrţoval, obeslal si poděbradského hejtmana, OňkaKamenického, vyslechl jej přísně i báňské úředníky. Také Vít Krchňavý, jenţ jediný ze svýchdruhů se zachránil, byl před soud povolán, aby vydal svědectví, jak páni s ubohými horníkynakládali. Oněk Kamenický z Topic a také jiní úředníci byli na skřipec nataţeni, neboť tvrdězapírali, a tu královský hejtman trápení nevydrţel. Zemřel na mučení. Také všechny ostatní,kteří měli účastenství v jeho zločinu, stihl spravedlivý trest.Hory však od té ukrutné popravy nevinných havířů nešly za mnoho let a téměř namizinu scházely. Na stínadle pak, kde havíři skonali 119 , stala se podivuhodná věc. Na dubě,pod kterým se poprava stala, rostly od té doby ţaludy divného, neobyčejného tvaru: mělyťpodobu havířské kápě. Rostly však jenom na jedné haluzi toho dubu, na té, kterou krevpopravených postříkala a která od té doby měla zardělé listí.Stávalo se, ţe v čas neúrody nebylo na celém mohutném koši starého dubu ani ţaludu,dotčená však větev měla je vţdy. Ţaludy v podobě havířské kápě staly se vzácnými. Zblízka izdaleka si pro ně chodili, na památku si je odnášeli, ano, do stříbra, do zlata je zasazovali anosili je jako amulety na hrdlech, domnívajíce se, ţe jich budou chránit před kouzly a čárynebo ţe jim štěstí přinesou.Podobné ţaludy nerostly nikde, na ţádnem dubě vyjma dub u vsi Kluku, kolem něhoţkutnohorské havíře vedli na popravu. Starý pak dub na stínadlech stál při kostelíku aţ do118 Kdo se tenkrát obránil katu, nesměl býti zadrţán aniţ stíhán a ušel smrti.119 Praţský měšťan Ondřej Prachovec vystavěl tu r. 1515 dřevěnou kapličku. Kdyţ pak sešla, zbudovali tuPoděbradští s Kutnohorskými kostelík Panny Marie r. 1662. V kostele tom uloţili kosti popravených havířů. Odčasu Leopolda I. býval tu poustevník. Za císaře Josefa II. kostelík zrušen a prodán. Poděbradští však, kteří hokoupili, zachovali jej a obnovili. Na popravu havířů připomínají v něm dvě sošky havířů a dva obrazy popravy snápisem. Nade dveřmi kostelíka je nápis podávající zprávu také o dotčené popravě. Nápis ten udává, ţe se tapoprava udála u přítomnosti také „vévody Münsterberského“. Ale v tom je omyl. Jindřich kníţe münsterberský,syn Jiříka krále, neměl v uvedených událostech ţádného účastenství.159