STARÉ POVĚSTI ČESKÉ ALOIS JIRÁSEK - Rodon

Kladském, za oněch dob k Čechám příslušném, při cestě z města Radku k Vambeřicům vidětna konci lesa skálu a na skále kámen, který se podobá lidské hlavě v helmici s klípcem naoku. Skále té říkají podnes Ţiţkova hlava nejen Češi, nýbrţ i Němci těch stran. 103V Náchodě mají také Ţiţkův stůl. Je to velký kulatý kámen na hrubém pískovcovémpodstavci, pod bílou hradební věţí na zámeckém kopci. Jindy byla při tom stole kamennálavice. Dnešního dne stojí o něco níţe. U toho stolu prý Ţiţka pojedl, a to kdyţ se vracelKladskem z Moravy. Náchodského hradu nedobýval. Jen prý se na něj podíval a řekl, ţe muto vosí hnízdo za to nestojí.Kromě tohoto Ţiţkova stolu mají v hradeckém kraji ještě jeden. Poblíţe Všestar,Rosnice a Probluzi u Hradce Králové černá se les Bor. V těch stranách ční nevysoký chlumHomole a nejvyšší její místo, trávou zarostlé, slově Ţiţkův stůl. V kaţdém z jeho čtyř rohůstojí lípa, prostřed pak plochy roste jeřáb. Na tomto místě se Ţiţka zastavil, kdyţ táhl od HorKutných ke Králové Hradci. Tenkráte se kolem Homole vojsko rozloţilo, na nejvyšším pakjejím místě postavili vůdci stůl. Byl prý zlatý a náčiní stříbrné. Kdyţ Ţiţka za tím stolemobědval, vojíni kolem zpívali. Po obědech pak stůl i drahé náčiní zakopali, jak vůdce poručil,a táhli dále k Hradci.Zlatý stůl i všecko stříbrné náčiní jsou v těch místech podnes. Nikomu však se dosudnepodařilo, aby se jich dokopal.Zato se dost „Ţiţkových“ podkov vykopává. Kde jaká stará podkova se najde hlubokov zemi, ta pochází, jak lid věří, z Ţiţkových časů. Určitě se poznají dle dírek. Dírky vpodkovách z Ţiţkových dob jsou kulaté.Jako jsou Ţiţkovy stoly, valy a skály, jsou i Ţiţkovy stromy. Nejvíce lípy, podkterými unavený vojevůdce v příjemný chládek usedl a odpočinul, jako pod starou lipou vKrčině a jinde.Splnilo se o Janu Ţiţkovi, co o něm napsal starý kronikář:„Pověst jeho se rozhlásila do mnohých a dálných krajin světa, trvá aţ podnes a bude ipotom.“103 Němci, kteří v tomto kraji kdysi sídlili. (Pozn. vydavatele)150