31.07.2015 Views

STARÉ POVĚSTI ČESKÉ ALOIS JIRÁSEK - Rodon

STARÉ POVĚSTI ČESKÉ ALOIS JIRÁSEK - Rodon

STARÉ POVĚSTI ČESKÉ ALOIS JIRÁSEK - Rodon

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Dobytek, jenţ byl v pluhu zapraţen, onemocněl a zdechl.A tak zůstalo Ţiţkovo pole ladem. Aţ na něm bezový keř vyrostl. Rostl, vyrůs-tal ašířil se tak, ţe hospodář toho pozemku chtěl jej vyhubit. Ale jen zakopli, a jiţ se motykasmekla a kopla do nohy dělníkovy. Vzali sekeru. Jak zasekli, sjela sekera z topůrka a zranilatoho, jenţ do keře sekl. A tak bezový keř zůstal. 101 V obecné paměti zachovalo se také místo utrocnovského dvora, kde Ţiţka se pod dubem narodil. Ten dub stál věky a lid jej choval vpoctivosti. Později, po bělohorské bitvě, byl Ţiţka lidu vyličován jako ukrutný divoch akrveţíznivec.Neţ to v lidu zůstalo, ţe byl bojovník nepřemoţený, jako síly nadpřirozené. Tu síluhledali i v místě, kde se narodil, v dubu samém. Chodili si tam pro ni, uřezávali větve z tohostromu, vysekávali štěpiny z kmene, aby měli na topůrka k sekerám a kladivům. Věřiliť, ţebudou mít pádnější, mocnější rány a ţe více v díle vydrţí. Kdyţ pak dub sešel a z kmenezůstal jen pahýl 102 , putovali sem kováři i venkované a zatloukali do něho hřeby. Byliťpřesvědčeni, ţe tím nabudou síly a statnosti. Zároveň však i ten pahýl hubili, odnášejíce zněho na topůrka k řemeslnému náčiní. Tak ostatek mocného dubu hynul, aţ jen pařez zbyl. Akdyţ i ten zetlíval, chodili sem lidé pro třísky, aby alespoň těmi upevnili a zarazili topůrka vsekyrách a perlicích.Teď uţ není po dubu ani památky. Všecky stavby, jmenovitě kláštery a hrady, jeţ unás zašly válkami, zvláště pak třicítiletou, padly Ţiţkovou silou. Tak lid věřil a namnoze věří.A kde nějaký starý val, třeba z dob pradávných, ten je také z Ţiţkových časů.Tak o starých valech v okolí Luze si vypravují, ţe byly Ţiţkovy. Navštívíš-li ohromnénáspy u Kopidlna a zeptáš-li se lidí v jejich sousedství bydlících, co vědí o tom pradávnémohrazení, uslyšíš: „To jsou staročeské šance, a to kdyţ Ţiţka bojoval.“ I místa, kde za svýchtaţení stanul, odkud útok počal i kde odpočíval, zapamatoval si lid a dobře v paměti dochovalod pokolení do pokolení.U Rychmburka je rybník Spálinec. Ten se proto tak jmenuje, ţe v těch místech prý dalŢiţka upálit mnichy v podlaţickém klášteře zajaté. V Rychmburce samém mají Ţiţkovuskálu. Je to strmé skalisko zrovna proti hradu, od něho jen úzkým oupadem oddělené. Ţiţkadal prý střední část té skály vyhloubit, tu pak postavil své kusy a dal odtud mocně pálit dohradu, v jehoţ zdi jsou podnes dvě kamenné koule z husitských děl. Daleko odtud, naseverozápadě našeho království u Blšan, je pahorek podnes Ţiţkův jmenovaný, poněvadţ prýtu kdysi trocnovský vůdce leţel táborem. A za hranicemi nynějších Čech, v hrabství101 V těch místech byl postaven Ţiţkův pomník, na němţ jsou vyryta jména Ţiţkových vítězných bitev.102 Stalo se po roku 1650. Starý dub od pasáků vyţehnutý se tenkráte skácel.149

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!