STARÉ POVĚSTI ČESKÉ ALOIS JIRÁSEK - Rodon

Tu prý také poručil ţenám svého zástupu, aby pokladly na měkké dno rybníka dotrávy a v rákosí své závoje, pleny i rouchy.A jen se tak stalo, jiţ zjevily se houfy ţelezných pánů, a pole, luka kolem i sám širýrybník hemţily se těţkými jezdci, jejichţ zbraň a zbroj se na slunci leskla a nad nimiţ setřepetaly četné praporce.Bylo na svátek Zvěstování Panny Marie odpoledne v nešporní čas, kdyţ ţelezní pániobořili se jako roj sršňů ze všech stran k rybníku, k prosté tvrzi z hráze a vozů. Hnali se tam sradostí, s divokým křikem. Těšiliť se, ţe kdyby ani rukou nehnuli, ani mečem nesekli, anioštěpem nebodli, kdyby ten houfec jen koňmi tlačili, ţe ho ušlapou napadrt’ a ţe ho na kopytasvých koní rozeberou.Ale s koňmi aţ k hrázi samé nemohli. Proto sesedli a největší část jich postupovalarybníkem.Ţelezným pánům šlo se těţko v měkké půdě. Smekali se a pak - u samé hráze - počalipadat.Zaplétaliť se ostruhami v závoje, v pleny a rouchy, a čím prudčeji se chtěli z těchosidel vytrhnout, tím více se jim nohy zamotávaly, tím tíţe vstávali, tím častěji padali. Azezadu se hrnuly nové a nové řady a houfy, zadní se tlačili na přední a přední nemohli dál. Šikuvázl, nastal nepořádek, zmatek, a vtom na ně vyrazili bratří.Bili je, tepali cepy, aţ pláty na brnění chrastěly, aţ helmice cvakaly.I nastal strašlivý zápas a zmatek; z toho zděšení, hrůza mezi ţeleznými pány, zvláštěkdyţ se stal ten nebývalý div: ačkoliv bylo ještě záhy, v nešporní čas, však slunce před časemzapadlo, pojednou, náhle, jako by jím lučil 88 za horu. A hned byla veliká tma, ţe nevěděl kdokoho bít. V té tmě se ţelezní páni sami tepali a sekali, aţ se dali na ústup. I táhli různo svelikou hanbou a škodou a mnozí sobě zarmouceně i v zlosti opakovali:„Mé kopí jich nebodne, můj meč jich neseče a můj samostříl jich nestřeli.“Ţiţka zůstal tu noc na bojišti, na úsvitě pak táhl dále k Táboru, kam se jiţ bez nesnázídostal.A tu ho přijali slavně a s velkou ctí. -U Sudoměře pomohl si Ţiţka rouchami a plenami ţen proti přečetné jízdě nepřátelské.Jindy zase nastrojil na ni tříhranné kotvice ostrých hrotů, kteréţ dal po zemi rozházet. Kdyţ sepak nepřátelé hnali na jeho voj, vráţeli si jejich koně ostré bodce kotvic do noh. I chromli88 Vystřelil.142