STARÉ POVĚSTI ČESKÉ ALOIS JIRÁSEK - Rodon

Hošťálek, Jesenský, Vodňanský, Vokáč, Jiří Řečičky, Kobr, Jizbický a ostatní, starci 80 imladší, a z těch nejmladší, sotva čtyřicítiletý Jan Kutnaur, jenţ tak hrdinsky, zpívaje, umíral.Všichni sejdou se na místě popravy a pak tiše, bez hlasu berou se náměstím do Týnskéhochrámu. Tam pokleknou před oltářem a zboţně přijímají tělo Páně pod obojí způsobou. A pakzmizejí.* * *Tenkráte stávaly domy i prostřed Dobytčího trhu 81 a jednomu z těch domů, jenţ stálsměrem k Novoměstské radnici, říkali U Zámečníků. Asi třicet kroků od tohoto stavenísměrem k radnici trčel na volné prostoře kámen pět čtvrtí lokte zvýši a loket zšíři. Na tomkameni byl vytesán kříţ, pod ním umrlčí hlava a letopočet 1627.Na tomto místě, u toho kamene, daly se prý za starodávna popravy, a to nočního času.Také prý toho roku 1627 skonalo tu několik knězi mečem katovým, a roku 1743 prý několikpánů českých za to, ţe se přidali k bavorskému kurfirstovi Karlu Albertovi, kdyţ ses Francouzi Prahy zmocnil, za českého krále se prohlásil a v kostele sv. Víta se korunovat dal.Zrovna k tomuto kameni, jenţ v těch místech zůstal aţ do devatenáctého století, vedla zNovoměstské radnice podzemní chodba, odtud pak dále pod celým Dobytčím trhem nahoru aţdo Faustova domu.FAUSTŦV DŦMStarobylý ten dům stál na Skalce na konci Dobytčího trhu, v nároţí proti klášteru NaSlovanech 82 . Nikdo v něm uţ dávné, dávné časy neostával, a proto vypadal sešle a chmurně.Červená kdysi střecha ztemněla, zdi oprýskaly, okna zkalená prachem a dešti byla jakoslepá, plná pavučin. Těţká dubová vrata mocnými hřeby pobitá nikdy se neotevřela, anidvířka v nich, a nikdo se u nich nezastavil, aby sáhl po ţelezném, uměle kovaném klepadlevisutém.Za vraty bylo pusto a ticho; pes tam nezaštěkal, kohout nezazpíval. A před vraty rostlamezi kamením tráva.80 Těch bylo dvanáct mezi nimi.81 Nynější Karlovo náměstí.82 V osmnáctém století byl majetkem Mladotů ze Solopysk a měl právo azylní.132