STARÉ POVĚSTI ČESKÉ ALOIS JIRÁSEK - Rodon

Kostlivec ho zase převezl a kněz vrátil se na hřbitov otců, do svého hrobu, aby nazejtří v nocizase vstal a jel za řeku a hrál u Sv. Víta kající ţalmy a písně.SMUTNÁ MÍSTAV noci na den 21. měsíce června 1621 bylo po Praze placho a teskno, aţ úzkost svírala srdce.Všude mrtvo, všechny domy zavřeny, nikdo nesměl na ulici; jen hlídky cizích ţoldnéřůprocházely městem. Těţce se rozléhaly jejich kroky a hrozivě řinčela zbraň.Na Staroměstském náměstí stály v nočním šeru povozy, z nichţ skládali prkna a trámya nosili je naprostřed rynku, kde pracovali tesaři. Temné rány seker, bouchání kladiv dunělyhrobovým tichem. V nočním šeru za kmitu smolnic rostlo velké lešení výš a výše, aţ pak naúsvitě stálo jiţ celé v studeném, sinavém světle, potaţené černým suknem se vztyčenýmdřevěným kříţem na jedné straně.Popravní lešení. A bylo dosud prázdné. Ale jak vzešlo slunce, zahřměla z hradu dělovárána, znamení, ţe se exekuce počíná. Tu bylo jiţ náměstí zataţeno císařským vojskem, pěšími rejtary, a na smutném lešení stály jiţ temné, zakuklené postavy hrobařů a katových holomků.Pak přišel sám kat, Jan Mydlář.Pak zasedli císařští rychtáři na svá místa. Jiţ volali jméno prvního z odsouzenýchdirektorů, vězněných poslední noc v Staroměstské radnici; jiţ kráčel pan Šlik zmuţile napopraviště.Ve vojsku bubnovali, po městě, po domech úzkostné ticho; věrní Čechové ţalem sechvěli, plakali a modlili se za české pány a jejich druhy v direktoriu, kteří na tom černémteatrum nebo vedle na šibenici umírali. A bylo jich sedmadvacet!V těch místech Staroměstského rynku, kde se toto stalo, bývalo šestnácte velikýchkamenů do čtverce rozestavených. Staří Čechové, chodíce těmito místy, nikdy po těchkamenech nešlapali, ani na ně nevkročili. Vţdy se jim uhnuli neboje obešli ze šetrnosti kesmutnému místu a prolité krvi českých pánů 79 . V těch místech zjevují se prý ti popraveníšlechtici a měšťané, a to jednou do roka, v noci přede dnem, kterého tu skonali na popravišti.Sejdou se všichni, v jejich čele nejstarší všech, skoro devadesátiletý pan Kaplíř ze Sulevic, zaním pan Budovec z Budova, pán dlouhé, šedé brady, starý Konecchlumský, Kochan zPrachové, pan Kryštof Harant, Diviš Černín, pan z Michalovic, Šlik, Oto z Losu, pan z Bílé,79 Kdyţ bylo Staroměstské náměstí r. 1848 nové dláţděno, odklizena větší část těchto kamenů. Jen několik jichzbylo směrem k Dlouhé třídě, neţ i ty novější dobou zmizely.131