STARÉ POVĚSTI ČESKÉ ALOIS JIRÁSEK - Rodon

Rabbi Jizchak uţasl a jiţ nepochyboval, ţe ten chudý chlapec, Mordechai se jmenoval,syn chudého ţida Šaluma Maizla 66 , je ten vyvolený dědic. Pochválil ho za jeho poctivost, dalmu ostatní dva dukáty a vyzval ho, aby u něho zůstal, ţe ho bude šatit, ţe ho dá učit jakosvého syna. Mladý Mordechai se zaradoval, ale hned děkoval, ţe nemůţe, matka ţe je celýden v krámě a otec ţe je slepý.„Je sám a nemá nikoho, kdo by ho vodil ze synagógy. Chodí tam třikrát denně,“doloţil chlapec.„Zaplatím mu vůdce,“ nabízel primas.„Cizí ho nikdy tak neobslouţí jako vlastní.“A mladý Mordechai nezůstal. Za nějaký den došel primas k jeho rodičům a nabídl jim,aby svého syna k němu alespoň posílali, kaţdý den na několik hodin, ţe jim ho dá vychovatdo obchodu, aby měl lepší ţivobytí neţli oni.„Chlapec váš se mi líbí,“ pravil, „je hodný, a zůstane-li tak, dal bych mu i svou dceruza manţelku.“Šálům a jeho manţelka, potěšení jiţ návštěvou bohatého primasa, ustrnuli av radostném pohnutí nechtěli ani svému sluchu věřit. Vděčně přijali primasovo nabídnutí asvatosvatě slíbili, ţe prozatím nikomu nic nepovědí, jak si toho Jizchak přál.Tak se dostal patnáctiletý Mordechai Maizl do domu primasova. Denně však vodilsvého otce do synagógy a také své matce pomáhal, jak mohl. V učení a v obchodě prospívalznamenitě, a kdyţ mu bylo dvacet let, oţenil ho rabbi Jizchak se svou dcerou, která simladého Maizla upřímně zamilovala.Sotvaţe minulo sedm dní po svatbě, dal primas zapřáhnout a vyjel z Prahy. Mladéhozetě vzal s sebou a zavezl ho do onoho lesa, kde před šesti lety měl tak podivné vidění.Maizlovi však neřekl, proč tam jede, ţe pro vaky zlata a stříbra. V lese prodleli po celou noc,aţ do úsvitu.Nic však nespatřili, ani záře, ani trpaslíků.Rabbi Jizchak vracel se nespokojen do Prahy. Ne však bez naděje. Nadál se, ţepodruhé budou šťastnější. Ale nebyli. Ani potřetí, kdyţ zajeli do toho lesa. Po čase znovu setam primas vydal i se svým zetěm, jemuţ však do té chvíle nic nezjevil. Ale ani tentokrátenepochodil. Jiţ nabyl primas přesvědčení, ţe vše, co tenkráte viděl, bylo pekelné mámení, ţeho ďábel tak ošidil, aby provdal dceru za takového chudáka. To primasa hnětlo velice.66 Maizlova ulice v Josefově (Ţidovském Městě) má jméno po něm.124