STARÉ POVĚSTI ČESKÉ ALOIS JIRÁSEK - Rodon

STARÉ POVĚSTI ČESKÉ ALOIS JIRÁSEK - Rodon STARÉ POVĚSTI ČESKÉ ALOIS JIRÁSEK - Rodon

31.07.2015 Views

Ţili v poníţení a jen ve svém Ţidovském Městě 55 . Ale o tom věřili, a víra ta šla odpokolení do pokolení, ţe je starší neţli sama hrdá Praha, ţe jejich otcové tu měli osadu dříve,neţli Libuše zaloţila praţský hrad. A také si s pýchou povídali, ţe stará-nová jejichsynagóga 56 , u jejíchţ dveří na stupni přísahali ve při s křesťany na svatý rodal 57 , je staršíhopůvodu neţli kostel sv.Víta a neţli všechny kostely praţské.Kaţdý hleděl s úctou na staré, pochmurné stavení úzkých oken, vysokých štítů,cihlové střechy věkem jiţ zahnědlé a zašlé, stojící o samotě, jako obr nad bludištěm úzkýchuliček, zasmušilý pamětník dávných věků a bouří.Ţidé o ní věřili, ţe je, vyjma modlitebnu ve Wormsu, nejstarší synagógou, ţe v jejíchzákladech je kamení ze zbořeného chrámu jeruzalémského, ţe ji andělé sami před věkypřinesli ze zaslíbené země sem na toto místo. Tenkráte prý andělé starším praţskéhoţidovstva zjevili a nařídili, aby synagóga povţdy zůstala tak, jak ji přinesli, by se na ní nikdynic neměnilo.Kdyţ po čase o to se přece pokoušeli a něco začali přestavovat, nikdy nedokončilisvého díla a nikdy neunikli trestu. Buď se při práci zchromili, nebo sešli náhlou smrtí.Neţ také jinak si vypravovali o jejím původu a zaloţení. Prvotně prý měli synagógujen dřevěnou. Kdyţ pak uţ nestačila, rozhodli se starší, ţe vystaví novou, větší, od kamene, ato na místě, kde tenkráte se vypínal nevelký pahorek. Kdyţ jej rozkopávali a rozváţeli,uhodili pojednou na zdivo, na celé zdi z mohutných kvádrů. Čím dále kopali, tím jistějipoznávali, ţe ty zdi jsou z nějaké pradávné synagógy. A kdyţ posléze nalezli také závitekpergamenu, popsaného hebrejským písmem, tu jiţ nepochybovali ani dost málo.Tenkráte právě meškali v Praze dva jeruzalémští ţidé, a ti poradili praţskýmsouvěrcům, aby synagógu stavěli dle vzoru jeruzalémského, aby udělali okna vně širší,dovnitř celou tloušťkou zdi se úţící, aby svatyně sama byla hloub, tak aby se do ní poschodech dolů stoupalo 58 , neboť ţe psáno jest: „Z hlubokosti volám k Tobě, Hospodine!“ Atak se stalo.Synagóga zbudována tím způsobem, prý stavitelem Lirenským, a stála a stojí vţdystejná, nezměněná. Pokolení přecházela za pokolením, modlila se tu a ţalmy zpívala.55 Jinde po Praze bydleti nesměli.56 Prvotní staré stavení přestavbou stalo se novým, nicméně vynikalo věkem nad ostatní synagógy. Odtud Jménostaré-nové. Přestavěna byla dvakráte po velkých poţárech r. 1142 a 1316.57 Starý zákon.58 Schodů je devět.120

Neţ i nevěřící do ní přicházeli, ale násilně, a zneuctili místo ţidům posvátné. Dvakrátezhaslo ner tamid 59 a stánek boţí, Árón hakodeš, zastřený drahocennou, krumplovanou oponou„poroches“, pobořen rozzuřeným lidem křesťanským.Poprvé za krále Jana 60 , jenţ dal v synagóze kopat po skrytých pokladech ţidovských ajemuţ tu vyhrabali jeho lidé za dva tisíce hřiven zlata i stříbra. Za téhoţ krále i krev tu tekla,pak za jeho vnuka Václava IV. Tenkráte, bylo o Velikonocích 61 , otřásala se všecka prostorapodklenutím, na dvou osmihranných sloupech spočívajícím, ţalostným, zoufalým křikem aúpěním vraţděných ţidů. Krev jejich vysoko zastříkala stěny staré synagógy a zkropila tamhebrejské posvátné průpovědi.S hrůzou a dlouho vzpomínali v Ţidovském Městě na strašlivé Velikonoce, a v densmíření pak po všecky časy říkána v synagóze selicha, ţalozpěv o hrůzách oněch dnů. Sloţiljej rabbi Abigdor Káro, sám pamětník onoho pronásledování.A staré synagóze zůstala památka na ony dny. Nevyjasnilyť se od těch dob její stěny.Nikdo jich nečistil, aniţ natřel, a tak temněly víc a více, aţ zčernaly. Rabbi nedovolil, aby sejich kdo dotekl, neboť lpěla na nich zaschlá krev věřících; vrstevníci i potomci měli ji v úctějako krev mučedníků.Stará synagóga přečkala i pozdější bouře a nebezpečenství. Kdyţ před třemi sty lety 62zachvátil ohromný poţár Ţidovské Město, kdy všecko vzplálo a hořelo, stála stará synagóganetknutá nad ţivým, ohnivým jezerem. Plameny hubily a trávily všecko kol kolem, odevšadse valily sloupy a mračna černého čpavého dýmu. Jen na modlitebnu nesletěla ani jiskřička ataké ani cihla ze střechy nespadla.Na temný její štít usedly dvě bílé holubice a tu také zůstaly. Ani sálavý ţár, ani dusivýdým je odtud nevypudil. Vydrţely tu tak dlouho, aţ pominulo všecko nebezpečenství. Pak sepojednou vznesly na bělostných perutích a zmizely v oblacích.Před časy, je tomu více neţli čtyři sta let, vracel se jednou na podzim primas 63Ţidovského Města rabbi Jizchak do Prahy. Jel z nějakého venkovského města, kdeţ byl zasvým řízením.Musil také kus lesem. Poněvadţ se tu nevyznal a kočí také ne, zajeli na křiţovatce na59 Věčné světlo.60 Jan Lucemburský.61 Roku 1389.62 Roku 1558 (Jiráskovo datování je jen přibliţné. Pozn. vydavatele).63 Starosta.121

Ţili v poníţení a jen ve svém Ţidovském Městě 55 . Ale o tom věřili, a víra ta šla odpokolení do pokolení, ţe je starší neţli sama hrdá Praha, ţe jejich otcové tu měli osadu dříve,neţli Libuše zaloţila praţský hrad. A také si s pýchou povídali, ţe stará-nová jejichsynagóga 56 , u jejíchţ dveří na stupni přísahali ve při s křesťany na svatý rodal 57 , je staršíhopůvodu neţli kostel sv.Víta a neţli všechny kostely praţské.Kaţdý hleděl s úctou na staré, pochmurné stavení úzkých oken, vysokých štítů,cihlové střechy věkem jiţ zahnědlé a zašlé, stojící o samotě, jako obr nad bludištěm úzkýchuliček, zasmušilý pamětník dávných věků a bouří.Ţidé o ní věřili, ţe je, vyjma modlitebnu ve Wormsu, nejstarší synagógou, ţe v jejíchzákladech je kamení ze zbořeného chrámu jeruzalémského, ţe ji andělé sami před věkypřinesli ze zaslíbené země sem na toto místo. Tenkráte prý andělé starším praţskéhoţidovstva zjevili a nařídili, aby synagóga povţdy zůstala tak, jak ji přinesli, by se na ní nikdynic neměnilo.Kdyţ po čase o to se přece pokoušeli a něco začali přestavovat, nikdy nedokončilisvého díla a nikdy neunikli trestu. Buď se při práci zchromili, nebo sešli náhlou smrtí.Neţ také jinak si vypravovali o jejím původu a zaloţení. Prvotně prý měli synagógujen dřevěnou. Kdyţ pak uţ nestačila, rozhodli se starší, ţe vystaví novou, větší, od kamene, ato na místě, kde tenkráte se vypínal nevelký pahorek. Kdyţ jej rozkopávali a rozváţeli,uhodili pojednou na zdivo, na celé zdi z mohutných kvádrů. Čím dále kopali, tím jistějipoznávali, ţe ty zdi jsou z nějaké pradávné synagógy. A kdyţ posléze nalezli také závitekpergamenu, popsaného hebrejským písmem, tu jiţ nepochybovali ani dost málo.Tenkráte právě meškali v Praze dva jeruzalémští ţidé, a ti poradili praţskýmsouvěrcům, aby synagógu stavěli dle vzoru jeruzalémského, aby udělali okna vně širší,dovnitř celou tloušťkou zdi se úţící, aby svatyně sama byla hloub, tak aby se do ní poschodech dolů stoupalo 58 , neboť ţe psáno jest: „Z hlubokosti volám k Tobě, Hospodine!“ Atak se stalo.Synagóga zbudována tím způsobem, prý stavitelem Lirenským, a stála a stojí vţdystejná, nezměněná. Pokolení přecházela za pokolením, modlila se tu a ţalmy zpívala.55 Jinde po Praze bydleti nesměli.56 Prvotní staré stavení přestavbou stalo se novým, nicméně vynikalo věkem nad ostatní synagógy. Odtud Jménostaré-nové. Přestavěna byla dvakráte po velkých poţárech r. 1142 a 1316.57 Starý zákon.58 Schodů je devět.120

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!