STARÉ POVĚSTI ČESKÉ ALOIS JIRÁSEK - Rodon

domech i v sousedských jizbách, v krčmách i na ulici, všude, ţe ten nový staroměstský orlojjest ne jako jiný orloj, ale ţe je tak divný a znamenitý, ţe jistě je nad jiné všecky orloje nasvětě.Měšťané, řemeslníci, ţeny staré, mladé, studenti v pláštích, všichni se před radní věţítlačili, na špičky vystupovali, hrdla natahovali, oči vyvalovali na veliký ciferník čtyřiadvacítihodin, plný zlatých kruhů a čar, čísel a divných znamení, na kulatou tabuli pod níms malovanými obrazy dvanácti nebeských znamení, na sošky vpravo vlevo v tesaném lupení, anejvíce na smrt a divného Turka, na lakomce s měšcem peněz. Kol radnice šuměla, hlučelasměsice hlasů, neúnavná jako hučivý proud.Neţ umlkala hned a tichla, jak shora, z nového orloje ozval se hlas zvonce. Jen tu tamse výkřik ozval, tu tam se ruce zvedaly, ukazujíce na smrt, jak lermo zvoní, jak tahá zazvonec.A vtom, na úţas všech, otevřela se dvě okénka nad orlojem a v nich se ukázaliapoštolé. Šel jeden za druhým, všech dvanácte, od západu k východu, kaţdý se k lidu obrátil,posléze sám Kristus, ţehnaje zástupu. Mnozí smekali, mnozí se křiţovali, jiní na smrtukazovali, jak sanice otvírá, na Jidáše či lakomce, ţe sebou vrtí, a ten staroch vedle smrti ţehlavou kroutí, ţe se mu jako ještě nechce, ať kostlivec nezvoní. Ale jak výše, nad okénkykohout zakokrhal, šlo davem nové, veselé pohnutí. Smáli se, pokřikovali. A zase šuměla,hlučela směsice hlasů, neúnavná, ustavičná jako hučivý proud. Všude v zástupu mluvili omistru toho orloje, jak je zvláštním darem boţím a vtipem nad jiné obdařen, všude jmenovalimistra Hanuše, jenţ to dílo vtipně a divně udělal.Také mistři a doktoři ve tmavých pláštích a tabardech, kteří stáli poblíţe věţe a orloj siprohlíţeli, chválili jeho původce. Stáli tu váţně, hubení, otylí, mluvili latinsky, česky a pořádjen o kruzích a znameních orloje. Kohoutu, figurám, smrti, starci a jiným se jen usmáli ajeden z nich vyslovil se pohrdlivě před bakaláři a studenty, kdyţ smrt lermo zvonila a kohoutkokrhal, ţe tyto tatrmany a podobné aparáty jsou udělány jen k podivení a k divadluobecnému lidu.A jiţ vykládal, ţe ten orloj je všem učeným lidem, a zvláště astronomům divný avzácný bez těch tatrmanů, neboť ţe ukazuje, jak slunce svým během od západu k východu pozodiaku jde nebo postupuje a na kterém znamení, na kolikém stupni kaţdý den z rok do rokastojí, v kolik hodin kdy vychází, v kterou hodinu na poledni stojí, kde zapadá, jak vysoko odvýchodu supra orizontem 49 a kterak blízko k linii polední a jak nízko k západu, také kde po49 Nad obzorem.111