31.07.2015 Views

STARÉ POVĚSTI ČESKÉ ALOIS JIRÁSEK - Rodon

STARÉ POVĚSTI ČESKÉ ALOIS JIRÁSEK - Rodon

STARÉ POVĚSTI ČESKÉ ALOIS JIRÁSEK - Rodon

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Umíráček zvonil sám, a té chvíle také všechny ostatní, hrubé zvony. Houpaly se samyod sebe a zvonily, hlaholily. Tak bylo na věţi svatovítské, tak bylo na všech věţích. Přívalzvonových hlasů zaléval všecku zarmoucenou Prahu a za toho trudně velebného hlaholu neslase duše dobrého, slavného krále, otce vlasti, do věčné slávy, kde „nebeské je dvorstvokrásné“.ŽITO KOUZELNÍKZa, prvních let panování Karlova syna bylo všecko království upokojeno, a dlouho o tom šlapověst, ţe za dnů krále Václava mohl kaţdý se zlatem na hlavě jít nebo jet za kaţdé doby, vedne i v noci, a nikdo ţe ho nezastavil.Král dbal velmi spravedlnosti, aby se dala od bohatých chudým, a sám k tomupohledal.Nejednou se přestrojil za dělníka, za chudého řemeslníka nebo za studenta a šel mezipekařky chleba kupovat. Byl-li chléb hodný, spravedlivé váhy, zaplatil jej a odešel. Shledal-livšak, ţe je špatný a malé váhy, dal se poznat, a pobrav v krámě všechen chléb, kázal ho dátchudým neb rozdat do škol potřebným ţákům. Pekaře pak ztrestal pokutou na statku nebo hodal v koši zmáchat ve Vltavě.Tak činil řezníkům a jiným řemeslníkům. Jednou také šel přestrojen za dělníka kopatna vinici, aby i tam zhlédl, jak se mezi lidem děje. I kopal na vinici celý den, a kdyţ seznal,jaká to krušná a perná práce, nařídil, aby měli dělníci v poledne delší odpočinek a navečer abymohli dříve z díla.Také v noci se rád Prahou potuloval, přestrojen, po krčmách, zkoušeje, mají-lispravedlivou míru. Ale také aby slyšel, co se děje, co lid mluví, jak smýšlí. U Modré štiky naStarém Městě býval nejčastěji a tam i jinde ztropil i nejednu švandu se svými kumpányveselými.I kejkle měl rád a všeliké podivné kousky. Ty mu nejvíce strojil jeho kouzelník Ţito,chlapík dovedný, čarovný, jenţ uměl přimrazit, koho chtěl, a zvláště svou podobu měnit,často i tvář.Ke králi šel třeba v soukenném šatě, hrubě sešlém, v úzkých nohavicích s podešvy.Kdyţ stanul před králem, byl pojednou v hedvábné sukni, v pestrých nohavicích a mosaznézobáky na střevících se mu jen blyštěly jako nějakému kasalickému švihákovi. Tak před102

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!