Dvojà rozmlouvánà o jazyku Äeském - Rodon
Dvojà rozmlouvánà o jazyku Äeském - Rodon Dvojà rozmlouvánà o jazyku Äeském - Rodon
keltský mezi nimi, ať pominu německý a jiné rozšířenější. - Panovaliť jiţ ve světěmnohojazycí národové: slouţili také lidé jednoho jazyku. I jestli slavný dvůr náš kdypřemoţen? A jestli kdy s štěstím nerovným bojoval, zdaţ jazykové národů jeho byli tímpříčinou? Zdaţ právě tím nestal se silnějším, ţe kolik národů, tolik zvláštních o čest zápasníkůdo pole uvedl? - Jaký div? všickni mu srdcem oddáni jsou, jelikoţ vědí, ţe váţí sobě práv,náboţenství a jazyků národů svých! - Neţ mníte-li nicméně, ţe jednota jazyků jemu potřebnájest, táţi se právem, kterému by z těch čtyř hlavnějších nejslušněji přistál předek ten? Imyslím, ţe slovenskému, z toho prostého důvodu, ţe 4 více jsou neţ 2, a více neţ 1 i 3/4;nebo v takovém srovnání téměř Slované s Němci, Maďary a Vlachy v naší monarchii stojí.Protiva:Vímť já, ţe Slované nejsilnější jsou; jednak povaţte, ţe titéţ jako mnohé národy rozličnépředstavují; nebo není to jedno Čech, Slovák, Moravan aneb dokonce Polák, Srb, Charvát. 34Slavomil:Ale sami jsou to Slované, v dialektu toliko rozdílní, ač ne snad více neţ jako u nás tachovští akameničtí Němci. V brzce by je všecky literatura a politika spojila. Já aspoň ne nesnadnědomejšlím se jistého prostředního dialektu, kterýţ by Slovany zbratřené spojiti mohl; buď onjako jest vznešená němčina mezi německými, aneb jako poetický, aneb aspoň Plutarchůvmezi řeckými.Protiva:O tom všem já pochopuji toliko, ţe to všecko sen jest vyplnění hoden; jednak přeji od srdce,aby se někdy říci mohl, ţe i tento od Boha sen byl! 35Slavomil:Dobře! ten Otec všeobecný, an ţiví lidu i ţivočichů pokolení všeliké, an i národ náš, skrzemnohá zkušení prošlý tak dalece dochoval, ostříhá jeho, jsme té naděje, i do časů budoucích.34 Jungmann tomuto názoru oponuje, ale budoucnost mu nedá za pravdu. Poté, co při své návštěvě Ruska poznánereálnost myšlenky slovanské vzájemnosti, přichází Karel Havlíček se stejným názorem, jaký zde zastáváProtiva.35 Celá obrozenecká ideologie byla postavena na nereálných základech, budována ve verbálních projevech.Pokud byl její projev konfrontován se skutečností, dopadlo to katastrofálně – srv. případ Amerlingova Budče,viz Macura V., Znamení zrodu, s. 94–101.24
Ještě, neţ domů se odebéřeme, dovolte, abych pronesl několik poboţných ţádostí, jelikoţ tyse ke snům dobře hodí: aby nám opět do škol a rádnic jazyk náš milý uvedli, aby se mládeţčeštině učiti musila, neb ona ţel! neučí se, neţ co musí! - aby vznikla velká slovanskýchučených společnost, mající dělníky a ochránce ve všech provinciích, a zlepšeno byloslovenské knihkupectví, nad něţ ve světě nic není daremnějšího, aby všem Čechům láska kvlasti své a svornost mezi sebou, Němcům pak našim větší snášenlivost nás a větší chuť knašemu jazyku s nebe do srdce sstoupila; a kaţdý, čemuţ jak náleţí nerozumí, aby jak slušnona skrovného člověka, haněti a tupiti hezky se varoval!25
- Page 1 and 2: JOSEF JUNGMANNDVOJÍ ROZMLOUVÁNÍ
- Page 3 and 4: iliard hral, cechofal i fechtofal,
- Page 5 and 6: Pravdu mluví příchozí tento, an
- Page 7 and 8: Slavomil:A kterak to? prosím.Proti
- Page 9 and 10: Neţ co, kdyby se všecky jich zem
- Page 11 and 12: Vy byste obra překonal. Tím tém
- Page 13 and 14: prolito bylo. - Ale nechtějmeţ od
- Page 15 and 16: prosím, co na tom, jestliţe oni
- Page 17 and 18: vědomosti hojně opatřen jest. I
- Page 19 and 20: měšťana; vše nevraţí na ty p
- Page 21 and 22: šlechetné předky tak chaterní p
- Page 23: státi? Ač ţe i v tom se nám utr
Ještě, neţ domů se odebéřeme, dovolte, abych pronesl několik poboţných ţádostí, jelikoţ tyse ke snům dobře hodí: aby nám opět do škol a rádnic jazyk náš milý uvedli, aby se mládeţčeštině učiti musila, neb ona ţel! neučí se, neţ co musí! - aby vznikla velká slovanskýchučených společnost, mající dělníky a ochránce ve všech provinciích, a zlepšeno byloslovenské knihkupectví, nad něţ ve světě nic není daremnějšího, aby všem Čechům láska kvlasti své a svornost mezi sebou, Němcům pak našim větší snášenlivost nás a větší chuť knašemu <strong>jazyku</strong> s nebe do srdce sstoupila; a kaţdý, čemuţ jak náleţí nerozumí, aby jak slušnona skrovného člověka, haněti a tupiti hezky se varoval!25
Change language