Dvojí rozmlouvání o jazyku českém - Rodon

Z Veleslavína:I toť jste celé své ţivobytí v cizině strávil; a kdeţto, můj milý, ţe vám moţné nebylo, abystese doučil jazyku českému?Čech:Ja pyl můj šivot ne pšes granic šesky. Ja v Prase narotil, v Prase šiva pyl a v Prase umšel.Z Veleslavína:Pro Bůh! jak jest to moţné: Čech – Praţan – a tak chatrně mluviti jazyk svůj? -Čech:Můj jasyk ja mlufit tobše.Z Veleslavína:Pohříchu! nehrubě; leda byste (čehoţ bůh ostřez!) k jinému se znal jazyku.Čech:Můj jasyk je němesky.Z Veleslavína:I vím všecko; vyť jste syn nějakého německého řemeslníka, jimţ předkové naši Pořič 5 zaobydlí vykázali, aneb snad některého do Čech vnově přišlého Němce, a Němci vţdy měli tuvadu do sebe, ţe rádi do Čech se loudíce, nerádi jazyku českému zvykali; snad jste i málo sČechy obcoval?Čech:Prafil fám, ţe s Prase sem. Je ne šátny kaféhaus v Prase, kte ja nepyl jako toma, šátny saal, kteja ne fortansovat, 6 theatr a khostel, kte ja neuntrhaltovat. 7 Ja mám tobše tabak koušil, tobše5 Čtvrť na Novém Městě kolem dnešní ulice Na Poříčí, od středověku centrum německých obchodníků ařemeslníků v Praze.6 Předtančovat.2