Životní prostředí města Plzně - Odbor životního prostředí města Plzně

Životníprostøedímìsta Plznìdíl 5.Statutární mìsto PlzeòOdbor životního prostøedíMagistrátu mìsta Plznì

Vodní mlýny13 Mlýn v Radobyèicíchz r. 1930 a mohou sloužiti jako pomùcka pro rùzná studia,úvahy národohospodáøské, úkoly vodohospodáøské, úèelyprùmyslové a jiné.A jaká je souèasnost?Z 27 objektù uvedených v tabulce jsou 3 v optimálnímstavu – v Malesicích (9 Mže), Kalikovský mlýn (5 Mže,Berounka), Hydro (22 Radbuza). Jeden objekt jev rekonstrukci (42 Klabava) a byl jako jediný ze seznamuv roce 2008 prohlášen nemovitou kulturní památkou.Beze stopy byly odstranìny 3 objekty – v Doudlevcích(21 Radbuza), v Doubravce (36 Úslava), ve Lhotì(12 Radbuza), ve stavu zøícenin jsou 4 objekty – v Køimicích(2 Mže, Berounka), v Bukovci (6 Mže, Berounka),v Hradišti (27 Úhlava), v dolním Chrástu (41 Klabava).Zbylých 16 objektù existuje, èasto s rùznými pøestavbamia jiným využitím, nìkdy se zaniklými náhony.Bývalý radèický mlýn zanikne pøi budování dopravníhonapojení Radèic na západní okruh Plznì.V nìkterých lokalitách fungují malé vodní elektrárny,v jiných se pøipravuje jejich realizace.Z døíve zaniklých mlýnù a jiných vodních dìl lze zmínitVeliký (Panský) mlýn na Mlýnské strouze mezi Radbuzoua Mží (v místì hotelu Marriott Courtyard), podpøíkopnímlýn na Valcháøské strouze mezi Mží a Mlýnskou strouhou(západnì od Rooseveltova mostu), mlýn pod šibenicí naRadbuze, mlýn v Lobzích na Úslavì (u dnešního rybníka),mìdìný hamr s pozdìjší výrobou lopat na Úslavìv Doubravce (zachována budova è. p. 37 v areálu TJ Rapid).Zajímavý byl Èertùv mlýn (v II. vojenském mapováníhamr) nad levým bøehem Berounky na katastrálním územíZruè u Plznì, zásobovaný vodou z pramene Dobrá vodave svahu nad mlýnem.Literatura a prameny:Seznam a mapa vodních dìl republiky Èeskoslovenské, stavkoncem roku 1930, Sešit 11. Okresní finanèní øeditelství Plzeò,nákladem ministerstva veøejných prací, tiskem Státníhonakladatelství v Praze (1932). Praha, s. 3–5, 37, 38, 45, 48 sign.SVK v Plzni 28098 – 11.Domanický Pavel (2003): Technické památky v Èechách,na Moravì a ve Slezsku, Díl 3, P - S. Libri, Praha, s. 82, 97–101.Klempera Josef (2001): Vodní mlýny v Èechách, IV, Plzeòsko,Rokycansko, Kralovicko, Manìtínsko, Pøešticko, Klatovsko,Domažlicko a Pošumaví. Libri, Praha, s. 20–23.Štìpán Ludìk, Køivanová, Magda (2000): Dílo a život mlynáøùa sekerníkù v Èechách, I. Argo, Praha, s. 18, 76, 89, 91, 208.Štìpán Ludìk, Urbánek Radim, Klimešová Hana a kol. (2008):Dílo mlynáøù a sekerníkù v Èechách, II, Argo. Praha, s. 16, 73,105, 154.Elektronické zdroje a odkazy:http://gis.zcu.cz/studium/dp/2004/Havel__Historicky_vyvoj_vodni_site_v_Plzni__DP.pdf; http://oldmaps.geolab.cz14 Mlýn v Bukovci10

3. Nauèné stezkyJosef ÈihákNauèná stezka (zkratka:NS) je druh venkovníznaèené turistické trasy,seznamující návštìvníky15 Starý Plzenecs pøírodovìdnými èi kulturnímizajímavostmi okolí.Od bìžné turistické trasyse zpravidla odlišuje sériíinformaèních tabulí, rozmístìnýchna jednotlivýchzastaveních na trase nauènéstezky. Základním typem jenauèná stezka pro pìší,ale existují i cyklistické,vodácké, pro lyžaøe na bìžkácha další.Práce na návrzích nauèných stezek poskytují možnostnahlédnout do øady oborù, pochopit jejich vzájemnésouvislosti a sdìlit odborné poznatky názornou a srozumitelnouformou veøejnosti.První oficiální nauèná stezka na území Èeskoslovenskavznikla roku 1965 na Medníku u Sázavy. V Èeskoslovenskuinicioval a koordinoval systém nauèných stezek RNDr. JanÈeøovský, CSc., mezinárodnì uznávaná osobnost, jeden zezakladatelù ekologické výchovy.V západních Èechách pøedcházely nauèným stezkámnauèné tabule rozmisované na zajímavých místechtehdejším úsekem znaèení výboru svazu turistiky vedenýmpanem Václavem Tynysem. Na tuto tradici navazujísouèasné bodové informaèní panely (BIP).Terénní provedení nauèných stezek mùže být rùzné – odpouhého sledování znaèené i neznaèené trasy popsanév prùvodcovské tiskovinì až po precizní informaèní tabuledoplnìné tøeba i trojrozmìrnými pøedmìty èi dokonceživými zvíøaty (Zoologická a botanická zahrada mìstaPlznì). Obvyklý je též doprovodný mobiliáø (lavièky, lávky,upravené vyhlídky apod.). Podstatné je jmenovité urèenísprávce vybavení nauèné stezky v terénu, zodpovìdného zapermanentní údržbu. Souèasné možnosti dovolují zveøejnitmapku trasy, obsah tabulí, nebo i podrobnìjšího prùvodcena internetových stránkách obce.Nauèné stezky v Plzni a okolí jsou pøedstaveny v poøadí,jak postupnì vznikaly. Kromì vlastních nauèných stezekjsou do pøehledu zaøazeny i trasy bez znaèení a bezinformaèních tabulí, pro které ale existuje podrobný tištìnýprùvodce. V druhé èásti jsou zmínìny pøipravované nauènéstezky.katastrální území: Starý Plzenec, Sedlec u Starého Plzenceotevøení: 1976 (u pøíležitosti 1000. výroèí první písemnézprávy o hradišti Plzeò), v letech 2003–2008 postupnìobnovena a aktualizována (s výjimkou zastavení Jezevèískála, které zatím není osazeno)správce: MÚ Starý Plzenecautoøi obsahu: Mìsto Starý Plzenecznaèení: Klub èeských turistù – Znaèkaøský obvodPlzeòsko, trasa è. 9282, èásteèný soubìh s èervenou è. 0203a žlutou è. 6624informaèní text, vydavatel: neníStezka provází po nejzajímavìjších lokalitách ve StarémPlzenci a okolí, historických památkách z 10.–14. století,skalních útvarech s krásným výhledem, pøírodní rezervaci,chránìném geologickém nalezišti, unikátní technicképamátce a dalších zajímavostech.obsah tabulí: Památky mìsta Starý Plzenec, rotundasv. Petra z roku 976, slovanské hradištì Plzeò, chránìnénalezištì zkamenìlin Èerná stráò, technická památkakychta vysoké pece Sedleckých železáren – kolébkyŠkodových závodù, pøírodní rezervace Starý rybník v Sedlci,typická krajina Radyòské vrchoviny a informace o lesnímhospodáøství u Jezevèí skály, zøícenina královskéhogotického hradu Radynì ze 14. století, chránìný pøírodnívýtvor Andrejšky – høeben buližníkových skal na severnímúboèí Radynì.V úseku Starý Plzenec – Radynì stezka vede po žlutìznaèené turistické trase è. 6624, po které je možno z Radynìdojít k zastávce trolejbusu è. 13 v Plzni – Èernicích.SOUÈASNÉ NAUÈNÉ STEZKYNauèná stezka Staroplzeneckápopis: trasa dlouhá 10 km s 9 zastávkami prochází StarýmPlzencem a jeho okolím; zaèíná a konèí na námìstí veStarém Plzenci (autobus è. 51)vhodnost pro starší a handicapované osoby: lehký, alevýškovì èlenitý terén16Staroplzenecká nauèná stezka – rotunda sv. Petra11

Nauèné stezky17 Grafika Sigmondovy stezkySigmondova stezkapopis: trasa dlouhá 7 km s 15 zastávkami tvoøí okruhs poèátkem a ukonèením u koneèné zastávky tramvajeè. 4 Košutkavhodnost pro starší a handicapované osoby: vhodnákatastrální území: Bolevecotevøení: 1978 (osazení pamìtní desky J. Sigmonda nazastávce è. 4), v úplnosti 1998správce: Správa veøejného statku mìsta Plznìautoøi obsahu: Josef Èihák a kol.znaèení: Klub èeských turistù – Znaèkaøský obvodPlzeòsko, žlutì znaèená turistická trasa è. 6711, èásteènýsoubìh s modrou è. 1406 a zelenou è. 3609informaèní text, vydavatel: skládaèka, vydala firmaRAMAP Plzeò, 1998Hlavním motivem stezky je osobnost významnéholesnického odborníka a pedagoga prof. dr. ing. JosefaSigmonda (1868–1956) s ukázkami jeho praktické èinnostiv boleveckých lesích. Pùvodní koncepci stezky pøipravilke 110. výroèí Sigmondova narození jeho žák Ing. RudolfStolaøík (1913–1991), kdy byla také slavnostnì odhalenadeska na zastávce stezky è. 4. K vyznaèení trasy v terénua osazení informaèních tabulí došlo po rozšíøení náplnì ažv roce 1998.obsah tabulí: Informace o stezce a rekreaèní oblastiBolevecké rybníky, ledárna, ledování a èinnost dobrovolnýchhasièù, pøírodní rezervace Petrovka, osobnost a díloprof. dr. ing. Josefa Sigmonda, Petrovská díra s loupežnickýmitradicemi, kopec Okrouhlík – pøíklad modelaèníèinnosti tekoucích vod, pùvodní cesta z Ledec do Bolevce,protektorátní hranice a památný strom smrk Troják, božímuka a køížový kámen U øezníka, bývalé Sigmondovypokusné plochy s americkými druhy borovic, s kombinacísmrku a kleèe, s bukem a dalšími døevinami, technickápamátka Kolomazná pec s pøipomenutím zanikléhodehtáøského øemesla, pøírodní rezervace Kamenný rybník,Kamenný rybník jako ornitologická lokalita, Šídlovskýrybník s historií celé rybnièní soustavy.Nauèná lesnická stezka Zábìlápopis: trasa dlouhá 5 km (s návratem do Bukovce) s 10zastávkami prochází lesním komplexem Zábìlá; zaèínána zastávce autobusu è. 28 Bukovec a konèí na trase zelenìznaèené turistické trasy v místì U roklevhodnost pro starší a handicapované osoby: lehký, alemísty výškovì èlenitý terénkatastrální území: Bukovec, Chrást u Plznìotevøení: 1979správce: Správa veøejného statku mìsta Plznìautoøi obsahu: Josef Èihák a kol.znaèení: Klub èeských turistù – Znaèkaøský obvodPlzeòsko, èásteèný soubìh s èervenou znaèenou turistickoutrasou è. 0202, dále žlutá è. 6680, zpìt po zelené è. 3603informaèní text, vydavatel: sešit, vydalo Urbanistickéstøedisko mìsta Plznì,1979Iniciátorem zøízení stezky byl Lesní závod PlzeòZápadoèeských státních lesù, jehož zamìstnanci takéosazovali v terénu pùvodní panely z dubových fošen nadubových sloupech a doprovodný mobiliáø. Tìchto prací sezúèastnili i zamìstnanci Urbanistického støediska mìstaPlznì, ve kterém byly sestaveny také texty tabulí a pøipravenak tisku prùvodcovská brožura. Pozdìji stezka prošlarekonstrukcí, chystala se také potøebná aktualizace textùtabulí i prùvodcovské brožury, ale dosud k ní nedošlo.obsah tabulí: Hradištì Bukovec na Holém vrchu, vyhlídkana Bukovec s bývalým mlýnem a do údolí Berounky,pùvodní lesovna mìstských lesù, lesní školkaøství, pìstovánílesù a jejich hospodáøská úprava, pražská tra, dalšízastávky jsou nyní v území pøírodní rezervace Zábìlá –vyhlídka Na Kozí boudì, bývalá výletní restaurace, flóraa fauna v Dolní Zábìlé, ochrana pøírody a zvláštì chránìnáúzemí v okolí.Nauèná stezka Lesopark Homolka (zatím nevyznaèenav terénu)Existuje prùvodce, podle kterého je možno postupovat.popis: trasa dlouhá 1 km se 12 stanovišti prochází lesoparkemna Slovanech a seznamuje pøedevším s exotickými18 Mapka pùvodní stezky Lesopark Homolka12

Nauèné stezkyLawsonovy. Osmé stanovištì je vìnováno dìjinám osídleníplzeòské kotliny a dìjinám plzeòské zoologické a botanickézahrady. Deváté stanovištì popisuje borovice rostoucí naHomolce. Desáté stanovištì informuje o ptácích žijícíchna Homolce a jedenácté o savcích, s nimiž se mùžeme naHomolce setkat. Dvanácté stanovištì se vìnuje jedlím, kterérostou na Homolce.Projekt získal 2. místo ve finále soutìže Zlatý list. Pøipøípravì této stezky dìti z oddílu SVOR zpracovaly zprávu„Stav porostù v lesoparku Homolka, Plzeò–Slovany“,kterou pøedaly Technické službì mìsta Plznì, tehdejšímusprávci mìstské zelenì. Je zachován dopis této organizaceadresovaný oddílu Svor ze dne 17. 5. 1985.Pøíprava tohoto èlánku a nalezení pùvodních podkladùvyvolaly myšlenku oživení a aktualizace nauèné stezkya její prezentace veøejnosti s možným zapojením dalšígenerace rodiny vedoucích pùvodního oddílu.19 9. stanovištì pùvodní nauèné stezky Lesopark Homolkadøevinami; zaèíná u koneèné zastávky tramvaje è. 1 nanámìstí Milady Horákové a konèí na konci ulice K Parkuu plzeòské vodárnyvhodnost pro starší a handicapované osoby: vhodnákatastrální území: Plzeòotevøení: 1985 (vydán prùvodce)autoøi obsahu: oddíl mladých ochráncù pøírody SVOR pøi21. základní škole v Plzni na Slovanské aleji (Hana Bradová,Jana Franèová, Blanka Jandová, Jana Krejèová, JitkaKrausová, Jana Lehká, Jana Lišková, Petra Tichá, MonikaVazaèová, Zdenka Voráèková, Michal Bíman, Václav Boèek,Richard Damek, Jan Dresler, Pavel Hermach, Patrik Just,Ivan Klán, Richard Korol, Pavel Mentlík) vedenýJanou Mentlíkovou a Václavem Mentlíkem, podpatronátem základní organizace Èeskéhozahrádkáøského svazu Alpínky Plzeòznaèení: stezka nebyla vyznaèena v terénu,ale existuje prùvodce, podle kterého jemožno postupovatinformaèní text, vydavatel: sešit, vydalaStanice mladých pøírodovìdcù pøiMìstském domì dìtí a mládeže v Plzni,1985obsah tabulí: První stanovištì je vìnovánomístopisu lesoparku Homolka. Další stanovištìseznamují s jednotlivými døevinami – druhépøedstavuje skupinu vilínù, tøetí cypøíšky hrachonosnéa lísku tureckou, ètvrté tis èervený, smrky rostoucí naHomolce a douglasku tisolistou, páté jedlovce kanadské,šesté smrk omorika a smrk pichlavý, sedmé cypøíškyNauèná stezka Vývoj pøírody ve ètvrtohoráchv Zoologické a botanické zahradì mìsta Plznìpopis: trasa dlouhá 1 km se 12 zastávkami procházízápadními partiemi zoologické a botanické zahrady(zastávka tramvaje è. 4 Lékaøská fakulta Karlovarská);zaèíná ve spodní èásti zahrady a konèí na statku Lüftnerkavhodnost pro starší a handicapované osoby: ve svahupøíkrý úsek se schody, jinak lehký terénkatastrální území: Plzeòotevøení: po etapách 1996 – èervenec 1998, v létì 1999pøibyla expozice vlkù, pozdìji prùbìžnì drobné doplòkovéexpozicesprávce: Zoologická a botanická zahrada mìsta Plznìautoøi obsahu: Jaroslav Faiferlík a kol.realizace grafiky: Zdenìk Doležalrealizace konstrukcí a objektù: ZBZMP; pracovníciZápadoèeského muzea v Plzni, autorem soch pralidí je PetrNovák ze Soukromé støední umìleckoprùmyslové školyZámeèek20, 21 Nauèná stezka v Zoologické a botanické zahradì13

Nauèné stezkyznaèení: symbol nauèných stezek na informaèních tabulích(šipkách)informaèní text, vydavatel: neníStezka seznamuje s vývojem pøírody bìhem ètvrtohor;využívá pøirozený kontrastní reliéf nivy a pøíkréhozlomového svahu se skalními výchozy. Typické rostlinya živoèichy (zubr, pižmoò, medvìd, vlk) doplòují ukázkyze života pravìkých lidí vèetnì obydlí, hospodáøskýchobjektù a figur. Jedná se o prùkopnické použití biotopovéhoa biogeografického pøístupu k vytváøení expozice v rámcimodernizace pùvodnì zastaralé zoo a realizace generelujejího vývoje.obsah tabulí: kadaverikolní hmyz (na mršinách), hmyz nadubu, hmyz na borovici, koprofilní hmyz (na výkalech),býložravci v areálu zoo, šelmy v areálu zoo apod.Stezku lze využít pro školní výuku pøi návštìvì v zoodle individuálního zájmu, je také možno objednat výukovýprogram Medvìd na EVVO (environmentální vzdìlávání,výchova a osvìta) centru v zoo.Nauèná stezka v Arboretu Sofronkapopis: trasa dlouhá 0,5 km prochází arboretem Sofronkav Plzni–Bolevci (severnì od koneèné zastávky tramvaje è. 1Bolevec) a zaèíná i konèí u centrálního objektu arboretavhodnost pro starší a handicapované osoby: èásteènìvhodnákatastrální území: Bolevecotevøení: 1998, rozšíøenq v kvìtnu 2010správce: Arboretum Sofronkaautoøi obsahu: Karel Kaòák, Jan Kaòákznaèení: døevìné smìrovkyinformaèní text, vydavatel: skládaèka, vydala firmaRamap Plzeò, 2010V Arboretu Sofronka bylo od založení v roce 1956vysázeno na 60 druhù borovic z celého svìta na zhruba22 ha plochy. Tato sbírka je jednou z nejvìtších v Evropìa Asii. Kromì výzkumných úèelù slouží arboretum takéveøejnosti a školní výuce.obsah tabulí: Tabulky u jednotlivých stromù uvádìjízákladní informace o vybraných druzích borovic, pøedevšímo jejich areálu pøirozeného rozšíøení. Kopírují exkurznítrasu.14 km, vychází z Bolevce (tramvaje è. 1 a 4), vede pøesChotíkov a Radèice na Lochotín (tramvaj è. 4) a ukazujeuloženiny øíèních tokù a jezer svrchního karbonu plzeòsképánve,• vycházka 26: Údolím Berounky z Bílé Hory na Roudnoudlouhá 5 km, seznamuje kromì karbonu s øíèními terasamistarších ètvrtohor (autobusy è. 20 a 39),• vycházka 36: Terasové sedimenty u Bukovce dlouhá 4 kmvede z Bukovce do bukoveckého meandru Berounky a zpìt(autobus è. 28),• vycházka 37: Údolím Úslavy z Božkova do Doubravkydlouhá 2 km, vede z Božkova (trolejbus è. 12) do Lobez(trolejbusy è. 15 a 11) a ukazuje systém ètvrtohorníchøíèních teras, morfologii øíèního údolí, stopy po dolovánípyritu a stavebního kamene,• vycházka 38: Sprašové hlíny v Plzni zahrnuje tøi izolovanélokality odkrytých výchozù sprašových hlín – naKošutce (autobusy è. 30, 33, 39, 40), v Èernicích (trolejbusè. 13) a u Starého Plzence (autobus è. 51).vhodnost pro starší a handicapované osoby: èásteènìvhodnáautoøi obsahu: Michal Mergl, Ondøej Vohradskýznaèení: trasy vycházek nejsou vyznaèeny v terénu, aleexistuje kniha s mapkami a popisy, podle kterých je možnopostupovatinformaèní text, vydavatel: Mergl Michal, VohradskýOndøej: Vycházky za geologickými zajímavostmi Plznìa okolí, KOURA publishing, Mariánské Láznì 2000,s. 104–111, 162–173, 199–200, 216–222Kniha poskytuje zasvìcený pøehled geologie Plzeòska a jezároveò praktickým prùvodcem pro odborníky, uèitele,studenty i veøejnost.Nauèná stezka Po stopách Františka Malochapopis: trasa dlouhá 9 km s 11 zastávkami prochází údolímBerounky mezi Plzní a Druztovou, zaèíná u zastávkyautobusù è. 20 a 39 na Bílé Hoøe a konèí na zøíceninì hraduVìžka u DruztovéVycházky za geologickými zajímavostmi Plznìa okolí (nevyznaèeny v terénu)Existuje kniha s podrobnými popisy, podle kterých jemožno postupovat.popis: vybrané vycházky navazují na plzeòskou mìstskouhromadnou dopravu• vycházka 16: Ordovik v jádøe plzenecké synklinálydlouhá 7 km, prochází severním okolím Starého Plzencea seznamuje s usazenými horninami spodního ordoviku(autobus è. 51),• vycházka 17: Ordovik mezi Starým Plzencema Tymákovem je dlouhá 10 km a provází paleontologickýmilokalitami tohoto období (autobus è. 51),• vycházka 25: Karbon na severním okraji Plznì dlouhá22 Malochova stezka14

Berou nkaNauèné stezkyBíláHora1Tvrz RoudnáRoudnáBílá HoraVelký BUS è. 20, 39boleveckýrybníkCENTRUM PLZNÌTØEMOŠNÁ2PLZEÒPecihrádekSenecÈertùv mlýn3ÈertùvmlýnZruèGeologickáminulostChlumekChlum416 m n. m.BotanikFrantišek Maloch456Biotop øekyBerounkyDruztovávhodnost pro starší a handicapované osoby: nevhodnákatastrální území: Bolevec, Senec u Plznì, Druztováotevøení: 2003správce: Obec Druztová, Správa veøejného statku mìstaPlznìautoøi obsahu: Petr Charvátznaèení: Klub èeských turistù – Znaèkaøský obvodPlzeòsko, žlutì znaèená turistická trasa è. 6622informaèní text, vydavatel: skládaèka, vydala firmaRAMAP Plzeò, 2004, k dispozici v Mìstském informaènímstøedisku a na obecních úøadech Zruè – Senec a DruztováZámìr zøízení nauèné stezky pochází od absolventaPedagogické fakulty ZÈU Petra Charváta, který její návrhpøipravil v rámci rigorózní práce na katedøe biologie.Pùvodní koncept omezený na území obce Druztová byl potédoplnìn o tøi zastávky, takže je stezka propojena až na BílouHoru na okraji Plznì.obsah tabulí: Bílá Hora – vývoj mìstské èásti a bývalýpivovar Prior, zaniklá tvrz a støedovìká ves Roudná, bývalýÈertùv mlýn a pramen Dobrá voda, osobnost botanikaa pedagoga Františka Malocha a pøírodní památkaMalochova skalka, geologické pomìry území, biotop øekyBerounky, kvìtena habrového háje, zvìø v polesí Háj, polesíHáj, vývoj obce Druztová s památným kostelem sv. MaøíMagdaleny a kaplí sv. Jana Nepomuckého, zøícenina hraduVìžka a její výzkum.Nauèná stezka Esoterická (vyznaèena v terénu, ale v souèasnostibez tabulí)popis: trasa dlouhá 3 km zaèíná a konèí u kostela sv. JanaKøtitele ve Starém Plzenci (autobus è. 51)vhodnost pro starší a handicapované osoby: lehký, alevýškovì èlenitý terénkatastrální území: Starý Plzenecotevøení: 2004správce: pùvodnì již zaniklé sdružení Hledej cestu k životu,souèasný stav nezjištìnHáj79810Polesí HájZvìøv polesí HájKvìtenahabrového hájeBukovecBUS ÈSADBukovecObecDruztováCENTRUM PLZNÌHradnízøíceninaVìžka11reo n aB kuZábìláVìžkaZábìláDolanyDolanskýmost23 Mapka prùbìhu a umístìní informaèních tabulí Malochovy stezkyZRUÈCHRÁSTCHRÁSTautoøi obsahu: Eva Suttnerováznaèení: fialový symbol nauèné stezky, èásteèný soubìhs NS Staroplzenecká è. 9282informaèní text, vydavatel: neníStezka prochází v blízkosti èetných sakrálních památekStarého Plzence. Seznamovala se záhadami a mystériiStarého Plzence a jeho okolí a vnímavým návštìvníkùmpomáhala nahlédnout do vlastní mysli a duše. Autorka jepropagátorka automatické kresby, jejího využití ve školství,zdravotnictví a osobním životì èlovìka (projekt Artrelax).Nauèná stezka Tøemošnápopis: trasa dlouhá 11 km s 9 zastávkami procházíTøemošnou; zaèíná a konèí na parkovišti u poštyv Tøemošnévhodnost pro starší a handicapované osoby: vhodnákatastrální území: Tøemošnáotevøení: 2007správce: Mìsto Tøemošnáautoøi obsahu: Mìsto Tøemošná, TJ Tatran Tøemošnáa kolektivznaèení: Klub èeských turistù – Znaèkaøský obvodPlzeòsko, symbol nauèné stezky, v kontaktu nebo èásteènémsoubìhu se znaèenými turistickými trasami modrou è. 1406,zelenou è. 3691, žlutými è. 6612 a è. 6624 a s trasou è. 9261informaèní text, vydavatel: neníobsah tabulí: Historie a souèasnost Tøemošné, Luhová –výhled na mìsto a okolí s informacemi o geologickéma geomorfologickém vývoji, rodný dùm malíøe VáclavaBrožíka v areálu bývalého hamru na potoce Tøemošná(od roku 1999 pùsobí v Tøemošné Spoleènost malíøeVáclava Brožíka, šíøící jeho velkolepé dílo u nás i ve svìtì),památník obìtem 1. a 2. svìtové války a hlavní údajeo potoku Tøemošenka (Tøemošná), kaplièka z poloviny19. stol., škola v Tøemošné s domem è. p. 1 a železniènímmostem, sportovní areál s historií a souèasností tìlovýchovy,prùmyslová zóna dokumentující pestrý vývoj podnikání,pøipomenutí bývalé sklárny firmy Johann David Starck.Špendlíky historie na mapìPlznì (nevyznaèena v terénu)Existuje veøejnì dostupnámapa, podle které je možnopostupovat.popis: trasa prochází historickýmjádrem mìsta Plznìformou hry, zaèíná u libovolnéhodomu odpovídajícíhovyobrazením na mapìvhodnost pro starší a handicapovanéosoby: vhodnákatastrální území: Plzeòotevøení: 2007 (vydána mapa)autoøi obsahu: AnnaHostièková, design AndreaMichálková a studenti Ústavuumìní a designu ZÈU v Plzni24 Prùvodce – Špendlíkyhistorie na mapì Plznì15

Nauèné stezkyznaèení: neznaèeno (projekt pøedpokládal oznaèenípopsaných objektù sochaøsky ztvárnìnými „špendlíky“)informaèní text, vydavatel: skládaná mapa s ilustracemia texty, vydal Útvar koncepce a rozvoje mìsta Plznì, 2007,k dispozici v Mìstském informaèním støedisku9086 krokù do historie Plznì seznamuje originálnímzpùsobem s významnými architektonickými objektyhistorického jádra mìsta Plznì, chránìného od roku 1989formou mìstské památkové rezervace. Putující je kromìtoho upozoròován na další zajímavosti ležící na trase –portály, sgrafita, morový sloup, pomníky, sochy, pamìtnídesky, informaèní panely.25Nauèná stezka ChrástNauèná stezka Chrástpopis: trasa dlouhá cca 8 km s 9 zastávkami prochází obcíChrást a jejím blízkým okolím, zaèíná a konèí v Chrástu,nám. Èsl. legií (autobus è. 52)vhodnost pro starší a handicapované osoby: lehký, alemísty výškovì èlenitý terénkatastrální území: Chrást u Plznìotevøení: 2010správce: Obec Chrástautoøi obsahu: Obec Chrást a místní kronikáø ZbynìkBlaheta, odborníci Západoèeského muzea v Plzni, grafickézpracování Kateøina Štìpánkováznaèení: Klub èeských turistù – Znaèkaøský obvodPlzeòsko, znaèení v pøípravì, odboèí v Chrástu od èervenéznaèené turistické trasy è. 0202 a modré è. 1406informaèní text, vydavatel: neníZasvìcené texty a kvalitní fotografie vèetnì historických,tabule obsahují také otázky pro dìti.obsah tabulí: Chrást – vývoj a souèasnost, Stráò – vegetacea kvìtena, Tvrzištì – pøipomínka zaniklé tvrze v Chrástua jejích vlastníkù, Dolní Chrást, Jílkùv mlýn – osudy mlýnaa jeho obyvatel, zahloubená údolí a prùvodní vegetace,Mosty – historie silnièního a železnièního mostu pøesKlabavu, Houští – myslivost (Myslivecké sdružení Chrást),zvíøena, Soutok Berounky a Klabavy – vodní toky, povodnì,doprovodná vegetace a ptactvo, Poradní skála – pøírodnípomìry, døeviny, kvìtena, ÈOV Chrást – èistírna odpadníchvod a proces èištìní, ochrana pøírody a krajiny.Nauèná stezka Kokotské rybníkypopis: trasa dlouhá 10 km s 11 zastávkami procházíkomplexem lesù mìsta Plznì mezi Dýšinou a Bušovicemi,zaèíná a konèí v Nové Huti u Dýšiné (autobus è. 54)vhodnost pro starší a handicapované osoby: lehký, alemísty výškovì èlenitý terénkatastrální území: Dýšina, Bušovice, Smìdèiceotevøení: 2010správce: Správa veøejného statku mìsta Plznìautoøi obsahu: Lukáš Záhlava a kolektivznaèení: Klub èeských turistù – Znaèkaøský obvodPlzeòsko, znaèení v pøípravì, èásteèný soubìh s modrouturistickou znaèenou trasou è. 1406 a zelenou è. 3636informaèní text, vydavatel: sešit, skládaèka, vydala firmaRAMAP Plzeò, 2010, k dispozici v Mìstském informaènímstøedisku a na obecních úøadechIniciátorem zøízení stezky byl úsek lesù, zelenìa vodního hospodáøství Správy veøejného statku mìstaPlznì, který je správcem zdejších mìstských lesù a rybníkù.Autor je absolventem fakulty životního prostøedí Èeskézemìdìlské univerzity v Praze. Netradièní pojetí textùpodává informace svìží formou, vede k zamyšlenía obsahuje též sloupek pøídatných informací a paralelnípoutavý program pro dìtské návštìvníky.obsah tabulí: Dýšina a Nová Hu – vývoj a souèasnost,pramen Èùráèek – lesní prameny a studánky, Èertùv (Ostrý)kámen – geologické pomìry, tìžba železné rudy a místnípovìst, zaniklá støedovìká ves s tvrzí Kokot, Dolníkokotský rybník – vývoj soustavy a obecnì o rybnících,Horní kokotský rybník a potok Svatka, vrch Kokotskos bývalou rozhlednou – mìstské lesy a obecnì o lesích,velký buk a informace o myslivosti, Bušovice se zámkem –historie a souèasnost, krajina okolo Bušovic – ekologickéaspekty, Myší Újezd – zaniklá støedovìká ves, pomístnínázvy a obecnì o zemìdìlství.PØIPRAVOVANÉ NAUÈNÉ STEZKYNauèná stezka Vejprnický potokNa poèátku byla vize pana Jana Thomy, obyvateleSlovanského údolí v Plzni, který v roce 2006 navrhlorgánùm mìstské správy zøízení nauèné stezky údolímVejprnického potoka v úseku od ústí do Mže do Vejprnic.Následovala jednání a pochùzky se zástupci Mìstskéhoobvodu Plzeò 3 a Obecního úøadu Vejprnice a první úvahao zámìru pøipravená na Útvaru koncepce a rozvoje mìstaPlznì. Po dobré zkušenosti s pøípravou nauèné stezky Postopách Františka Malocha byla nabídka zpracování návrhuzveøejnìna na katedøe biologie Pedagogické fakulty ZÈU.Téma bylo rozdìleno mezi dvì studentky – Janu Medovoua Janu Kopèovou, které v rámci bakaláøských prací16

Nauèné stezkyshromáždily informace a pøipravily první verze návrhùnauèných tabulí.Pøedbìžný pøehled zastávek: Soutok Vejprnickéhopotoka se Mží s charakteristikami obou tokù, Skvròany –historie a souèasnost, chebská tra, døívìjší pøírodní divadla,vegetace a fauna v údolí, dùsledky dolování a úprav terénunavážkami, domažlická tra, archeologická památkamohylník na Nové Hospodì, bývalý Pekelný rybník s mlýnem– pozdìji rasovnou a hájovnou, historie a souèasnostVejprnic a kostela sv. Vojtìcha.V roce 2008 se obce Plzeò a Vejprnice dohodly naspolupráci pøi pøípravì cyklistického a pìšího propojenív údolí Vejprnického potoka s dalším pokraèováním doTluèné v rámci mìstské a regionální koncepce sportovnìrekreaèních tras. Nadìjná je i možnost získání dotací narealizaci. Zpracované podklady pro nauènou stezku takbudou prakticky využity.26 Nauèné stezky v Plzni a okolí17

Nauèné stezkyNauèná stezka Okolo Boleveckých rybníkù(Dubraviova stezka)Námìt zøízení zvláštní nauèné stezky vìnovanéstarobylé soustavì Boleveckých rybníkù a jejímu vývojivznikl na Správì veøejného statku mìsta Plznì, kterárybnièní soustavu, okolní lesní komplex i celou rekreaèníoblast pojmenovanou po Boleveckých rybnících spravuje.V souvislosti s postupnými úpravami jednotlivých rybníkùa jejich technického zaøízení byl poøízen stavebnì historickýprùzkum soustavy, v roce 2006 byl zpracován strategickýdokument Rozvoj rekreaèní oblasti Bolevecké rybníkyv Plzni, který obsahuje i návrh trasy nauèné stezky.V budoucnu se pøedpokládá také obnovení nìkterýchzaniklých rybníkù pùvodní soustavy.Stezka by mìla pøipomenout Jana Dubravia (Janz Doubravky a Hradištì, asi 1486–1553), pravdìpodobnìplzeòského rodáka, který byl v letech 1541–1553olomouckým biskupem. Kromì jiných dìl napsal také spiso rybníkáøství (O rybnících – De piscinis), který dlouhoudobu sloužil jako základní odborná uèebnice v oborurybníkáøství, a to v evropském mìøítku. Kritické vydání dílavyšlo péèí ÈSAV v roce 1953 v pøekladu A. Schmidtové.Tab. 1: Pøedbìžný pøehled zastávek nauèných stezek na sportovnìrekreaèních trasách v údolích øek v Plzni.Berounka (Mže)• Bukovec• Bukovecká papírna• Soutok s Úslavou(spoleèná s NS Úslava)• Masarykùv most• Soutok s Radbuzou(spoleèná s NS Radbuza)• Roudná• Alej Kilometrovka• Zoologická a botanickázahrada• Lávka pøes Mži• Radèice• Køimice• MalesiceÚhlava• Soutok s Radbuzou(spoleèná s NS Radbuza)• Pravìké hradištì• Hradištì• Èernice• Radobyèice• ValíkRadbuza• Soutok se Mží(spoleèná s NS Mže)• Pivovar• Anglické a Denisovonábøeží• Wilsonùv most• Papírenská lávka• Bývalá mìstská plovárna• Doudlevce• Soutok s Úhlavou(spoleèná s NS Úhlava)• Tyršùv most• Èeské údolí• Lávka k Valše• LhotaÚslava• Soutok se Mží(spoleèná s NS Mže)• Lopatárna• Letenské nábøeží• Lobezský park• Lobzy• Støelecký stadion• Božkov• Závrtek• Koterov• Jitøenka – jezdecký areálNauèné stezky na Mži, Radbuze, Úhlavì a ÚslavìV letech 2008–2011 se mìsto Plzeò zúèastòujemezinárodního projektu REURIS (Revitalisation of UrbanRiver Spaces – revitalizace øíèních nábøeží ve mìstech),který je podrobnìji pøedstaven v jiné èásti publikace. Prácenavazuje na døíve pøipravenou sí sportovnì rekreaèních trasv údolích øek, které by mìly být doplnìny o odpoèivnámísta a informaèní panely, takže by vytváøely zároveònauèné stezky. Následující pøehled uvádí pøedbìžnou verzizámìru.Literatura a prameny:Anderle Jan et al., editor Vladislav Dudák (2008): Plzeòsko:pøíroda, historie, život. Baset, Praha, s. 774–779.Èeøovský Jan, editor (1982): Uèebny pod širým nebem. Mladáfronta pro Èeskou státní spoøitelnu a èasopis Vìda a technikamládeži. Praha.Drábek Karel (2008): Nauèné stezky a trasy, III, Karlovarskýa Plzeòský kraj. Dokoøán, Praha, s. 19–20, 176–178, 230–233,234–236.Hajšman Jan (2007): Panský dvùr a kostel sv. Jiøí v Plzni –Doubravce, Zapomenuté hrady, tvrze a místa 38. nakl. Ing. PetrMikota, Plzeò s. 45–50.Klán Miroslav: Po stopách botanika Františka Malocha.Radnièní listy 4, (2004); s. 8; Sigmondova stezka vede kloupežníkùm. Radnièní listy 5, (2004), s. 8; Zábìlá ukazuje ihospodaøení lesníkù. Radnièní listy 1, (2005), s. 8.MAS sv. Jana z Nepomuku a MAS Aktivios (2008): pøíštízastávka JIŽNÍ PLZEÒSKO vystupovat! malý prùvodcenauènými stezkami.Mareš Jiøí: podklady o turistických znaèených trasách. Klubèeských turistù – Krajská komise znaèení PK.Mentlík Václav: podklady z osobního archivu k NS LesoparkHomolka.Mergl Michal, Vohradský Ondøej (2000): Vycházkyza geologickými zajímavostmi Plznì a okolí. KOURA publishing,Mariánské Láznì, s. 104–111, 162–173, 216–222.elektronické zdroje a odkazy: obecnìhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Nau%C4%8Dn%C3%A1_stezkahttp://www.stezka.cz/http://www.naucnoustezkou.cz/http://www.stezky.unas.cz/index2ns.htmhttp://www.turistik.cz/cz/kategorie/krajina/naucne-stezky/http://www.plzenskykraj.kct.cz/nastezky/nszasady.pdfhttp://www.plzenskykraj.kct.cz/trasy/metodika.htmv Plzni a okolíhttp://www.plzenskykraj.kct.cz/nastezky/nastezky.htmhttp://www.zooplzen.cz/flora/naucna-stezka.phphttp://www.radyne.jz.cz/historie.htmhttp://www.czechtravelhouse.eu/trasy/turisticke-trasy/naucnastezka-staroplzenecka.htmhttp://turista.tatran-tremosna.cz/naucna_stezka.htmhttp://www.dokumentator.cz/regio/vseobecne/rybnikarstvi/jandubravius.htm18

4. Geologické zajímavostiv Plzni a okolíMichal MerglÚzemí mìsta Plznì se rozkládá na nìkolika regionálnìgeologických jednotkách, jejichž pùvod odráží širší geologickouhistorii dnešní Èeské republiky. Jižní a jihovýchodníèást Plznì leží na horninách prekambrického stáøí, mladšíjednotky karbonského stáøí tvoøí skalní podloží centra a severníhopøedmìstí. Vìtšina Plznì však leží bezprostøednì naøíèních štìrkopíscích ze starších ètvrtohor (pleistocénu).Prekambrické horniny vznikly v moøském hlubokovodnímprostøedí v dobì pøed asi 800–1000 miliony let.Tyto horniny byly pøed asi 600 mil. let zvrásnìny v prùbìhukadomské orogeneze a naše území se stalo souší. Pøed asi500 mil lety se zde na geologicky krátkou dobu vytvoøilojezerní a øíèní prostøedí, které však záhy zaniklo, a napoèátku ordoviku pøed 480 mil. let se zde znovu objevilomoøe. To zde existovalo dalších 100 mil. let až do koncestøedního devonu. Následné variské vrásnìní pøed asi370 mil. lety vytvoøilo v Èechách pohoøí. Do jeho hlubších,v souèasnosti erozí odkrytých èástí pronikaly vyvøelé granitoidnímasívy. V následujícím období ke konci karbonu(pøed asi 320 mil. let) se vytvoøila jezerní pánev. Od tohotoobdobí bylo okolí Plznì již jen plochou krajinou s pomalutekoucími øekami a až na konci terciéru došlo s zaøezáváníøek do skalního podloží a vzniku dnešního reliéfu.Prekambrické horniny Plzeòska tvoøí tøi základní typyhornin: jílovité bøidlice, silicity oznaèované také jako buližníkya vyvøelé horniny, døíve nazývané spility. Jílovitébøidlice jsou horniny, které velmi snadno podléhají erozia v dobì geologicky nedávné byly hluboce zvìtrány. Mùžemeje proto nalézt ve skalních výchozech jen v hlubokýchúdolích a na prudkých svazích. Jedno z takových dostupnýchmíst leží v Plzni–Lobzích, v blízkosti silnièního mostupøes železnici na cestì do Lobez. Ve svahu pod tratí, kam sedá dostat od mostu pøes øeku v Lobzích, vystupují šedoèerné,jílovité, slabì pøemìnìné bøidlice blovického souvrství. Natomto místì, stejnì jako na dalších místech v blízkém jižnímokolí Plznì, byly bøidlice dobývány jako surovina provýrobu kyseliny sírové a rùzných minerálních pigmentù.V Lobzích byly bøidlice dobývány štolou, jejíž vstup je dnesuzavøen kovovými vraty (1). Dalším místem s prekambrickýmibøidlicemi jsou výchozy v nárazovém bøehu Úslavynad lávkou ke støelnici (2). Výchozy stejných bøidliclze nalézt i v „Závrtku“ pod tratí mezi Koterovem27 Kristiánov28 Radobyèicea Božkovem, kde nìkolik metrù vysoká skaliska tvoøí nárazovébøehy Úslavy (3). Velkolepým odklizem v prekambrickýchbøidlicích jsou pozùstatky po tìžbì pyritu v údolí meziBožkovem a vrchem Háje, zvaným Kristinino údolí neboKristiánov (4). V zalesnìném údolí jsou pozùstatky po dolování:haldy, trychtýøe po propadlých štolách, jezero na místìdobývek a patrná jsou i ústí štol. Nápadné jsou rezavìzbarvené dùlní vody bohaté na rozpuštìné sírany vytékajícíz portálu odvodòovací štoly. Tento rezavý potùèek vtékádo Úslavy nad božkovským jezem. V údolí byly dobýványèerné prekambrické bøidlice s vysokým obsahem jemnìrozptýleného pyritu, který se nechal na haldách rozkládat,a z louhu se vyrábìla kyselina sírová a okry. Tìžba prekambrickýchbøidlic jako suroviny pro chemický prùmyslkulminovala v druhé polovinì 19. století, okolo roku 1890však došlo ke krizi a doly byly opuštìny a zavaleny. Pìknéèerstvé výchozy prekambrických bøidlic jsou rovnìž veskalní stìnì u mostu pøes Úhlavu v Radobyèicích (5).Druhým typem prekambrických hornin jsou bazickévyvøelé horniny èedièového složení, døíve ne zcela pøesnìnazývané spility. Vznikaly pøi výlevu láv na moøském dnì.Lávové proudy mívají balvanitý rozpad, podmínìnýpùvodní tzv. polštáøovou texturou. Tyto horniny, za èerstvašedozelené barvy s èastými kalcitovými žilkami, vìtrajído rezavì zbarvených pùd. Spility znají všichni Plzeòáci.Svìtle šedozelené horniny jsou používány jako jemný štìrkovýposyp (šotolina) pøi stavbách nebo jako štìrk a posypna cesty. Dnes jsou tìženy v litickém kamenolomu.Jedním z míst, kde se na spility mùžeme podívat, jezáøez staré silnice z Bor do Litic (6). Na první pohled jepatrné rezavé zbarvení zpùsobené dlouhodobým vìtráníma støípkovitý rozpad hornin. V lomech podél silnicez Koterova do Starého Plzence (7) a v lomu na jv. svahuHájù jsou odkryty polštáøové lávy. Nejlepšími výchozy jsoustìny v dnes opuštìných lomech na vrchu Háje u Koterova(8). Velmi instruktivní je skalní stìna v nejvyšší ètvrté etážilomu, kde jsou polštáøe spilitových láv v prùøezech, a jsounikoliv nepøíhodnì nazývané „tlaèenka“. Spilitová skaliskatvoøí skalky na levém bøehu øeky v Pecihrádku (9). V údolíBerounky pod Chlumem odolné spility vytváøejí úzkou19

Geologické zajímavosti v Plzni a okolísoutìsku, za kterou se údolí znovu rozšiøuje. Spility rovnìžtvoøí skalní podloží a skály pod Bukovcem a u Zábìlé (10).Tøetím typem prekambrických hornin jsou buližníky.Jsou to šedoèerné, mimoøádnì pevné horniny tvoøené mikrokrystalickýmkøemenem, které tvoøí rozsáhlé èoèkovitépolohy v jílovitých bøidlicích. V horninì jsou èetné žilkybílého køemene. Buližníky vznikaly silicifikací usazenin namoøském dnì, i když pøesný zpùsob vzniku dodnes neznáme.Buližníky jsou horniny velmi odolné vùèi erozi, a proto seuplatòují v krajinì jeho nápadné vyvýšeniny. Nejznámìjší jebezpochyby Radynì (11) a i stejnojmenná zøícenina jepostavena z tohoto kamene. Nápadným buližníkovýmsukem je Ostrá hùrka mezi Èernicemi a Starým Plzencem(12). O tìžbì kamenev jejím blízkém okolísvìdèí hluboké jámy,29Ostrá hùrkanicménì nápadnýskalní útvar byl našimipøedky zachovánjako výrazná a zdalekaviditelná krajinnádominanta.Poèátkem paleozoikase okolí Plznìstalo souší. Na koncikambria se východnìa jihovýchodnì odPlznì vytvoøila jezernípánev, která bylazanášena zvìtralýmsopeèným materiálemz nevelkých sopeèných center dále na východì. Vzniklojen asi 15 m mocné pavlovské souvrství, které je dnesodkryto v pruhu malých lomù pøi silnici z Letkova doStarého Plzence (13).Z poèátku ordoviku máme doklady o prùniku moøe doprostoru jihovýchodnì od Plznì, i když je pravdìpodobné,že moøe zasahovalo i na území dnešní Plznì. Horniny z tétodoby však máme nejblíže u Starého Plzence. Pokud si jechceme prohlédnout, za návštìvu stojí Hùrka u StaréhoPlzence. Starší horniny, reprezentované èernošedými jílovitýmibøidlicemi dobrotivského souvrství, je možno výbornìvidìt na Èerné stráni (14). V prudkém svahu nad øíèní nivouvystupují bøidlice reprezentující uloženiny hlubokého moøe.Bøidlice obsahují hojné, avšak nenápadné fosilie drobnýchtrilobitù, mìkkýšù a ramenonožcù. Nadloží bøidlic tvoøídruhý typ charakteristických ordovických hornin: bílékøemité pískovce èi køemence. Tyto horniny tvoøí vrcholkykopcù Hùrky (15), Stradištì, Sutice (jsou zde dodnes zachovalépìkné lomy) (16), Skalice v okolí Tymákova a Èilinyu Ejpovic. Z køemencù je zdivo známé rotundy sv. Petrana staroplzenecké Hùrce. V Plzni je možno se s køemencisetkat ve staré mìstské zástavbì. Køemence byly totiž využíványjako dlažební kámen, i když pro rychlé a charakteristickéohlazení byla taková hrbolatá dlažba zvaná „koèièíhlavy“. Tato dnes již historická dlažba je zachovánapøi okraji ulic (napø. Božkovské ulici) (17).Horninou, se kterou se v centru Plznì potkáme doslovana každém kroku, je štìnovický granodiorit. Štìnovický3130 SuticeKøemencové "koèièí hlavygranodiorit je vyvøelá hlubinná hornina, která se vytvoøilav prùbìhu variského vrásnìní pøibližnì na konci devonu(asi pøed 370 mil. lety). Tvoøí menší tìleso mezi Losinoua Èižicemi. Jsou z nìj žulové desky na chodnících, obrubníkya schody v mnoha veøejných budovách, vybudován jez nìj most pøes Radbuzu na Americké tøídì. Granodiorit jesložen z køemene a živcù, v menší míøe i z biotitu a amfibolu.Obsahuje èetné tmavé uzavøeniny, tzv. bazické pecky,dobøe patrné na deskách a obrubnících chodníkù. Tatohornina, pro Plzeò charakteristická, byla do nedávné dobylámána u Štìnovic. Tamìjší opuštìné a vìtšinou zatopenékamenolomy svojí romantikou lákají na vycházku (18).Chceme-li vidìt lom v provozu, musíme vyrazit ještìdále od Plznì, do dnes jediného èinného kamenolomuv Nebílovském Borku (19).Pokud se vrátíme ke skalnímu podloží v centru Plznì,i to má svùj pùvod spojeno s variským vrásnìním.Horstvo, která vzniklo jv. od Plznì,32 Štìnovický granodiorit33 Štìnovice20

BORSKÁ POLEBORSKÁPOLENA VÝSLUNÍÈECHUROVBRUÈNÁCHLUMEKGeologické zajímavosti v Plzni a okolípodléhalo ve svrchním karbonurychlé erozi. Èechy v té dobìležely na rovníku a horké a vlhképodnebí podporovalo rychlé zvìtráváníhornin v okolních horstvech.Prostor dnešní Plznì v té dobì31ležel v rozsáhlé mezihorské depresimezi horským pruhem na jihovýchodìa dalším horstvem na severovýchodìa severu Èech. Kotlinas nížinou a jezery se rozkládala odMerklína pøes Plzeò, Rakovníka Kladno až do východních Èech,ale její pøesné obrysy dnes neznáme.Materiál z rozrušovanýchokolních horských pásem kotlinupostupnì vyplòoval. V obdobíchvlhèích vznikala v kotlinì jezeraa z vegetace se vytváøely sloje èernéhouhlí. V obdobích sušších øekyLHOTAukládaly štìrkopísky a písek, zeNová Ves33kterého vznikaly horniny soubornìoznaèované jako slepence, arkózya arkózové pískovce, místy s polohamišedých prachovcù. Tyto zøetelnìzrnité horniny s bìlavými ažlutavými zrny živcù a kaolinitickýmtmelem tvoøí skalní podloží 34plzeòského centra a severního pøedmìstí,i když na mnoha místech jeskalní podloží zakryto mladšími ètvrtohorními øíèními štìrky.Arkózy a arkózové pískovce byly v Plzni a jejím severnímokolí tìženy jako stavební kámen. V dobì maximálnívýstavby mìstského centra a pøedmìstí na konci 19. stoletíbyly z tìchto pískovcù stavìny základy mnoha budov a èinžovníchdomù. U øady budov v centru jsou do výše asijednoho metru nad chodníkem patrné žlutavé kvádry, kterése postupnì rozdrolují, protože kaolinitický tmel pojící zrnanení v agresivním mìstském prostøedí dostateènì stabilní.Lomy, ve kterých byly pískovce pro stavební úèelytìženy, jsou dodnes zachovány na Košutce. Nejznámìjší jelom s Košuteckým jezírkem (20), malý jámový lom naKošutce (21), malé lùmky u koneèné tramvaje na Košutce(22), lom pod hrází Kamenného rybníka (23) a lomyna Roudné pøi silnici na Bílou Horu (24). Stejné kvádrovitépískovce tvoøí skalní stìnu v lomu v parku Lobzích (25)a malé výchozy arkóz jsou i naproti pivovarské bránìve svahu vedle hotelu Angelo (26). Písèité dno Boleveckéhorybníka i dalších rybníkù této rybnièní soustavy má svùjpùvod v arkózách svrchního karbonu. Nejimpozantnìjšískalní stìny však tvoøí arkózy ve svahu nad Berounkouna Bílé Hoøe (27), kde byla štolou a dále v lese šachticemitìžena v 19. století i sloj èerného uhlí. To je dodnes k nalezenív malých haldièkách za okrajem bìlohorské zástavby(28). Také chodby plzeòského podzemí byly našimi pøedkyvytesány v arkózových pískovcích karbonského stáøí.V lomu pod Kamenným rybníkem (23) je dobøe patrnýzpùsob tìžby tohoto stavebního kamene. Díky lavicovitémuvývoji poloh a snadné opracovatelnosti byly pravoúhléMALESICEKØIMICENOVÁHOSPODASKVRÒANYRADÈICEZÁTIŠÍVALCHA30KARLOVVINICE2120Šlovice2932LITICE6KOŠUTKALOCHOTÍNBORYBORY22BOLEVECBOLEVECRobèice23ROUDNÁDOUDLEVCERADOBYÈICEÚtušicePLZEÒ261724PETROHRADSLOVANYHRADIŠTÌ19SLOVANY5ŠtìnovicePODHÁJÍBÍLÁHORALETNÁ25SVÌTOVAR18LOBZY28271 29DOUBRAVKA3ÈERNICEKOTEROVBOŽKOVSTARÝPLZENECkvádry otesávány pøímo v lomech. Po jejich tìžbì zùstalysvislé stìny, na kterých jsou patrné stopy po otesávání jakorovnobìžné rýhy. V tomto lomu je patrná i tenká polohauhelného jílovce, která reprezentuje vegetací zarùstajícíslepé rameno karbonské øeky. Stratigraficky tyto arkózovépískovce patøí kladenskému souvrství (stupeò westphal).O nìco mladší jsou pískovce s èastými polohami slepencù,patøící souvrství týneckému. To je výbornì odkryto ve skaláchv areálu plzeòské ZOO (29) a ve skalním defilé podélsilnice z Plznì do Radèic (30). K nìmu pøiléhá i Èertovakazatelna, pozoruhodný skalní útvar u Radèic vzniklýrozdílnou odolností slepencových a pískovcových polohve spojení se souèasnou erozní èinností Mže (31).Po dlouhé období mezi karbonem a mladším terciérem,èítající témìø 300 mil. let, byla krajina západních Èechplochá, s nepatrnou erozní èinností. Mezitím se územíÈech posunulo od rovníku do pøibližnì souèasné pozicena 50. rovnobìžce severní polokoule. Z tohoto dlouhéhoobdobí nemáme žádné hmatatelné doklady. Ke konciterciéru, asi pøed 20 mil. lety, se vytvoøil systém øíèníchtokù a prùtoèných jezer, odvodòovaných snad k severudo prostoru podkrušnohorských pánví. Klima bylo v té dobìo nìco teplejší nežli dnes, což dobøe dokládá subtropickáfosilní vegetace vzácnì nalezená na severním Plzeòsku.Pøi jižním okraji Plznì se vytvoøil sled jezernì-øíèních usazenin,žlutavých štìrkopískù, písku a jílù, které jsou zakrytymladšími usazeninami. Byly výteènì odkryty pøi stavbìdálnièního pøivadìèe na Borských polích (32) a jsou dodnespøístupné v pískovnách u Nové Vsi jižnì od Plznì (33).47ÚJEZD12BUKOVEC810ÈERVENÝHRÁDEK11LosináLetkov131415KyšiceŠáhlavyDýšinaSedlecTymákov16Pøíklady výskytu hornin21Nová Hu

Geologické zajímavosti v Plzni a okolía Košutce. Taková místa jsou cenná také z hlediska ochranyrostlin, jsou hnízdišti ptákù, líhnìmi obojživelníkù a vytváøíi romantická místa v krajinì.Literatura a prameny:Mašek, J. (1993): Vysvìtlivky k základní geologické mapì ÈR,1: 250000, 12–333. Plzeò. Èeský geologický ústav, Praha,s. 1–59.Mergl, M. a Vohradský, O. (2000): Vycházky za geologickýmizajímavostmi Plznì a okolí. Koura publishing, Mariánské Láznì,270 s.35Vìtšina Plznì a jejích pøedmìstí stojí na starokvartérních(pleistocénních) øíèních štìrkopíscích. Ty byly na pøelomu19. a poèátkem 20. století tìženy v mnoha pískovnách,z nichž nejvìtší byly Chvojkovy lomy na Slovanech. Potìžbì zùstal rozsáhlý lom, na jehož místì vznikl park,sportovištì, bazén, sportovní haly a autoservis s garážemina Slovanech. Pùvodní plochý reliéf terasy dnes pøedstavujeKoterovská tøída. Štìrkopísky byly výbornì odkryty pøistavbì obchodního centra Dvoøák na Námìstí generála Píky,ale dnes je možno je vidìt jen pøi obèasných výkopech.Rovnìž Bory a centrum mìsta stojí na nìkolik metrùmocných štìrkopíscích pleistocénního stáøí. Štìrkopískyjsou pozùstatkem náplavù øíèních tokù z doby pøed asi 2 mil.až 15 tis. lety. Støídání ledových dob a teplejších dob meziledovýchvedlo ke støídání erozní (kdy se øeky zaøezávaly)a akumulaèní (kdy se údolí zanášela) èinnosti øek. Pùvodníplochou tøetihorní krajinu reprezentují plošiny Borskýchpolí. Na poèátku ètvrtohor, asi pøed 2 mil. lety, se zaèalyøeky zaøezávat, údolí se prohlubovala a postupnì se vytvoøilsystém øíèních teras. Reliéf dnešní plzeòské kotliny je protomladý, vytvoøil se v prùbìhu posledních asi dvou až tøímilionù let. Byl modelován øíèními toky, glaciálnímitundrami a vìtrnou erozní a akumulaèní èinností a ažv posledních staletích i èlovìkem.Stejnì jako živou pøírodu, i geologické jevy je potøebachránit. Staré lomy a osamocené, nezarostlé pøirozenévýchozy jsou jednìmi z mála míst, ve kterých lze èíst geologickouhistorii území. Zástavba a leckdy dobøe mínìnérekultivace a zalesòování mohou zcela a nenávratnì zabránitpoznání geologického vývoje krajiny, tak jak se tomustalo v pøípadì lomù u Koterova a Krkavce, pískoven naSlovanech a Chotíkova a hliniš v Doudlevcích, Èernicích22Košutecké jezírko36klima ? mírné subtropy tropy subtropy mírnéKADOMSKÉ VRÁSNÌNÍ VARISKÉ VRÁSNÌNÍTERCIÉRA KVARTERPREKAMBRIUM PRVOHORY DRUHOHORY100 mil. let2003004005006007008009001000jezeraa øekyjezera a øekyprùnik žulovýchtìleshlubokémoøehlubokémoøeÈasová osa, prostøedí a vrásnìní v geologické minulosti Plzeòska

Zajímavosti a aktuality kolem vody38Parožnatkavody na hodnoty kolem4 m. Tato událost znamenalazlom v chovánírybnièního ekosystému,a tedy také v kvalitì vody.V roce 2008 (tøetí rokprojektu) byly koncemléta porosty stolístku užtak silné, že vyvolaly vnìkterých èástech rybníkastížnosti plavcù. V roce2009 ale naštìstí expanzevodní vegetace dále nepokraèovala,patrnì pro nedostatekfosforu, a celýekosystém se zdál smìøovatke zhruba rovnovážnémustavu, jehož dosaženíbylo cílem projektu.Kromì kvality vody bude zøejmì v budoucnunezbytné øešit i otázku hydrologie. Hladina Velkéhoboleveckého rybníka je v posledních tøech letech trvalepod hranou pøelivu, a to až 60 cm – v rybníce tedy3chybí cca 200 tis. m vody. Hydrologický deficit posledníchlet se promítá i do chemismu vody – rybníkyjsou více závislé na infiltraci podzemní vody, která mápomìrnì vysoký obsah chloridù, zatímco dešové vodys minimem minerálních látek se nedostává. Protokoncentrace chloridù v rybnících postupnì narùstá.A otázka na závìr: Víte, proè je vždycky voda v Malémboleveckém rybníce (Chobotu) spíše hnìdá a ve Velkémboleveckém spíše zelená? Ve Velkém boleveckém je povìtšinu roku ve vodì zásadní nedostatek køemíku. Tenpotøebují jednobunìèné planktonní rozsivky (tzv. hnìdéøasy) ke stavbì svých schránek. Proto v køemíkem chudévodì Velkého rybníka nemohou rozsivky rùst a dávat vodìhnìdé zbarvení (voda má barvu po zelených øasách èi sinicích),zatímco v Chobotu se jim daøí dobøe a vytváøejíhusté hnìdé vegetaèní zákaly.Tøemošenský rybník se v posledních asi pìti letechvyznaèuje velmi dobrou kvalitou vody. Ta je dána jednaknízkou rybí obsádkou, jednak pøítomností bohatého spoleèenstvavodních rostlin a jednak pøítokem železité vodyod Kamenného rybníka (železo na sebe váže fosfor a odstraòujeho do sedimentu). Bìhem období nízké rybí obsádky sepostupnì rozrostly vodní rostliny do té míry, že v roce 2009musely být mechanicky odstraòovány vyžínáním speciálními„vodními kosami“. Touto metodou bude rybník udržováni nadále.Šídlovský rybník je dobøe disponován k dobré kvalitìvody, ovšem trpí znaèným nedostatkem vody. V roce 2008postupnì zarostl hustými porosty stolístku klasnatého(Myriophyllum spicatum), což sice zaruèilo výbornoukvalitu vody, ale výraznì se snížil prostor pro plavce. Protobyla v roce 2009 zavedena mechanická regulace vyžínánímpodobnì jako na Tøemošenském. Už v roce 2010 budevyužito soubìžnì také regulace rybí obsádkou.Košináø je rybník, který po èásteèném odbahnìní zarostlpøi nízké rybí obsádce vodní vegetací, takže voda velmidobré kvality nemùže být pro rekreaci koupáním využívána.Od roku 2010 bude zárùst omezován prostøednictvím rybíobsádky (býložravý amur bílý). Tento postup v sobì zahrnujeriziko, že v pøípadì povodnì se amuøi mohou dostatdo Velkého boleveckého rybníka, kde likvidací rostlinmohou narušit pracnì získanou rovnováhu ekosystému.Na uvedených tøech pøíkladech je ukázáno, jak je tìžkéhospodaøit na rybnících, kde máme vysoké nároky na kvalituvody, pøièemž zároveò ale nemáme tzv. „vodu v ruce“,protože v celé oblasti panuje výrazný hydrologický deficit.Nemùžeme tedy rybník podle potøeby vypouštìt (= odzákladu mìnit rybí obsádku, nechat vymrznout èást vegetace),protože riskujeme, že rybník se po celou pøíští sezónunenaplní. Proto bude v dalších letech zkoušeno nìkolik ekologickyorientovaných postupù, jak situaci zvládnout.39, 40 „Kosy“ a „hrábì“ v akci na Šídlovském rybníceKošutecké jezírkoAèkoli Košutecké jezírko patøí mezi kultovní rekreaènílokality, podrobné sledování kvality vody bylo zahájeno ažv roce 2007. Do té doby se kvalitou vody zabývala pouzehygienická služba, jejíž výsledky nedovolovaly nahlédnoutdovnitø ekosystému. Pøi zahájení podrobného sledování bylapøekvapením už samotná hloubka jezírka – maximum èiníjen necelých 8 m, pøièemž vìtšina plochy dna leží vehloubce pouze 4–6 m. Dalším pøekvapením byl vysokýobsah rozpuštìných solí, pøedevším chloridù (kolem-1 -1200 mg.l ) a síranù (kolem 100 mg.l ), které pocházejíz infiltrující podzemní vody. Oproti napøíklad Berounce jev Košuteckém jezírku koncentrace chloridù zhruba šestinásobnáa síranù více než dvojnásobná. Tím ovšem výèetzajímavostí nekonèí. Zatímco v naprosté vìtšinì vodníchnádrží se voda v celém vodním sloupci promíchá alespoòdvakrát do roka (jaro a podzim), v jezírku se nemíchá buï24

Zajímavosti a aktuality kolem vody41Košutecké jezírkovùbec, nebo jednou za øadu let. To má obrovský význampro složení vody, protože bez pravidelné cirkulace v celémhloubkovém profilu nedochází ani k doplòování kyslíkuve vodì u dna. Kyslík je u dna spotøebováván bakteriemipøi rozkladu organického materiálu, napøíklad napadanéholistí èi odumøelého planktonu. V Košuteckém jezírku neníuž od hloubky cca 4 m trvale žádný kyslík, ale zato tam pravidelnìzjišujeme jedovatý sirovodík, vysoké koncentraceamonných iontù, manganu – a také fosforu, který se v bezkyslíkatémprostøedí uvolòuje z bahna. A máme tu pøekvapenídalší: Pøestože se fosfor z hloubky pøece jen èásteènìdostává ke hladinì, kde podporuje rùst fytoplanktonu, sinicejsme oproti oèekávání zaznamenávali jen ve velmi malémmnožství. Pro srovnání – u hladiny Košuteckého jezírka jezhruba 2x více fosforu a 2x–8x více fytoplanktonu než veVelkém boleveckém rybníce. Nepøíznivé kyslíkové pomìrykomplikují život také rybí obsádce, která nemùže obývat vìtšinudna. A dodat mùžeme, že rybáøi, kteøí nahodí do vìtšíhloubky, nemají šanci na úlovek.Prùzkum Ejpovického jezera ukázal, že pomìry uvnitøzatopeného lomu nejsou tak zlé, jak by se zdálo ze bøehu.Kyslíkové pomìry sice nejsou optimální, ale k úplnémuvyèerpání rozpuštìného kyslíku ve hloubce pod 5 m docházíaž koncem léta a fosfor se z bahna na dnì neuvolòuje, což jevelmi pozitivní zjištìní. Ejpovické jezero by tedy na sníženýpøísun fosforu pøítokem zøejmì ochotnì zareagovalo zlepšenímkvality vody. Problémem ale je, že koncentrace fosforuv Klabavì napájející jezero je, zvláštì v létì, velmi vysoká,a tak by snížení pøítoku vody muselo být v prùbìhu celého-1vegetaèního období zásadní (cca 100 l.s oproti stávajícím-1440 l.s ). Jistotu úspìchu by ovšem pøinesla teprve opatøeníke snížení koncentrace fosforu v pøitékající vodì, která bybyla realizována soubìžnì s omezením jejího množství.Tato opatøení by musela být zamìøena na tzv. bodové zdrojefosforu, což v praxi znamená pøedevším dùsledné a úèinnéèištìní odpadních vod z mìst a obcí. A v tomto ohledu mápovodí jezera Ejpovice ještì znaèné rezervy – patøí k nejzanedbanìjšímna Berounce.Mùžeme tedy shrnout: Jezero Ejpovice je schopnénápravy, ale jeho povodí už ménì – a bez nìho to asi pøecejen nepùjde. Projekt na ozdravení jezera a jeho povodívolá po koncepèním øešení, nejlépe z krajské úrovnì.Ejpovické jezero3Ejpovické jezero (cca 40 ha a 8 mil. m , max. hloubka42 m) vzniklo na poèátku 70. let zatopením povrchovéhodolu na seménkovou železnou rudu. Zpoèátku bylo jezeroznámé výbornou kvalitou vody a bylo dobrým terénem i propotápìèe, ale pomìrnì brzy se vlivem stálého pøísunufosforu Klabavou stalo eutrofní (silnì úživnou) vodou s pravidelnýmvýskytem sinicových vodních kvìtù. Tím pøišlaPlzeò a okolí o zajímavou a perspektivní rekreaèní lokalitu.První podrobný prùzkum kvality vody v jezeøe byl provedenaž v roce 2008, a to v souvislosti se zámìrem obnovitfunkci alespoò jednoho z tunelù, které v dobì, kdy sev lomu tìžilo, odvádìly vodu Klabavy mimo dùl. Tentozámìr – primárnì cílený na vybudování malé vodní elektrárny– neoèekávanì otevøel možnost pro zlepšení kvalityvody v jezeøe. Kdyby totiž velká èást vody byla odvedena(i s fosforem, který obsahuje) mimo jezero, nemìly bysinice dostatek fosforu pro svùj rùst a voda by se mohla státopìt prùhlednou a bez sinic.42 Ejpovice – pøítokNádrž Èeské údolíNádrž Èeské údolí byla v roce 1973 vybudována primárnìjako rekreaèní, i když tomu dnes lze stìží uvìøit.V tehdejším direktivním systému se ale o kvalitì vodynikdo nebavil, zadání stavby bylo èistì politické. Jen pro ilustraci:do Radbuzy nad nádrží byly zaústìny i odpadní vodyz velkochovu prasat Vysoká (35–45 tisíc ks!). V obrovskémnadbytku fosforu bylo jen otázkou èasu, kdy sinice nádržovládnou. A tak prošla nádrž vývojem od vodních kvìtùsinice Aphanizomenon flos-aquae (zelené jehlièky),pøes bohatá spoleèenstva fytoplanktonu, kde sinice tvoøily30–80 % biomasy (pøestože vodní kvìt jako takový nebylze bøehu zøetelný), až po dominanci sinic rodu Microcystis,které vytváøejí bohaté vodní kvìty hráškovì zelené barvy25

Zajímavosti a aktuality kolem vodyGraf 4: Pøítok nádrže Èeské údolí – prùmìrné koncentrace celkovéhofosforu za rok a za vegetaèní období a prùmìrná koncentrace fosforuvázaného v rozpustných fosforeènanech za vegetaèní období (PO 4–P,„nejžádanìjší“ forma fosforu ve vodních ekosystémech). Èervenoupøerušovanou èarou je zvýraznìna trendová køivka, vodorovnou èarou jevyznaèena potøebná koncentrace celkového fosforu v pøítoku, aby vodav nádrži byla vhodná ke koupání.0.70.60.50.40.30.20.101989-1Radbuza pøítok: fosfor [mg.l ]1991199319951997199920012003P celk. roèníP celk. IV.–IX.PO4–P IV.–IX.Graf 5, 6: Èeské údolí – vývoj prùmìrných koncentrací fosforua chlorofylu a (biomasa øas a sinic) v povrchové vrstvì vody u hráze.Èervenou èarou je vyznaèena (i)koncentrace celkového fosforu nutná prozamezení masového výskytu sinic a (ii)maximální pøípustná biomasa øas a sinicve vodì ke koupání. Oba grafy porovnejte se situací na Velkém boleveckémrybníce.0.350.300.250.200.150.100.050.00175150125100755025-1Nádrž: fosfor (duben – záøí) [mg.l ]198919 9619982000200220 04-1Nádrž: chlorofyl (duben – záøí) [ìg.l ]200520062007P celkovýP rozpuštìný20082009v posledních letech.Voda v nádrži je obvyklebìhem vegetaèníhoobdobí ke koupánívhodná nejvýšenìkolik dnù, kdy docházíke smìnì planktonníchspoleèensteva prùhlednost vody sepøechodnì zvýší nahodnoty 1– 2 m.Od dob vybudovánínádrže se pomìryv povodí Radbuzysice podstatnì zlepšily,ovšem pøísun fosforu,nejdùležitìjšího biogenníhoprvku vodníchekosystémù, do Èeskéhoúdolí je stále43 Radbuza se sinicemi – Tyršùv most 2008obrovský. Nádrž byla vybudována jako silnì prùtoèná –voda v ní se v létì obmìní už za 2–3 týdny. To znamená, žeživiny odèerpávané rùstem biomasy øas a sinic jsou doplòoványpøítokem tak rychle, že zùstávají stále ve vysokémnadbytku a rozvoj sinic vùbec neomezují.Z grafù je dobøe vidìt, že nadìje na zlepšení kvalityvody v nádrži Èeské údolí je minimální. Principielnì jedinýmmožným øešením je radikální zmìna nevhodného uspoøádánícelé lokality. Nádrž v úzkém místì u nádraží Valchaby se musela pøedìlit hrází a témìø veškerá fosforem bohatávoda Radbuzy by se musela vést odtud mimo rekreaèní èástnádrže obtokovým korytem. To by bylo možné vytvoøitoddìlením (ohrázováním) èásti nádrže pøi jejím levém (borském)bøehu. Tím by vznikla neprùtoèná nádrž s nízkýmpøísunem fosforu, kde by bylo možné pomocí ekosystémovéhopøístupu podobnì jako na Velkém boleveckém rybnícedocílit dobré kvality vody. Pøínos takového opatøení prorekreaèní možnosti Plznì by byl jistì zásadní. Pøekážkoujsou pøedevším oèekávané vysoké náklady na stavební práce.Navíc jsme si zvykli využívat i dalších, by znaènì omezenýchslužeb nádrže, kterých bychom se museli vzdát, protožeobjem vody, s nímž by se dalo manipulovat, by kleslo cca 80 %. Tak bychom museli zapomenout na protipovodòovoufunkci nádrže v zimì (v létì tuto funkci v zásadìnemá), èi na možnost nadlepšovat prùtoky v Radbuzea Berounce v pøípadì nìjakého havarijního zneèištìní, èipøi ucpávání koryta øeky ledem... a také bychom si museliodøíct radosti jako trénink kanoistù pod hrází, èi plavbudo 21. století, protože by nebylo možné zvyšovat prùtokvody v øece. To všechno jsou dùvody, proè byl návrh projektuna zlepšení kvality vody v nádrži Èeské údolí odloženna neurèito. Pøehradní nádrž tak bude i nadále sloužit jakovýstražný pøíklad, že špatnì uvážené zásahy do krajiny lzejen velmi tìžko napravovat.019891996199820002002200 42 00620 0826

6. Mìstské lesy Plzeòské– lesy pøímìstské a rekreaèníRichard Havelka„Les tak velkého mìsta jako je Plzeò nesmí být pouzepramenem pøíjmù, nýbrž obecenstvo má v nìm naléztikýžené osvìžení a povznesení ducha…“Dr. Josef Sigmond (1910)Na rekreaci v mìstských lesích a na rekreaèní vybaveníse v Plzni pamatovalo již v minulosti. Zakladatelem cílenéhorekreaèního využívání lesù byl významný hospodáømìstských lesù prof. Dr. Josef Sigmond, který se proslavilzejména prosazováním estetiky pøi úpravì porostù a maloplošnéaž výbìrové formy hospodaøení. Nedílnou souèástílesních porostù bylo budování rekreaèních stezek na lesnímmajetku s množstvím zajímavých zastavení u pøírodníchnebo historických památek. Dokonce již na zaèátku minuléhostoletí bylo vybráno na lesním úseku v Zábìlé prof.Sigmondem jedno lesní oddìlení jako tzv. „Parkový les“,zaøízený v rámci lesního hospodáøského plánu jako parkováplocha, která byla doplnìna výletní restaurací, nìkolikaprocházkovými trasami a zejména velmi propracovanou prostorovouúpravou lesa, navrženou osobnì prof. Sigmondem.Na rozsáhlou sí stezek a doprovodných rekreaèních zaøízenínavazovaly stezky dále pøecházející i do soukromýchlesù v okolí, kde mìstští lesníci zajišovali odbornou správu.V této prospìšné èinnosti pokraèovali i nástupci panaprof. Sigmonda. V novìjší dobì bylo prosazování rekreaèníchfunkcí lesa do územnì plánovacích dokumentacíimpulsem k tvorbì legislativního podkladu pro rekreaciv mìstských lesích, kterým se stala vyhláška o rekreaèníoblasti Bolevecké rybníky z roku 1977, nahrazená pozdìjivyhláškou è. 33/l997 mìsta Plznì, o rekreaèních oblastechmìsta Plznì. Tato vyhláška jasnì deklaruje vùli mìstapodporovat rekreaci v okolí mìsta Plznì, zejména pak v pøímìstskýchlesích, a zajišovat pro svoje obèany rekreaènívyžití v lesích a na mìstských rybnících. V roce 2009 bylonovelou této vyhlášky rozšíøeno území stávajících rekreaèníchoblastí o nové rekreaèní oblasti Dubová Hora, Pytelsképolesí a hlavnì o rozsáhlý Borský les na Nové Hospodì.Ve všech nových rekreaèních oblastech plánuje mìsto Plzeòprostøednictvím Správy veøejného statku mìsta Plznì ve zvýšenémíøe upravovat lesní porosty, lesní cesty a vybavovatoblast novým rekreaèním zaøízením (informaèní tabule,lavièky, odpadkové koše).Okraje Plzeòské kotliny jsou provázeny pomìrnì souvislýmpásmem lesù, které ji témìø kruhovitì obklopujes výjimkou severozápadní èásti. Lesy mìsta Plznì vytváøejínìkolik rozsáhlejších komplexù a øadu menších osamocenýchlesních èástí. Z hlediska druhového složení jsou zdemimo jiné zastoupeny èetné druhy dubù, borovic, smrk,habr a ve vyšších polohách i jedle. Zbytky porostù blízképøírodnímu stavu jsou chránìny v nìkolika chránìnýchúzemích (PR Zábìlá, PP Doubí, PR Kamenný rybník,PR Petrovka). V bezprostøedním okolí mìsta jsou pro úèelyZruèDolanyKùštíDruztováSenecDOLNÍ VLKÝŠMALESICEChotíkovBoleveckérybníkyKošuteckéjezírkoRADÈICEVINICEKOŠUTKALOCHOTÍNBOLEVECBOLEVECPLZEÒBÍLÁHORACHLUMEKBUKOVECChlumÚJEZDZábìláÈERVENÝHRÁDEKChrástDýšinaKØIMICEROUDNÁVochovDOUBRAVKAKyšiceVejprniceSKVRÒANYZÁTIŠÍVN O ÁHOSPODAKARLOVBORYPETROHRADSLOVANYŠpitálskýlesLETNÁLOBZYBOŽKOVPytelBORSKÁ POLEBORSKÁPOLERB O YSVÌTOVARLetkovSulkovValchaVALCHANA VÝSLUNÍÈeskéúdolíDOUDLEVCEHRADIŠTÌSLOVANYHomolkaÈECHUROVBRUÈNÁKOTEROVSedlecÈERNICENová VesLHOTAŠloviceLITICEDubováhoraRADOBYÈICEÚtušicePODHÁJÍSTARÝPLZENEC44Rekreaèní oblasti mìsta Plznì schválené vyhláškou è. 7/200927

Mìstské lesy Plzeòské – lesy pøímìstské a rekreaènírekreace intenzivnì využíványrekreaèní lesy pøevážnìv majetku mìstaPlznì, a to o výmìøe cca400 ha.Lesní hospodáøskýcelek Mìstské lesy Plzeòmá platný LHP pro roky2005–2014. Ètyøi tisícehektarù mìstských lesùnáleží do 49 katastrálníchúzemí od Bøas poHolýšov a je rozdìlenodo osmi lesnickýchúsekù: Zábìlá, Bušovice,45Polesí Zábìlá Pytel, Bolevec, BíláHora, Druztová, Duboveca Nová hospoda.Nejvìtším rekreaèním územím jsou bezesporuBolevecké rybníky na severním okraji Plznì. Toto území jepøevážnì zalesnìné, obklopující osm rekreaèních rybníkù,které romanticky dotváøejí smíšené lesy porostù borovicelesní, dubu letního, zimního a dalších doplòkových i exotickýchdøevin, jež vytváøejí turisticky zajímavé lokality.Nejvýznamnìjšími pøírodními prvky v této oblasti jsoupøírodní rezervace Kamenný rybník, Petrovka a pøírodnípamátka Doubí, které obsahují fragmenty pùvodníchporostù v této oblasti a vypovídají o pøemìnì oblasti a hospodaøenís lesy v rámci nìkolika staletí. Vhodnì volenácestní sí provede návštìvníky nejzajímavìjšími èástmichránìných území, ale souèasnì omezuje poškozovánípøírodního potenciálu v tìchto plochách.Pøi správì rekreaèní oblasti je úzkostlivì dbáno naèistotu v okolí nádrží a v navazujících lesních porostech.Bìhem celé sezóny je zajištìn provoz mobilních WC v celérekreaèní soustavì (28–30 ks), mobilní WC jsou hlavnìinstalována na exponovaných místech u rybníkù, ale i navýznamných nástupních plochách do rekreaèní oblasti.Dalším nezbytným opatøením je celoroèní provozovánísbìru odpadu a odvozu v celé rekreaèní oblasti (cca 1000 halesù a ostatních ploch). Pøi sbìru a likvidaci drobnýchskládek komunálního odpadu a odvozu odpadu z mobilníchkošù je každoroènì odstranìno z rekreaèních lesù 120–200 tun odpadu. Nìkteré plochy jsou udržovány pravidelnì2–3x týdnì, vzdálenìjší a ménì navštìvované plochy jsouuklízeny v mìsíèních intervalech. Technické rekreaèníprvky (pøístøešky, altány, lavièky, veøejná ohništì a ostatníprvky) musí ve všech rekreaèních oblastech bezpodmíneènìkorespondovat s pøírodním prostøedím a zejména musísplòovat nároky na zatížení návštìvníky. Pøedevším musíbýt z pøírodních materiálù a dostateènì masivní, aby jenebylo možné snadno poškodit a pøípadnì zranit jejich uživatele.Pro konstrukci lavièek, altánù, informaèních tabulí,pøípadnì dalšího zaøízení je využíváno masivní srubové kulatinysmrkové a dubové. Srubová kulatina je kromì dùkladnéhoopracování opatøena též vhodnými impregnaèníminátìry a protipožárními nátìry. Všechny prvky jsou pravidelnìopravovány a probíhá kontinuálnì i kontrola statikya bezpeènosti. Rekreaèními prvky se samostatným režimemje pìt veøejných ohniš v rekreaèní oblasti, kde je možnose souhlasem vlastníka lesa rozdìlávat oheò. Ohništì jsoubudována zásadnì mimo lesní porost v blízkosti vodníhozdroje (rybníka), aby bylo možno oheò rychle uhasit, a jsoustabilizována vybetonováním a obsypáním štìrkem.Palivové døevo na tato ohništì je v sezónì zajišovánoz odpadového døeva z lesní výroby, aby nedocházelok poškozování okolních porostù.Nedílnou souèástí rekreaèních oblastí jsou nauènélesnické stezky, které procházejí významnými komplexymìstských lesù. V bolevecké rekreaèní oblasti sloužínávštìvníkùm Sigmondova nauèná lesnická stezka na pamìnejvýznamnìjšího lesního hospodáøe lesù mìsta Plznì.Patnáct zastavení nauèné stezky bylo realizováno mìstemPlzní v r. 1998 zejména za pomoci Úøadu mìstskéhoobvodu Plzeò l a Správy veøejného statku mìsta Plznì.Vlastní panely této stezky jsou opìt vyrobeny z masivní smrkovésruboviny s ukotvením na masivní kovové patkya informaèní texty jsou chránìny silným plexisklem, kterézakrývá vlastní informaèní tabuli. V rekreaèní oblastiZábìlá jsou návštìvníci informováni o tajích lesa na Nauènélesnické stezce Zábìlá, která byla vybudována Lesním závodemv Plzni v roce 1979. V roce 2004 byla v mìstském leseHáj umístìna nauèná stezka prof. Malocha, která seznamujenávštìvníky s pøírodovìdnými zajímavostmi v údolí øekyBerounky a v pøímìstském lese Háj.46 Rekreaèní les a sídlištì Lochotín28

Mìstské lesy Plzeòské – lesy pøímìstské a rekreaèníOstendeZ hlediska územního plánování a koncepce rozvojerekreaèních oblastí (rekreaèních lesù) zpracovává mìstoPlzeò samostatné projektové dokumentace na úrovni studií(Studie rozvoje rekreaèní oblasti Bolevecké rybníky, Studievyužití rekreaèního lesa Špitálský les), ale i konkrétní dokumentacepro rekreaèní využití lesních i ostatních ploch v bezprostøednímokolí mìsta (Projekt revitalizace lesoparkuOstende – Plzeò–Bolevec, obnova lesoparku Homolka).Tyto projektové dokumentace plnì respektují platnýLesní hospodáøský plán pro Mìstské lesy Plzeò, ale hlavnìøeší obnovu a doplnìní cestní sítì o stezky, altány a propojovacícesty, vhodný mobiliáø v rekreaèních lesích a v neposledníøadì i prostorovou a estetickou úpravu porostù.Projekt revitalizace Lesoparku Ostende již plnì rozlišujeintenzivnì využívané plochy pro rekreaèní využití,pláže Velkého Boleveckého rybníka od ploch vlastního lesoparku,které jsou urèeny jako zázemí pro ostatní aktivitya prostor pro zvýšení ekologické stability území. Intenzivnìvyužívaný prostor pláží v bezprostøedním okolí Ostendebude logicky oddìlen promenádní cestou, která povedeod autokempu Ostende pøes koupalištì Ostende až na BílouHoru a bude vytváøet pøirozenou hranici intenzivní rekreaceod ploch lesoparkových, jež budou upraveny také cestnísítí stezek a doprovodným mobiliáøem altánù, lavièeka informaèních tabulí. Tyto plochy budou sloužit spíše proprocházky v esteticky zajímavém pøírodním prostøedí.Zázemím celého Ostende i pøilehlého lesoparku by se mìlstát víceúèelový objekt restaurace s šatnami na místì bývalérestaurace Ostende. Toto zázemí bude urèeno hlavnì pro47 Nová pøístupová cesta k lesoparku Ostendekoupání a oddech. Naopak pro sportovní vyžití by mìlasloužit novì vybudovaná høištì na beachvolejbal a volejbalv okolí objektù. Samozøejmì nebudou chybìt i novìupravené písèité a travnaté pláže bezprostøednì navazujícína rekreaèní plochy. Realizace projektu revitalizace Ostendea lesoparku Ostende by mìla probìhnout v rámci rozvojemìsta Plznì v následujících letech.Vzhledem k dostupnosti a velmi pìknému pøírodnímuprostøedí význam mìstských lesù a jejich rekreaèní funkcei nadále poroste a bude pøibývat lesních, rybnièních i ostatníchploch pro aktivní rekreaci a oddych obyvatel Plznìi návštìvníkù.48 Mapa funkèního využití døevinných porostù 49 Mapa vegetaèních døevinných prvkù50 Mapa parkovì zamìøených porostù51Lesopark Ostende – návrh krajináøských úprav29

Libuše BartošováZdenìk Roubal a kolektiv7. Tranzitní dopravaVliv na hluk a ovzduší v PlzniTrocha historie – struèné pøipomenutíO výstavbì dálnice spojující Prahu se západní hranicíÈeské republiky, oznaèované nyní jako D5, se uvažovalovelmi dlouho, viz Via Carolina, a snad ještì delší bylytahanice o vedení jejítrasy kolem Plznì.Zdraví obyvatel mìstabylo ohrožováno stálevíce narùstající silniènídopravou, protožedálnice z Prahy konèilapøed Plzní a zamìstem pokraèovala52Pøíjezd do Sadù Pìtatøicátníkùve smìru od Domažlicaž na èesko-nìmeckouhranici. Veškerá tranzitnídoprava tedy projíždìlastøedem mìsta.Míru ohrožení zdraví Plzeòanù hlukem a zhoršenou kvalitouvenkovního ovzduší sledovala nejprve MHS a KHS Plzeòz hlediska hlukové zátìže, v roce 1999 se pokusily SZÚ,KHS Plzeò a ÈHMÚ – poboèka Plzeò zmapovat kvalituovzduší – výsledky byly alarmující. Mìsto Plzeò protoobjednalo také pro urychlení jednání o výstavbì dálnièníhoobchvatu mìsta zpracování studie Komplexní zhodnocenídopadu tranzitní dopravy po státní silnici I/26 v Plznina životní prostøedí. Výsledky mìøení z roku 2000 pakskuteènì pøispìly k rychlejšímu zahájení výstavby D5kolem Plznì a bylo rozhodnuto o definitivní trase dálnièníhoobchvatu, sporný zùstával cca 3,5 km dlouhý úsek sezalesnìným vrchem Valík.Došlo i ke zmìnám v legislativì. Významnou zmìnuv hodnocení vlivu dopravy na kvalitu ovzduší pøineslanovela zákona o ovzduší a souvisejících pøedpisù zveøejnìnáv roce 2002. Mimo jiné zmìna sledování oxidù dusíku(NO ) na oxid dusièitý (NO ) a novì stanovené imisní limityX 2ze dne na den „odstranily“ negativní vliv dopravy v oblastioxidù dusíku. Naopak stanovení imisních limitù pro „novìzavedenou“ škodlivinu – aerosolové èástice frakce PM 10významný podíl emisí èástic z dopravy zvýraznilo.V roce 2004 byla zprovoznìna èást dálnièního obchvatu.Souèasnì se Èeská republika stala èlenem Evropské uniea vstoupila do Schengenského prostoru. Vývoj dopravyv dalších letech potvrzoval význam i èásteèného zprovoznìnídálnièního obchvatu (mìøení hluku v roce 2005).Po jeho zprovoznìní došlo zejména v noèních hodinách,které jsou z hlediska negativního pùsobení hluku z dopravyna èlovìka nejdùležitìjší, k významnému snížení poètu projíždìjícíchnákladních automobilù. Koneènì dne 6.10.2006byla dálnice D5 kolem Plznì plnì otevøena. Ve dnech16.–17.10.2007, probìhlo ovìøení vývoje hluku a kvalityvenkovního ovzduší v závislosti na zmìnách dopravyv Plzni.Od poèátku devadesátých let minulého století provádìlana území mìsta Plznì hygienická služba mìøení hluènostina komunikacích dotèených tranzitní dopravou. V intervalechdaných zásadními zmìnami v dopravì byla mìøeníopakována vždy na shodných úsecích komunikací. Vzniklatak souvislá øada dat, která umožnila posoudit vliv dálnièníhoobchvatu na intenzitu dopravy a s tím souvisejícíhladiny hluku na dotèených komunikacích a v jejich okolí.Na pøelomu tisíciletí se pak pøidalo i sledování kvalityovzduší na územích dotèených tranzitní dopravou. V letech2000 a 2007 byla provedena mìøení hluku a kvality ovzdušísoubìžnì. Zmìny intenzity dopravy na tranzitních komunikacíchod roku 2000 na sledovaných úsecích dokumentujegraf 1.Graf 1: Prùmìrné složení dopravního proudu – Rokycanská400003500030000250002000015000Poèet vozidelosobnídodávkynákladní10000500002000 2003 2005 20075330Hlavní mìøící stanovištì na tranzitním prùtahu mìstema dokonèená dálnice D5Výsledky mìøení – hlukPrvní souvislé mìøení hluku na území mìsta Plznì bylorealizováno v letech 1993/1994, kdy tranzitní dopravapøijíždìla do Plznì od Chebu Køimickou ulicí. Toto mìøenízmapovalo výchozí situaci. Získané výsledky ukazovaly jižtehdy na velmi nepøíznivou situaci v dopravì na územímìsta. Na celém prùtahu mìstem namìøené hodnoty pøekraèovalyplatné hygienické limity. Vývoj v dalších letechovšem pøinesl další až nìkolikanásobný rùst intenzitydopravy.

Tranzitní doprava – vliv na hluk a ovzduší v PlzniV roce 1997 byl zprovoznìn dálnièní úsek D5 Rozvadov– Plzeò, došlo k pøevedení tranzitní dopravy z Chebskéa Køimické ul. na Domažlickou ul. Výsledky mìøení hlukujasnì deklarovaly význam pøevedení tranzitní dopravydo jiné èásti mìsta. Na Køimické ul. poklesla v noèníchhodinách celková doprava o 57%, poèet nákladních vozidelvèetnì vozidel TIR poklesl na zhruba ètvrtinu výchozíhostavu. Naopak na Domažlické ul. narostl celkový poèetvozidel více než dvojnásobnì, poèet nákladních vozidelvzrostl dokonce témìø pìtinásobnì.Vývoj hluènosti v noèních hodinách na hlavních tranzitníchkomunikacích v prùbìhu 90. let minulého stoletíznázoròuje následující graf 2.Graf 2: Vývoj hladin akustického tlaku L v noèních hodináchAeq, 8h7472706866646260Intenzita dopravy na tranzitních komunikacích dosáhlasvého maxima v letech 2003–2004 v dobì pøed èásteènýmzprovoznìním dálnièního obchvatu. Vývoj dopravyv dalších letech potvrzuje význam i èásteèného zprovoznìnídálnièního obchvatu. V grafu 3 je ukázán významný poklespoètu projíždìjících nákladních automobilù po zprovoznìníobchvatu. Z hlediska hluènosti je dùležitý témìø 50% poklespoètu nákladních vozidel.Omezení dopravy zejména v noèních hodinách je nutnéhodnotit pozitivnì. Pùsobení hluku v noèních hodinách jez hlediska negativních úèinkù na èlovìka a z hlediska celkovéhopocitu jeho pohody velmi závažné. Dlouhodobìzvýšené hladiny hluku v noèních hodinách ovlivòují kvalituspánku, exponovaní lidé pociují obtìžování hlukem,zhoršenou náladu a výkonnost. I pøes obecný nárùst celkovédopravy se hluková situace v následujících letech vrátilaGraf 3: Vývoj intenzity dopravy na Rokycanské ul. v noèních hodinách5000450040003500300025002000150010005000Hladina akustického tlaku [db]63,4Poèet vozidel L/8h1888328869,9Domažlická ul.435272,4celkový poèet vozidel249567,4576140068,1Rokycanská ul.r. 1994 r. 1998 r. 2000150470,1779poèet nákladních vozidelr. 1994 r.2000 r. 2003 r.2005zejména v noèních hodinách zhruba na stav z poèátkùmìøení. V denních hodinách zùstávaly hladiny hluku zhrubasrovnatelné s rokem 2000. V tabulce 1 je uveden souhrnnamìøených a zjištìných hodnot v prùbìhu sledovánísituace na tranzitních komunikacích v závislosti na jednotlivýchetapách vývoje budování dálnice D5 a dálnièníhoobchvatu mìsta Plznì.Tab 1: Vývoj dopravní a akustické zátìže Rokycanské tøídyRokmìøeníPopis situace Intenzita dopravy za 24 h Celkem NA+TIR L Aeq,16h [dB] L Aeq,8h [dB]D5 v úseku1994– 71,5 67,4Plzeò-Praha–V r. 1997 zprovoznìný1998 dálnièní úsek – – 71,2 68,1RozvadovPlzeòJednání o trase2000 obchvatu 27 096 6 536 73,6 70,1Jednání o trase2003 obchvatu 34 912 7 608 – –V r. 2004 èlenství ÈR2005 v EU, zprovoznìná 26 752 4 282 74,2 70,3èást obchvatuv r. 2006200724 472 3 446 72,5/74,2 67,5/68,8(2 místa mìøení) (2 místa mìøení)Asi nikdo neoèekával, že výstavba obchvatu vyøešívšechny problémy dopravy a s ní související zátìž životníhoprostøedí v mìstì. V centru mìsta se nachází øada výrobníchfirem závislých na kamionové dopravì, souèasnì dnes jižbývalý tranzitní prùtah mìstem patøí mezi hlavní komunikaènítepny mìsta s vysokou dopravní zátìží. Významdokonèení dálnièního obchvatu a s tím související odvedeníznaèného podílu nákladní dopravy z mìsta je nutné hledatv oblasti hluku zejména ve zklidnìní noèních hodin. V grafu 4,který znázoròuje èasový prùbìh celkové intenzity dopravya prùbìh hladin akustického tlaku v prùbìhu 24 hodin, jevidìt prakticky trvalý nárùst dopravy v prùbìhu celého dne,k jejímu poklesu dochází ve veèerních hodinách cca od18,00 hod., k nárùstu opìt cca od 5,00 hod., což odpovídácharakteru prùbìhu na bìžné mìstské komunikaci. I v tétohodinì se na zvýšené intenzitì dopravy podílí zejménanárùst osobní dopravy.Graf 4: Porovnání èasového prùbìhu intenzity dopravy a hladinyakustického tlaku – r. 2000 a r. 2007Poèet vozidel [L/h]a hladina akustického tlaku [dB][dB]7876747270686664zprovoznìnýcelý obchvatDenní doba(6:00 - 22:00h)06–0707–0808–0909–1010–1111–1212–1313–1414–1515–1616-1717–1818–1919–2020–2121-2222–2323–2400–0101–0202–0303–0404–0505–06hod.Noèní doba (22:00 - 6:00h)Dopravacelkem1 8882 5203 2884 3522 4951 904NA vè. TIR1 4001 416poèetvozidelL/h180016001400120010008006004002000Doprava-Domažlická 2000-celkemDoprava-Domažlická 2000-OADoprava-Domažlická 2007-celkemDoprava-Domažlická 2007-OALAeq,1h,Domažlická 2000 LAeq,1h,Domažlická 2007LAeq,1h,Rokycanská 2000 LAeq,1h,Rokycanská 2007576944779574TIR24058473695249631231

Tranzitní doprava – vliv na hluk a ovzduší v Plzni54 Jedno ze tøí základních mìøících stanoviš „Jízdecká“v blízkosti Sadù Pìtatøicátníkù (rok 2007)Výsledky mìøení – kvalita ovzdušíPro výsledky mìøení kvality ovzduší, která byla uskuteènìnavždy na tøech základních lokalitách, byly dùležiténejen parametry zdrojù emisí (intenzita dopravy a složenídopravního proudu), ale také meteorologické podmínky.V roce 1999 probìhlo mìøení v období, které charakterizujípodzimní dny s dobrými a pøechodnì mírnì nepøíznivýmirozptylovými podmínkami, s pøevažujícím severovýchodnímproudìním. Stacionární emisní zdroje bylyprovozovány pøibližnì jako v topné sezónì, intenzitadopravy na prùtahu byla 19 až 31 tisíc vozidel/den a pomìrOA/NA byl cca 3/1 po celém prùtahu. Denní prùbìh intenzitydopravy mìl standardní tvar – ranní a veèerní maximas nevýrazným sedlem (v centru pøes 900 vozidel/15 minut),noèní minimum (9 až 43 vozidel/15 minut). Mìøení potvrdilo,že dopravní zátìž je významným zdrojem zneèištìníovzduší, kde jako majoritní se ukázaly oxidy dusíku (NO X),pùsobící jak pøímo, tak nepøímo, tj. ve spojení s organickýmilátkami jako prekurzory dalších reakcí. Významnouse ukazuje i zátìž organickými látkami PAU, kdy imisní24–hodinové koncentrace se pohybují v rozpìtí hodnotstabilnì mìøených na stanici SZÚ – Roudná. Nejvyššíkoncentrace všech hodnocených složek byly nalezenyGraf 5: 24–hodinová variace imisí NO a intenzity dopravy RokycanskáX19.–20.10.1999 a 12. a 13. 9.2000 a 16.–17.10.2007na stanovišti v Domažlické ulici. Cílový imisní limit pro3benzo[a]pyren (1 ng/m ) byl pøekroèen ve všech tøech lokalitách,a to 4 až 6 násobnì. Statistická analýza výsledkùmìøení nalezla a potvrdila závislost CO, NO a NO na Xintenzitì dopravy. Osobní vozidla jsou statisticky významnýmfaktorem v pøípadì zátìže ovzduší CO a celkovým poletavýmprachem TSP s pøevažujícím podílem PM . Tìžká10vozidla (nákladní, autobusy) jsou významným faktorem prozátìž ovzduší NO . Byla nalezena pozitivní vazba meziXnamìøenými hodnotami v tìchto lokalitách a nìkterými automatickýmistacionárními stanicemi v Plzni.Soubìžné mìøení kvality ovzduší a hluku v roce 2000bylo provedeno na více lokalitách doplnìné ještì o mìøenísystémem LIDAR. Toto mìøení probíhalo v období teplýchpodzimních dní, pro experimentální mìøení velmi pøíznivých,za výskytu výraznìjších pøízemních inverzí, ve vícednech a na více stanovištích, kde mìøící technika byla vždyrozmístìna po obou stranách komunikace. Bìhem obdobímìøení došlo vlivem pøechodu studené fronty provázenévìtrem k výrazným zmìnám rozptylových podmínek.Stacionární emisní zdroje byly provozovány jako v teplejšíèásti pøechodné sezóny. Intenzita dopravy na prùtahu èinila20 až 32 tisíc vozidel/den, pomìr OA/NA byl cca 3/1 pocelém prùtahu. Mìøení prokázalo nevýznamnost mìøenýchhodnot SO , majoritní zátìž okolí tranzitu E50 oxidy dusíku2NO , vyšší krátkodobé imisní koncentrace CO v okolí tran-Xzitu než na stacionárních stanicích AIM, vyšší mìøenéhodnoty poletavého prachu (TSP), vyšší zátìž organickýmilátkami PAU – srovnatelnou s hodnotami dlouhodobì mìøenýmina stanici Roudná (cílový imisní limit pro koncentracebenzo[a]pyrenu ve všech mìøených lokalitách pøekroèen –3nejvíce 2,4 ng/m na Rokycanské ulici) a srovnatelné imisníkoncentrace vybraných VOC – ve srovnání s hodnotamiz roku 1999 pøi obdobných parametrech dopravního proudu.Získané výsledky mìøení ukazovaly na velmi nepøíznivousituaci v dopravì na území mìsta. Na základì hodnocenízdravotních rizik bylo možno konstatovat, že zvýšené koncentraceNO , na kterých se v hodnocené lokalitì dominant-Xním zpùsobem podílí provoz na tranzitní komunikaci,pøispívají v pøilehlých zónách ke zvýšení výskytu akutnícha chronických respiraèních obtíží u dìtí i dospìlých.Graf 6: 24–hodinová variace imisí NO JízdeckáX19.–20.10.1999 a 12. a 13.9.2000 a 16.–17.10.2007koncentrace3[ìg/m ]600500400300200100017:0018:0019:0020:0021:003Koncentrace NOx [ìg/m ]a intenzita vozidel [aut/h]22:0023:000:00:001:002:003:004:00Èas SELÈ5:006:007:008:009:0010:0011:0012:00intenzitavozidel[aut/h]13:0025002250200017501500125010007505002500Osobní automobily-2000 Dodávky-2000 Nákladní automobily-2000Osobní automobily-2007 Dodávky-2007 Nákladní automobily-2007NOX-2007NOX-2000NOX-1999eko limit NOx (2007) limit NOx (1999, 2000) doprava-1999koncentrace3[ìg/m ]50045040035030025020015010050017:0019:003Koncentrace NOx [ìg/m ]a intenzita vozidel [aut/h]21:0023:001:003:00Èas SEÈ5:007:009:00NOx-1999 NOx-2000 NOx-200711:0013:0032

Tranzitní doprava – vliv na hluk a ovzduší v PlzniDosud poslední soubìžné mìøení v roce 2007 seuskuteènilo na více místech a v období, které reprezentujepodzimní dny s dobrými a pøechodnì mírnì nepøíznivýmirozptylovými podmínkami, s pøevažujícím jihozápadnímproudìním. Stacionární emisní zdroje byly provozoványjako v pøechodné sezónì, intenzita dopravy na „prùtahu“byla 20 až 29 tisíc vozidel/den, pomìr OA/NA byl cca 6/1(Domažlická) až 12/1 (Rokycanská), dálnice D5 – tunelValík 18 tisíc vozidel/den, pomìr OA/NA byl cca 3/1. Denníprùbìh intenzity vozidel mìl „standardní tvar“ – rannía veèerní maxima s nevýrazným sedlem v poledníchhodinách (na Domažlické pøes 20 tisíc vozidel/den, naRokycanské pøes 29 tisíc vozidel/den). Pøi srovnání s rokem2000 nedošlo k výrazným zmìnám v poètu projíždìjícíchvozidel, ale došlo k výrazné zmìnì struktury dopravníchproudù (na Domažlické pomìr osobní/nákladní témìø 3 /1a na Rokycanské na více než 3 /1 v roce 2000, vzrostl na 5 /1na Domažlické a témìø 13 /1 na Rokycanské v roce 2007),ale celkový poèet projíždìjících vozidel se prakticky nezmìnil.Tomu odpovídají i zmìny v koncentracích zneèišujícíchlátek v bezprostøední blízkosti vozovky. Výsledky mìøeníkvality ovzduší byly tentokrát silnì ovlivnìny meteorologickýmipodmínkami. Výraznì zvýšené hodnoty bylyzjištìny na stacionární stanici Plzeò–Doubravka, kam bylounášeno zneèištìní ovzduší z podstatné èásti Plznì. Naopakpomìrnì nízké hodnoty byly namìøeny stanicí Plzeò–MOBIL, umístìné v bezprostøední blízkosti Rokycanskétøídy, která, vzhledem ke smìru pøevažujícího proudìní,zachytila pøevážnì zneèištìní ovzduší nepocházejícíz provozu motorových vozidel na Rokycanské tøídì, ale„pozaïové“ zneèištìní v prostoru Rokycanské tøídy. Pøestomìøení potvrdila všechny døíve zjištìné skuteènostia pøímou vazbu mezi intenzitou dopravy a zejména koncentracemiCO, NO, NO a PM . Nárùst poètu vozidel pøiX 10zmìnì jejich struktury a technických parametrù pøinesli zmìnu struktury zneèištìní venkovního ovzduší i jehodenních prùbìhù. Tyto zmìny se v kvalitì ovzduší projevilypøedevším na koncentracích NO . Namìøené koncentraceXbyly nižší než v letech 1999 a 2000, a to pøi témìø nezmìnìnémpomìru NO/NO . Obdobný pokles byl zaznamenán2Graf 7: 24–hodinová variace imisí prachu a intenzity dopravy Domažlická19.–20.10.1999 a 11.–12.9.2000 a 16.–17.10.2007koncentrace3[ìg/m ]20018016014012010080604020017:0018:0019:0020:003Koncentrace NOx [ìg/m ]a intenzita vozidel [aut/h]21:0022:0023:000:00:001:002:003:00Èas SEÈ4:005:006:007:008:009:0010:0011:00intenzitavozidel[aut/h]Osobní automobily-2000 Dodávky-2000 Nákladní automobily-2000Osobní automobily-2007 Dodávky-2007 Nákladní automobily-2007SPM-1999 SPM-2000 PM 10-200724-h limt SPM (1999,2000) 24h-limit PM10 (2007) doprava-199912:0016001400120010008006004002000i u koncentrací CO. Prakticky beze zmìn se jeví koncentracesuspendovaných èástic PM 10, kde pravdìpodobnìznaènou roli již sehrávají emise z dopravních prostøedkùa zaøízení vznikající mimo spalovací procesy, a to zejménau OA.Denní hodnoty koncentrací PAU jsou srovnatelnés hodnotami získanými v rámci studie v roce 1999.Dùvodem jsou pravdìpodobnì i obdobné podmínky mìøení.Stejnì bylo i ve všech lokalitách namìøeno pøekroèenícílového imisního limitu pro koncentrace benzo[a]pyrenu3(1 ng/m ). Mìøené hodnoty byly srovnatelné s hodnotamidlouhodobì mìøenými na stacionárních stanicích pro danéobdobí kalendáøního roku. Mìøení denní koncentrace VOCnedoznala ve srovnání s hodnotami mìøenými v rámci studiív roce 1999 a 2000 výraznìjších zmìn.55 Rokycanská tøída – pøíjezd do centra od PrahyZávìremNa základì hodnocení výsledkù mìøení na vybranýchlokalitách podél prùtahu Praha-Rozvadov mìstem lze konstatovat,že dálnice D5 odvedla významný podíl tìžké kamionovénákladní dopravy z mìsta. Opakovaná mìøení ukázala,že pøes znaèný všeobecný nárùst intenzity dopravy jsou technickáopatøení (technický vývoj spalovacích motorù, øešeníkomunikaèní sítì, jejich technického stavu) a zmìnystruktury dopravy jedny z parametrù, které vedlyk nezhoršení kvality ovzduší ani nezvýšení hlukovézátìže v denní dobì v blízkosti komunikací. Nejvìtšípøínos dokonèení dálnièního obchvatu je nutné vidìtv odvedení velké èásti tranzitní dopravy, nesporném odlehèenístøedu mìsta od tìžké nákladní dopravy a zejménazklidnìní dotèených komunikací a pøilehlých obytnýchètvrtí v noèních hodinách. Mìøení kvality ovzduší dále ukázala,že bude nutné více se zamìøit na nespalovací zdrojeemisí tuhých látek z dopravy, popø. sledování vlivu úklidukomunikací a zpevnìných ploch, vlivu zelenì v okolí komunikacíapod. Omezení resuspenze již sedimentovanýchèástic, na které se váže øada organických a jiných nebezpeènýchlátek, je velmi dùležitou cestou ke zlepšení kvalityovzduší.Ochrana obyvatel pøed negativními vlivy exhalacíz dopravy a zejména pøed hlukem v noèních hodinách jez hlediska negativních úèinkù hluku na èlovìka a z hlediska33

Tranzitní doprava – vliv na hluk a ovzduší v Plzni56 Výstavba nových rodinných domkù v bezprostøední blízkosti dálnièního pøivadìèecelkové pohody èlovìka nejdùležitìjší. Proto by mìlo býtochránìní obytných souborù a odvedení nákladní dopravyz mìsta prioritním úkolem v oblasti plánování úprav, zmìna budování komunikaèní sítì mìsta. Na úplný závìr –po více než deseti letech mapování vývoje automobilovédopravy a po kompletním otevøení dálnice D5 kolem Plznìby se mohlo zdát, že se obyvatelùm Plznì ulevilo od vlivùdopravy. Avšak poèty vozidel projíždìjících mìstem jsouzhruba na stejné úrovni jako pøed deseti lety, kdy probíhalboj o zahájení výstavby úsek dálnice kolem Plznì. Dùvodùje hned nìkolik: v okrajových èástech mìstské zástavbyvyrostly hypermarkety, kam lidé dojíždìjí auty na nákupy,dálnice kolem Plznì byla zpoplatnìna a dopravci si našlinové dopravní trasy nejen na dálnièní pøivadìèe, a tak sezvýšilo zneèištìní ovzduší i hluková zátìž i v døíve ménìzatížených místech. Bohužel stále ménì je využívána MHDa veøejná doprava a další dùvody vyplývají i ze zmìnživotního stylu za posledních 10 let, a ovlivnìní životníhoprostøedí se tak pøíliš nemìní. Na druhé stranì, kdybyna podzim 2006 nedošlo k otevøení D5, byla by dopravnísituace v Plzni naprosto kritická a s ní i hluková zátìža kvalita ovzduší, zejména kolem tranzitních silnièníchprùtahù Plzní a hlavních silnièních tahù.Jsme však nepouèitelní a chyby dìláme dál. V blízkostidálnièních pøivadìèù, ale i na dosah dálnièního obchvatuna bývalých zemìdìlských plochách vyrùstají obytné ètvrti,nová obytná zástavba se tak ke komunikacím opìt pøibližuje.Stává se tak, že hned vedle stávající protihlukové stìnyvyrùstají nové rodinné domy, které jsou významnì zatìžoványzhoršenou kvalitou ovzduší i hlukem (viz fotodokumentace).Výstavba nových bytových objektù v blízkostivýznamných komunikací je tak v rozporu s cílem snižováníhlukové zátìže obyvatel hlukem z dopravy a zlepšováníkvality životního prostøedí.Zkratky:CO – oxid uhelnatýÈHMÚ – Èeský hydrometeorologický ústavKHS – Krajská hygienická staniceLAeq,16h– ekvivalentní hladina akustického tlaku v denní dobì(6:00 - 22:00 h)LAeq,8h– ekvivaletní hladina akustického tlaku v noèní dobì(22:00 - 6:00 h)LIDAR – laserový radiolokátorMHD – mìstská hromadná dopravaMHS – Mìstská hygienická staniceNA – nákladní automobilyNO2– oxid dusièitýNOX– smìs oxidù dusíku (pøedevším NO a NO2)OA – osobní automobilyPAU – polycyklické aromatické uhlovodíkyPM10– suspendované èástice, které projdou velikostnì –selektivním filtrem vykazujícím pro aerodynamický prùmìr10 mikrometrù odluèovací úèinnost 50%SZÚ – Státní zdravotní ústavTSP – celkový poletavý prachTIR – vozidla mezinárodní dopravy – pro úèely studií taktooznaèeny všechny kamionyÚKRmP – Útvar koncepce a rozvoje mìsta PlznìZÚ – Zdravotní ústavLiteratura a prameny:Studie vlivu tranzitní dopravy na kvalitu venkovního ovzduší(1999), SZÚ Praha.Komplexní zhodnocení dopadu tranzitní dopravy po státnísilnici I/26 v Plzni na životní prostøedí (2001), Mìsto Plzeò(ÚKRmP), SZÚ Praha, KHS Plzeò, MHS Plzeò a ÈHMÚpoboèka Plzeò.Mìøení hluku, posouzení vlivu dálnièního obchvatu mìsta Plznì(2007), ZÚ se sídlem v Plzni.Vliv dopravy na kvalitu venkovního ovzduší v Plzni (2008),Mìsto Plzeò (ÚKRmP), SZÚ Praha, ÈHMÚ poboèka Plzeò(Tato práce byla èásteènì hrazena z projektu VaV MŽPSP/1a4/107/07 – Zdokonalení a zpøesnìní modelovánízneèištìní ovzduší a získání podkladù pro predikci zdravotníhorizika).34

8. Program ke zlepšeníkvality ovzduší mìsta PlznìZdenìk RoubalMiroslav Klán57 Ranní pøízemní inverze pøi zimním slunovratuRada mìsta Plznì se dne 14. 9. 2006 usnesla na pøípravìdokumentu „Program ke zlepšení kvality ovzduší mìstaPlznì“. Dùvodem pro toto rozhodnutí byla skuteènost, žena území mìsta byly v uplynulých letech opakovanìpøekraèovány platné imisní limity pro ochranu zdraví prosuspendované èástice frakce PM a nìkteré èásti mìsta byly10v dùsledku toho vyhlášeny „oblastmi se zhoršenou kvalitouovzduší“. Zvýšené koncentrace suspendovaných èásticfrakcí PM a zejména PM (které jsou souèásti frakce10 2.5PM ) mají závažné dopady na lidské zdraví. Kromì10suspendovaných èástic frakce PM byly na území mìsta10Plznì rovnìž opakovanì pøekroèeny cílové imisní limity proochranu zdraví lidí pro polycyklické aromatické uhlovodíky(PAH), vyjádøené jako benzo(a)pyren a pro pøízemní ozón.Tyto zneèišující látky rovnìž vykazují výrazný negativnívliv na lidské zdraví. Ojedinìle bylo zjištìno taképøekraèování imisního limitu pro ochranu zdraví lidí prooxid dusièitý. Na území, kde byla v období 2004 až 2006alespoò jednou vyhlášena oblast se zhoršenou kvalitouovzduší vzhledem k suspendovaným èásticím PM 10 a nebok benzo(a)pyrenu, žilo cca 103 tisíc obyvatel mìsta Plznì(tj. cca 63 % všech obyvatel).Cílem programu ke zlepšení kvality ovzduší bylo nazákladì analýzy a predikce vývoje kvality ovzdušínavrhnout opatøení k nápravì a k následnému udrženíkvality ovzduší na vyhovující úrovni.Souèasný stav je charakterizován vývojem v oblastiemisních zdrojù a z nich vypouštìných zneèišujících láteka klimatických podmínek, které urèují imisní situaci:Emise: Na základì dostupných informací o zdrojích emisív letech 2000 až 2007 lze konstatovat, že celkové emise tuhých zneèišujících látek (TZL), oxidusiøièitého (SO 2), oxidù dusíku (NO X) a oxidu uhelnatého(CO) ze stacionárních zdrojù zneèišování ovzduší (REZZO1–3) jsou zhruba konstantní nebo velmi mírnì rostou(SO2 a NO X s meziroèními výkyvy vìtšinou danýmiklimatickými podmínkami, popø. zmìnami ve výrobìenergie), celkové emise tìkavých organických látek (VOC) (bezzahrnutí sektoru užívání rozpouštìdel v kategorii REZZO 3)mírnì klesají, ze skupiny zvláštì velkých a velkých stacionárníchzdrojù (REZZO 1) na území mìsta pocházejí praktickyvšechny emise SO 2 (cca 99 %) a NO X (cca 97 %)a rozhodující podíl emisí TZL (cca 75 %) a CO (cca 64 %)ze stacionárních zdrojù umístìných v Plzni, emise ze støedních zdrojù (REZZO 2) se na celkovýchemisích ze stacionárních zdrojù na území mìsta podílejícca 2 % v pøípadì TZL a cca 3 % v pøípadì CO; pøíspìvekk emisím NO je velmi nízký (cca 2 %) a v pøípadì emisíXSO 2 zanedbatelný (cca 0,6 %), emise z malých zdrojù (REZZO 3) na území mìsta sena celkových emisích ze stacionárních zdrojùpodílejí cca 2 % v pøípadì TZL a cca 32 % v pøípadì CO;v pøípadì NO je podíl tìchto zdrojù velmiXmalý (cca 2 %) a v pøípadì SO zanedbatelný (pod 1 %),2velikostní frakce PM se podílí na celkových emisích10TZL cca z 85 % a frakce PM 2.5 cca z 65 %. nejvíce emisnì zatíženou èástí mìsta Plznì (z hlediskastacionárních zdrojù REZZO 2 a 3 emitujících ve výšce do10 až 15 m nad zemí) je pravdìpodobnì mìstská èást Plzeò 3,následovaná mìstskými èástmi Plzeò 2 – Slovany a Plzeò 4,emise oxidù dusíku a suspendovaných èástic PM 10z výfukových systémù motorových vozidel tvoøí znaènýpodíl (cca 40%) všech emisí vypouštìných na území mìsta,Graf 1: Emise hlavních zneèišujících látek v Plzni–mìstì v roce 2007Emise hlavních zneèišujících látek[t/rok]800070006000500040003000200010000TZL (prach) SO2 NOx CO VOC (CxHy) NH3REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 435

Program ke zlepšení kvality ovzduší mìsta Plznì postupná realizace zámìrù, uvedených v relevantníchprogramových dokumentech, pøispìje ke snížení emisízneèišujících látek a tím ke zlepšení imisní zátìže ovzdušímìsta Plznì v horizontu nìkolika pøíštích let dojde k významnýmzmìnám právní úpravy ochrany ovzduší jak v oblasti imisní(zavedení regulace suspendovaných èástic PM 2.5), taki v oblasti emisní (zpøísnìní stávajících národních emisníchstropù pro oxid siøièitý, oxidy dusíku, tìkavé organickélátky a amoniak a vyhlášení národního emisního stropupro suspendované èástice PM 2.5)59 stanice Plzeò – Lochotín po grafické úpravì pláštì kontejneruNavržené cíle a opatøeníCílem Programu ke zlepšení kvality ovzduší mìsta Plznì je: eliminovat nedodržování platných imisních limitù proZhodnocení vztahu mezi emisemi a imisní zátìží Hlavní pøíèinou zvýšené imisní zátìže mìsta Plznìzejména suspendovanými èásticemi PM 10, ale takébenzo(a)pyrenem a ozónem jsou s vysokou pravdìpodobnostíemise z mobilních zdrojù zneèišování ovzduší,respektive ze silnièní automobilové dopravy. Nezanedbatelný podíl na imisní zátìži má velmipravdìpodobnì také lokální vytápìní tuhými palivya nìkteré spalovací i technologické zdroje. Protože emise z automobilové dopravy (jak emisez výfukových systémù vozidel, tak emise tuhých èásticz otìrù pneumatik, brzdových systémù a povrchukomunikací) jsou lineární funkcí dopravního výkonu, tedyintenzity dopravy, je imisní zátìž zneèišujícími látkamipøímo úmìrná dopravnímu výkonu na území mìsta.Struèná predikce vývojeV nadcházejících letech lzeoèekávat v oblasti emisí a imisínásledující vývoj: stabilizaci èi mírný poklesemisí ze stávajících velkých azvláštì velkých stacionárníchzdrojù stabilizaci emisí u stávajícíchstøedních stacionárních zdrojù mírný pokles emisí z malýchzdrojù nárùst emisí z dopravy a tímvyvolané zvýšení imisní zátìženad souèasnou úroveò, pøièemžv pøípadì oxidu dusièitého abenzo(a)pyrenu prakticky stagnace,mírnìjší rùst v pøípadìsuspendovaných èástic PM 10 bez pøijetí dodateènýchopatøení nebude pravdìpodobnìmìsto Plzeò schopno dodržet vestanovených termínech požadavkyplatné legislativy v oblasti kvalityovzdušíochranu lidského zdraví pro suspendované èástice PM 10 eliminovat nejpozdìji k roku 2010 riziko nedodrženíimisních limitù pro ochranu zdraví lidí pro oxid dusièitý eliminovat nejpozdìji k roku 2012 riziko nedodrženícílového imisního limitu pro benzo(a)pyren postupnì omezovat pøekraèování cílového imisníholimitu pro ozón udržet koncentrace ostatních zneèišujících látek, prokteré jsou vyhlášeny imisní limity nebo cílové imisní limityna dosavadních podlimitních úrovních.K naplnìní navržených cílù byly stanoveny priorityuvedené v tabulce. Z geografického hlediska jsou prioritouhustì osídlené oblasti mìsta, tedy zejména mìstské èástiPlzeò 1, Plzeò 2 – Slovany, Plzeò 3 a Plzeò 4, na jejichžúzemí byly a jsou opakovanì vyhlašovány oblasti sezhoršenou kvalitou ovzduší.Pro jednotlivé cíle a stanovené priority byla následnìpøijata opatøení, která lze shrnout do níže uvedené tabulky:Tab. 1: Opatøení a podopatøení k naplòování priorit Programu ke zlepšení kvality ovzduší mìsta PlznìPriorita A: Omezení imisní zátìže suspendovanými èásticemi PM 10, oxidem dusièitým a benzo(a)pyrenemze silnièní dopravy,A1: Zvýšení plynulosti dopravyve mìstìA11: Zlepšení systému øízenídopravy ve mìstì –další rozvoj ASØDA12: Náhrada klasickýchkøižovatek kruhovými objezdyA13: Optimalizace opatøeníke zklidnìní dopravy tak, abynevedla ke snížení plynulosti dopravyB1: Rozšíøení nabídky pøipojeník systému CZTC1: Intenzívnìjší èištìní mìstskýchkomunikaci a dalších veøejných plochA2: Vymístìni dopravyz hustìji obydlených lokalitA21: Budování obchvatù nebopøeložek komunikací mimo hustìosídlené (hustì navštìvované)oblastiA22: Rozšíøení zón s dopravnímomezením (v koordinaci s realizacípodopatøení A33)Priorita B: Omezení imisní zátìže suspendovanými èásticemi PM10, oxidem dusièitým a benzo(a)pyrenemz lokálních topeniš na pevná palivaB2: Rozšíøení nabídky pøipojeník zemnímu plynuPriorita C: Omezení plošné a sekundární prašnosti (resuspenze již emitovaných èástic)C2: Opatøení na plochách,které jsou zdroji plošné prašnostiC21: Úprava nevyužívaných ploch(v koordinaci s podopatøením C31)C22: Opatøení k omezeníprašnosti na stavbáchA3: Omezení dopravy ve mìstìA31: Rozšíøení nabídky a zvýšeníatraktivity veøejné dopravy (vèetnìIDS)A32: Rozšíøení nabídky parkovacíchstání (zejména krytých) vèetnìpøíslušné telematikyNabídka systémù „Park and ride“a „Park and go“ (v koordinacis realizací podopatøení A22).A34: Zpoplatnìní vjezdu do centramìstaB3: Alternativní zpùsob vytápìní(obnovitelné zdroje)C3: Omezení šíøení prašnosti– rozvoj mìstské zelenì.C31: Zatravòování nevyužívaných ploch(v koordinaci s podopatøením C21)C32: Zelené pásy podélexponovaných komunikací.37

Program ke zlepšení kvality ovzduší mìsta PlznìZávìrKvalita ovzduší mìsta Plznì, která je lepší než v Praze,Brnì èi Ostravì, není však zcela vyhovující ani z hlediskapožadavkù právních pøedpisù, ani z hlediska kvality životaobyvatel. Naplnìní priorit Programu ke zlepšení kvalityovzduší mìsta Plznì by mìlo vést ke snížení imisní zátìžeobyvatel.Nejvìtší pozornost je vìnována naplòování priority A:Omezení imisní zátìže suspendovanými èásticemi PM 10,oxidem dusièitým a benzo(a)pyrenem pøedevším ze silniènídopravy, která obsahuje 3 kategorie opatøení: A1: Zvýšení plynulosti dopravy ve mìstì A2: Vymístìní dopravy z hustìji obydlených lokalitmìsta A3: Omezení dopravy ve mìstìVzhledem k tomu, že opatøení A2 a A3 jsou jen velmiobtížnì realizovatelná ve velkém rozsahu (významný podíldopravy ve mìstì vždy zùstane), je nutno vìnovat zvýšenoupozornost realizaci opatøení A1.Žádoucím vedlejším efektem zvýšení plynulosti dopravyje také omezení emisí hlavního skleníkového plynu – oxiduuhlièitého. Významné, pro snižování prašnosti, je rovnìžnaplòování opatøení C1 – intenzivnìjší èištìní komunikacía dalších veøejných ploch.Program ke zlepšení kvality ovzduší mìsta Plznì jev plném souladu s Programem rozvoje mìsta Plznì,Krajským programem snižování emisí Plzeòského krajei s Národním programem snížení emisí Èeské republiky.V plném znìní je na Odboru životního prostøedí MMP a nawebových stránkách http://ozp.plzen.eu.Rada mìsta Plznì pøi projednávání a schválení Programuuložila øadu opatøení, mezi nimiž jsou napø. omezeníprašnosti ze stavební èinnosti a povrchu komunikací,60 Èistící vùzrozšíøení nabídky pøipojení k systému centrálníhozásobování teplem a dalších zmìn zpùsobu vytápìní. Prototaké schválila dotaèní titul na zmìnu zpùsobu lokálníhovytápìní na ekologiètìjší a èistìjší.Literatura a prameny:Program ke zlepšení kvality ovzduší mìsta Plznì. (2007)DHV Praha.Zneèištìní ovzduší na území Èeské republiky v roce 2008.(2009) ÈHMÚ Praha.Mìsíèní a roèní zpravodaje, ÈHMÚ Plzeò 2000 až 2008.61 Rùzné proudìní vzduchu ve vrstvách atmosféry nad plzeòskou teplárnou38

9. Pylový monitoringSvatopluk KrýslMonika Vyletová62Samèí šištice boroviceKýchání, vodnatá rýma,ucpaný nos, svìdìní a slzeníoèí. To vše jsou pøíznakypylové alergie, tzv. polinózy.Sezónní pylováalergie je nejrozšíøenìjšíalergické onemocnìní,kterého v posledníchletech, stejnì jakojiných alergií, výraznìpøibývá. V souèasnédobì postihuje až pìtinupopulace. Mùže vzniknoutkdykoliv v prùbìhuživota, nejèastìjise vyskytuje mezi 15. a 25. rokem. Pùvodcem jsou alergenypylových zrn – samèí semena rostlin. Jsou to látkybílkovinné povahy, velikosti cca 0,05 mm. V dobì kvìtujsou pylová zrna roznášena po okolí zejména vìtrem, alei hmyzem až do vzdálenosti nìkolika kilometrù. Pro relativnìkrátké období pøenosu pylu vzduchem na bliznu,je pylové zrno opatøeno velmi odolnými povrchovýmivrstvami. Na vnìjší vrstvì pylového zrna se èasto vyskytujírùzné chemické látky s alergizujícím úèinkem.Tvary a velikosti pylových zrn jsou velmi rùzné (vizobrázek è. 63 z elektronového mikroskopu), ale druhovìcharakteristické. Právì mikroskopické sledování jejich tvarunám umožòuje provádìt tzv. pylový monitoring.Pylový monitoring Èeské republikyVe vìtšinì evropských zemí existuje v souèasné dobìpylová informaèní služba (PIS), která sleduje pøítomnostrùzných druhù pylù, pøípadnì i jiných biologických objektùv ovzduší. Pøi znalosti kvantitativních a kvalitativních údajùo výskytu pylù v ovzduší celé Evropy je možno následnìvypracovat pøedpovìdi pro další období. Zpracované údajeslouží lékaøùm i pacientùm ke zkvalitnìní léèby. V bývalémÈeskoslovensku byla PIS založena v roce 1992 a v souèasnédobì sleduje situaci 12 monitorovacích stanic. Jednouz tìchto stanic je i stanice Zdravotního ústavu se sídlemv Plzni. Tato stanice (lapaè pylu) byla na zaèátku pylovéhoobdobí tohoto roku pøemístìna na novou budovuZdravotního ústavu se sídlem v Plzni na námìstí Míru(bývalý Purkyòùv ústav) – viz obr. 64 a bìhem pylovéhoobdobí (bøezen až øíjen) jsou zde pravidelnì odebírányvzorky obsahující pyly typické pro mìsto Plzeò a jehookolí a pak následnì mikroskopicky vyhodnocovány, jakz hlediska druhu pylu, tak poètu pylových zrn v urèitémobjemu vzduchu.Pro jarní období 2009 byl bìžný výskyt pylových zrnkvetoucích døevin. Pylová sezóna lísky (Corylus) a olše(Alnus) – významných alergenních pylù, které mohouzpùsobovat první sezónní alergické potíže (a z dùvoduvýrazné zkøížené reaktivity zpùsobují problémy také u lidícitlivých na bøízu) zaèala pro olši na zaèátku bøezna a prolísku ostrou kulminací v první dekádì dubna. V tomtoèasovém období se ve vzduchu vyskytoval také pyl støednìalergenního tisu (Taxus), jeho období vrcholilo v polovinìdubna. Obdobný výskyt jsme zaznamenali u habru(Carpinus). Z alergického hlediska ménì významným bylv dubnu pyl topolu (Populus, 16. týden). Nejvýznamnìjšíjarní alergen – pylová zrna bøízy (Betula) se v ovzdušínacházel v obvyklém období – v dubnu s kulminací opìtv 16. týdnu. Oproti pøedešlým rokùm probíhala pylovásezóna dubu (Quercus) v maximální intenzitì v dubnu(17. a 18. týden). Z dalších døevin byla zachycena pylovázrna vrby (Salix), jilmu (Ulmus), oøešáku (Juglans), javoru(Acer), modøínu (Larix), jírovce maïalu (Aesculus)a platanu (Platanus). Z bylin to potom byly pyly øepky seté(Brassica napus L.) a šovíku (Rumex).63Snímek pylù z elektronového mikroskopuRigidní tvar pylových zrn má vliv na jejich dlouhodobépøežití v rašeliništích a jezerních sedimentech. Na základìpylových analýz vydaly svoje svìdectví o zastoupenírostlinných druhù v jeho okolí sedimenty Èerného jezerana Šumavì již od doby cca 3000 r. pøed n. l. do støedovìku(J. Veselý, 1998) a výsledky nám mohou v souèasné dobìsloužit jako podklad k aktuální diskuzi o pùvodnímzastoupení rostlinných druhù v Národním parku Šumava.Nesmíme zapomínat, že pyl má i významnou nutrièníhodnotu. Nìkteré druhy hmyzu (napøíklad vèely) jejvyužívají jako témìø výhradní zdroj bílkovin v potravì.Pozdnì jarní období:V pozdnì jarním období,hned zaèátkem kvìtna,dominovala pylová zrnamálo alergenních jehliènanù,smrku (Picea) azejména borovice (Pinus)s kulminací v prvnídekádì kvìtna. Pyl travz èeledi lipnicovitých(Poaceae) – nejèastìjšípùvodce alergických potížív ÈR, se v ovzdušíobjevil v 20. týdnu a pøetrvávaldo konce letníchprázdnin. Jeho množství64Pylový monitoring v Plzniv roce 200939

Pylový monitoringv ovzduší bylo v prùbìhu celého období kvìtu trav na bìžnìsledované úrovni s kulminací ve 24. týdnu. Ve druhépolovinì èervence potom koncentrace tohoto pylu v ovzdušízvolna klesala, až koncem srpna pylová sezóna travodeznìla. Ve stejném období byl dále v ovzduší zachytávánpyl støednì alergenního šovíku (Rumex) a jitrocele(Plantago) a bezu (Sambucus). Zaèátkem kvìtna zaèalapylová sezóna málo alergenního pylu kopøivy (Urtica),která se udržela do zaèátku øíjna.Letní období: Letní období zahrnuje èervenec, srpena první polovinu záøí, kdy se vyskytují pylová zrna bylina plevelnatých rostlin. Patøí mezi nì pøedevším nejvýznamnìjšíalergen pozdního léta – silnì alergenní pylpelyòku èernobýlu (Artemisia vulgaris), který se v ovzdušínacházel v období od poloviny èervence až do konce srpnas maximem v 32. týdnu. Svojí vysokou koncentracív ovzduší mohl pùsobit potíže málo alergenní pyl kopøivy,jehož kulminace probíhala v 25. a 26. týdnu. V druhédekádì srpna byla zachycena pylová zrna velmi agresivníhopylu ambrózie (Ambrosia), která pøetrvávala až do záøí.V èasnì podzimním období (øíjen), kdy pylová sezónaskonèila, byla v ovzduší nacházena pylová zrna jenojedinìle kopøivy (Urtica), jitrocele (Plantago) a ambrózie(Ambrosia). V alergologicky významném množství bylymonitorovány pouze spóry venkovních plísní.Grafické znázornìní výskytu dùležitých pylù bìhemroku 2009 v Plzni je na následujících dvou grafech. Vybranétypické pyly ovlivòující naše zdraví bìhem celého minuléhoGraf 1, 2: Pylová sezóna pro nìkteré významné druhy pylù v Plzni350300250200150100500BØEZENDUBEN3Poèet pylových zrn na mKVÌTENÈERVENAlnus – Olše Poaceae – trávy Artemisia – Pelynìk AmbrosiaÈERVENECSRPENZÁØÍ65Jehnìdy vrby – duben 2010,roku jsou znázornìny na grafu 1. Graf 2 je typický pro dvanejvíce invazní pyly – borovici (Pinus) a bøízu (Betula).Mezi další typické rostlinné druhy patøí líska, tis, jitrocel,øepka a ménì alergenní, zato ale dlouhodobì pøítomné, pylykopøiv.Význam pylového monitoringu a jeho využitíJak již bylo nahoøe uvedeno, je pylová informaèníslužba podkladem pro pøedpovìï výskytu pylù v ovzduší,a tím je dáno i její hlavní využití v oblasti alergologie:umožòuje pøesné dávkování a èasovì adekvátní nasazenípreventivní i symptomatické léèby. Zefektivòuje tím práciodborných lékaøù – alergologù, nebo ti mohou zpøesnitsvoje anamnestické údaje pøi práci s pacienty. Informaceo výskytu pylù jsou dùležité i pro alergické osoby, nebose mohou vyhnout „svému“ pylu v ovzduší, napø. tím,že budou ménì vìtrat, omezí svoje vycházky, vycestujía tak podobnì. Nelze však zapomenout i na využitívýsledkù ve výzkumu ve vìdeckých disciplinách jako jeaerobiologie, resp. aeropalynologie. Hodnocení dlouhodobýchzmìn vegetace mùže vyplývat i z globálníchklimatických zmìn. Bližší informace o výskytu pylùv sezónì 2010 si ètenáø bude moci vyhledat na serveruwww.zuplzen.cz/aktuality/pylový monitoring, popø.na http://www.pylovasluzba.cz/.25003Poèet pylových zrna na m2000150010005000BØEZENDUBENKVÌTENÈERVENÈERVENECSRPENZÁØÍborovice líska tis jitrocel kopøiva øepka bøízaLiteratura a prameny:Veselý J. (1998): Zmìny vegetace v širším okolí Èerného jezerav období mezi 3400 pø. n.l. a 1600 n.l. Silva Gabreta, 2, 141.Unar J. (1992): Komentovaný pylový kalendáø pro alergologya alergiky, KHS v Brnì.Spieksma F.Th.M., Lolard N., Frenguelli G., van MoersbekeD. (1996): Pylový atlas Evropy, UCB Pharma s.r.o., Praha.Rybníèek D., Rybníèek K., Rybníèková E. (1997): Miniatlaspylových alergenù, Brno.40

10. Kilometrovka –Alej památných stromùPavel Èížek66 Kilometrovka – podzimV roce 1892 získala Jednota pro zakládání sadùa okrašlování mìsta Plznì a jeho okolí pozemky na místìstávající aleje, která dostala jméno po tehdejším pøedsedovispolku Janu Wýtvarovi. Roku 1893 byly vysázeny stromypodél vycházkové trasy spojující Kalikovský mlýna Lochotín, kde døíve stával lázeòský komplex. Hlavnímyšlenkou bylo vytvoøit stinnou a pøíjemnou cestu pronávštìvníky lázní. Z tohoto dùvodu byly použity rychlerostoucí døeviny, jako je napøíklad topol èerný (Populusnigra) èi olše lepkavá (Alnus glutinosa).Pøíjemnou vycházkovou stezkou je Kilometrovka i dnes.Jedinou vráskou dnešní aleje jsou krásné monumentální, alepøestárlé již zmínìné topoly èerné, olše lepkavé a jinékrátkovìké døeviny.Všeobecnì topoly patøí do skupiny krátkovìkýcha rychle rostoucích rostlin. Dùsledkem je snížená pevnostdøeva, nìkteré zdroje uvádìjí, že silnì snížená pevnost døevanastává již po 30. roce vìku této døeviny.Další negativní vlastností topolù je jejich pasivnídeformace. Tento jev vzniká pøi dlouhodobém proudìnívìtru ve stejném smìru. Rostlinná hmota jedince je soustøedìnana závìtrnou stranu, a tím vzniká nerovnomìrnérozložení koruny. Na kmen pùsobí obrovské tlaky vlivemváhy kosterních vìtví spolu s proudìním vzduchu. Následkypasivní deformace jsou vìtšinou odlamování kosterníchvìtví èi rozpad celého stromu. Další nezvratný dùkaznevhodného umístìní topolù v aleji nalezneme v práciPoškození døevin a jejich pøíèiny od RNDr. BoženyGregorové, CSc., která zde publikuje výzkum populacetopolù èerných na území hlavního mìsta Prahy.Výsledkem výzkumu je zjištìní, že na odumíránípopulace topolù èerných mají paradoxnì nejvìtší podílmeteorologické jevy (nadbytek srážek v jarních mìsícícha naopak nedostatek srážek v letních mìsících) a antropogennízatížení vlivem emisí.Pokud vezmeme v potaz povodnì v roce 2002, lze se jendomnívat, jaké škody „velká voda“ zanechala na døevináchrostoucích v památné aleji, jelikož byly skoro 14 dnízatopené pøibližnì do výšky jednoho metru. Zdroje uvádìjí,že následkem dlouhodobého zaplavení dochází k odumíráníkosterních koøenù. Koøenové vlášení se obnovuje a stromvypadá zdravý, ale v jakém zdravotním stavu skuteènì je,nelze urèit. V roce 1996 si nechalo mìsto Plzeò zpracovatod Ing. Jaroslava Kolaøíka studii, která posuzovalazdravotní stav, stáøí a vitalitu vzrostlých stromù rostoucíchv Kilometrovce.Výsledkem bylo následující zjištìní: z celkových 211stromù bylo 80 kusù v již pøestárlém stavu. V první etapìbylo navrženo k obnovì celkem 47 stromù. V roce 1999se pøes Kilometrovku prohnala vichøice, pøi které došlok vyvrácení èi poškození pøedevším krátkovìkých a rychlerostoucích døevin, pøedevším topolù, olší a trnovníkù.O deset let pozdìji byl vypracován Projekt péèeo stromy rostoucí v areálu aleje Kilometrovka rovnìžIng. Jaroslavem Kolaøíkem, Ph.D. V tomto roce se poèetpamátných stromù zvýšil již na 237, a to z dùvodu zahrnutíperspektivních náletových døevin do celkového poètu. I pøeszvýšení poètu jedincù bylo zastoupení sledovaných døevintémìø totožné s rokem 1996. Zvýšil se poèet stromùurèených k nahrazení v první etapì a to již na 61 kusù. ProtoGraf 1: Zastoupení døevin v roce 1996 [ks]10 7 1725154 4 932Graf 2: Zastoupení døevin v roce 2009 [ks]1313 6 4 2 3 13282841453747Jasan ztepilýOlše lepkaváLípa srdèitáDub letníTopol èernýLípa velkolistáJavor mléèTrnovník akátJírovec maïalJasan ztepilý "Nana"OstatníJasan ztepilýOlše lepkaváLípa srdèitáDub letníTopol èernýLípa velkolistáJavor mléèTrnovník akátJírovec maïalJasan ztepilý "Nana"Ostatní41

Kilometrovka – Alej památných stromù67 Kilometrovka – jaroMagistrát mìsta Plznì na jaøe roku 2009 rozhodl na základìdendrologického posudku o pokácení celkem 52 kusùstromù. Souèasnì s tím byla zahájena náhradní výsadba lip,dubù, jasanù a habrù v celkovém poètu 37 kusù, kterábyla rozdìlena do dvou etap. V souèasné dobì se v areáluKilometrovky nachází 192 stromù.Závìrem lze shrnout, že se procentuální zastoupenídøevin od roku 1996 do roku 2009 v památné aleji vyvíjípodle oèekávání. Jedná se pøedevším o následující døeviny:lípa velkolistá (nárùst o 3 ks), dub letní (nárùst o 13 ks),jasan ztepilý (nárùst o 4 ks), stagnující tendence populacelípy srdèité (náchylná na houbové choroby). Z hlediskaprovozní bezpeènosti jsou dnes již uspokojivé poètypopulace statných topolù èerných (snížení o 12 ks).Cílem probíhající obnovy je co nejmenší zastoupeníkrátkovìkých døevin a upøednostòování dlouhovìkých.Mezi tyto døeviny se øadí lípa velkolistá, jasan ztepilý, dubzimní a jilm horský. Toto jsou cílové døeviny, které by mìlyKilometrovku zdobit po další generace.Kilometrovka v datech Druhá polovina 18. století – doktor Bernard Øíhaobjevuje léèivé úèinky pramenù na Lochotínì 1830 – plzeòský purkmistr Martin Kopeckýnechává zbudovat lázeòský areál u léèivých pramenùna Lochotínì 1832 – založena Jednota pro zakládání sadùa okrášlování mìsta Plznì a jeho okolí 1834 – otevøení lázní pro návštìvníky 1842 – založení Mìšanského pivovaru 1849 – Mìšanský pivovar odkupuje Lochotínskýpark spoleènì s láznìmi 1887 – prvopoèátek zámìru zbudovatprocházkovou trasu od Kalikovského mlýna ažk Lochotínu 1892 – získání pozemkù na místì plánovanéWýtvarovy cesty (dnes Kilometrovka) 1893 – vysázení stromù okolo vycházkové trasy 1945 - 1947 – znárodnìní Mìšanského pivovaru,Lochotínský park spoleènì s Wýtvarovou cestoupøechází pod správu mìsta Plznì 1987 – vyhláškou Národního výbor mìsta Plznìbyla Kilometrovka vyhlášena jako památná alej 1996 – Ing. Jaroslav Kolaøík zpracovává prvnídendrologický prùzkum 2006 – druhý dendrologický prùzkum od Ing.Jaroslava Kolaøíka, Ph.D. Jaro 2009 – první etapa obnovy krátkovìkýchdøevin Souèasnost – pokraèuje obnova památné alejea výsadba dlouhovìkých stromùLiteratura a prameny:Gregorová, B. a kol. (2006): Poškození døevin a jeho pøíèiny.Praha.Kolaøík, J. a kol. (2003): Péèe o døeviny rostoucí mimo les – I.Vlašim.Kolaøík, J. a kol. (2005): Péèe o døeviny rostoucí mimo les – II.Vlašim.68 Pohled z Kalikovského mostu na rozvodnìnou Mži a Kilometrovkuv roce 192442

11. Plzeòská øíèní krajinaPavlína Èervená69Ostrov na soutoku Úslavy a BerounkyNaši pøedkové budovali svá sídla pøevážnì poblížvodních tokù. Jen málokteré mìsto se ale mùže pochlubittak jedineènou urbanistickou kompozicí v údolích hnednìkolika øíèních niv jako mìsto Plzeò. To založil v roce1295 král Václav II. u soutokù ètyø øek – Mže, Radbuzy,Úhlavy a Úslavy.Význam vodních tokù v lidském životì se mìnils vývojem potøeb a hodnot civilizace. Spoleèenský vývoj,vzrùstající prostorové nároky a technická opatøení vedvacátém století øeky protékající mìsty a jejich obyvatelebohužel odcizily. Vodní toky ztratily svùj pøirozený prostorv údolních nivách a pøi povodních se staly obávanýmživlem. Lidé pøestali øíèní krajinu v blízkosti svých obydlívnímat jako prostøedí k odpoèinku a soužití s pøírodou. Napoèátku jednadvacátého století se zaèíná pøístup k vodnímtokùm v urbanizovaném území opìt pomalu mìnit. Øíèníkrajina je obnovována a její význam z hlediska hodnotypøírodního mìstského prostoru roste. Využívají se všechnyaspekty, které øeky nabízí, a již z hlediska ekologickéhonebo ekonomického – jedineènost øíèní krajiny, turistickyatraktivní nábøežní promenády v historickém centru mìstaèi sportovnì rekreaèní trasy v údolí øek.Souèasný pohled na øeky pøináší komplexní øešeníjejich revitalizace s ohledem na funkèní využití území,kterým protékají. To pøedpokládá odpovìï na mnohoenvironmentálních, socioekonomických a politickýchotázek a dùslednou spolupráci všech odpovìdných resortù –vodního hospodáøství a hydrologie, zemìdìlství a lesnictví,územního plánování a urbanismu, mìstské a regionálnísamosprávy, nevládních organizací a obèanských sdružení,široké veøejnosti a v neposlední øadì pøedevším vlastníkùdotèených pozemkù. Problematika plánování a realizacerevitalizace vodních tokù vèetnì vhodných protipovodòovýchopatøení je o to složitìjší, že vyžadujespolupráci v rámci hydrologických povodí, nikoliv pouzekatastrálních území èi mìstských obvodù.Mezinárodní projekt REURISV roce 2008 se mìsto Plzeò, prostøednictvím svépøíspìvkové organizace Útvaru koncepce a rozvoje mìstaPlznì, pøihlásilo do mezinárodního projektu REURIS(Revitalisation of Urban River Spaces) v rámci Operaèníhoprogramu Nadnárodní spolupráce CENTRAL EUROPE.Pøípravy na projektu zapoèaly již v roce 2007, kdy své úsilío revitalizaci nábøeží vodních tokù spojilo šest partnerskýchmìst, a to Plzeò a Brno z Èeské republiky, dále nìmeckýStuttgart a Lipsko a polské Katowice a Bydhoš.Projekt, který se zamýšlí nad pøístupem k využitívodních tokù a øíèní krajiny v urbanizovaném území celéstøední Evropy, byl zahájen v záøí roku 2008 a potrvádo srpna 2011. Umožòuje projektovým partnerùm sdíletnavzájem své zkušenosti a nové metody revitalizacía pøedevším èerpat finanèní prostøedky na potøebnouprojektovou dokumentaci a pilotní realizace.Pro úspìšnou realizaci byli k projektu pøizváni i externíexperti, kteøí se budou vyjadøovat k jednotlivým projektùm,a to pro následující tøi oblasti: životní prostøedí a revitalizacevodních tokù, ekonomické aspekty a projednávánís veøejností.Revitalizace nábøeží plzeòských øekMìsto Plzeò pøipravuje v rámci projektu REURISkomplexní studii revitalizace nábøeží plzeòských øekv tomto poøadí – Úslavy, Mže, Úhlavy a Radbuzy. Hlavnímcílem je zachovat a zhodnotit øíèní krajinu ve mìstìz hlediska urbanistického, rekreaèního a sportovního, aleCo pøináší projekt REURIS nového?V tématu revitalizace øíèních tokù je velice dùležitý vznikobecné metodiky, která by umožnila ekonomickéhodnocení a následné finanèní vyèíslení ekologickýchfunkcí a služeb, jež poskytují ekosystémové procesyúdolních niv, vodních tokù a mokøadních spoleèenstev.Jedná se napøíklad o:retenèní schopnost údolních niv jako prevenci pøipovodòových stavech,pøíznivé ovlivòování mikroklimatických podmínekevapotranspirací,vázání oxidu uhlièitého z atmosféry,produkci biomasy vegetaèních a doprovodnýchporostù,retenci živin pøi rozlivu vodního toku na travnatéporosty v údolních nivách (pøedevším dusíku a fosforurozpuštìných ve vodì),zvýšení biodiverzity organismù,biologickou filtraci kyslíku pøi fotosyntetickémprocesu.Nejen výše uvedené ekologické aspekty, ale i esteticképùsobení øíèní krajiny zhodnocují mìstský prostora poskytují nevšední rekreaèní potenciál pro širokouskupinu obyvatel. Vznik této metodiky mùže významnìovlivnit politická a ekonomická rozhodnutí.Více o projektu REURIS najdete na webových stránkáchwww.reuris.gig.eu.43

Plzeòská øíèní krajinaúzemního systému ekologické stability prostøednictvímpodpory mokøadních spoleèenstev v nivì zvýší druhovourozmanitost a zlepší mikroklimatické podmínky a esteticképùsobení krajiny.70Úslava v Doubravcei z hlediska ekologického, krajinného a protipovodòového.Dokonèeny již byly studie øek Úslavy a Mže, v letošnímroce bude následovat Úhlava. Poslední èástí komplexnístudie revitalizace bude øeka Radbuza a Berounka.Již døíve zpracovaná studie sportovnì-rekreaèních trasv údolích plzeòských øek, na kterou dílèí studie navazují,prokázala potøebnost a oblíbenost smíšených stezek chodci,cyklisty a ostatními nemotorovými uživateli. Paprskovitéuspoøádání sportovnì-rekreaèních tras v údolích plzeòskýchøek nabízí pøíjemné a bezpeèné propojení jednotlivých èástímìsta. V øíjnu 2009 získalo mìsto Plzeò prestižní evropskoucenu ve ètvrtém roèníku soutìže The European GreenwaysAward. S projektem Sportovnì rekreaèní trasy Greenwaysse umístilo na druhém místì v kategorii „Mobility“. Soutìž,která se koná každé dva roky, vyhlašuje Ministerstvocestovního ruchu v nìmeckých spoleèenstvích Belgiespoleènì s Asociací evropských Greenways (EGWA).Mìsto Plzeò pøihlásilo do soutìže program postupnéhobudování sportovnì rekreaèních tras – greenways. V této sítije již upraveno 13 km tras, vybudováno 7 lávek, pøièemždalších 5 lávek pøíènì napojuje navazující úseky.Nejdùležitìjším úkolem nadcházejícího období je spojitstávající neprovázané úseky do vìtších celkù. Také zájemPlzeòanù potvrzuje, že investice tímto smìrem jsou dobøevynaložené. V nejzatíženìjším místì v úseku pod papírnouse pøi pøíznivém poèasí pohybuje dennì okolo 1200 uživatelù,z toho asi 700 cyklistù a 500 in-line bruslaøù a chodcù.Komplexní studie revitalizace nábøeží plzeòských øeknavrhuje i lokality vhodné pro umístìní sportovnícha relaxaèních aktivit a areálù podél tìchto tras, tzv.„odpoèinková místa“. Pro nì jsou poøizovány podrobnìjšídokumentace. Budou vybavena mìstským mobiliáøem(lavièkami, odpadkovými koši, stojany na kola, informaènímipanely, rozcestníky a smìrovými ukazateli).V návaznosti na sportovnì-rekreaèní trasy na nìkterýchmístech pøibudou i dìtská høištì nebo nové lávky.Z pøírodnì-krajináøského pohledu se studie revitalizacenábøeží zabývají doplnìním a obnovou bøehovýcha doprovodných porostù podél øeky, posouzením erozníohroženosti svahù v její údolní nivì a úpravou koryta, kteráumožní pøirozený rozliv do zatravnìné údolní nivyv pøípadì povodnì. Obnova èi výsadba skladebních prvkùSoutok U sv. JiøíÚzemní studie, kterou zpracovala Ing. Klára Janèurová,Ph.D a kol., se zabývá jedním z nejvýznamnìjších místv Plzni, soutokem Úslavy a Berounky v Doubravce.Urbanisticko-krajináøské øešení navrhuje jedineènoulokalitu soutoku U Sv. Jiøí zhodnotit jako velmi významnýparkový prostor v centru mìsta s vlastnostmi pøírodní,zachovalé krajiny s minimem technických prvkù, s pøímouvazbou na sídlo, s vysokou koncentrací zajímavých kulturnìhistorických a pøírodních objektù.Už dnes se jedná o velice oblíbené místo, navštìvovanénejen pøi obèasných kulturních akcích, jako napø. poutì,rytíøská klání, ohòové show. V návrhu studie je myšlenorovnìž na zajištìní zázemí pro tyto pøíležitosti umístìním tøíkameno-døevìných objektù navozujících pùvodní osídlení.Opomenuta není ani výchova a osvìta. Lokalitu dobudoucna doplní informaèní tabule s geografickými,kulturními, pøírodními a historickými souvislostmi. Mìstskýobvod i autoøi studie preferují smìøovat nadále návštìvnosttohoto místa ve více komorním pojetí, pøedevším za úèelemznovuobjevení této pozoruhodné øíèní krajiny a všech jejíchzajímavostí. Ke zpøístupnìní pøispìje vytvoøení novýchpìších i cyklistických cest, umístìní nové lávky pøes Úslavua také pøes Hrádecký potok. Studie pomýšlí i na oblibuvodáckého sportu a navrhuje zøízení kotvištì a pøístavištìpro loïky, což by umožnilo návštìvu této lokality i po øece.Velkou atraktivitou by jistì bylo i obnovení pøívozu podkostelem sv. Jiøí, který by byl provozován v letníchmìsících, èi vytvoøení slepého ramene v pùvodní trasekoryta øeky Úslavy.Pøímo na návrší, kde dnes stojí kostel sv. Jiøíse høbitovem, stávala zøejmì v pozdní dobì bronzové nebove starším halštatu (zhruba v 9.–8. století pø. n. l.) osada.V daném území se nachází kromì kostela sv. Jiøí ještìarcheologická památka Pecihrádek a nìkolik archeologickýchlokalit. Proto je požadován pøedbìžný archeologickýprùzkum, který by zabránil zásahu do pøedpokládanýchcenných souvrství.71Pohled na kostel Sv. Jiøí od Pecihrádku44

Plzeòská øíèní krajinaZ prùzkumù lokality vyplývají další nutná opatøení, jakonapø. revitalizace svahu Kolešovka s vytvoøením pìší stezkya vyhlídky èi revitalizace vodního náhonu s odstranìnímsedimentu a zpevnìním levobøežní hrany smìrem k areáluBožkovského ostrova.Souèástí návrhu jsou samozøejmì i nové výsadby døevin,mimo jiné i jako kompenzace za navrhované zpevnìnéplochy.72Božkovský ostrovBožkovský ostrovBožkovský ostrov pøedstavuje velký potenciál z hlediskasportovních a rekreaèních aktivit v návaznosti na cyklostezkupodél øeky Úslavy. Doposud byl využíván pouzez èásti, a to pro sportovní oddíly tìlovýchovné jednotyBožkov. Vìtšina rozlehlého území mezi øekou Úslavoua korytem náhonu bývalého mlýna zùstávala nevyužitaa neudržována. Detailní územní studie autora Ing. Arch.Oldøicha Hyska a kol. navrhuje v této lokalitì architektonicko– krajináøské øešení, které by rozšíøilo a zkvalitnilomožnosti sportovního vyžití a zároveò zachovalo pøírodnía krajinné hodnoty tohoto ojedinìlého prostoru. Nasportovnì – rekreaèní trasu, vedoucí po levém bøehu øekyÚslavy, navazuje nový úsek pøes Božkovský ostrov. Tytoúseky budou propojeny novì navrženou lávkou pøes øekuÚslavu pøímo navazující na navržené parkovištì na levémbøehu øeky a ulici K jezu.Studie navrhuje i možnost odlehèení náhonu bìhempovodòových stavù vytvoøením obtokového ramene pøesostrov zpìt do øeky Úslavy, èímž by se areál jednakzatraktivnil a zároveò ochránil souèasná i budoucísportovištì pøed èastým zaplavováním.Novì navrhovaný prùleh s vodoteèí bude mít šíøku20–30 m. Dno prùlehu se dle návrhu nalézá v hloubce 1 mpod okolním terénem a spád bude vytvoøen plynule. Šíøesamotného koryta vodoteèe pak bude 2 m a hloubka vody sebude pohybovat okolo 0,5 m. Kolísavou výškou hladiny sedosáhne žádaného rozlivu vody do nìkolika jezírek a tùnìkv prùlehu. Na prostøední èásti vodoteèe vznikne dìtskývodní svìt – høištì s vodními herními prvky (pøechod pøesvodu po pontonech, provazový lanový most, fyzikální prvkyjako mlýnské kolo, lopatková turbína, studny na sloupu,vahadlová studna aj.). Tímto se dìtským návštìvníkùmnabídne bezpeèný pøímý kontakt s vodou a možnost si s níhrát a objevovat fyzikální zákonitosti. V místì vyústìnívodoteèe zpìt do øeky Úslavy bude umožnìn i pìší pøístupk vodì pøedevším pro návštìvníky se psy.Navrženy jsou rovnìž: rekonstrukce multifunkèníhosportovištì, doplnìní dvou høiš na beach volejbal a dvouhøiš na petanque, in-line dráha, lanové centrum pro dìtia fitstezka pro zvýšení fyzické kondice.Krajináøské øešení revitalizace nábøeží øeky ÚslavyZ hlediska krajináøského øešení revitalizace nábøeží øekyÚslavy se doposud zpracovala dendrologická studie nainventarizaci bøehových a doprovodných porostù, s návrhempìstebních opatøení a následného plánu péèe.Dále byly vybrány dvì lokality na mìstských pozemcích,kde se pøipravily projekty realizace èásti biokoridoruregionálního významu v rámci územního systémuekologické stability. Konkrétnì se jedná o revitalizacizazemnìného ramene øeky Úslavy pod Vyšehradem podpoøenímmokøadních spoleèenstev a výsadbami bøehovýchporostù malé vodní nádrže v Lobzích. V závìreènémhodnocení byly navrženy další cenné lokality meziBožkovem a Koterovem, které jsou vhodné k pøípadnémuobnovení slepého ramene vodního toku èi podpoøeníporostù fragmentù lužního lesa.Hlavní principy revitalizace plzeòských øekV únoru 2009 schválila Rada mìsta Plznì územní studiiRevitalizace nábøeží plzeòských øek – Úslava, kteránavazuje na studii sportovnì rekreaèních tras v údolíchøek (tzv. greenways). Jedná se o první ze série studií,které se stanou územnì plánovacím podkladem. Studiestanoví hlavní principy, které by mìly být dodržovány pøirevitalizaci vodních tokù v zastavìných mìstskýchúzemích i ve volné krajinì. Øeky a jejich údolní nivy tvoøípøirozené biokoridory nadregionálního a regionálníhosystému ekologické stability a zároveò se nacházív aktivní zónì záplavových území. Musíme nalézt øešení,jak dodržet legislativu ochrany pøírody a vodníhohospodáøství a zároveò využít nevšedního potenciálua krásy øíèní krajiny pro aktivní odpoèinek obyvatelmìsta Plznì.preference pøírodì blízkých úprav pøed dalšímitechnickými zákroky do krajinypøijetí myšlenky, že øeky a potoky potøebují víceprostoruumožnìní pøirozeného rozlivu do údolních nivobnovení pùvodní trasy koryt drobných vodních tokùa zamezení jejich dalšímu zatrubòovánízamezení umìlého navyšování pùvodního terénu z dùvodunové stavební èinnosti v aktivní zátopové zónìdoplnìní bøehových a doprovodných porostù vodníchtokùzvýšení retenèní schopnosti krajiny vytvoøením prvkùv rámci územního systému ekologické stability (napø.mokøadních spoleèenstev)45

Karel Makoò12. Zvíøata ve mìstì73 Srnec obecný uvìznìný v zástavbì mezi rodinnými domkyna Bílé HoøeNedílnou souèástí každé mìstské aglomerace, a to i ténaší, jsou samozøejmì volnì žijící druhy živoèichù. Tivìtšinou žijí tiše spolu s námi, anebo v našem tìsnémsousedství. O tom, že ne vždy je toto vzájemné soužití lidía zvíøat ve mìstì bezproblémové, se bohužel pøesvìdèujemena naší Záchranné stanici živoèichù v Plzni témìø každýmdnem. Zájmy nás lidí totiž nìkolikanásobnì pøevyšujízákladní potøeby volnì žijících zvíøat, a tak není vzácností,že roènì zasahujeme témìø u tisícovky pøípadù. A pøitom byèasto staèilo jen málo a dalo by se spoustì komplikacípøedejít. Vždy právì volnì žijící zvíøata tady byla mnohemdøíve než my, a tak by si snad zasloužila trochu tohopochopení, prostoru a respektování.Nejvìtší problémy mají volnì žijící druhy zvíøatzejména se zmìnou krajiny, likvidací pøirozených biotopùa dopravou. Pøièemž zmìny krajiny a zánik jednotlivýchbiotopù se masivnì dotýkají naprosto všech živoèišnýchskupin. Od sladkovodních ryb, obojživelníkù èi plazù pøesptáky až po velké savce a zvìø. Jedním z nejviditelnìjšíchproblémù jsou uzavøené (oplocené) komplexy, logistickácentra a prùmyslové zóny. Na nì navazují sterilní a uzavøenásatelitní mìsteèka èi sídlištì. Rozsáhlé oplocené celkyrozdìlily krajinu, pøerušily tahové i migraèní cesty, zmìnilyráz krajiny a hlavnì se staly pro živoèichy nebezpeènýmipastmi. Takovou pastí mohou být pro velké savce bludištìpletivových plotù, pro ptáky sklenìné a zrcadlové plochy,zahrady bez pøirozených potravníchzdrojù, køoviseka hmyzu, pro obojživelníkymísto pøirozenýchtùnìk chemiípøeplnìné bazénya výkonné sekaèkyna anglickétrávníky. Èím víceplochy pro naširelaxaci a potìchu,tím ménì prostorupro ostatní život.Dalším74 Samec èervenky obecné na regálus kvìtinami v obchodním zaøízení Plzeò–Lobzyvýrazným problémemje doprava.Zhušování komunikaèních sítí a systémù, zrychlovánídopravy, vlakové koridory, rychlostní komunikace,chybìjící ochranná opatøení. To vše jsou další aspektynegativnì pùsobící na životní prostøedí a populacejednotlivých živoèišných druhù. Pøípadù dopravních nehodna území mìsta Plznì, pøi kterých dojde ke støetu srnèía èerné zvìøe s rychle jedoucími automobily, pøibývákaždoroènì geometrickou øadou. Na vinì je vìtšinou rušenízvìøe v krajinì (pøelidnìnost), nedostatek pøirozeného krytu,chybìjící ochranné ploty, zneèištìné silnièní pøíkopya rychlost aut. Pøi srážce s vìtšími savci dochází èastoi k újmì na soukromém majetku (vozidle) èi zdraví lidí.U menších druhù živoèichù pak mùže dojít k výraznémuzásahu do poèetnosti jedincù na lokalitì, nebo k likvidacicelé populace, napøíklad u obojživelníkù, plazù a menšíchobratlovcù. V Plzni a jejím okolí jsou konkrétnì taktoohroženi napøíklad ježci, zajíci èi vzácnìjší druhy ptákùjako napøíklad sýc rousný, kulíšek nejmenší, krahujecobecný, výr velký, køepelka polní a další druhy.75Výpadovka na Pøeštice – èáp bílý sražen vozidlempøi hledání potravyTùòky pro obojživelníky u kostela sv. JiøíCelkem tøi novétùòky pro obojživelníkyv údolní nivìøeky Berounky nedalekokostela sv. Jiøíbyly zrealizovány èlenyDES OP koncemroku 2008. Hlavníminiciátorem této akcebyl herpetolog prof.MUDr. Ondøej Hes,který po zavezenípùvodní tùòky u kostelasv. Jiøí pøišels projektem vznikunáhradního biotopu.Sám vytipoval vhodné76 Novì vybudované tùòky u sv. Jiøípozemky v majetku46

Zvíøata ve mìstì77 Ropucha obecná vyskytující se spíše na okraji mìstamìsta, zajistil potøebná povolení a dojednal potøebnoutechniku. Osobnì pak dohlížel na realizaci celého projektua jeho jednotlivých etap. Jako první byla v bøeznu 2008vyèištìna a prohloubena zaniklá tùòka na louce u kostelasv. Jiøí (pod asfaltovou cestou a zahrádkáøskou kolonií). Tase stala prvním záchytným útoèištìm populace skokanahnìdého a pouze nìkolika málo exempláøù èolka obecného.V listopadu 2008 se pak zaèaly bagrovat v mokøaduu Hrádeckého potoka další dvì nové tùnì. Ty už následnìv roce 2009 obsadili jak skokani hnìdí, tak èolci obecnía užovky obojkové. Souèástí projektu bylo i zajištìnídostateèného místa k úspìšnému zimování všechvyskytujících se obojživelníkù a plazù. Na realizaci projektufinanènì pøispìlNadaèní fond Zelenýpoklad a zemní prácedodávající stavební78Mlok skvrnitý – Zábìláfirma. Vše bylo poøízenoza minimálnínáklady a souèástívzniku nového biotopubyla i výroba a osazenídvou informaèníchtabulí. Ty sloužínejenom k ekologickévýchovì žákù základnícha mateøských škol,ale i osvìtì veøejnostipohybující se na tétolokalitì.ZateplováníMasivní zateplování budov, akce „Panel“, revitalizacepanelových sídliš a výmìny oken, to vše jsou nejenekologicky zamìøené a v souèasné dobì preferované èistátem podporované programy, ale i výrazné zásahy doživota nìkterých sledovaných živoèišných druhù. Anižbychom to chtìli a èasto i vìdìli, spolu s námi lidmi bydlív jedné budovì hned nìkolik dalších skupin volnì žijícíchživoèichù. V tomto pøípadì máme na mysli zejménaživoèišné druhy využívající vnìjší èásti budov, nebonejrùznìjší vìtrací otvory, prùduchy, atypické atiky, spárymezi panely èi netìsnosti mezi støechou a obvodovýmzdivem, okenním rámem a opláštìním budov.V takovém pøípadì mùže být oprava fasády, zateplení,výmìna oken èi rekonstrukce støechy necitlivým ažlikvidaèním zásahem do pøirozeného vývoje tìchtoživoèišných druhù a nechtìným porušením pøíslušnéhozákona.Jedním z živoèichù, kterého se tato problematika týká, jerorýs obecný. Ze zákona zvláštì chránìný tažný ptaèí druhøazený do skupiny ohrožených živoèichù. Nápadnì èernýpták o nìco vìtší než jiøièka obecná, se srpovitì zahnutýmikøídly, krátkými ocasními pery, ozývající se typickýmpronikavým pískáním. Jeden z nejrychleji létajících ptákùživící se výhradnì hmyzem, který chytá ve vzduchu. Krátké,lehce opeøené nohy s ostrými drápky slouží k bezpeènémuzachycení se na skále, fasádì èi panelu.Na zem nesedá, fasádu domuneklove, nezneèišuje a nenièí.K hnízdìní v minulosti využívalstrmých skalních stìn,v jejichž puklinách si ze slina ve vzduchu pochytanýchstébel lepil malé miskovitéhnízdo. Postupem èasu opustilskalní stìny a zaèal k hnízdìní79 Odrostlé mládì rorýseobecného pøed hnízdem vespáøe mezi panely –Plzeò–Lochotínvyužívat právì lidské stavby.Ve støedovìku zejména kamennéhrady, vysoké kostelnívìže, tvrze a podobnì. Dnesvšak hnízdí rád v panelovýchsídlištích, staré zástavbì èinžovních domù, prùmyslovýchobjektech atd. Vyhledává tmavé štìrbiny v pøíhodnýchvodorovných i svislých spárách mezi panely èi využívánìkterých vìtracích otvorù støešních atik. Nepohrdne všakani odvìtráním od WC, koupelny, spíže nebo odfouklouomítkou a plochou obvodové zdi pod støechou. Na územínaší republiky se zdržuje pouze tøi až ètyøi mìsíce v roceza úèelem hnízdìní a vyvedení mláïat. Datumovì je tonejèastìji od 1. 5. do 15. 8., kdy právì nìkteré stavebnípráce, opravy fasád, zateplování a podobné aktivityvýraznì decimují jehorychle klesající populacia poèetnost. Docházítotiž nejenk likvidaci hnízd,hnízdiš a hnízdníchmožností, ale èastoi k zazdìní na vejcíchsedících dospìlýchptákù èi mláïat. Protoje v tomto pøípadìvždy velice vhodnáurèitá spolupráce, prevencea souèinnostprojektantù, stavebníchfirem, investorùa orgánù ochranypøírody. Jen dobøe80Mládì rorýse obecnéhopøi kroužkování vyndané ze spárymezi panely47

Zvíøata ve mìstìpøipravený projekt vèetnì termínu a stavebního postupurealizace akce je zárukou vzájemné spokojenosti všechdotèených stran. Dnes již známe nìkolik praktickýchpostupù, jak nežádoucímu zásahu do vývoje zvláštìchránìného živoèicha (rorýsù) a následným komplikacímpøi realizaci samotné stavby úèinnì pøedejít.Informaci o tìchto postupech by Vám mìly poskytnoutjak jednotlivé stavební úøady, tak zejména kompetentnímístnì pøíslušný krajský úøad,který zásah do vývoje zvláštìchránìných druhù živoèichù zadodržení urèitých podmínekpovoluje.Další skupinou živoèišnýchdruhù pøímo ohroženýchzateplováním a rekonstrukcemiopláštìní budov jsou netopýøi.V tomto pøípadì se nejèastìjijedná o netopýry rezavé anetopýry hvízdavé. Oba tytodruhy pøechodnì využívají k odpoèinku èi zimovánízejména neutìsnìné spáry mezi panely a nezabezpeèenéodvìtrání od spíží èi atik panelákových støech. Hojnìa po menších skupinkách se však vyskytují i ve starézástavbì, a to zejména netopýrhvízdavý, který dokáže zimovati ve spáøe mezi okenním rámema obvodovou zdí na starýchhistorických budovách. Opìtse jedná o pøechodnou záležitost,bohužel však termínovìspadající do konce léta, celéhopodzimu a zimy. Tato problematikase zejména v Plzni81 Netopýr ve spáøe mezi panely– Plzeò–Viniceobjevuje pomìrnì èasto a jejípøesný pùvod a pøíèina námnení zatím pøíliš dobøe známa.82, 83 Instalace speciálních budek pro rorýse obecnéJiž nìkolik let sice sledujeme a nacházímejednotlivé kolonie netopýrù zimujících nanìkterých objektech, ale proè a kdy pøesnì setak dìje, jsme zatím ještì nezjistili. Každopádnìvíme, že pokud se nepodaøí spáru, kde netopýøi zimují, vèaszaslepit tak, aby do ní pøed zimou nenalétali, dochází pakv prùbìhu stavební èinnosti k jejich nežádoucímu rušení,usmrcení èi zazdìní. V této oblasti se proto øeší jednotlivépøípady vždy operativnì dle jejich charakteru a konkrétníchmožností.Tab. 1: Lokality nejèastìjších nálezù a výskytu zimujících netopýrùhvízdavých a rezavých na budovách v katastru mìsta PlznìPlzeò – VinicePlzeò – LochotínPlzeò – støedPlzeò – BoryPlzeò – DoudlevcePlzeò – LiticePlzeò – SkvròanyPlzeò – SlovanyPlzeò – Doubravkacelé, zejména u Lochotínského parku a nad ZOOa BZ mìsta PlznìKošutka, Fakultní nemocnice, Alej Svobody,Pod Záhorskem, Bolevecká, Sokolovská,Elišky Krásnohorskésadový okruh (Kopeckého, Smetanovy, Køižíkovy,Šafaøíkovy a Štruncovy sady), Purkyòova,Husova, Tylova, SedláèkovaU Borského parku, Skupova, nám. Èeských bratøí,Èechova, Borská, Dobrovského, Vrchlického,Edvarda Beneše, Alešova, nám. Míru,Chodské nám, nám. T. G. MasarykaDoudlevecká, Plovární, Antonína Uxy,ÈelakovskéhoSpádná a Nad PøehradouLábkova, Karla Steinera, Terezie BrzkovéMikulášské nám., Jiráskovo nám.,nám. Generála Píky, Èapkovo nám., Habrová,Liliová, Guldenerova, Sladkovského, Francouzská,Brojova, Plzeòská Cestaokolí Špitálského lesa, Høbitovní, Letná a Lobzy84 Záchranný transfer netopýra rezavého z budovy ZÈUv Sadech Pìtatøicátníkù48

13. Opuštìní, ztracenía týraní psi v PlzniObèanský zákoník (OZ) pohlížína zvíøata jako na „vìci“. A je skuteènìzvíøe jen vìc? Neprožívá emoce,necítí bolest? Pro jeho záchranu jevšak § 135 OZ dùležitý! Pøi nálezunapø. ztraceného nebo opuštìného psaukládá obèanùm i obcím OZ § 135povinnosti. Není-li vlastník znám,nálezce si psa nemùže ponechat, alemusí jej odevzdat obci, na jejímžúzemí k nálezu došlo. A naopak85Bart každá obec je povinna se o nalezenázvíøata postarat sama nebo je svìøitdo péèe jiné právnické èi fyzické osoby.V mìstì Plzni se stará o nalezené psy už 18. rokem neziskovéobèanské sdružení – Liga na ochranu zvíøat ÈR organizacePlzeò – na základì smluvního vztahu s mìstem. Dokonce roku 2009 prošlo provizorním útulkem na Valše, kterýmìl kapacitu 80 míst a stále byl pøeplòován, pøes 11 000 psù!V lednu 2009 mìsto zapoèalo se stavbou Útulku prozvíøata v nouzi, v první etapì s kapacitou pro 130 psù. Stavbabyla kolaudována 8. prosince 2009 a 23. prosince pøedána dosprávy Ligy na ochranu zvíøat. Psí obyvatelé se z Valchy pøestìhovaliv prvním lednovém týdnu 2010 a hned v dalšímtýdnu zaèali odcházet do nových domovù. Útulek slavnostnìotevøeli pøedstavitelé mìsta ve ètvrtek 21. ledna 2010.Zúèastnil se i známý herec, kaskadér a moderátor poøaduChcete mì? Zdenìk Srstka.Nový útulek je po Praze druhý nejvìtší v Èechách a jedenze ètyø nejvìtších v ÈR. Na projektu velmi specifické stavbyse podílela i Liga se svými dlouholetými zkušenostmis provozem útulku pro psy. Pøi jeho výstavbì byly využityzkušenosti z obdobných moderních zaøízení v Èecháchi na Moravì, která pracovníci Ligy navštívili.Azyl pro zvíøata se skládá z devíti budov, osmi velkýchvýbìhù a uzavøeného prostoru pro odpady. V chovatelskéèásti je k dispozici celkem pìt pavilonù s kotci, které jsoubuï vytápìné, nebo temperované. Prostorné kotce se skládajíz vnitøní a venkovní èásti. Každý neznámý pes, který je pøijat,stráví minimálnì 14 dnù v jednom ze tøí karanténních pavilonù.Devátá budova je správní. Pøijímají a vydávají se zde psi,najdeme v ní ošetøovnu, pøípravnu krmiva, úpravnu psù sesprchovým koutem, zázemí pro zamìstnance i bezbariérovéWC pro veøejnost.Tab. 1: Pøijatí a vydaní psi v plzeòském psím útulkuMartin KunaRady Ligy na ochranu zvíøat ÈR organizace PlzeòCo dìlat, když v Plzni najdete psa?1. Informaci o nalezeném pejskovi oznámit mìstské policii(tel.: 156), ta pøijede, psa odchytí a dopraví pøímomajiteli nebo do útulku pro zvíøata v nouzi.2. Nedá-li se volnì pobíhající pes odchytit, pokuste se hovlákat do nìjakého uzavøenéhoprostoru (dùm, zahrada apod.). Poté uvìdomte mìstskoupolicii (tel.: 156).Co dìlat, když se vám v Plzni ztratí pes?1. Informovat mìstskou policii (tel.: 156).2. Ztrátu psa nahlásit v útulku pro zvíøata v nouzi(tel.: 377 828 350, 724 314 317).3. Pokud byl pes oznaèený èipem, ztrátu oznámitna Národní registr majitelù èipovaných zvíøat.4. V pøípadì, že pes má vystavený prùkaz pùvodu,kontaktovat Plemennou knihu a nahlásit ztrátu.5. Pátrat v okolí, kde se pes ztratil, v místech s vìtšíkoncentrací obyvatel (obchody, služby apod.). Domluvitse s provozovateli na zveøejnìní oznámení ztráty psas fotografií.6. Inzerovat v místním tisku a rádiích, oznámit ztrátuna internetových stránkách.7. Ztratil-li se pes na okraji mìsta, informovat mysliveckásdružení a veterináøe v okolí.Co dìlat, aby se pes, který se ztratil, co nejdøíve našel?Každému se pes mùže jednou „zabìhnout“ èi „zatoulat“.Zodpovìdný majitel má však psa oznaèeného mikroèipem,evidenèní známkou a adresou s tel. èíslem (na obojku èiv pøívìsku).Co dìlat, když se dozvíte o týraném nebo zanedbávanémzvíøeti v Plzni?1.2.Oznámit podezøení na pøíslušném úøadu mìstskéhoobvodu, na jehož území se týrání dìje, event.na Krajskou veterinární správu a Policii ÈR.Uvìdomit Ligu na ochranu zvíøat ÈR v Plzni(tel.: 608 877 155).rok200120022003200420052006200720082009pøijatovydáno majitelùmcelkem z toho z Plznì novým pùvodním66162162473573759264466868151454555764864151158161760339730935443543034533738437022326223826728223526426426286 Útulek pro zvíøata v nouziÚtulek pro zvíøata v nouziKapacita: 130 psù • Daimlerova 1219, Plzeò – Borská pole • Tel.: 377 828 350, 724 317 314Návštìvní doba: dennì kromì pondìlí od 14:00 do 16:30 hod.Výdej ztracených psù pùvodním majitelùm: dennì od 10:00 do 17:00 hod.utulekpn@seznam.czinfo@utulekplzen.czwww.utulekplzen.cz49

Michal Mergl14. Motýli a vèelyHmyz je mnohýmilidmi považován za skupinuspíše obtìžující nežliužiteènou. I oni však ctípøinejmenším dvì skupiny:motýly pro jejich krásua vèely pro jejich užiteènost.87Žluásek øešetlákovýMotýliZ území Èeské republikyje známo asi 3400 druhù motýlù v 73 èeledích.Charakterizovat motýly lze pomìrnì snadno: køídla jsoukrytá šupinkami, ústní ústrojí je pøetvoøeno v sosák a vývojzahrnuje stadium housenky, kukly a dospìlého motýla.Pestrá barva køídel nápadná na jinak zeleném pozadí luka lesù je pøíèinou, proè mnohé názvy motýlù jsou triviální.Bìláska, žluáska, modráska, baboèku nebo otakárkapoznají již malé dìti. Ménì je známá strategie pøežití motýlùv pøírodì. Mezi tìmi tøemi tisíci druhy jsou sice rùznéstrategie, ale obecnì platí, že housenka je specializovánana konkrétní živnou rostlinu. Dospìlý motýl je schopný letu.V pøípadì sameèka je jeho cílem vyhledání samièky ke spáøení,v pøípadì samièky pak nalézt pøíslušnou živnou rostlinu,na kterou vykladevajíèka pro vznik dalšíhopokolení. Tedy, let motýlùje jakási patrola v pøírodì,buï ze úèelem vyhledánísamièky, nebo konkrétnírostliny. Do tohoto stavuvstoupila pøed nìkolikastaletími intenzívní zemìdìlskáa pozdìji lesnickáèinnost. Na jedné stranìubyly lesy, na stranìdruhé však vznikly tzv.88Adéla pestrákulturní stepi, které vytvoøily pestrou mozaiku stanoviš.Vedlo to ke zvìtšení pestrosti entomofauny jako takové,tedy i motýlù. Bohužel, namísto mosaiky pastvin, luk, paseka mezí s pestrou smìsicí živných rostlin, která zde bylado poèátku 20. století, máme na poèátku 21. století rozsáhléplochy monokultur (i lesních), strojové kosení luk a vznikentomologických „pouští“ – nízce kosených trávníkù -v mìstské zástavbì, chatových koloniích a na golfovýchhøištích. Ve spojení s chemizací zemìdìlství a invazí nepùvodníchdruhù rostlin,které housenky motýlùneumìjí využívat, nenípøekvapením, že mnohodruhù motýlù z krajinymizí nebo se staly vzácnými.Ochrana motýlù jestruktury krajiny. Toto znamená udržování drobnýchvolných nezarostlých luèních plošek (luk, pasek) s pestrýmbylinným podrostem. Ideální je ruèní kosení a pastva takovýchploch. Je potøeba chránit refugia rostlin, které se jinakv krajinì neudrží. Napø. staré lomy poskytují útoèištìdruhùm rostlin a na nì vázaným motýlùm, které v kulturníkrajinì obtížnì pøežívají. Dùležité je nekosit nivní loukya plochy parkù strojovì po celé ploše, ale ponechat èástlouky (okraje, pásy èi plošky) tak, aby housenky a kuklymohly dokonèit svùj vývoj. Neodvodòování mokøadùa luk a zachování druhovìpestré a rùznovìké strukturylesù a parkù má pozitivnídopad na pestrostvegetace a entomofauny.Dùležité je bránit rozšiøovánínepùvodních druhùstøedoevropské flóry,které housenky motýlùnejsou schopny využívat.Na nìkolika konkrétníchpøípadech lze ilustrovatvýznam lidských aktivit.Baboèka síkovaná– jarní generace1. Nìkteøí motýli patøí k tzv. migrantùm. Patøí k nimbaboèka admirál (Vanessa atalanta), baboèka bodláková(Cythia cardui) i malý denní lišaj dlouhozobka svízelová(Macroglossum stellatarum). Dospìlci se vylíhnou poèátkemjara v severní Africe a Støedomoøí a v kvìtnu a èervnuvlna migrantù táhne pøes støední Evropu k severu. V roce2009 se o migraci motýlù mohl pøesvìdèit každý. V tomtoroce patøila baboèka bodláková k nejhojnìjšímu dennímumotýlu na našem území, i když v jiných letech je tentomotýl pomìrnì øídký. O síle populace a mohutnosti vlnymigrantù tohoto motýla bylo možno se pøesvìdèit i jindev Evropì: patøil k nejhojnìjším motýlùm ve Španìlsku,na øeckých ostrovech, v srpnu i v Dánsku, jižním Švédskusložitá problematika.89 Baboèka bodlákováZahrnuje øadu pøístupù.K nim patøí zejménazachování mozaikové91Baboèka bodláková9050

Motýli a vèely92a Norsku. Dlouhozobky jsouv letních mìsících každoroènìèasté na petuniícha muškátech na balkonech.Motýli pro let potøebujívysoce energetickou potravu– nektar z kvìtù. Zahrádkya zahrádkáøské kolonie s pìstovanýmiokrasnými rostlinamiposkytují takové zásobovacístanice pro migrantya to nejen pro nì. Navíci v dobì, kdy je ve volnépøírodì vìtšina planýchrostlin již odkvetlá.2. V parcích ve mìstech je možno se nejèastìji – kromìmigrujících baboèek – setkat s modrásky (Polyommatusicarus), soumraèníky a malými okáèi (Coenonymphapamphilus). Je to proto, že jejich housenky žijí na bìžnýchbobovitých rostlinách (štírovníku, èièorce) a travách(poháòka), které rostou v parcích, na okrajích sportoviša lemové zeleni podélmìstských dopravníchprùtahù (napø. zelené pásya tramvajové pásy naLochotínì). Drnové trávníkyna okrajích Plznìhostí i další druhy modráskù,nebo vývoj jejichhousenek probíhá v mraveništích.Pokud jsoutakové louky nakrátkokoseny strojovì, zmizímraveništì a s nimi motýli.93 Soumraèník jitrocelový3. Staré lomy a suchopáry na vrcholcích kopcù v okolíPlznì umožòují pøežívání xerotermních motýlù. Vynikajícímpozitivním pøíkladem jsou bývalé spilitové lomyu Koterova, které hostí silné populace modráskù, soumraèníkùa dalších skupin motýlù. Bìžní jsou zde perleovecnejmenší (Proclossiana dia), soumraèník máèkový (Erynnistages) a modrásek krušinový (Celastrina argiolus), kterýmse daøí na zdejších opuštìných plochách a sutích. Dokoncezde byl nalezen i bìlásek rezedkový (Pontia daplidice),který je nestálým a na Plzeòsku vzácným druhem. Hojnì sezde vyskytují v Plzni jinak nehojné vøetenušky vèetnìvzácné vøetenušky ligrusové(Zygaena carniolica).Podobnì i spilitové pahorkyu Božkova nebou Litic (Tyršùv sad) hostídosti druhovì bohatá spoleèenstvamotýlù.94Otakárek fenyklový –housenkaOkáè strdivkový4. Masový výskyt klínìnkyjírovcové (Camerariaohridella) najírovci maïalu (Aesculushippocastanum) je klasickýpøíklad, jak je nepùvodnídøevina masovìnapadena nepùvodnímškùdcem. Jírovec nenípùvodní, proto nebyl využívánpùvodními hmyzímidruhy na našem územía nikdo mu výraznìneškodil. Takové stromyjsou z parkového a lesnickéhohlediska vynikající,protože nejsou-li napadány, nebývají ani estetické, anihospodáøské škody. Proto jsou tak oblíbeny nepùvodnídøeviny, v Plzni napøíklad katalpa trubaèovitá (Catalpabignonioides) nebo dub bahenní (Quercus palustris).Problém vyvstane, pokud se objeví nepùvodní škùdce.Klínìnka jírovcová se objevila u nás v roce 1993, a protožetento drobný motýlek nemá u nás významného pøirozenéhonepøítele, expanzivnì se rozšíøil a nièí parkovou výsadbujírovcù. Protože klínìnka je nepùvodní a její housenky napadajíjen jírovec, není prozatím nebezpeèná pro naše pùvodnídøeviny. Je to takový boj dvou nepøátel, ale u obou na cizímúzemí.VèelyVèela domácí (Apismellifera) je asi nejznámìjšízástupce hmyzuu nás vùbec. Kromì medua dalších produktù jemimoøádnì významnýmopylovaèem. Funkci opylovaèùzastávají i dalšívolnì žijící vèely a nìkteøí9596Baboèka síkovaná– letní generacePískorypkazástupci øádu dvoukøídlých, zejména pestøenky.Na rozdíl od vos jsou vèely výraznì ochlupené. Mnohédruhy žijí samotáøsky, v primitivních komunitách i vysocesociálních spoleèenstvech. Jsou významnými sbìraèipylu, kterým v hnízdì vyživují larvy nového pokolení.Do skupiny vèelovitých (Apoida) patøí dnes asi 580 druhùna území Èeské republiky. Zvyky a péèe o potomstvoje u mnohých pøekvapivì odchylná od obecné pøedstavyo vèelách.K drobným vèelám patøí pravèela (rod Hylaeus). Jsou todrobné, jen 5 mm velké vèely, které jsou všudypøítomné.Èasto je najdeme na kvìtechmiøíkovitých rostlin.Hnízda si vytváøí v dutináchsuchých stébela dutých výhonech keøù,napøíklad malin. Podobné,ale o nìco vìtší jsou ploskoèelky(rod Halictus).Ty jsou rovnìž významnýmiopylovaèi, nebo97Vèela medonosnápatøí k nejhojnìjším samotáøskýmvèelám. Hnízda si51

Motýli a vèelyvšak budují ve stìnáchz písèité hlíny, èasté jsouproto v záøezech polníchcest a pìšin. Stejnì velké,asi 8 – 9 mm jsou pískorypky(rod Andrena).Dávají pøednost suchýmvýslunným stráním, kdetvoøí vìtší kolonie. Pyl98Pískorypka nabalují na celé tìlo, èastoprolézají kvìty jestøábníkùa pampelišek napøíè. Pylpak stírají nohama až v hnízdì. K tomuto rodu patøí velká,rezavì zbarvená asi 12 mm dlouhá Andrena armata, bìžnáv okolí velkých parkù a zahrad. Ještì vìtší jsou bavlnáøky(rod Anthidium). Jsou to vèely vzhledem pøipomínající vosy,se zadeèkem nesoucím žlutoèerné pruhy a skvrny. Hnízdabudují ve skalních štìrbinách, nìkdy i na stìnách budov.Do štìrbin zanášejí jemné rostlinné chloupky, ze kterýchbudují plodové buòky. Bavlnáøky jsou vèely teplejšíchoblastí, ale na výslunných a sušších místech je mùžemepotkat i v Plzni. Dospìlé vèely jsou èasté na rostlináchbìžných na kosených loukách a trávnících podél komunikacía v parcích. Èasnými jarními vèelami jsou pelonosky(rod Anthophora). Jsou to vèely o velikosti až 16 mm,s mohutným tìlem. Hnízdo si vytváøí ve vyhrabané zemníchodbièce. Jsou èasté na hluchavkách, plicnících, dymnivkách,vrbách aj.. Pozoruhodná hnízda si vytváøí zednice (rodOsmia). Pomocí slin a vody rozmìlòují hlínu, ze které pakvytváøí své stavby. Vzácnì se s nimi mùžeme setkat v zahradácha parcích. Naši nejvìtší vèelu, drvodìlku fialovou(Xylocopa violacea) však v Plzni nenajdeme. Je to teplomilnýdruh, za kterým bychom se museli vypravit na stepnístanovištì na jižní Moravì. Hnízdo vykousává v trouchnivìjícímdøevu starých stromù, kde vytvoøí chodbu s dutinaminad sebou, do kterých vyklade po vajíèku.Velkou a všeobecnì známou skupinou vèel jsou èmeláci.Mají zavalité tìlo s hustým ochlupením a nápadnýmibarevnými pruhy. Velký je èmelák zemní (Bombus terrestris)s oranžovou páskou a bílým koncem zadeèku. Je všeobecnìrozšíøený, bez nárokùna stanovištì. Srovnatelnìvelký, s délkou tìla asi23 mm u vìtších samièek,je èmelák skalní (Pyrobombuslapidarius). Jesmolnì èerný, jen sešpièkou zadeèku zbarvenoucihlovì èervenì. Kedruhùm se žlutou páskou 100Èmelák luènípatøí èmelák hájový (Bombuslucorum) a èmelákzahradní (Megabombus hortorum). Rezavì zbarvený jevšeobecnì hojný èmelák luèní (Bombus pratorum). Všichniuvedení èmeláci i další u nás žijící, avšak zde neuvedenédruhy, jsou významnými opylovaèi jetelovin. Najdeme jejiž v prvních sluneèných dnech brzy na jaøe na plicnících,hluchavkách, vrbách, v létì na mateøídoušce, šalvìjích,chrastavci apod. Vytváøejí si hnízda v podzemních dutinách,nezøídka v myších dírách, dutinách pod kameny a podobnì.Hnízda bývají z mechu a uvnitø jsou obalena vrstvouz vosku a medu. Tato vrstva nepropouští vodu, což je propodzemní hnízdo významné. Hnízda jiných druhù, napø.èmeláka úhorového (Bombus ruderarius) nejsou ani podzemnía pro jejich tvorbu staèí prohlubeò pùdy porostlámechem a trávou. Hnízdo ani nepøikrývají ochrannýmstropem. Èmeláci mají žihadlo, které na rozdíl od bìžnévèely nezùstává v ránì. Nejsou však útoèní a bodají jenv obranì. Všichni èmeláci jsou chránìni zákonem.Èmelákùm jsou velmi podobní paèmeláci. Mají redukovanéorgány na sbìr pylu. Od èmelákù se liší tmavšímzbarvením køídel. Jsou to tzv. kleptoparaziti. Samice vnikajído hnízd jiných druhù èmelákù, samici usmrtí a dìlnicepøinutí k péèi o vlastní potomstvo. Nejrozšíøenìjší je paèmelákskalní (Psithyrus rupestris), èerným tìlem s rezavýmkoncem zadeèku podobný èmeláku skalnímu.Všechny vèely je nutno chránit jako významné opylovaèe.Jejich ochrana však nespoèívá v chránìní jedincù, alecelých stanoviš. V pøípadì samotáøských vèel je zánik mezí,úhorù, polních cest s hlinìným povrchem a hlinitých záøezùcest tìmi hlavními pøíèinami jejich úbytku. Dùležité je ponechávatrùzná lada, hliništì, neregulované bøehy øek a potokùs bøežními nátržemi, neasfaltované pìšiny a cesty apod.Stejný význam má i zachování bohatého a již brzy na jaøekvetoucího bylinného podrostu, který je bohužel tak vzácnýv kosených trávnících mìstských parkù. Ponechání plošekpøirozené a druhovì bohaté vegetace v parcích, lesoparcícha pøímìstských lesích, v Plzni zejména v Borském parku,na Mikulce a v boleveckých lesích, je významným pøíspìvkempro ochranu vèel, blanokøídlých, ostatních skupinhmyzu – a vlastnì všech bezobratlých.Literatura a prameny:Beneš, J. a Konvièka, M. (eds) (2002): Motýli Èeské republiky:Rozšíøení a ochrana I, II. Spoleènost pro ochranu motýlù, Praha,s. 1–857.Zahradník, J. (1987): Blanokøídlí. Artia, Praha.99Vèela medonosná – roj vèelstva52

15. LivComPavlína ÈervenáZápadoèeská metropole hostila slavnostní finále mezinárodnísoutìže v oblasti životního prostøedíV loòském roce probìhl v Plzni tøináctý roèník soutìžeLivCom, jehož organizací byl povìøen Útvar koncepcea rozvoje mìsta Plznì. Poprvé v historii se slavnostní finálesoutìže konalo v Èeské republice. Plzeò se po pøedešlýchvýznamných úspìších v soutìži LivCom stala poøadatelskýmmìstem po takových pøedchùdcích jako jsou Madrid,Al Ain, Hamamatsu, Washington, Shenzhen, Stuttgart,Apeldoorn, Niagara Falls, La Coruna, Hangzhou, Londýna Dongguan.LivCom – „oskaøi v oblasti životního prostøedí“Mezinárodní soutìž LivCom (The International Awardsfor Liveable Communities) se vìnuje trvale udržitelnémurozvoji, kvalitì života a životnímu prostøedí v obcích.V rámci soutìže, která se koná již od roku 1997, døíve bylaznáma jako Nations in Bloom, se hodnotí pøístup mìsta obcí k jednotlivým kritériím udržitelného rozvoje, jimižjsou zvelebování krajiny, péèe o pøírodní a kulturní dìdictví,ekologicky citlivá opatøení, zapojování veøejnosti, plánováníbudoucnosti a zdravý životní styl.Filozofie soutìže upøednostòuje osobní setkání delegátù,komunit a jednotlivých mìst, kdy si vzájemnì pøedávajízkušenosti. Cílem soutìže je podnítit využívání vhodnýchpostupù a inovací ve vedení obcí, prostøednictvím kterých jemožné vytvoøit moderní a z hlediska životního prostøedíudržitelnou obec, jež zabezpeèuje kvalitní životní podmínkypro své obyvatele.Soutìž zaèíná každoroènì koncem jara, kdy jednotlivé delegacea obce posílají do konce kvìtna pøihlášky a do konceèervna soutìžní podklady a zprávy. Soutìž mìst „WholeCity Awards“ je rozdìlena do pìti kategorií podle poètuobyvatel. Porota též oceòuje finalisty za nejlepší pøístupk jednotlivým sledovaným soutìžním kritériím udržitelnéhorozvoje „Criteria Awards“, a to bez ohledu na velikostní kategoriedle poètu obyvatel. Velmi silnì obsazenou je rovnìžkategorie ekologických a trvale udržitelných projektù„Environmentally Sustainable Project Awards“ a soutìžníkategorie „Bursary Award“, kde lze získat grant na dosudnerealizovaný projekt. Již tøikrát byla udìlena také cena provýznamnou osobnost z oblasti životního prostøedí a trvaleudržitelného rozvoje, tzv. „LivCom Personal Award“.Mezinárodní porota všechny zaslané soutìžní materiálydùkladnì prostuduje a zaèátkem záøí oznamuje, kdo postoupildo finále. Je ovšem možné se finále zúèastnit pouze jakopozorovatel a naèerpat zkušenosti èi navázat nové kontakty.Slavnostní finále probíhá každý rok v jiném mìstì, kteréjiž vìtšinou v historii soutìže LivCom výraznì uspìloa naplòuje dlouhodobì ideály trvale udržitelného rozvoje.Bìhem finále probíhají soutìžní prezentace v jednotlivýchsoutìžních kategoriích, pøi kterých porota zkoumá mírunaplnìní všech pøedepsaných kritérií. Pøi závìreènémveèeru se vyhlašují a pøedávají ceny a oznamuje se dalšípoøadatelské mìsto pro pøíští roèník soutìže. Kromìumístìní na prvním až tøetím místì je možné zároveò získattaké ocenìní poroty v podobì zlaté, støíbrné èi bronzovéceny.Slavnostní finále vèetnì prezentací soutìžních mìsta projektù z oblasti životního prostøedí a odborného semináøeOSN je on-line vysíláno pøes internet, tiskové zprávya newslettery jsou distribuované mezinárodním tiskovýmagenturám a mezinárodním televizním spoleènostem.Mediálním partnerem je rovnìž odborný èasopis IFPRA.Finále soutìže se každoroènì v pìti kategoriích úèastní pøibližnì300 delegátù z více než 25 zemí svìta.Pøedchozí úspìchy mìsta Plznì v soutìži LivComPlzeò se zúèastnila soutìže The LivCom Awards užètyøikrát a mùžeme øíci, že vždy uspìla. Již pøi svém debutuv nizozemském Apeldoornu v roce 2003 se umístilana tøetím místì ve velikostní kategorii C a získala støíbrnoucenu za naplòování kriterií soutìže. O rok pozdìji obdrželomìsto v kanadském Niagara Falls zlatou cenu za pøístupke svému rozvoji a støíbrnou cenu za konkrétní projektobnovy krajiny a uskuteènìní územního systému ekologickéstability v Èerveném Hrádku. V soutìži mìst zazáøila Plzeòna druhém místì ve velikostní kategorii C.V roce 2005 ve španìlské La Coruni potvrdila Plzeò svékvality tøetím místem v soutìži mìst a støíbrnou cenouza pøístup k udržitelnému rozvoji. Dalším úspìchem bylozískání ceny za nejlepší pøístup ke kritériu péèe o dìdictvív silné konkurenci mìst z celého svìta. Do finále se mìstodostalo také s prezentací projektu Golf Park Plzeò, kterýporota ocenila støíbrnou cenou za citlivé využití krajinyzdevastované tìžbou pro nový úèel. V roce 2008 na finálev èínském Dongguanu získala Plzeò tøetí místo za pøírodníekologicky udržitelný projekt Zlepšení kvality vodyVelkého boleveckého rybníka biomanipulací a støíbrnýcertifikát za naplòování kritérií.101Poster k projektu Zlepšení kvality vodyVelkého boleveckého rybníka biomanipulcí53

LivComPlzeòské finálePlzeòské finále se konalo od 8. do 12. øíjna 2009v Congress Centre Parkhotel Pilsen. V soutìži mìst bylyzastoupeny státy jako Kanada, Velká Británie, Rakousko,Nìmecko, Dánsko, Maïarsko, Polsko, Austrálie, USA, Èína,Japonsko, Jižní Korea, Spojené arabské emiráty neboSaudská Arábie. Osm mìst reprezentovalo Èeskou republiku.Oproti pøedchozímu roèníku, kdy v èínském Dongguanusoutìžila Plzeò, Kladno a Chrudim, se jejich poèet více nežzdvojnásobil.Veøejnost, která se nezalekla toho, že komunikaènímjazykem soutìže byla angliètina, mohla všechny prezentacev jednotlivých kategoriích sledovat na vlastní oèi osobnìv kongresovém centru Parkhotelu nebo on-line na internetu.V rámci slavnostního finále soutìže LivCom 2009 se konalyrovnìž tøi výstavy. První výstava, prezentující výsledkyvýtvarné a fotografické soutìže s mottem: „Plzeò – mìsto,kde stojí za to žít“, probìhla v létì v sadovém okruhuVýsledky jednotlivých soutìžních kategorií LivComAwards 2009I. Soutìž mìst (Whole City Awards)Kategorie A (do 20 000 obyvatel)1. Gibsons, Kanada – zlatá cena2. Southwell, Anglie – zlatá cena3.Bolatice, Èeská republika – støíbrná cenaKategorie B (20 001 – 75 000 obyvatel)1. Newark, Anglie – zlatá cena2. Chrudim, Èeská republika – zlatá cena3. Canada Bay, Austrálie – zlatá cenaKategorie C (75 001 – 200 000 obyvatel)1. Melville, Austrálie – zlatá cena2. Broadland, Anglie – zlatá cena3. Kakamigahara, Japonsko – støíbrná cenaKategorie D (200 001 – 750 000 obyvatel)1. Shilong, Èína – støíbrná cena2. Songpagu, Jižní Korea – bronzová cenaKategorie E (více než 750 000 obyvatel)1. Dalian, Èína – støíbrná cena2. Dubai, Spojené Arabské Emiráty – bronzová cena,3. Riyadh, Saudská Arábie – bronzová cenaII. Soutìž trvale udržitelných projektù(Environmentally Sustainable Project Awards)Pøírodní projekty (Natural Projects)1. Schwalm-Eder-Kreis, Nìmecko: 100 krokù v regionuk ochranì svìtového klimatu – zlatá cena2. Wujin, Èína: Projekt památkové ochrany lokalityYancheng – zlatá cena3. Chrudim, Èeská republika: Rekreaèní lesy Podhùra –zlatá cenaStavební projekty (Built Projects)1. Beijing, Èína: Hopson No8 Royal Park – zlatá cena2. Dalian, Èína: Dalian Software Park – zlatá cena3. Yokohama, Japonsko: Jezerní mìsto Koshigaya –zlatá cenaIII. Soutìž o grant L10,000 pro doposudnerealizovaný projekt (Bursary Award)Chrudim, Èeská republika – „Regenerace vnitroblokuPod Zbrojnicí“Cílem projektu je vytvoøení pøíjemného pobytovéhoa setkávacího prostoru, který bude respektovatpodmínky pro kvalitní život obyvatel žijících v pøilehlýchbytových domech a nabídne jim možnostaktivního využití volného èasu nebo místo pro setkáváníse. Úpravou lokality dojde ke zkvalitnìní funkènostizelenì a provozní bezpeènosti stávajících stromù.Ve vnitrobloku budou vybudována odpoèinková místa,která budou podporovat mezigeneraèní soužití –souèasnì se vytvoøí hrací prostor pro dìti a mládeža klidná pobytová zóna nejen pro rodièe, ale i proseniory a handicapované obèany. Ideou uspoøádánídìtského høištì a rekreaèních ploch je nekolizníkaždodenní volnoèasový pobyt obyvatel nejbližšíhookolí. Celková rozloha území, které je zahrnuto do2rekonstrukce, èiní 11.000 m .IV. Osobní cena za celoživotní pøínos v oblastiživotního prostøedí (The LivCom Personal Award)– Liang Guoying (Èína)Speciální ocenìní – Shen Ruiqing (Èína)V. Cena za nejlepší naplnìní jednotlivých soutìžníchkritérií (Criteria Awards)Zvelebování krajiny – Jihlava, Èeská republikaPéèe o dìdictví – Broadland, AnglieEkologicky citlivá opatøení – Canada Bay, AustrálieZapojování veøejnosti – Melville, AustrálieZdravý životní styl – Newark on Trent, AngliePlánování budoucnosti – Gibsons, Kanadapøed Studijní a vìdeckou knihovnou Plzeòského kraje.Druhá výstava, tentokrát v mázhausu plzeòské radnice,pøiblížila historii soutìže LivCom, pøedešlé úspìchy mìstaPlznì a pøedstavila finálová soutìžní mìsta a projekty13. roèníku. Náplò závìreèné výstavy v Parkhotelu tvoøilystánky jednotlivých soutìžních mìst a projektù Plzeòskéhofinále.102 mìsto Chrudim vyhrálo kategorii Bursary Award s dotací narealizaci svého projektu54

LivComZáštita OSNMezinárodní soutìž LivCom je podporována Programempro životní prostøedí OSN a za dobu své existence sivydobyla postavení vedoucího svìtového fóra pro rozvoja výmìnu nejlepších zkušeností z oblasti rozvoje životníhoprostøedí.Bìhem každoroèního slavnostního finále je poøádánodborný semináø OSN. Téma loòského semináøe, kterýprobìhl 12. øíjna v Plzni, bylo „Implementace výzev trvaleudržitelného rozvoje“. Jan–Gustav Strandenaes, odbornýporadce Programu OSN pro životní prostøedí, nastínil rychlýpøehled o tom, jaké globální problémy v oblasti trvale udržitelnéhorozvoje pøed námi dnes stojí a jak je mohou lokálnísamosprávy mìst i jednotlivci ovlivnit.Rovnìž senátor a bývalý poradce ministra životníhoprostøedí prof. RNDr. Bedøich Moldan ve svém pøíspìvkuzdùraznil význam správ místního prostøedí a souhrn všechvýše uvedených výzev trvale udržitelného rozvoje pro mìstaa obce po celém svìtì. Silke Rusch, konzultantka hospodáøskékomise OSN pro Evropu v oblasti trvale udržitelnéhobydlení a hospodaøení s pùdou, hovoøila o širokém tématu„udržitelná výstavba – aneb strategie trvale udržitelnéhourbanistického rozvoje“ s apely na zvyšování energetickéúèinnosti staveb, snižování množství emisí a odpadù, snižováníspotøeby vody nebo nakládání s pùdou. Chris Church,øeditel Asociace spoleèenství pro životní prostøedí (CEA)a èlen Londýnské komise pro trvale udržitelný rozvoj,pøednesl pøíspìvek na téma, jak se budou muset vyrovnatmístní orgány obcí a mìst se skuteènými a trvalýmizmìnami klimatu. Jaco Tevier, programový koordinátorProgramu OSN pro životní prostøedí pro Evropu, vystoupils pøíspìvkem „Zmìna klimatu, hlavní výzva pro globálnístabilitu: Kodaò se blíží, co teï?“Více informací o soutìži LivCom Award a jejím tøináctémslavnostním finále v Plzni mùžete nalézt na webovýchstránkách:http://www.livcomawards.comhttp://www.livcom2009.cz103 prezentace èínského mìsta Shilong104 Výstava fotografické soutìže LivCom v sadovém okruhuKlíèové myšlenky pro trvale udržitelný zpùsobživotaVýzvy, které pøedstavuje zejména zmìna klimatua obecnì trvale udržitelný rozvoj, jsou hluboké: radikálnídlouhodobé zmìny z hlediska výroby a spotøeby,vzorù a systémù jednotlivých národù pøeorientovatna rozvoj nízkouhlíkových strategií a hospodáøství.Pokud je tuto výzvu nutné splnit, budeme musetbìhem pøíští generace vyvolat dùkladné a dalekosáhlézmìny v našem myšlení, plánování a realizaci systémù.Zatímco jednotlivé vlády mohou stanovit národnírámce, samosprávy mìst mají klíèovou roli pøi reálnézmìnì na místní úrovni. To ovšem vyžaduje zmìnu,pokud jde o politiku, infrastrukturu a závazky.Zmìny v oblasti infrastruktury jsou zásadní. Lidé bymìli být schopni vést hospodárný „nízkouhlíkový“zpùsob života, aniž by pozorovali, že tak èiní, díkycelkové efektivnosti poskytovaných místních služebstátního i soukromého sektoru.Aby bylo možné pøejít na požadované nové vzorcechování a zvyklostí na základì principù trvaleudržitelného rozvoje, je tøeba zapojení spoleènosti. A tov mnohem vìtším mìøítku, než je tomu v souèasnosti.Vedle technických a politických inovací jsou nutnéhlavnì sociální inovace, které pomohou vybudovatzapojení široké veøejnosti. Daleko dùležitìjší nežaplikované zmìny na lidi a jejich životy jsou zmìnyv myšlení lidí.55

Adéla HájkováLenka Thierlová16. Ekologická výchova105 Tváø Zemì – Zemì aživot – kolektiv kroužku"Èáry máry", 2. ZŠOdbor životního prostøedí MMP,pøi pøíležitosti významnýchsvìtových dnù, každým rokemorganizuje nìkolik akcízamìøených na ekologickouvýchovu.Den ZemìV rámci oslav Dne Zemìje každoroènì poèátkemroku vyhlášena výtvarnáa tvoøivá soutìž pro žákyplzeòských základních, speciálnícha umìleckých škol.Pro rok 2010 bylo urèeno téma „Tváø Zemì“,tato soutìž zároveò podpoøila kandidaturumìsta Plznì na Evropské mìsto kultury2015. Celkem se zúèastnilo 13 plzeòskýchškol a zároveò poprvé setaké pøihlásilo 6 zahranièních školz partnerských mìst mìsta Plznì.Pravidelnì jsou výsledky této soutìževyhlášeny k 22. dubnu, což jemezinárodní Den Zemì. V roce 2010probìhla slavnostní vernisáž naPlzeòské radnici a výstava vítìznýchprací.na jednotlivých stanovištích,napø. tøídìníkomunálního odpadu,vodní živoèichové –poznávání druhù a urèování,kde žijí, poznávánízvíøat a urèování,kde žijí – biotopy, codo pøírody patøí a co ne,naše fauna. Celkem setéto akce bìhem dvou107 Den dìtí – „Stopovaèkaza pohádkou“dní zúèastní cca 500 dìtí z plzeòských mateøských škol.Evropský den bez aut a Evropský týden mobilityV roce 2004 se poprvé pøipojilo mìstoPlznì k akci na podporu Evropského týdnemobility, který pro Èeskou republikukoordinuje Ministerstvo životníhoprostøedí. V roce 2009 probìhlo množstvídoprovodných akcí a vše vyvrcholilo„Dnem bez aut“, kdy byla v dopoledníchhodinách uzavøena jednaz plzeòských ulic spojená s malovánímkøídami na ulici dìtí z blízké školy a v odpoledníchhodinách následovala cyklojízdaPlzní za lepší podmínky pro cyklisty urèenápro širokou veøejnost.Den dìtíV roce 2009 probìhl jiždesátý roèník ekologické vycházkytzv. „stopovaèky za pohádkou“u pøíležitosti Dne dìtí.Tato akce je zamìøena na dìtiz mateøských škol. Jedná se oekologickou vycházku cca 2 kmdlouhou. Dìti bìhem trasy plníekologicky zamìøené úkoly56106 Fantastický strom – kolektiv 28. ZŠŽivotní prostøedí mìsta Plznì – díl 5.vydal Odbor životního prostøedí Magistrátu mìsta Plznìv nakladatelství 2010Autoøi fotografií a kreseb:Publikace byla vydána v nákladu 2000 kusù.ISBN 978–80–254–7212–5108 Evropský den bez aut – 64. MŠobálka: Miroslav Kopecký, Michal Mergl, Miroslav Klán, úvodní strana: Ivana Kinská, Zdenìk LhotákLibuše Bartošová (56), Josef Èihák (46), Jindøich Duras (37, 38, 39, 40, 42, 43), Marek Hladík (53, 58, 59, 61),Oldøich Hysek (72), Klára Janèurová (69), Miroslav Klán (1, 22, 52, 54, 60, 65, 66, 67, 99, 105, 106),Miroslav Kopecký (13, 14, 70, 71), Svatopluk Krýsl (62, 63, 64), Martin Kuna (85, 86),Zdenìk Lhoták (2, 16, 20, 21, 25, 45, 47, 101), Karel Makoò (73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84),Michal Mergl (27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 36, 87, 88, 89, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96, 97, 98, 100), Petra Pøemyslovská (5, 6, 9),Stanislav Rauch (15, 17, 23, 26, 34, 35, 41, 44), Zdenìk Roubal (55, 57), Václav Samek (102, 103, 104), Martin Strejc (7, 8),Radek Široký (10, 11, 12), Ladislav Šmejda (4), Oddíl mladých ochráncù pøírody SVOR Plzeò: Nauèná stezka LesoparkHomolka, SMPø Plzeò 1985 (18, 19), Studio GeoVision s.r.o. (48, 49, 50, 51), archiv OZP MMP (107, 108),archiv SITMP– Geodis (3), archiv UKRMP (14), Západoèeské muzeum v Plzni, Krátký (68)

Publikace je neprodejná